Česká národní rada 1986 – 1990

Také v tomto případě máte ve sněmovním tisku uvedenu interpelaci poslance Ladislava Doležala, kterou přednesl na minulé schůzi České národní rady a současně odpověď předsedy vlády České socialistické republiky.

Přeje si k tomu vystoupit někdo z poslanců v rozpravě? Poslanec Ladislav Doležal, potom poslanec Josef Marušák.

Poslanec Ladislav Doležal: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, nemohu a nejsem spokojen s odpovědí jak od generálního prokurátora, tak naší vlády. Z tohoto důvodu též nejsem ochoten předložit tyto odpovědi mým voličům, kteří se na toto dotazovali. To je všechno.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu poslanci Doležalovi, soudruh poslanec Marušák.

Poslanec Josef Marušák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, podle mého názoru není třeba dělat kolem Kubíka nějaký velký šum, jako kolem osoby, ale myslím že naše orgány tělovýchovy z tohoto případu by si měly vzít poučení a seriózně řešit tyto případy. Já jsem na žádném jednání nebyl, ale jen to, co jsem sledoval v denním tisku a s tím, co je tady odpovězeno, tak myslím, že je tady řada rozporů. Protože i odpověď připouští, že Kubík svévolně opustil družstvo. To mě utvrzuje o tom, že do té doby, dokud vyjížděl, o tom nikdo nevěděl, že chce kopat někde v Itálii. Mám také dotaz, proč když tam Kubík zůstal, kde se tady zdůvodňuje, že měl doložku nebo výjezd a takové věci, proč ještě funkcionáři fotbalového svazu potom za ním jeli do Itálie, to se tady také neobjasňuje. Buď ho jeli přesvědčovat, aby se vrátil, nebo mu dojednat to v té Fiorentině? Já si myslím, že takové jednání není správné, ne s Kubíkem a s penězi, ale s vlivem na výchovu mládeže. To má dopady dalekosáhlé a já mohu potvrdit, že tyto hlasy jsou i v mém volebním obvodu. A i řada lidí, s kterými se stýkám, tak tento postup konkrétně "Kubík" odsuzuje a říkají, že tyto případy se budou množit. Proto doporučuji, aby někdo z té společenské organizace objasnil konkrétně, jaké poučení i z toho svazu tělesné výchovy vzal, aby se takovéto případy neopakovaly. Soudruhu předsedo, to je všechno. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Marušákovi. Chce soudruh předseda vlády k tomu?

Předseda vlády ČSR František Pitra: Soudruh Doležal mi položil čtyři otázky. Otázky, které za prvé nejsou v kompetenci české vlády, čili já jsem je byl povinen nechat prošetřit a odpověď je přesně na tyto čtyři otázky. Souhlasím s tím, že je třeba, aby si z toho příslušná organizace tělovýchovy vzala poučení a aby vyvodila závěry. Čili já nejsem schopen k tomu dát žádné jiné údaje, než které jsou v písemné odpovědi. Pokud uznáte za vhodné, můžeme se dohodnout se soudruhem Poledníkem nebo jinými přestaviteli tělovýchovy, aby zde věci objasnili. Všechno.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji, chce k tomu soudruh generální prokurátor?

Generální prokurátor ČSR Jaroslav Krupauer: Vážená Česká národní rado, poslanec Doležal mi dal podnět, abych vysvětlil, proč nedošlo k trestnímu stíhání fotbalisty Kubíka pro nedovolené opuštění republiky. Předpokladem uplatnění trestní odpovědnosti za tuto činnost je zjištění, že Kubík se zdržoval neoprávněně v zahraničí. Já bych chtěl říci, že orgánům prokuratury došlo sdělení o tom, že po celou dobu se fotbalista Kubík zdržoval v zahraničí se souhlasem československých orgánů. Podobně, jako soudruh předseda vlády bych chtěl upozornit na skutečnost, že dozor nad činností orgánů pasů a víz je záležitostí federální. Požádal jsem proto příslušné orgány federální prokuratury, aby přezkoumaly pravdivost tohoto zjištění. Do doby, než bude toto konstatování vyvráceno, musím trvat na stanovisku, že nejsou důvody k tomu, aby trestní odpovědnost vůči Kubíkovi byla uplatňována, protože není zjištěno, že se zdržoval v zahraničí bez řádného důvodu. Děkuji.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu generálnímu prokurátoru Krupauerovi. Chce k tomu ještě někdo vystoupit? Já myslím, že máme mnoho jiných starostí, ale určitě to asi lidi dopaluje. Já se přiznávám, že se na mne v mém volebním obvodu nikdo neobrátil, že jsme tam řešili úplně jiné problémy, týkající se především ekonomické reformy, ale to neznamená, že to tam asi někoho nedopaluje. Já si myslím, že soudruh předseda vlády vždy vzal na sebe něco ve snaze reagovat konkrétně na dotaz, který mu byl položen, i když mohl říci, že je to záležitost někoho jiného a soudruh doktor Krupauer nám tady vyložil, že to je záležitost federálních orgánů.

Doporučuji, aby bylo uloženo předsedovi České národní rady, aby se obrátil v této věci na předsedu ústředního výboru Národní fronty se žádostí o vysvětlení celé záležitosti. Je to věc tělovýchovy, je to věc zřejmě tělovýchovných orgánů, které tam dávaly souhlas z toho také vychází závěr, že mu to bylo nějak - nevím jak - povoleno a podle výsledků této zprávy, kterou předložil do předsednictva České národní rady, posoudí předsednictvo ČNR jak dále postupovat, abychom vás mohli informovat. Takže doporučuji, aby mi bylo uloženo obrátit se na předsedu ústředního výboru Národní fronty ČSR v této věci a o výsledku bych předložil zprávu do předsednictva, po projednání v předsednictvu aby bylo informováno plénum České národní rady. Já si nic jiného v tom směru nedokáži vymyslet.

Je někdo jiného názoru?

Kdo souhlasí s doporučeným návrhem na usnesení? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? Nikdo, děkuji. Odpusťte, já jsem neviděl. Ještě jednou - zdržel se někdo hlasování? Dva se zdrželi hlasování.

Návrh na usnesení byl přijat.

S přestavbou v našem sportu asi budeme mít takových všelijakých problémů víc. Doufám, že se tím nebude muset zabývat Česká národní rada na konto vážnějších problémů.

Dalším bodem pořadu je

Má někdo dotaz nebo připomínku k návrhu usnesení, jak obsahuje sněmovní tisk 128?

Nejsou připomínky, nejsou dotazy? Nechám hlasovat o návrhu usnesení, jak je uvedeno v tisku 128.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji. Tím jsme projednali XI. bod našeho pořadu.

Bodem

Podle návrhu, který mi soudruzi z vlády předložili, k podnětu č. 7 vystoupí soudruh ministr Nikodým. K bodu 6, 8, 9, rovněž soudruh ministr Nikodým. K bodu 1 a 2 soudruh ministr Boček. K bodu 3 a 10 soudruh ministr Vaněk. K bodu 4 a 5 soudruh ministr Prokopec. Je to tak soudruzi? Prosím soudruha ministra Nikodýma, aby se ujal slova.

Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří Nikodým: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nejdříve k podnětu č. 6 soudruha poslance Fleyberka - zabezpečit pro rok 1989 potřebný objem finančních prostředků pro pokrytí objektivních potřeb akce "Z" a společenské spotřeby u národních výborů, u akcí z oblasti životního prostředí i nad rámec vládou ČSR povoleného překročení. Chtěl bych informovat o tom, že hned při finančním vypořádání za rok 1988 jsme s jednotlivými KNV dohodli jejich finanční situaci a dokryli jsme chybějící finanční prostředky v části akce "Z", a to u investiční části, z objemu 3007 mil. Kčs dle plánu jsme dokrývali 635 mil. Kčs. Dále potom naše vláda rozhodla o možnosti překročení akce "Z" zhruba o 500 mil. Kčs v letošním roce, pouze ale z vlastních zdrojů jednotlivých národních výborů.

Chtěl bych informovat o tom, že hned při finančním vypořádání za rok 1988 jsme s jednotlivými KNV dohodli jejich finanční situaci a v investiční částce akce "Z" jsme na plánovaný objem prací a dodávek na rok 1989 ve výši 3007 mil. Kčs, z nichž 20 % činí práce svépomocí, dokrývali chybějící zdroje částkou 635 mil. Kčs.

Zrovna tak, pokud jde o ekologické stavby, pokud byly zařazeny do plánu investiční výstavby, byly pokryty finančně. Nad plán vláda v letošním roce souhlasila s dalším zařazením asi 141 staveb ekologického charakteru, je to přes 2 mld. rozpočtových nákladů, rozdělených na r. 1989-90, kde i na tyto akce v letošním roce jsme hledali zdroje a to dalších 150 mil. Kčs, abychom vyrovnali tuto potřebu.

Podnět č. 7 poslance soudruha Janoty, aby prováděcí předpisy k Zásadám komplexní přestavby hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře byly před jejich definitivním schválením dány k připomínkám 4 výborům ČNR - výboru pro národní výbory a národnosti, výboru pro školství a vědu, výboru pro kulturu a výchovu a zdravotnímu a sociálnímu výboru. Jak jistě všichni víte, přichází v úvahu přestavba v nevýrobní sféře od 1. 1. 1991, já ubezpečuji všechny tyto 4 výbory a myslím si, že i výbor pro plán a rozpočet, že tyto podklady předložíme včas, aby mohly být projednány, než budou schváleny a zveřejněny a vstoupí v platnost.

Podnět č. 8 předložil poslanec soudruh Štefan, hovoří se zde o přípravě mladé generace na práci s počítači, že je třeba řešit i otázky nejen finančního zabezpečení, ale i tvorby cen elektrotechnického zboží, a že je třeba dosáhnout nezbytného pokroku v dalších letech 1990/91. Chtěl bych informovat ČNR, že v letech 1986-1989 byly na program elektronizace ve školství v působnosti naší české vlády poskytnuty dotace 1041 mil. Kčs, v tom pro vysoké školy 683 mil. Kčs a na základní a střední školy všech typů 358 mil. Kčs. Musíme přiznat, že v těchto letech došlo z rozhodnutí federální vlády k dílčímu zpomalení tohoto programu, což se promítlo ve snížení dotací o 177 mil. Kčs a to jedině z důvodu nedostatečné tvorby celospolečenských zdrojů a také i nižšího dodavatelského zajištění.

Některé problémy, které vznikají zejména při nákupu doplňků elektroniky v maloobchodě, řeší ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR ve spolupráci s ministerstvem obchodu a cestovního ruchu ČSR. Pro zajištění programového vybavení národního podniku Komenium, řízeném ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČSR, zřízeno pracoviště pro tvorbu a distribuci výukových programů.

Pokud jde o tvorbu cen elektronického zboží, která je v gesci Federálního cenového úřadu, bylo zjištěno, že se se zásadními změnami v oblasti cen tohoto zboží zatím nepočítá, a že je plně závislé na snížení výrobních nákladů tuzemských výrobců.

Další podnět č. 9 je také od poslance Štefana - v rámci plnění úkolů Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP bylo vytvořeno na Vysoké škole zemědělské v Praze koordinační centrum přípravy odborníků pro biotechnologie v zemědělství. Plnění úkolů jistě vyžaduje krytí zvýšených nákladů, překračujících možnosti škol i ministerstva. Je tedy třeba na úrovni České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a samozřejmě i na našem ministerstvu vyřešit tyto potřeby tak, aby úkol mohl být plněn. Ubezpečuji, že po dohodě s prvním místopředsedou vlády soudruhem Tomanem jsme vyřešili účelově pro tento program v tomto roce 6,7 mil. Kčs a dále v posledním období jsme poskytli dalších 10 mil. Kčs ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy na neinvestiční prostředky, které může na tento titul poskytnout. Obdobný postup bude tedy i v dalších letech, takže to budou přísně účelové prostředky tak, aby to nemuselo být z neinvestičních nákladů škol i celého ministerstva. Děkuji.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministru Jiřímu Nikodýmovi, prosím soudruha ministra Jaroslava Bočka.

Ministr lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci. Chtěl bych reagovat na podněty poslance soudruha Jiřího Čurdy z 15. schůze ČNR. První podnět se týká urychleného osazování všech volných lesních ploch jako kompenzace nepříznivých ekologických vlivů a nákladnou pěstební činnost, že je třeba vzhledem k nedostatku finančních prostředků resortu podporovat ze státního rozpočtu. K tomu bych uvedl, že podle zákona ČNR č. 96/1977 Sb., a § 8 je stanovena povinnost uživatele lesů obnovovat lesní porosty soustavně tak, aby se neustále zvyšovala jejich biologická hodnota a holiny na lesních pozemcích musí být zalesněny do 2 let od jejich vzniku a lesní porosty na nich zajištěny do následujících 5 let, pokud v odůvodněných případech nestanoví orgán státní správy lesního hospodářství lhůtu delší.

Skutečná situace v obnově lesů v ČSR je v posledních 10 letech taková, že každoročně se zalesňuje větší plocha holin, než je jejich přírůstek z těžby dříví. Je to způsobeno tím, že se vzniklé holiny zalesňují částečně, asi 10 % podílem již v roce jejich vzniku a nevyužívá se tedy ani dvouleté lhůty k zalesnění stanovené lesním zákonem. V prvních 3 letech této pětiletky se ve státních lesích v ČSR zalesnilo celkem 93 084 hektaru holin, tj. průměrně ročně 31 028 hektarů, a na zbývající roky, na plán 154 000 ha na pětiletku v průměru ročně se má zalesnit 30 500 ha. Čili je to úkol naprosto reálný a splnitelný.

Problémy se zalesňováním holin se však objevují u mladých lesních porostů v imisních oblastech. Zde je vlivem změněných podmínek prostředí, jeho znečištěním obnova lesů zpravidla delší, trvá to značně déle, v průměru asi 10 let, než je lesní kultura zajištěna a než nevyžaduje další ochranu proti škodám buření, zvěři, případně dalších škůdcům. Vzhledem k poškozené ploše lesů imisemi, která dosáhla v letošním roce cca 57 % výměry porostní půdy v lesích ČSR, ovlivňuje tento stav nepříznivě celkové výsledky v této činnosti. Navíc v imisních oblastech jsme nuceni používat v lesním hospodářství ve zvýšené míře místo domácích původních dřevin často dřeviny náhradní, případně dovezené - introdukované, které jsou odolnější vůči působení imisí a vytvářejí ovšem jiný charakter lesů, než tomu bylo v běžných podmínkách bez těchto nepříznivých vlivů, což působí optickým dojmem někdy špatně.

Pokud jde o další část podnětu, náklady na pěstební činnost, tak bych zde uvedl, že tyto náklady jsou do potřebné výše dotovány finančními prostředky ze státního rozpočtu. Roční výše objemů na pěstební činnost v našem resortu je asi 550 mil. Kčs. Předpokládáme, že tento stav potrvá i nadále do doby vyřešení hodnotových vztahů, tj. zvýšení ceny surového dříví na úroveň, kdy se vytvoří podmínky pro samofinancování všech činností odvětví lesního hospodářství.

Druhý podnět poslance soudruha Jiřího Čurdy se týká doporučení urychleně řešit složitou situaci v papírenském průmyslu, která vyžaduje modernizaci stávající technologie, což bude náročné na finanční krytí a devizové prostředky. Pro modernizaci papírenského průmyslu byly v ČSR v minulém období realizovány především stavby na výrobu buničiny, umožňující likvidaci 11 malých vyhospodařených celulózek, které byly zdroji neřešitelných vodohospodářských problémů. Tak vznikla výroba v rekonstruované sulfitové celulózce ve Větřní, diskontinuální a kontinuální sulfátová a natriumbisulfitová celulózka ve Štětí a nejmodernější sulfitová celulózka v Paskově, která je v provozu od r. 1984. Modernizace výroby buničiny v závodech Větřní a Štětí se ale uskutečnila už před 15 - 25 lety, takže tyto závody stojí opět před nutností obnovy a modernizace výrobního zařízení.

Investiční prostředky směrované plánem do odvětví papírenského průmyslu nezajišťovaly prostou reprodukci ostatních základních fondů a proto se hledaly další cesty ke zlepšení stavu výrobní základny. Rozvoj výroby byl zajišťován především rekonstrukcemi výrobního zařízení jak ve výrobě papírů, kartonů a lepenek, tak i jejich zpracování, formou devizově návratných úvěrů, neboť technologická zařízení nejsou vyráběna ani v tuzemsku, ani v socialistických státech. Je však nutné konstatovat, že tato forma rozvoje papírenského průmyslu sice zvyšovala jeho exportní výkonnost, ale nezajišťovala krytí potřeb tuzemských odběratelů.

Složitější je zabezpečení modernizace papírenského průmyslu v podmínkách samofinancování podniků, protože zejména tvorba odpisů vlivem značné odepsanosti základních prostředků zdaleka neodpovídá pořizovacím hodnotám nových strojů a zařízení, jak jsme zjistili v resortu při provedeném průzkumu. Pro převážný počet podniků je vyloučeno zajistit potřebný objem devizových prostředků pro obnovu těchto vyhospodařených zařízení, neboť náměty, které bylo možno dříve realizovat formou devizově návratných úvěrů, jsou již prakticky vyčerpány a modernizace jednotlivých nákladnějších akcí, především v rozvoji zpracovatelských výrob, musí sloužit ke krytí potřeb tuzemských odběratelů.

Ministerstvo proto zpracovalo a předložilo návrh koncepce do roku 2005 a program strukturálních změn, ve kterých navrhuje účast státního rozpočtu na řešení nejzávažnějších problémů. Cílem těchto strukturálních změn je optimální využití dřevní hmoty a sběrového papíru pro další rozvoj výroby a částečně odstranění deficitu této papírenské produkce na domácím trhu. Pokud jde o dotace ze státního rozpočtu, proto se návrhy strukturálních změn soustřeďují především na rozhodující akce, kterými by měla být v 9. pětiletce rekonstrukce papírenského stroje číslo 4 ve Štětí, to je výroba novinového papíru, vícevrstvé kartony Lukavice, dřevité papíry Bukovec.