Poslanec Josef Meier: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, chtěl bych se úvodem
omluvit, protože část mého vystoupení
se bude vázat ještě k prvnímu bodu.
Předpokládal jsem, že bude ještě
širší rozprava k tomuto bodu.
O resortu zemědělství a výživy
se hovoří už po několik let jako o resortu,
který je stabilizujícím pro národní
hospodářství. Je pravdou, že zásadní
úkol, který byl před naše zemědělství
postaven, což mělo být dosažení
soběstačnosti ve výrobě potravin,
které se dají u nás vyrobit, se podařilo
splnit. Československo patří ve spotřebě
potravin na jedno z předních míst mezi vyspělými
státy světa. Produkcí zemědělské
výroby se dnes řadíme také mezi přední
státy světa.
Jistě jsme všichni rádi, že to je tak,
jak jsem uvedl. Člověk, když se ráno
probudí, sahá po jídle, které je dosud
vždy k dispozici, a tak začíná spokojenost
občana, jeho dobrá nálada i předpoklad
pro dobrý výkon práce. Na základě
toho, co jsem uvedl, můžeme projevit určitou
spokojenost se zásobováním trhu potravinami.
Můžeme říci, že zemědělci
v převážné většině
své úkoly plní dobře. Položme
si ovšem otázku: Když zemědělci
plní své úkoly, odpovídá tomu
postavení ve společnosti?
Víme dobře, že dnešní výsledky
našeho zemědělství jsou ovlivňovány
ze 60 % tzv. vstupy z ostatních resortů našeho
národního hospodářství. Jedná
se hlavně o výrobky chemického průmyslu
a strojírenství. V jakém postavení
jsou zemědělci vůči těmto resortům?
Zatím v takovém, že tyto resorty vyrábějí
takové výrobky, které jsou pro ně
výhodné a nejsou příliš vhodné
pro zemědělce. Třeba takový chemický
průmysl: Můžeme říci, že
celou řadu let se vyrábějí hnojiva
stále stejná. Stále je nedostatek kapalných
hnojiv. Ještě horší je situace u chemických
ochranných prostředků. Těch je stále
velký nedostatek.
Dovolte, abych se u pesticidů chvíli zastavil. Československo
je spotřebou kolem 3,5 kg na hektar daleko za vyspělými
státy světa, kde je spotřeba kolem 9 - 10
kg na hektar. Rozdíl prohlubuje ještě to, že
nejvyspělejší státy používají
např. herbicidy v tzv. troškových dávkách.
Jedná se o několik gramů na hektar. Kdežto
u nás používáme daleko méně
kvalitních přípravků v množství
3 - 4 kg na hektar. To samozřejmě může
mít vliv i na případná rezidua jak
v půdě tak i v mimořádných
případech ve výrobcích.
My zemědělci tedy žádáme dodávky
troškových, velice kvalitních přípravků,
které daleko lépe splňují stále
naléhavější požadavek na ochranu
životního prostředí. Stejně tak
žádáme umělá hnojiva, která
by měla co nejmenší vliv na negativní
účinky na životní prostředí.
Přejeme si, aby se postupně vytvářel
trh nabídky v oblasti ochranných prostředků.
Poslanci a poslankyně, podobná situace je u strojů
pro zemědělství. Většinou je
zatím stále nedostatek některých strojů,
velice úzký sortiment, nedostatek dopravních
prostředků, nákladních a osobních
aut, autobusů a jiných. Stroje jsou většinou
veliké hmotnosti, mají vyšší spotřebu
pohonných hmot atd.
Chtěl bych ve svém vystoupení ještě
pohovořit o velice významné oblasti. Jedná
se o jadrná krmiva. Mnozí víme, že spotřeba
masa je v posledních letech vyšší, než
se předpokládalo. Hovoří se o tom,
že v roce letošním bude spotřeba v českých
zemích kolem 95 kg. Maso muselo být samozřejmě
navíc vyrobeno proti plánu. Je samozřejmé,
že pro výrobu bylo spotřebováno více
jadrného krmiva, než předpokládal plán.
Tato jadrná krmiva chybějí v současné
bilanci. Je třeba urychleně říci,
jak se tato situace bude řešit. V podnicích
je zbytečná nervozita. Ptám se: Budeme snižovat
výrobu? Nebo zajistíme jadrná krmiva z jiných
zdrojů?
Na závěr ještě jedna velice důležitá
oblast, tj. oblast ekonomiky a rentability zemědělské
výroby. Pro nás zemědělce je velice
ponižující, když prostá zemědělská
výroba není dostatečně rentabilní
a zemědělské podniky jsou nabádány,
aby zaváděly jinou činnost, aby si zajistily
potřebnou rentabilitu. Dovedete si představit, kdyby
to bylo naopak a průmyslové a stavební podniky
zaváděly zemědělskou výrobu,
aby byly rentabilní? Ve výši rentability hospodářské
činnosti vidím i nutnost současných,
dle některých národohospodářů
vysokých státních dotací do zemědělství.
Vážení poslanci a poslankyně, to je
jen několik připomínek k resortu zemědělství
a výživy. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Meierovi, slovo má poslanec Rázl.
Poslanec Stanislav Rázl: Pane předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci, bylo dosaženo určité dohody
o složení vlády, která dnes přednesla
to předvládní prohlášení.
I když si všichni uvědomujeme, že jí
nebyla vyslovena ČNR důvěra, která
jí má být vyslovena na základě
předloženého konkrétního vládního
prohlášení, domnívám se, že
nemůžeme vytvořit vládě i do
doby, než přednese vládní prohlášení,
situaci, ve které by nemohla pracovat. To by negovalo všechny
politické dohody u kulatého stolu.
Stejně tak se domnívám, že i ve vládě
je celá řada názorů na to, jak je
možno od stavu A, který máme a který
jsme měli v zákonech, ve státním rozpočtu,
ve způsobu financování apod., přejít
do stavu B, C, D atd., až se dostaneme k tomu, co by mělo
být modelem, v němž by mohla zdravě
fungovat naše ekonomika, tak jak je to v celé řadě
proklamací.
Ovšem tato změna nemůže projít
jednorázově. Nemohu si stavět v určité
etapě požadavky, které neumím splnit.
Musíme tedy hledat i v takovýchto případech
určitá přechodná řešení.
Nyní konkrétně k tomu, co máme předložena
a na co máme společnou zprávu, kterou podepsaly
všechny výbory ČNR. Na základě
řeči společného zpravodaje víme,
jaké jsou doplňky, na nichž jsme se shodli.
My v našem výboru (a prosím, aby to bylo vzato
na vědomí) jsme rovněž diskutovali velice
kriticky k tomuto návrhu zákona o rozpočtových
pravidlech. Musím říci zcela otevřeně,
že v celé řadě otázek, a to ve
většině, jsme se dokonce s poslancem Adamem
shodli. Ale také jsme se shodli na tom, že tyto věci
potřebují propracování a že té
vládě musíme dát šanci. A proto
také náš výbor tento návrh s
připomínkami potom doporučil pro to jednotné
zpracování.
Prosím tedy, poslance a klub poslanců Československé
strany socialistické, aby nevznikla při této
příležitosti pro vládu nepříjemná
situace, že jí část poslanců
v tomto postupu nepodpoří (vyhlášení,
že se zdrží hlasování, je svým
způsobem nesouhlas), zda by tato otázka mohla být
revidována. Pokud ne, prosím vás ostatní
soudruhy poslance, abychom návrh, tak jak byl předložen
společnou zprávou s doplňkem, který
zde byl nyní přednesen schválili, abychom
vládě umožnili přechodné řešení,
tak jak bylo předloženo, protože víme,
že o rozpočtových pravidlech se bude muset
znovu jednat s jinými zákony i s federálními
zákony. Ale aby mohla fungovat aspoň v období
dosavadního provizoria a v souvislosti s předložením
návrhu státního rozpočtu, aby vláda
měla do této doby šanci předstoupit
potom před ČSR a říci, do jaké
míry, kdy a v jakém rozsahu by upravila nebo předložila
návrh tohoto zákona, který bychom dnes měli
schválit. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Rázlovi. Přeje si ještě
někdo promluvit k této problematice? Ne. Prosím
soudruha ministra Nikodýma, aby se vyjádřil
k některým připomínkám vysloveným
v diskusi.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně a poslanci, znovu
bych se vrátil k závěru svého vystoupení
a požádal Českou národní radu,
aby byl tento zákon schválen, tak jak to vyznívá
ze společné zpravodajské zprávy.
Jsme si všichni, kteří s tímto zákonem
pracujeme, i celá vláda, vědomi toho, že
to je provizorium. Nastane obrat v tom, že v prvé
řadě se musí rozhodnout o ústavě
(jedna nebo tři), o jejich kompetenci, jak bude organizováno
a řízeno národní hospodářství
ve federaci, včetně kompetenčních
předpisů. Musíme navazovat na akční
program, který by měl být dnes vyhlášen
ve federální vládě, kde budou také
tyto jednotlivé zákony uvedeny s tím, že
je třeba je upravit. Skutečně mohu potvrdit,
že pan Adam má v mnoha případech pravdu:
jde o krátkodobou platnost a byl bych rád, aby se
změnilo stanovisko klubu poslanců.
Pokud jde o projednávání jednotlivých
kapitol výbory ČNR, ubezpečuji, že jsme
připraveni k tomu, aby se při projednávání
jednotlivých kapitol projednávala i koncepce celého
rozpočtu. Než předstoupíme před
vás, musíme mít přehled o tom, jak
vypadá rozpočet ve své konečné
verzi. Hovořil jsem o tom i na společném
jednání výborů pro plán a rozpočet
a ústavně právního výboru.
Připravíme vše tak, aby to bylo v celém
komplexu.
Pokud se týká závěrečných
účtů - všechny jsme je projednávali
ve výboru ČNR a závěrečný
účet schvalovala ČNR. Čili byla informace
o tom, jak se všemi prostředky státního
rozpočtu bylo skutečně naloženo.
Pokud se týká úvěru, chtěl
bych znovu opakovat, že se jedná pouze o časové
překlenutí během roku. Nebude to mít
dopad na zvyšování úvěrů
od Státní banky československé a tím
prohlubování emise, inflace atd. Je to jen v průběhu
roku, z hlediska plnění odvodových povinností
a potřeb uhrazovat v některých relacích,
které se opakují pravidelně (zdravotnictví,
školství), finanční prostředky.
Není to převod z roku na rok. Pouze federální
rozpočtová pravidla počítají
s tím, že by se mohla v rámci měnového
plánu zajistit nějaká částka
do svého rozpočtu.
Pokud se týká poslance Kotázka: díval
jsem se na znění § 38 a souhlasím s
tím, aby bod c) byl vyškrtnut a d) se přesunul
na místo c). Máme tam už mnoho takových
opatření, kterými chceme informovat Českou
národní radu skutečně podrobně.
Jsem rád, že i poslanec Koláčný
hovořil o odpovědnosti za celou ekonomiku. Snažili
jsme se při přípravě rozpočtových
pravidel dosáhnout skutečně podstatné
změny ve vlastních příjmech a zmírnění
přerozdělovacího procesu. Naší
snahou bylo a bude, abychom dosáhli soběstačnosti
rozpočtu kolem 80 až 85 %. Zbytek musíme nechat
na federaci proto, že jsou a budou státní úkoly,
státní zakázky. Ty musí zajišťovat
federace. Nemůžeme tedy chtít soběstačnost
na 100 %. Myslím, že v tomto směru si rozumíme.
A ubezpečuji, že takto budeme postupovat i dále.
Poslanec Rázl uvedl to, čím jsem chtěl
uzavřít svůj diskusní příspěvek,
že by nám skutečně komplikovalo situaci,
kdybychom rozpočtová pravidla v této době
neodsouhlasili. Jedná se např. o problémy
při možnosti zřizování a zániku
rozpočtových nebo příspěvkových
organizací. Měli bychom problémy s možností
ukládání sankcí za neoprávněné
použití nebo zadržení rozpočtových
prostředků. Nemohly by se např. v rozpočtových
a příspěvkových organizacích
vytvářet zvláštní fondy hmotné
zainteresovanosti, jejichž zůstatky by ke konci roku
nepropadaly atd. To je všechno v těch zásadách,
které se v současné době zkouší
u asi 69 organizací nevýrobní sféry.
Je předpoklad, že by se to takto mělo převzít
jako celek. Hovořil jsem o tom v úvodu, že
bychom nejdéle do poloviny roku chtěli tato pravidla
připravit. Nemohli bychom poskytovat ze státního
rozpočtu návratné finanční
výpomoci. Nemohly by se poskytovat dotace na státní
zakázky. Víte, že zde předseda vlády
uvedl, že se pro příští rok počítá
s možností stanovit státní zakázky.
Pak musejí být i finančně pokryty.
Mohl bych zde uvádět řadu dalších
věcí, které nás vedou k tomu, a i
vaše společná zpravodajská zpráva
směřovala k tomu, abychom i při vědomí
rizik tento návrh rozpočtových pravidel schválili.
Znovu bych se obrátil k panu poslanci Adamovi, aby byla
přehodnocena otázka zdržení se hlasování.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji ministru Nikodýmovi za jeho odpovědi
případně reagenci na předcházející
rozpravu. Ptám se společného zpravodaje poslance
Jehličky, zda se chce vyslovit?
Společný zpravodaj poslanec Josef Jehlička:
Souhlasím s připomínkou poslance Kozáka.
Další okolnosti pro přijetí rozpočtových
pravidel vysvětlil ministr financí. Nemám
tedy co dodat.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Slyšeli jste rozpravu, která zde odezněla.
Mám před sebou žádost předsedajícího
Klubu Československé strany socialistické,
aby se jim dal čas, aby se mohli poradit.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, stejně jsme chtěli ve 13 hodin udělat
přestávku na oběd. Čili ji uděláme
už teď, abychom umožnili poslancům Československé
strany socialistické, aby se znovu k této problematice
mohli vrátit.
Během polední přestávky se rovněž
sejde Klub poslanců Československé strany
lidové.
Doporučuji, abychom nyní přerušili naše
jednání na jednu hodinu. Sejdeme se zde opět
ve 13.30 hodin, abychom uzavřeli tento bod jednání.
Než se rozejdeme, dovolte mi iniciativní návrh,
na kterém jsme se shodli s místopředsedy.
Vidíte tu krásnou rekonstruovanou budovu. Ti, kteří
zde byli ještě v těch starých prostorách,
jistě dovedou ocenit dílo, které zde vzniklo.
Je sice plánováno společné setkání
s těmi, kteří se podíleli na rekonstrukci
této budovy, nicméně doporučuji České
národní radě, abychom přijali usnesením
poděkování všem pracovníkům,
kteří se podíleli na rekonstrukci historické
budovy. Dovolte mi, abych vám návrh takového
usnesení přečetl:
Plenární zasedání České
národní rady na svém dnešním
zasedání v nově rekonstruované historické
budově ČNR vyslovuje uznání a poděkování
všem dělníkům, technickým a řídícím
pracovníkům za kvalitně odevzdané
stavební dílo. Jejich iniciativní přístup
umožnil odevzdat rekonstruovanou historickou budovu ČNR
ve zkrácené lhůtě a ve vysoké
kvalitě stavebních, řemeslných i uměleckých
prací, které prokazují schopnost a um českých
rukou.
Tolik návrh na usnesení mimo program, který
jsme stanovili pro dnešní jednání.
Má někdo z poslanců nějakou připomínku?
Poslankyně Marcela Černá: Myslím,
že je třeba poděkovat nejen dělníkům
a technikům. Je zde celá řada výtvarných
prací, na kterých se podíleli restaurátoři,
lidé kteří patří do umělecké
sféry. Myslím, že i těmto lidem by bylo
třeba poděkovat. Podíl našich uměleckých
řemesel na této rekonstrukci je velký, nemělo
by se na to zapomínat.
Jako členka předsednictva znám také
velký podíl profesora Krejčího. Myslím,
že i jemu by mělo být vysloveno uznání
a poděkování. Bez jeho přístupu
a podílu v této oblasti by toto dílo nebylo
dokončeno v době o dva roky kratší.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Marcele Černé. Svým
potleskem jste vyjádřili souhlas s doplněním
tohoto usnesení. Nechte na nás, abychom ho formulovali
v tom duchu, jak to řekla poslankyně Černá.
Kdo souhlasí s takto doplněným usnesením?
(Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo)
Usnesení bylo přijato jednomyslně.
Než přerušíme jednání na
polední přestávku a jednání
klubů, doporučuji vám, abyste využili
této přestávky k prohlídce výtvarné
výzdoby rekonstruované budovy. Doporučuji
zejména shlédnout soubor faksimilií historických
dokumentů, které charakterizují historii
české státnosti a českého sněmovnictví.
Soubor je umístěn na chodbách.
Nyní přerušuji naše zasedání.
Přeji vám všem dobrou chuť. Sejdeme se
ve 13.30 hodin.
/Schůze přerušena ve 12.40 hodin./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Můžeme pokračovat v přerušeném
jednání. Ptám se společného
zpravodaje, zda jste přijali jiný názor než
ten, co jsi vyslovil před poslední přestávkou,
čili, že platí návrh společného
zpravodaje s doplněním tak, jak přednesl
poslanec Kozák. Ano? (Souhlas.)
Hlásí se poslanec Adam.
Poslanec Čestmír Adam: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, klub poslanců Československé
strany socialistické se v polední přestávce
sešel a sděluji vám výsledek jeho jednání.
Bereme vážně ujištění ministra
financí ing. Nikodýma, že jde o zákon
na omezenou dobu platnosti, že si je vláda vědoma
nedostatku tohoto zákona, a protože chceme vládě
umožnit, aby mohla plnit své úkoly, rozhodli
jsme se, že pro tento návrh budeme hlasovat. Předpokládáme,
že vláda přikročí okamžitě
ke zpracování návrhu nového, dokonalejšího
zákona o rozpočtových pravidlech, který
plně vyjádří účast poslanců
na schvalování státního rozpočtu
i podrobných položek jednotlivých kapitol a
samozřejmě totéž pokud jde o státní
závěrečný účet.
Současně se obracíme na předsedu vlády
ing. Pitru se žádostí, aby ve federální
vládě upozornil na to, že federální
zákon o rozpočtových pravidlech, který
byl již schválen, není v souladu s platným
ústavním zákonem o československé
federaci.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. O slovo se přihlásil poslanec
Samek.