Česká národní rada 1986 – 1990

Ve státním podniku Ingstav, který byl určen jako vyšší dodavatel, je zatím výjimečně situace dobrá v tom, že má téměř plný stav pracovníků a podle toho, jak se bude vyvíjet investiční výstavba ve Východočeském kraji, předpokládáme, že v případě potřeby budeme kooperovat s jinými závody Ingstavu i s jinými podniky inženýrského charakteru v této oblasti.

Pokud nebude dostatek volných zdrojů v oblasti výstavby, budeme muset kapacity přesouvat, pokud se situace v 9. pětiletce nějakým způsobem změní, až již z jakýchkoliv důvodů, přizpůsobíme se tomu, co v té době bude nejefektivnější.

Písemnou odpověď jsem předal. Děkuji.

Předseda ČNR Josef Kempný: K dotazu poslance Chudoby vystoupí soudruh ministr Nikodým.

Je soudruh poslanec Jehlička s odpovědí spokojen? (Ano.)

Děkuji.

Nyní má slovo soudruh ministr Hojer.

Ministr průmyslu ČSR Petr Hojer: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!

Na minulém zasedání Pléna České národní rady byl vznesen dotaz soudruha poslance Škody, týkající se nedávného jednání mezinárodní konference v Londýně o ochraně ozónové vrstvy a současně byl dán podnět soudruhem akademikem Rosickým z hlediska řešení tohoto problému v širších souvislostech. Budu se snažit, abych na oba dotazy odpověděl najednou tak, aby to bylo srozumitelné a jasné.

Chci Českou národní radu informovat, že v současné době je v Československu spotřebováváno necelých 7 tisíc tun tzv. ekologicky škodlivých freonů za rok. Jen 2 tisíce tun, tj. cca 29 % z československé spotřeby je kryto tuzemskou výrobou, monopolním výrobcem v Československu je státní podnik Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem, zbytek se dováží převážně z nesocialistických zemí.

Chtěl bych, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vás informovat, že celosvětová výroba i spotřeba freonů činí více než 1 milión tun za rok. Československo se tudíž podílí na světové výrobě cca 0,2 %, ve světové spotřebě je to pak 0,7 %. Ve srovnání s ostatními průmyslově vyspělými zeměmi je spotřeba freonů na jednoho obyvatele v Československu 4 - 5x nižší než ve vyspělých zemích, kde činí 2 - 2,5 kg na jednoho obyvatele.

Těžiště československé spotřeby freonů je v jejich použití jako hnacích plynů ve výrobě aerosolových výrobků, známých sprejů, kde je 60 % spotřeby z celkové československé potřeby. Dále pak v jejich použití jako chladiv, ve výrobě a údržbě chladírenské techniky, což činí 32 % z celkové spotřeby. Zbývajících 8 % je k použití jako nadouvadla při výrobě polyuretanových pěn, čistících prostředků, mikroelektroniky atd.

Montrealský protokol ukládá udržet do roku 1993 výrobu a spotřebu ekologicky závadných freonů na úrovni roku 1986, od 1. 7. 1993 snížit jejich výrobu a spotřebu na 80 % úrovně roku 1986.

Podle mého názoru je do jisté míry logické, že některé vyspělé země s vysokou výrobou freonů byly první, které se k montrealskému protokolu přihlásily, a to nejenom z důvodu ochrany ozónové vrstvy, ale také proto, aby neztratily vedoucí pozici na světovém trhu v této oblasti, neboť například výroba freonů v Anglii a Spojených státech je na jednoho obyvatele asi 13 x vyšší než v Československé socialistické republice.

Československo se nikdy jednání o montrealském protokolu nezúčastnilo, až do dubna letošního roku, kdy jsem vedl československou delegaci a kde jsem také prohlásil z pověření prvního místopředsedy federální vlády, že Československo připravuje podmínky k tomu, aby se k montrealskému protokolu mohlo připojit, a to tak, aby federální vláda své konečné stanovisko zaujala do konce letošního roku.

Považuji ještě za nutné informovat, že v našem denním i odborném tisku proběhla k otázkám freonů řada informací. Chtěl bych říci, že Československo bylo jednou z prvních zemí, která začátkem osmdesátých let už nahradila menší část spotřeby freonů jak kysličníkem uhličitým, tak i vyvinutím a využíváním mechanických pumpiček, a vyrábí se i používá zařízení pro odsávání freonů při opravách nebo při získávání freonů z vyřazených chladírenských aparátů.

Regulační opatření na omezování výroby a spotřeby škodlivých druhů freonů vstupují podle montrealského protokolu od 1. 7. letošního roku v platnost. Náš resort i naše podniky sledovaly v tomto směru vývoj ve světě již v letech 1986 - 88 a po projednání ve vedení ministerstva jsme zahájili řešení části spotřeby freonů jinými plyny, uhlovodíkovými plyny, konkrétně izobutanem a propanbutanem.

Víme, že tím bude k dispozici technická základna pro náhradu, ale také víme, že musíme, zejména u dvou našich největších spotřebitelů, to je v Spolku v Ústí nad Labem, konkrétně ve Velvětech, a v národním podniku Barvy a laky Praha, provést náhradu spolu s investiční výstavbou, neboť bude nutné plnící linky vybavit a vybudovat v souvislosti s jejich hořlavostí a s požadavky na nutnou bezpečnost.

Zkušenosti, které jsme v posledním období nabyli při mezinárodních jednáních ukazují, že ve většině vyspělých zemí jsou otázky ekologie, tedy i náhrady freonů, centrálně koordinovány a řízeny. Jde o vytvoření systémových opatření jak ekonomických, tak legislativních.

Náhrada škodlivých druhů freonů je, podle mého názoru, záležitostí průřezového charakteru, která se týká většiny národních, ale i federálních resortů i vnitřního spotřebitelského trhu. Proto byla koordinací této oblasti pověřena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, se kterou náš resort velmi aktivně spolupracuje.

Jestliže jsem před chvílí řekl, že máme po věcné a technické stránce jasno, pak je třeba dopracovat ještě systémová opatření, která by zajistila jednotný postup i zainteresovanost našich podniků na plnění montrealského protokolu. půjde zejména o státní podporu na některé investice, které podniky nebudou během krátké doby samy schopny financovat.

Až budou náhrady freonů již zavedeny, v některých případech se výrobní náklady a tím i cena výrobků nebude muset zvyšovat, v některých případech to však bude nezbytné, protože nové druhy ekologicky neškodných freonů budou dvakrát až třikrát dražší než stávající druhy, například pro použití jako zpěňovadel, pro oblast pěnových hmot a chladiv.

Chci také informovat, že jsme i tento přístup konfrontovali s jednotlivými socialistickými i kapitalistickými státy, a že postupují z hlediska své státní politiky obdobným způsobem.

Aby však nevznikl mylný dojem, že otázky řešení náhrad škodlivých freonů se stanou neúměrnou zátěží naší ekonomiky, chtěl bych dodat, že celkovou investiční náročnost odhadujeme zhruba na méně než jednu desetinu nároků pro splnění československých závazků na snížení emisí kysličníku siřičitého.

Jako resort se velice aktivně, pod vedením SKVTIR, podílíme na zpracování materiálu, který má být federální vládě podle harmonogramu a závěrů z jednání z Londýna v dubnu, předložen ve druhém pololetí a lze očekávat, že se oficiálně k montrealskému protokolu Československo připojí.

V závěru svého vystoupení bych chtěl orientovat vaši pozornost nebo pozornost nás všech ještě na jednu oblast. Plnění úkolů v oblasti náhrad freonů bude vyžadovat vedle toho, co jsem řekl, i prohloubení ekologické osvěty a výchovy obyvatelstva. Tato osvěta nemůže být vedena pouze jednostranným, kritickým způsobem, ale komplexně a objektivně, se všemi souvislostmi tak, abychom docílili pozitivní přístup našich občanů. Ze zkušeností vás, poslanců, ale samozřejmě i nás víme, že řada našich občanů často kritizuje pomalý postup řešení ekologických problémů, avšak ve vztahu k freonům při svých nákupech, jak ukazují zkušenosti výrobců kosmetiky i obchodu, jednoznačně dávají přednost aerosolům s freony před například mechanickými pumpičkami.

Ani toto ovšem nebude možno nechat na libovůli, ale bude to třeba řešit nejenom osvětou, ale i legislativními opatřeními.

Chtěl bych vás, soudružky a soudruzi poslanci, ujistit, že náš resort bude vždy v této oblasti vystupovat velmi aktivně a vytvářet všechny předpoklady k tomu, aby Československo se mohlo k montrealskému protokolu přihlásit a své závazky splnit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministru Hojerovi.

Je soudruh poslanec Jan Škoda spokojen s odpovědí? (Nepřítomen.)

Jistě se o odpovědi dozví. Myslím, že my ostatní spokojeni jsme, protože to byla velice konkrétní a zásadní odpověď, ale nejenom odpověď, byla to i široká informace, která je pro náš všechny velice zajímavá a určitě ji budeme moci při každé příležitosti využít i v našich poslaneckých obvodech.

Protože ve 14. schůzi bylo předneseno více než 50 podnětů, nebylo dost dobře možné vyžadovat na ně odpověď jednotlivých členů vlády. Dohodli jsme se proto tak, že souhrnně k nim zaujme stanovisko soudruh ministr Václav Jireček, kterého prosím o slovo.

Ministr vnitra a životního prostředí ČSR Václav Jireček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, jak bylo uvedeno, abych z pověření vlády České socialistické republiky uvedl zprávu, kterou jste obdrželi a kterou projednala vláda České socialistické republiky a která rovněž byla projednána v předsednictvu České národní rady. V ní nejsou uvedeny odpovědi na některé podněty poslanců, a proto je potřeba odpovědět na ně tak, jak byly projednány i v předsednictvu České národní rady.

Především mi dovolte, abych vyslovil jménem vlády České socialistické republiky vám, poslancům České národní rady, uznání za kritické a podnětné návrhy, které jste vyslovili na 14. schůzi i na jednání výborů.

Předložený materiál ukázal, po rozboru jednotlivých podnětů, jak sami můžete posoudit, že vláda věnuje problematice životního prostředí značnou pozornost, neboť prakticky na každém zasedání vlády řešíme problémy, které se dotýkají životního prostředí. Proto také při výkladu, jak hodlá vláda zabezpečovat usnesení České národní rady a podněty poslanců, jsme v příloze III. tohoto materiálu ukázali na opatření, přijatá vládou v minulém období, která zajišťují požadavky z usnesení České národní rady, a tam, kde dosud opatření nebyla účinná, byly uloženy jednotlivým resortům úkoly další, vycházející z vašich připomínek a požadavků.

Pro mnohostrannost více jak pětihodinové diskuse nebylo možné v materiálu pro jednání vlády značný rozsah podnětů individuálně projednat a museli jsme kumulovat Vaše podněty do problémových okruhů a k nim potom formulovat potřebná opatření.

Dovolte mi, abych informoval o řešení podnětů poslanců, které nejsou zahrnuty do usnesení vlády číslo 95/89.

Poslanec zpravodaj akademik Rosický poukázal především na neúnosnost připustit výstavbu dolu Čankov u Karlových Varů, která by znamenala porušení lázeňských pramenů. Česká vláda k tomu přijala jednoznačně zamítavé stanovisko již před třemi léty na základě podrobného průzkumu geologickými institucemi, to je na základě stanoviska Českého geologického úřadu. Proto pokládáme tento podnět za zajištěný, neboť jak vláda, tak západočeský krajský národní výbor jako územní orgán státní správy nepřipustí otvírku dolu Čankov.

Dále poslanec Rosický konstatoval, že je nezbytné, aby rozhodnutí a připomínky poslaneckého sboru byly brány jednotlivými resorty i vládou vážně s tím, že náměty a doporučení v řadě případů, které přednesli poslanci, nebyly realizovány.

K tomu mohu uvést jen to, co zdůraznil předseda české vlády soudruh Pitra, že každé jednání České národní rady bude rozpracováno, projednáno a kontrolováno ve vládě takovým způsobem, jako se stalo v námi dnes projednávaném materiálu.

Za třetí poslanec Rosický vznesl podnět, aby vláda informovala Českou národní radu o tom, jaká je situace v plnění československého závazku týkajícího se snížení emisí oxidu siřičitého o 30 % v roce 1993 oproti roku 1980.

Ve zprávě, kterou jsme předložili na 14. zasedání České národní rady, jsme uvedli, že Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v součinnosti s dalšími ústředními orgány federace a s ústředními orgány České socialistické republiky zpracovává program, jak bude postupováno při realizaci odsiřovacích zařízení a že tento program má být zpracován do 31. března.

Materiál skutečně zpracován byl, ale nebyl přijat, neboť z něho nevyplývalo zabezpečení tohoto závazku. Byl znovu přepracován, v současné době je v připomínkovém řízení.

Uvedenou problematikou se zabývala i komise ústředního výboru strany pro tvorbu a ochranu životního prostředí 19. 6.

Předpokládáme, že materiál bude projednán ve federální vládě ve 3. čtvrtletí a o tom vás budeme informovat.

Za čtvrté poslanec Rosický kriticky poukázal na problematiku spaloven domovních odpadů v Praze a v Brně pokud jde o plynné emise.

V Praze je problém u spalovny vyřešen, celá záležitost byla projednána vládou a bylo rozhodnuto, že spalovna v Malešicích bude v době jejího uvedení do provozu vybavena odlučovači plynných emisí na světové úrovni, což umožní její ekologicky vyhovující provoz.

Pokud jde o spalovnu komunálních odpadů v Brně, kde je již zahájen zkušební provoz, respektive jeho příprava, není zde zajištěno odlučování plynných emisí. V současné době se tato problematika podrobně zkoumá, sledují se rozptylové podmínky, možnosti dodatečné výstavby odlučování plynných emisí. Jakmile budou tyto otázky uzavřeny, budeme Českou národní radu informovat.

Dále se akademik Rosický zabýval péčí o travnaté plochy na sídlištích a nepořádky za ploty továren a zdůraznil, že chybí kontrola a tvrdé postihy, jak je to ve světě běžné, a k tomu položil otázku, jaká budou přijata opatření ke zlepšení současného stavu.

Péče o travnaté plochy, čistoty a pořádek na ulicích byla do značné míry limitována přídělem pohonných hmot, ale také nedostatkem potřebných mechanismů jak od našich výrobců, tak i z dovozu. Částečný dovoz se realizuje a počítá se s uplatněním výroby mechanismů při restruktualizaci výrobních programů našeho strojírenství. Dosud potřebný rozsah potřebných zajištěn není.

Pokud jde o zajištění kontroly, jak hospodářské organizace pečují o svěřené pozemky, připravuje se ve smyslu státní a české koncepce tvorby a ochrany životního prostředí ekonomická stimulace za využívání a poškozování složek životního prostředí, která se zaměřuje i na hospodaření s pozemky svěřenými do užívání jednotlivým organizacím, na to, jaký mají pořádek za ploty továren a jak využívají svěřenou půdu

Ekonomická stimulace v tomto směrů by měla nastoupit nejpozději počátkem 9. pětiletky. Snahou je práce na tomto úkolu spolu s federálními ústředními orgány urychlit

Na druhé straně, soudružky a soudruzi, musíme konstatovat, že není dostatečně využívána novela zákona o národních výborech, platná od 1. 7. loňského roku, která umožňují národním výborům ukládat postih v rozsahu 20 - 50 tisíc korun za nedostatky v této oblasti

Navíc jsme tohoto názoru, že by v daleko větší míře, a to i za účinné pomoci vás, jako poslanců, měl vstoupit do podvědomí našich občanů 1989, rok životního prostředí, čistoty a pořádku, kterým jsme chtěli založit pro celé příští období to, abychom si každý uvědomili, že za pořádek a čistotu jsme všichni plně odpovědni ve svých bydlištích i na svých bydlištích i na svých pracovištích.

Tato záležitost byla projednávána znovu s místopředsedy krajských národních výborů 20. tohoto měsíce.

Poslanec Jiří Brejha doporučil, aby byl zajištěn koordinovaný postup mezi ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky v otázkách životního prostředí se záměry vlády České socialistické republiky a usnesením 14. schůze České národní rady.

Snahou vlády a jistě také České národní rady je zajišťovat vzájemnou koordinaci se společenskými organizacemi, sdruženými v Národní frontě. Výrazem toho je, že pro sjednocení postupu 27. tohoto měsíce se uskuteční společné zasedání ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky s ústředním výborem Národní fronty České a Slovenské socialistické republiky, věnované výhradně otázkám životního prostředí.