Česká národní rada 1986 – 1990

Také vláda ČSR se - spolu s Českou národní radou - musí odpovědně zapojit do realizace přijatých opatření v těchto a dalších oblastech. Oporu zde vytváří činnost nově vytvořených komisí ÚV KSČ. Pracuje komise pro přípravu nového zákona o národních výborech, probíhá příprava nového volebního zákona a uskutečňuje se celá řada dalších kroků, které ve svém celku úzce souvisí i s přípravou programu KSČ.

Všech těchto prací, dosavadních poznatků i nových zkušeností bude nyní nutno využít - v činnosti ČNR i vlády ČSR při řešení úkolů strategie urychlení a přestavby.

Závěrem je třeba říci, že stále platí a mají svůj nezastupitelný význam myšlenky o tom, že klíčovou otázkou úspěšného postupu vpřed je důsledné denní plnění úkolů plánu, snižování výrobních nákladů. Mnohé a účinné kroky lze přitom učinit bez dodatečných vkladů, lepší organizací práce, pořádkem, kázní a získáváním občanů pro strategii urychlení a přestavbu.

Před neřešenými problémy nelze zavírat oči a předstírat, že neexistují. Je třeba přejít od slov k činům, ke konkrétnímu řešení konkrétních problémů. To je a musí být základní směr naší další společné práce, směr vedoucí k objektivní analýze příčin nedostatků i k adresnému vymezení podílu kolektivů i jednotlivců na jejich řešení. Takový musí být odraz nového myšlení, racionálního a tvůrčího přístupu k řešení potřeb. Z jednání výborů, ze stanovisek poslanců jednoznačně vyplývá, že vláda nesmí ve zbývajícím období připustit, aby se úkoly přijímaly a stav se neměnil.

Považujeme za nezbytné upozornit na tyto skutečnosti především proto, aby vláda získala další podněty k rozvoji své činnosti při plnění programového prohlášení. Česká národní rada si váží práce vlády České socialistické republiky. Je připravena - stejně jako dosud - plně pomáhat vládě ČSR při uskutečňování jejího odpovědného poslání. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji společné zpravodajce soudružce Jarošové za přednesení zpravodajské zprávy.

Soudružky a soudruzi poslanci, v závěru jednání přijme Česká národní rada usnesení. Doporučuji pro jeho přípravu zvolit návrhovou komisi, jejíž předsedkyní by byla společná zpravodajka poslankyně Marie Jarošová a dalšími členy soudruh Anděl, soudruh Fleyberk, soudruh Onderka, soudruh Skoupý, soudruh Šenkýř a soudruh Šlapák.

Máte k tomuto návrhu připomínky, doplňky nebo jiné návrhy? Není tomu tak.

Kdo tedy souhlasí s předloženým návrhem na složení návrhové komise, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti nebo zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Návrhovou komisi jsme zvolili a prosím, aby zahájila svou práci podle pokynů soudružky Jarošové.

Nyní přerušíme naše jednání na 30 minut, to znamená, že budeme pokračovat v 11,30 hodin a to diskusí. Jako první vystoupí pak akademik Rosický. Přerušuji jednání.

(Jednání opět zahájeno v 11,30 hodin.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání rozpravou k přednesené zprávě vlády a zpravodajské zprávě. Do rozpravy se přihlásilo 18 poslankyň a poslanců. Mimo to se přihlásil do rozpravy úřadující místopředseda ÚV NF ČSR soudruh Rudolf Dušek. Myslím, že nebude na škodu, když uslyšíme i stanovisko ÚV NF ČSR, doporučuji, abyste souhlasili s vystoupením soudruha Duška. Není námitek? (Není.)

Do rozpravy se tedy přihlásili poslanci a poslankyně v takovémto pořadí: Bohumír Rosický, Josef Mečl, Jana Lacinová, Jiří Prošek, Václav Šlapák, Oldřich Burský, Jan Onderka, Danuše Dohnalová, Josef Kaňa, František Antony, Josef podlešák, Petr Krátký, Eva Hálková, Břetislav Vařečka, Josef Sedláček, Václav Běžel, Amálie Kadlčíková a František Kubát.

V tomto pořadí budou jednotliví poslanci vystupovat.

Prosím poslance Bohumíra Rosického, aby vystoupil jako první. Připraví se poslanec Josef Mečl.

Poslanec Bohumír Rosický: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. Dovolte, abych vás seznámil s některými konkrétními poznatky z průzkumu poslanců České národní rady v návaznosti na vystoupení společné zpravodajky místopředsedkyně ČNR Marie Jarošové.

Při přípravě na 12. schůzi jsme se obrátili na okresní národní výbory. Zjistili jsme řadu pozitivních jevů a dobrých výsledků. S představiteli a poslanci národních výborů jsme se však shodli na tom, že je třeba se zaměřit především na to, co musíme zlepšovat. Ve většině navštívených míst je spolupráce ONV s organizacemi a podniky na dobré úrovni. ve vlastní ekonomické činnosti však musí podniky překonávat řadu složitých problémů, aby splnění plánu vůbec zajistily. Velké těžkosti působí nedořešené dodavatelsko-odběratelské vztahy. Nelze očekávat, že si podniky zajistí materiál a suroviny, které ve státě neexistují. Za všechny průzkumové skupiny poslanců děkuji představitelům ONV za konstruktivní spolupráci.

Národní výbory poukazovaly na vážnou situaci zejména v nenaplňování hospodářských smluv dodavateli potřebných výrobků a zařízení. Arbitrážní spory situaci neřeší. Pro některé podniky je výhodnější platit penále za nedodávku. Sankce stanovené zákonem pak neplní svou funkci.

Důležitou roli sehrává při rozvoji územních celků oblastní plánování. Přesvědčili jsme se, že plnění oblastního plánu věnují orgány národních výborů trvalou pozornost. Na stupních KNV jsou zpracovány koncepce rozvoje do roku 2005. Z toho vycházejí i programy rozvoje okresů. Např. při průzkumu na MěstNV v Ostravě byla velmi oceněna role, kterou sehrál oblastní plán na 8. pětiletku při sjednocování potřeb města s rozvojem centrálně řízených podniků. Přesto se v řadě navštívených míst vyskytují nedostatky způsobené jak při tvorbě, tak při realizaci oblastního plánu.

Nedaří se zcela sladit požadavky národních výborů s možnostmi a zájmy dodavatelů. Proto dochází ke skluzům v zahajování a dokončování staveb, k jejich přesouvání do následující pětiletky, případně i k vyřazování z resortních plánů investiční činnosti.

Celkově se ukazuje, že zařazení investiční akce do oblastního plánu není ještě zárukou její realizace. To však vážně narušuje původně uvažované proporce rozvoje v dané oblasti.

Na většině z navštívených míst jsme museli konstatovat, že sdružování finančních prostředků, o kterém se předpokládalo, že bude jedním z významných zdrojů k zajišťování rozvoje, bylo označováno jako nevyhovující a z hlediska potřeb národních výborů jako minimální. Byly uváděny příklady, kdy nadřízené hospodářské orgány nedoporučují státním podnikům sdružování prostředků s národními výbory. Jsou odůvodněné obavy, že při přechodu podniků na samofinancování se podíl podniků na rozvoji obcí ještě zmenší.

Soudružky a soudruzi, v souvislosti s prací národních výborů jsme se zajímali i o to, jak působí nově přijaté zákony včetně novely zákona o národních výborech.

Doba, která uplynula od platnosti zákona ČNR č. 115/1988, jímž byl upraven a doplněn zákon o národních výborech, doposud neumožnila získat větší zkušenosti z jeho uplatňování. Přesto jsou již některé poznatky. většina navštívených národních výborů hodnotila novelu spíše negativně. Zejména poukazovaly na to, že došlo k přenesení povinností na základní články, avšak pravomoci jim zvýšeny nebyly.

Představitelé národních výborů požadovali řadu úprav nejenom zákona o národních výborech, ale i v oblasti hospodářských směrnic a vnitřních pravidel pro svou činnost. Vyslovily rozhodný požadavek na veřejnou diskusi k návrhům zákonů, které se dotýkají jejich práce.

Na průzkumech jsme byli svědky zvýšeného zájmu o veřejnou informovanost. Občané i poslanci se šířeji zapojují do diskusí k otázkám, které se jich přímo týkají. To na druhé straně vyvolává potřebu zvyšovat připravenost účastníků jednání pléna národního výboru a občanských výborů, které není vždy na odpovídající úrovni a je občany kritizováno.

Na všech navštívených národních výborech bylo konstatováno, že rušení dosavadních předpisů nepřineslo okresním národním výborům žádané úspory ve snížení administrativy. Byly zrušeny pouze většinou nepoužívané předpisy a metodické směrnice, které si národní výbory místo toho tvoří samy. Naopak mnohé od nadřízených orgánů požadované výkazy, jsou ještě náročnější. Jako příklad je uvedena vyhláška o evidenci obyvatelstva, kde je požadováno asi o 10 formulářů více. Rozsáhlou publicitu věnovanou tomuto snížení administrativy různými resorty, označili pracovníci národních výborů doslova za matení veřejnosti.

Co se týká dopadu dalších nových zákonů o státním podniku, zemědělském a výrobním družstevnictví atd. do života, jejich plošné působení jsme shledali zatím jako minimální. Okresy se nacházejí v situaci, kdy platí sice již nové zákony, ale prakticky se postupuje podle starých vžitých forem. Hovořili zde o tom jak předseda vlády, tak i soudružka Jarošová.

Ve státních podnicích, které byly navštíveny, se dosud nový způsob hospodaření promítl pouze do voleb rad a ředitelů. Ostatní podmínky se prakticky nezměnily. Letošní rok se postupuje beze změn nejen co se týká plánu, počtu ukazatelů, cen, předpisů, ale i administrativních požadavků ze strany ministerstev. Celá řada předpisů dosud nereaguje na dokumenty o přestavbě. K samofinancování vlastně nedochází, protože podnikům zůstává pouze 30 % odpisů. Také proporce odvodových povinností zůstaly zachovány. Ani úvěrová politika se vůči podnikům dosud nezměnila. Hlavní ústav SBČS dosud nevydal vnitřní směrnice a podniky nemají možnost vytvářet v bance příslušné fondy. Na fondech nejsou podnikům peníze úrokovány, zatímco úvěry ano.

Pozitivně můžeme hodnotit přínosy nového mechanismu v oblasti služeb. Odbouraly se některé mzdové bariéry a zvýšila se chozrasčotní zainteresovanost pracovníků. Řada provozoven místních služeb přešla na plný chozrasčot. Celkově se zvýšil i zájem podniků a organizací služeb na růstu efektivnosti. Tam, kde byl zaveden výpočet mezd ve vazbě na redukované výkony, jako např. v okrese Jindřichův Hradec, došlo k okamžitému zlepšení plnění plánu.

Snahou některých okresních národních výborů je převádět drobné provozovny služeb v místech, zejména v malých městech a na vesnici z okresního podniku služeb pod pravomoc místních národních výborů. Okresní podniky služeb nemají dostatek prostředků na údržbu základního vybavení těchto provozoven včetně oprav budov.

od tohoto převodu se očekává zlepšení materiálně technické základny. Např. v okrese Břeclav mají drobné provozovny zřízeny u 43 % národních výborů základního stupně a objem tržeb od obyvatelstva se oproti roku 1985 zvýšil 4,5 krát. Navíc od počátku tohoto volebního období rozšířily drobné provozovny sortiment služeb o 31 činností.

Přesto v oblasti služeb zůstává řada dalších nedořešených problémů, které brání plnému uplatnění pravidel nového hospodářského mechanismu. Na průzkumech bylo poukazováno na pouhý administrativní charakter "Programu hospodárnosti pro 8. pětiletku", který je již z velké části zahrnut do "Pravidel pro přestavbu v oblasti obchodu a služeb".

Dále byli poslanci ČNR upozorněni na zaostávání investic do strojů a zařízení u národních výborů.

Došlo rovněž ke zvýšení závazných ukazatelů proti vládou schválenému počtu na vývoz do nesocialistických zemí a přitom není dodržována jejich stabilita. Má to velmi nepříznivý vliv na tvorbu zdrojů z nadplánovaného zisku a na iniciativu pracujících o překročení plánu.

Je také nadřízenými orgány omezováno rozhodnutí národních výborů o využití přebytků z hospodaření drobných provozoven, které podle platných zásad nemají podléhat redistribuci. Některé KNV však ukládají,. aby nebyly používány nad rámec limitu výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu.

Spokojenost našich občanů je výrazně ovlivňována úrovní bydlení a služeb s ním spojených. Průzkumy ukázaly, že oblast komplexní bytové výstavby v 8. pětiletce patří mezi nejsložitější. O tom zde bylo podrobně hovořeno. Bytová výstavba soustavně klesá. Největší omezení je v nedostatku stavebních kapacit. Kromě toho tvoří limitující faktor neuspokojivý stav podmiňujících investic zejména ve vodním hospodářství, nedostatek zdrojů vody a nevybudování kanalizace včetně čistíren odpadních vod. Zvlášť obtížné bude splnění plánu v posledních dvou letech pětiletky, kam se koncentruje většina úkolů.

Stále platí, že bytová výstavba není zdaleka komplexní. občanská vybavenost se značně opožďuje a mnohdy je neúplná. Závažné je, že dodavatelé podmiňují převzetí režimových objemů komplexní bytové výstavby na léta 1988-1990 výjimkami ze lhůt výstavby a z vyhlášky č. 37/83 Sb. Například v Ostravě musela být mezi zainteresovanými stranami uzavřena dohoda o schválení výjimky ze lhůt výstavby u rozestavěných i nově zahajovaných staveb KBV, aby stavební podniky byly ochotny vůbec k výstavbě přistoupit. Tím nejen že není dodržováno 20 % zkrácení lhůt výstavby, ale naopak dochází k jejímu prodlužování.

Není naplňováno usnesení předsednictva vlády ČSR č. 321 "Plán rozvoje péče o invalidy do roku 1991 ", takže se stále nedaří zajišťovat výstavbu bezbariérových bytů pro občany se sníženou pohyblivostí.

Samostatnou kapitolou zůstává modernizace. Národní výbory měst v okresech o ní měly většinou jasné představy ve shodě s oblastními plány.

Tam, kde je však rozpočet deficitní, úroveň dotací umožňuje řešení nejnaléhavějších potřeb, a to ještě v omezeném rozsahu. Další rozpor vzniká v důsledku dlouhodobé orientace okresních stavebních podniků na novou výstavbu a jejich nezájem provádět modernizace ve větším rozsahu. Přechodem podniků na samofinancování se situace pravděpodobně ještě zhorší.

Poslanci zjistili, že neustále narůstá rozpor mezi počtem nových bytů a celkovou kapacitou pracovníků, kteří zajišťují služby spojené s bydlením v nich. Povolené nárůsty pracovníků pokrývají pouze nutné obsluhy tepelného hospodářství na nových sídlištích, ale kapacitu ostatních řemeslnických prací nemohou národní výbory zvýšit. Představitelé národních výborů se na nás obraceli, abychom tlumočili vládě požadavek na urychlenou novelizaci bytového zákona a dále aby národním výborům byla v otázkách bytového hospodářství zvýšena pravomoc. Národní výbory požadovaly také, aby systém odměňování pracovníků služeb spojených s bydlením byl důsledně provázán na redukované výkony.

Dalším hodnoceným objektem při našich průzkumech byla obchodní síť, zejména zásobování a úroveň obsluhy. Úroveň obchodní sítě je v okresech velmi různá a závisí v podstatě na struktuře a naplňování volebních programů. V řadě okresů, jako Jindřichův Hradec, Břeclav, Trutnov byla v rámci akce Z vybudována řada prodejen, takže se tam prodejní síť může hodnotit jako dobrá. Jinde, např. v Plzni, je situace podstatně horší. Také v zásobování jsou značné rozdíly. Rada problémů jde především na vrub lidského činitele. Například na Plzeňsku byl omezen příděl nafty, což mělo za následek to, že i když byla řada potravinářských výrobků vyrobena, nebyla vůbec expedována. Současně ale bylo poukazováno na to, že KNV vracel v loňském roce část přídělu jako nevyčerpaný limit.

Na všech navštívených místech jsme se setkali s kritikou personálního obsazení prodejen. Chybějí zejména kvalifikovaní a nároční, kteří jsou zárukou celkově dobré úrovně prodeje a často i zásobenosti. právě v tomto směru se vyskytuje řada subjektivních chyb. Stálým problémem také zůstává materiálně technické vybavení pro rozvoz potravinářských výrobků a dalšího zboží.

Situace v zásobování trhu průmyslovým zbožím je všeobecně známa a podrobně ji rozebral ve svém vystoupení předseda vlády.

Citlivou otázkou, která je pod denní kontrolou veřejnosti, je též osobní doprava. O tom jsme se velmi podrobně mohli přesvědčit, nebudu však zde opakovat, co již bylo z tohoto místa řečeno. poznatky z okresu Kolín, Plzeň - sever, Jindřichův Hradec a Břeclav ukazují, že není dobrá situace ani v údržbě silniční sítě, chybí finanční prostředky, specializované kapacity apod. Špatný je stav silnic především druhé a třetí kategorie, kde se provádějí pouze malé bodové opravy, které však neřeší únosnost silnic.

Z průzkumu vyplynulo, že v oblasti zdravotnictví se navštívená místa dosti významně lišila co do zjištění skutečnosti. Na většině míst zazněly připomínky k tomu, že vybavení lékařskou technikou zaostává za potřebami, což je zejména patrné ve srovnání s vyspělými státy. Nedostatečná je zejména míra vybavení diagnostickou a terapeutickou technikou vzhledem k jejímu dovoznímu původu. Na její nákup chybějí devizové prostředky. Přístroje jsou mnohdy získávány jedině formou darů podniků. Špatná situace přetrvává také ve výrobě ortopedičních, kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a v zajišťování protetických služeb.

Poslanci nebyli spokojeni ani s péčí o staré občany. podle poznatků z průzkumu dosavadní domovy důchodců neodpovídají kapacitě a nevyhovují ani soudobému způsobu života, na který jsou dnes pracující zvyklí. Domovy důchodců často suplují léčebny dlouhodobě nemocných. Např. v okrese Jindřichův Hradec ze 490 míst v domovech je jich 450 obsazeno nepohyblivými pacienty. Oprávněně narůstají požadavky na rozšiřování domů s pečovatelskou službou, které splňují představy lidí o zachování soukromí i o potřebné sociální péči.