Česká národní rada 1986 – 1990

Mám za to, že by se příslušné státní orgány měly dále a hlouběji tvorbou velkoobchodních cen zabývat, a to nejen z hlediska nutných společenských nákladů, ale i jejich hodnotovým srovnáním s výrobci jiných zemí.

Samostatným problémem jsou záměry v rozvoji obchodu a cestovního ruchu v Praze. Řešení dlouhodobých problémů zajištění obchodní sítě a potřebného zázemí k plnému zabezpečení koncepčních záměrů, schválených usnesením vlády České socialistické republiky číslo 311/88, je ve vytvoření zvláštního režimu k posílení vlastních zdrojů pražských komunikací. Touto otázkou se však bude náš výbor blíže zabývat v přípravě na říjnovou schůzi České národní rady.

Již v úvodu svého vystoupení jsem uvedl, že i podniky místní výroby a služeb překročily své plánované úkoly za rok 1988. V této souvislosti pokládám za nutné připomenout význam 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1982, kdy po počátečním nejistém tápání došlo k jejich dynamickému rozvoji. Je logické, že ani tato oblast se nerozvíjí bez problémů a překážek.

Právě tak jako v obchodě, ani na úseku služeb nás nemohou uspokojit pouze ekonomické výsledky, ale jejich kvalita v tom nejširším pojetí. Na základě prováděných průzkumů se ukazuje, že i zde dochází k pozitivnímu posunu.

Nárůst pracovníků, vznik nových provozoven i růst počtu občanů poskytujících služby na povolení národního výboru se projevil nejen v rozšiřování poskytovaných služeb, ale i ve zlepšení jejich dostupnosti.

Dosažené výsledky za jeden rok působení pravidel hospodářského mechanismu nelze přeceňovat, i když výrazně přispěly k úspěšnému splnění plánu minulého roku a současně vytvářejí podmínky pro rozvoj socialistické podnikavosti a soutěživosti ve službách.

Vedle celé řady pozitivních prvků, které jsem i přes jejich důležitost neuvedl, existují však i negativní jevy, které doslova brání a brzdí rozvoj služeb. Z vyhodnocení plnění věcných a systémových opatření přijatých vládami k dalšímu zvýšení výkonnosti placených služeb vyplývá i značně rozdílný způsob zabezpečení stanovených úkolů.

Zatímco v ekonomické a organizační oblasti byla již realizována celá řada opatření, nepodařilo se zabezpečit úkoly týkající se výrazného zlepšení materiálně technické základny provozovatelů služeb, jejich zásobování materiálem a zejména náhradními díly. Je zřejmé, že úkoly v této oblasti bude nutné přehodnotit, neboť tak, jak byly stanoveny, neodpovídají již postupu v přestavbě hospodářského mechanismu národního hospodářství. Mají administrativně direktivní charakter a předpokládají neodůvodněné zásahy do hospodářské sféry.

Také k zabezpečení právních podmínek pro zajišťování servisu do doby vydání nového hospodářského zákoníku je třeba urychleně vydat prováděcí předpis k hospodářskému zákoníku, a to základní podmínky dodávek servisních služeb strojírenských a elektrotechnických výrobků.

U poskytování služeb občany na základě povolení národních výborů došlo v roce 1988 k výraznému oživení a počet povolení se zvýšil o jednu třetinu. Přetrvává však řada problémů v jejich zásobování, technickém vybavení i odborném školení provozovatelů.

Na druhé straně pak vznikají nedostatky. v evidenci provedených prací, kontroly ze strany národních výborů a tím spojenou ochranu spotřebitelů, a také při zdaňování.

K odstranění zásadních příčin limitujících rozvoj služeb, zejména v oblasti zásobování a v materiálně technické základně je nezbytné urychlit strukturální změny národního hospodářství, posílit kapacitu služeb a zvýšit tlak na výrobce zboží při zajišťování výrobků náhradními díly, včetně určení relací cen mezi cenami služeb za opravy a cenami výrobků.

Závěrem mi, soudružky a soudruzi, dovolte, abych jménem výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu i jménem klubu poslanců Československé strany lidové doporučil České národní radě, aby státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1988 schválila.

Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji místopředsedovi České národní rady poslanci Josefu Kaňovi. Slovo má poslankyně Zdenka Vašíčková. Připraví se poslanec Jaroslav Chrobák.

Poslankyně Zdenka Vašíčková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výdaje na sociální zabezpečení jsou významnou položkou státního rozpočtu České socialistické republiky. Jejich součástí je i kapitola - Nemocenské pojištění pracovníků, ze které jsou hrazeny výdaje na nemocenské pojištění pro téměř 5 mil. pracovníků, to znamená 90 % všech pracujících v ČSR.

Dovolte mi proto, abych k této problematice poukázala na několik významnějších souvislostí.

Především bych chtěla pro ilustraci uvést, že v loňském roce bylo na dávkách nemocenského pojištění pracovníků v ČSR vyplaceno více než 18,5 mld Kčs, tj. 3 724 Kčs v průměru na každého pracovníka. Z toho na nemocenské připadá 1 109 Kčs.

Podpora při ošetřování člena rodiny činila v průměru na jednu ženu v pracovním procesu 303 Kčs. Přídavky na jedno dítě 3 884 Kčs a na jednoho příjemce 6 724 Kčs. Na peněžité pomoci v mateřství bylo tak průměrně v roce 1988 vyplaceno na jeden porod 10 415 Kčs.

Celkové náklady na nemocenské zabezpečení jsou značné a proti roku 1968, to je za dvacet let, se zvýšily o 157,4 %. Oproti roku 1987 však činí nárůst jen 1,01 %, což signalizuje postupné zaostávání některých dávek za růstem průměrných mezd.

Rozhodující výdajovou položkou nemocenského zabezpečení pracovníků jsou přídavky na děti, které v roce 1988 činily téměř 50 % všech výdajů. V porovnání s rokem 1985, kdy u této dávky došlo k právní úpravě, jsou však nižší o více jak 200 mil. Kčs. Je třeba si položit otázku proč?

Od roku 1974 prakticky neustále klesá počet dětí narozených v ČSR. V roce 1988 se narodilo o 26 % dětí méně než v roce 1974 - posledního vrcholu porodnosti, a o 4 % méně než v roce 1968 - posledního zlomu v nejnižší porodnosti.

Tyto údaje jsou varující. Je zřejmé, že přes řadu propopulačních opatření, která byla v posledních letech provedena, existují závažné vlivy, které způsobují tento vývoj.

Vznáším podnět, aby odborníci v této oblasti analyzovali všechny faktory, které souhrnně tvoří populační klima a vytypovali rozhodující. Těmi bychom se měli pak zabývat a pokusit se o zastavení nepříznivého populačního vývoje.

Musíme docílit pozvolný, rovnoměrný, ale neustálý nárůst porodnosti v České socialistické republice. Zdůrazňuji nárůst pozvolný, rovnoměrný, ale neustálý, protože takové výkyvy, jaké jsme zaznamenali v posledních 20 letech, představují pro naši společnost enormní náklady na vybudování předškolních, školních a dalších zařízení včetně zajištění potřebných kvalifikovaných pracovníků s následnou nadbytečností jak těchto zařízení tak pracovníků.

Druhou rozhodující dávkou je nemocenské, které v roce 1988 činilo téměř 30 % všech výdajů. v porovnání s rokem 1968, tedy za 20leté období, jsou výdaje u této dávky dvojnásobné.

Rychlý růst čisté denní mzdy pracovníka, který je základem pro stanovení denní výše nemocenského, je jedním z faktorů, který za toto období nárůst ze 70 % ovlivňuje. Navíc byla v roce 1985 právní úpravou zvýšená hranice maximální čisté denní mzdy, ze které se stanoví nemocenské, a chci zdůraznit, že na tomto úseku bude nutno takto postupovat i v budoucnu, nechceme-li, aby úroveň nemocenského zaostávala za mzdovým vývojem. V současné době již opět stanovené maximum postihuje přes 17 % pracovníků.

Již řadu let je kritizována ta skutečnost, že u dělnických profesí není mzda za práci přesčas zahrnována do základu pro stanovení výše nemocenského. U dělníků se značným podílem přesčasové práce, kde nelze ani v budoucnu počítat s jejím výrazným snížením, dochází tak v době nemoci k podstatnému zhoršení materiálních podmínek, zejména ve srovnání s ostatními pracovníky, kteří případnou odměnu za práci přesčas mají již zahrnutou v základní mzdě, která se plně započítává pro stanovení výše nemocenského.

Dalším rozhodujícím faktorem, který značně ovlivňuje vývoj nákladů na nemocenské je, že od roku 1972 nám přes určité roční výkyvy neustále stoupá průměrné procento absence pro nemoc a úraz, a to z důvodu vyšší nemocnosti pracujících.

To svědčí o zhoršujícím se zdravotním stavu obyvatelstva. Je třeba si však položit otázku, zda je to jediná příčina růstu pracovní neschopnosti. Zda je to vliv životního prostředí, nebo zde působí i další okolnost jako například větší benevolence lékařů posuzujících pracovní neschopnost včetně zdlouhavého diagnostického procesu apod.

Již v roce 1982 bylo přijato "Opatření vlády ČSSR a ÚRO" k provádění rozborů pracovní neschopnosti a přijímání opatření k nápravě ve všech našich podnicích a organizacích. Dosavadní vývoj ukazuje a naše poslanecké poznatky potvrzují, že tato forma není dostatečně účinná. Jedno však z toho můžeme vyvodit. Naše podniky a organizace mají velice malý zájem na vývoji pracovní neschopnosti. Dávám proto podnět, aby se hledaly ekonomické stimuly, jak zájem hospodářských organizací více na péči o zdraví svých pracovníků zainteresovat. -

Soudružky a soudruzi, musím rovněž poukázat na to, že potřeby zdravotnictví byly v 8. pětiletce hmotně i devizově zabezpečeny nedostatečně.

Původní plány byly nedostačující a jejich úpravy řešily situaci opožděně a pouze částečně. Na tuto situaci, která se opakuje i v roce 1989 chci jménem zdravotního a sociálního výboru důrazně upozornit Poznatky z našich volebních obvodů ukazují, že například při zásobování léčivy trvají dlouhodobě nedostatky, které jsou předmětem oprávněné kritiky nejen z řad občanů, ale i zdravotníků. Nedaří se dosáhnout snížení počtu nedostatkových přípravků.

Ve výboru jsme byli informováni, že vzhledem k nepříznivé situaci v dovozu surovin i hotových přípravků, dochází k dalšímu zhoršování situace. Proto je nutné přidělit zdravotnictví chybějící devizové prostředky na dovozy nezbytné v roce 1989. Samostatně musí být řešeny neinvestiční dovozy k prevenci AIDS a platby za dovozy z předchozích let.

Závěrem svého vystoupení doporučuji schválit státní závěrečný účet ČSR za rok 1988. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Zdence Vašíčkové. Slovo má poslanec Jaroslav Chrobák, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Jaroslav Chrobák: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!

Pozitivní trend v ekonomickém vývoji resortu českého průmyslu za minulý rok, po neúspěšných letech v počátku pětiletky, je dosahován po přijatých mimořádných opatřeních koncem roku 1987 vládou ČSR a opatřeních v průběhu roku 1988 prováděných vedením ministerstva.

V roce 1988 resort českého průmyslu plán v objemových ukazatelích splnil a přeplnil.

Bylo dosaženo zvýšené dynamiky ve srovnání s prvními dvěma roky 8. pětiletky. Tato skutečnost se odrazila ve zlepšeném plnění plánovaných úkolů výroby, zvýšilo se zhodnocení produkce i na zahraničních trzích. Byly překročeny plánované objemy dodávek pro vnitřní trh včetně vývozu do obou teritorií.

Proti roku 1987 se sice snížila materiálová i celková nákladovost výroby a současně vzrostla tvorba zisku, přesto zvláště neproduktivní náklady jsou stále vysoké a nepodařilo se je doposud snížit. Byl splněn plán produktivity práce a upravené vlastní výkony resort překročil o 1, 6 % při meziročním nárůstu o 5, 9 %. Přínos resortu při tvorbě národního důchodu za rok 1988 představuje hodnotu 63, 9 miliard korun, s překročením státního plánu roku 1988 o 700 miliónů korun.

Tyto výsledky byly pozitivně ovlivněny především skutečností, že resortu byl stanoven náročný, ale reálný plán, na základě kterého mohl mobilizovat podřízené organizace k jeho naplnění. Za tyto výsledky chci za výbor průmyslu a stavebnictví všem pracovníkům resortu a zvláště ženám poděkovat.

Přes jednoznačně pozitivní tendence a dílčí úspěchy spojené se zaváděním nových výrobků nelze zatím hovořit o zásadních strukturálních změnách, které by znamenaly výraznější obrat v zabezpečení potřeby vnitřního trhu, zejména ve struktuře a kvalitě. Jedná se hlavně o sortiment pletařského, oděvního a obuvnického průmyslu.

Dosavadní program modernizace nemá komplexní charakter, týká se jen vybraných výrob, většinou finalizujícího procesu výroby tam, kde jsou předpoklady efektivnosti. K zásadnímu obratu ve výrobě spotřebního průmyslu této kategorie však může dojít až po modernizaci vstupních odvětví. Tomu však dosud neodpovídají potřebné zdroje, ať již vlastní, přidělované nebo úvěrové.

Resort průmyslu sice dostal příděl devizových prostředků na modernizaci, ale současně mu byly kráceny prostředky na běžné investice, takže celkový objem investičních prostředků na 8. pětiletku zůstal na úrovni předchozích pětiletek. Z těchto důvodů nelze počítat s tím, že by se opotřebení základních prostředků vlivem modernizace výrazně změnilo. Míra opotřebení, která činila v roce 1985 64 %, se má snížit pouze na 62 % v roce 1990.

Tuto problematiku je zároveň nutné posuzovat v souvislosti s rostoucími požadavky na řešení ochrany životního prostředí u celé řady zastaralých výrob, zejména u chemického průmyslu.

Modernizace a schopnost obnovovat výrobu v nových hospodářských podmínkách příštích let bude závislá zejména na samostatných podnicích a jimi vytvořených zdrojích. Čím bohatší budou podniky, tím efektivnější výrobu budou moci zavádět, tím více budou investovat do výzkumu, licencí a progresivních výrobních metod.

S tím nekoresponduje dnešní situace řady z nich. Některé jsou hluboce zadluženy, nebo nejsou schopny dalšího financování investic. Jako příklad mohu uvést Mosilanu, Perlu, Tepnu, Šohaj, Triolu, Kavalier, Svit a další.

Je nutné si uvědomit, že konkurence ve vyspělých zemích obnovuje strojní park po 5 - 7 letech. Udržení podniku na světové úrovni není zaručeno jednorázovou dotací na modernizaci a v mnohých případech nebude ani znamenat, že podnik bude schopen v potřebném tempu reprodukovat základní prostředky. U ekonomicky silného podniku tyto záruky budou.

Proto je nutno podporovat především silné a perspektivní podniky. Přerozdělováním lze nejlépe dojít k průměrnosti.

Vzhledem k tomu, že textilní, oděvní, kožedělné a další odvětví lehkého průmyslu jsou důležitá, jak z hlediska vnitřního trhu, tak exportu, je potřebné přehodnotit poměr mezi rozvojovými záměry v oblasti těžkého a lehkého průmyslu ve prospěch lehkého průmyslu. Hovoří pro to rychlejší adaptibilita výroby těchto odvětví na požadavky trhu, menší energetická a materiálová náročnost, rychlé devizové inkaso apod. Toto platí zvláště pro rozvoj tzv. malotonážní chemie, tak jak se tím zabýval náš výbor a předsednictvo České národní rady.

Závažnost problematiky rovněž podtrhl i předseda federální vlády soudruh Ladislav Adamec ve svém vystoupení na posledním zasedání Federálního shromáždění.

Ze jde skutečně o závažný problém, dokumentovala i příprava našeho výboru na jednání k problematice odpadů, vznikajících při výrobě titanové běloby v Přerovských chemických závodech.

Soudruzi a soudružky, výbor pro průmysl a stavebnictví se pravidelně problematikou českého průmyslu podrobně zabývá. Na své květnové schůzi výboru státní závěrečný účet resortu ministerstva průmyslu České socialistické republiky za rok 1988 schválil.

Dovolte mi, abych i já za výbor pro průmysl a stavebnictví doporučil dnešní schůzi závěrečný účet za rok 1988 schválit.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jaroslavu Chrobákovi. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk, připraví se poslanec Miroslav Janota.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, když jsme se ve druhé polovině května letošního roku ve výboru pro národní výbory a národnosti zabývali návrhem vlády ke státnímu závěrečnému účtu České socialistické republiky za rok 1988 v oblasti činnosti národních výborů, srovnávali jsme logicky situaci, která byla v období, kdy byl na loňský rok rozpočet schvalován, s výsledky, kterých bylo v minulém roce skutečně dosaženo.