Česká národní rada 1986 – 1990

Poslanec Jiří Prošek: Vážený soudruhu předsedo ČNR, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, výbor pro průmysl a stavebnictví ČNR projednával na svých schůzích výsledky činnosti resortů v jeho působnosti a průběžně kriticky a náročně hodnotil jejich práci i z hlediska naplňování programového prohlášení vlády ČSR. Již při přípravě pětiletky bylo poukazováno na vysokou nerovnoměrnost ve výstavbě bytů v jednotlivých letech, kdy v roce 1986 se počítalo s dokončením 24,5 tisíce bytů a v roce 1990 se předpokládá dokončení více než dvojnásobku.

Tato situace se opakuje a způsobuje velkou kumulaci prací v závěru pětiletky do dokončování počtu bytů a nevytváří potřebné předpoklady pro realizaci občanské vybavenosti a dostatečné územní připravenosti pro bytovou výstavbu v dalších obdobích, o kvalitě výstavby pochopitelně nechci ani hovořit. Zároveň způsobuje i problémy v zásobování výstavby bytů průmyslovými výrobky.

I když v letech 1986 a 1987 byl splněn státní plán v dokončování bytů resortem ministerstva výstavby a stavebnictví celkem a došlo ke zlepšení plnění úkolů v Praze, nejsou celkově úkoly v komplexní bytové výstavbě plněny.

Opožděná realizace občanské vybavenosti ztrpčuje bydlení občanům na sídlištích, zejména v Praze a v dalších velkých městech. Je příčinou přetrvávajících problémů a středem zájmu občanů, kteří zde žijí se svými rodinami a projevuje se to na schůzích občanských výborů i národních výborů. To vše vyžaduje urychlit přípravu realizace koncepce bytové politiky na další období, včetně změn v jejím praktickém uplatňování, tj. v novele zákona o bydlení.

Neuspokojivý je rovněž průběh modernizace bytového fondu, kde je podle současného průběhu realizace a investorské a dodavatelské přípravy ohroženo zmodernizování asi 2500 bytů. Zde je podle mého názoru potřeba odstranit nedostatky jak na investorské straně, tak i u dodavatele a řešit komplikovanost v předpisové soustavě, strukturu kapacit a jejich zaměření i objektivizaci potřebných finančních prostředků.

Účinněji je třeba hledat formy i svépomocné modernizace při využití iniciativy a sil mladých lidí, svazáckých organizací i bytových družstev. Rovněž je nutné dořešit uvolňování objektů pro modernizaci bytů vyčleněním nových bytů z nové výstavby pro národní výbory a řešit s tím spojenou ekonomickou stránku z hlediska uživatele.

Z celkového plánovaného počtu 295 tisíc bytů má být realizováno téměř 130 tisíc bytů družstevní formou výstavby, přičemž družstva a jejich členové mají realizovat ve vlastní režii výstavbu téměř 25 tisíc bytů v této pětiletce.

I zde - rovněž jako v individuální výstavbě - se promítají problémy v materiálovém zabezpečení výstavby, údržby a modernizace bytového fondu. výstavba družstevních bytů je kryta materiálově v průměru z 20 - 40 %, přičemž některé bilance jsou v průběhu roku dále kráceny. Naši družstevníci v řadě případů zajišťují v rámci osobního plnění při výstavbě bytů rovněž ve výrobních organizacích výrobu panelů, cihel, oken, radiátorů apod. Je nedostatek potřebných materiálů pro údržbu a opravy bytového fondu, stavebních, hutních i strojírenských výrobků.

V této souvislosti oceňujeme přístup vlády, která se všemi těmito problémy zabývá. Jsou zabezpečovány vyšší dodávky a výroba například cementu, pálených zdicích materiálů proti plánu apod. V této souvislosti je třeba ocenit i iniciativu pracujících v odvětvích stavební výroby při plnění úkolů plánu a zvyšujících se požadavcích trhu.

Soudružky a soudruzi, v závěru svého vystoupení bych chtěl podpořit rozhodné úsilí naší vlády při naplňování programového prohlášení ujištěním, že i my, poslanci našeho výboru pro průmysl a stavebnictví, přispějeme svojí prací ve výboru i ve svých volebních obvodech k plnění úkolů a tím i k naplňování linie XVII. sjezdu KSČ v duchu přestavby hospodářského mechanismu. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Proškovi. Slovo má poslanec Václav Šlapák. Připraví se poslanec Oldřich Burský.

Poslanec Václav Šlapák: Soudruhu předsedo ČNR, soudružky a soudruzi, vládou nám byla předložena k posouzení zpráva o plnění programového prohlášení v uplynulých dvou letech. Chtěl bych s uspokojením konstatovat, že je objektivnější než teze, které jsme v přípravě na dnešní jednání projednávali ve schůzích výborů. Je z ní zřejmé, že si je vědoma slabin a problémů, kterými je jeho plnění provázeno, mj. i nedostatečným řízením resortů a jejich malou důsledností v řízení příslušných odvětví.

Při projednávání tezí zprávy v našem výboru pro národní výbory a národnosti jsme se shodli, že v tomto smyslu je možné s hodnocením vyslovit souhlas. To však neznamená, že k některým závěrům nebyly vzneseny kritické názory s požadavkem přesněji a objektivněji charakterizovat příčiny nedostatků programovém vládním prohlášení a tomu odpovídající závěry pro další postup.

Značná část tezí zprávy vlády byla věnována pohledu na plnění úkolů v hospodářství řízeném národními výbory a práci národních výborů jako celku. Právě k této části chtěl bych připojit několik poznámek.

Již v úvodu bylo řečeno, že vláda ČSR není zcela spokojena s dosavadními výsledky práce národních výborů jako orgánů státní moci a správy, nesoucí odpovědnost za komplexní ekonomický a sociální rozvoj svých územních obvodů. Myslím, že vyjádřím názor většiny poslanců, funkcionářů a pracovníků rodních výborů nejen našeho kraje, když řeknu, že my, kteří v národních výborech pracujeme, také ne, i když se mnohé v rozvinutí práce národních výborů jako orgánů lidu i v rozvoji jimi řízeného hospodářství udělalo.

V kraji se např. zdokonaluje příprava i práce volených orgánů. Prohlubujeme vliv národních výborů na sociálně ekonomický rozvoj území zdokonalováním oblastního plánování. Koncepčněji se přistupuje k rozvoji vlastního hospodářství národních výborů, zvlášť místní výroby, služeb, zdravotnictví, sociální péče atd. Za dva uplynulé roky 8. pětiletky jsou úkoly státního plánu v hlavních ukazatelích - upravené vlastní výkony, zisk atd. - nejen plněny, ale i překračovány. V našem Severočeském kraji to představuje navíc 27,6 mil. Kčs v upravených vlastních výkonech a hospodářský výsledek lepší o více než 105 miliónů Kčs. Dále vzrostl objem služeb, jmenovitě za dva roky o více než 63 miliónů nad státní plán, i dodávek zboží z podniků místní výroby pro vnitřní trh o téměř 29 miliónů Kčs nad státní plán.

Příznivé jsou výsledky i uplynulých 9 měsíců letošního roku, zejména v místní výrobě, službách a veřejném stravování. Je možno dnes říci, že úkol skoncovat se ztrátovostí v RaJ bude nejen v našem kraji splněn.

Přesto se s výsledky nespokojujeme. Naší největší slabinou v hospodářství v kraji je místní stavebnictví, zejména vývoj jeho kapacit od toho se odvíjející plnění úkolů věcných. Podrobné zhodnocení jsme provedli na červnovém zasedání krajského národního výboru a na zářijovém zasedání KV KSČ.

Přes prokazatelná pozitiva je stále dost připomínek k národním výborům především v oblasti služeb, zásobování a bytového hospodářství. Dokazují to nejen stížnosti, ale také názory občanů, které nám napsali po zveřejnění obsahu přípravy červnového zasedání KNV, když jsme je požádali v krajském tisku o názory, připomínky a podněty.

V tezích zprávy vlády bylo řečeno, že nedošlo k výraznému rozšíření sortimentu služeb, zlepšení jejich kvality, dostupnosti a zkrácení dodacích lhůt. Bylo to konstatování nesporně oprávněné, ovšem chyběla nám tam především odpověď na otázky, v čem jsou příčiny. Vytváří se pro takový rozvoj odpovídající podmínky? Jak je to s realizací úkolů, které pro rozvoj služeb měly zabezpečit resorty?

Pro rozvoj služeb všeho druhu jsou rozhodující pracovní síly, úroveň technického rozvoje a dostatek materiálů, bez kterých nelze většinu služeb úspěšně rozvíjet. Je obecně známo, že ve službách, placených i neplacených, je v naší zemi velmi nízká zaměstnanost ve srovnání se světem. Do služeb se lidé nehrnou. Řeknu z poznatků našeho kraje - proč by se také hrnuli! Když jsme na počátku září evidovali 18,5 tisíce volných pracovních míst v průmyslu, většinou výdělkově výhodnějších.

Chci proto říci, že rozvoj služeb velmi úzce souvisí s tím, jak se podaří naplnit cíle a záměry ekonomické přestavby v ostatních odvětvích národního hospodářství. Neprojeví-li se přestavba v uvolňování pracovníků z jiných odvětví, nelze očekávat výrazné zlepšení cestou růstu zaměstnanosti ve službách. Stejné je to s možnostmi technického rozvoje tohoto odvětví. A jak je to s materiálovou základnou například v oblasti opravárenských služeb? Proč jsou stížnosti na dlouhé doby opravy elektrospotřebičů, televizních přijímačů, v autoopravárenství apod.? Kritika nejde na výrobce, na dodavatele, ale především na národní výbory, že lépe rozvoj služeb neorganizují a že jej nedostatečně řídí. A to nejen na stránkách tisku a v dalších sdělovacích prostředcích. Obdobně je to s kritikou nedostatků na vnitřním trhu.

Chtěl bych proto vyslovit takový názor, že by vláda ČSR měla vyvíjet větší tlak, než začnou působit ekonomické nástroje řízení, také na důslednější plnění úkolů, které k uspokojování potřeb Pro rozvoj služeb a vnitřního trhu mají federálně řízená odvětví. Otevřeně by mělo být řečeno, že odvětví, do kterých se po léta vkládaly velké prostředky - mám na mysli zejména strojírenství - neplněním úkolů zvláště pro vývoz ochuzují přímo vnitřní trh o spotřební zboží, které je často vyváženo nad původní státní plán, a nepřímo tím, že nebylo možno jít rychleji v technickém rozvoji spotřebního a potravinářského průmyslu, ale i odvětví našich služeb.

Ve zprávě vlády bylo řečeno, že se zabývala návrhy na modernizaci a rozšíření výrobních kapacit spotřebního zboží, modernizaci potravinářského průmyslu. Měl bych proto otázku k ministrovi průmyslu, případně k místopředsedovi vlády, předsedovi České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj - v jakém období a rozsahu, do kterých odvětví výroby spotřebního zboží se počítá s využitím například licencí k rychlejšímu obohacení vnitřního trhu?

Soudružky a soudruzi, chtěl bych v závěru říci, že velikou pozornost věnují v našem kraji národní výbory přípravě přechodu hospodářských organizací jimi řízených na státní podnik. Dojde ke značnému posílení ekonomické základny zejména městských národních výborů. Budou zakladateli většiny státních podniků v odvětví místní výroby a služeb v kraji.

Považujeme to za správné a jsme přesvědčeni, že to povede ke zvýšení péče národních výborů základního stupně o rozvoj služeb nejen ve městech, ale v celém jejich spádovém území.

Nakonec mi dovolte ještě jednu poznámku s tím, abych byl správně pochopen. V posledním období zejména v souvislosti s problémy, které vyvolávají nespokojenost lidí, se stupňuje zejména ve sdělovacích prostředcích kritika národních výborů. Někdy i bez hlubších znalostí věci. Není pochyb o tom, tak jak to bylo řečeno i ve zprávě předsedy vlády v úvodu dnešní schůze, že také v práci národních výborů je co zlepšovat a že úloha národních výborů musí dále vzrůstat. Není to jen můj názor, ale názor mnoha poslanců podepřený zkušenostmi z praxe, když řeknu, že jsou to právě národní výbory, které na mnoha místech a s nesmírným úsilím prosazují zájmy rozvoje svých územních obvodů nejednou proti názorům resortů. Jsou hnacím motorem, který různými formami tlačí organizace a podniky i organizace NF ke spolupráci v řešení rozvoje území. Velmi často bez ohledu na pracovní dobu, soboty, neděle jejich poslanci a funkcionáři zajišťují nejnutnější potřeby výstavby v akci Z, která často je jedinou formou rozvoje území obvodů řízených především národními výbory základního stupně. Při průzkumech jsme se nesetkali s jiným, než odpovědným a politicky vysoce uvědomělým přístupem k překonávání mnoha objektivních problémů, s cílem řešit co nejlépe uspokojování potřeb občanů.

Myslím si proto, že za to je třeba obětavým poslancům, funkcionářům a pracovníkům národních výborů také někdy i z tribuny České národní rady poděkovat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Václavu Šlapákovi. Slovo má poslanec Oldřich Burský.

Poslanec Oldřich Burský: Vážený soudruhu předsedo ČNR, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, plněním programového prohlášení české vlády ve zdravotnictví a sociálním zabezpečení se zabýval zdravotní a sociální výbor na své 22. schůzi. Vycházeli jsme z písemných materiálů předložených ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí ČSR, z výsledků poslaneckých průzkumů a usnesení předchozích schůzí výboru.

V průběhu celého jednání nás provázelo vědomí, že uskutečňování záměrů v obou uvedených nevýrobních oblastech je do značné míry podmíněno dostupností finančních a materiálových zdrojů, které jsme vytvořili a v budoucnu také vytvoříme plněním úkolů národohospodářského plánu výrobních odvětví v požadovaném objemu, kvalitě a čase.

Naše poznatky jsou až na rozdílné hodnocení situace v zásobování léky a zdravotnickým materiálem totožné s kontrolní zprávou o plnění programového prohlášení vlády k ČSR v resortu zdravotnictví a sociálních věcí, kterou 4. října t. r. uvedl ve výboru s. ministr prof. Prokopec

Na sociálním úseku byla uskutečněna opatření ve společenské pomoci rodinám s dětmi a v důchodovém zabezpečení, která jsou konkretizací společného usnesení předsednictva ÚV KSČ, federální vlády, předsednictva ÚRO a ÚVSSM k realizaci závěrů XVII. Sjezdu KSČ. Tato opatření výrazně zlepšila ekonomickou situaci mladých manželství a umožňují také prohloubit mateřskou péči, což se jistě kladně projeví v citové výchově a zdravotním stavu dětí předškolního věku

Veřejnost také uvítala nový federální zákon o sociálním zabezpečení, který ještě výrazněji diferencuje pracovní zásluhy občana pro společnost i v době, kdy odchází na zasloužený odpočinek

Na všechna tato opatření vynakládá naše společnost nemalé prostředky. Jen nová úprava výpočtů důchodů si vyžádá za poslední tři měsíce t. r. navíc 550 miliónů Kč.

Poslanecké průzkumy v ústavech sociální péče také jasně prokázaly, že naše společnost se nezaměřuje pouze na materiální zabezpečení starých občanů, ale stará se i o udržení jejich psychické a fyzické zdatnosti a rozvíjení mnohostranných zájmů odpovídajících věku a zdravotnímu stavu. Nově budované domy s pečovatelskou službou, domovy - penziony a domovy soustředěné pečovatelské služby rozšířily a prohloubily možnost poskytování diferencovaných služeb. Jsou důkazem toho, že ze zdrojů, které jsou k dispozici a s kterými lze reálně počítat i do budoucna, je možné vytvářet ještě lepší podmínky a předpoklady pro prohlubování péče o staré občany, zabezpečit dlouhodobé cíle sociálního rozvoje.

Jsme ale toho názoru, že vzhledem k různé úrovni a vybavení domovů důchodců i ostatních ústavů by měla být náhrada za pobyt podle toho diferencována.

Péče o staré občany přináší i celou řadu problémů. Naznačil je ve svém vystoupení akademik Rosický a detailně o nich bude hovořit poslankyně dr. Hálková.

Velký kus práce byl vykonán v péči o tělesně a mentálně postiženou mládež i dospělé. Výstavbou nových ústavů a dostavbou stávajících byla rozšířena jejich kapacita. Zlepšila se do určité míry dostupnost rehabilitačních pomůcek a na brněnské výstavě Rehaprotex byl předveden elektrický invalidní vozík čs. provenience, mající srovnatelné parametry jako doposud dovážené a je o plnou polovinu lacinější.

V uplynulém období byla rovněž věnována pozornost rozšiřování pracovních možností občanů se změněnou pracovní schopností. Vzhledem k tomu, že není možno všechny postižené občany umístit v normálních provozech, je zajišťováno zřizování dílen hospodářského zařízení Svazu invalidů META ve vhodných ústavech sociální péče.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že se daří cíle sociální politiky úspěšně naplňovat. Dílčí poznané chyby a nedostatky musíme ovšem co nejrychleji odstranit, aby se jejich negativní působení zbytečně neprodlužovalo.

Pro zdravotnictví byl v programovém prohlášení stanoven úkol dále prohlubovat komplexní péči o zdraví našich občanů. K dosažení tohoto cíle se zaměřila pozornost resortu zejména na zlepšování kvalitativních stránek rozvoje zdravotnictví při urychlování vyšetřovacího a léčebného procesu a rozšiřování péče o pracující v průmyslu a zemědělských závodech. Přesto nebylo programové prohlášení vlády v této lidmi velice sledované oblasti plněno tak dobře jako sociální politika. Svědčí o tom neustále rostoucí nemocnost u všech kategorií obyvatelstva, vývoj pracovní neschopnosti a nejvyšší celková úmrtnost mezi rozvinutými zeměmi. Alarmující je rostoucí úmrtnost mužů v produktivním věku. Méně příznivý je i vývoj novorozenecké a kojenecké úmrtnosti, nárůst vrozených vad a zvyšující se počet rizikových těhotenství.

Poznatky z volebních obvodů svědčí o tom, že se nedaří odstraňovat neodůvodněné rozdíly mezi kraji a přes velké úsilí vlády ČSR a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí se výrazně nezlepšila situace ve stabilizaci lékařů a farmaceutů. přetrvávají rovněž nedostatky v zásobování léky a zdravotnickým materiálem. Není plněn generel pražského zdravotnictví. Celospolečenské zdravotnické programy nepřinášejí u kardiovaskulárních a onkologických onemocnění očekávané výsledky. Při tomto konstatování ovšem nutno říci, že uvedené problémy nevznikly v posledních dvou letech. Jsou důsledkem toho, že nebyly včas a důsledně řešeny dílčí nedostatky. A to samozřejmě nejen v ministerstvu zdravotnictví.

Za současnou situaci je proto odpovědna celá naše společnost i ostatní resorty. Vždyť úspěch v řešení úkolů v této významné oblasti je podmíněn nejen odbornou úrovní zdravotnických pracovníků, způsobem organizace a řízení, ale také výší finančních prostředků, se kterými zdravotnictví disponuje, dostupností moderních dokonalých přístrojů, které urychlují a zpřesňují určení diagnózy, což je základní podmínkou včasné a kauzálni léčby.