Poslanec Jaroslav Samek: Vážený pane
předsedo, vážení poslanci, z pověření
klubu poslanců Československé strany lidové
podávám stanovisko k přijetí rozpočtového
zákona ČSR, který byl uvedené předsedou
vlády ing. Pitrou jako provizorní a s platností
pouze na I. čtvrtletí. Shodli jsme se na stanovisku,
že vládě musíme dát rozpočtová
pravidla, aby měla jistoty pro svou práci.
Proto doporučujeme všem poslancům schválit
rozpočtová pravidla pro I. čtvrtletí
tak, jak byla i společným zpravodajem koncipována.
Současně vyzýváme vládu ČSR.
aby při konstrukci rozpočtových pravidel
pro další období vycházela z nových
zbožně peněžních vztahů,
aby působila na tvorbu cen v hodnotovém vyjádření,
aby využila vyšší výkonnosti hospodaření
ČSR pro rozvoj ČSR a aby v nových pravidlech
upustila od různých odvodů, dodatkových
odvodů a daní a zavedla jednotný daňový
systém, který vytváří všem
v hospodářství rovnoprávné
zatížení ať již v daních,
tak i zároveň při tvorbě podílu
zdrojů na rozvoj republiky.
Nově koncipovaná rozpočtová pravidla
požadujeme, aby už v lednu byla předložena
výborům ČNR k projednání.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Samkovi. Přeje si ještě
někdo vystoupit k tomuto 1. bodu jednání?
Ne.
Přistoupíme k hlasování. Doporučuji
hlasovat o celém návrhu najednou. Jsou připomínky
k tomuto způsobu hlasování? Nejsou.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
ČNR o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky ČSR podle sněmovního tisku
122 doplněném o návrh poslance Kozáka
ve znění společné zprávy výborů
ČNR podle sněmovního tisku 136, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? Nikdo.
Tím jsme zákon ČNR schválili a můžeme
přistoupit k dalšímu bodu pořadu, kterým
je
S ohledem na zmíněný dopis předsedy
vlády prosím ministra financí, cen a med
Jiřího Nikodýma, aby k tomuto bodu vystoupil.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně a poslanci, v posledních
dnech a týdnech prožívá celá
naše společnost mimořádně závažné
změny v politickém životě. Došlo
k rekonstrukci vlády ČSR, v níž je podstatná
část nových ministrů v porovnání
s obdobím, kdy byl ve vládě projednán
a schválen návrh státního rozpočtu
ČSR na rok 1990. Je nesporné, že státní
rozpočet na rok 1990 musí na novou společenskou
a politickou situaci reagovat, musí reagovat na připravované
programové prohlášení vlády ČSR.
Rozpočtu bude nutno vtisknout nový charakter. Aktivním
vlivem na obnovu ekonomické rovnováhy musí
spoluvytvářet podmínky pro radikální
postup při realizaci ekonomické reformy a pro urychlený
přechod k tržní ekonomice. Rozpočet
bude mít výrazné protiinflační
zaměření a spolu s úvěrem musí
být garantem, že přechod na tržní
ekonomiku nebude spojen s nekontrolovatelným živelným
růstem cen, což by nevyhnutelně vedlo ke snížení
životní úrovně.
Neskrýváme, že zpracování rozpočtu
na protiinflačním principu si vyžádá
daleko uvážlivější rozdělování
rozpočtových prostředků. V souladu
s požadavky ekonomické reformy bude nutno zpřísnit
dotační politiku vůči podnikové
sféře. Zároveň chci zde odpovědně
prohlásit, že nebudeme protiinflační
charakter státního rozpočtu zajišťovat
na úkor sociálních potřeb obyvatelstva
a ekologie. Tyto přístupy plně odpovídají
požadavku, aby rozpočet preferoval celospolečenské
zájmy před zájmy jednotlivých podniků
či jednotlivců.
Stručné uvedení základních
přístupů k definitivnímu zpracování
návrhu státního rozpočtu ČSR
na rok 1990 ukazuje, že půjde o složitou a mimořádně
náročnou ekonomickou a politickou operaci. Návrh
rozpočtu bude zpracován v úzké návaznosti
na státní rozpočet federace. Je vám
jistě známo, že Federální shromáždění
dne 13. prosince 1989 návrh zákona o státním
rozpočtu čs. federace na rok 1990 na žádost
vlády ČSSR neprojednalo a v souladu s příslušným
ustanovením zákona o rozpočtových
pravidlech čs. federace odsouhlasilo zavedení rozpočtového
provizória na dobu od 1. ledna 1990 do 31. března
1990.
Změny v dosahovém zaměření
státního rozpočtu čs. federace výrazně
ovlivní jak věcný obsah, tak i proces sestavení
a schvalování státního rozpočtu
ČSR na rok 1990 v ČNR, neboť oba zákony
musí na sebe věcně i legislativně
navazovat.
Podle programu ČNR měl být dnes projednáván
návrh zákona o státním rozpočtu
ČSR na rok 1990. Nová vláda ČSR dne
14. prosince 1989 všestranně posoudila vzniklou situaci
a dospěla k závěru, že je nezbytné
znovu státní rozpočet ČSR na rok 1990
posoudit a teprve poté jej předložit k projednání
ČNR.
Proto jménem vlády ČSR v souladu s §
22 odst. 6 zákona č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu ČNR, žádám ČNR,
aby předložený návrh zákona o
státním rozpočtu ČSR na rok 1990 dnes
neprojednávala. Současně navrhuji, aby rozpočtové
hospodaření ČSR v I. čtvrtletí
1990 vycházelo z návrhu státního rozpočtu
ČSR na rok 1990 projednávaného vládou
ČSR dne 28. listopadu 1989. To znamená, že
hospodaření v I. čtvrtletí bude probíhat
na základě rozpočtového provizória.
-
Prakticky bude hospodaření v I. čtvrtletí
1990 realizováno takto:
Ministerstvo financí, cen a mezd ČSR sdělí
ústředním orgánům objemy výdajů
a dotací na I. čtvrtletí 1990, které
budou vycházet z předpokládaného objemu
výdajů zapracovaného do návrhu státního
rozpočtu projednávaného ve vládě
ČSR, a to tímto způsobem:
a) Objem neinvestičních výdajů rozpočtových
organizací ve výši 25 % ve skupině 4
- společenské služby a činnosti pro
obyvatelstvo (tj. dávky sociálního zabezpečením,
školství, kultura, zdravotnictví atd.).
b) Objem neinvestičních výdajů rozpočtových
organizací v ostatních rozpočtových
skupinách ve výši 22 %. Jde o skupiny: hospodářství,
věda a technika, peněžní a technické
služby, obrana a bezpečnost, správa.
c) Objem příspěvků na provoz příspěvkovým
organizacím ve výši 22 %.
d) Objem výdajů na investice rozpočtových
organizací a objem příspěvků
na investice příspěvkovým organizacím
ve výši 22 % předpokládaných
výdajů.
e) Objem dotací (investičních a neinvestičních)
ústředně řízeným hospodářským
a družstevním organizacím ve výši
17 % předpokládaných dotací.
Ústřední orgány sdělí
organizacím ve své působnosti příslušné
objemy výdajů, příspěvků
a dotací.
Na úseku národních výborů bude
ministerstvo financí, cen a mezd ČSR vycházet
z návrhů rozpočtů zpracovaných
pro rok 1990 v listopadu letošního roku. Jednotlivým
KNV bude pro I. čtvrtletí rozepsána celková
částka dotací odpovídající
25 % celoročního návrhu součtu globální
a účelových dotací.
Rozdělení rozepsané částky
na jednotlivé druhy dotací bude ponecháno
v pravomoci KNV. Stanovení limitu u jednotlivých
dotací centrálně ze strany ministerstva financí,
cen a mezd ČSR by nemohlo postihnout konkrétní
časový vývoj potřeb, což by mohlo
vést k narušení plynulého financování
úkolů národních výborů.
Národní výbory budou zároveň
upozorněny na nutnost dodržovat maximální
hospodárnost a rozpočtovou kázeň z
hlediska budoucího celoročního rozpočtu
s tím, že nelze vyloučit i některá
hospodárnostní opatření pro rok 1990.
Ústřední orgány a rozpočtové
organizace si otevřou u příslušné
pobočky SBČS limity výdajů na I. čtvrtletí
1990 ve výši stanovených objemů. Dle
našich propočtů tyto částky stačí
k bezporuchovému financování ve všech
sférách řízených vládou
ČSR. Pokud jsem hovořil o některých
procentech, vyplývají ze čtyřročního
průměru poskytování jednotlivých
dotací. Nechtěli jsme přistoupit k tomu,
že uděláme paušál 25 %, ale je
to ekonomicky zdůvodněné. Proto potvrzuji,
že by nemělo dojít nikde k poruchám
ve financování.
Skutečné výsledky prvního čtvrtletí
roku 1990 se zúčtují na státní
rozpočet po jeho vyhlášení.
Předpokládáme, že návrh státního
rozpočtu ČSR na rok 1990 bude v návaznosti
na práce na federálním rozpočtu předložen
vládě a ČNR tak, aby byly práce ukončeny
do 31. března.
Prosím proto Českou národní radu,
aby souhlasila s tím, že rozpočtové
hospodaření v I. čtvrtletí 1990 bude
probíhat podle rozpočtového provizória
v souladu s principy, které jsem uvedl ve svém výkladu.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministrovi Nikodýmovi za uvedený
2. bod našeho jednání. Prosím společného
zpravodaje výborů poslance Miroslava Mrázka
o stanovisko.
Poslanec Miroslav Mrázek: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, chtěl bych hned v úvodu
říci, že plně podporuji jménem
celého výboru pro plán a rozpočet
návrh, který zde přednesl ministr financí,
cen a mezd ČSR.
Využívám ovšem této příležitosti,
abych zároveň sdělil naše názory
na často diskutovanou otázku vztahu státního
plánu a státního rozpočtu.
Domnívám se, že jsou plně aktuální
a vláda ČSR k nim bude muset vážně
přihlédnout.
Dosud byla situace taková, že prioritu měl
plán a tomuto faktu byla podřízena celá
finanční sféra včetně státního
rozpočtu. Z hmotně koncipovaných plánovaných
bilancí byly odvozovány příslušné
hodnotové bilance a na jejich základě byl
sestavován finanční plán celého
hospodářství, jehož součástí
byla i příjmově výdajová bilance
státního rozpočtu.
Ohlédneme-li od pracnosti tohoto postupu vyžadujícího
kromě interakce mezi ministerstvem financí, plánovacími
komisemi a resortními ministerstvy i značně
náročnou komunikaci po ose hospodářské
centrum - VHJ - podnik, zjistíme, že časté
změny plánu, chronické neplnění
některých jeho části a řada
různých dalších vlivů vedly nakonec
k tomu, že veškeré tyto potíže se
promítaly do plnění státního
rozpočtu.
Zde zcela odhlížím od faktu někdy zcela
nereálných plánů, jejichž přijetí
samo o sobě vedlo k faktické nevyváženosti
státního rozpočtu, které pak bylo
formálně dosahováno všelijak, i prostřednictvím
měnového plánu.
To lze dokumentovat vývojem stavu oběživa.
Jestliže v roce 1960 byl stav oběživa 7350 mil.
Kčs, v roce 1987 byl už stav 58 650 mil. Kčs.
Roční přírůstek oběživa
se v letech 1986-1987 pohyboval mezi 2,2 - 2,5 mld. Kčs.
Touto cestou nelze již dále postupovat. Je to zakládání
inflačního trendu v národním hospodářství.
Musíme se zcela vzdát představy, že
když je nějaká investice v plánu, je
nutno ji automaticky profinancovat, to je poskytnout na ni potřebný
úvěr.
Vzhledem k samostatnosti státních podniků,
z níž naopak vyplývá jejich odpovědnost
za hospodářské výsledky, je nutno
zcela změnit pojetí plánu. Je možné
podle našeho názoru vidět dvě polohy
plánu: V prvé řadě plánovitě
je třeba zabezpečit -žádoucí
užití určité části prostředků
státního rozpočtu, tj. zejména položky
státního nákupu zboží a služeb
a veřejných investic. A zde spatřuji i úlohu
státní zakázky. Jinou polohu má predikce
vývoje národního hospodářství
nebo jeho části, kterou sestavují plánovací
orgány centra, jednak pro své vlastní potřeby
a působení a jednak jako pomůcku pro rozhodování
hospodářských subjektů. Tento úsek
plánu nemůže být proto v žádném
případě závazný. Naznačené
pojetí plánu představuje cílový
stav, který je žádoucí realizovat postupně
v období několika málo let.
Plánovači, kteří uplatňují
tradiční pojetí plánováním,
budou samozřejmě namítat, že bez normativů
a limitů není možné plánovat.
Při současném ekonomickém mechanismu
je nutno s nimi do určité míry souhlasit.
Není však přijatelné, aby tento stav
byl hospodářskými opatřeními
stále prolongován. Je nutno zahájit rozhodné
akce k vytvoření ekonomického prostředí,
po kterém jsme stále marně volali. K tomu
podle našeho názoru je zapotřebí ještě
mnoho udělat. Uvedu pouze nejdůležitější
z potřebných kroků, resp. žádoucích
cílových stavů, jak se nám to jeví:
1. Je zapotřební zásadní změna
pojetí funkce federace a tím i centra. Současně
by měly být prosazovány principy chozrasčotu
a v souladu s tím změněna rozpočtová
pravidla tak, aby rozpočtovým určením
výnosu veškerých daní byly rozpočty
republiky a z nich byl dotován rozpočet federální.
Tím by odpadly časté diskuse o účelnosti
a oprávněnosti redistribučních procesů,
o dotační politice apod. Tato opatření
by výrazně zjednodušila státní
administrativu a byly by vytvořeny i racionální
předpoklady pro její efektivní fungování.
2. Je třeba zajistit, aby velkoobchodní ceny produktů
odpovídaly cenám spotřebovaných zdrojů.
K tomuto stavu je třeba postupně dospět.
Požadavek správně stanovených cen má
zcela zásadní význam pro celé hospodářství,
protože jedině za tohoto předpokladu má
smysl mluvit o vzájemné substituci jednotlivých
výrobních zdrojů. Postup minulé cenové
přestavby, kdy bylo užito indexové metody,
je nutno nadále zásadně odmítnout.
3. Dalším požadavkem, který souvisí
s předchozím, je vytvoření racionálně
koncipované daňové soustavy. Tento požadavek
současnosti projednávané zákony zdaleka
nesplňují.
4. Je nutno zajistit, aby podnik byl oprávněn samostatně,
tj. bez jakýchkoli normativů rozhodovat o struktuře
nákladů, zejména provádět vzájemnou
substituci zdrojů.
5. Neprosto nejdůležitějším je
požadavek snížení výdajů
státního rozpočtu. Nejsou zde míněny
výdaje sociálního charakteru, ale především
výdaje na výrobní investice a na řadu
činností nevýrobní sféry.
Žádoucích opatření by bylo možno
uvádět celou řadu. Nyní jde o to,
aby se již zahájily činnosti směřující
k dosažení požadovaného stavu a problémy
se řešily na ekonomickém základě.
Základem musí být vypracování
jasné představy o fungování hospodářského
mechanismu a teprve potom je možno přistoupit k projednávání
nových zákonů.
Podobné připomínky a názory z naší
strany se vyskytly již při projednávání
celé řady zákonů ekonomického
charakteru v minulosti, ale nepodařilo se je prosadit.
Domnívám se však, že nyní je vhodná
doba k tomu, abychom se k těmto problémům
spolu s Federálním shromážděním
postupně vrátili a věnovali jim potřebnou
pozornost. Proto jsem také o nich takovýmto způsobem
hovořil.
Konkrétně k návrhu, který zde přednesl
ministr financí, cen a mezd ČSR: Doporučuji,
aby ČNR ve svém usnesení vyslovila souhlas
s opatřeními navrhovanými vládou ČSR
k zajištění rozpočtového hospodaření
v době rozpočtového provizória, tj.
od 1. ledna 1990 do 20. dubna 1990. Je to v souladu s § 10
odst. 1 rozpočtových pravidel republiky, která
jsme dnes přijali.
V tomto duchu-také navrhuji, aby ČNR přijala
toto usnesení: Česká národní
rada
I. bere na vědomí, že návrh státního
rozpočtu ČSR na rok - 1990 byl projednán
vládou ČSR,
II. souhlasí s tím,
1. aby na návrh ministra financí, cen a mezd ČSSR
vzhledem k závažným změnám v
naší společnosti nebyl na dnešní
schůzi projednán návrh státního
rozpočtu ČSR na rok 1990:
2. aby vláda ČSR učinila potřebná
opatření k zajištění rozpočtového
provizória na základě principů uvedených
ve výkladu ministra financí, cen a mezd a v rozpočtovém
provizóriu postupovala v souladu s § 10 odst. 1 platného
zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky ČSR.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji společnému zpravodaji poslanci Mrázkovi.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, vyslechli jste návrh, informaci pana
ministra Nikodýma a řeč společného
zpravodaje pana poslance Mrázka. Do rozpravy k tomuto bodu
se dosud přihlásil pan poslanec Adam. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Zatím ne.
Prosím tedy poslance Adama, aby se ujal slova.