Vzhledem k tomu, že zásady dlouhodobé strategie
československé ekonomiky i její krátkodobé,
bezprostřední orientace budou dnes podrobněji
objasněny ve vládním prohlášení
federální vlády, které bude pochopitelně
zveřejněno, omezím se pouze na některé
otázky.
Vycházíme z toho, že základem prosperující
ekonomiky musí být racionálně fungující
trh a demokratický pluralitní politický systém.
Současná hospodářská situace
a nepřipravenost ekonomiky však neumožňuje
okamžité zavedení fungujícího
trhu, a to bez rizik - nebo značných rizik - růstu
vnějšího zadlužení, inflace a sociálních
konfliktů. Tato rizika musíme maximálně
omezit, a to především tím, že
v návaznosti na program federální vlády
stanovíme postup pružného přechodu od
dosavadního systému řízení
ekonomiky k modernímu uspořádání
národního hospodářství.
K omezení rizik konec konců směřují
i intenzívně probíhající jednání
o uzavření plánu na příští
rok. Bohužel zde jsou ještě některé
otevřené problémy, zejména ve vývozně
dovozních vztazích ve struktuře dovozu, v
zajištění dodávek do tržních
fondů, ve vývozu do socialistických zemí
i v uspokojování požadavků na práci
a dodávky pro investiční výstavbu
v nevýrobní sféře. Rovněž
nejsou dosud zcela uzavřeny některé materiálové
bilance, dovozy pro potřeby zemědělství,
dovozy zboží pro vnitřní trh.
Státní plán pro rok 1990 je třeba
považovat za platný s tím, že zhruba do
22. prosince bude proveden rozpis individualizovaných normativů,
jmenovitých úkolů, včetně státních
zakázek a odběratelských limitů na
jednotlivé státní podniky.
Zatím počítáme s tím, že
zbývající problémy budou dořešeny
v průběhu února až března příštího
roku a zpřesněné úkoly z federální
vlády budou event. zapracovány formou dodatků
ve státním plánu.
Současně však lze očekávat, že
vzhledem k sestavení nového státního
rozpočtu na rok 1990 a v souvislosti s postupnou demonopolizací
naší ekonomiky bude nezbytné průběžně
upravovat i některé závažné ukazatele
a podmínky tohoto plánu.
Vláda bude usilovat o postupné odstranění
všech překážek, které brání
rovnoprávnosti jednotlivých forem vlastnictví
a podnikání. Postupně chceme odstranit monopolní
strukturu výroby, obchodu, služeb. Chceme důsledně
provádět protiinflační politiku založenou
na národohospodářské regulaci nominálních
peněžních důchodů podniků
a příjmů obyvatel. Chceme důsledně
sledovat linii udržení životní úrovně
obyvatel, usilovat o plnou a efektivní zaměstnanost,
rozvíjet nezbytné sociální záruky.
Počítáme s aktivní účastí
na zjednodušení mzdového systému s tím,
aby byla přesunuta pravomoc v oblasti odměňování
do podniků a organizací. Nemůžeme však
připustit zvyšování mezd, které
by nebylo podloženo růstem výkonnosti. Princip
centrální mzdové regulace je v zájmu
protiinflačních opatření nezbytný.
Budeme podporovat spořivost obyvatel, tvorbu finančních
aktiv hospodářských organizací tak,
aby docházelo přirozenou cestou k racionalizaci
spotřeby občanů, organizací i státu.
Postupně bude rozvinut - v souladu se záměry
federální vlády - trh peněz a cenných
papírů. K uvedení těchto principů
do života směruje např. i vypracování
zásad právní úpravy individuálního
podnikání občanů, kde využijeme
poznatků a podnětů zájmového
sdružení, které se mezitím vytvořilo.
Budeme usilovat o nezbytné změny v zákonech
o státním podniku, v zákonech o bytovém,
spotřebním, výrobním i zemědělském
družstevnictví. Chceme vyvinout iniciativu, aby byl
otevřen prostor pro širokou podnikatelskou aktivitu
a vytvářeny struktury působící
směrem k tržní ekonomice a k jejímu
otevírání světu a aby pro tento proces
byli také cílevědomě připravováni
řídící pracovníci, manažeři.
V rámci akčního programu budeme usilovat
nejen o řešení systémových otázek,
ale i o to, aby byly přednostně řešeny
problémy a nedostatky, které nepříznivě
ovlivňují každodenní život lidí.
Vláda si je především vědoma,
že musíme společně učinit vše,
aby bylo zastaveno zhoršování životního
prostředí a situace se začala měnit
k lepšímu. Je rozhodnuta v rámci reálných
možností ekonomiky uvolnit potřebné
prostředky pro investiční záměry
celospolečenského nebo oblastního významu.
Především půjde o zajištění
plošné plynofikace, o podporu výstavby zařízení,
která snižují pronikání škodlivých
látek do ovzduší, o rozsáhlou výstavbu
čistíren odpadních vod. Přitom pochopitelně
musíme preferovat nejvíce potřebné
oblasti - Severočeský kraj, hl. m. Prahu a Ostravsko.
K trvalému sledování stavu životního
prostředí bude dobudován integrální
monitoring, zvýšena účinnost prognózních
a signálních systémů ochrany ovzduší.
Vláda současně navrhne zpřísnění
ekonomických nástrojů sledujících
ochranu všech složek životního prostředí.
Chceme se aktivně podílet na přípravě
příslušných novel zákonů
v této oblasti.
Významné úkoly v rozvoji péče
o životní prostředí bude muset plnit
nově navrhované ministerstvo životního
prostředí, které se musí stát
centrem prosazování přijatých koncepcí
a rozhodnutí na všech úsecích společensko-hospodářského
života ČSR, kontrolovat dodržování
zákonných a normativních opatření
a působit k upevňování ekologické
disciplíny.
Mám-li stručně shrnout politiku vlády
v ekonomické oblasti, pak bude spočívat v
tom, aby nepokračovalo další zhoršování
celkové ekonomické situace, které by postihlo
široké vrstvy našich spoluobčanů.
Chceme v součinnosti s federální vládou
položit důraz na vytváření takových
mechanismů a takových podmínek, aby se postupně
obohacoval vnitřní trh, aby se zlepšoval stav
životního prostředí, bydlení,
zkvalitňovala se zdravotní péče, systém
vzdělávání, zlepšovaly se podmínky
rozvoje kultury i dalších oblastí.
Není třeba zdůrazňovat, že podmínkou
k naplňování těchto záměrů
je zvýšení ekonomické výkonnosti
a konkurenční schopnosti našich podniků.
Všude musíme počítat s nezbytnou racionalizací
všech výdajů státního rozpočtu,
s přísným limitováním emise
peněz tak, aby se postupně upevňovala naše
měna a abychom dosáhli nezbytné ekonomické
stability. Tato politika se musí plně opírat
o činorodou atmosféru, která se právě
v současné době v naší společnosti
vytváří.
Jsme přesvědčeni o tom, že právě
takováto reálná a racionální
politika najde podporu našich dělníků,
rolníků, všech vrstev naší inteligence
a celé naší mladé generace.
Vážení přátelé, mimořádnou
pozornost chceme věnovat komplexu opatření
v péči o zdraví obyvatelstva, o mladou generaci,
a to počínaje péčí v rodině,
přes výchovu a vzdělávání,
až po vstup do povolání. Dovolte, abych i zde
uvedl některé naše konkrétní
záměry.
Pokud jde o zdravotnictví, bude vláda usilovat,
aby bylo budováno na nejmodernějších
poznatcích vědy a bylo schopno citlivě a
efektivně reagovat na oprávněné potřeby
našeho obyvatelstva. Systém zdravotnictví a
sociální péče bude reformován.
Zásadním principem nového pojetí bude
dostupnost definitivního ošetření pro
každého občana bezprostředně
v základních článcích zdravotnického
systému. Regionální zdravotnická zařízení
budou poskytovat ošetření a plnit své
úkoly v rámci přirozených spádových
území, která nemusí odpovídat
správním celkům. Stát zabezpečí
pro všechny občany jednotný standard uspokojování
zdravotních a sociálních potřeb a
zároveň vytvoří podmínky pro
širší uplatnění individuální
a kolektivní iniciativy i charitativní činnosti.
Potlačováním nezdravých jevů
v životním stylu obyvatel spolu s postupnou změnou
ekologické politiky je podmínkou zlepšování
nepříznivých ukazatelů zdravotního
stavu populace. Dosažení obratu v této oblasti
považujeme za prvořadý státní
zájem.
V zájmu zlepšení péče o matku
a dítě budeme usilovat o prodloužení
placené mateřské dovolené, o zvýšení
peněžité pomoci v mateřství a
jednorázové podpory při narození dítěte.
Bude připraven návrh systému zdaňování
peněžních příjmů obyvatelstva,
založený na daňovém zvýhodnění
mladých lidí, na progresivním zdanění
vysokých příjmů a na jednotném
zdanění příjmů bez ohledu na
jejich původ.
Pro spoluobčany, kteří již ukončili
aktivní pracovní činnost, považujeme
za správné zavést systém pravidelného
zvyšování důchodů v závislosti
na růstu životních nákladů.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, česká vláda si je plně vědoma
toho, že výchova na školách v rozhodující
míře předurčuje odbornou úroveň
vzdělanosti a morálku mladé generace. V listopadových
dnech se projevila i její rozvaha a mravní vyspělost.
Proto jsme povinni dát jí možnost aktivně
se podílet na formování budoucího
státu a naplňovat vlastní představy
o budoucnosti národa. Připravujeme nezbytné
úpravy v obsahu a formách výchovy a výuky
na všech stupních a druzích škol. Zároveň
zahájíme spolu s vědeckými pracovníky,
učiteli i širokou veřejností přípravu
nového, moderního systému školství,
abychom znovu dosáhli úrovně vzdělanosti,
která bude odpovídat našim tradicím
i modernímu evropskému standardu. Názorový
a politický pluralismus, moderní pojetí akademických
svobod vysokých škol i vliv volených orgánů
v místech a okresech na řešení základního
a středního školství, to jsou základní
požadavky, kladené na změny školských
zákonů. Škola se znovu musí stát
Komenského dílnou lidskosti a český
učitel osobností s vlastním názorem
a postojem.
Schopní mladí lidé musí mít
možnost získávat vzdělání
a rozšiřovat své znalosti v zahraničí,
a to na základě mezinárodní spolupráce,
státní podpory, ale i podpory podniků, organizací
a jednotlivců.
Pro rozšíření cestování
našich občanů byly podniknuty první
kroky musíme však k tomu vytvářet především
potřebné ekonomické zdroje.
Vláda ČSR bude vycházet z širšího
pojetí kultury, zahrnujícího celou oblast
mezilidských vztahů, hospodářských
i politických přeměn, vytváření
duchovních i materiálních hodnot a způsobu
života.
I v kulturní činnosti v užším slova
smyslu musí platit principy plurality a demokracie. Zvlášť
je třeba zajistit rovná práva občanů
při využívání a tvorbě
kulturních hodnot a nově v této oblasti vymezit
funkci státu. Regulativní úloha státu
nesmí být omezujícím a deformujícím
činitelem, ale naopak zárukou svobodného
vyjádření a rozvoje duchovního potenciálu
národa.
Urychleně bude třeba provést důkladnou
revizi všech norem správního a autorského
práva a na ně navazujících právních
norem upravujících uměleckou a kulturní
činnost v domácích i mezinárodních
relacích. Je nezbytné zakotvit postavení
a systém práce kulturních institucí
a organizací a vytvořit podmínky pro rovnoprávné
postavení umělců a tvůrčích
skupin.
Energická opatření si vyžaduje stav
v oblasti památkové péče: vztah ke
kulturnímu dědictví pokládá
vláda za oblast celospolečenského zájmu
a komplexní péče o ně za věc
národní cti a svědomí. Významné
kulturní projekty a instituce budou i nadále podporovány
z celospolečenských zdrojů. Dalšími
zdroji jsou prostředky, které tvoří
a spravují umělecké a kulturní organizace.
Podněcováno bude i sponzorství ze strany
organizací i jednotlivců. Bude umožněno
i využívání nadací. Zrušení
nežádoucích monopolů v oblasti šíření
a zprostředkování uměleckých
děl by mělo vést ke zdravé soutěživosti
a obohatit fondy kulturního rozvoje.
I v kultuře je prostor pro podnikatelskou činnost.
Se zvláštní citlivostí, trpělivostí
a porozuměním je třeba sledovat obnovu a
nové formování tvůrčích
uměleckých obcí, které se musí
aktivně účastnit řešení
všech otázek ovlivňujících činnost
umělců.
Pevná integrace české kultury vystupuje nyní
jako akt mimořádného společenského
významu, jako symbol národního porozumění.
Tato integrace představuje otevřený systém
schopný přijmout a zainteresovat k součinnosti
na celospolečenských přeměnách
i české umělce a kulturní pracovníky
žijící v zahraničí. Takto pojatá
integrace je výrazem potřebného sepětí
české kultury s kulturou evropskou. Jejím
předpokladem je zejména těsná a veškerého
formalismu zbavená spolupráce kultury české
a slovenské. Včleněním české
kultury do kultury světové je třeba aktivněji
a koncepčně posilovat všestrannou výměnou
špičkových kulturních děl i vysoce
kvalifikovanou reprezentací naší kultury v
zahraničí.
Při morálním ozdravění české
společnosti sehrává pozitivní roli
nové náboženské vědomí
našich občanů. Proto bude vláda pokračovat
v konstruktivním dialogu se všemi církvemi,
zvláště pokud jde o novou úpravu vzájemných
vztahů státu a církví vtělenou
do zákonů o náboženské příslušnosti
a náboženských organizacích. Veškeré
právní úpravy v této oblasti budou
důsledně uplatňovat závěry
vídeňské následné schůzky.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, ve svém vystoupení jsem pochopitelně
nemohl vyčerpat okruh problémů a úkolů,
které musíme vzít v úvahu při
koncipování akčního programu vlády
ČSR. Ve vládě jsme minulý týden
posuzovali jeho první variantu, pracovní variantu.
Na základních přístupech, o nichž
jsem hovořil, jsme se jednomyslně shodli. Počítáme
s tím, že s využitím připomínek
poslanců ČNR a v návaznosti na prohlášení
federální vlády dopracujeme akční
program tak, aby po projednání v Národní
frontě a dle zájmu i se zainteresovanými
občanskými iniciativami mohl být v lednu
písemně předložen k vašemu posouzení.
Pro naši práci se vytvořila zcela nová
politická atmosféra. Česká vláda
se s tímto programem bude ucházet nejen o vaši
důvěru, důvěru nejvyššího
zákonodárného sboru ČSR, ale i o důvěru
a podporu široké veřejnosti. Jsme si vědomi
toho, že teprve konkrétní plnění
programových záměrů a dosažené
výsledky budou kritériem schopnosti vlády
úspěšně pracovat v nových podmínkách,
uspokojovat lépe než v minulosti zájmy a potřeby
našeho lidu. Obracíme se proto nejen na vás,
ale i na celou - veřejnost ČSR, na všechny
její občany, aby toto naše úsilí
plně podpořili. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu předsedovi vlády Františku
Pitrovi. K předneseným programovým zámyslům
vlády ČSR se do rozpravy přihlásila
poslankyně Sobotová Marie. Prosím, aby se
ujala slova.
Poslankyně Marie Sobotová: Vážené
poslankyně a poslanci, sestry a bratři, na naší
minulé schůzi 31. října jsem se zmínila
o naléhavém problému zásobování
nezávadnou pitnou vodou. Dnes považuji za potřebné
se k této otázce znovu vyjádřit, a
to v souvislosti s vystoupením s. Pitry, ve kterém
nastínil zásadní směr dalšího
působení české vlády i v souvislosti
s plánem a rozpočtem na rok 1990 a konečně
i v souvislosti se záměrem na zřízení
samostatného ministerstva životního prostředí,
kdy nás nutně zajímají věcné
a organizační aspekty péče o životní
prostředí v ČSR.
Shrneme-li alespoň heslovitě zásadní
nedostatky v péči o jakostní pitnou vodu,
pak musíme konstatovat, že nevyhovuji právní
a ekonomické nástroje na ochranu množství
a jakosti zdrojů, především v nerespektování
pravidel hospodaření zemědělských
organizací v pásmech hygienické ochrany zdrojů
jak povrchových tak podzemních vod, např.
Želivka, Římov, Severočeská křída
apod.
Není např. logické, že se platí
za odběr povrchové vody stejně z relativně
čisté nádrže v horách jako z
řeky Labe v Ústí nad Labem. Musíme
konstatovat, že vodné a stočné pro obyvatelstvo
vůbec nemotivuje k racionálnímu hospodaření,
tedy k šetření. Přitom výhod
veřejných vodovodů využívá
80 % a stokových sítí 70 % obyvatel naší
republiky. Zbytek obyvatel však tyto výhody nemá.
vlivem plýtvání vodou a ztrát vody
ve vodovodní síti přichází
nazmar značný podíl vyrobené pitné
vody.
Myslím, že s ohledem na uvedené okolnosti,
které jsou výrazné v problematice životního
prostředí a významné pro obyvatelstvo
a jeho zdraví by otázky dalšího osudu
v oboru vodovodů a kanalizací neměly být
ponechány stranou a měla by se jim věnovat
alespoň pro nejbližší období, tedy
do dosažení zásadního kvalitativního
zvratu v jejich činnosti, nejméně stejná
pozornost, jako dalším otázkám v péči
o zdraví lidu.
Moje poznatky z výkonu poslanecké funkce i poznatky
z odborných konzultací mě vedou k názoru,
že pro docílení zásadního věcného
obratu v činnosti podniků zásobování
vodou a kanalizací je nutno věnovat všem uvedeným
otázkám důslednou pozornost z centra a s
využitím existujících organizačních
struktur je uvést urychleně do praxe. Po mém
soudu je nutné co nejvíce využít existující
podniky a docílit jejich vazbu na vodní zdroje.
Posílit jejich centrální řízení
se zaměřením na dosažení rychlého
a zásadního obratu v uvedených směrech.
K jednotlivým otázkám bych zde uvedla:
Rozšiřování vodárenských
soustav
Bezporuchové zásobování pitnou vodou
si vynucuje vybudování velkých centralizovaných
zdrojů vody a jejich propojení do skupinových
vodovodů a vodárenských soustav. Např.
existující vodárenská soustava středočeská
včetně Prahy zásobuje 1,5 mil. obyvatel,
ostravská více než 1 milión. Pět
těchto soustav zásobuje více než 40
%. obyvatel ČSR připojených na veřejný
vodovod a podílí se ze 45 % na výrobě
pitné vody. Provoz těchto velkých soustav
si nutně vyžaduje jednotný přístup
a je sám o sobě silným integračním
faktorem.
Zlepšení kvality pitné vody
V oficiálních rozborových materiálech
se uvádí, že podle orientačního
průzkumu, kdy vzorky byly odebrány v celé
ČSR na celkem 52 místech, bylo jenom 20 % vzorků
vody plně vyhovujících z hlediska kvality.
I když váha a význam jednotlivých ukazatelů
nejsou stejné, přesto zlepšení kvality
pitné vody představuje problém, který
se musí rychle a účinně řešit,
což se neobejde bez zásahu a aktivního působení
centra.