Česká národní rada 1986 – 1990

Všechny výbory, kterým návrhy zákonů byly přikázány, je uvítaly a vyslovily s nimi souhlas. Již při poslední novelizaci platného zákona o jednacím řádu v roce 1978 poslanci požadovali, aby zastaralý a v mnoha směrech překonaný jednací řád ČNR byl zcela zrušen a nahrazen novým zákonem, který by vytvořil podmínky pro zvyšování podílu České národní rady při uskutečňování politiky komunistické strany a Národní fronty. Tento námět, předpokládající koordinovaný přístup všech tří zákonodárných sborů k vydání nových jednacích řádů, se tenkrát nepodařilo uskutečnit.

Teprve úkoly, vyplývající pro nejvyšší zastupitelské sbory z programu přestavby hospodářství a demokratizace společnosti, přispěly k urychlení prací směřujících k vydání nových zákonů, které by zvýraznily a konkretizovaly základní ústavně politické funkce těchto sborů a demokratické metody práce jejich orgánů a poslanců. Poněvadž rozhodujícím činitelem při zvyšování účinnosti práce nejvyššího zastupitelského sboru jsou poslanci, volení lidem a jemu odpovědní, považujeme za správné, že odpovědnost poslanců bude zdůrazněna vydáním samostatného zákona, který úzce naváže na nový jednací řád nejvyššího zastupitelského sboru. Jsem přesvědčen, že touto zákonodárnou úpravou přispějí oba zákony ke zvýšení iniciativy poslanců, a tím i k posílení pracovního charakteru nejvyššího zastupitelského sboru a k celkovému zlepšení jeho činnosti.

Návrhy zákonů vycházejí

- z výsledků projednání zásad zákonů ve výborech a z jejich posouzení skupinou poslanců, navrhovatelů zákonů, dále

- ze stanoviska vlády ČSR, které byly zásady i návrhy zákonů v souladu s platným jednacím řádem zaslány k zaujetí stanoviska, a konečně

- z výsledků koordinace návrhů zákonů s obdobnými návrhy zákonů Slovenské národní rady a Federálního shromáždění.

Výbory ČNR věnovaly projednávání obou návrhů zákonů velkou pozornost a péči. Pečlivě posoudily již zásady zákonů, které projednaly v září minulého roku. Mohu konstatovat, že navrhovatelé zákonů vyhověli převážné většině doporučení z jednání výborů. Jde především o doporučení, která směřují k jasnějšímu, popř. výraznějšímu vyjádření cílů sledovaných jednotlivými ustanoveními zákonů, ale i o doporučení na doplnění zákonů o další, nové zásady.

Tak například na doporučení výborů byla v návrhu zákona o poslancích posílena jejich pracovněprávní ochrana. Spočívá v tom, že s poslancem ČNR nemůže být platně rozvázán pracovní ani obdobný poměr výpovědí ani nemůže být okamžitě zrušen bez předchozího souhlasu předsednictva ČNR. Tato záruka výkonu poslanecké funkce, která zároveň posiluje sociální jistoty poslanců, nesporně přispěje k upevnění postavení poslanců.

Další zárukou výkonu funkce poslance je i přijetí námětů výborů ČNR, aby byla jasně vymezena povinnost okresních národních výborů zabezpečovat ve spolupráci s orgány a organizacemi Národní fronty veřejné schůze a besedy s voliči a poskytovat poslancům potřebnou materiální a organizační pomoc.

Oba návrhy zákonů vycházejí z platného ústavního vztahu a nebylo proto možné přihlédnout k těm námětům, které překračovaly jeho rámec. Tyto náměty však nezapadnou, bude jich využito při přípravě nové ústavy.

S návrhem zákona o poslancích ČNR ve znění, ve kterém jej skupina poslanců - navrhovatelů předložila České národní radě, vyslovily výbory souhlas s některými drobnějšími úpravami, které jsou uvedeny ve společné zprávě výborů. Vláda ČSR neměla k zákonu o poslancích připomínky.

Nemenší péči věnovaly výbory i tomu, aby v návrhu zákona o jednacím řádu ČNR byly jasně vyjádřeny a konkretizovány zásady zákona v souladu se sledovanými politickými cíly. Doporučení výborů k zásadám tohoto zákona se týkala zejména zpřesnění náplně činnosti ČNR a jejích orgánů tak, aby příslušná ustanovení co nejúplněji vyjadřovala jejich pracovní charakter Dále zvýraznění odpovědnosti vlády ČSR vůči České národní radě, především její povinnosti reagovat na doporučení ČNR a jejích orgánů i na podněty a připomínky poslanců. V zákonodárné oblasti pak na předkládání návrhů prováděcích předpisů k připravovaným zákonům, aby nová zákonná úprava mohla být v zákonodárném sboru komplexně posouzena. Doporučení výborů týkající se těchto okruhů otázek byla do návrhu zákona o jednacím řádu ČNR zapracována.

K některým námětům výboru však nebylo možno přihlédnout, i když jsou v podstatě správné. To platí např. o schvalování pracovních plánů České národní rady a jejich orgánů které z praktických důvodů doporučujeme ponechat v působnosti předsednictva ČNR. Koordinace těchto plánů s plány vlády ČSR, Slovenské národní rady, Federálního shromáždění, popř. dalších orgánů zpravidla neumožní předložit pracovní plán na prosincové schůzi České národní rady.

Česká národní rada má však možnost stanovit zásady pro přípravu pracovního plánu, popř. dodatečně provést jeho změnu. Totéž v podstatě platí o rozhodnutí o uspořádání všelidové diskuse k významným zákonům, které se rovněž doporučuje ponechat v pravomoci předsednictva ČNR. Ani v tomto případě nic nebrání České národní radě, aby předsednictvu uložilo organizovat všelidovou diskusi v případech, kdy to uzná za politicky žádoucí a vhodné.

Pokud jde o okruh otázek týkajících se vztahu České národní rady k vládě ČSR, bylo z některých výborů doporučováno, aby byly stanoveny lhůty pro předkládání souhrnných zpráv vlády o plnění jejího programového prohlášení, popř aby vláda tyto zprávy podávala každoročně. Je účelnější tyto termíny stanovit podle dosavadní praxe v pracovních plánech. To umožní více se zaměřit na hlubší projednávání dílčích zpráv vlády o plnění klíčových úkolů hospodářského a sociálního rozvoje.

Výbory ČNR, které návrh zákona o jednacím řádu projednávaly na svých únorových a březnových schůzích, doporučují návrh zákona schválit s některými úpravami obsaženými ve společné zprávě

Doporučené úpravy vyplynuly jednak z jednání výborů, jednak ze stanoviska vlády ČSR. Z největší části jde o úpravy, které nejsou zásadního významu a v podstatě sledují zpřesnění jednotlivých ustanovení. K odůvodnění některých významnějších doporučovaných úprav bych chtěl poznamenat:

Právo podávat návrhy na volby konané na ustavující schůzi České národní rady (§ 9) se doporučuje upravit tak, že návrhy podává zpravidla skupina poslanců ČNR. Tato úprava vyplynula z koordinace s Federálním shromážděním a Slovenskou národní radou, při níž bylo dohodnuto, že do nového ústavního uspořádání bude každý z nejvyšších zastupitelských sborů vycházet ze své dosavadní praxe.

V ustanoveních o jednání výborů se doporučuje vypustit zásadu, že na žádost alespoň třetiny členů výborů, která byla přehlasována, je předseda výboru povinen o jejich stanovisku informovat Českou národní radu (§ 48 odst. 3).

Ustanovení tohoto druhu je nejen příliš obecně formulováno, ale lze je i postrádat, poněvadž každý člen výboru se může ve schůzi České národní rady přihlásit o slovo a přednést své stanovisko.

K doporučení vlády ČSR se doporučuje stanovit, že od projednání zásad zákona lze upustit i mimo případy jednoduchých nebo naléhavých úprav (§ 59 odst. 2). V úvahu přicházejí zákony o střednědobých plánech, zákony ryze organizačního řádu apod.

V ustanoveních o podávání návrhů federálních zákonů Českou národní radou (§ 80 až 83) bylo vypuštěno ustanovení o přípravě a projednávání zásad takových zákonů. Ústavní zákon o čs. federaci při úpravě zákonodárné iniciativy národních rad na vydání federálního zákona mluví jen o podávání "návrhů zákonů". Zásady zákona jsou součástí jeho příprav a je vnitřní věcí národní rady, zda přípravu zásad podle povahy věci bude považovat za nutnou nebo vhodnou. Dále se v těchto ustanoveních doporučuje umožnit, aby na přípravě iniciativního návrhu federálního zákona se mohla podílet také vláda ČSR.

Možnost prohlásit interpelaci za naléhavou a stanovit pro odpověď na ni kratší než třicetidenní lhůtu byla do návrhu zákona pojata podle výsledků koordinace návrhu zákona s obdobnými zákony Federálního shromáždění a Slovenské národní rady.

K některým námětům, které dala v úvahu vláda ČSR, nemohlo být přihlédnuto. Tak např. připustit možnost hlasování podle jmen (§ 27) nepovažují výbory ČNR za praktické. V ústavním zákoně o čs. federaci je takový způsob hlasování stanoven pro vyslovení nedůvěry federální vládě Sněmovnou národů Federálního shromáždění. A to proto, že k vyslovení nedůvěry postačuje souhlas nadpoloviční většiny poslanců české nebo slovenské reprezentace, tj. 38 poslanců.

Dále doporučila vláda zvážit nezbytnost stanovit dobu 60 dnů pro projednávání návrhů zákonů, poněvadž se domnívá, že ji v praxi nebude možno u některých zákonů dodržet. Naše výbory považují vymezení minimálního časového prostoru pro přípravu na projednávání návrhů zákonů, zejména pro uplatnění nejširších demokratických forem a metod práce při jejich posuzování za jeden ze základních předpokladů toho, aby Česká národní rada mohla převzít odpovědnost, kterou jako zákonodárný orgán ČSR za vydané zákony má. Domnívám se, že vládu můžeme ujistit, že v těch případech, kdy z naléhavých důvodů nebude možno 60denní lhůtu dodržet, projedná Česká národní rada návrh zákona i před touto lhůtou.

Tolik jsem považoval jako společný zpravodaj výborů za nutné uvést k výsledkům projednávání předložených návrhů zákonů, o nichž jsem přesvědčen, že se stanou účinným nástrojem uskutečňování ústavních pravomocí a úkolů ČNR v období přestavby hospodářství i ostatních oblastí společenského života.

Na závěr doporučuji, aby Česká národní rada návrh zákona České národní rady o poslancích a návrh zákona o jednacím řádu schválila s úpravami obsaženými ve společných zprávách výborů k návrhům těchto zákonů (tisky 103 a 105). Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu poslanci Hájkovi za přednesení zpravodajské zprávy. Soudružky a soudruzi, do rozpravy k oběma návrhům zákonů se přihlásili tito poslanci: Jan Uřičář, Jiří Fleyberk, Bohumil Kozák, Emilian Hamerník a Jan Škrobánek.

Prosím nyní poslance soudruha Uřičáře, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Fleyberk.

Poslanec Jan Uřičář: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zákonodárné sbory představují základní článek socialistického státu a jeho mechanismu. Pro další pokrok v jejich práci je třeba vytvořit podmínky pro zlepšování zákonodárné a společensko-kontrolní činnosti. Doba ukázala, že dosavadní zákon o jednacím řádu plně neodráží vztahy k výkonným orgánům a současná praxe jej i předbíhá. Rovněž druhý zákon - o poslancích - právně upravuje postavení poslance, vyjadřuje jeho povinnosti a práva v zákonodárném sboru a ve volebních obvodech.

V souhrnu lze říci, že předložené návrhy zákonů o poslancích a jednacím řádu České národní rady posilují autoritu poslaneckého sboru v jeho legislativní, iniciativní a kontrolní činnosti. Smyslem je, podobně jako je tomu např. v Sovětském svazu, podstatně zvýšit autoritu zákonodárného sboru a jeho poslanců, jako volených zástupců lidu při rozhodování o závažných politických, hospodářských, správních i mezinárodních otázkách. I tímto způsobem musí být v praxi naplňována socialistická demokracie a zvyšování podílu účasti našich pracujících na správě státu.

V současné době se voliči stále více obracejí na své poslance s celou řadou připomínek, námětů a návrhů k řešení nedostatků v naší společnosti a k postupu její přestavby. Výrazně rovněž roste "hlad" po informacích, které od nás požadují. Mnohdy se na představitele zákonodárného sboru obracejí jako na "poslední instanci", aby pomohl řešit jejich stížnost, připomínku či námět, který zapadl u instituce, na níž se předtím obrátili. Počet stížností občanů docházejících do jednotlivých výborů ČNR je toho dokladem. Abychom mohli pomoci prosadit správné a společné věci, musí se tak dít na zákonném podkladě. K tomu mají sloužit uvedené zákony.

Při projednávání zásad i paragrafovaných znění zákonů ve výborech ČNR proto také odezněla řada připomínek, které směřovaly jak ke zvýšení odpovědnosti, tak i pravomoci poslanců. Rada z nich byla do konečného znění zapracována. Byly ale i takové připomínky, které - jak nám bylo navrhovateli zákona vysvětleno - přesahovaly rámec stávající úpravy. Protože se domnívám, že většina z nich byla opodstatněných, doporučuji při vypracovávání nové ústavy k těmto námětům přihlédnout.

Chtěl bych uvést obecnou poznámku. Je-li jednou z hlavních náplní ČNR zákonodárná činnost, je potřeba si uvědomit ústavní odpovědnost poslaneckého sboru za kvalitu i působení jím vyhlašovaných zákonů. Schválená úprava proto vytváří prostor k tomu, že i když do společné zprávy se nedostanou závěry z jednání určitého výboru, může tento výbor předložit svou zprávu plénu, a to o ní bude jednat.

Velice obezřetně je např. nutno zacházet s různými zmocněními uplatňovanými v zákonech. Dostane-li např. resort či vláda takovéto zmocnění, zpravidla má charakter oslabující účinnost daného zákona. Jako příklad z jiné oblasti, kterou se bude zabývat naše odpolední jednání, mohu uvést zmocnění vlády k poskytování výjimek týkajících se vypouštění odpadních vod odlišně od ustanovení zákona o vodách. Naskýtá se potom otázka, zda zákon, z hlediska podmínek pro jeho fungování, předběhl dobu, nebo je potřeba přezkoumat přístup v udělování uvedených výjimek.

Jako poslanec po několik volebních období chci ze své zkušenosti říci, že schválení předložených zákonů pomůže - budou-li důsledně dodržovány - naší poslanecké práci. Vcelku jsou zde vyváženy povinnosti poslanců i jejich pravomoci a posílen je i kontakt s územními orgány, a to jak politickými, tak hospodářskými. Znamená to tedy i posílení pravomoci poslanců v rámci jejich volebních obvodů a pracovišť, kde v popředí poslanecké práce musí být rovněž plnění hospodářských úkolů a zabezpečování probíhající společenské a ekonomické přestavby.

Z obou zákonných opatření také vyplývá, že poslanec musí být příkladem v práci, na veřejnosti i v osobním životě.

Nové zákony se stanou také vodítkem pro volby poslanců na další volební období. Jde v podstatě o dva důležité politické dokumenty, potřebné k práci celé České národní rady. Doporučuji jejich schválení s tím, jak jsem uvedl, aby poznatky, které byly získány při jejich přípravě, byly využity v procesu zdokonalování našeho ústavního vývoje a právního systému a při vypracování nové ústavy. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Janu Uřičářovi. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk. Připraví se poslanec Bohumil Kozák.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, byl jsem pověřen, abych zde tlumočil stanovisko Klubu poslanců Československé strany socialistické k návrhu zákona o poslancích i zákona o jednacím řádu.

Již v srpnu minulého roku jsme uspořádali společnou schůzi klubu poslanců ČSS ve Federálním shromáždění i České národní radě, abychom se zabývali v té době předloženými zásadami obou zákonů. Na této schůzi jsme přijali konkrétní náměty a doporučení, aby je poslanci náležitě využili v rozpravě v jednotlivých výborech. Jakékoli společné kolektivní dílo má naději na úspěch pouze v případě, když všichni členové kolektivu měli reálnou možnost podílet se na jeho výsledku. Jsem rád, že mohu z tohoto pohledu konstatovat, že předkládané návrhy zákonů o poslancích i jednacím řádu nesou naši pečeť, že je pokládáme i za výsledek naší práce, což nás povede k tvořivému naplňování obsahu i ducha zákonů v běžné poslanecké práci.

Dovolte mi, abych uvedl některé příklady z práce na zákonu o jednacím řádu ČNR.

Měli jsme především za to, že v úvodních ustanoveních by mělo více vyniknout, že Česká národní rada je představitelkou národní svrchovanosti českého národa. V tomto ohledu pokládáme formulaci § 1 za plně vyhovující. Měli jsme námitky proti původního řazení jednotlivých ustanovení, kde v zákoně bylo nejprve upraveno jednání ve výborech a teprve poté jednání v ČNR. Naší námitce bylo vyhověno. Namítali jsme rovněž, že nevidíme důvod, aby o návrhu o vyslovení důvěry vládě ČSR bylo hlasováno podle jmen. Námitce bylo vyhověno. Domnívali jsme se, že by měly být zpřísněny podmínky pro upouštění od předložení zásad zákonů. Předložená úprava nám v podstatě vyhovuje. Požadovali jsme, aby se členové vlády pouze výjimečně mohli dát zastupovat svými náměstky při účasti na schůzích výborů. Ustanovení § 49 odst. 5 zákona nám plně vyhovuje. Požadovali jsme, aby byla upravena též povinnost předsedy Nejvyššího soudu i generálního prokurátora dostavovat se na schůze České národní rady i na schůze výborů. I v tomto smyslu jsme s úpravami provedenými v návrhu zákona spokojeni. Požadovali jsme zpřísnění podmínek pro možnost upuštění od lhůty 60 dnů sloužících k tomu, aby poslanci měli dostatek možností i času prostudovat si - i s přihlédnutím k názorům voličů - návrh zákona. Výsledek obsažený v § 75 návrhu zákona předčil naše očekávání. Požadovali jsme rovněž, aby byly projednávány i zprávy o dodržování zákonnosti hlavním arbitrem. I zde jsme s navrhovaným zněním § 88 spokojeni.

Proces projednávání zákonů je ve své podstatě příkladnou ukázkou socialistického pluralismu v praxi. Jeho základem je výměna názorů a stanovisek jednotlivých poslanců, střetávání názorů více závažných s méně závažnými, plně odůvodněných s méně odůvodněnými. proto také pokládáme za naprosto normální, přirozený jev, jestliže jsme s některým naším námětem neuspěli. V některých případech tomu mohl bránit dosavadní text ústavy, v jiných případech tomu mohly bránit dosavadní ústavní zvyklosti a konečně jindy jsme se nakonec mohli i mýlit. Přesto výsledné, dnes projednávané návrhy zákonů o poslancích ČNR a zákona o jednacím řádu ČNR pokládáme za vcelku zdařilé dílo.