Příkladem zvláště markantním
je stav našich divadelních budov. Nemělo by
již nikdy dojít k tomu, že pro havarijní
stav se divadelní budova prostě dlouhodobě
uzavře, jako se to stalo u několika pražských
scén. Podobná situace může nastat za
několik let v Olomouci. Hudební divadlo v Hodolanech
bylo po požáru uvedeno do provozu v roce 1958 jako
provizórium. Objekt je bez zkušeben, postrádá
potřebná hygienická zařízení
a další provozní zázemí. v současné
době se budova ocitla doslova uprostřed nového,
nesmírně frekventovaného komunikačního
uzlu, který vylučuje její rekonstrukci. Divadlo
má přitom téměř 100 % návštěvnost.
Nepodaří-li se zařadit do plánu v
nejbližších letech výstavbu nové
divadelní budovy v Olomouci, dojde v hanácké
metropoli dříve či později k nesmírné
kulturní škodě, neboť hlavní historická
budova divadla je stará 160 let a její provozní
část volá naléhavě po rekonstrukci.
Neobyčejně palčivým problémem
je i nedostatek bytů pro umělce a pracovníky
dalších, pro divadlo nezbytných profesí.
Národní výbory mají tolik naléhavých
požadavků z pořadníku nezbytných
služeb, že pracovníci kultury jsou v přidělování
bytů zpravidla až na posledním místě.
V rámci přípravy poslanců našeho
výboru na dnešní jednání jsme
narazili na problém zabezpečení výuky
hry na hudební nástroje v jiných zařízeních
než Lidové školy umění. Nově
vydané platové předpisy pro pracovníky
kulturních zařízení požadují,
aby lektoři hudebních kursů pro mládež
měli úplné středoškolské
vzdělání. A tak se stalo, že zkušení
hudebníci, absolventi lidových konzervatoří
nemohou pokračovat ve své dlouholeté hudebně
pedagogické činnosti. Lidové školy umění
ve školském systému nemají dostatečnou
kapacitu ani dost poboček v obcích, takže v
celé řadě okresů chybí lektoři
pro značný počet dětí. Obecně
závazný předpis o podmínkách
pro povolování soukromého vyučování
prostřednictvím národních výborů,
uváděný v zákoně ČNR
č. 48 z roku 1984, dosud ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy nevydalo. Proto
bych chtěla požádat o pružné vyřešení
této otázky.
Druhý zásadní problém představuje
fakt, že ne všechny sporné otázky jdou
vyřešit silami ministerstva kultury ČSR, uměleckých
svazů či soustavy národních výborů.
Klasickou ukázku v tomto směru představuje
např. financování kulturních zařízení
v podmínkách samofinancování a chozrasčotu
státních podniků. připomínky
se vyskytly již v etapě přípravy zákona
o státním podniku. Současná praxe
ukazuje na jejich opodstatněnost, jak potvrdila i diskuse
na celostátní všeodborové konferenci
v září letošního roku. Znovu
se ukazuje nezbytnost řešit tuto problematiku průřezově,
nikoli jen s úzce resortním přístupem.
V posledním období jsme si při průzkumech
a besedách s představiteli místní
kultury znovu uvědomili důležitost dobudování
dokonalého informačního systému se
zpětnou vazbou mezi centrálními orgány
a národními výbory všech stupňů.
Spousta nedorozumění a konfliktů, by mohla
být odstraněna již v samotném začátku,
kdyby např. odbory kultury ONV (komise kultury a školství
NV základního stupně) i široká
veřejnost byly o záměrech centra informovány
předem, poněvadž vazba ministerstvo - KNV (NV
hlavního města prahy) formou byť pravidelně
svolávaných porad ještě nezaručuje
pozitivní výsledek. Výbor ČNR pro
kulturu a výchovu své poznatky vedení ministerstva
kultury ČSR předal a je nutno říci,
že byly zohledněny a použity při stanovení
východisek pro rozvoj celého odvětví
v budoucím období.
Existuje řada prokazatelně pozitivních výsledků
i koncepčně správně založených
trendů, jichž si velmi vážíme.
Za všechny mi dovolte uvést moudrý přístup
vlády při rozhodování o budoucnosti
Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko
i příkladný přístup při
organizaci Salónu 88 výtvarníků v
Praze, kde veřejnost měla možnost svým
zájmem či nezájmem (včetně
nákupu vystavených děl) vyjádřit
svůj názor na současné výtvarné
umění. Považujeme tento způsob za správný,
nešablonovitý a perspektivní z hlediska urychleného
odstraňování byrokratických bariér,
které nepřispívají k vytváření
optimálních podmínek pro socialismu prospěšnou
tvůrčí činnost umělců.
Výbor kladně ocenil koncepčnost ministerstva
kultury ČSR v přístupech ke sborům
pro občanské záležitosti které
za 35 let své existence výrazně přispěly
ke zvýšení úrovně socialistických
občanských obřadů.
Na závěr mého vystoupení se chci vrátit
ve dvou poznámkách k 11. schůzi České
národní rady, která se v červnu letošního
roku zabývala otázkami komplexního rozvoje
mladé generace. Jako podnět pro vládu České
socialistické republiky doporučuji přijmout
návrh na urychlené vypracování systému
řešení bytového problému mladé
generace. Takto formulovaný požadavek ovšem nemůže
zabezpečit samo ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy ČSR. proto navrhuji, aby byl
tento problém řešen jako součást
připravované koncepce státní péče
o mladou generaci s tím, že na jeho přípravě
budou spolupracovat všechny zainteresované vládní
orgány (zvláště Česká
komise pro plánování a vědeckotechnický
rozvoj, ministerstvo výstavby a stavebnictví ČSR,
ministerstvo vnitra a životního prostředí
ČSR), včetně Svazu českých
architektů a českého ústředního
výboru Socialistického svazu mládeže.
Ministryni školství, mládeže a tělovýchovy
ČSR prosím o odpověď na otázku,
zda a v kolika případech se podařilo v ČSR
k začátku nového školního roku
využít školních budov, jejich sportovišť,
případně dalšího zázemí
jako center volného času. Vzhledem k její
nepřítomnosti, prosím o písemnou odpověď.
Soudružky a soudruzi, jménem výboru ČNR
pro kulturu a výchovu doporučuji 12. schůzi
České národní rady přijmout
navrhované usnesení. Děkuji za pozornost.
(potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Amálii Kadlčíkové, slovo
má poslanec František Kubát.
Poslanec František Kubát: Vážený
soudruhu předsedo České národní
rady, vážené soudružky poslankyně
a poslanci, ústavně právní výbor
se pravidelně zabýval plněním programu,
který vláda ČSR přijala. V rámci
své věcné působnosti iniciativně
posuzoval, jak se jej daří naplňovat a přijímal
potřebná doporučení.
Závěry XVII. Sjezdu KSČ i následná
zasedání ÚV, zejména 7. a 9. zasedání,
které zdůraznily význam zákonodárných
sborů při přípravě nových
zákonných norem a při uplatňování
kontrolní funkce, promítl ústavně
právní výbor do své činnosti.
Pracoval s vědomím, že kvalitní právní
zabezpečení přestavby patří
mezi základní předpoklady urychlení
hospodářského a sociálního
rozvoje i prohloubení demokratizace naší společnosti.
Počínaje letošním rokem dochází
k mimořádnému nárůstu legislativních!.
prací a ke. značnému pohybu v právním
řádu. Přitom zákony spojené
s přestavbou vytvářejí svým
způsobem zpracování se zkrácenými
termíny, mimořádné nároky nejen
na zajišťování jejich přípravy,
ale i pro projednání v zákonodárných
sborech. Ústavně právní výbor
trvale prosazuje nezbytnost zdokonalování právního
řádu, jak to ostatně vytýčila
i sama vláda v programovém prohlášení.
Úkoly legislativní činnosti, včetně
záměrů jsou po každoročním
zpřesňování v podstatě plněny
a vláda i přes složitost právních
úprav a požadavků na jejich rychlé posouzení,
věnuje potřebnou pozornost zdokonalování
právního řádu. Přetrvávajícím
problémem však zůstává množství
a kvalita prováděcích předpisů,
jak o tom již v rozpravě podrobně hovořil
poslanec soudruh Mečl. V řadě případů
se dosud nepodařilo odstranit resortismus a ne vždy
jsou tyto předpisy vydávány se zákonnou
úpravou. Pozitivně naopak možno hodnotit praxi,
že vláda poslancům, spolu s předloženými
vládními návrhy zákonů, předkládala
k informaci návrhy prováděcích předpisů.
Soudružky a soudruzi, socialistická zákonnost
patří mezi ty složky nadstavby a politického
systému, které vytvářejí nejen
prostor pro upevnění sociálních a
právních jistot, ale i kritiky a sebekritiky, politické
a ideologické kultury a pro upevňování
morálky, občanské kázně a discipliny.
Nelze ji proto zužovat jen na ryze právnickou kategorii,
ale třeba ji chápat jako metodu uskutečňování
politiky socialistického státu, jako metodu uplatňování
a prosazování cílů a zásad
komplexní přestavby.
Současné období proto musí být
neodmyslitelně spjato s upevňováním
disciplíny, pořádku, zákonnosti všude
a každým a se skutečností, že proces
demokratizace má mimo jiné zajistit podporu práva
veřejným míněním. Socialistickou
demokracii nelze za žádných okolností
zaměňovat s anarchií, svévolí,
neodpovědností, s jakousi libovolnou dobrovolností
při plnění povinností. To ostatně
plným právem pocítili ti, kteří
porušili naše zákony, obecně závazná
nařízení národního výboru
a chtěli tak narušením veřejného
pořádku i jinými akcemi zneužít
státního svátku 28. října a
následujícího dne.
Naopak nejen socialistická demokracie, ale demokracie vůbec
je vždy charakterizována jednotou práv a povinností,
jejich vyváženým uplatňováním,
organickým spojováním, samostatností
a odpovědností, dobrovolností a kázní.
Základem demokracie je proto zachování právního
řádu i morálních norem společnosti
a upevňování socialistické zákonnosti.
právě energický boj proti porušování
právního řádu rozšiřuje
záruky občanů, že nebudou kráceni
na svých právech a omezováni v plnění
povinností.
Soudružky a soudruzi, prvořadou naší povinností
je dbát, a bylo o tom hovořeno v rozpravě,
o svrchovanost zákona, o to, aby zákony obsahovaly
veškeré základní problémy zpracované
oblasti tak, abychom sami nevytvářeli předpoklady
ke zbytečnému vydávání dalších
prováděcích předpisů. S tím
souvisí i požadavek na přebudování
a prohlubování právního vědomí
občanů, které je určitou měrou
dezorientováno právě nepřehledností
současného právního řádu.
Čím dokonalejší, přehlednější
a srozumitelnější bude náš právní
řád, tím lepší budou podmínky
pro účinnou právní výchovu
obyvatelstva a tím i pro upevňování
socialistické zákonnosti jako principu řízení
společnosti. K tomuto cíli rovněž musíme
iniciativně informovat občany ve volebních
obvodech a získávat je pro dobrovolné zachovávání
a plné využívání stávajících
právních norem.
Třeba si však právě dnes, při
velkém pohybu v právním řádu,
uvědomit, že sebelepší zákon, nařízení
či usnesení samy o sobě nic podstatného
nezmění. Zůstanou jen slovy, pokud je lidé
nepochopí a nepodřídí jim svá
jednání. Významná role tu vedle celé
řady dalších skutečností přísluší
i pozitivnímu ovlivňování právního
vědomí a právní výchově,
jejichž pomocí má být dosaženo,
aby lidé akceptovali socialistické právo
a tím přispívali k vhodnému psychologickému
klimatu přestavby. Výchovu proto nutno zaměřit
k hlubší a bezprostřednější
účasti lidí na řízení
společnosti pomocí práva. Zbavme ji vžitých,
ale ne vždy účinných přístupů,
přihlížejme více k názorům
lidí, při objasňování právního
řádu nepoužívejme fráze, ale
argumenty, nepřesvědčujme tak, jak se často
v praxi stává, přesvědčené.
Volme atraktivnější a účinnější
formy než dosud, tak abychom přispívali k širší
znalosti práva i zkušeností z jeho aplikace.
Při tom však musíme mít stále
na zřeteli, že nejúčinnějším
prostředkem pozitivního ovlivňování
právního vědomí je přesné
a důsledné dodržování právního
řádu. Z praxe víme, že občany
nejvíce znepokojuje, že některé negativní
jevy a tendence přetrvávají, zůstávají
dlouhou dobu neřešeny a nevyvozují se z nich
potřebné závěry. Proto se např.
s plnou podporou pražské veřejnosti setkává
zvýšené úsilí orgánů
činných v trestním řízení
v potírání tzv. "veksláků",
stejně jako skutečnost, že celá řada
negativních jevů se dostává pod veřejnou
kontrolu, že zjištěné nedostatky, jejich
příčiny, závadné chování
a jednání odpovědných osob, jsou často
zveřejňovány.
Mnohokrát bylo zdůrazněno - naposledy na
10. plenárním zasedání ÚV strany,
že reálný úspěch přestavby
může zajistit jen komplexní chápání
a uskutečňování jejího programu.
Z hlediska vztahu ekonomiky a politiky v socialistické
společnosti je neoddělitelným směrem
celkové přestavby i mnohostranná změna
právního základu společnosti. Možno
uvést, že úloha práva v přestavbě
je v dialektickém vztahu s přestavbou v právu,
jehož obsah musí odpovídat hodnotám
socialismu, jeho principům, možnostem a cílům.
Zákonnost a právní pořádek
budou zajištěny tím plněji, čím
aktivněji budou do této práce zapojeny stranické
a státní orgány, společenské
organizace, pracovní kolektivy a vůbec všechny
síly naší společnosti. Současně
musí být důsledně dodržovány
demokratické zásady v činnosti orgánů
aplikujících právo, rovnost občanů
před zákonem a další záruky,
které zajišťují ochranu zájmů
státu a každého občana. Uvědomme
si, že úloha práva v přestavbě
- ačkoliv nepřeceňuji jeho význam
- má značný vliv i na úspěch
přestavby samé, neboť je nemalým dílem
uskutečňována pomocí práva.
Soudružky a soudruzi, jedním z úkolů,
které si vláda vytýčila, je i prohlubování
socialistické zákonnosti, řešení
protispolečenských jevů a rozhodnější
postup vůči těm, kdo se dopouštějí
trestné činnosti. V boji proti některým
přetrvávajícím negativním jevům
nemůžeme vystačit jenom s úsilím
o zkvalitnění práce orgánů
činných v trestním řízení,
popř. dalších orgánů, které
mají a mohou přispět k jejich omezení.
I když rovněž zde je nutné některé
metody a formy práce přizpůsobit novým
podmínkám. Třeba především
naléhavě změnit a zdokonalit právní
základ boje s kriminalitou. Trestní politika by
měla vycházet z nového pojetí trestního
práva, z hlubšího poznání příčin
a podmínek páchání trestné
činnosti a skutečného uznání
a faktického zabezpečení priority sociální
prevence. Nejde a nemůže jít o nějakou
liberalizaci trestní odpovědnosti, ale o pravý
opak. Musí jít o diferenciaci odpovědnosti,
počínaje odpovědností morální,
přes politickou, občanskoprávní, správní
až po trestní. Jedině tak se může
prohloubit prostor pro důsledné uplatňování
zákonnosti, pro vymýcení těch protispolečenských
jevů, které narušují zdravé klima
společnosti a oslabují náš ekonomický
potenciál. Často se sice uznává, že
konečným a hlavním cílem trestního
práva je ochrana společnosti před trestnými
činy a že trestní právo by nemělo
nahrazovat ostatní právní odvětví
a tím spíše řešit problémy,
k jejichž řešení jsou adekvátní
prostředky politické, ekonomické, výchovné
a jiné povahy. Přesto jsou však trestní
právo i jeho aplikace v některých směrech
poplatné opačným tendencím. Někdy
se zapomíná na to, že trestní právo
a trest sám jsou posledními prostředky tam,
kde ostatní právní odvětví
své nástroje již vyčerpaly. V praxi
se u nás většinou uvažuje hned o použití
trestněprávních prostředků
a sankcí. Jsme v tomto směru pozadu za ostatními
socialistickými státy, zejména NDR, jejichž
úpravy poskytují mnoho podnětů. Účinnost
současného trestního práva není
zdaleka tak veliká, jak by se mohlo zdát. O tom
svědčí nejen vysoký počet recidivistů,
ale i některé další skutečnosti,
jimiž se soustavně v ČNR zabýváme
při projednávání zpráv o stavu
socialistické zákonnosti.
Soudružky a soudruzi, stejně jako je třeba
bojovat proti absolutizaci problémů, je třeba
bojovat proti jejich zjednodušování a vyvolávání
falešných iluzí. Bylo by proto naivní
a neodpovědné domnívat se, že s přestavbou
automaticky zmizí veškeré negativní
jevy. Bude třeba počítat s tím, že
se najdou občané, kteří budou chtít
využít nových nebo měnících
se ekonomických podmínek k rychlému a bezpracnému
zbohatnutí, je nutno počítat s problémy,
které vyvolá např. větší
mobilita pracovních sil, ale např. i s některými
novými jevy jako mohou být snahy vyhnout se důsledkům
vlastní zadluženosti v podnikové sféře,
daňovými úniky i některými
dalšími důsledky plynoucími ze špatného
hospodaření. Daleko pružněji než
v minulosti bude třeba na nově se vyskytující
problémy reagovat, neboť přestavba otevírá
celou řadu nových problémů a v mnoha
směrech i choulostivých otázek. Na druhé
straně však s prohlubující se demokratizací
společenského života musíme podchycovat
větší aktivitu a angažovanost občanů
a dbát tak o jejich účinné zapojení
v omezování protispolečenských jevů.
Zkrátka vstup naší společnosti do kvalitativně
nové etapy jejího vývoje musí být
spjat s ofenzivnějším přístupem
k řešení problémů socialistické
zákonnosti. Musí být v plné míře
realizována ta politická linie, podle níž
boj za dodržování zákonů socialistického
státu je záležitostí všech státních,
společenských a hospodářských
orgánů i organizací i jednotlivých
občanů.
Závěrem mi, soudružky poslankyně a soudruzi
poslanci, dovolte, abych doporučil České
národní radě vyjádřit plnou
podporu závěrům a cílům, obsaženým
v programovém prohlášení vlády,
jehož kontrolou se dnes zabýváme. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Kubátovi. Soudružky a soudruzi
poslanci, zjišťuji, že promluvili všichni
přihlášení řečníci.
Přeje si ještě někdo z poslanců
vystoupit, promluvit? Ne.
Můžeme tedy rozpravu ukončit.
Než dáme slovo členům vlády a
předsedovi vlády, uděláme přestávku
asi do 17 hodin.
(Jednání přerušeno.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky
a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném
jednání, z členů vlády se přihlásili
o slovo soudruh ministr Nikodým, který chce zaujmout
stanovisko k připomínkám z minulé
schůze České národní rady,
soudruzi ministři Ráb a Hojer k problematice, kterou
projednáváme a o závěrečné
slovo požádal předseda vlády soudruh
Pitra. Prosím soudruha ministra Nikodýma, aby se
ujal slova.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: Vážený soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení
chci reagovat na podnět soudruha poslance Mečla
na 11. schůzi České národní
rady, k úpravě či zrušení vyhlášky
federálního ministerstva financí a obou národních
ministerstev financí č. 151 z roku 1978 o sdružování
prostředků socialistických organizací,
ve znění vyhlášek č. 15/84 a
č. 22/86.
Připomínka poslance Mečla je odůvodněná
a my také předpokládáme i po projednání
s federálním ministerstvem financí, že
tato samostatná vyhláška pozbyde účinnosti
ke dni 31. prosince 1990.
Jednotlivé právní subjekty, uzavírající
smlouvu o sdružení, budou vycházet ze svých
ekonomických a společenských zájmů
s tím, že budou postupovat v souladu se zákony,
které vymezují jejich práva a povinnosti,
např. se zákonem o státním podniku,
zákonem o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví, přičemž se budou
plně řídit základními principy,
stanovenými pro sdružování prostředků
hospodářským zákoníkem.
Zároveň mi dovolte ještě vás
stručně informovat o některých změnách,
které připravujeme v oblasti příjmové
základny národních výborů,
a to již k 1. lednu příštího roku,
nikoliv až od roku 1991.
Jako nejvhodnější zdroj pro zvýšení
příjmové základny národních
výborů bylo zvoleno převedení daně
ze mzdy placené ústředně řízenými
organizacemi z příjmů státního
rozpočtu do příjmů národních
výborů. Víte, že daň ze mzdy,
placená organizacemi řízenými národními
výbory je již od roku 1986 vlastním příjmem
rozpočtu národních výborů,
čili celá daň ze mzdy bude stabilním
příjmem. Chtěl bych vám to ukázat
jenom na několika číslech, jak se situace
ve stabilitě příjmové základny
národních výborů mění.
V příštím roce počítáme
u národních výborů s výdaji
v výši 96,5 miliardy korun. Objemy rozpočtů
národní výbory znají, protože
jsme je s nimi seznámili po projednání materiálu
o státním rozpočtu na r. 1989 ve vládě.
podotýkám, že investiční výdaje
jsou plně kryty účelovou subvencí
ze státního rozpočtu, k žádným
změnám u nich nedojde. Na krytí neinvestičních
výdajů se zatím podílejí příjmy
národních výborů jenom 56 %. Tím,
že převedeme celou daň ze mzdy do příjmů
národních výborů, zvýšíme
tento podíl na 81,4 %. Tím podstatně snížíme
závislost národních výborů
na zdrojích státního rozpočtu. Globální
dotaci, i když v přiměřeně snížené
míře pokládáme i nadále za
nutné zachovat, neboť pomáhá národním
výborům zabezpečovat úkoly ve společenské
spotřebě.