V závěru svého diskusního vystoupení
mi dovolte, abych zdůraznil to, co si všichni uvědomujeme,
že je třeba se především zaměřit
na odstranění příčin těchto
nedostatků a negativních jevů, i když
je samozřejmě třeba odstraňovat důsledky
v případech, kdy se nám práce nedaří.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Josefu Jehličkovi. Slovo má poslanec Vladislav
Niedoba, připraví se poslanec Vladislav Krumer.
Poslanec Vladislav Niedoba: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, jestliže v úvodu
svého vystoupení uvedu, že jsou to právě
národní výbory, které mají
s životem naší mládeže nemalé
starosti, pak je to objektivní fakt, který nelze
přehlédnout.
Jak se uvádí ve zprávě vlády
České socialistické republiky, ne zcela domyšleně
spuštěná populační vlna počátkem
70. let uvedla právě národní výbory
do nezáviděníhodné situace. Vzpomeňme
jen, co úsilí, organizátorské práce
i materiálních a finančních prostředků
je stálo urychlení budování předškolních
zařízení, aby se hned vzápětí
nato potýkaly s přístavbami, rekonstrukcemi
i výstavbou škol základních a dnes středních
odborných učilišť. A na tomto místě
chci zdůraznit, že nebýt dobře organizované
a naplněné akce "Z" a podílu občanů
na ní, nevím jak by se celá situace zvládla.
Stejně jako národní výbory zabezpečují
uspokojování mnoha životních potřeb
dospělé populace, věnují velkou část
své práce zajištění zdravého
růstu, vzdělání a úspěšné
výchovy mladé generace. Byl by to rozsáhlý
výčet činností, kdybych chtěl
připomenout všechno. Prakticky od narození
a lékařské péče v tom nejútlejším
věku přes předškolní výchovu,
vytváření všech podmínek pro
realizaci výchovně vzdělávací
soustavy ve školách, organizování, koordinaci
a materiální zajištění využívání
volného času až po preventivní výchovu
proti negativním jevům v životním stylu
mladé generace, rozmísťování
dorostu, předmanželské poradenství a
péči o řešení bytových
a ostatních potřeb mladých rodin.
Zdaleka to není vyčerpávající
výčet. Téměř všechny otázky
našich poslaneckých průzkumů se v užší
nebo častěji širší míře
dotýkaly činnosti národních výborů.
Znovu se potvrdila řada existujících závažných
problémů.
Když jsme před časem projednávali ve
výboru pro národní výbory a národnosti
státní závěrečný účet
národních výborů za rok 1987, museli
jsme konstatovat, že národní výbory
překračují své výdaje v oblasti
společenské spotřeby. Přitom výdaje
do oblasti školství a zdravotnictví jsou jedněmi
ze základních. Všichni bychom chtěli,
aby naše děti chodily do moderních, dobře
vybavených škol. Je oprávněným
požadavkem doby, aby se učily na nejmodernějších
technických přístrojích a aby je připravovali
vysoce kvalifikovaní učitelé. Požadujeme,
aby mládí mělo perfektní stravu a
výbornou lékařskou péči, aby
rozvíjelo své zájmy technické, kulturní
i sportovní tak, aby nám vyrostla všestranně
vzdělaná mladá generace. Ne všichni
si ale uvědomujeme, jak náročné je
právě pro národní výbory toto
všechno zajistit při dnešních vysokých
počtech mladé populace, za stávajících
materiálních a finančních problémů.
Nemohu samozřejmě ve svém vystoupení
postihnout všechny aspekty práce národních
výborů pro mládež a s mládeží.
Chtěl bych se však zmínit o těch, jimiž
se náš výbor v uplynulém období
zabýval podrobněji. Jedná se především
o problematiku využití volného času
dětí a mládeže, zejména v oblasti
důležité pro zdravý fyzický vývoj
mladých, na úseku vytvoření podmínek
pro rozvoj tělovýchovy a sportu. V lednu t.r. jsme
k této problematice předložili materiál
předsednictvu České národní
rady. Konstatovali jsme, že přesto, že národní
výbory rozvoji tělovýchovy a sportu významně
pomáhají, možnosti masového sportování
jsou stále omezené.
Díky národním výborům byla
v rámci volebních programů Národní
fronty vybudována celá řada sportovišť
a tělovýchovných zařízení.
Komise národních výborů pro mládež
a tělesnou výchovu odvedly dobrou práci při
koordinaci tělovýchovné i ostatní
činnosti mládeže v místech.
V současné době v menších městech
se podařilo vybudovat takovou síť tělovýchovných
zařízení, která umožňuje
mladým poměrně široké sportovní
využití a daří se zde snadněji
zabezpečit i kádrovou základnu pro práci
s mládeží. Velmi nepříznivý
je však vývoj ve velkých městech a zejména
na jejich sídlištích. Zde jsou možnosti
pro tělovýchovnou aktivitu téměř
mizivé.
To, co jsem právě konstatoval o podmínkách
sportovního využití volného času
naší mládeži, platí obdobně
i o dalších úsecích. Hovořili
jsme o tom obšírně při projednávání
otázek práce národních výborů
ve velkých městech se sídlišti. Také
v naplnění kulturních zájmů,
mimoškolské zájmové technické
činnosti, v politicko-výchovné práci
i v organizování veřejně prospěšné
činnosti je situace nejsložitější
na sídlištích velkých měst, kde
se ale právě soustředí vysoké
procento mladého obyvatelstva. Národní výbory
zde s velkými potížemi vytvářejí
materiální podmínky využití volného
času dětí a mládeže. Chybí
nejen hřiště, stadiony a další
sportoviště, ale i společenské místnosti,
malé klubovny, prostředky na jejich správu
i vybavení. Pak nám zde narůstají
negativní jevy, nad nimiž se oprávněně
pohoršujeme. Specifika velkých měst a jejich
sídlišť je natolik závažná,
že na řešení tohoto problému bude
třeba v příštím období
soustředit síly nejen národních výborů,
ale i centrálních orgánů.
Soudružky a soudruzi, problematika komplexního pohledu
na výchovu, materiální podmínky života
a rozvoje mladé generace, kterou jsme zařadili na
program plenárního zasedání ČNR,
je nesmírně široká.
Při průzkumech, které jsme provedli ve vybraných
okresech, jsme se setkali také s celou řadou kritických
připomínek a zkušeností. Ať už
na adresu zřejmě přetíženě
koncipované nové výchovně vzdělávací
soustavy, nebo negativních rysů ve vlastním
chování mladých - počínaje
alkoholismem a vandalismem a konče lhostejností
a neochotou. Aktivita mládí, a zejména zapojení
do celospolečenských záležitostí
nejsou takové, jak bychom právem očekávali
od generace, která se narodila do socialistické
společnosti a vyrůstá s využitím
všech jejích vymožeností.
Podle mého názoru však při nápravě
všech nedostatků, které nám provedená
analýza ukázala, musíme vycházet ze
základního předpokladu, že významným
faktorem působení na mládež a pro její
výchovu je osobní příklad nás
dospělých, příklad života celé
naší společnosti. Odstraníme-li nahromaděné
nešvary, formálnost, byrokracii, nepochopení
a lhostejnost z chování dospělých,
pak jistě zvedneme i aktivitu, nadšení a pracovní
morálku mladých. Jedna věc je však v
tomto směru velmi podstatná. Musíme mít
široký a kvalifikovaný kádr těch,
kteří se budou výchově mládeže
systematicky a zodpovědně věnovat. To je
zásadní úkol pro všechny společenské
organizace, pro hospodářskou sféru, pro nás
pro všechny.
I národní výbory musí mnohé
zlepšit, zejména na úseku své politicko-organizátorské
práce. Začít musí spolu s ostatními
složkami promyšlenějším a přísnějším
výběrem mladých poslanců. Naučit
je správně a aktivně plnit jejich poslanecké
povinnosti a pak otevřít prostor jejich iniciativě.
Postupně odstraňovat formálnost z práce
mladých poslanců, která se na mnoha místech
vžila. Vždyť je řada takových aktivů
mladých poslanců, kde sice mají perfektní
plány práce, dohody o spolupráci s národními
výbory, svazáckými organizacemi i podniky,
ale většina počátečního
nadšení zůstane často jen na papíře
nebo účast na zorganizovaných akcích
je neuspokojivá.
Myslím, že jen tam, kde dokážeme plně
podchytit zájem mladého poslance o výkon
poslanecké funkce a kde mu dokážeme zpočátku
poradit a pomoci tak, aby viděl úspěch své
práce, je naděje, že vychováme člověka
zapáleného pro svou práci, pro celospolečenský
prospěch, a to myslím platí pro výchovu
mladých všeobecně.
Soudružky a soudruzi, zabývali jsme se všichni
otázkami komplexního rozvoje života mladé
generace velmi podrobně a vznesli jsme řadu námětů
a připomínek k řešení stávajících
problémů. Navrhované usnesení ČNR
to vyjadřuje naprosto jednoznačně. Doporučuji
proto jménem výboru pro národní výbory
a národnosti toto usnesení schválit. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Niedobovi, slovo má poslanec Vladislav Krumer.
Poslanec Vladislav Krumer: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, péče o mladou
generaci patří ke klíčovým
úlohám dalšího rozvoje naší
socialistické společnosti. Často slýcháme
různé názory na dnešní mládež
a ne vždy jde o stanoviska objektivní. Mladí
lidé jsou v mnoha směrech jiní než generace
předcházející. Ovšem tak tomu
bylo vždy. Oni, ani jejich rodiče již nemohou
mít osobní zkušenosti z třídních
zápasů, obtíží a překážek,
které bylo nutno překonat pro náš dnešek.
Současnost berou jako samozřejmost a to spolu s
objektivně malou životní zkušeností
způsobuje, že ostřeji vidí její
nedostatky a rozpory. Nelze přehlížet, že
kromě vnitřních vlivů na ně
působí i vlivy kapitalistického světa,
buržoazní propaganda a antikomunismus.
Většina mladých lidí přistupuje
k životu poctivě a postupně dospívá
k spoluodpovědnosti za osudy naší země,
socialismu a míru, což také denně prokazuje
svou pracovní a společnou aktivitou. Mladí
lidé však citlivě reagují na zbytečné
poučování, povrchnost a projevy byrokracie.
Silně negativně na ně působí
špatný příklad dospělých,
pomalé naplňování slibů, rozpory
mezi slovy a činy.
Je proto velice aktuální věnovat v současných
podmínkách urychlování společenského
rozvoje pozornost komplexnímu přístupu k
výchově mladého člověka. Podnětnou
charakteristiku tohoto úkolu vyjádřil soudruh
Michail Gorbačov slovy: "Naším ideálem
je všestranný rozvoj člověka, který
předpokládá stále plnější
uspokojování rostoucích materiálních
a duchovních potřeb lidí. Přitom je
důležité, aby materiální pokrok
provázelo duchovní a morální obohacování.
Ze zkušenosti víme, že strádá-li
duchovní prvek v člověku i ve společnosti,
nutně se stupňují konzumní nálady,
konzumní postoj k životu a vnitřní svět
se ochuzuje."
Nedílnou součástí politiky naší
strany a státu je proto všestranná péče
o mladou generaci. Lze to dokumentovat růstem společenské
pomoci rodinám s dětmi, prodloužením
základní výměry dovolené mladým
lidem, úpravou nástupních platů absolventů
středních a vysokých škol, zvýšením
hranice novomanželské půjčky na získání
a zařízení bytu a dalšími, v
posledních letech přijatými opatřeními.
Ocenění péče společnosti, ale
také kritická slova s návrhy na řešení
potřeb mladé generace zazněla na sjezdech
SSM. Na soustavnou a cílevědomou práci s
mládeží se orientují také společenské
organizace Národní fronty. Jak konstatovalo společné
zasedání ústředních výborů
Národní fronty ČSSR, ČSR a SSR v únoru
letošního roku, je třeba společensky
docenit význam zájmových činností
a vliv aktivního prožívání volného
času na rozvoj osobnosti a na seberealizaci mladých
lidí. Jde přitom také o preventivní
ochranu mládeže před škodlivými
vlivy. Nemůžeme být lhostejní k tomu,
že u části společnosti i mládeže
přetrvává pasivní a konzumní
přístup k využití volného času.
Platí, že volný čas a aktivity v něm
rozvíjené tvoří nenahraditelný
prostor pro společenské působení,
pro výchovu. V tom také spočívá
ideologická funkce volného času. Není
náhodné, že se tato sféra stává
stále více středem nepřátelského
působení na mládež.
Výrazem zájmu a pozornosti, kterou socialistický
stát ve spolupráci se společenskými
organizacemi Národní fronty věnuje žádoucímu
využívání volného času
dětí a mládeže, se stalo usnesení
vlády ČSR č. 73/1985, Zásady společenského
ovlivňování volného času dětí
a dospívající mládeže. Jak však
ukázaly poslanecké průzkumy, jsou zásady
zatím více na papíře a chybí
v mnoha místech jejich konkrétní neformální
naplňování.
Významný prostředek zdravého fyzického
a duševního vývoje mladé generace představuje
tělesná výchova, sport a turistika. V této
souvislosti má určující význam
dokument "Současný stav a program dalšího
masového rozvoje tělesné výchovy,
sportu, turistiky a branně technických sportů",
schválený v září 1986 předsednictvem
ÚV KSČ, vládami i společenskými
organizacemi Národní fronty.
Jedním z významných úkolů vyplývajících
z tohoto dokumentu nejen pro ČSTV, ale i ostatní
složky Národní fronty, školy, národní
výbory a další organizace, je zapojení
40 % dětí a mládeže do dobrovolné
organizované tělesné výchovy do roku
1990, v rozsahu alespoň dvou cvičebních nebo
tréninkových jednotek týdně mimo povinnou
tělesnou výchovu. Naplnit úkoly vytyčené
v dokumentu je možné jen za předpokladu úzké
neresortní spolupráce společenských
organizací Národní fronty, státu,
škol, rodiny a dalších.
K jeho realizaci přijal ČÚV ČSTV konkrétní
opatření v obsahu, organizaci i ekonomickém
a kádrovém zabezpečení masové
tělovýchovy.
Příležitostí postoupit dále se
stane bezpochyby i Československá spartakiáda
1990 a její sportovní a turistický program
i program hromadných vystoupení.
Masový rozvoj tělesné výchovy, sportu
a turistiky jako nezastupitelná složka výchovy
dětí a mládeže byl rovněž
hlavní náplní konferencí tělovýchovných
jednot, okresních, krajských i republikových
konferencí územních a svazových orgánů,
které v současné době probíhají
jako příprava sjezdů ČSTV. Tato jednání
přinesla rovněž v diskusi řadu námětů,
jak lépe využívat stávající
finanční zdroje a tělovýchovná
zařízení, ale poukázala na dlouhodobě
problémové a neřešené otázky.
Se stejnými stanovisky jsme se setkali rovněž
na poslaneckých průzkumech a jelikož limitují
využití volného času mládeže,
uvedu některé z nich.
Jedná se zejména o špatnou kvalitu a kritický
nedostatek nářadí, náčiní,
sportovních potřeb, oblečení a obutí
pro tělesnou výchovu, sport a turistiku, mnohdy
i jejich vysoké ceny neodpovídající
kvalitě.
Je kritizován v řadě míst naprostý
nedostatek tělovýchovných zařízení,
zejména neutěšený stav je na našich
sídlištích.
Je konstatován úbytek finančních zdrojů,
tendence podniků, národních výborů
i dalších provozovatelů předávat
tělovýchovná zařízení,
jejichž provoz vykazuje ztrátu, Československému
svazu tělesné výchovy.
Je pravda, že řešení těchto i dalších
problémů vyžaduje finanční prostředky.
Víme, že je nereálné je požadovat
v současné době ze státního
rozpočtu. Proto naše organizace přijímá
opatření, jak zvýšit podíl na
tvorbě vlastních zdrojů. Jedním z
nich je i rozšíření hospodářské
činnosti tělovýchovných jednot, kterou
zaměřujeme především na tělovýchovné
služby, dále na provozování ubytovacích
a stravovacích zařízení, výrobu
sportovních potřeb a další služby
občanům.
Zde však je brzdou, kromě jiného, progresívní
zdanění těchto činností, a
to tak výrazné, že další rozšiřování
hospodářské činnosti se nevyplácí,
protože při určité příjmové
hladině větší část ze
zisku se odvádí státu. Nově připravované
normy odvodů a daní by u organizací Národní
fronty, včetně jejich podniků, měly
hospodářskou činnost iniciovat. V opačném
případě tělovýchovné
jednoty, ale i další základní organizace
Národní fronty, přestanou tuto činnost
vykonávat, čímž přijdou občané
o služby, stát i ČSTV o prostředky a
tělovýchovná a sportovní činnost
dětí a mládeže i dospělých
se bude omezovat. Vznesl jsem k tomuto problému při
jednání výboru ČNR pro kulturu a výchovu
dotaz, dostal jsem od příslušného resortu
pouze obecnou odpověď. Věřím,
že federální ministerstvo financí kladně
posoudí z hlediska výše odvodů naši
snahu o zvýšení tvorby vlastních zdrojů
na činnost a vytvoří taková pravidla,
která budou motivací pro další hospodářskou
činnost.
Hovořím o tom proto, že omezování
možnosti provádět tělesnou výchovu,
sport, turistiku a branně technické sporty se projeví
na dalších zdravotních problémech populace
i jejich fyzické a branné připravenosti a
ve svých důsledcích bude vyžadovat několikanásobně
vyšší náklady ve zdravotnictví,
ale i v jiných oblastech. Nemůže nám
přece být lhostejné, že více
než 50 % našich občanů je obézních,
značné procento dětí je osvobozeno
od tělesné výchovy, značná
část mládeže je zdravotně oslabena,
že enormně narůstá onemocnění
kardiovaskulárního systému i úmrtí
na tato onemocnění - statistika nás řadí
k těm horším na světě -, že
roste kriminalita mládeže, šikanování,
závislost na drogách, včetně alkoholu
a kouření.
Ne náhodou se v průmyslově vyspělých
zemích přihlíží při přijetí
na vedoucí funkce k výsledkům v testech celkové
fyzické zdatnosti, neboť je prokázáno,
že ovlivňuje pozitivně pracovní výkonnost
a snižuje nemocnost.
Pokud si to všichni hlouběji uvědomíme,
podstatně přispějeme ke zdraví národa,
k výchově mladých lidí k socialistickému
způsobu života a ne k jeho konzumnímu a spotřebnímu
pojetí. Mnohonásobně to platí zejména
v současné etapě přestavby života
a práce v naší zemi. Vzorem k řešení
těchto otázek nám mohou být sovětští
soudruzi, kteří ve velkorysých konkrétních
opatřeních na podporu rozvoje masové tělesné
výchovy ukazují na jeho význam v současné
etapě budování socialismu.
Soudružky a soudruzi, dovolte, abych se zmínil ještě
o jedné otázce, ke které při poslaneckých
průzkumech mladí lidé otevřeně
diskutovali a zaujímali kritická a otevřená
stanoviska.
Je to otázka mezilidských vztahů, dalo by
se říci - socialistické etiky. To je oblast,
kterou mladý člověk zvlášť
hodnotí, pozoruje, ale také právem kritizuje.
Jsou to vztahy v rodině, ve škole, na pracovišti,
na veřejnosti, v kolektivu, kde tráví mladí
volný čas. Zde musíme trpělivě,
ale důsledně odstraňovat vše, co škodí.
Sem patří - troufám si tvrdit i povinnost
projednávat anonymní dopisy a stížnosti.
Doporučuji tuto povinnost zrušit a přijmout
spíše zákaz nepodepsané projednávat,
využít opatření, která byla přijata
v SSSR. Navodit tím ve společnosti atmosféru
důvěry, otevřenosti, ale i povinnosti včas
upozorňovat neanonymně na jevy, které škodí
socialismu a jsou mu cizí.
Zejména je to aktuální v současné
době, kdy snižujeme aparát centrálních
orgánů, zvyšujeme požadavky na kázeň,
pracovní morálku a usilujeme o diferencované
odměňování s důrazem na poctivou
práci, čímž vzniká řada
složitých, ale i konfliktních situací.
Bez atmosféry náročnosti, konkrétní
a adresné, ale i podepsané kritiky je posun vpřed
a realizace záměrů nemyslitelná. Zejména
mladí lidé citlivě reagují na to,
když není jednota slov a činů, na pokrytectví,
křivdu i atmosféru nedůvěry. Svými
přístupy, opatřeními, působíme
na výchovu občanů, atmosféru ve společnosti.
V této atmosféře žijí, učí
se, pracují, tráví svůj volný
čas a formují se charakterové vlastnosti
i mladých lidí.