Česká národní rada 1986 – 1990

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministryni obchodu a cestovního ruchu paní Štěpové. O slovo se přihlásil ministr Boček.

Ministr lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych reagovat na vznesené zde podněty k těžbám dřeva v lesích ČSR.

Především bych chtěl předeslat, že při těžbách dřeva jsou zásadně dodržovány platné zákonné předpisy v ČSR, podle kterých jsou tyto těžby stanoveny vždy na desetileté období, tak zvané decenium. Podle těchto předpisů těžeb, stanovených lesními hospodářskými plány a schválených orgány státní moci - KNV, jsou těžby a těžební zásahy v lesích ČSR realizovány.

Dochází však k tomu, že tento těžební cyklus je vážně narušen různými přírodními vlivy, především živelnými katastrofami, větrnými, sněhovými a někdy i řadou mimořádných těžeb, kterými je sledováno dočasné nebo trvalé odlesnění. To jsou zásady, které způsobují značné odchylky od původně zamýšleného programu realizace těchto těžeb.

Pravdou je, že v minulosti jsme přetěžovali průměrný bilancovaný roční předpis, my mu říkáme etát, to je takové jednodušší vyjádření, a to z toho důvodu, že v roce 19/8 bylo tehdejším ministrem nabídnuto vládě ČSR k zabezpečení dovozu potravin pro vánoční trh, vytěžit a dodat, čili vyvézt do zahraničí navíc jeden milión kubíků. Tento byl vytěžen, byl zapsán do plánu a od roku 1978 se datuje to zvýšené množství těžby, které bylo v průběhu uplynulých let realizováno. Dosáhlo těžby v ČSR, která je ve výši etátu, to je ve výši toho těžebního předpisu, ve výši řádově 12 miliónů kubických metrů, tato těžba byla překračována, nejvyššího překročení bylo dosaženo v roce 1985, kdy se likvidovala kalamita století z roku 1984 a 1985, která dosáhla v ČSR 17,5 miliónů kubických metrů. Toto množství dříví bylo v podstatě ve dvou letech zpracováno, a proto také těžba v roce 1985 dosáhla 13 895 000 m³, čili téměř 14 milionů.

Od roku 1986 se datuje postupné snižování těžeb tak, že v roce 1990 jsme vlastně dnes prakticky na úrovni etátu. Čili těžba, která je stanovena na rok 1990 je na úrovni etátu. Počítáme s tím, že v příštích letech, to znamená v letech 1991 a dalších půjde těžba pod etát a to řádově asi o půl miliónů kubických metrů, čímž dosáhneme nejpozději do roku 1998 na všech lesních celcích vyrovnání těžby na stanovený předpis, čili na etát.

Předpoklad je v budoucím vývoji, že těžby budou konstantní, až do roku 2010, kdy budou napadat dnešní nadnormativní zásoby v porostech ve stáří od 70 do 90 let do obnovných těžeb. Je předpoklad od roku 2010, že se etát bude zvedat, čili těžby budou stoupat nad 12 miliónů kubických metrů. Takže takový je asi zhruba v krátkosti vývoj těžeb. Je to obecně v ČSR.

Pokud se týká té nutnosti těžeb, tak v každém případě je nutno, abychom těžili výchovné těžby, to znamená probírky v mladých porostech, protože tam se formuje budoucí produkce porostu, jeho stabilita, atd. Čili zanedbání těchto výchovných zásahů je nutno považovat za trestné. protože tím můžeme způsobit velké národohospodářské škody. Stejně tak je ovšem nutno realizovat těžby obnovní, naše povinnost je každoročně obnovit plánovanou plochu, to znamená podíl plochy, my říkáme normální paseka, která se řádově pohybuje kolem 1 %, poněvadž průměr stáří mýtního porotu, kdy dozraje ten porost, a je nutno ho těžit, je u nás 109 roků. Takže v podstatě jedno procento musíme obnovit. My jsme se v minulosti s tímto procentem obnovy nevyrovnávali, a proto největší manko, které se pohybuje řádově kolem asi 40 % toho normálu, máme z let padesátých, čili porosty ve stadiu od 31 - 40 roků, postupně to potom narůstalo, až teprve v posledních třech letech se nám daří obnovovat tu normální paseku. Pokud toto nebudeme zajišťovat, tak bychom velmi výrazně narušili vyrovnanost a trvalost té produkce našich lesů.

Takže ta situace v současné době je velmi náročná pro lesní hospodáře, protože srovnat se pouze na etát na všech celcích nebylo prakticky možné, z důvodů mimořádných vlivů, které zasáhly naše lesy.

Dále velmi vážným působením jsou imise, které způsobují každoroční ztrátu na přírůstku 2,5 miliónů kubických metrů. V případě, že by k tomuto nedocházelo, že bychom dokázali dosáhnout čistoty ovzduší, tak je tady naprosto reálný předpoklad, že bychom mohli těžit daleko více. prakticky o 2,5 miliónů více, jak v současné době těžíme a neuškodili bychom našim lesům. Zřejmě jedno z toho laického pohledu se vám zdá nesrozumitelné, že těžíme velké paseky. Ovšem pokud se těží toto dřevo současným způsobem, to znamená tím holosečným způsobem, tak si myslím, že je možno dosáhnout velmi vysoké produkce a je možno dosáhnout i zabezpečení všech celospolečenských funkcí, za předpokladu, že se to provádí na odpovídajících stanovištích. My máme diferencované způsoby hospodaření v lesích, podle těchto diferencovaných způsobů vědecky prokázaných a podložených je třeba postupovat. V případech, kde se to neděje, dopouští se lesní hospodáři velkých chyb. My tedy ty chyby v žádném případě nezastíráme, přiznáváme je, protože celá řada chyb se v minulosti stala, někdy z neodbornosti, někdy z pohodlnosti a někdy jenom z toho důvodu, aby někdo vyhověl předepsaným plánovaným úkolům. I to je pravdou, je potřeba se s tímto vyrovnat, my jsme rozhodnuti s tím radikálně skoncovat, a proto od letošního roku jsme už na etátu a chceme těžit pouze etát, takže do budoucna budeme zásadně a v každém případě dodržovat zákonné předpisy.

Naším cílem je rychle novelizovat zákon o lesích a hospodaření v lesích, protože současné způsoby hospodaření při změně uživatelských a vlastnických vztahů to budou nezbytně vyžadovat. Čili i na to se připravujeme a chceme s tím ještě v letošním roce vystoupit.

Pokud jde o konkrétní údaje určitých lokalit, jak zde bylo vzpomenuto, Sedlčansko nebo určité lokality jižních Čech, tak to by bylo potřeba dokumentovat přímo na číslech a k tomu pánům poslancům, kteří zde hovořili, bych dal písemné stanovisko.

Ještě malou poznámku, pokud jde o export dřeva. Export dřeva se vyvíjí tak, že v letošním roce nemáme plánem předepsáno ani jeden kubík vývozu jehličnatého dříví, nevyvážíme ani jeden kubík průmyslových výřezů, to znamená kulatin, v jehličnatém ani listnatém dříví, ve vývozu je zatím zařazeno pouze listnaté dříví, tak zvané průmyslové, netříděné, většinou v kratších výřezech, které nejsme schopni na našich zpracovatelských kapacitách zpracovat, protože tyto kapacity nemáme vybudovány. Náš záměr je tuto kapacitu budovat, ovšem problémy máme se zajištěním investičních prostředků, a devizových prostředků, protože se jedná o dovozové technologie. Takže export dřeva v podstatě dnes už je minimální, téměř žádný, řádově se tedy pohybuje jenom na nějakém procentu z celkové těžby, a je předpoklad, že pokud budeme vyvážet, tak budeme vyvážet ve vyšší finalizaci, výrobky ze dřeva, zatím ještě řezivo, ovšem řezivo upravené, které se dá velmi výhodně na zahraničních trzích zhodnocovat.

Pokud jde o rozdělení dřeva, to zatím je dáno bilancemi, které jsou rozepsány státním plánem a tyto jsou také rozepsány až na jednotlivé spotřebitele. Čili volné zdroje státní lesy jako takové nemají. Předpokládám, že do budoucna, když bude fungovat trh, tak že budeme mít možnosti i tyto otázky zabezpečení drobných zpracovatelů dřeva do budoucna řešit. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Bočkovi, o slovo se hlásí ministr financí pan Nikodým.

Ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, budu velice stručně reagovat na vystoupení pánů poslanců Hrabaně a Adama, pokud se týká současné situace státního rozpočtu.

Chci ubezpečit předsednictvo i celou Českou národní radu, že pro naši vládu i pro nás, jako ministerstvo jsou skutečně direktivou rozpracované závěry předsednictva ČNR, které se kumulují do těch čtyř základních bodů, tak jak jsme je obdrželi, nejen my, jako finance, ale i náš pan předseda vlády.

My průběžně informujeme, zejména náš výbor pro plán a rozpočet, v jakém stadiu se situace nachází, my jsme se také dohodli na finanční radě státu a uplatnili všechny požadavky, které takto vyplývají, sešli jsme se i s našim výborem při původním programu, když jsme projednávali akční program vlády, i se zástupci ostatních výborů ČNR, kde jsme také informovali o situaci. Skutečně bych chtěl ubezpečit, že všechno toto máme na paměti, i když sestava rozpočtu není jednoduchá.

To, co zde bylo vzpomenuto vyplývá z toho, že minulý čtvrtek předložilo ministerstvo financí federální vládě návrh situace v základních směrech rozpočtu a federální vláda a tím i náš předseda vlády byl požádán o stanovisko, jak jednotlivé diference jsou tam provedeny. Není to takový rozpočet, že by kalkulovat jednotlivá ministerstva, ale tak jak by měla přicházet v úvahu případná úprava rozpočtu, protože všichni víme a určitě se ztotožňujeme s tím, že rozpočet musí být aktivní pro letošní rok, že musí být protiinflační a že tedy je snaha a nutnost některé výdaje skutečně zredukovat, tak jak bylo několikrát hovořeno, zejména tedy dotace, které by se měly maximálně do 3 - 5 let, zejména do sféry hospodářských organizací, snižovat.

Ubezpečuji vás, že zítra česká vláda bude posuzovat toto naše stanovisko, že musíme si být vědomí toho shodného názoru protiinflačního rozpočtu, ale nejenom slovně, musí to vyplývat i číselně.

Budeme samozřejmě pana předsedu Šafaříka i náš výbor pro plán a rozpočet informovat, jaké stanovisko vláda zaujala, které předloží ve čtvrtek federálnímu ministerstvu financí, které by to mělo dopracovat tak, jak zde bylo řečeno.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k jedné otázce, kterou zde přednesl pan poslanec Valtr a která se týká financování Národní fronty. Tak jak federální ministerstvo, tak samozřejmě i my počítáme s podstatným krácením dotací pro Národní frontu, protože se situace skutečně změnila, měli jsme původní rozpočet uvažovaný asi jedna miliarda, 19 miliónů korun, dojde ke krácení v rozsahu 250 335 miliónů korun s tím, že samozřejmě nebudou dotovány žádné politické strany, ale musíme přece zachovat dotace tam, kde jsou účelné, nejen tělovýchova, ale Československý červený kříž, Svaz požární ochrany, Svaz invalidů, zájmové organizace národních menšin. Jsme si vědomi nové situace, která je v Národní frontě, proto se také tyto úpravy dělají, ale nikoliv tím, že bychom ji chtěli úplně zlikvidovat. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministrovi financí. Přeje si ještě někdo z členů vlády vystoupit? Přeje si vystoupit první místopředseda vlády? Ano.

První místopředseda vlády Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážení páni poslanci, paní poslankyně, k vystoupení poslance pana Adámka, částečně i pana Anděla a některých dalších bych chtěl říci, a to velmi stručně, že vláda České socialistické republiky k této problematice zaujala své stanovisko, které včera večer přednesl v Československé televizi první místopředseda vlády. I nám jde o stabilizaci celé řídící sféry. Připravují se zásady pro obsazování funkcí, které budou urychleně vydány, v současné době jsou již v návrhu přípravy.

Pokud se týká problematiky Severočeského kraje, chtěl bych říci, že vláda počítá s řešením problémů Severočeského kraje a právě dnešní výjezdní jednání předsedy vlády v této oblasti má dát konečné stanovisko o řešení, případně o výjezdním zasedání vlády v této oblasti naší republiky.

Pokud se týká Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, chtěl bych říci, že máme zpracovaný návrh na řízení bezpečnosti v naší republice, včetně Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti s tím, že náš návrh počítá se zrušením pomocné stráže a oblast veřejného pořádku řeší prostřednictvím aktivu při komisích veřejného pořádku příslušných národních výborů. Je pravdou, že včera při jednání s mým kolegou ve Slovenské republice s panem Mečiarem jsme zjistili, že jsou trošku jiného názoru, ovšem posoudíme tuto situaci, včetně připomínky pana poslance a stanovisko přehodnotíme.

Pokud se týká kritiky poslance Dohnala v městě Turnově, dám celou situaci ověřit inspekční skupině, poslanec dostane písemné stanovisko.

Ostatní připomínky, které byly zde vzneseny, budeme řešit písemnou formou. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády za ukončení odpovědí členů vlády. Podle jednacího řádu může následovat rozprava, tak jak rychle pochopila poslankyně Černá a hlásí se do rozpravy.

Poslankyně Marcela Černá: Chtěla bych požádat, aby dostali všichni poslanci ze stenografického záznamu do zítřejšího jednání výborů rozmnožená čísla, která zde uvedla paní ministryně Štěpová.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Paní ministryně, je to možné? Vlastně to je věcí Kanceláře České národní rady. Pokusíme se zabezpečit.

Ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová: Měla bych jiný návrh. Trošku jsme se dohadovali na chodbě, že by možná bylo lepší, kdybychom výtah z této studie - nemluvila jsem tady o otázkách hospodářských - kdybychom výtah z výzkumu, který se dělal, rozmnožili a dostali byste to všichni. Ale to by nešlo do zítřka.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, souhlas takto s tímto.

Poslanec Josef Rota: Pane předsedo, mám takovou připomínku, že v podstatě tento průzkum byl opravdu fundovaný a byl opravdu na úrovni a po dlouhé době byl tento průzkum dělán. Domnívám se, že by měla vláda České socialistické republiky to břímě z ministerstva obchodu převzít na sebe co do rozpočtu, do kapitoly a takovýto průzkum pravidelně za rok a půl, za dva roky dělat.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Víme, že vláda toto bere a bude se opírat o průzkum veřejného mínění daleko častěji. Nechme tedy na vládě. ať si to rozhodne.

Hlas z pléna: Chtěl bych požádat paní ministryni. aby to nahlas zopakovala.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Zopakuji to do. mikrofonu: Bylo řečeno, že všichni poslanci dostanou výtah z tohoto průzkumu, protože ne všechna čísla. která uvedla paní ministryně, byla kompletní. Všichni to obdržíme.

Poslanec Karel Tuček: Chtěl bych paní ministryni říci, že jsou tady poslanci, kteří mají zájem založit výbor pro spolupráci se zahraničím. Pak-li se nám do podaří, velmi rádi budeme s vámi spolupracovat. Chtěl bych ještě říci, že ti poslanci, kteří budou mít zájem o tento výbor, se o přestávce shromáždí v reprezentační místnosti, tam se o tom domluvíme.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane poslanče, byl bych rád, kdybyste se nejdřív poradil se svým předsedou, než založíte tento výbor. Děkuji.

Můžeme končit rozpravu? Ano. Je samozřejmé a vyplývá to i z ústavní povinnosti vlády, že na všechny ostatní dotazy odpoví písemně. Odpovědi vám budou předány - asi na příští schůzi ne, to by vláda nestihla - zřejmě 5. 3. Uzavíráme bod II. našeho jednání.

Pokud někteří členové vlády mají neodkladné povinnosti, souhlasí Česká národní rada s tím, aby odešli plnit úkoly vlády, ovšem někdo samozřejmě musí zůstat, místopředsedové nebo někdo z pověření vlády. Napříště se budeme scházet všichni společně - jak vláda, tak Česká národní rada.

Jednání bylo přerušeno na pět minut.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dalším bodem našeho pořadu je

Podklad k tomuto bodu pořadu jste dostali před zahájením schůze ČNR. Skupina navrhovatelů vycházela ze skutečnosti, že po provedené rekonstrukci našeho poslaneckého sboru je nutné urychleně doplnit jednotlivé výbory tak, aby byly akceschopné, a aby byly usnášení schopné.

Předložený návrh vychází:

- ze snahy zachovat kontinuitu v práci výborů, ponecháním převážné většiny jejich původních členů,

- z doporučení politických sil i jednotlivým nových poslanců na členství ve výboru,

- ze snahy vytvořit v každém výboru odpovídající politickou paritu,

- ze snahy zařadit do jednotlivých výborů všechny poslance kromě předsedy a místopředsedů České národní rady,

Výjimkou je pouze mandátový a imunitní výbor, kde jsou poslanci, kteří jsou členy i jiných výborů. Je to proto, že se v tomto výboru nepředpokládá tak velká intenzita práce.

Všem požadavkům však nebylo možno vyhovět. Na příklad nebylo možné zařadit všechny lékaře do zdravotního a sociálního výboru ČNR, tak jak si to přáli.

Měli jste možnost seznámit se v průběhu dne s návrhem na zařazení poslanců ČNR do jednotlivým výborů. Máte nějaké dotazy nebo připomínky? Poslankyně Stiborová.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, omlouvám se, že přicházím ještě s odůvodněním dodatku, který máte k materiálu číslo 167. Jak zde již bylo řečeno panem předsedou Šafaříkem, návrh zařazení jednotlivých poslanců do jednotlivých výborů byl dělán podle toho, aby bylo zachováno po dohodě s politickými silami určité zastoupení těchto politických sil, ale také z těch důvodů, aby ve výborech nebyla jenom zabezpečena kontinuita v práci výborů, ale šlo také o to, aby skutečně z hlediska odbornosti příslušní poslanci spadali do příslušných výborů.

Prosila bych vás, abyste laskavě podpořili návrh, který je předložen skupinou poslanců i s dodatkem, protože se domnívám, že tak mohou samotné výbory ČNR, podle tohoto složení pracovat tak, že úroveň a pravomoc ČNR jako celého orgánu vzroste. Děkuji za pozornost.