Česká národní rada 1986 – 1990

Využívání úvěru vytváří předpoklady pro stabilitu vztahů mezi státním rozpočtem České socialistické republiky a státními podniky a tím i pro rozvíjení zásad úplného chozrasčotu a pro podporu podnikatelské iniciativy.

Při využívání úvěru bude nutné přísně dbát, aby jeho prostřednictvím nedocházelo k živelnému přerozdělování zdrojů mezi oblastmi, včetně přesunů mezi ČSR a SSR a k inflačnímu působení státních rozpočtů v ekonomice.

Proto bude nutná koordinace úvěrových operací v rámci celé ČSSR. Při sestavování státních rozpočtů bude možno počítat s úvěrem pouze ve státním rozpočtu federace. Státní rozpočet ČSR bude moci využívat úvěr pouze v etapě jeho plnění.

Nová rozpočtová pravidla republiky zdůrazňují význam rozpočtů národních výborů. V návrhu obdobného zákona Federálního shromáždění se stanoví, že rozpočty národních výborů jsou součástí rozpočtové soustavy ČSSR. Některé obecné zásady federálních rozpočtových pravidel se vztahují i na hospodaření národních výborů, např. aktivní vliv na efektivnost a upevňování finanční rovnováhy, jednotné principy hospodaření, rámcové zásady dotační politiky.

Podrobně jsou vztahy rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu řešeny v předloženém vládnímu návrhu zákona, a to v části VIII. Při přípravě zákona se vycházelo z potřeby posílení vlastní příjmové základny národních výborů a zvýšení jejich odpovědnosti za výsledky hospodaření a rozvoj územních obvodů.

V návrhu se vymezují finanční vztahy národních výborů ke státnímu rozpočtu a vztahy mezi jednotlivými stupni národních výborů.

Základními vztahy rozpočtu národního výboru napojeného na státní rozpočet ČSR jsou účelové a globální dotace. Neuvažuje se s uplatňováním odvodů z vlastních příjmů a peněžních fondů národních výborů, ani s redistribucí fondu rezerv a rozvoje či jiných fondů. Počítá se i s možností převádět do rozpočtů národních výborů část příjmů státního rozpočtu ČSR.

Návrh zákona umožňuje rovněž poskytovat národním výborům napojeným na státní rozpočet ČSR návratné finanční výpomoci a stanoví, že k doplňkovým zdrojům národních výborů nebude přihlíženo při sestavování jejich rozpočtových výhledů a ročních rozpočtů. Tím se posiluje zainteresovanost národních výborů na tvorbě příjmů.

V návrhu se rovněž stanoví odpovědnost národních výborů za vyhledávání dalších příjmů a za hospodárnost při vynakládání prostředků. Současně se zaručuje jejich právo na úhradu výdajů vznikajících přenesením nových úkolů.

Návrhem zákona se sleduje posílení samostatnosti národních výborů a užší sepětí mezi příjmy a výdaji v jejich rozpočtech, což má umožnit, aby národní výbory mohly reálně rozhodovat o všech otázkách spadajících do jejich působnosti.

V části VII předloženého vládního návrhu zákona jsou upraveny státní účelové fondy ČSR. Tato ustanovení se proti dosavadní právní úpravě v podstatě nemění.

Rozpočtová pravidla nově vymezují vztah centrálních orgánů ke státním podnikům v jejich působnosti, pokud jde o rozpočtové hospodaření. Navrhuje se, aby ústřední orgány k návrhům svých rozpočtů, ke zprávám o jejich plnění a ke svým závěrečným účtům přikládaly přehled o celkových finančních vztazích hospodářských organizací v jejich působnosti ke státnímu rozpočtu ČSR.

Vycházíme z toho, že ústřední orgány musí mít přehled o celém odvětví, i když za výsledky státních podniků přímo neodpovídají.

Rozpočtová pravidla rovněž předpokládají zvýšení pravomoci orgánů ČNR v rozpočtovém procesu.

Rozpočtový výhled podle dosud platných rozpočtových pravidel republiky schvaluje vláda. Podle zákona o národohospodářském plánování budou některé výstupy státního plánu, např. finanční normativy a limity, obsaženy v rozpočtovém výhledu. Proto se předpokládá, že základní ukazatele rozpočtového výhledu budou součástí zákona o pětiletém státním plánu.

Pokud by však státní pětiletý plán nebyl schvalován zákonem ČNR, umožňuje navrhované znění schválit základní ukazatele rozpočtového výhledu samostatně. Úloha ČNR se zdůrazňuje také tím, že se výslovně navrhuje, aby schvalovala výši rozpočtových rezerv ve státním rozpočtu republiky. Vláda může také rozhodnout o tom, že návrhy na poskytnutí některých dotací, zejména v případě státních zakázek, budou předloženy ke jmenovitému schvalování České národní radě.

Z výše uvedeného vyplývá, že přijetím navrhovaného zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČSR dojde k zintenzívnění spolupráce vlády a ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ČNR při řešení otázek finančního hospodaření.

Navrhuje se, aby předložený vládní návrh zákona nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Ke všem navrhovaným zákonům upravujícím rozpočtové hospodaření budou vypracovány prováděcí předpisy ve spolupráci s federálním ministerstvem financí. Na základě dosud probíhajících experimentů k ověření nových forem hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací počítáme s jeho vyhodnocením tak, aby nejdéle do poloviny příštího roku mohly být právní předpisy vypracovány.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych na závěr poděkoval členům jednotlivých výborů ČNR za aktivní pomoc při projednání návrhu.

Jménem vlády ČSR doporučuji, aby Česká národní rada po projednání předložený návrh zákona schválila tak, jak doporučuje společná zpráva výborů ČNR ze dne 4. prosince 1989 se změnami a doplňky, které ministerstvo financí, cen a mezd ČSR plně akceptuje. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji ministru Nikodýmovi. Prosím nyní společného zpravodaje výborů poslance Josefa Jehličky, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Poslanec Josef Jehlička:Vážení poslanci, vážení hosté, návrh zákona ČNR o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČSR, což jsou rozpočtová pravidla republiky, projednaly všechny výbory ČNR. Vývojem společenské situace jsme se dostali do stavu, kdy bylo nutno zvážit, zda předložená rozpočtová pravidla projednáme nebo ne. Po všestranném zvážení situace a po konzultacích se SNR bylo doporučeno projednat vládní návrh zákona o rozpočtových pravidlech republiky, i když je reálný předpoklad, že doznají v brzké době opět změny.

Situace je taková, že Federální shromáždění přijalo federální rozpočtová pravidla, která nabudou účinnosti od 1. 1. 1990. Pokud bychom nepřijali na ně navazující republiková pravidla, vznikl by mj. i takový stav, že by nebylo možné najít v zákoně oporu pro situaci, kterou nazýváme rozpočtové provizorium. Vznikly by i další vážné disproporce, které by měly ve finanční praxi negativní dopady. Proto jsme i ve výboru pro plán a rozpočet po objektivním posouzení situace doporučili zařadit a projednat dnes rozpočtová pravidla republiky.

V předložené společné zprávě (tisk 136) jsou shrnuty veškeré připomínky a všechny návrhy výborů, které po souhrnném posouzení, vzájemné koordinaci a v rámci zmocnění byly akceptovány. Vesměs směřují k tomu, aby byla posilována kontrolní úloha ČNR vůči vládě a její dohled nad státním rozpočtem republiky. To jsou konkrétní návrhy, např. v § 5 odst. 2. v § 12 odst. 2, dále v § 12 odst. 4 a odst. 5 téhož paragrafu.

Některé návrhy a připomínky výborů nebylo možné akceptovat. Vesměs tato nemožnost akceptovat připomínky vyplývala z toho, že republiková pravidla nemohou být v rozporu s rozpočtovými pravidly federace. Proto také např. nebylo možné akceptovat připomínky všech výborů, aby podíly na výnosech daní byly stanoveny přímo zákonem ČNR. Z téhož důvody nebylo možné akceptovat návrh úpravy § 10 v tom směru, aby rozpočtové provizorium bylo omezeno na 90 dnů. Federální rozpočtová pravidla připouštějí neomezené rozpočtové provizorium. Ze stejného důvodu nebylo možné přijmout úpravu § 16 odst. 6 na zkrácení preklusivní lhůty na 5 let, neboť federální rozpočtová pravidla mají prekluzní lhůtu desetiletou.

Bylo by možné hovořit i o dalších návrzích, ale domníváme se, že to není třeba. Znovu chci zdůraznit, že dnes přijímaná rozpočtová pravidla budou mít poměrně krátkou dobu platnosti a jejich změna bude vyvolána změnou rozpočtových pravidel na úrovni federace. Z našeho hlediska je to objektivní vliv, který musíme akceptovat.

Na základě těchto skutečností doporučuji, aby ČNR schválila vládní návrh zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČSR ve znění společné zprávy výborů (tisk 136). Vytvoří se tím nezbytné předpoklady pro překlenutí určitého období, které je nezbytné pro zvládnutí současné situace. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Jehličkovi a zahajuji rozpravu, do které se dosud přihlásil poslanec Čestmír Adam. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Čestmír Adam: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci vznik evropských parlamentů je odvozen od jejich souhlasu s výběrem berní, jak dnes říkáme daní, a s jejich rozhodováním o tom, jak takto vybrané prostředky budou použity. Čili projednávání rozpočtu je jednou z nejsvětějších práv a povinností každého demokratického parlamentu. A pro poslance rozpočtová pravidla jsou vlastně úpravou tohoto projednávání. My bychom si všichni měli ta rozpočtová pravidla osvojit.

Já bych chtěl říci, že považuji za vážný nedostatek to, že předložený vládní návrh zákona vychází z federálního zákona, který není v souladu s ústavním zákonem o československé federaci, který nezná pojem rozpočtové soustavy federace a podřízení rozpočtového hospodaření národních republik těmto rozpočtovým pravidlům. Kdybychom s tím šli k ústavnímu soudu, tak bychom se asi pravděpodobně dočkali velice zajímavého nálezu o tom, jaké mají být rozpočtové vztahy a jak jsou založeny v platném ústavním zákoně. To je jedna věc.

Druhá věc: My se dnes snažíme o nastolení demokratického parlamentarismu. Jak zde říkal v rozpravě k předchozímu bodu poslanec Sedláček, my přece nehospodaříme s nějakými pomyslnými penězi. To jsou peníze, které vybíráme z kapes našich voličů, a je naší povinností, bychom tyto peníze čtyřikrát na dlani obrátili, než je vydáme. Ty podklady, které dostáváme do výboru, k nám přikázaným rozpočtovým pravidlům, nám vůbec neumožňují, abychom posoudili, na co ty peníze jdou, jak budou vynaloženy, a když dostáváme potom závěrečné účty, jak byly vynaloženy. Nepamatuji, že bychom se byli někdy dozvěděli, jak se nakonec s těmi penězi, které byly schváleny ve státním rozpočtu, zacházelo a jaké přesuny se prováděly.

Domnívám se, že je nutno trvat na tom, že zákon o rozpočtových pravidlech musí zakotvit pravomoc výborů projednávat podrobné rozpočty, zaujímat stanovisko také k celému státnímu rozpočtu, protože my nejsme poslanci za problematiku svých výborů, my jsme poslanci za své volební obvody. Musíme svým voličům skládat účty: nejen z toho, jak se hospodaří s tou kapitolou, kterou jsme projednali ve výboru, ale jak se hospodaří s penězi lidu vůbec.

A tento předložený návrh zákona neobráží tuto filozofii, filozofii suverenity lidu v hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Chci se také vrátit k projednávání státního závěrečného účtu. Nikdy jsme neměli možnost posoudit, jak byly prostředky hospodárně vynaloženy. My přece víme, že máme veliký přebytek kupní síly. Slyšíme od ministra financí, že ČSR, která v územním průřezu má větší příjmy než výdaje, si chce půjčovat úvěr. Proč? Na co?

Domnívám se, že by mělo být řečeno, že úvěr je možno brát pouze k překlenutí časového rozdílu mezi příjmy a výdaji, čili ve velice omezeném rozsahu a že celoroční saldo státních výdajů nemůže počítat s tím, že bude krýt ty výdaje úvěrem.

Aby rozpočet skutečně plnil svou úlohu velice významného nástroje pro rozvoj národního hospodářství, musí být provázán s měnovým plánem, s finančním plánem. To se tak neděje a řada potíží, které máme v národním hospodářství, se od toho odvozu

Chtěl bych říci ještě jednu věc. Vymyslela se taková kouzelná slova: nekrytá úvěrová emise. Je to asi tak, když přijdeme domů a manželka nás požádá, abychom jí dali tisíc korun. My těch tisíc korun nemáme, ale napíšeme ji poukázku, aby si za 1000 korun koupila co chce. Copak jí na to v obchodě dají? Nic. Vysmějí se jí. Ale my si hrajeme na nekrytou úvěrovou emisi a zakládáme tím problémy ve vnitřním obchodě, v dodavatelsko-odběratelských vztazích, zakládáme tím tu měkkost celého hospodaření v podnikové sféře, ale - bohužel - také ve sféře veřejných výdajů.

Toto všechno předložený návrh o rozpočtových pravidlech nezobrazuje.

Potřebovali bychom, aby nám fungoval nejvyšší účetní kontrolní úřad, který jsme zřídili 1. ledna 1969 a který se pak zrušil, abychom slyšeli od účetních znalců, že prozkoumali hospodaření a že předložený státní závěrečný účet skutečně odpovídá tomu, co jsme schválili a co jsme stanovili.

Nehospodárnost, která u nás je, přestavuje ohromný zdroj pro potírání inflačních tendencí, pro uvedeného našeho hospodářství do dynamického rozvoje. Rozpočtová pravidla v tomto smyslu nejsou nástrojem.

Vítám to, co zde bylo řečeno, že budou mít krátkou platnost. Nebylo by bývalo potom lepší udělat pořádná pravidla, která odpovídají zásadám demokratického parlamentarismu a který by umožňovala nám - poslancům, ale i vládě zhostit se se ctí odpovědnosti za hospodaření s penězi lidu.

Chtěl bych říci za poslance - členy Československé strany socialistické - že nepovažujeme tento návrh zákona za dobrý a že při hlasování o něm se zdržíme. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi. Hlásí se ještě někdo z poslanců do rozpravy? Prosím, slovo má poslanec Kozák.

Poslanec Bohumil Kozák: Vážené poslankyně, vážení poslanci, plně podporuji společnou zprávu zpravodaje, kterou přednesl poslanec ing. Jehlička, k rozpočtovým pravidlům republiky.

Chtěl bych ji doplnit jedním pozměňujícím návrhem v tomto znění:

Vypustit v § 38 odst. 2 text pod písmenem c). Text pod písmenem d) označit jako c).

Zdůvodňuji to tím, že zmocnění obsažené v původním návrhu ve svých důsledcích vedlo k tomu, že zákon o státním rozpočtu by byl jako vždy v minulosti formován řídícími akty nižší právní síly.

Proto z principiálních důvodů doporučuji, aby text odst. c) byl vypuštěn i přesto, že jde o zákon, jak již bylo řečeno, který bude v blízké době upravován. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Kozákovi. Dále se hlásí poslanec Koláčný.

Poslanec Jan Koláčný: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vycházím z jedné filozofické teorie, že není zapotřebí vymýšlet, co bylo vymyšleno.

Hovoříme zde o daňovém systému. Daňový systém byl propracován v dvacátých, třicátých, čtyřicátých letech. Nechci se vracet k minulosti, k evropské kultuře, k demokracii čehokoliv.

Dnes je na pořadu otázka České socialistické republiky, její ekonomiky, výslednosti, její schopnosti, zda obstojí vláda, zda obstojí poslanci, bez různosti stran.

Mám tudíž zato, že bychom měli v prvé řadě odstranit tzv. stínovou ekonomiku, tj. veksláky, podomní prodeje atd. A o tom jsem zde neslyšel.

Byl bych totiž hrozně rád, aby každý poctivý občan ČSR i ČSSR byl odměněn za výsledek své práce a ne za rétoriku. V mnoha případech to zaměňujeme. Když si něco přejeme, že je to výsledek. Ale to není vůbec žádná pravda.

Ptám se tedy, zda to, co je předloženo, zabezpečuje rozvoj ekonomiky naší republiky tak, aby většina poctivých pracovníků byla spokojena. To zaprvé.

Za druhé si myslím, že by bylo dobré, abychom si uvědomili, jakou odpovědnost v současných podmínkách nese vláda, jednotlivé resorty, ale i my - poslanci. Já vůbec nesouhlasím, že bych měl nést jako poslanec odpovědnost jen za svůj obvod. Myslím si, že musím nést odpovědnost za celou Českou republiku.

Já si myslím, že musíme nést odpovědnost za celou ČSR z hlediska její výslednosti a schopnosti. Pokud budeme neschopni v jedné oblasti, budeme neschopni v celé oblasti ekonomiky. Proto bych chtěl poprosit, abychom podpořili snahu vlády s tím, že co zde bylo předneseno v paragrafovaném znění, bude skutečně naplněno, a že tím získá důvěru vláda, ale i my poslanci. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Koláčnému. Slovo má poslanec Meier a připraví se poslanec Rázl.