Na průzkumech se nám plně potvrdily poznatky
o našem školství, které byly včleněny
do zprávy o analýze československé
výchovně vzdělávací soustavy,
tak jak byla projednána vládou a tak jak se výbory
ČNR na přípravě tohoto dokumentu svými
připomínkami mohly podílet.
V kulturní oblasti poslanci konstatovali, že pro zabezpečování
kulturně výchovné činnosti v místech
je významným přínosem spolupráce
národních výborů s organizacemi Národní
fronty. Spočívá jednak v podílu na
zabezpečení akcí a jednak v získávání
patronátů a účasti pracujících.
I oblast kultury se potýká s nedostatkem finančních
prostředků.
Poslanci se též seznámili s určitými
nevyhovujícími způsoby řízení
kultury z několika centrálních míst
bez jejich vzájemné koordinace. Jeden národní
výbor, respektive jeho oddělení pro kulturu
je řízeno po stránce odborné z různých
míst resortu kultury, jejichž vyhlášky
zamlžují jednoznačně pojatý zákon
o kultuře z padesátých let. V této
oblasti se zatím přestavba neprojevila. Restrikcí
předpisů byly k 1. 1. 1988 zrušeny některé
předpisy, které v současné době
chybějí. Konkrétně nám byly
uváděny předpisy o správě památek,
což považujeme za významné.
Poslanci se na svých průzkumech mohli seznámit
i s naplňováním ekologických programů.
Jejich parlamentní kontrola bude hlavním bodem jednání
14. schůze ČNR. Všechny naše poznatky
byly proto pečlivě zaregistrovány. Vítáme
však rozhodný přístup české
vlády k řešení ekologických problémů,
který ve svém vystoupení podrobně
rozvedl předseda vlády soudruh František Pitra.
Soudružky a soudruzi poslanci, poznatky, které jsem
uvedl, jsou dlouhodobějšího charakteru a opakovaně
se s nimi při našich průzkumech setkáváme.
Předpokládáme, že jejich řešením
se bude vláda důsledně zabývat. Zjištěné
nedostatky z průzkumu byly v podrobné formě
předány naší vládě. V
jejich konkrétních řešeních má
vláda České socialistické republiky
naši pomoc a plnou podporu. Děkuji vám za pozornost.
(potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Rosickému. Slovo má poslanec Mečl,
připraví se poslankyně Lacinová.
Poslanec Josef Mečl: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, ústavně
právní výbor se od počátku
pátého volebního období zabýval
především posuzováním a projednáváním
vládních návrhů zákonů
České národní rady.
Česká národní rada v tomto období
projednala a schválila 17 republikových zákonů,
prakticky všechny orgány posoudily též
řadu federálních zákonů, tam,
kde o to požádal předseda Federálního
shromáždění.
Projednáváním těchto zákonů
- republikových i federálních - se ČNR
podílela též na vytváření
právního základu přestavby hospodářského
mechanismu. Zejména u republikových zákonů
usiloval ústavně právní výbor
ve spolupráci s ostatními výbory a orgány
České národní rady o zdokonalení
předložených návrhů. Na základě
zpráv výborů byly zapracovány do návrhů
zákonů připomínky poslanců
směřující ke zvýšení
účinnosti těchto aktů a k prohloubení
celkové souladnosti našeho právního
řádu. Jednalo se např. o takové návrhy,
jako byl zákon o umělém přerušení
těhotenství, o změnách v organizaci
a působnosti ministerstev, o zákon, kterým
se měnil a doplňoval zákon o národních
výborech i o novelu zákona o vnitřním
obchodě. výbor zabýval též návrhy
ministerstev na vydání příslušných
prováděcích předpisů. Je třeba
otevřeně konstatovat, že situace v počtu
prováděcích předpisů, které
jsou k jednotlivým zákonům vydávány,
se v zásadě nezměnila. Příslušná
ministerstva i nadále počítají s tím,
že zákon bude prováděn vyhláškami
ministerstva, jinými slovy nadále přežívá
stav, že k realizaci zákona, k jeho uvedení
do života je třeba připravit a vydat řadu
vyhlášek. To podle mého názoru oslabuje
autoritu zákona a také neodpovídá
všeobecně uznávanému principu tvorby
socialistického právního řádu,
tj. zásadě svrchovanosti zákona.
Podle našeho názoru je zapotřebí, aby
především vláda náročně
zvažovala odůvodněnost vydávání
prováděcích předpisů a požádala
legislativní radu, aby se těmito otázkami
zabývala. Takový postup by nebyl v rozporu s pravomocí
a ústavní odpovědností ministrů
na tomto úseku.
Ze zásad přestavby hospodářského
mechanismu vyplývá, že právní
úprava se má uskutečňovat především
zákonodárnou činností národních
rad a Federálního shromáždění.
Dosavadní postup, který se týká i
ostatních úseků společenského
života, však svědčí o tom, že
se tato zásada ještě neprosadila. Je třeba
připomenout - a vycházím přitom z
jednoty čs. právního řádu -
že tato poznámka se týká i federálních
zákonů a prováděcích předpisů
vydávaných ústředními orgány
federace, které mají samozřejmě svou
platnost na území České socialistické
republiky.
K novele zákoníku práce se předpokládá
vydat nebo novelizovat několik desítek prováděcích
předpisů. Ústavně právní
výbor se na svých zasedáních pravidelně
zabýval a zabývá zjednodušováním
právního řádu. Doporučujeme
v této souvislosti, aby Česká národní
rada na základě zprávy vlády projednala
v příštím roce výsledky realizace
usnesení vlády č. 335 z roku 1986, ve druhé
etapě realizace tohoto opatření české
vlády, to znamená po prověrce směrnic
a instrukcí má dojít též k redukci
obecně závazných předpisů vydávaných
ústředními orgány státní
správy v ČSR.
Nejvyššími stranickými a státními
orgány bylo několikrát zdůrazněno,
že nejde pouze a již vůbec ne na prvním
místě o jakousi legislativně technickou nebo
čistě právnickou záležitost.
Jde o závažný politický úkol
- zvýšit účinnost čs. právního
řádu, jeho přehlednost a vnitřní
souladnost, o to, aby právní řád jednoznačně
uváděl do života politické zásady
právních úprav a nerozmělňoval
je ve velký počet prováděcích
předpisů.
Existující stav však vede k tomu, že dynamická
část právní regulace se ponechává,
svěřuje vyhláškám a zákon
pak má často charakter jen velmi obecné rámcové
úpravy. Tím si resorty do značné míry
usnadňují odbornou přípravu návrhů
zákonů, těžiště je spatřováno
v přípravě obsáhlých vyhlášek
a měnícím se podmínkám ve společnosti,
nejrůznějším novým skutečnostem
se přizpůsobuje především nebo
pouze příslušný prováděcí
předpis.
Spolu s některými dalšími skutečnostmi
- a hovořil o tom také poslanec Rosický -
to pak vede k tomu, že pro státní orgány,
organizace i občany je směrodatná vyhláška,
kterou používají v běžné
praxi místo zákona. Všechno podstatné
má být uvedeno v zákoně a objeví-li
se nové skutečnosti, zjistí-li se, že
ustanovení zákona neodpovídají současným
potřebám, je třeba měnit zákon.
Tomu není třeba se v žádném případě
vyhýbat. Navíc je to dokladem toho, že zákon
je skutečně živým prostředkem
regulace vztahů ve společnosti. Zákon pak
také jako akt zákonodárného sboru,
jako dokument, návrh připravený vládou
je podle našeho názoru schopen překonávat
nadbytečný resortismus, kdežto prováděcí
předpisy již způsobem svého vzniku,
přijímání a vydávání
naopak tento resortismus v právním řádu
podporují.
Přitom, soudružky a soudruzi, musíme vycházet
z toho, že dnes připravované nebo i platné
zákony téměř všechny již
svojí strukturou i obsahem předpokládají,
že se budou aplikovat spolu s prováděcími
předpisy. A za tohoto stavu je i věcí pořádku
a kázně, aby takové předpisy byly
podle příslušného zmocnění
včas vydány. Zatím nebyly vydány některé
dílčí předpisy, prováděcí
předpisy - např. k zákonu o požární
ochraně, k novele zákona o státní
ochraně přírody, k zákonu o hornické
činnosti, výbušninách a báňské
správě, k zákonu o geologických pracech
i k novele zákona o národních výborech.
Ústavně právní výbor při
projednávání návrhů republikových
zákonů posuzuje nejen věcné a právní
otázky úpravy, ale dbá též o
to, aby návrhy zákonů ČNR a SNR byly
věcně souladné. Spolu s ostatními
výbory ČNR se snaží koordinovat zejména
návrhy na úpravy, změny a doplňky,
které vzešly z jednání výborů
i z připomínek poslanců. Zachování
zásadní věcné shody zákonodárství
ČNR a SNR je jistě mimo veškerou pochybnost,
ale současně je třeba vážit,
zda je vždy třeba usilovat o totožnost právních
úprav i v dílčích otázkách,
kde eventuální rozdíly mohou mít praktický
smysl.
Na 10. zasedání ÚV KSČ bylo zdůrazněno,
že aparáty a všechny orgány socialistických
států musí být funkční,
operativní, sloužící lidu a lidem kontrolovány.
Kontrolní činnost, jejíž význam
připomnělo 10. zasedání, patří
vedle zákonodárné činnosti k základním
úkolům ČNR a jejích orgánů.
Ústavně právní výbor, stejně
jako ostatní orgány ČNR, získává
poznatky o realizaci zákonů na základě
poslaneckých průzkumů, jak o nich hovořila
s. místopředsedkyně ČNR Jarošová,
ze zpráv ministerstev i z činnosti poslanců
ve volebních obvodech. Chtěl bych na tomto místě
připomenout jeden zdánlivě formální
aspekt naší kontrolní činnosti.
Výbory ČNR důsledně formulují
svá zjištění jako doporučení
příslušnému ministru nebo vedoucímu
ústředního orgánu. Tato forma, tento
institut odpovídá ústavním vztahům
mezi výkonnými orgány a národní
radou, jde prakticky o vžitou ústavní praxi.
orgány ČNR tedy ministerstvům neukládají
povinnosti, ale doporučují jim odstranit zpravidla
zcela konkrétní nedostatky, zabývat se konkrétními
problémy a hledat způsoby jejich řešení.
Jde přitom o realizaci ústavní pravomoci
ČNR a jejích orgánů. A forma doporučení,
kterou tu používáme, nemůže podle
našeho názoru nic měnit na stupni vysoké
politické a ústavní závaznosti takových
usnesení, adresovaných výkonným orgánům.
Vyplývá z nich úkol meritorně se takovou
otázkou zabývat a přijmout potřebná
řešení. Přestavba společnosti
totiž vyžaduje, aby zákony a celý právní
řád posilovaly odpovědnost každého
státního orgánu, organizace i občana.
Plnění zákonů je společnou
záležitostí zákonodárných
i výkonných orgánů. Jejich úkoly
jsou ve státním mechanismu v ústavě
rozděleny, ale mají naprosto stejný stupeň
závažnosti.
Soudružky a soudruzi, dovolte mi na závěr,
abych doporučil České národní
radě, aby vyjádřila podporu vládě
při realizaci závěrů obsažených
v programovém prohlášení i úkolů,
které vyplývají z jeho dnešní
kontroly, tak jak ji přednesl předseda vlády
ČSR. Děkuji za pozornost. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Josefu Mečlovi. Slovo má poslankyně
Jana Lacinová. připraví se poslanec Jiří
Prošek.
Poslankyně Jana Lacinová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, v přípravě na dnešní
schůzi se náš výbor pro plán
a rozpočet mimo jiné velice zevrubně zabýval
kontrolou plnění záměrů rozpočtového
výhledu i zásad finanční politiky
přijatých pro 8. pětiletku. Své jednání
jsme se snažili zaměřit velice konkrétně,
a to na základě našich poznatků z volebních
obvodů, abychom nezůstali jen u národohospodářských
pohledů a u globálních čísel,
ale abychom pod jejich zorným úhlem hovořili
o konkrétních problémech každodenního
života lidí v našich volebních obvodech.
Z provedeného srovnání základních
souhrnných ukazatelů ekonomického vývoje
ČSR od roku 1985 vyplývá, že skutečný
vývoj je zatím dosti hluboko pod záměry
8. pětiletky a znamená například značné
propady v tvorbě zdrojů proti záměrům
rozpočtového výhledu. Tyto záměry
jsou souhrnně vyjádřeny v zákonu o
pětiletém plánu. Myslím si proto,
že pokud nechceme zůstat v poloze formálního
přístupu, musíme si na všechny otázky
pravdivě odpovídat. Tento problém, jak vyplynulo
z jednání našeho výboru, má daleko
hlubší smysl i do budoucna. Je to například
otázka, v jaké podobě přijímat
napříště takovýto zákon.
Ukazuje se totiž jedna nesporná věc, že
rozhodující je, zda se podaří důsledně
vývoj ekonomiky uřídit tím směrem,
který si vytyčíme. A to je podle našeho
názoru i otázka vytváření podmínek
pro to, aby ekonomický vývoj byl takový,
jaký jej chceme mít. Přitom správná
analýza vývoje vnějších vlivů
a jejich dopadu na rozvoj naší ekonomiky je jedním
ze základních předpokladů úspěšného
plánování, stejně tak jako na to navazující
reálně a dostatečně náročně
stanovená dynamika jejího rozvoje.
Domníváme se, a hovořím tady za celý
náš výbor, že zde je mj. nezastupitelné
místo vlády jako vrcholného řídícího
orgánu výkonné sféry. Zde má
také vláda své subjektivní rezervy.
Od stanoveného tempa růstu národního
důchodu a zejména potom od jeho skutečného
plnění se ovšem odvíjejí reálné
možnosti naplňování konkrétních
záměrů rozvoje v jednotlivých volebních
obvodech.
V jednání našeho výboru jsme vyslovili
podporu přístupům vlády ČSR,
které směřují k tomu, aby vytvořené
zdroje byly přednostně využívány
v těch oblastech, kde přinesou největší
efekty v tvorbě národního důchodu,
aby byla výrazně posílena soběstačnost
rozpočtu republiky i rozpočtů národních
výborů, aby se programově a důsledně
omezovaly přerozdělovací procesy v souladu
s požadavky nového hospodářského
mechanismu.
Rovněž jsme ocenili, že i přes obtížnou
situaci v tvorbě zdrojů pomáhá vláda
vytvářet možnosti pro řešení
oprávněných potřeb dalšího
rozvoje ekonomiky na území ČSR. Naše
poznatky, které byly ověřeny i skupinovými
průzkumy, potvrzují vysokou naléhavost řady
těchto potřeb. Mohu to dokumentovat i na otázkách
rozvoje okresu Kolín.
I tento okres a zejména pak samotné okresní
město Kolín začínají pociťovat
vážné problémy v životním
prostředí. Nejvíce se projevují v
kvalitě ovzduší a v zásobování
města pitnou vodou.
Kvalita ovzduší ve městě je hygienickou
službou hodnocena jako kritická. Hlavní příčinnou
je provozování zastaralých energetických
zdrojů pro centrální systém zásobování
města teplem. Tento problém vytváří
mj. i bariéry pro další rozvoj komplexní
bytové výstavby. Proto je okresními orgány
věnována pozornost realizaci tepelného napaječe
z elektrárny Chvaletice. V letošním roce je
zahajována první etapa výstavby. Celý
soubor čtyř staveb by měl být dostavěn
v roce 1993, to je ovšem 15 let od vydání investičního
záměru. Takováto liknavost řešení
nesmírně komplikuje rozhodování lidosprávy
a její ostavení vůči občanům.
Vážným ekologickým problémem
je zásobování pitnou vodou. Je získávána
z podzemních zdrojů a vedle letitých problémů
s obsahem dusíkatých látek nad přípustnou
mez se v poslední době i v této vodě
začaly objevovat specifické organické látky.
Někde je příčinou dlouholetá
existence chemického průmyslu, někde se negativně
začínají projevovat průsaky vody z
Labe do jednotlivých pramenišť. Hygienické
orgány dnes hodnotí situaci jako na horní
hranici přípustného rizika a celé
prameniště pro zásobování obyvatelstva
pitnou vodou jako neperspektivní. Rozhodnutí o řešení
tohoto vážného problému nelze odkládat,
je však mimo možnosti a pravomoci okresních orgánů.
S výjimkou okresního města je rozvoj občanské
a technické vybavenosti sídel na území
okresu řešen výhradně v rámci
akce Z. Budují se vodovody, kanalizace a malé čistírny
odpadních vod, ale také prodejny, základní
školy, zdravotní střediska. Za tři roky
plnění volebních programů dosáhne
vytvořená hodnota díla sto miliónů
korun. Funkcionářů a poslanci základního
stupně národních výborů musí
ovšem řešit problémy, pro jejichž
efektivní řešení nejsou vesměs
dostatečně vybaveni. Plně se zde projevuje
fakt, že akcí Z se často nahrazuje investiční
výstavba, která by měla být řešena
v rámci řádného plánu. Dnes
k tomu přistupuje i další problém, a
to zabezpečení potřebných finančních
prostředků. proto oprávněně
požadujeme, aby národní výbory obdržely
subvenci ze státního rozpočtu na investiční
část akce Z. To také vznáším
jako podnět k vládě ČSR. Dosavadní
vývoj totiž nedává všude záruku
na splnění volebních programů Národní
fronty na léta 1986-1990.
Ještě k jedné věci - v souvislosti s
činností národních výborů
nejnižších stupňů - bych chtěla
hovořit. V novele zákona, kterou jsme společně
schválili, jsme zadali povinnost národním
výborům předložit návrh rozpočtu
k veřejné diskusi občanů. To je ale
možné jen za podmínky jejich maximální
stability a bez dodatečných zásahů.
K takovýmto dodatečným zásahům
však neustále dochází a v letošním
roce je to například uložená dvouprocentní
úspora neinvestičních výdajů.
Je to velmi citlivý problém a dotýká
se zejména okresních národních výborů
a národních výborů základních
stupňů. Promítne se velmi citlivě
do snížení objemu oprav a údržby
až o 20 % na zdravotnictví a sociální
zabezpečení. Není samozřejmě
možné přehlédnout, že pro zajištění
celkové finanční rovnováhy státního
rozpočtu je nezbytné činit určitá
opatření. Dosud volený postup však podle
mého názoru nutně musí vést
k tomu, že projednávání rozpočtu
s občany bude bráno pouze jako formální
záležitost.
Bylo by možné hovořit o dalších
problémech rozvoje v okrese Kolín, zejména
v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociálních
služeb, služeb obyvatelstvu apod. Jsou to problémy,
které ovlivňují každodenní život
lidí a na jejichž řešení se musí
podílet od národního výboru nejnižšího
stupně všechny stupně řízení
až po vládu. Jejich řešení je totiž
jediným správným měřítkem
úspěšnosti naší politiky a podle
toho nás také občané v našich
volebních obvodech hodnotí. Podle toho také
my musíme hodnotit vládu a posuzovat záměry,
které pro další hospodářský
a sociální rozvoj vytyčuje.
Je ovšem třeba, aby vláda brala i čas
jako veličinu, která může velice významně
působit proti nám. Lze to uvést na pomalém
řešení problémů existujících
na vnitřním trhu.
Ve společné zpravodajské zprávě
na červnovém zasedání ČNR v
letošním roce zazněla konkrétní
kritika na podle našeho názoru neomluvitelné
nedostatky základních hygienických potřeb.
Jako žena mohu plně potvrdit, že se situace opakuje.
Pokládám proto konkrétní otázku
vládě ČSR, kdo je za tuto situaci odpovědný?
Měli bychom znát nejen odpověď na tuto
otázku, ale znát i konkrétní záruky
pro to, aby se situace po čase neopakovala. Budeme totiž
na závěr dnešního jednání
hlasovat o důvěře vládě.
Věřím, že vláda bude daleko důsledněji
postupovat při plnění svých záměrů.
Naši plnou podporu najde vždy, když bude postupovat
rozhodně i proti všem pokusům vyvolávat
politickou anarchii, která nemá nic společného
s myšlenkami přestavby a demokracie. Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Janě Lacinové. Slovo má poslanec
Jiří Prošek, připraví se poslanec
Václav Šlapák.