Minulé zanedbávání výstavby
čistíren odpadních vod, které bylo
důsledkem současné investiční
politiky centra, ale ani současné uvolnění
ekologických investic, které se často orientují
do velkého počtu malých, pro zásadní
řešení nevýznamných akcí,
zatím nedává záruku účelného
využívání prostředků a
jejich soustřeďování do akcí
i míst, která jsou nejdůležitější.
I zde přechod z dosavadního havarijního stavu
do poměrů alespoň relativní rovnováhy
si vyžádá uplatnit důsledně řízený
proces, který teprve potom může přejít
do formy vhodné autoregulace.
Racionální využívání pitné
vody a organizační řízení podniků
K tomu zde uvádím, že nazmar přichází
20 i více procent vyrobené pitné vody, což
následně vede k tomu, že musíme vybudovat
nová a nová vodárenská díla
a souběžně s tím budovat nadměrně
dimenzované čistírny. Tato zjištění
jsou potvrzena i zkušenostmi ze sousedních hospodářsky
vyspělých zemí.
Všechny pokusy o nápravu dosavadního stavu
byly neúčinné, neboť způsob řízení
organizací a hodnocení jejich činnosti bránily
uplatňování racionalizačních
opatření. Nikoho příliš nevzrušovalo,
že např. teoretická doba obnovy vodovodních
sítí v ČSR odvozená od délky
se pohybuje kolem 170 let, v Praze dokonce kolem 1000 let, a to
vše při uvažované životnosti 60 -
50 let podle druhu potrubí. Řešení těchto
otázek se musí promítnout do ekonomického
řízení podniků. Aktivní účast
resortu životního prostředí by s využitím
fondu postupně umožnila realizovat racionalizační
opatření bez ekonomických ztrát pro
organizace a pracovníky.
Velké obavy pracovních kolektivů podniků
vodovodů a kanalizací vyvolává - soustava
ekonomických nástrojů platná od 1.
1. 1990. Plánuje se ztráta pro tyto podniky v ČSR
ve výši 1,5 mld. Kčs. Ani není přesně
známa motivace pracovních kolektivů. Zní
to neuvěřitelně, ale maloobchodní
cena vodného a stočného je 80 haléřů
za metr krychlový, ačkoliv výrobní
náklady podle pravidel oboru v roce 1995 budou Kčs
10. Rozdíl má být dotován. Tyto cenové
relace však nevedou k racionálnímu využívání
pitné vody obyvatelstvem.
Jak jsem byla informována, jednotlivé krajské
podniky vodovodů a kanalizací velmi silně
pociťují nedostatek současně platných
forem a metod řízení, kdy jejich zakladateli
jsou příslušné národní
výbory, po odborné stránce by však měly
být, skutečně však jen měly být,
řízeny ministerstvem lesního a vodního
hospodářství a dřevozpracujícího
průmyslu ČSR. Všechny podniky však pociťují
nedostatečnost tohoto uspořádání
z hlediska potřeb prosazování jednotné,
koordinované a ekonomicky zdůvodněné
provozní a rozvojové politiky svého oboru.
Aby odstranily a zmírnily tento nedostatek, ustavily před
krátkým časem sdružení státních
podniků vodovodů a kanalizací ČSR,
které by si zasluhovalo plnou podporu nově vytvořeného
ministerstva životního prostředí ČSR.
V úvahu rovněž připadá možnost
přímého řízení těchto
podniků ministerstvem životního prostředí,
protože tyto podniky jsou a při vhodném řízení
nadále mohou být výrazným aktivní
i činitelem při řešení důležité
složky životního prostředí, jíž
bezpochyby pitná voda je.
Cesty k nápravě nedobrého stavu vyplývají
ze společenského a ekonomického podceňování
významu jakosti pitné vody jako nenahraditelné
součásti potravinového řetězce.
Je úkolem všech centrálních orgánů,
zejména pak ministerstva životního prostředí,
přispět k nápravě, a to vydáním
vhodných ekonomických pravidel, která zdůrazní
celospolečenský zájem na jakostní
pitné vodě, prosazováním a dodržováním
komplexu norem, které ochrání zdroje povrchových
a podzemních vod, včetně vhodné investiční
politiky při výstavbě čistíren
odpadních vod, uplatněním racionálních
přístupů včetně výchovy
obyvatelstva k šetření pitnou vodou a postupným
vybavováním podniků vodovodů a kanalizací
potřebnou technikou k plnění jejich povinností.
Očekávám, že nově konstituované
ministerstvo životního prostředí účinně
přispěje k řešení problému
jakosti pitné vody pro obyvatelstvo i potravinářský
průmysl.
Vážené poslankyně a poslanci, dovolte
mi, abych krátkou druhou část svého
vystoupení uvedla netradičně vyjádřením
osobního vnitřního rozporu, který
mne i další poslance Československé
strany lidové tíží od začátku
tohoto volebního období. Bylo to na samém
počátku mé poslanecké činnosti,
kdy jsem pod tlakem informací a argumentů zdravotnických
odborníků, které se podle dalšího
demografického vývoje a nárůstu potratovosti
ukázaly být nesprávnými, pod vlivem
tehdejších vyšších politiků
a v časové tísni schvalovací mašinérie,
prakticky neměla možnost nesouhlasit s přijetím
zákona o umělém přerušení
těhotenství, tedy zákona, který byl
a je v rozporu s mým vnitřním přesvědčením.
Dnes, kdy můžeme svobodě říci
svůj vnitřní názor s vědomím,
že bude slyšen a případně i akceptován,
v době, kdy můžeme předkládat
názory věřících občanů
bez obav, že budou zlehčovány, jménem
poslanců Československé strany lidové
a v zastoupení členů naší strany
předkládám vládě ČSR
tento podnět: Zrušit dosavadní zákon
o umělém přerušení těhotenství
z roku 1986 a vypracovat zákon nový, ve kterém
by byly uplatněny tyto principy: Zákaz žádaného
přerušení těhotenství v jakékoli
formě; umělé přerušení
těhotenství povolit na základě lékařského
vyšetření jen v případě
ohrožení života ženy nebo vážného
poškození jejího zdraví; do zákona
zapracovat společenská a sociální
opatření podporující donošení
dítěte z nežádoucího těhotenství
pro zájemce o náhradní rodinnou péči
a rozpracovat společenskou působnost zákona
i mimo zdravotnictví, zejména do výchovy
v rodině, na školách, v kultuře, sportu,
a to s cílem předcházet nežádoucímu
těhotenství.
V souvislosti s tímto podnětem žádáme
ministra zdravotnictví a sociálních věcí,
aby na příští schůzi ČNR
podal analýzu současného stavu potratovosti,
a to i v porovnání s předpokládaným
vývojem, který byl poslancům dokladován
při projednávání dosavadního
zákona a aby zahájil legislativní činnost
k přípravě zákona nového. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Sobotové. Do rozpravy se dále
přihlásil poslanec Škoda. Připraví
se poslankyně Kučerová.
Poslanec Jan Škoda: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, mnohokrát bylo v minulém
měsíci zdůrazněno, že se Československo,
a s tím samozřejmě Česká socialistická
republika, ocitla na určité křižovatce.
Měli jsme v průběhu minulých dnů
možnost posoudit, jakou obrovskou energii, lidskou energii,
je možné uvolnit, když se otevřou stavidla
svobody a demokracie.
Myslím si, že naším úkolem i dnes
v ČNR, když posuzujeme stručné programové
vyhlášení české vlády,
je uvažovat o tom a posoudit, jak tuto velikou energii využít
pro další blaho naší ČSR i ČSSR.
Chtěl bych říci jménem členů
Československé strany socialistické, že
považujeme za nejdůležitější
v současných dnech tyto dvě věci:
Za prvé zajistit, aby jakýmkoli způsobem
nebylo možné vrátit se k minulým pořádkům.
Je zřejmé, že v uplynulých dnech, v
podstatě revolučních, se podařilo
velice rychle dosáhnout některých výsledků.
Podařilo se odstranit z Ústavy monopol jedné
strany, podařilo se zrekonstruovat vlády, změnit
vedoucí orgány zákonodárných
a zastupitelských sborů.
Některé procesy budou nepochybně trvat déle.
Půjde o to, abychom usměrnili naši ekonomiku
do nových kolejí, abychom přizpůsobili
celý společenský a politický život
novým podmínkám.
Tyto procesy nebude možné udělat ze dne na
den. Považujeme proto za nezbytnou podmínku dalšího
vývoje zajistit, aby všechny důležité
politické, ekonomické a společenské
procesy probíhaly pod veřejnou kontrolou sdělovacích
prostředků, poslanců zastupitelských
sborů všech stupňů. V tom musíme
i my spatřovat jeden z hlavních úkolů
naší České národní rady.
Vítáme v klubu naší strany stručné
prohlášení předsedy vlády o směrech
další činnosti vlády. Je pochopitelné,
že v průběhu několika dnů nebylo
možné připravit obsáhlé vládní
prohlášení a věříme, že
až nám bude prohlášení písemně
předloženo, bude už splňovat všechny
požadavky, které jako poslanci musíme od vlády
vyžadovat.
Chtěl bych jménem naší strany ujistit
vládu a jejího předsedu, že se budeme
snažit podrobit toto písemné vládní
prohlášení bedlivé kontrole a bude-li
to třeba i kritice a v našem jednání
i v tisku naší strany se pokusíme tvůrčím
způsobem doporučit případné
úpravy.
Stejně tak ale chci přislíbit, že všechny
záměry, na kterých se shodneme, bude naše
strana v budoucnosti podporovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Janu Škodovi. Diskutovat bude poslankyně
Kučerová.
Poslankyně Jana Kučerová: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, vážení
hosté, všichni, jak zde sedíme, a spolu s námi
i obrovská většina našich občanů
bez ohledu na stáří, politickou příslušnost
a náboženské vyznání, prožíváme
vzrušené dny plné nadějí i obav.
Jsem přesvědčena, že velká část,
a to zejména těch velmi mladých, ani nemůže
dobře vědět, o co vlastně jde a na
druhé straně je mnoho těch, kteří
vědí až příliš dobře,
co chtějí. Já sama svým věkem
patřím spíš k té střední
generaci, a proto tím víc oceňuji statečnost
dnešních vysokoškoláků, kteří
ze sebe nedělali mučedníky a jako první
se zasloužili o probuzení našeho vědomí.
Pracuji jako dělnice a jsem bez politické příslušnosti.
Všechny předchozí i dosavadní snahy
o politické i hospodářské reformy
se v žádném případě mně
ani mým spolupracovnicím neprojevily v plnějším
výplatním sáčku. Zato však stále
přibývá na intenzitě práce,
což se také projevuje i na zdravotním stavu
nás, dělnic. Je proto zcela logické, že
se velmi zajímám nejen o demokratizační
proces, který podporuji, ale i o jeho ekonomickou stránku.
Jsem tomu povinna jak svým voličům, tak i
spolupracovníkům. Pokud mi to čas dovolí,
sleduji noviny i televizi a stále marně očekávám
nějaký zásadní a hlavně reálný
pohled nebo návrh na další vývoj naší
ekonomiky. Zatím jsem však pouze slyšela, že
staré metody byly špatné a že ani nová
přestavba, která měla být uplatňována
od ledna příštího roku, není
ta pravá.
Nejsem národohospodářský teoretik
ani prognostik, ale všechna vystoupení k ekonomice,
která jsem slyšela, byla víc než mlhavá
a dělala na mne dojem, že nyní nevíme
kudy kam. Pokud mi však uniklo některé zásadní
východisko, pak se autorovi hluboce omlouvám.
V televizi jsem viděla část vystoupení
pana docenta Komárka, již jako I. místopředsedy
federální vlády. ze zimního stadiónu
v Praze. Velmi mne zaujala jeho slova, že ekonomické
dopady nemají pocítit občané, ale
podniky. Já nevím, které podniky a občany
tím pan Komárek myslel, ale já zatím
neznám žádný podnik, kdy by pracoval
bez lidí. Také jeho slova o otevření
naší ekonomiky světu byla přijata s
velkým nadšením. Plně chápu,
že to bude ani nutné. Chybí mi tam však
jedno, a to jak bude federální i česká
vláda tento proces řídit, aby se naše
země a její lid nestal laciným sluhou cizího
kapitálu. Jde mi o to, abychom z extrémní
strnulosti a dogmatismu nespadli po hlavě do nového
extrému, který s sebou ponese nezaměstnanost,
zadluženost a bude rájem pro novou parazitující
vrstvu společnosti. Nevím, jestli jsem se dobře
vyjádřila, ale jde mi o období nejbližších
let, o kterých dosud nikdo z nových politických
ani vládních představitelů nemluvil
a patrně nemá ani jasné představy.
Také krátké vystoupení pana ing. Dlouhého,
nynějšího místopředsedy federální
vlády a předsedy Státní plánovací
komise v televizi, bylo zajímavé tím, že
vyvracelo obecné mínění o této
instituci jako o administrativně byrokratickém kolosu.
Na závěr svého vystoupení jsem se
chtěla otázat pana ministerského předsedy,
jakou cestu k přestavbě ekonomiky bude volit v nejbližším
období vláda ČSR. Po jeho úvodním
projevu však pokládám tuto otázku zatím
za bezpředmětnou. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Kučerové. Přeje
si ještě někdo vystoupit? Hlásí
se poslanec Rázl.
Poslanec Stanislav Rázl: Pane předsedo, Česká
národní rado, přijali jsme včera,
po zprávě pana předsedy, určitou modifikaci
zákona o České národní radě,
podle kterého má vláda na nejbližší
schůzi ČNR přednést své vládní
prohlášení.
Dali jsme tedy vládě určitou licenci, aby
měla čas připravit se předložit
vládní prohlášení, které
bude odpovídat nejen vzniklé nové politicko-společenské
situaci, ale zejména proto, aby měla čas
připravit se i v duchu diskusí k návrhu plánu
roku 1990 i k návrhu státního rozpočtu.
Dnes, jak víme, bude předložen návrh
na rozpočtové provizorium.
Dnes tedy jsme slyšeli nový přístup,
a sice, že předseda vlády Pitra přednesl
předvládní prohlášení.
Já osobně to považuji za velice šťastný
nápad. Myslím, že nám všem poslancům
dává šanci, abychom viděli, jakým
způsobem vláda přemýšlí,
kterými otázkami se chce zabývat a jak k
některým otázkám již dnes ze
všeobecné pozice přistupuje.
Doporučoval bych proto, aby předvládní
prohlášení, které dnes tady předseda
vlády přednesl, bylo dáno poslancům
k dispozici.
Nyní mi dovolte v podstatě tři poznámky
k obsahu předvládního prohlášení.
Myslím, že mohu za sebe i za celou řadu poslanců
Komunistické strany Československa vyslovit souhlas
s tím, že celkové pojetí toho bodu,
který se zabývá právní a legislativní
aspekty přípravy nového vládního
prohlášení a programu práce vlády,musíme
všichni podpořit právě vzhledem ke změnám
politicko-společenské situace.
Sám bych chtěl zejména upozornit na to, že
je třeba velkou pozornost věnovat i té krátké
zmínce, o které předseda vlády mluvil,
to je přípravě Ústavy ČSSR
a pravděpodobně i ČSR.
Chtěl bych se zejména zmínit o tom, co zde
již poslanci připomínali při diskusích
o přípravě ústavy, a sice, že
ústava vzniklá v roce 1968 byla postavena na rovnosti
obou národů Čechů a Slováků,
národů a národností v těchto
republikách, že jsou z titulu pojetí ústavy
prezentovány priority moci státu a že tedy
existují společné pravomoci a výhradní
pravomoci, které jsou dány buď delegací
do kompetence federace anebo zůstávají jako
priority moci a kompetencí na úrovni národních
republik. Tato otázka musí být v nové
ústavě - podle mého názoru - velice
přesně propracována, včetně
návrhů ústavního soudu. Jinak se budou
znovu opakovat velice složité a nepříjemné
otázky nejen v oblasti politiky kultury a zdravotnictví,
ale zejména v celé oblasti ekonomiky.
Nebudeme si zastírat, že na základě
nesprávných nebo nepřesných informací
se na jedné straně rozvíjejí vášně
nacionalistické, na druhé straně jsou označováni
lidé jako šovinisté. Nic takového lidu
ČSSR nemůže prospívat.
Druhá poznámka: Předseda vláda to
nazval jako zabezpečení plynulého chodu ekonomiky.
Tomuto přístupu rovněž musíme
dát podporu. V této souvislosti bych chtěl
upozornit i na diskuse nejenom v našem výboru, ale
i v ostatních výborech ČNR při přípravě
a diskusi o plánu na rok 1990 a o státním
rozpočtu.
Soudruzi členové vlády, prosím vás,
neprohlašujme boj proti inflaci slovně. Skutečně
jej provádějme. Inflace, to je ožebračování
nejchudších. Proto nebojme se otevřeně
říci, kde zdroje inflace jsou. A nesvádějme
na hlavní zdroj inflace příjmy z mezd nebo
příjmy družstevníků apod. Uvědomme
si, že i když tato složka může mít
a má určitý vliv zejména v době,
kdy existuje nerovnováha na vnitřním trhu,
že dalšími zdroji inflace a nerovnováhy
v republice je státní rozpočet, který
jde nad míru tvorby národního důchodu
a rozdává nevytvořené, že to
je neefektivní investiční výstavba,
přes kterou pumpujeme do národního hospodářství
nejen mzdy, ale i neefektivní investice. A nemám
tím na mysli jen výrobní, ale i nevýrobní
z hlediska přetažených nákladů.
V této ČNR jsem kdysi prohlásil: Jestliže
v socialistické soutěži sbíráme
halíře a koruny, tak nesprávnou investiční
výstavbou potom přes odpisy vyhazujeme milióny
a miliardy. A žádnou soutěží tuto
neefektivnost přes investice nemůžeme národnímu
hospodářství a pracujícím vrátit.
Stejně tak jako je třeba velice přísně
se podívat do oblasti úvěrové emise.
Letitý boj o inflaci, která pumpuje přes
úvěrovou emisi do národního hospodářství
peníze, jsme my staří vždy prohrávali.
Nyní rekonstruovaná vláda by i toto velice
pečlivě měla zvažovat.
A konečně jsou to nenávratné zahraniční
půjčky. Nebudu věci dále rozvádět.
Třetí poznámka. Jsem poslancem za Severočeský
kraj a konkrétně z města Ústí.
Žil jsem tam léta a pracoval a vím, co je životní
prostředí v Severočeském kraji. Prosím
vládu, aby tomuto kraji, zejména jeho nejohroženějším
částem, věnovala pozornost, jak to měla
už dřívější vláda
ve svém programu, aby se věci dokončily,
ale zejména aby se přestalo v Severočeském
kraji slibovat.
Problém odsíření je jako program.
Ale vzhledem k tomu, že jsou dnes i další vědecké
poznatky o nedýchatelnosti, zejména v době
inverzí, kterou způsobuje pozadí, tedy ne
ty hlavní velké energetické zdroje, ale zejména
rozptýlené pozadí, prosím, aby vláda
věnovala pozornost vyhlášenému programu
plynofikace a elektrifikace těchto ohrožených
území a aby zajistila, že to, co se tam řekne,
bude skutečně realizováno.
Poslanci ČNR a celé sdružení poslanců
v Severočeském kraji vyslovili obavy, že to,
co se připravovalo při řešení
Severočeského kraje ve vládě, byla
jen celá řada slibů, protože např.
plynofikace nebyla ani kapacitně ani finančně
zabezpečena ani se nikdo neznal k tomu, kdo a jak tento
složitý komplex otázek technických,
technologických, materiálních a finančních
bude zabezpečovat, koordinovat a řídit.