Česká národní rada 1986 – 1990

Výtržnost však pokračovala, proto jsem v 11.25 hod. znovu žádal o pomoc OS VB v Semilech a opět jsem byl z výše uvedených důvodů odmítnut. Opilci se pomalu rozcházeli a teprve v 11.35 hod., tedy 45 minut po mé první žádosti přijeli dva - zdůrazňuji pouze dva - místní příslušníci VB, kteří 6 zbylých, již alkoholem unavených opilců zkontrolovali.

Mám proto dotaz na pana ministra vnitra, jaká učiní opatření, aby se v budoucnu takováto situace za bílého dne již nemohla opakovat, neboť narušila důvěru občanů jak k národnímu výboru, tak i Veřejné bezpečnosti, která nedokázala sjednat veřejný pořádek včas. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Dohnalovi.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ptám se, chce ještě někdo uplatnit právo dotazu, podnětu, případně interpelace? Ne. Můžeme tedy uzavřít druhý bod našeho jednání. Děkuji.

Je nyní taková situace - odpovědi vlády jsou zařazeny až pod bodem sedm, a to z dnešního jednání. S ohledem na skutečnost, o které jsem vás již informoval, že řada členů vlády skutečně z naléhavých důvodů služebních potřebuje odejít dříve, pokud budete souhlasit a nebudete mít námitek, dal bych nyní slovo vládě, jejíž členové buďto mohou odpovědět přímo na dotazy, anebo odpovědi připravit písemně a předložit je na další plenární schůzi nám ke schválení, případně k zaregistrování a odsouhlasení.

Pane místopředsedo vlády, hodláte jako vláda vystoupit nyní, nebo počkáte na bod sedm, nebo větší dotazy zodpovíte písemné? (Členové vlády vystoupí ihned.) Dobře.

O slovo požádala ministryně - předsedkyně Výboru lidové kontroly a ministryně obchodu, i další ministři.

Jako první se přihlásila ministryně - předsedkyně Výboru lidové kontroly, prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně - předsedkyně Výboru lidové kontroly Jitka Zetková: Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, je to týden, co jsem složila do rukou vašeho předsedy pana Šafaříka slib, a začala jsem působit ve Výboru lidové kontroly.

Nerada bych tady prováděla odpočet skutečně zjištěného stavu, samozřejmě, že nemůže být dokonalý a samozřejmě že nepředpokládám, že byste to ode mne za týden očekávali. Skutečnost je taková, že stav, který ve VLK je, plně zobrazuje skutečnost, která je-v celém naše společenském bytí. Navíc si myslím, že se v něm odráží i to, co jsem tady slyšela mnohokrát, a to je tedy monopol, který zde působil, a to prosím říkám i jako členka strany, která jako členka strany byla do vlády za KSČ zvolena.

My jsme po dohodě s panem Pithartem v podstatě udělali některá zásadní zjištění a zajisté se objeví i v dalším při formování programového prohlášení vlády. V tuto chvíli mně dovolte říci pouze dvě věci.

Já bych hrozně ráda, abyste mně věřili dvě skutečnosti. Chceme organizovat kontrolu jako kontrolu naprosto nezávislou a jako kontrolu profesionální. Účinnost kontroly záleží na tom, jestli ten, kdo si kontrolu objednává, s kontrolním zjištěním jako takovým pracuje, to znamená, jestli mu kontrola dává zpětnou vazbu o tom, zda jeho rozhodovací akty jsou v praxi realizovány, či odchylky od nich. Jsem přesvědčena, že v osobě pana Pitharta tato záruka dána je. Byla bych ráda, kdybych mohla stejným způsobem pracovat i s některými výbory ČNR a již jsem se tedy v tomto smyslu na některé předsedy výborů obrátila.

Ráda bych tedy, abychom vycházeli z toho, že kontrola jako nezávislá a odborná bude fungovat a v zájmu toho bych potřebovala podporu ve dvou věcech. Jednak je třeba samozřejmě udělat legislativní úpravy, které jsou jasně věcí legislativního místa, které je v tomto okamžiku na úrovni federace, a za druhé je tam třeba udělat značné úpravy personální, jednak tedy v pracovním aparátu, které jsou samozřejmě mojí věcí a hlavně je tam potřeba udělat i personální úpravy ve voleném aparátu VLK ČSR. Já jsem měla představu a po dohodě s panem Pithartem a některými dalšími představiteli politických a občanských iniciativ jsme vycházeli z toho, že tento Výbor lidové kontroly jako volený orgán by byl orgánem, který by byl samozřejmě složen tak, aby odpovídal struktuře občanské aktivity nebo politických stran. Obrátila jsem se na jednotlivé politické strany, včetně vzniklé Strany zelených, protože se domnívám, že při ekologickém programu by nám mohli samozřejmě velice pomoci, s tím, že bych chtěla, abychom do tohoto aktivu v podstatě plošně po republice dostali zhruba 20 - 24 lidí, kteří by nám byli schopnosti, jednou za měsíc, kdy se sejdeme, říkat impulsy z vnějšku a tak nám pomáhat v naší kontrolní práci.

Byla bych ráda, kdybyste podobným způsobem, pokud se dostáváte na jednání plén příslušných národních výborů, postupovali i při usměrňování činnosti kontrolních orgánů příslušných stupňů národních výborů. Mám totiž první impulsy a odcházím právě proto, že se svolala Občanská fóra Výborů lidové kontroly jednotlivých národních výborů, že v podstatě jako v celém národě je ta aktivita dvojího stupně. Jednak samozřejmě kvalita kontrolorů je různá, jak už je to obvyklé, mezi námi, a jednak to tedy vypadá tak, že v případě, kdy kontrolor něco zjistí, tak se proti němu utvoří - a teď to neříkám proto, že považují Občanské fórum za něco, co je nesprávné, ale utvoří se Občanské fórum z lidí, kterým někdo našel chybu a působí tak tedy, aby kontrolor nemohl dále kontrolovat.

Apelovala bych tedy z tohoto místa na vás na všechny, v tom smyslu, jak už tady bylo řečeno mnohokrát. My chceme, aby kontrolovali pracovníci odborní, ale prosím vás, také je trochu chraňte, když už něco zjistí a mají pravdu, tak se za ně postavte. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkujeme paní ministryni Zetkové, slovo má paní ministryně Štěpová.

Prosil bych, abyste mně na chvilku omluvili, řízení schůze převezme v dohodě místopředseda Kaňa. Děkuji.

Ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, dámy a pánové. Na jednom z našich předchozích jednání tady zazněl hlas, že by bylo dobře při politice státu více využívat výzkumy veřejného mínění. Když jsme se jako nová vláda poprvé sešli, věrna své bývalé profesi, to znamená výzkumného pracovníka z Výzkumného ústavu obchodu, doporučila jsem, že by bylo vhodné provést výzkum názorů obyvatelstva v oblastí té, co populace zemí českých a slovenských očekává od svých nových vlád, od vlád národních a od vlády federální.

Toto šetření, ve výběrovém souboru 1478 jednotlivců, v ČSR to bylo 966 osob a 512 na Slovensku, provedl Výzkumný ústav obchodu ve spolupráci s Ústavem pro výzkum veřejného mínění Gallup, Londýn. Šlo spíše o metodické konzultace, protože výzkum takového druhu se u nás, myslím v historii našich posledních let, neprováděl.

Ráda bych vás o některých výsledcích informovala, protože se domnívám, že Česká národní rada by tyto výsledky měla znát a to zejména proto, protože pravděpodobně na svém příštím jednání bude posuzovat akční program české vlády.

Výzkum byl zaměřen na několik problémových okruhů. Šlo o zjištění aktuálních postojů k současné politice a hospodářské politice vlády, šlo o zjištění preferencí obyvatelstva, pokud jde o budoucí výhled a o cesty, jak narovnání, a to hospodářské a politické narovnání dokázat, šlo o zjištění názorové diferenciace mezi populací českou a populací slovenskou a šlo o získání poznatků o šíři názorového spektra, které souvisí s posuzováním naléhavosti některých zásadních otázek zejména hospodářského vývoje, před kterými stojíme.

Dovolte mi některá konstatování a omlouvám se, že vám výsledky cituji ze studie, ale čísel je tolik, že i když budu chtít vybírat, tak jsem si to po tom čerstvém zpracování nebyla schopna zapamatovat. Jen bych ještě na okraj uvedla, že to byl snad vůbec nejrychleji provedený výzkum u nás, zadání bylo přibližně z poloviny prosince, terénní šetření probíhalo v druhé polovině ledna. Toto sdělení je důležité, protože zejména postoje k některým politickým otázkám a politickým osobnostem se prakticky mění den ze dne, po jejich veřejných vystoupeních.

Je nesporné a zřetelné, že lid tohoto státu se v průběhu posledních dvou - tří měsíců politicky výrazně aktivizoval. přibližně třetina našich občanů ČSSR konstatuje, že se nyní velice intenzívně zajímá o politické dění. Jen 3 % dotázaných jednotlivců konstatují, že se o politické dění vůbec nezajímají. Intenzivní zájem o politiku je poněkud intenzivnější v zemích českých než na Slovensku. Tato aktivita se patrně odrazí i v budoucí účasti občanů na politicko-společenském životě. Více než pětina dotazovaných - přesně 22 % v ČSR je rozhodnuta se na tomto dění v budoucnu aktivně podílet, na rozdíl od let minulých.

Je zajímavé, nikoliv však překvapující, že významně vyšší je zájem o politické dění u mladších věkových skupin, u občanů do 29 let věku.

Občané vyjadřují spokojenost s pokrokem, kterého bylo v poslední době na cestě k demokracii dosaženo. Ústav zjišťoval spokojenost na pětistupňové škále - stupeň 1 naprostá spokojenost, stupeň 5 naprostá nespokojenost. Zcela spokojeno s pokrokem na cestě k demokracii je 41% dotázaných v ČSR, na Slovensku je údaj poněkud nižší, částečně spokojeno 44 %, což znamená, že 85 % populace v zemích českých vyjadřuje vysoký stupeň spokojenosti s vývojem demokracie.

Určitá nejistota se však odráží ve vyjádření názorů na typ společnosti, ve které nyní žijí. Spokojenost s naším současným uspořádáním a s výsledky - naprostou spokojenost vyjadřuje pouze 11 % dotázaných v obou republikách. Druhý stupeň, to znamená částečně spokojených, je 53 % v ČSR.

Budoucí vývoj - vyjádření představ na budoucí vývoj Československa: Zcela kategoricky byla občany zamítnuta ta varianta socialistické společnosti. která byla známá do 17. listopadu. 42 % dotázaných v ČSR vyjádřilo největší podporu velmi demokratickému typu společnosti s prvky socialismu, který bude podobný některým západním státům. Určitý počet dotazovaných přibližně čtvrtina v ČSR - preferuje nově koncipovaný systém, nezávislý a specifický pouze pro náš stát. konečně 21 % dotázaných v ČSR, poněkud více na Slovensku, by dávalo přednost zcela nesocialistickému státnímu zřízení, které bude založeno na svobodné, volné, plně fungující tržní ekonomice. Ovšem podpora svobodné tržní ekonomiky je velice výrazná, plných 79 % dotázaných se domnívá, že další vývoj prostě není bez tržní ekonomiky vůbec možný. Podobně silná je i podpora pluralitního demokratického systému, plnou podporu vyjadřuje 86 %. dotázaných.

Další otázka - svobodné volby: 71 % dotázaných v ČSR sděluje, že se účastní zcela jistě připravovaných svobodných voleb, dalších 20 % říká, že se účastní pravděpodobně. Pouze 3 % dotázaných - shodně v ČSR i SSR - tvrdí, že se připravovaných voleb nezúčastní. Tázali jsme se dále, kterou stranu nebo které hnutí by pravděpodobně dotázaní volili, kdyby se svobodné volby měli konat již zítra. Je zvláštní, že 24 % dotázaných v ČSR a plná třetina na Slovensku by nevolila žádnou stranu nebo není dosud rozhodnuta, k jaké straně by se přiklonila. Nejvyšší prioritu, pokud by se volby konaly už zítra, získává Občanské fórum, pokud by ve volbách kandidovalo. Říkám vám údaj za ČSR, což je 24 %. Na druhém místě je Strana zelených - 11 %, na třetím místě Strana lidová - 10 %, na čtvrtém místě KSČ - 9 %. Následuje Demokratická strana a i v ČSR má Verejnosť proti násiliu téměř 2 % příznivců.

Zhruba třetina dotázaných v ČSR se domnívá, že v současné době vzrostla možnost ovlivňovat rozhodování vlády. Zhruba polovina dotázaných však konstatuje, že tato možnost faktická zůstala na úrovni předchozích let.

A teď jsem u velice závažného bloku odpovědí, které by se měly podle názoru vlády v akčním programu vlády nepochybně promítnout. Jde o závažnost problémů, které v současné době nejvíce zatěžují náš stát, zdůrazňuji slovo náš stát. Na prvním místě jsou problémy ekologické, které vyjádřilo spontánně, bez nápovědy, bez kartičky v ruce 60 dotázaných, což je číslo neuvěřitelně vysoké. Na druhém místě je zastaralost průmyslu a výrobních technologií v ČSR 42 %. Na třetím místě morálka společnosti 27 %. Následuje poněkud menšími procenty dokončení likvidace monopolu KSČ 25 % (říkám čísla za ČSR), zabezpečení zdravotní péče 26 % v ČSR a obava z růstu životních nákladů 22 %. Upozorňuji, že výčtu problémů, před kterými v současné době náš stát stojí, figurovalo 28 problémových bloků a dotazovaní samozřejmě mohli vyjádřit více odpovědí.

Největší problémy, nejzávažnější problémy, před kterými v současné době stojí vláda tohoto státu: (První problém byl stát, teď jsou to problémy, před kterými stojí vláda tohoto státu.) Na prvním místě příprava svobodných voleb a přechodu k demokracii - sdělilo 52 % dotázaných v ČSR. Na druhém místě provedení hospodářských reforem - 48 %, problémy ekologické 46 %, sociální a zdravotní problémy 31 % a teprve na místě dalším problém zásobování vnitřního trhu.

Když včera prezentoval výsledky tohoto šetření ředitel Výzkumného ústavu obchodu spolu s ředitelem firmy Gallup, panem Hildem náměstkovi předsedy federální vlády panu doc. Komárkovi, pak následovala krátká tisková konference, které jsem se zúčastnila zejména proto, aby se novináři nedověděli výsledky dříve, než se je dovíte vy. Novináři se také zeptali pana Hilda, pokud se podobné šetření provádělo ve více evropských zemích, jak se mu jeví srovnatelnost výsledků. Ředitel firmy Gallup s úsměvem sdělil, že naše společnost stojí nesmírně vysoko, protože na jejich prioritách nejsou okrajové záležitosti, ale skutečně základní otázky, které by měl stát řešit.

Řekla bych vám ještě pořadí problémů, které stojí před vládou českou, tak jak byly vyjádřeny, snad jenom několik prvních - asi osm, deset míst: ekologické problémy, dostatečné množství léků, zlepšení kvality potravin, modernizace systému zdravotní péče, omezení byrokracie v úřadech, působení na zlepšení morálních a etických vztahů, péče o staré občany, modernizace školského a výchovného systému, úroveň služeb obyvatelstvu atd.

Otázky důvěry v instituce, otázky důvěry vládě federální, otázky důvěry vládám národním. Dotazovaní občané odpovídali na otázku, jak jsou spokojeni s federální vládou a s vládami republikovými - zase na pětistupňové škále, kde stupeň 1 naprostá důvěra, stupeň 5 naprostá nedůvěra. V hodnocení současné federální vlády je situace velice příznivá. Velmi nebo částečně spokojeno je 76 % dotázaných. Horší je situace u vlád republikových, a to zejména u vlády České republiky. Zde vyslovilo svou naprostou nebo částečnou spokojenost pouze 53 % dotázaných, zatímco na Slovensku to bylo 63 %. Lze konstatovat, že republikové vlády stojí ve stínu vlády federální.

Když srovnáme důvěru v ostatní instituce v pořadí vážených průměrů, tak jak byly vypočteny z hodnocení na pětistupňové škále, tak na prvním místě průměrnou hodnotou 1,67 stojí vláda federální, následují národní vlády, Občanské fórum, masové sdělovací prostředky, Veřejnost proti násilí, pak teprve Federální shromáždění, církve, armáda, výchovný systém, Československá strana lidová, Československá strana socialistická, soudy, policie, národní výbory, odbory, na posledním místě Komunistická strana Československa s průměrnou známkou 3,50 na pětistupňové škále.

I když se uvedené hodnoty příliš neblíží absolutní důvěře, přesto je zřetelné, že těm institucím, které se podílely na změnách v našem státě a jejichž složení již zřetelně respektuje nová kritéria, vyjadřují občané svou důvěru v daleko větší míře, než chovají k institucím ostatní. Důvěra v instituce do jisté míry souvisí i s důvěrou k osobnostem, které stojí v jejich čele. Ptali jsme se, zase pětistupňovou škálou vyjadřovali občané důvěru k některým vedoucím osobnostem našeho politického a hospodářského života. V ČSR - přečtu snad prvních šest jmen: Na prvním místě známkou nesmírně vysokou 1,54 je prezident republiky Václav Havel, následuje Valtr Komárek, Jiří Dienstbier, Marián Čalfa, Čarnogurský a Alexander Dubček. Na Slovensku je pořadí poněkud jiné: na prvním místě Alexander Dubček, následují Komárek, Havel, Čalfa, Dienstbier, Číč.

Otázky politické, otázky, které velice výrazně by se měly promítnout zřejmě do politiky našeho státu v současné době. Např. otázka sjednocení obou německých států. Pro sjednocení obou německých států se v ČSR vyslovilo 20 % dotázaných, proti sjednocení velice důrazně 42 %. Významný podíl dotázaných ovšem zastává nerozhodné stanovisko nebo se nedokáže vyjádřit.

Velice aktuálním aspektem je i vztah k Sovětskému svazu. Podle vyjádření dotazovaných se k názoru, že Sovětský svaz skutečně dovolí dělat Československu svou vlastní vnitřní politiku, staví s velkou důvěrou 22 % dotazovaných, s žádnou důvěrou 11 %. Takřka všichni dotázaní občané ČSSR si přejí, aby Sovětský svaz stáhl všechna svá vojska z Československa. Tento názor vyjádřilo 94 % dotázaných.

K vystoupení Československa z Varšavské smlouvy již nejsou postoje tak výrazné a jednoznačné. S názorem, že by Československo mělo z tohoto paktu vystoupit, souhlasí v ČSR 48 % dotázaných, nesouhlasí 24 %.

Poslední informace, kterou bych chtěla sdělit, jsou sympatie k občanům jiných států, čili míra tolerance, příznivost k hodnocení dalších národů. I v evropském kontextu je zajímavé, že přibližně stejný stupeň obliby či vysoké důvěry u nás požívají Japonci a Rakušané, na dalším místě jsou Američané, Angličané, západní Němci, s odstupem následují východní Němci, Rusové, Maďaři a posléze Poláci.

Tuto část informace bych tady skončila, jednak vás nechci zatěžovat dalšími čísly, možná, že až při některém z našich příštích setkání bych zmínila některé otázky, zejména budoucího hospodářského vývoje, tzn. jakou variantu vývoje, jakou rychlost přechodu na tržní mechanismus mají naše vlády volit, s jakou dynamikou počítat, jaké jsou představy či obavy naší populace z inflace, nezaměstnanosti a z těchto dalších pojmů, na které jsme nebyli zvyklí.

Jenom bych ráda využila této možnosti, kterou mně předsednictvo České národní rady dalo, k jedné další malé informaci a k prosbě na vás. Byla jsem před 14 dny na služební cestě ve Spolkové republice Německa s několikerým účelem, ale jedním z těch účelů byly otázky možného rozvoje cestovního ruchu a studium toho, čemu západní Němci říkají sociální turistika, tzn. budování penziónů, místností k pronájmu, kdo staví, jakým způsobem staví, financuje, jakým způsobem se používají právě tyto objekty sociální turistiky pro sociálně slabší vrstvy. Protože bohužel na tento způsob turistiky nebo na tuto klientelu není Česká republika v současné době vůbec zařízena a pod můj resort cestovní ruch také spadá.

Měla jsem v Bavorsku nejenže setkání s poslanci bavorského sněmu, ale setkala jsem se také přibližně s dvěma desítkami tak asi jako předsedů místních a okresních národních výborů v příhraničních oblastech Bavorska. Tlumočili mi některé požadavky, které by zřejmě usnadnily turistiku, ale jeden požadavek, se kterým se obracím na vás, velice zřetelně a často vyslovovaný: Neoficiální vztahy typu partnerství jejich měst s našimi městy, neoficiálního partnerství, které by nicméně nějaké uzákonění ve společných svazcích těch dvou měst měly, což by umožnilo méně šroubovaně, méně oficiálně a přes méně instancí provádět výměnu studentů, výměnu učňů, výměnu kulturní, výměnu sportovní, bližší vzájemné poznávání a větší porozumění. Pokud vy zastupujete svá města, své okresy, pokud by někdo z vás nabyl pocitu, že přesto to město, které reprezentujete, má zájem o takovéto partnerství, budu ráda, když mi to sdělíte. Dohodla jsem se s poslancem bavorského sněmu, místopředsedou Společnosti německo-československého přátelství, že mu přímou cestou, bez další instituce, naše návrhy nebo naše přáni sdělím. Velice vám děkuji za pozornost. (Potlesk.)