Na zdravotní stav obyvatel má velký vliv
životní a pracovní prostředí.
Rovněž tak bydlení a úroveň výživy,
způsob života a celá řada na první
pohled bezvýznamných faktorů a vlivů,
které působí i dlouhodobě a ve svém
negativním účinku se potencují, způsobují
zhoršení zdravotního stavu. Vedení resortu
i vláda uvedené problémy řešily.
Ale je nutno přiznat, že přijatá usnesení
se nesetkala vždy s kýženým výsledkem.
Přes výrazné finanční zvýhodnění
lékařů a farmaceutů v preferovaných
oblastech i vládou ČSR uplatněná stabilizační
opatření se nepodařilo obsadit všechna
volná místa v Severočeském kraji a
okrese Sokolov. S podobnou problematikou se ovšem setkáváme
i v některých okresech Středočeského
kraje, např. v Kolíně, i v Severomoravském
a Jihomoravském kraji. Proto česká vláda
přijala přechodná opatření,
která umožňují v určených
oblastech práci důchodců bez omezení
souběžného výdělku 22 000 Kčs.
I přes tato opatření v současné
době pracuje ve zdravotnictví 18 % lékařů
a 23 % farmaceutů, kteří jsou v důchodovém
věku a do důchodu neodešli.
Tuto nepříznivou situaci v personálním
obsazení zdravotnických zařízení
zhoršuje vysoká feminizace. V ČSR v současné
době z celkového počtu lékařů
je přes 52 % žen.
Od počátku volebního období byla postavena
celá řada poliklinik, závodních lékařských
stanic, lékáren a některé nemocnice.
I to neodstranilo neopodstatněné rozdíly
mezi kraji. Nejhůře jsou na tom v jednotlivých
ukazatelích tyto kraje: Počet lůžek
na 10 000 obyvatel - Jihomoravský kraj, z toho okres Břeclav
je na úplně posledním místě
v ČSR. Průměrný počet obyvatel
na jednoho lékaře - nejhůře Severočeský,
Severomoravský a Jihomoravský kraj. průměrný
počet obyvatel na jeden zdravotnický obvod - Severomoravský
a Jihomoravský kraj. Nejnižší výdaje
ve zdravotnictví na jednoho obyvatele jsou ve východních
Čechách a v Jihomoravském kraji.
Vážným problémem ve zdravotnictví
zůstává i nadměrná administrativa,
nedostatečná údržba budov a zastaralá
zdravotnická technika. V průměru 53,2 % přístrojů
využívaných ve zdravotnictví je účetně
odepsáno a morálně zastaralých. pracovníci
zdravotnických zařízení si stěžují
rovněž na špatný technický stav
zařízení kuchyní a prádelen
a naprosto nevhodný automobilový park. Tato skutečnost
zvláště vystupuje do popředí,
týká-li se rychlé zdravotnické pomoci.
Oblastí, kterou naši občané pečlivě
sledují a oprávněně kritizují,
je zásobování léky a zdravotnickým
materiálem. V informacích ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí je uvedeno, že
se situace v prvém pololetí letošního
roku ve srovnání se stejným obdobím
roku 1987 zlepšila. Počet nedostatkových léků
poklesl ze 45 na 36. Zlepšení se projevilo zejména
v indikačních skupinách kardiaka, oftalmologika
a antidiabetika. Poznatky poslanců získané
při průzkumech s těmito údaji nekorespondují.
Ostravská skupina uvádí, že se počet
nedostatkových léků zvýšil, což
omezuje poskytování základní léčebné
preventivní péče především
dermatologům a oftalmologům. V Trutnově v
prvém pololetí letošního roku nebylo
dodáno 60 druhů léků. Na Jindřichohradecku
trvale chybí 40 - 80 druhů léků. Ovšem
objektivní údaje svědčí o tom,
že v prvém pololetí t.r. na plánovaný
osmiprocentní nárůst prodeje léčiv
byl zaznamenán desetiprocentní, což je ovšem
hodnota v objemovém vyjádření, která
nevyjadřuje skladbu sortimentu. U zdravotnického
materiálu je nárůst pouze 3,3 % při
současném poklesu zásob. Bylo to způsobeno
neplněním dodávek od mimoresortních
dodavatelů, zejména pak jednorázových
injekčních stříkaček a jehel,
obvazového materiálu, laboratorního skla,
pomůcek z pryže a plastu. Rozpory mezi potřebou
zdravotnictví a tím, co resorty dodávají
nebo jsou ochotny dodat, se týkají 492 položek,
ve finančním vyjádření 550,5
mil. Kčs. Největší částka
je na bedrech ministerstva průmyslu ČSR - 326 položek
s 360 milióny Kčs. Federální resorty
se podílejí 155 položkami za 151,5 mil. Kčs.
Tyto nezajištěné tuzemské dodávky
vyvolávají pak nutnost doplňkových
dovozů, což zvyšuje devizovou náročnost
v ministerstvu zdravotnictví a sociálních
věcí a na druhé straně snižuje
dovozní možnosti dlouhodobě plánovaných
položek.
Vedle nezajištěných mimoresortních zdrojů
z tuzemska a z dovozu pak zůstávají nedořešeny
otázky výroby farmaceutických surovin ve
VHJ Spofa pro finalizaci hotových léků.
Dostupnost léků a zdravotnického materiálu
je rovněž ovlivněna nedostatkem skladovacích
kapacit v některých krajích, jako třeba
v Jihomoravském, protože část Jihomoravského
kraje musí být zásobována ze skladů
východních a jižních Čech, a
také nedostatky v organizaci distribuce. To pak nás
dostává do situace, kdy ve srovnání
s vyspělými státy jsme na tom daleko hůře.
Úplnost dodávek léků a zdravotnického
materiálu ve vyspělých státech je
99 %, u nás 90 - 94 %. Pohotovost těchto dodávek
ve vyspělých státech jsou 2 až 24 hodiny,
u nás 14 dnů.
Situací ve výrobě a distribuci léčiv
se zabývala na svém 12. zasedání také
ústřední kontrolní a revizní
komise ÚV KSČ. Z jejího jednání
vyplynulo, že výrobní organizace se jednostranně
orientují jenom na objemové ukazatele, řada
léků není vyráběna proto, že
jejich výroba má nepříznivý
dopad na tvorbu zisku v podniku. Oborový podnik Zdravotnické
zásobování je nedostatečně
orientován ve správné spotřebě
léčiv ve zdravotnických zařízeních,
což má negativní vliv na skladbu.
Neomluvitelný je rovněž nepříznivý
stav v zásobování tzv. bazálními
léky.
Z tohoto jednání pak bylo uloženo ministerstvu
zdravotnictví a sociálních věcí
a generálnímu ředitelství SPOFA, aby
situaci zlepšily.
Dle našeho názoru významný pozitivní
posun lze očekávat rovněž od prohloubení
spolupráce socialistických zemí v intencích
závěrů 44. zasedání RVHP.
Soudružky a soudruzi, dovolte mi nyní několik
slov ke generelu rozvoje materiálně technické
základny zdravotnictví v našem hlavním
městě. Generel sleduje základní cíl
- zvýšení počtu lůžek ve
zdravotnických zařízeních NVP a zlepšení
stavebního a technického stavu stávajících
pěti základních nemocničních
komplexů v Praze 2, 4, 5, 8 a 10. Opticky se jeví
materiální vybavení a personální
obsazení pražského zdravotnictví jako
optimální. Je to dáno počtem a přístrojovým
vybavením poliklinik, nemocnic a specializovaných
pracovišť, ústavů a závodních
středisek. Vezmeme-li ovšem v úvahu hustotu
osídlení a skutečnost, že pražské
zdravotnictví poskytuje specializované, vysoce odborně
náročné služby pacientům z celé
republiky, získáme pak reálný pohled.
Máme rovněž zájem, aby vynikající
odborníci měli možnost předávat
své bohaté celoživotní zkušenosti
a poznatky v rámci postgraduálního vzdělávání
co největšímu počtu mladých lékařů
přímo na klinických pracovištích.
Pádným důvodem pro urychlené řešení
situace je také skutečnost, že značná
část zdravotnických zařízení
na území Prahy je v nevyhovujícím
a některá i v havarijním stavu. Téměř
jedna čtvrtina lůžkového fondu je v
objektech starších 100 let, některé
byly postaveny v 16. a 17. století.
Proto byla zpracována koncepce rozvoje materiálně
technické základny zdravotnictví na území
hlavního města. Vláda ČSR ji projednala
na sklonku roku 1984, předsednictvo federální
vlády v lednu 1985. ve svých usneseních vyslovily
oba orgány s koncepcí souhlas.
Pro období 8. pětiletky byl stanoven dílčí
úkol postavit 37 staveb, z toho 16 zahájit v prvním
pololetí. Ve skutečnosti jich bylo zahájeno
pouze 11 a většina z nich až v závěru
roku 1987. Skluz byl zaviněn jednak špatnou projekční
připraveností akcí, jednak neúplným
zajištěním dodávek zdravotnické
technologie a neochotou organizací provádět
stavební a rekonstrukční práce za
plného provozu v léčebných zařízeních.
Tím je logicky ohroženo i zahájení 10
akcí, které měly navazovat v letošním
roce. V důsledku toho se zvětšuje disproporce
mezi možnostmi a potřebami zdravotnictví na
území hlavního města Prahy.
Spokojeni nemůžeme být ani s výsledky
celospolečenských zdravotnických programů.
Tyto jsou zaměřeny na společensky nejzávažnější
nemoci a sociální otázky. Je to program péče
o matku a dítě, onemocnění cirkulačního
aparátu, cukrovka, nádorová onemocnění
a zvyšování odolnosti populace.
Při uskutečňování těchto
programů sehrává významnou úlohu
zdravotní výchova obyvatelstva. vždyť
úrovni celospolečenské péče
o zdraví lidu by měla odpovídat i snaha každého
jednotlivce žít zdravě a vyvarovat se vlivů,
které oslabují jeho přirozenou odolnost a
zhoršují zdravotní stav. Zároveň
má každý občan napomáhat vytváření
zdravých životních podmínek a podílet
se na řízení a kontrole péče
o zdraví lidu. To předpokládá cílevědomou
tvorbu celého komplexu životních podmínek,
práce a odpočinku, včetně výživy
a mezilidských vztahů.
Dílčí úspěchy byly zaznamenány
u diabetu, v péči o ženu a dítě,
zvyšování odolnosti populace a v péči
o staré a dlouhodobě nemocné. Naopak u kardiovaskulárního
a onkologického programu není efekt patrný.
Výskyt nových případů onkologických
onemocnění se stále zvyšuje a onemocnění
oběhového aparátu se posouvají do
mladších věkových skupin. Vinu na tom
má bezesporu nerespektování zásad
již zmíněné primární prevence.
Soudružky a soudruzi, z jednání 22. schůze
zdravotního a sociálního výboru, vyplynulo,
že ministerstvo zdravotnictví a sociálních
věcí ČSR usiluje o nápravu nedostatků
a vytváření předpokladů pro
postupné zlepšování zdravotního
stavu obyvatelstva uskutečňováním
sociální politiky. využívá všech
nových poznatků pro zdokonalení řízení
a organizace práce v resortu. Je to ale úkol, který
je nad síly samotných zdravotníků.
Pro zlepšení současné situace a v zájmu
dosažení vytčených cílů
bude nezbytné zvýšit tlak na dodržování
zákona č. 20 z roku 1966 o zdraví lidu všemi
občany i ostatními resorty a tak vytvářet
podmínky pro uplatňování zásad
primární prevence, racionální vynakládání
prostředků při rozvoji péče
o zdraví občanů a realizaci sociálních
opatření.
Závěrem mi, soudružky a soudruzi, dovolte,
abych jménem poslanců, členů zdravotního
a sociálního výboru ČNR ujistil celou
českou vládu naší podporou v její
snaze o naplňování úkolů 8.
pětiletého plánu. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Oldřichu Burskému. Slovo má poslanec
Jan Onderka, připraví se poslankyně Danuše
Dohnalová.
Poslanec Jan Onderka: Vážený soudruhu
předsedo ČNR, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, programové
prohlášení vlády ČSR z 3. července
1986 zdůraznilo, že v centru pozornosti hospodářské
politiky vlády zůstávají průmyslová
odvětví, kde se musí zajistit uspokojování
vnitřního i zahraničního trhu cestou
zvyšování výroby pomocí modernizace
vybraných oborů podle požadavků odběratelů.
Vycházíme-li z mluvy statistických čísel,
pak lze říci, že úkoly plánu
jsou plněny úspěšně, neboť
průmysl řízený vládou ČSR
za období leden až červenec 1988 plní
své dodavatelské povinnosti vůči vnitřnímu
obchodu na 102,6 %, hrubá výroba je plněna
na 102,7 % a také vývoz do socialistických
i nesocialistických zemí překračuje
plánované úkoly.
Tato statistická konstatování jsou však
v rozporu se skutečností na vnitřním
trhu, neboť globální čísla zakrývají
řadu nedostatků v zásobování
obchodní sítě. Rostoucí výskyt
poruch v nabídce spolu s nedostatkovostí dopadají
nepříznivě na celou populaci. Nedostatkovost
určitého druhu zboží způsobuje,
že spotřebitel nakupuje zboží nikoliv
v době, kdy je potřebuje, nýbrž tehdy,
kdy je prostě k dostání a snaží
se vytvářet z tohoto nedostatkového zboží
doma zásoby. A tak nerovnoměrná nabídka
určitých komodit způsobuje na vnitřním
trhu růst napětí zvyšuje náklady
společnosti, vede ke skupování určitého
zboží do zásoby, dává podněty
k panikám a co je nejhorší, podrývá
autoritu řídících orgánů
a negativně ovlivňuje morálku každého
našeho občana.
Rozhodující postavení v průmyslu řízeném
vládou ČSR má resort ministerstva průmyslu,
neboť se podílí na celkové tvorbě
národního důchodu vytvořené
organizacemi, které podléhají řízení
vlády ČSR, z více než 30 %. Dodávkami
do tržních fondů pokrývá tento
resort 30 % celkového maloobchodního obratu v průmyslovém
zboží v ČSSR. Aktivním saldem v zahraničním
obchodě s nesocialistickými zeměmi s krátkou
návratností devizového inkasa výrazně
přispívá k příznivému
vývoji platební bilance státu. Výroba
odvětví průmyslu se podílí
na tvorbě inovační základny pro navazující
odvětví národního hospodářství
a to zejména pro zemědělsko-potravinářský
komplex, elektrotechniku, zdravotnictví a stavebnictví.
Odvětví chemického průmyslu ČSR
zajišťují více než 50 % potřeb
chemizace v národním hospodářství.
Z tohoto pohledu je proto význam resortu nezastupitelný
a každý ne ostatek, každá chyba i malá
míra přizpůsobivosti změněným
a náročným podmínkám se musí
velmi nepříznivě projevit ve formě
negativních dopadů v celé oblasti ekonomiky
státu.
Proto nedostatky v oblasti nové investiční
politiky, modernizace a rekonstrukce materiálně
technické základny, inovační aktivity
i struktury a kvality výroby způsobily, že
mobilizovatelné vnitřní zdroje a rezervy
se postupně vyčerpávaly a perspektivní
růstové zdroje se v potřebném rozsahu
nezaložily Materiálně technická základna
resortu se postupem času vyčerpala a při
zastaralé struktuře a v situaci, kdy nebyly nové
kapacity na projektované parametry a vzrostl úbytek
pracovních sil, nebyla s to zabránit poklesu výkonnosti
a efektivnosti.
Tyto skutečnosti způsobily, že se na vnitřním
trhu vytvořila nezdravá atmosféra, která
je i v našem Severomoravském kraji. Navíc se
v ostravsko-karvinské aglomeraci šíří
další fámy, které vyvolávají
značné nákupní horečky, které
směřují k vykupování a hromadění
zásob doma i u pracích prostředků.
Po celý rok trvá také špatná
zásobovanost našeho kraje stavebninami, což vytváří
nejen zoufalou situaci mezi stavebníky rodinných
domků, ale postihuje všechny, kteří
provádějí běžné údržby
a opravy bytového fondu, případně
realizují výstavbu rekreačních objektů
nebo akce Z. V prodejnách kraje chybí především
dřevěná okna, dveře, řezivo,
všechny druhy keramických materiálů,
kamenina, pálené zdicí materiály,
stropnice i těžké lepenky.
Výbor ČNR pro průmysl a stavebnictví
věnuje proto velkou pozornost činnosti ministerstva
průmyslu. Svědčí o tom nejen dubnové
plenární zasedání ČNR k problematice
resortu ministerstva průmyslu ČSR, ale i skutečnost,
že dílčí informace o plnění
jednotlivých úkolů, vyplývajících
z programového prohlášení vlády,
byly velmi důkladně projednávány a
sledovány jednotlivými členy výboru.
Na základě hluboké analýzy současného
stavu, která se opírá i o výsledky
průzkumu poslanců, požadujeme v prvé
řadě zabezpečení vnitřního
trhu a exportu. Dále se domníváme, že
základní povinností resortu je věnovat
zvýšenou pozornost těmto problémům:
- modernizaci vybraných výrob textilního,
oděvního a kožedělného průmyslu,
- snižování nároků na devizově
nákladné vstupy,
- intenzivnímu řešení problematiky materiálových
a celkových nákladů,
- plnění výrobních a ekonomických
ukazatelů.
Nenahraditelnou úlohu musí sehrát resort
při přenášení pozitivních
výsledků a poznatků z experimentujících
podniků do ostatních státních podniků
resortu. A dále je nutno usilovat o bezezbytkové
plnění úkolů, které vláda
uložila ministerstvu ke zlepšenému využití
příhraničních oblastí při
západní hranici ČSSR.
Ukazuje se, že toto snažení výboru ČNR
i ministerstva průmyslu a celé vlády ČSR
vede po dvou méně úspěšných
letech ke zlepšení situace při stabilizaci
činnosti podniků resortu. Zároveň
se tak vytváří příznivé
možnosti pro úspěšnou realizaci náročných
úkolů zbývajících let osmé
pětiletky.
Vážené soudružky a soudruzi, ukazuje se,
že ačkoliv máme velmi dobré znalosti
o příčinách nedostatku zboží
na našem trhu, nedovedeme z nich vyvodit dostatečné
závěry a málo pružně reagujeme
na potřeby zákazníka. Zdá se také,
že spolupráce mezi výrobci a obchodem má
vážné nedostatky, které nelze stále
obcházet a nehledat řešení. Musíme
si uvědomit, že obchod je zrcadlem našeho výrobního
snažení a nedostatek zboží při
dostatku finančních prostředků demoralizuje
naše občany, křiví jejich vztah k socialistickému
vlastnictví a vede k snazšímu pronikání
nepřátelské propagandy. Jenom pružné
a skutečně rychlé reagování
výrobců na zájmy a potřeby trhu umožní
jeho stabilizaci, vytvoření potřebných
podmínek pro tvořivou práci a zajistí
růst pracovní iniciativy a odpovědnosti.
Zdá se, že i přes současné nedostatky
jsou problémy resortem řešeny a je snaha důsledně
pokračovat v nastoupeném kursu. Proto náš
výbor pro průmysl a stavebnictví vyslovuje
podporu plnění programového prohlášení
vlády ČSR, jak bylo předneseno předsedou
vlády. Jsme přesvědčeni, že současný
trend má výraznou tendenci zlepšovat nejen
postavení celého resortu, ale především
splnit požadavky našich občanů na vnitřní
trh. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Janu Onderkovi. Slovo má poslankyně Danuše
Dohnalová. Připraví se poslanec Josef Kaňa.
Poslankyně Danuše Dohnalová: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
v rámci kontroly plnění programového
prohlášení vlády jsem se zúčastnila
poslaneckého průzkumu ve státním podniku
Juta Dvůr Králové. Poznatky, které
jsme zde zjistili, nejsou charakteristické pouze pro tento
podnik, ale setkávám se s nimi i na svém
pracovišti, koncernovém podniku I. Brněnské
strojírny, závod Velká Bíteš.
Tři měsíce je poměrné krátká
doba na hodnocení činnosti státního
podniku. Ale již dnes je jasné, že každý
státní podnik stojí před obrovskými
úkoly. V nových ekonomických podmínkách
bude muset udělat zásadní strukturální
změny své výroby. To znamená vyrábět
to, co zákazník doma i ve světě koupí.
U zaměstnanců diferencovat v odměňování,
intenzivněji postupovat v modernizaci strojů a důsledně
uplatňovat vědeckotechnický pokrok.
Vzájemný dialog o naplňování
těchto úkolů - to je způsob využívání
stávajících nástrojů, metod
a pravidel plánování a řízení
- již není veden prostřednictvím generálního
ředitelství, ale přímým jednáním
představitelů podniku s pracovníky příslušného
ministerstva. A zde je první vážný problém,
který jsme zjistili, v obsahu, stylu a metodách
práce centrálních orgánů se
zatím mnoho nezměnilo.
Hodnocení podniků je v podstatě nadále
založeno na kvantitativních ukazatelích. Přešel-li
například podnik Juta v rámci inovace na
výrobu levnějších a dokonce kvalitnějších
pytlů z domácích umělých vláken,
nelze mu výkony nadále plánovat v hodnotových
ukazatelích. Výsledek je potom ten, že plní
výrobu v kusech, snižuje své vlastní
náklady i náklady odběratelů, ovšem
je brán k zodpovědnosti za neplnění
finančního plánu, tedy výroby zboží.
Kam se nám poděl tolik žádoucí
podnikový i společenský chozrasčot?