Zdržel se hlasování? Jeden. Děkuji.
Nyní tedy přerušíme naše jednání
asi na půl hodiny. Prosím členy předsednictva
České národní rady, aby přešli
k jednání do jednací místnosti předsednictva
a členy volební komise prosím, aby nyní
zahájili svou práci přípravou volebního
řádu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně a poslanci, zahájíme
druhou část našeho jednání. Na
pořadu je bod
Na lavice vám byl rozdán sněmovní
tisk č. 175, v němž vám předsednictvo
České národní rady navrhuje především
členy nově vytvořeného výboru
ČNR pro životní prostředí.
Dále je v předloženém tisku uveden návrh
na odvolání a volbu členů jiných
výborů České národní
rady. Návrh souvisí s vytvořením sestavy
členů výboru pro životní prostředí.
Například u výboru pro plán a rozpočet
se výrazně snížil počet poslanců
bez stranické příslušnosti a naopak
zdravotní a sociální výbor se stal
počtem členů výrazně nadprůměrný.
V předloženém návrhu je také
zohledněna dnešní volba nového poslance
České národní rady návrhem
na jeho zařazení do výboru pro kulturu a
výchovu.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, máte k předloženému návrhu
nějaké dotazy nebo připomínky? Nejsou.
Mohu tedy nechat hlasovat o návrhu, jak je obsažen
ve sněmovním tisku 175.
Podle prezenční listiny je přítomno
176 poslanců.
Kdo tedy souhlasí s návrhem, jak je obsažen
ve sněmovním tisku 175, nechť zvedne ruku!
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? Dva se zdrželi hlasování.
Děkuji vám.
Dalším bodem pořadu je
Prosím předsedu volební komise poslance Zdeňka
Spoustu, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Spousta: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, předsednictvo České
národní rady doporučuje, aby do funkce předsedy
výboru pro životní prostředí
byl navržen poslanec Pavel Krubl.
Pavel Krubl, narozený 19. dubna 1930, vykonává
funkci poslance České národní rady
od roku 1986. Aktivně se podílel na činnosti
zdravotního a sociálního výboru, vznášel
iniciativní podněty k řešení
zdravotní a sociální problematiky, kterou
studoval způsobem určení vlivu na člověka
včetně životního prostředí.
Od prosince minulého roku je členem předsednictva
České národní rady.
Pavel Krubl pracuje ve VTŽ Chomutov jako technolog. Je bez
stranické příslušnosti. Poslanec Krubl
má podle názoru členů volební
komise všechny předpoklady k výkonu navrhované
funkce.
Volební komise proto doporučení předsednictva
ČNR plně podporuje a volbu Pavla Krubla za předsedu
výboru pro životní prostředí
navrhuje.
Návrh volebního řádu, kterým
se upravuje návrh a postup tajné volby předsedů
výboru, s vámi byl projednán. Volby budou
probíhat jako dříve v reprezentačních
místnostech naproti našemu jednacímu sálu.
Doporučujeme, aby se všichni poslanci dostavili k
volbě do 40 minut od jejího vyhlášení,
tj. od chvíle, kdy se k volbě rozejdeme. Po těchto
40 minutách volební komise výdej hlasovacích
lístků ukončí.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji předsedovi volební komise. Máte
k předloženému návrhu volebního
řádu nějaké připomínky?
Poslanec Karel Tuček: Požádal bych navrhovaného
poslance, aby se představil a aby nás seznámil
s koncepcí svého nového výboru.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Chtěl bych říci, že poslanec Krubl
se představil už minule, protože je členem
předsednictva České národní
rady. Jak řekl minule, bude sledovat životní
prostředí - pokud ho zvolíme. Má velice
bohaté zkušenosti ze Severočeského kraje.
Ale přesto, pane poslanče, máte nějaké
představy, co byste hodlal ve výboru prosazovat,
jak jste byl vyzván?
Poslanec Pavel Krubl: Když jsem byl vyzván,
je mou povinností, abych řekl několik slov.
Řeknu jen krátce, že jsem se o této
funkci dověděl prakticky dneska. Protože žiji
v Severočeském kraji, mám představy
o koncepci o životním prostředí veliké,
bohužel finanční prostředky a ekonomická
situace našeho státu nedovoluje, aby se prakticky
všechny prostředky daly do ekologie.
O tom, jaká bude tvorba a činnost tohoto výboru,
o tom se musím se všemi poradit, protože je to
výbor nový. Je potřeba se poradit s panem
ministrem, abychom si tady nenalhávali věci, které
jsou neuskutečnitelné.
Jinak bych chtěl říci, že bychom měli
ve výboru pouze založit koncepci o životním
prostředí, protože nám zbývají
tři měsíce do svobodných voleb, kdy
bude řada dalších jiných úkolů,
takže si do té doby neslibujte radikální
zlepšení v oblasti životního prostředí.
Poslanec Oldřich Burský: Pane předsedo,
vážení kolegové, s poslancem Krublem
jsem spolupracoval od začátku volebního období
do prosince minulého roku. Chtěl bych říci,
že je to velice schopný člověk a že
výběr je na místě. Myslím si,
že po zkušenostech ve zdravotním a sociálním
výboru jeho činnost byla perfektní, plnil
povinnosti velmi dobře.
Podporuji tento návrh.
Poslankyně Marcela Černá: Pane
předsedo, chtěla bych podpořit návrh
na volbu poslance Krubla, protože ho znám z činnosti
v Severočeském kraji, kde při setkáních
poslanců zákonodárných sborů
v uplynulém období vystupoval velice věcně
a kriticky a v podstatě s návrhy, které nebyly
ze známých důvodů přijímány.
Myslím, že jeho znalosti o problematice životního
prostředí právě nejen z pohledu Severočeského
kraje jsou dostatečně velké a že také
skýtá schopnost koncepční práce
pro přípravu činnosti tohoto výboru.
Doporučovala bych, aby byl poslanci zvolen.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ještě se někdo hlásí o slovo?
Nikdo. Mohu tedy uzavřít.
Kdo souhlasí s tím, abychom při dnešní
volbě předsedy výboru pro životní
prostředí postupovali podle navrženého
volebního řádu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Než přistoupíme k vlastním volbám,
připomínám ověřovatelům
České národní rady poslancům
Václavu Andělovi, Jiřímu Fleyberkovi,
Libuši Horákové a Pavlu Kutišovi, aby
se u voleb ujali své funkce při sčítání
hlasů, jak stanoví § 27 odst. 4 zákona
o jednacím řádu České národní
rady.
Přerušuji nyní jednání a prosím,
abyste přešli do volební místnosti tak,
jak jste zvyklí.
Zároveň doporučuji, abyste se jednotlivě
po provedené volbě odebrali do jídelny, kde
bude podáván oběd.
(Jednání přerušeno k provedení
volebního aktu a k po něm následující
polední přestávce.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, budeme pokračovat v přerušeném
jednání. Prosím předsedu volební
komise poslance Zdeňka Spoustu, aby nás seznámil
s výsledky voleb.
Poslanec Zdeněk Spousta: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, informuji vás o výsledku
tajného hlasování při volbě
předsedy výboru pro životní prostředí.
Celkem bylo rozdáno 172 hlasovacích lístků,
z toho bylo odevzdáno 170 platných lístků,
žádný hlasovací lístek nebyl
neplatný. Hlasování se nezdržel žádný
poslanec. Pro navrženého kandidáta bylo odevzdáno
168 hlasů, 2 byly proti. Předsedou výboru
pro životní prostředí byl zvolen poslanec
Krubl, tolik zpráva volební komise. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji předsedovi volební komise za podanou
zprávu a celé volební komisi za její
práci.
Mohu tedy konstatovat, že podle § 4 písm. 1 a
§ 27 odst. 3 zákona o jednacím řádu
ČNR byl poslanec Pavel Krubl zvolen předsedou výboru
ČNR pro životní prostředí.
Jménem nás všech mu ke zvolení blahopřeji
a přeji hodně úspěchů v práci.
Pokud se týká pracovní náplně
výboru, předsednictvo ČNR se domnívá,
že postačujícím vodítkem je jednací
řád ČNR, zejména ustanovení
§ 38, 39, 44 a dalších. Není tedy nutné
náplň práce výboru pro životní
prostředí blíže specifikovat, neboť
bychom mohli tím i v dobré míře rozsah
jeho činnosti zvýšit. Bez pochyby však
bude mít tento výbor práce dost.
Dalším bode našeho pořadu je
Návrh zákona (tisk 173) jste dostali na minulé
schůzi, společná zpráva výborů
nebyla vydána, protože stanoviska výborů
jsou rozdílná, možno říci protichůdná.
Doposud se stanoviska nepodařilo sjednotit.
Chtěl bych však v této souvislosti zdůraznit,
že úvahy o odložení jednání
o uvedeném návrhu zákona až po volbách,
je třeba jako nepřijatelné odmítnout.
Včera jsem navštívil Slezsko, setkal jsem se
s představiteli tohoto regionu. Místní představitelé
jednoznačně potvrdili jednotu České
republiky a odmítli myšlenku trojfederace. Nabyl jsem
přesvědčení, že máme stejné
zájmy a priority, to znamená demokratizace života
společnosti a obnovu a posílení české
státnosti, založené i na dobrém hospodářství.
Z jednání rovněž vyplynulo, že
bychom se mohli shodnout na názoru, že české
země navenek by měl reprezentovat český
lev a v rámci republiky čtvrcený znak.
Jak tedy vyplynulo z dosavadní přípravy výborů,
není na konečnou podobu zákona jednoznačný
názor. Doporučuji přesto, abychom nyní
k předloženému návrhu zákona
zahájili rozpravu, v níž navážeme
také na předcházející vystoupení
předsedy vlády České republiky pana
Pitharta. Dáme tak možnost vyjádřit
se poslancům, kteří dnes chtějí
vyslovit své názory. Ty by mohly případně
být určitým příspěvkem
pro další jednání výborů
i jednání u kulatého stolu, které
proběhne zítra.
Rozpravu však dnes neukončíme, ale tento bod
pořadu bychom pro dnešek přerušili s tím,
že v něm budeme pokračovat na naší
schůzi 20. března t.r.
Chci vám dále navrhnout, abychom naše dnešní
jednání zakončili usnesením, v němž
uložíme výborům, aby se návrhem
zákona znovu zabývaly v období mezi 7. a
15. březnem t.r.
Předpokládáme, že na schůzi 5.
března bude asi předložen dodatek k původnímu
návrhu zákona. To nám umožní
připravit na schůzi 20. března společnou
zprávu výborů snad už se sjednoceným
stanoviskem.
Dále v usnesení požádáme Federální
shromáždění, aby nás svým
ústavním zákonem zmocnilo k přijetí
ústavních zákonů České
národní rady, a to zákonem o státním
znaku, státní vlajce, státní pečeti
a názvu České republiky a zákonem
o počtu poslanců ČNR.
Nyní tedy zahajuji rozpravu. Jako první se přihlásil
poslanec Křeček, připraví se poslanec
Šedivý.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedo
České národní rady, pane předsedo
Federálního shromáždění,
kolegyně a kolegové poslanci, dámy a pánové,
velice vítám, že předseda české
vlády ve svém prvním vystoupení v
České národní radě hovořil
o problému natolik aktuálním a vážném,
kde se vážně dotýká naší
budoucnosti, totiž o problematice české státnosti.
Dovolte mi proto, abych se zamyslel v rysech velmi hrubých
a v uspořádání nesystematickém
nad problematikou české státnosti v širších,
snad i legislativních souvislostech.
Dovolte mi začít problémem podle mého
názoru nejzávažnějším. Jsem
přesvědčen, že nastal čas, abychom
všichni společně a jednou pro vždy vyřešili
problém, který v minulosti přispěl
k rozbití této republiky a jehož dosavadní
nedořešenost jest skvrnou naší demokracie
- totiž postavení národů a národností
v našem mnohonárodním státě.
Jsme státem Čechů a Slováků,
kteří mohou a chtějí žít
v historických hranicích svých zemí,
ať již jde o hranice staleté nebo vytvořené
v tomto století. Na tom nehodláme nic změnit.
Avšak současně nesmíme přehlédnout,
že demokratický princip sebeurčení národů,
jehož jsme vřelými zastánci a princip
respektování historických hranic, lze ve
střední Evropě vzájemně sladit
jen mezi demokratickými státy, snášenlivými
lidmi a svobodnými národy. To je podle našeho
názoru důvod, proč se to ve střední
Evropě dosud nepodařilo. Učiňme proto
vše, aby příslušníci jiných
národů, žijící v naší
zemi, se zde cítili stejně svobodně jako
my.
S tím velice souvisí problém české
a tedy i slovenské státnosti. Považuji za jeden
z nejhlavnějších úkolů do svobodných
voleb a zejména po svobodných volbách, přispět
k posílení české a slovenské
státnosti a v tom smyslu i k posílení pravomoci
obou zákonodárných sborů republik,
tedy národních rad. Jsem přesvědčen,
že o národních věcech je nezbytné
rozhodovat v národnostně homogenním organismu
a že orgánům federálním může
být přenechána jen taková míra
pravomoci, která je nezbytná ku prospěchu
společné státnosti Čechů a
Slováků.
Máme dnes jedinečnou historickou příležitost
konečně pochopit svůj národní
stát jako každodenní plebiscit o svobodě
a občanské odpovědnosti - to je vlastnostech
a schopnostech, na jejichž nedostatek naše národy
stůňou již více jak 150 let. Nebude
to ovšem úkol jednoduchý, neboť při
projednávání hned prvního problému
- státního znaku - jsme se dozvěděli
mnoho o historii této země od šerého
dávnověku, ale jen málo zaznělo hlasů
k druhému tisíciletí našeho státu,
do kterého vstupujeme. A právě tento rozměr
považuji za nejdůležitější.
Jsem Pražák a tedy místem svého narození
a života nejsem snad oprávněn se vyjádřit
k problematice Moravy a Slezska. Ale jsem vlastenec a občan
této země, a proto toto oprávnění
cítím. Velice si vážím každého,
kdo nachází vztah k rodnému kraji, obci,
místu svého narození. Jsem přesvědčen,
že nedostatek těchto vztahů lidských
i občanských je jednou z příčin
morální bídy kolem nás. Ale dovolte
mi jasně prohlásit, že vědomí
české státnosti není stálý
historický exkurs těch, kteří tu byli
dříve, s těmi, kteří v historii
byli větší. Jsem přesvědčen,
že jen přes svobodného a odpovědného
občana vede cesta k českému státu,
od českého státu k svobodné Moravě,
Slezsku, ale nikdy ne, jak by nás mělo poučit
uplynulých 40 let, tomu není naopak.
Mnoho by bylo možné a vhodné říci
k budoucí legislativě a právnímu řádu.
Nejdůležitějším zákonem,
který v nadcházejícím období
budeme přijímat, bude Ústava naší
České a Československé republiky.
Ústava je a samozřejmě bude složitým
komplexem právních a společenských
vztahů. Je podle našeho názoru naprosto nereálné,
aby byla připravena ještě před svobodnými
volbami. To ovšem neznamená, že do svobodných
voleb by nemohla být připravena zásadní
filozofie a zásadní principy, na kterých
bude nová ústava vypracována.
Nedělejme si iluze, že vytvoření ústavy
bude jednoduchým problémem, právě
naopak. Naše zkušenosti z politického života
nás učí, že lze očekávat,
že bude docházet ke střetávání
nejrůznějších zájmů i
potřeb. Nejen tedy z časového a právního,
ale především z politického hlediska
nepovažuji za vhodné, abychom právě
v období před svobodnými volbami otevírali
sumu dalších problémů, když již
těch dnešního máme nad hlavu. Jakkoli
jsme pyšni na naši revoluci, přece jen se domnívám,
že stále ještě nám chybí
ona společná suma prožitků, která
by nás učinila imunní vůči
pochybnostem, skepsi, vypjaté kritičnosti a nemístné
generalizaci, se kterou se žel setkáváme téměř
na každém kroku.