Navržená právní úprava umožňuje
již od 1. ledna 1989 výrazně zvýšit
finančně ekonomickou soběstačnost
národních výborů a snížit
jejich závislost na centrálních zdrojích,
především na neúčelové
globální dotaci ze státního rozpočtu.
Omezí se tak nežádoucí přerozdělování
finančních zdrojů prostřednictvím
státního rozpočtu. Zvýší
se současně stabilita příjmové
základny národních výborů,
a to snížením její závislosti
na nerovnoměrných zdrojích příjmů.
Posílí se příjmová základna
zejména národních výborů základního
stupně.
Z dosavadních příjmů národních
výborů se převádí do státního
rozpočtu převážná část
zemědělské daně. Součástí
příjmů národních výborů
však zůstává výnos zemědělské
daně od organizací řízených
národními výbory (to je za podniky pekáren
a Státní statek Praha) zemědělská
daň placená občany a daň z pozemků.
Soustřeďujeme tudíž do státního
rozpočtu tu část zemědělské
daně, která působí nejen jako územně
nerovnoměrně rozložený druh příjmů,
ale je svou závislostí na klimatických podmínkách
značně labilní jak ve svém úhrnu,
tak zejména v dopadu na příjmy jednotlivých
okresů a krajů.
Dále do státního rozpočtu převedeme
daň z obratu, kterou dle dosavadní právní
úpravy do rozpočtů národních
výborů odvádějí organizace
jimi řízené a družstevní organizace.
Navrhovanou úpravou se odstraní negativní
dopady plnění daně v důsledku změn
výrobního sortimentu nebo změn směru
užití produkce v průběhu roku. Výkyvy
a nepříznivé dopady těchto daňových
příjmů lze operativněji vyrovnat v
rámci státního rozpočtu.
Od 1. ledna příštího roku se navrhuje
do vlastních rozpočtových příjmů
národních výborů naopak zařadit
namísto toho celý výnos daně ze mzdy.
Až dosud jej odváděly do rozpočtů
národních výborů pouze organizace
řízené národními výbory
a některé další určené
organizace, nově získají národní
výbory výnos daně i od ústředně
řízených organizací.
Převedení celé daně ze mzdy mezi rozpočtové
příjmy národních výborů
umožní optimálně rozdělit její
výnos mezi všechny stupně národních
výborů. Jde o to zajistit potřebný
objem příjmů především
národním výborům nejnižších
stupňů, které ve srovnání s
ONV a KNV řídí jen malý počet
hospodářských organizací, a proto
jejich rozpočtově vyrovnané hospodaření
ve velké míře závisí na dotacích
z rozpočtů národních výborů
vyšších stupňů.
Daň ze mzdy jako hlavní vlastní příjem
národních výborů byla zvolena proto,
že je stabilní, má potřebnou dynamiku,
v průběhu roku je rovnoměrná a má
vztah k počtu produktivních obyvatel v jednotlivých
obcích, okresech a krajích. Nelze ji však ponechat
v plné výši v místech, kde se tvoří,
protože v územích, v nichž mají
sídlo velké organizace, by vznikl nadbytek zdrojů,
které by u jiných národních výborů
chyběly.
Ministerstvo financí, cen a mezd proto po projednání
se zástupci národních výborů
připravilo opatření k rozdělování
výnosu daně ze mzdy tak, aby každý národní
výbor dostal podíl potřebný pro krytí
plánovaných neinvestičních výdajů.
Daň ze mzdy budou organizace odvádět okresní
finanční správě, která ji podle
předem stanoveného podílu rozdělí
na jednotlivé národní výbory. Podíly
určí okresní, popřípadě
krajský národní výbor.
Malým místním národním výborům
s nízkým objemem rozpočtů poskytne
ONV hned na začátku roku, případně
pololetně, jednou částkou příděl
potřebný k pokrytí jejich plánovaných
výdajů. Výnosem daně ze mzdy, který
v plánu na rok 1989 činí 35,7 miliard korun,
budou z větší části pokryty potřeby
národních výborů základního
stupně i okresních národních výborů.
V souhrnu se těmito opatřeními zvýší
vlastní příjmová základna národních
výborů z 39 miliard na 56 miliard korun.
Jak jsem již uvedl ve svém vystoupení ke státnímu
rozpočtu na rok 1989 podíl vlastních příjmů
na financování neinvestičních výdajů
se tím tedy zvýší v úhrnu za
ČSR z dosavadních 60 % na 86 %.
Neúčelová dotace a tím i závislost
národních výborů na státním
rozpočtu se sníží z 26,6 miliard korun
na 9,5 miliardy korun a její podíl na financování
neinvestičních výdajů se sníží
ze 40 na 14 %. Neúčelová dotace bude určena
na doplnění zdrojů potřebných
pro zabezpečení zákonem stanovených
plánovaných úkolů národních
výborů, především v oblasti společenské
potřeby.
Očekáváme, že posílení
závislosti rozpočtů národních
výborů na jejich vlastních příjmech
bude působit nejen k vyššímu zájmu
o tvorbu finančních zdrojů, ale i k vyšší
hospodárnosti vynakládaných prostředků.
Navrhovaná právní úprava řeší
rovněž otázku správy daní.
Správu zemědělské daně od organizací,
která bude příjmem státního
rozpočtu republiky nebo federace, budou vykonávat
finanční správy. Správu té
části daně, která se ponechává
jako příjem národních výborů,
budou jako dosud vykonávat národní výbory.
Správu daně ze mzdy budou nadále vykonávat
finanční správy, které budou výnos
daně převádět národním
výborům.
Návrh zákona byl zpracován v úzké
součinnosti s ministerstvem financí, cen a mezd
Slovenské socialistické republiky a projednán
s federálními ústředními orgány,
ústředními orgány ČSR, krajskými
národními výbory a Národním
výborem hlavního města Prahy.
Jménem vlády České socialistické
republiky proto doporučuji, aby Česká národní
rada po projednání předložený
vládní návrh zákona o rozpočtovém
určení výnosu a správě zemědělské
daně a daně ze mzdy schválila.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu ministru Nikodýmovi.
Prosím nyní společnou zpravodajku výborů
České národní rady poslankyni Janu
Kolbabovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Zpravodajka poslankyně Jana Kolbabová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, jednou z hlavních cest prohlubování
demokracie v naší společnosti je rozvíjení
úlohy národních výborů. Je
třeba vytvářet politické, právní
a ekonomické podmínky pro široký rozvoj
a aktivitu národních výborů všech
stupňů.
Při nedávném projednávání
novely zákona o národních výborech
v České národní radě byla zdůrazňována
zvýšená odpovědnost národních
výborů, zejména základních
stupňů, za komplexní rozvoj svého
území. Tato zvýšená odpovědnost
vyžaduje na druhé straně nutnost výrazně
posílit jejich samostatnost ve finančním
hospodaření vytvářením potřebné
ekonomické základny.
Předpokládaný návrh zákona
odstraňuje, respektive podstatně snižuje závislost
národních výborů na centralizovaných
zdrojích a dotacích. Programově omezuje nežádoucí
přerozdělování finančních
zdrojů uskutečňovaných prostřednictvím
státního rozpočtu.
Uvedených cílů je dosahováno tím,
že celý výnos daně ze mzdy bude plynout
do rozpočtů národních výborů.
Naproti tomu výnos zemědělské daně
placené organizacemi, s výjimkou organizací
založených nebo řízených národními
výbory, bude plynout do státního rozpočtu
republiky. Příjmem národních výborů
zůstává zemědělská daň
placená občany.
Na schůzích výborů České
národní rady bylo konstatováno, že takové
řešení je třeba přivítat,
neboť daň ze mzdy je příjmem mnohem
stabilnějším, který není závislý
na klimatických podmínkách jako některé
části zemědělské daně,
například daň ze zisku. Kromě toho
je daň ze mzdy i příznivěji územně
rozložena. Rozpočty národních výborů
se tak posilují o stabilní, v průběhu
roku rovnoměrně tvořený příjem.
Předpokládaná právní úprava
řeší také otázky obou daní,
jak zemědělské, tak daně ze mzdy.
Správu zemědělské daně placené
organizacemi, jejichž výnos plyne do státního
rozpočtu, budou provádět finanční
správy. V ostatních případech, tj.
jde-li o organizace založené nebo řízené
národními výbory, spravují zemědělskou
daň národní výbory. Správu
daně ze mzdy budou nadále provádět
finanční správy neboť u národních
výborů nejsou pro jejich správu v současné
době podmínky. Finanční správy
budou výnos daně ze mzdy národním
výborům převádět.
Uvedený přesun působnosti, pokud jde o správu
zemědělské daně z národních
výborů na finanční správy,
bude znamenat určité zvýšení
počtu pracovníků finančních
správ a zvýšení mzdových fondů
těchto správ. S tím je třeba vyslovit
souhlas. Jak vyplynulo z jednáni výborů,
budou finanční správy posíleny především
o odborníky ze zrušených zemědělských
správ. Řádný výkon správy
zemědělské daně musí zajistit,
aby všechny organizace a občané řádně
plnili své daňové povinnosti.
Závěrem mi dovolte vyslovit přesvědčení,
že navrhovaný zákon České národní
rady o rozpočtovém určení výnosu
a správě zemědělské daně
a daně ze mzdy splní očekávání
a přispěje k vytvoření lepších
podmínek pro činnost národních výborů,
zejména základního stupně.
Doporučuji jménem výborů České
národní rady, které vládní
návrh zákona projednaly, České národní
radě, aby předložený návrh zákona
České národní rady o rozpočtovém
určení výnosu a správě zemědělské
daně a daně ze mzdy schválila.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Janě Kolbabové za zpravodajskou zprávu.
Soudružky a soudruzi poslanci, do rozpravy k tomuto vládnímu
návrhu zákona se zatím nikdo nepřihlásil.
Ptám se proto, zda si někdo přeje promluvit.
(Nikdo.)
Přeje si ještě slovo ministr financí,
cen a mezd ČSR Jiří Nikodým ke zpravodajské
zprávě? (Ne.)
Soudružky a soudruzi poslanci, můžeme přistoupit
k hlasování. Podle prezenční listiny
je přítomno 185 poslanců a Česká
národní rada je tudíž schopna se usnášet.
Doporučuji proto, abychom hlasovali o celém návrhu
najednou. Máte k tomuto způsobu hlasování
nějaké připomínky? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
zákona České národní rady o
rozpočtovém určení výnosu a
správě zemědělské daně
a daně ze mzdy podle sněmovního tisku 88
ve znění společné zprávy výborů
České národní rady, obsažené
v tisku 97, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Schválením tohoto zákona jsme projednali
šestý bod pořadu.
Dalším bodem je
Z pověření vlády České
socialistické republiky odůvodní i tento
vládní návrh zákona ministr financí,
cen a mezd ČSR soudruh Jiří Nikodým.
Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vláda České socialistické republiky
předkládá k projednání a ke
schválení návrh novely zákona České
národní rady číslo 134/1973 Sb. o
působnosti orgánů České socialistické
republiky v oblasti cen.
Předpokládanou novelou se naplňuje důležitý
požadavek zásad hospodářského
mechanismu o vzájemných vztazích a dělbě
výkonných pravomocí ve stanovování
a změnách cen mezi centrálním cenovým
orgánem, národními výbory a organizacemi.
Současně se umožní proti dosavadní
úpravě přenos cenové působnosti
ve stanovení a zejména ve změnách
cen v širším rozměru. Tím se nejen
vytvoří potřebné podmínky pro
centrální cenový orgán zaměřit
se především na základní strategické
cíle v oblasti cen, ale zároveň se umožní
i výrazněji zpružnit cenotvorný proces
dalším přiblížením místa,
kde se ceny stanoví nebo změní, místu
vzniku výrobků, prací a služeb.
Původně se předpokládalo zpracovat,
projednat a vydat tuto novelu až v roce 1989 a stanovit termín
účinnosti od 1. ledna 1990. Změna v organizačních
strukturách státních orgánů,
realizovaná k 21. dubnu tohoto roku, si však vynutila
urychlit práce tak, aby novela zákona mohla nabýt
účinnosti již k 1. 1. 1989.
Po zrušení bývalého Českého
cenového úřadu jde zejména o vyjádření
dělby působnosti mezi ministerstvem financí,
cen a mezd České socialistické republiky
a Českou komisí pro plánování
a vědeckotechnický rozvoj.
Na Českou komisi pro plánování a vědeckotechnický
rozvoj přechází působnost ve zpracování
směrnice pro plán vývoje cen a zpracování
návrhu plánu vývoje cen jako součást
státního plánu České socialistické
republiky.
K tomu bude ve spolupráci s ministerstvem financí,
cen a mezd České socialistické republiky
provádět rozbory vývoje a působení
cen.
Všechny ostatní činnosti na úseku cen
přešly z bývalého Českého
cenového úřadu na ministerstvo financí,
cen a mezd České socialistické republiky.
Působnost ostatních orgánů České
socialistické republiky v oblasti cen není organizačními
změnami, realizovanými k 21. dubnu 1988, dotčena.
Věcným důvodem ke zpracování
novely zákona České národní
rady o působnosti orgánů České
socialistické republiky v oblasti cen bylo vyjádřit
v zákoně provádění změn
cen a přenos cenové působnosti na nižší
stupně řízení. Jde zde o naplnění
jedné z důležitých zásad Směrnice
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu, která předpokládá
vyšší pružnost ve státním
řízení cen. Tato má být mimo
jiné zabezpečena i uplatňováním
operativních změn cen výrobků, výkonů,
prací a služeb podle stanovených pravidel.
Uvedený záměr je řešen navrhovaným
rozšířením oprávnění
ústředního cenového orgánu
o možnost pověřovat jiné orgány
České socialistické republiky a organizace
v jejich působnosti nejen stanovením cen, ale nově
i prováděním změn cen. Shodně
s tím se rozšiřuje i zákonná
působnost krajských národních výborů
o provádění změn cen výrobků,
zatímco v dosud platné zákonné úpravě
mohou krajské národní výbory provádět
pouze změny cen výkonů, prací a služeb.
K tomu chci zároveň poznamenat, že stanovení
cen a provádění jejich změn je podrobně
upraveno usnesením federální vlády
číslo 112/1985, vyhláškou o cenách
a dalšími prováděcími předpisy.
Těmito opatřeními se výkonně
nadále realizuje jednotná státní cenová
politika.
K podstatné změně dochází také
v přenosu cenové působnosti u národních
výborů. Dosud mohly tyto orgány státní
správy pověřovat cenovou působností
pouze národní výbory nižších
stupňů. Navrhovaná novela zákona umožní,
aby mohly krajské národní výbory pověřit
výkonem jejich cenové působnosti po předchozí
dohodě i jiné orgány České
socialistické republiky a jimi řízené
nebo založené organizace.
V souvislosti s provedenými organizačními
změnami k 21. dubnu tohoto roku je nezbytné nově
řešit i začlenění cenové
kontroly. Po zrušení Českého cenového
úřadu provádí ministerstvo financí,
cen a mezd České socialistické republiky
v rozhodující míře kontrolu cen odloučenými
pracovišti v Praze a v sídlech krajských národních
výborů.
Protože naše ministerstvo řídí
krajské finanční správy a Finanční
správu v hlavním městě Praze, které
dosud plní úkoly na úseku finanční
kontroly, navrhuje se, aby byly pověřeny přímo
zákonem krajské finanční správy
a Finanční správa v hlavním městě
Praze prováděním i cenové kontroly.
Toto řešení umožní sjednocení
a zracionálnění řídících
vztahů ministerstva financí, cen a mezd České
socialistické republiky.
K podstatné změně v kontrolním systému
dochází také u národních výborů,
které dosud ze zákona zabezpečovaly kontrolu
cen u těch organizací, které řídí.
V ostatních případech, kde národní
výbory vykonávají cenovou působnost,
ale organizace neřídí, mohou dosud vykonávat
cenovou kontrolu až po pověření ústředním
cenovým úřadem.
V předkládané novele zákona se navrhuje,
aby národní výbory zabezpečovaly cenovou
kontrolu v plném rozsahu jejich cenové působnosti,
a to bez ohledu na organizační začlenění
daných organizací. Přímé pověření
národních výborů prováděním
cenových kontrol odpovídá jejich zákonným
pravomocem.