Česká národní rada 1986 – 1990

Z uvedené citace je zřejmé, že i navrhovatelé si uvědomovali, že národní výbory nebudou mít dostatek kvalifikovaných pracovníků. aby mohly tuto rozsáhlou agendu zabezpečit. Na tuto skutečnost jsme upozornili Federální shromáždění již při projednávání federálního zákona s tím, aby byla ponechána ke konkrétnímu dořešení národním radám. Přesto Federální shromáždění tuto povinnost pro národní výbory svým zákonem založilo a stejně tak ani bez dalšího dořešení a materiálních podmínek i dnes projednávaný zákon. Chápeme, že zřejmě s vědomím nezbytnosti zajistit kontrolu tak, aby se individuálně poskytované služby a výroba zboží nestaly platformou daňových úniků státu či nežádoucích spekulací.

Jaká je však současná praxe? Národní výbory uvádějí řadu případů, a to dosvědčujících, že na tomto úseku zdaleka není všechno v zákonném pořádku. Příjmy některých občanů nekontrolovatelně dosahují značných částek a přitom sankce za porušení povinnosti přiznání příjmů ke zdanění jsou natolik malé, že nestimulují občany k poctivosti. Dochází k daňovým únikům státu, národní výbory jsou za to ministerstvem financí, cen a mezd kritizovány, i když jejich pracovníci nejsou odborně vybaveni pro finanční kontroly tak, aby mohli těmto únikům účinně zabránit.

Např. od roku 1982, kdy tyto individuální služby a výrobu vykonávalo 12 500 -občanů, do roku 1988, kdy to již bylo přes 40 000 občanů, vzrostl počet občanů více než třikrát, ale daňové odvody se zvýšily jen dvakrát. Z uvedených skutečností je zřejmé, že otázka daňového systému na tomto úseku činnosti a příjmů občanů si vyžaduje řešení zásadnějším způsobem než tím, že tato povinnost je uložena národním výborům základního stupně, dosud naprosto nevybaveným pro jejich výkon.

I když národní výbory prozatím spravují tuto daň z příjmu i další daně z příjmů od obyvatelstva, se vzrůstajícím počtem plátců daně a náročností kontroly dochází k vyšším daňovým únikům. Několikrát v této souvislosti už v našem výboru zazněl návrh přezkoumat s ohledem na nové podmínky a předpoklady širší rozvoj individuálně poskytovaných služeb a výrob občany opodstatněnost dřívějších berních úřadů, případně berních úředníků při finančních správách. I když by si toto řešení vyžádalo určitý počet pracovníků, je zřejmé, že finanční přínos pro stát, konkrétně pro národní výbor, by byl efektivní.

Vznáším tento podnět jménem našeho výboru s tím, aby k němu přihlédlo ministerstvo financí, cen a mezd ČSR při dopracování daňového systému, o němž se v poslední době hovoří.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Chmelaříkové. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k touto bodu? Ne. Mohu tedy uzavřít rozpravu? Ano. Přeje si pan ministr vystoupit? Hlásí se předseda ČSÚ pan Ladislav Říha. Ptám se, zda máte námitky proti vystoupení pana předsedy. (Nikdo se nehlásí.) Mohu mu tedy udělit slovo.

Předseda Českého statistického úřadu Ladislav Říha: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi velice stručně se vyjádřit k otázce, která byla vznesena ve vystoupení vážené poslankyně Chmelaříkové a o níž jsme velmi seriózně diskutovali na dvou zasedáních výboru.

My jsme po jednáních ve zmíněném výboru znovu diskutovali s příslušnými federálními orgány. Nakonec ve vztahu k tomu, že byla snaha formulovat obecně poslání národních výborů, které udělují souhlas k individuální hospodářské činnosti, byla navržena ve znění zákona formulace, která byla přijata ve Federálním shromáždění ve vztahu k národním výborům. Dovoluji si proto, vážená Česká národní rado, vás požádat o vyslovení souhlasu s návrhem, tak jak byl předložen.

Současně bych vás chtěl ujistit, že v prvních letech se budeme snažit v oblasti sociálně ekonomických informací ve vztahu k individuální hospodářské činnosti a to, abychom nezvyšovali ale naopak minimalizovali rozsah sociálně ekonomických informací, abychom respektovali činnosti národních výborů tak, aby nedocházelo k jejich přetěžování.

Dovolte mi ještě, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jednu poznámku. Chtěl bych vás informovat o tom, že v ČSÚ v souladu s naším akčním programem, který zpracováváme a který navazuje na tento zákon a na akční program vlády ČSR, bychom chtěli v dalším období věnovat prvořadou pozornost ne již rozsáhlému hodnocení plnění plánu hospodářského a sociálního rozvoje, ale především hodnocení reálných sociálně ekonomických procesů, které v našem národním hospodářství budou probíhat. Dále bychom chtěli věnovat velkou pozornost finančním tokům a některým finančním procesům a v souvislosti s tím i otázkám celkového vývoje životních nákladů a některým aktuálním otázkám, před kterými naše společnost stojí, tzn. prohloubení sociálně ekonomických informací v oblasti životního prostředí a některých dalších oblastech. Chceme položit důraz na určitou (chceme-li to tak říci) renesanci statistiky, tzn. na pozitivní roli probíhajících procesů a na to, abychom daleko komplexněji, daleko přesněji postihli ty procesy, které probíhají v hlubině národního hospodářství a mohli na ně navazovat potom v plánovací a v řídící činnosti.

Chtěl bych vás také informovat, že bychom chtěli zlepšit statistiku politického a společenského systému a že chceme přispět ke statistickému zpracování demokratických voleb a vůbec k určitému vedení volební statistiky.

To by bylo stručně k diskusi i ke stručné informaci pro ČNR. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji za vysvětlení některých dotazů. Má ještě někdo z poslanců něco do rozpravy k tomuto bodu? Nemá. Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů ČSR v oblasti sociálně ekonomických informací podle sněmovního tisku 113 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 138, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že schválením tohoto zákona jsme projednali třetí bod našeho pořadu.

Dalším bodem je

Z pověření vlády ČSR odůvodní tento návrh ministryně spravedlnosti paní Dagmar Burešová.

Ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, česká vláda mne požádala, abych uvedla návrh zákona o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR do Sbírky zákonů. Protože před vás předstupuji poprvé jako vaše ministryně spravedlnosti, dovolte, abych z tohoto místa vás ujistila o tom, že se budu ve své funkci ze všech sil snažit o ustavení právního státu, ve kterém budou práva mezi občany a státem zcela přesně stanovena a o nichž budou rozhodovat nezávislé soudy, tedy soudci, kteří budou vázány jen svědomím a zákony, které musíme uvést do souladu s mezinárodními pakty, ke kterým jsme přistoupili.

Předkládaný zákon ČNR je jednou ze tří tzv. publikačních norem provádějících ústavní zákon o československé federaci o vyhlašování právních předpisů. Úzce souvisí s obdobným zákonem Slovenské národní rady a se zákonem Federálního shromáždění o Sbírce zákonů přijatým 14. listopadu 1989.

Smyslem nové právní úpravy je zdokonalit systém vyhlašování právních předpisů a zajistit přehlednost, jednotnost a dosažitelnost právních předpisů pro všechny subjekty právních vztahů.

Nový návrh zpřísňuje podmínky pro vydávání obecně závazných předpisů, které se ve Sbírce zákonů vyhlašují pouze formou oznámení o jejich vydání. Ukládá ústředním orgánům, které takový předpis vydají, další povinnosti směřující k tomu, aby veřejnost měla reálnou možnost se s těmito předpisy seznámit, zejména dokonce i povinnost za úhradu takový předpis na území ČSR zaslat každému, kdo o to požádá.

V zájmu právní jistoty zavádí zákon pro podzákonné obecně závazné právní předpisy jednotné označování: název Vyhláška pro předpis, který se ve Sbírce vyhlašuje uveřejněním plného znění, a název Výnos pro předpis registrovaný, tedy pouze oznámený.

V souladu s platnou právní úpravou se přebírá ustanovení, že podmínkou platnosti obecného závazného právního předpisu je jeho vyhlášení ve Sbírce. Účinnost právního předpisu se stanoví zásadně na 15. den po vyhlášení. Jen výjimečně, vyžaduje-li si to naléhavý obecný zájem lze účinnost stanovit kratším datem, nikdy však předpis nepůsobí zpětně.

Současně se zajišťuje výrazné očištění právního řádu od zastaralých právních předpisů vydaných před 1. 1. 1969, které byly ve Sbírce zákonů pouze registrovány° s výjimkou těch, které jsou uvedeny v příloze návrhu zákona pozbudou platnosti ostatní registrované předpisy vydané před tímto datem.

Návrh zákona ČNR stejně jako obdobný návrh předkládaný SNR byl pracován v souladu se zákonem Federálního shromáždění o Sbírce zákonů. Je splněn předpoklad pro jejich jednotné působení na zkvalitňování celého našeho právního řádu.

Vláda vám tedy navrhuje jej schválit ve znění doporučeném společnou zprávou výborů.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní ministryni. Nyní prosím společnou zpravodajku poslankyni Koukalovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Poslankyně Olga Koukalová: Vážené poslankyně, vážení poslanci. vláda ČSR předložila České národní radě návrh zákona ČNR o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů, jehož text máme k dispozici v tisku 125.

Důvodem, který vedl k předložení zákona, je zdokonalování našeho právního řádu, zejména zlepšení skladby právních předpisů, vytvoření předpokladů pro jejich dostupnost a snadnější orientaci v nich. Návrh upravuje dvě formy vyhlášení právních předpisů, a to vyhlášení uveřejněním plného znění předpisů o vyhlášení uveřejněním oznámení o vydání předpisu a stanoví zároveň omezující kritéria pro vyhlašování resortních právních předpisů formou oznámení o jejich vydání. To by mělo vést ke snížení počtu těchto registrovaných předpisů, jejichž množství a omezená dostupnost vedou k nepřehlednosti právního řádu a tím i ke snižování jeho účinnosti.

Kladně lze hodnotit skutečnost, že zákon pro registrované předpisy zavádí jednotné označení výnos na rozdíl od vyhlášek, které budou ve Sbírce zákonů publikovány v celém znění.

Je třeba přivítat, že návrh zákona - až na. několik výjimek - stanoví, že platnosti pozbývají obecně závazné právní předpisy a jiná opatření, jejichž vydání bylo ve Sbírce zákonů oznámeno do 31. prosince 1968 a které jsou fakticky překonány a neodůvodněně zatěžují právní řád.

Jak již bylo řečeno ministryní spravedlnosti, za správné lze považovat i nové ustanovení, podle něhož orgány vydávající výnosy jsou povinny je zaslat na území ČSSR za úhradu každému, kdo o to požádá. I když to bude znamenat určité zvýšení finančních a materiálních nákladů, bude tak zabezpečena jejich dostupnost jako základní podmínky jejich znalosti a uplatňování.

Předložený vládní návrh zákona ČNR o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů projednaly všechny výbory ČNR. Z jednání výborů vzešlo jedno společné doporučení na úpravu vládního návrhu zákona, a to vložením nového § 4, podle něhož vyhlášení obecně závazných právních předpisů uvedených v § 2 a 3 ve Sbírce zákonů je podmínkou jejich platnosti. Jinak by totiž bylo nutno vyvozovat tuto podmínku platnosti obecně závazných právních předpisů z ustanovení § 5 odst. 1 návrhu, který ovšem řeší především den nabytí platnosti těchto předpisů.

Navrhované doplnění vládního návrhu zákona ČNR již obsahuje i zákon Federálního shromáždění o Sbírce zákonů, jehož návrh jsme rovněž nedávno ve výborech projednali.

Vážení poslanci, z jednání výborů ČNR vzešly i některé další návrhy na úpravu návrhu zákona, které však nebyly zahrnuty do společné zprávy výborů. V prvé řadě jde o návrh, aby výnosy a cenová opatření, které se neuveřejňují v plném znění ve Sbírce zákonů, byly uveřejňovány v Úředním listě.

Uvedený návrh, který především sleduje zajištění dostupnosti registrovaných právních předpisů a cenových opatření pro občany a organizace, byl odpovědně posuzován. Určitá dostupnost výnosů je zajištěna ustanovením o povinnosti takové předpisy na požádání za úplatu zasílat.

Je třeba vzít také v úvahu skutečnost, že vydávání nového Úředního listu není v současné době zajištěno personálně, materiálně, ani finančně, a vyžaduje si značných nákladů.

I přesto žádáme vládu, aby navrhla obecně závazný právní předpis, který by upravil publikaci ostatních předpisů a oficiálních dokumentů české vlády a ústředních orgánů v podobě Věstníku nebo Úředního listu. Podobný návrh by měla posoudit i federální vláda, neboť nebyl uplatněn při projednávání zákona Federálního shromáždění o Sbírce zákonů.

Dále jde např. o návrh, aby v tomto zákoně byla zakotvena možnost pro organizace sdružené v Národní frontě vydávat obecně závazné právní předpisy. Je třeba si uvědomit, že takové zmocnění mohou obsahovat a také v současné době v radě případů obsahují speciální zákony. Obecné zmocnění v zákoně o vyhlašování obecně závazných právních předpisů však není možné.

Vzhledem k dosavadnímu rozsahu prováděcích obecně závazných právních předpisů není dost dobře možné - jak zněl další návrh - všechny prováděcí předpisy projednávat v zákonodárných sborech. Soulad prováděcích předpisů se zákony bude zajišťovat ústavní soud, s jehož ustavením se v blízké době počítá.

Podle § 67 odst. 3 jednacího řádu ČNR je povinen navrhovatel zákon předložit spolu s návrhem prováděcího předpisu, má-li takový předpis nabýt účinnosti současně se zákonem. Na vyžádaní předsednictva ČNR je povinen návrh předložit vždy.

Stejně tak nelze přijmout, aby všechny předpisy nižší právní síly byly vydávány formou nařízení vlády. Bylo by to totiž v rozporu s čl. 139 ústavního zákona o československé federaci, podle něhož ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy republiky mohou na základě zákonů a v jejich mezích vydávat obecně závazné právní předpisy.

Jménem výborů České národní rady proto doporučuji České národní radě schválit návrh zákona ČNR o vyhlašování obecně závazných prvních předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů se změnou, která je uvedena ve společné zprávě výborů ČNR v tisku 137.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji společné zpravodajce poslankyni Koukalové. Do rozpravy dosud není přihlášen nikdo z poslanců. Hlásí se poslanec Koláčný.

Poslanec Jan Koláčný: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vystupuji již po třetí.

Souhlasím plně se stanoviskem společné zpravodajky. Považuji to za kvalifikované vystoupení, jak to odeznělo ve výboru pro průmysl a stavebnictví a možná že i v ostatních výborech.

Jsem v rozpacích s vystoupením paní ministryně z hlediska obecnosti. Myslím si, že se zřejmě neseznámila s problematikou, za jakých okolností jednotlivé zákony, předpisy a sbírky byly projednávány. Tím nechci říci, že nesouhlasím. Souhlasím, ale doporučuji, aby vyhlášení české vlády bylo bráno vážně a na připomínky jednotlivých výborů a poslanců bylo konkrétně odpovídáno, abychom věděli, že jednotliví ministři jsou skutečně kvalifikovaní. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Koláčnému. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? Ne. Přeje si slovo člen vlády? Paní ministryně, chcete reagovat? Ne. Společná zpravodajka? Rovněž ne. Mohu tedy uzavřít rozpravu.

Vážené poslankyně a poslanci, já doporučuji, abychom o celém návrhu hlasovali společně. Jsou nějaké připomínky proti tomuto způsobu hlasování o vládním návrhu zákona? Ne. Souhlasíte tedy.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o vyhlašování obecně závazných předpisů a jiných opatření orgánů ČSR ve Sbírce zákonů podle sněmovního tisku 125 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 137, ať zvedne ruku! (Hlasování - všichni souhlasí.)

Tím jsme prakticky odsouhlasili tento vládní návrh zákona.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, kterým je