Česká národní rada 1986 – 1990

V souvislosti s přestavbou a potřebou maximálního využití lidského činitele vystupuje do popředí i profesní výchova a odborná příprava družstevních rolníků. Připravujeme se na převzetí koordinátorské úlohy svazu na tomto úseku. Spolu se zemědělskými školami budeme pokračovat ve zvyšování kvalifikovanosti, zejména základních profesí, organizovat kursy k potřebným, změnám kvalifikace, k získání druhé profese. Ve větší míře zapojovat mladé, především technickohospodářské pracovníky do pomaturitního a postgraduálního studia. Řada dosud nevyužitých možností existuje v kulturně výchovné, zájmové, tělovýchovné a branné činnosti družstevních rolníků, jež souvisí s rozvojem jejich osobnosti a celkovým zvyšováním životní úrovně.

Nemalé prostředky, které svaz a jednotná zemědělská družstva na tuto činnost vynakládají bude třeba lépe využívat k uspokojování zájmů a obohacování života družstevních rolníků. V současné době připravujeme opatření, jejichž cílem je principy přestavby společnosti uplatnit v celkové práci našeho svazu. Těžiště naší veškeré činnosti vidíme v práci s lidmi, v jednotných zemědělských družstvech, v pracovních kolektivech. Tomu přizpůsobíme i výstavbu svazu v souvislosti s uplatněním nového zákona o zemědělském družstevnictví.

Soudružky a soudruzi, v příštím roce vzpomeneme 40. výročí nástupu k socializaci našeho zemědělství a budování jednotných zemědělských družstev. Úspěchy, kterých jsme za toto období dosáhli, vzbuzují u našich družstevních rolníků nejen uspokojení a hrdost, ale i pocit odpovědnosti za další vývoj. Chtěl bych vás proto ujistit, že jednotná zemědělská družstva i náš svaz učiní vše pro to, aby v našem zemědělském družstevnictví byly cíle přestavby beze zbytku splněny a třída družstevních rolníků tak přispěla k dalšímu rozvoji celé naší společnosti. Současně se jménem družstevních rolníků hlásíme k plnění úkolů, které pro nás vyplývají z programového prohlášení vlády České socialistické republiky. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Břetislavu Vařečkovi, slovo má poslanec Josef Sedláček, připraví se poslanec Václav Běžel.

Poslanec Josef Sedláček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zpráva vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení je v centru pozornosti i výboru pro školství a védu. Všechny otázky spadající do naší působnosti - tj. především celá oblast školství, zavádění vědeckotechnických poznatků do praxe a také problematiky tvorby a ochrany životního prostředí - jsou námi posuzovány i z tohoto pohledu. Náš výbor především na svých schůzích přijímal stanoviska k závažným dokumentům. Jsou to shrnuté zkušenosti poslanců získané ve volebních obvodech při kolektivních i individuálních průzkumech, na pracovištích. Zdůrazňuji, že ve svém vystoupení se nesoustředím na všechny problémy, ty jsou většinou nám dobře známy, spíše jde o objektivní posouzení současného stavu s jasným pohledem do budoucna.

Říká se, že po každé diskusi musí přijít konkrétní opatření. Rozsáhlou rozpravu jsme ve výboru vedli také k analýze československé výchovně vzdělávací soustavy. Výsledkem je stanovisko, ve kterém se odráží naše názory a požadavky na dopracování závěrů, které z analýzy vyplývají. Chtěl bych zde říci, že je nutné především upřesnit nároky jednotlivých resortů na odbornou kvalitu a počty absolventů středních a vysokých škol. Zbývá dořešit i politickoprávní otázky po zavedení nové právní úpravy pro zřizování a řízení středních odborných učilišť, samozřejmě i s ohledem na nově přijaté zákony. Neméně závažné je vymezení funkce a postavení školství jako resortu v celém systému národního hospodářství s patřičným vymezením materiálních a finančních prostředků. Současná situace je v tomto směru neutěšená. Stále více se prohlubuje rozpor mezi možnostmi a potřebami. Rozpočtové prostředky kapitoly školství pro rok 1988 nepokryly věcné výdaje na údržbu a modernizaci, výdaje na vybavení a provoz nových kapacit včetně výdajů na energie, u kterých pokračuje nepříznivý trend ze 7. pětiletky, kdy tyto rostly čtyřikrát rychleji než celkové neinvestiční náklady. Složitou situaci v rozpočtovém hospodaření resortu školství navíc komplikují úsporná opatření vyplývající z usnesení vlády ČSSR čís. 33/88 - tj. blokace 1,5 % z celkového objemu neinvestičních výdajů roku 1988. Úsporná opatření nelze v žádném případě uplatňovat omezováním základních provozních výdajů škol a jejich zařízení. Na negativní vliv omezování výdajů upozornil dnes i soudruh předseda vlády ve svém vystoupení.

Soudružky a soudruzi, každá společnost si připravuje svoji budoucnost v dětech. To bychom měli mít všichni na mysli, když rozhodujeme o finančních prostředcích na vzdělání a výchovu naší mládeže. Řada existujících problémů má i celospolečenský charakter a souvisí s celkovým morálním klimatem ve společnosti. Nesprávné formy a metody výchovného působení nás zavedly tam, že poklesla úcta k práci, k hodnotám i autoritám. Nějak stále nejsme schopni dát mladé generaci reálné příklady a vzory ze současnosti, i když jsem přesvědčen, že existují. Snad poklesla i autorita veřejné moci. Mladí si to uvědomují a podle toho také mnohdy jednají. Naznačené problémy je bezpodmínečně nutné řešit ve spolupráci všech, tj. především školy, rodiny a celé společnosti.

Všeobecně se šíří názor, že současná školská koncepce se snaží z dětí vychovat jakési encyklopedisty. Mnozí nestačí zvládnout nároky a rostou v nich pocity vlastní nedostatečnosti, takže se snaží vyniknout nějak jinak - třeba fyzicky. Mnohé takovéto projevy přecházejí až v trestnou činnost.

Veřejnost, především rodiče, oprávněně kritizují předimensovanost obsahu vzdělání, přetěžování žáků, prakticky ve všech předmětech, což vyplývá z neúměrného rozsahu vyučované látky. Jak jsme si ověřili, došlo již k dílčím úpravám, což se podle mínění pedagogů projevilo velmi pozitivně. Malou poznámku k učebnicím: mnohé neodpovídají obsahem ani výrazovými prostředky věku žáků, jsou v nich chyby! Podle mínění učitelů jsou i takové učebnice, které neměly být nikdy vydány. Ve výchovně vzdělávacím procesu nelze připustit, abychom se vzdalovali od některých zásad, které mají trvalou platnost. Žijeme v zemi, která zrodila učitele národů. V roce 1992 si budeme připomínat 400 let od jeho narození. Na názorech, které hlásal Komenský, byly postaveny základy vzdělání a výchovy mladé generace prakticky v celém kulturním světě.

Současná doba žádá, aby na všech stupních škol, učebními obory počínaje a vysokými školami konče, byli žáci a studenti kromě odbornosti připravováni pro praktický život a výkon povolání. Rovněž výuka cizích jazyků je v našich středoevropských podmínkách životní nutností.

Ať se to zdá jakkoliv absurdní, k otázkám školy a školství musí hovořit především učitelé a pedagogičtí pracovníci s bohatými a dlouholetými zkušenostmi. Musíme se naučit více naslouchat jejich názorům, kriticky je hodnotit a ty dobré skutečně uplatňovat.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jak jsme uvedl, v našem školství působí mnoho momentů hodných kritiky Některé jsem zde naznačil. Vítáme však úsilí vlády České socialistické republiky, že jednoznačně bude rozvíjet a podporovat takový systém vzdělání, který umožní rozvoj každého mladého člověka v souladu s jeho individuálními schopnostmi a společenskými potřebami. Rovněž jsme i toho názoru, že samotný resort školství si postupně ujasňuje koncepci, ví, co vše musí udělat pro zlepšení vzdělanosti a připravenosti mladé generace na život. V tomto směru vyslovují poslanci našeho výboru ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pro svoji podporu.

V úvodu svého vystoupení jsem se také zmínil, že výboru pro školství a vědu rovněž přísluší sledovat otázky tvorby a ochrany životního prostředí. Ve zprávě o plnění programového prohlášení vlády ČSR má tato problematika své místo. právem, neboť znečištění základních složek životního prostředí dosáhlo za posledních patnáct let v ČSSR v některých oblastech kritických hodnot jak ve vztahu ke zdraví obyvatelstva, tak i ve vztahu k dalšímu sociálně ekonomickému vývoji. poslanci našeho výboru měli v minulých dnech praktickou možnost ověřit si řadu skutečností v krajském městě Ostravě a na okrese Karviná.

Na počátku šedesátých byla v průmyslových podnicích ostravské aglomerace uvedena do provozu účinná odlučovací zařízení, která podstatným způsobem omezovala úniky odpadních látek. po mnoha letech provozu tato zařízení "dožila", takže následovala zvýšená zátěž na blízké i vzdálené okolí. Tak například - úhrn průměrných denních koncentrací polétavého prachu vzrůstá a plocha zatěžovaného prostředí se neustále zvětšuje. Bytová výstavba včetně občanské vybavenosti je soustřeďována do silně narušeného prostředí. Stále nedochází k zařazení některých oblastí např. Třinecka do prvního pásma prašnosti. Trvá problém hluku z letecké i pozemní dopravy. velkými znečišťovateli jsou nejen velké, popřípadě dožívající průmyslové závody, ale i moderní a nedávno dostavěné kapacity např. koksovny Vítězný únor a NHKG, elektrárna Detmarovice a jiné. Život obyvatel v trvale narušeném prostředí je provázen zvýšenou nemocností i úmrtností. Rovněž časem zavedený systém umisťování školní mládeže do škol v přírodě je v současné době silně omezován pro krácení finančních zdrojů. Kromě zmenšení možnosti pro děti pobývat v nenarušeném popřípadě méně narušeném prostředí, vznikají i další problémy, jak nás o tom informovali pracovníci národních výborů. Na Karvinsku měli poslanci možnost sledovat vlivy vzniklé z důlní činnosti mimo jiné i na školských zařízeních. Navštívili jsme dvě základní školy - v Orlové a Petřvaldě. Suterénní místnosti, kde byly dříve umístěny dílny pro praktickou výuku žáků, byly vyztuženy stojkami jako prevence před zřícením. Takovéto výstuže jsme viděli i na chodbách školy.

Velké spáry ve zdivu dávají tušit, že dílo zkázy nezadržitelně postupuje. V obou školách se provozuje výuka. Ředitelem jedné z těchto škol jsme byli informováni, že výstavba nové školy na poddolovaném území je neustále odsouvána, a to především pro nedostatek stavebních kapacit, které jsou mj. i z okresu Karviná předisponovány mimo Severomoravský kraj. K samotným projektům školských zařízení nutno podotknout, že jsou navrhovány i tak, že např. žákovské dílny jsou umístěny v patře nad

Proč jsou objekty takovým způsobem navrhovány i schvalovány, nebylo nám nikomu jasné.

Soudružky a soudruzi poslanci, shrnu-li dosavadní poznatky a zkušenosti včetně problémů, které jsem zde nastínil, pak mi ze všeho vyplývá jediný možný závěr: jako východisko z komplikovaných situací, ať už se týkají kterékoliv oblasti našeho života, vidím v konkrétním přístupu každého z nás, kdy bez emocí, oproštěni od resortních zájmů, na základě seriózních rozborů situace přistoupíme neodkladně k nápravě vzniklých škod a nedostatků, které se v naší společnosti stále ještě vyskytují.

A nyní mi ještě dovolte, soudružky a soudruzi, připojit několik slov jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické. Přijali jsme s pochopením celý souhrn změn tak, jak byl uskutečněn v návaznosti na 10. zasedání ÚV KSČ. Občané naší vlasti, a tedy nejen naši členové, si totiž jasně uvědomují, že má-li přestavba reálně postupovat vpřed, musí být profilována také novými osobnostmi a orgány.

Uvědomujeme si, že nyní vláda stojí před velkými úkoly, leckdy letitého i chronického charakteru. Bude zapotřebí mnoho sil, důraznosti a zejména bezvýjimečné důslednosti při jejich řešení. Stejnou měrou však musí postupovat i zastupitelský sbor ve vztahu k vládě. Jen tak se nám může podařit společné dílo. Mohu prohlásit jménem Klubu Československé strany socialistické, že nebudeme litovat času ani sil, využívajíce našich ústavních práv, při podpoře vlády, při všem pokrokovém, novém i perspektivním. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Sedláčkovi, slovo má poslanec Václav Běžel, připraví se poslankyně Amálie Kadlčíková.

Poslanec Václav Běžel: Vážené soudružky, vážení soudruzi, program revoluční přestavby naší socialistické společnosti, vytýčený XVII. sjezdem KSČ a konkretizovaný posledními zasedáními ÚV KSČ, ukazuje jasně cestu další demokratizace a otevřené informovanosti, rozšiřování účasti občanů na tvorbě, uskutečňování a kontrole politiky.

Z těchto důvodů je program dnešní schůze České národní rady středem zájmu pracujících a občanů, neboť pozorně sledují, stejně jako všichni poslanci, současný stav v plnění programového prohlášení vlády ČSR z 3. července 1986 a očekávají východiska ze stávajícího stavu.

Poslanci ČNR - odboroví funkcionáři, s plnou odpovědností vůči svým členům přistupují ke kontrole plnění programového prohlášení vlády ČSR s vědomím vážnosti situace v životních i pracovních podmínkách lidí.

Hodnocení, které přednesl předseda vlády ČSR soudruh František Pitra se shoduje s našimi poznatky i s názory, jež zazněly na nedávné celostátní všeodborové konferenci. proto je nebudu do podrobností rozvádět. Plně podporujeme směry další činnosti i aktuální opatření, jimiž chce vláda ČSR zajistit další rozvoj socialismu, řešit nahromaděné problémy a tím otevírat nové životní perspektivy občanů v České socialistické republice.

Jsme si jako odboráři vědomi, že řešení některých letitých problémů není lehkou věcí a hlásíme se ke svému aktivnímu podílu na jejich odstraňování. Vždyť jsme se na Českém sjezdu ROH v roce 1987 přihlásili ke strategii urychlení. Ale nejde jen o slovní přihlášení se k přestavbě, ale především o aktivní účast každého odboráře na konkrétním dění, ale zejména na realizaci kvalitativních úkolů jednotlivých let 8. pětiletky. Stále platí, že urychlené vytvoření dostatečných zdrojů podmiňuje další zvyšování životní úrovně. proto také společně s vládou ČSR věnujeme těmto otázkám každoročně mimořádnou pozornost.

Stejně tak bylo potřebné, a v tom oceňujeme přístup vlády ČSR, ihned po celostátní všeodborové konferenci se společně sejít nad věcnými problémy, jež vyplynuly z jejího jednání, dotýkají se pracovních a životních podmínek pracujících a jejichž řešení lze ovlivnit vládou ČSR za aktivní pomoci České odborové rady.

Společné zasedání předsednictva vlády ČSR a sekretariátu ČOR přijalo konkrétní opatření k řešení zásadních problémů v oblasti pracovního a životního prostředí, které vláda ČSR na svých zasedáních již postupně rozpracovává. Tento postup je jenom dokladem toho, co dnes řekl ve svém vystoupení předseda vlády ČSR soudruh Pitra, že vláda ČSR v úsilí o dosažení lepších výsledků v tvorbě zdrojů staví do popředí řešení péče o člověka racionálnějším využíváním vytvořených hodnot. Podporujeme vládu ČSR v jejím náročném přístupu k hospodářským pracovníkům, od nichž požaduje, aby pracovním kolektivům vytvářeli podmínky pro dobře organizovanou práci, pro lepší materiální a morální oceňování poctivé práce. Vítáme další Opatření vlády ČSR, chceme je aktivně napomáhat uvádět do života, a to ať již jde o zlepšování zásobování vnitřního trhu, o zvrat v plnění komplexní bytové výstavby, o řešení dopravy pracujících do a ze zaměstnání, zlepšování zdravotní péče i realizaci komplexního programu péče o mladou generaci.

To vše dokazuje, že všestranná péče o pracující, o občany naší republiky, včetně zkvalitňování životního prostředí, se dostává do středu pozornosti státních orgánů. A protože úspěch v této oblasti je podmíněn ekonomickými výsledky, chceme i nadále s ještě větším efektem napomáhat vládě ČSR v rozvoji iniciativy pracujících a ve sjednocování úsilí kolektivů při plnění pracovních úkolů roku 1989 a 1990. Tomu budou odpovídat i společné postupy předsednictva vlády ČSR a SČOR k zabezpečení státního plánu a KS v jednotlivých letech.

Soudružky a soudruzi poslanci, čeští odboráři dají všechny své síly pro úspěšné plnění sociálně ekonomických záměrů XVII. sjezdu KSČ, a proto se svým podílem hlásí k dalšímu plnění programového prohlášení vlády ČSR a jejím záměrům pro zbývající léta 8. pětiletky.

V této souvislosti vítáme rázné přístupy odpovědných státních orgánů proti živlům, které vyvolávají protistátní provokace a snaží se mařit úsilí poctivých pracujících. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Václavu Běželovi. Slovo má poslankyně Amálie Kadlčíková, připraví se poslanec František Kubát.

Poslankyně Amálie Kadlčíková: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, v rámci přípravy dnešní schůze nejvyššího zákonodárného sboru České socialistické republiky, výbor ČNR pro kulturu a výchovu, pokud jde o sféru kultury a umění, jednoznačně konstatoval, že přes prokazatelně vynaložené úsilí pracovníků celého odvětví, nemá reálná úroveň kulturního života naší společnosti kvalitu a dynamiku odpovídající současným požadavkům přestavby. Na tomto konstatování jsme se shodli s představiteli ministerstva kultury ČSR, komisí kultury KNV, Národního výboru hlavního města prahy, se zástupci osmi vybraných okresů ČSR, s nimiž po celé V. volební období spolupracujeme, potvrdily to výborové průzkumy, pečlivé vyhodnocení novinové a časopisecké produkce a neperiodických tiskovin letošního roku i naše vlastní zkušenosti z volebních obvodů. Zásadně se k uvedeným problémům vyslovilo 10. zasedání ÚV KSČ, jehož závěry plně podporujeme a uděláme vše, abychom přispěli k jejich konkrétnímu splnění v praxi.

Nedocilování takových výsledků, které společnost v současné etapě přestavby od kultury a umění nejen žádá, ale přímo potřebuje pro úspěšnou realizaci vytýčených cílů - zákonitě nastolilo otázku, jak postupovat dále. Co udělat pro to, aby se socialistická kultura svým specifickým způsobem efektivně, neprodleně a s plným nasazením podílela na úspěšném plnění programu přestavby československé společnosti jako integrální a nezastupitelná součást ideologické práce strany a socialistického státu.

Především jsme se shodli na tom, že přes komplexnost uvedených procesů musíme respektovat prioritu některých úkolů, sfér a činností. Jen na okraj připomínám zkušenosti každého z poslanců z někdy velmi vzrušených diskusí kolem společenské zábavy, populární hudby, památkové péče, ochrany přírody, ediční činnosti, programu komplexního estetického rozvoje, stavu materiálně technické základny kulturních zařízení, odměňování pracovníků, ekonomiky kultury, jejího řízení včetně televize, rozhlasu a filmu a zaměříme pozornost na jejich odstranění v praxi a to není zdaleka jen v možnostech a pravomocech ministerstva kultury ČSR. V této souvislosti bych chtěla zdůraznit, že realizační sféra je skutečně hlavním problémem.

K tomu existuje řada příkladů z legislativní oblasti (zákon o kulturně výchovné činnosti, hudební zákon), ze sféry kádrové a personální práce, sociálních problémů pracovníků odvětví.