Česká národní rada 1986 – 1990

Ve své zpravodajské zprávě k návrhu rozpočtu na rok 1988 jsem tehdy řekl, že zůstávají otevřeny některé naléhavé problémy. Do výše, kterou stanoví normativ oprav, chybělo tehdy 1, 6 miliardy korun, nebyly plné zajištěny některé úkoly v odvětví školství a zdravotnictví, dále pak prostředky umožňující překročení objemu investic pro komplexní bytovou výstavbu atd. Upozornil jsem na to, že výše prostředků, které národní výbory pravděpodobně posílí z vlastních doplňkových zdrojů, z fondu rozvoje a rezerv, může vyvolat situaci, že nebudou mít dostatek financí na zabezpečení akce "Z" a ostatních naléhavých potřeb.

Viděli jsme ve výboru tehdy jasně, že napětí mezi zdroji národních výborů a plně odůvodněnou potřebou je značné. A v souvislosti s těmito skutečnostmi jsme vyslovili obavy, že bude ohrožena i pomoc ústředních resortů při plnění vládních usnesení o rozvoji území při západní hranici České socialistické republiky.

Ve svém usnesení jsme proto žádali, aby byly hledány a nalezeny cesty, jak tehdy nevyřešené problémy ve výdajové, ale zvláště příjmové straně rozpočtu národních výborů dořešit. Šlo také o to pomoci zvláště těm krajům, které se, a je třeba zdůraznit, že ne vlastní vinou, dostaly do finančních problémů, pro ně vlastně neřešitelných.

Dnes hodnotíme výsledky, kterých bylo v loňském roce skutečně dosaženo. Globálně je možno říci, posuzováno celospolečensky, a bylo to tady už řečeno, že jsme loni sice dosáhli určitého pokroku v úsilí o intenzifikaci našeho národního hospodářství, ale že výsledky zdaleka neodpovídaly vynaloženým prostředkům a tato skutečnost že nutně negativně ovlivnila tvorbu finančních zdrojů.

Domnívám se, a spolu se mnou i celý výbor, že o to významnější je proto skutečnost, že se v podstatě podařilo zabezpečit téměř všechny úkoly v oblasti společenské spotřeby, což se pozitivně projevilo v plnění úkolů národních výborů.

Jak vyplývá z podkladů, které máme k dispozici, s výjimkou bytové výstavby, národní výbory jim plánem ukládané úkoly splnily a leckde i překročily, a stalo se tak ve všech krajích. Ve všech krajích se také národní výbory na tvorbě zdrojů podílely vlastními příjmy, včetně sdružených prostředků, které proti očekávání překročily 1,2 miliardy korun.

Tyto výsledky spolu s provedenými rozpočtovými opatřeními vlády a ministerstva financí České socialistické republiky, za které je poctivé poděkovat, umožnily zlepšit situaci ve zdravotnictví, školství a kultuře a pokrýt i některé potřeby dalších odvětví.

Ve výboru jsme toho názoru, že veškeré užitečné iniciativy a tvůrčí úsilí o obohacení kulturního odkazu našeho lidu a intelektuálního potenciálu společnosti a rozvoj její materiální základny je třeba důsledně podporovat, protože nízká kultura ovlivňuje život společnosti negativně. Že bez kultury společnosti neexistuje ani principiální mravnost, a že bez ní, bez elementární mravnosti nepůsobí plně ani sociální a ani ekonomické zákony, jejichž působení je podstatnou podmínkou efektu nového hospodářského mechanismu, který bude od příštího roku uplatňován.

Abych však pokračoval v analýze vývoje z pohledu národních výborů.

Podniky řízené národními výbory snížily ve všech krajích plánovanou ztrátu o více než půl miliardy Kčs. Toto jistě pozitivní zjištění je nutné do jisté míry objektivizovat. Někde byl totiž lepší hospodářský výsledek docílen tím, že byly sníženy příděly do fondu oprav. Jsme toho názoru, že národní výbory by měly pečlivě ověřit, došlo-li ke snížení proto, že podniky dosáhly vyšší hospodárnosti při údržbě a při vynakládání prostředků, nebo došlo-li k úsporám z jejich krátkodobých zájmů, či na úkor spotřebitelů. Vždyť úpravy cen v RaJ někde by měly skutečně vést k zamyšlení. O naléhavosti pečlivé analýzy příčin dosažených výsledků svědčí například i skutečnost, že se výrazně snížila dynamika růstu tržeb od obyvatel za placené služby, a že někde dokonce tržby klesly.

S čím nemůžeme být v žádném případě spokojeni, je neplnění úkolů v bytové výstavbě a v modernizaci bytového fondu. Ve výboru bylo uvedeno, že v 8. pětiletce je vážně ohroženo dokončení 22 tisíc bytů, a že jen dva kraje se vloni vyrovnaly s plánovaným počtem modernizovaných bytů. A dále pak, že národní výbory ke škodě věci plně nevyužily rozpočtované subvence a ani prostředky na státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu. Výbor musel konstatovat, že na rozvoj bydlení nebylo loni využito téměř 600 mil. Kčs, i když byly k dispozici.

Radostnější pohled je - přes pochyby projevené v souvislosti s rozpočtem na loňský rok - na plnění akce Z. Úkoly byly překročeny a je dobře, že stavby zlepšující životní prostředí se na celkové hodnotě díla přesahující 3,5 mld Kčs podílely téměř 1/3. Stejně radostné je zjištění, že náklady na realizaci akce Z nedosáhly úrovně umožněné plánem. Méně radostná je však skutečnost, že - zvláště v některých krajích - nebezpečně vzrostla její rozestavěnost. A stejně neradostné je zjištění, že přes značný nárůst příjmů národních výborů proti loňskému roku, spolu se zůstatkem prostředků na fondech rezerv a rozvoje, nejsou pro letošní rok zajištěny vlastní zdroje na plánované a ve volebních programech obsažené úkoly akce Z. Na tuto skutečnost poukázala také schůze výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířená o delegace ostatních výborů, na své schůzi 8. června a ve svém usnesení požádala o "zabezpečení dalších finančních prostředků na pokrytí objektivních potřeb akce Z a společenské spotřeby u národních výborů v tomto roce", abych usnesení alespoň zčásti citoval, a tím jeho oprávněnost a naléhavost podtrhl.

Hovořil jsem již o tom, že proti stavu, který byl v období projednávání rozpočtu na loňský rok, se podařilo uvolnit zvláště na opravy, údržbu, rekonstrukci, modernizaci, přístavby, nástavby a na vybavení více prostředků než původní rozpočet pro potřeby zdravotnictví, školství a kulturu stanovil. V žádném případě toto konstatování neznamená, že můžeme být plně spokojeni. Toto konstatování platí i pro úkoly v rozvoji území při západní hranici ČSR. Výbor v této souvislosti konstatoval, že jsme dosud na začátku důsledného řešení tohoto úkolu, a že - zvláště stavebnictví a ústřední resorty - se zatím s na ně připadajícími úkoly nevyrovnaly a že mají co dohánět.

Soudružky a soudruzi, domnívám se, že uzavírajíce rok 1988 z hlediska závěrečného účtu - můžeme konstatovat, že v té části, za kterou odpovídají národní výbory, byl vývoj v podstatě příznivý. Výbor pro národní výbory a národnosti je přesvědčen o tom, že národní výbory - podporovány vládou ČSR a ministerstvem financí ve svých oprávněných potřebách - jsou schopny výrazně přispět k praktickému řešení celé řady problémů života lidí. To na jedné straně. Na druhé straně by bylo nesprávné nevidět, že mají ještě celou řadu možností jak svůj podíl na jejich řešení dále zvýšit a že těchto možností musí rychle a důsledně využívat.

Soudružky a soudruzi, závěrem - na podkladě zmocnění výboru pro národní výbory a národnosti - navrhuji, aby Česká národní rada závěrečný účet ČSR schválila. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Slovo má poslanec Miroslav Janota. připraví se poslanec František Stefan.

Poslanec Miroslav Janota: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

V rámci přípravy dnešní schůze České národní rady její výbor pro kulturu a výchovu zaměřil svou pozornost nejen na projednání přikázaných rozpočtových kapitol, ale snažil se o koncepční hodnocení současného postavení celé nevýrobní sféry v probíhajících procesech komplexní přestavby československé společnosti. Hlavní důraz jsme přitom kladli - ve spolupráci s vedením ministerstva kultury ČSR, s komisemi kultury krajských národních výborů i Národního výboru hl. m. Prahy, dále s deseti okresními národními výbory i s poměrně širokým odborným aktivem - na hledání východisek k aplikaci principů nového hospodářského mechanismu, zejména ve specifických podmínkách odvětví kultury.

Naše poznatky z řady průzkumů totiž ukázaly, že další kulturní rozvoj života pracujících mimo jiné naráží na nedořešené otázky financování kulturních zařízení na závodech, v družstvech či v závodních klubech. Podle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 90 z roku 1986 náklady na činnost kulturních zařízení a na kulturní život dnes hradí státní podniky ze svého zisku. V praxi to v řadě míst již letos vedlo ke snižování dotací, případně k jejímu úplnému zrušení. Všeobecně se předpokládá, že se situace v dalších letech může v této sféře dále zhoršovat, v návaznosti na přechod celého národního hospodářství na nové podmínky hospodaření od 1. ledna 1990. To ovšem ostře kontrastuje se závěry 10. zasedání ÚV KSČ z října loňského roku, které vytyčilo jednoznačné a konkrétní úkoly pro oblasti kulturně výchovné činnosti i kulturních aktivit pracujících a mládeže, v rámci všestranného zkvalitňování umělecké a ideové úrovně celého odvětví, v tomto případě zejména místní kultury.

Přivítali jsme proto usnesení vlády České socialistické republiky ze 17. 5. t. r., která na svém jednání přijala dokument "Návrh zásad komplexní přestavby hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře", s nímž vyslovila souhlas i vláda Československé socialistické republiky dne 8. 6. 1989. Z pověření našeho výboru mi k tomuto dokumentu dovolte přednést několik poznámek.

Především jej považujeme za potřebný a nutný, poněvadž přestavba se z pochopitelných důvodů zatím spíše koncentrovala na výrobní sféru. Podporujeme rovněž základní cíle materiálu, směřující k výraznému zvýšení hospodárnosti, k účelnému vynakládání celospolečenských prostředků s využitím chozrasčotních principů a k aktivnějšímu zapojení finančních zdrojů mimo oblast státních rozpočtů. Pozitivní je rovněž posilování pravomocí a odpovědnosti organizací i pracovních kolektivů za dosahované výsledky.

Jsme přesvědčeni, že přestavba nevýrobní sféry bude dále rozvíjena nejen formou organizačních a ekonomických opatření, ale komplexním a systémovým přístupem ke všem jejím odvětvím.

Jak bylo řečeno v usnesení vlády České socialistické republiky, Zásady začnou platit od 1. ledna 1991. Je to tudíž období do jejich zavedení krátké z hlediska množství organizátorské práce, kterou bude nutno ještě vykonat, na druhé straně dlouhé pro všechny, kteří na nová pravidla netrpělivě čekají, aby na jejich základě mohli využít iniciativu pracovníků podniků a organizací.

Upozorňuji na tento fakt zvláště proto, že nesmíme ani v tomto přechodném období riskovat ztrátu iniciativy, nadšení a socialistické podnikavosti lidí, kteří v praxi budou ještě jeden a půl roku narážet na bariéry předpisů, zákazů a vyhlášek.

Doporučuji proto soustavně využívat pozitivní výsledky experimentu s novým systémem plánování, financování a hmotné zainteresovanosti, jenž probíhá od 1. 7. 1988 ve 113 organizacích.

Schválený harmonogram předpokládá do 30. června 1990 vydání samostatných předpisů. Ty nesporně ovlivní efektivnost hospodaření nevýrobní sféry daleko více než Zásady samotné, především vymezením výkonových ukazatelů, hmotné stimulace, pravidel mzdové regulace a zásad finančního hospodaření.

Rozsah zvláštních předpisů bude mít přímý dopad na hospodaření, plánovací i administrativní náročnost činnosti organizací. Vždyť například výše fondu odměn musí být stanovena ve vazbě na jeho motivační úroveň u jeho minimální výše, i s ohledem na omezení nekryté koupěschopné poptávky v rámci jeho maximální výše.

Z hlediska akcelerace vývoje politickoekonomické situace u nás představují Zásady, podle názoru našeho výboru, jen přechodná ustanovení. Ve srovnání s přestavbou hospodářského mechanismu výrobní sféry zůstávají stále poplatnými stávajícím normám řízení. Ukazuje to například omezování možnosti úvěrů a půjček, přístupy ke stanovení formy hospodaření organizací základního výzkumu, řešení případných změn hospodářské formy organizací, bude-li tato změna představovat pozitivnější a efektivnější variantu či stanovení hospodářské formy se zkušební dobou. Polemizovat se, podle našeho názoru, dá i s názory na úhradu některých nákladů regenerace pracovní síly výhradně z prostředků obyvatelstva.

Organizaci celého procesu zavedení Zásad do praxe je nezbytné vázat nejen na řídící složky nevýrobní sféry všech stupňů, ale také na iniciativu organizací Revolučního odborového hnutí i specifických struktur, jimiž v oblasti kultury nesporně jsou umělecké tvůrčí svazy. I jejich vedení a členská základna by měly v duchu nového myšlení maximálně podpořit stranou prosazované principy přestavby hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře.

Jménem výboru České národní rady pro kulturu a výchovu dávám podnět vládě České socialistické republiky, aby prováděcí předpisy k Zásadám komplexní přestavby hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře byly před jejich definitivním schválením dány k připomínkám čtyřem výborům České národní rady, a to výboru pro národní výbory a národnosti, výboru pro školství a vědu, výboru pro kulturu a výchovu a výboru zdravotnímu a sociálnímu.

Základním problémem celé nevýrobní sféry je rozpor mezi potřebami a výší jejich finančního i materiálního zabezpečení. Jsme si vědomi, že jeho řešení nebude závislé na sebelépe zformulovaném dokumentu, nýbrž na tvorbě zdrojů a tím i objemů vkládaných státem do této sféry.

Přesto považujeme za nutné upozornit, že při dosud obvyklém tzv. zbytkovém plánování nemají nevýrobní odvětví mnohdy pokryty potřeby ani na prostou reprodukci. Při vyhlašování úsporných opatření ve státním rozpočtu pak bývají postižena velmi citelně se všemi negativními dopady, které oprávněně kritizujeme ve zdravotnictví, školství, životním prostředí, sociální péči i v kultuře.

Objektivní řídící orgány a jejich odborná pracoviště bych chtěl jménem výboru České národní rady pro kulturu a výchovu požádat, aby při realizaci Zásad v odvětví kultury přistupovaly k této problematice skutečně komplexně a vyvarovaly se jednostranného tlaku jen na ekonomickou rentabilnost.

Na druhé straně musí kulturní fronta a její představitelé při důsledném dodržování principů socialistické kulturní politiky a boje proti komercializaci jasně vyznačit priority, na něž finanční i materiální prostředky vždy musíme mít, a oblasti, které nemůžeme z různých důvodů dotovat a musí si proto svou existenci zabezpečit ekonomickou soběstačností.

Závěrem mi dovolte, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, abych z pověření výboru České národní rady pro kulturu a výchovu doporučil dnešní schůzi České národní rady schválit státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1988 v předloženém znění.

Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Miroslavu Janotovi, slovo má poslanec František Štefan, připraví se poslanec František Skácel.

Poslanec František Štefan: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Při hodnocení celkových výsledků resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky za rok 1988 je možno konstatovat, že byly splněny.

Souhrnné výdaje nepřekročily příjmy, které byly k dispozici, hospodářské organizace se v roce 1988 vyrovnaly se všemi závaznými ukazateli a limity danými plánem včetně ukazatelů podílových.

Podobně tomu bylo v ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizacích resortu a v plnění programu hospodárnosti. Nutno však poznamenat, že se prováděly úpravy a zpřesnění plánu. Kladně je nutno hodnotit experiment ověřování nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti který byl na základě usnesení vlády České socialistické republiky číslo 175 z roku 1988 ověřován na některých vysokých školách.

Ukázalo se, že nové podmínky zvýšily aktivitu a zájem pracujících na experimentujících školách o záležitosti týkající se hospodaření těchto škol a k uvážlivému vynakládání rozpočtových prostředků.

Toto v souhrnu pozitivní hodnocení však neznamená, že nebyly žádné nedostatky. Jedním z nich je neplnění plánu výkonů v přijímání počtu studentů na vysoké školy. Plán byl splněn na 98,3 %, takže v roce 1988 absolvovalo v denním studiu na vysokých školách proti plánu o 286 absolventů méně. Avšak ve srovnání s rokem 1987 se počet nově připravovaných odborníků s vysokoškolským vzděláním snížil již o 1325 absolventů.

Bohužel na nesplnění plánu se nejvíce podílejí vysoké školy technického zaměření. To je vážný nedostatek, neboť jak bylo zdůrazněno na posledním zasedání ústředního výboru naší strany, jednou z podmínek prosazování vědy ve výrobě je mít k dispozici dobře připravené, kvalifikované odborníky.

Podmínkou přijetí žáků na technické školy musí být na prvním místě kvalita. Nejsou-li však studenti tohoto typu k dispozici, musíme se podívat na způsob přípravy již na střední a základní škole. Opět se zde projevuje absence práce s talentovanou mládeží, na což je permanentně poukazováno. I v tom smyslu je potřeba naplňovat závěry 13. zasedání ÚV KSČ.

Spolu s partnerskými výbory Federálního shromáždění a Slovenské národní rady přijímáme opatření, jak i široký aktiv poslanců zastupitelských sborů musí v těchto otázkách pomoci. Konkrétní návrhy by měly odeznít na celostátní konferenci učitelů v září letošního roku.

Jedním z vážných nedostatků vědeckotechnického rozvoje je vybavování školství výpočetní technikou. Program elektronizace předpokládá, že v roce 1995 bude dosaženo ukazatele jeden počítač na 50 žáků, který některé země v Evropě dosáhly již v roce 1988. Ještě závažnější však je porovnání parametrů a cen.