Česká národní rada 1986 – 1990

Současně s tím však musí trvale zabezpečovat i kvalitativní politicko-organizátorskou činnost a důraznou a důslednou kontrolu průběžného plnění jednotlivých bodů usnesení, dle stanovených termínů realizace, s následným řešením jejich eventuálního neplnění.

Zde by významnou úlohu měl sehrát i Socialistický svaz mládeže, jakožto zástupce mladé generace. Územní orgány SSM na úrovni krajů, okresů, měst i obcí musí v úzké součinnosti se svými aktivy mladých poslanců důsledně dbát na plnění přijatých závěrů k problematice mladé generace, důrazně upozorňovat na jejich neplnění a hlavně vlastní aktivní prací k jejich realizaci bezprostředně přispívat.

Vážené soudružky a soudruzi, hlavním požadavkem dnešní doby je podstatné zvýšení výkonnosti a efektivnosti národního hospodářství. Jednou z podmínek jeho realizace je i zdravá, dobře vychovaná a pracovitá mládež. Abychom z jejího života vytlačili kriminalitu a všechny ostatní závažné protispolečenské jevy, musíme zabezpečit cílevědomé, komplexní, koordinované, a především efektivní úsilí všech článků našeho politického systému, založené na nejnovějších poznatcích současné vědy.

K tomu by mělo směřovat i usnesení z našeho dnešního zasedání a zejména jeho realizace v příštích letech. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Michalu Krausovi.

Soudružky a soudruzi, teď přerušíme jednání na krátkou přestávku. Budeme pokračovat vystoupením poslance Bohuslava Olšana.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Hovořit bude soudruh Olšan, připraví se soudruh Dona.

Poslanec Bohuslav Olšan: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi! Výbor pro zemědělství a výživu České národní rady se dvakrát zabýval problémy přípravy mladé generace na zemědělská, lesnická a vodohospodářská povolání. Podkladem pro jednání nám byly provedené průzkumy skupinou poslanců, jednání ve zpravodajských skupinách a písemná informace resortních ministrů.

Velmi podnětné připomínky vznesli poslanci z individuálního průzkumu ze svých volebních obvodů. Získané poznatky svědčí o tom, že oba resorty věnují nemalou pozornost zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu učňů.

Přesto mi dovolte, abych upozornil na některé problémy, které výchovu mladé generace provázejí.

Pokud jde o lesní a vodní hospodářství, jsou dostatečné kapacity výukových prostorů pro praktický výcvik i pro ubytování. V zařízení resortu zemědělství a výživy tomu zdaleka tak není. Učňovská zařízení jsou většinou umístěna v bývalých administrativních budovách, některá i v historických objektech, jsou nedostatečné kapacity pro ubytování. Technický stav objektů je velice rozdílný.

Domníváme se, že resort zemědělství a výživy by měl v realizaci programů dobudování sítě věnovat větší péči a zejména důsledněji realizovat připravované záměry.

Nábor mladých lidí pro povolání v resortu lesního a vodního hospodářství je dlouhodobě zabezpečován, jedná se o nábor chlapců a úspěšně se daří. Při průzkumu jsme se setkali s tím, že někteří učni nejsou dostatečně fyzicky zdatní na úkony výcviku. Proto, vedle teoretické a praktické přípravy, se musí věnovat velká pozornost i zvýšení fyzické odolnosti učňů, zejména v nižších ročnících.

Setkali jsme se také s připomínkou, že je v rozporu ukončení učebního oboru s možností zařazení do výrobního procesu u vyučenců, kteří po skončení učiliště nedosáhli 18 roků.

V náboru do zemědělských učňovských zařízení, jsme se setkali s problémy, především pokud jde o stanovení plánovaných cílů. Zemědělské organizace mají připomínky k vysokému podílu plánovaného náboru dívek. Ten neodpovídá současnému podílu žen v zemědělských profesích a ani výhledové potřebě dalšího technického rozvoje v zemědělství.

Proto se neplní plánované nábory dívek pro obor operátor živočišné výroby. Na druhé straně zemědělské závody kritizují, že nemohou přijmout především chlapce rodičů, kteří v zemědělství pracují a bydlí na vesnici. Domníváme se, že by bylo správné, aby bylo umožněno zemědělským organizacím, zejména v pohraničních oblastech, plně uspokojit zájem chlapců pro přípravu na zemědělská povolání.

Pokud jde o síť středních zemědělských škol, výbor se ztotožňuje s názory jak resortu zemědělství a výživy, tak ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že až na výjimky, rozmístění odpovídá potřebám zemědělství. Oceňujeme, že pro potřeby lesního hospodářství v Západočeském kraji bude zřízena nová střední lesnická škola ve Žluticích.

Do středních zemědělských škol je přijímán vysoký podíl děvčat. Touto otázkou by se měly příslušné resorty zabývat, protože podle informací z resortu školství, mládeže a tělovýchovy se to týká i jiných technických oborů.

Ve výboru jsme připomínali, že je třeba zhodnotit současnou úroveň praktické výchovy a v té souvislosti i naplňování funkce školních zemědělských podniků středních zemědělských škol. Jsme názoru, že by bylo potřebné využívat ve větším rozsahu pro praktickou výchovu některých špičkových zařízení objektů přímo v zemědělských závodech.

Na závěr mi dovolte, soudružky a soudruzi, říci několik zkušeností se zabezpečováním náboru a výchovy učňů v systému podnikového zařízení.

Mohu konstatovat, že naše zkušenosti potvrzují přednosti středních odborných učilišť, kde je zřizovatelem výrobní organizace. Je možné rychleji vytvořit optimální podmínky pro dobrý průběh a výsledky výchovného procesu, zejména v kádrovém a technickém zabezpečení.

V našem středním odborném učilišti vychováváme dva učební obory a to: mechanizátor rostlinné výroby a mechanik opravář zemědělské techniky rostlinné výroby. Za existence učiliště jsme již vychovali 884 opravářů, 409 traktoristů, 132 pracovníků z praxe získalo výuční listy, 60 získalo střední vzdělání a 740 svářečů. Vyučenci se velmi úspěšně zařazují do výrobního procesu.

V odborné průpravě umožňujeme vyučencům získat oprávnění řídit traktory a nákladní auta a získat oprávnění svařování elektrickým obloukem a plamenem. Dříve se ještě umožňovalo vyučencům získat oprávnění pro obsluhu obilních kombajnů, samochodných sklízecích řezaček a další. To však současná osnova u 17-letých vyučenců neumožňuje.

O učiliště je velký zájem. Uvažujeme o zřízení dalšího učebního oboru na pomoc stavebním profesím.

Střední odborné učiliště však neslouží jenom pro výchovu dorostu zemědělských profesí, ale i doškolování a doplňování kvalifikace dospělých pracovníků.

V souvislosti s řešením problému doškolování vyjadřuji připomínku, že je třeba, aby resort posoudil další netradiční formy doškolování i jiných nezemědělských profesí. Chtěl bych ocenit příklad, kdy střední zemědělské učiliště stavební v Kutné Hoře pro náš podnik zorganizovalo speciální deseticyklový kurs na přípravu profese pokrývač. Náš podnik tímto způsobem během jediného roku získal 17 nových pokrývačů.

Domnívám se, že by této formy mělo být využito i v jiných profesích i v jiných resortech. Potřeba rekvalifikace je velmi aktuální v souvislosti s uskutečňováním přestavby našeho národního hospodářství a týká se to i našeho zemědělství (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Olšanovi. Slovo má poslanec Jiří Dona, připraví se předsedkyně ČÚV SSM soudružka Zdeňka Tesařová.

Poslanec Jiří Dona: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Jistě mi dáte za pravdu, že námi dnes projednávaná problematika není zdaleka nová. Již mnohokrát v minulém období se jí zabývaly stranické, státní i jiné orgány, a to na všech úrovních.

Osobně jsem se mnoha takovýchto jednání jako bývalý svazácký funkcionář zúčastnil. V našem dnešním jednání však vidím přece jen rozdíl oproti jiným. Ten rozdíl spočívá ve velké pozornosti, která byla věnována přípravě dnešního plenárního zasedání. Poslanci ať už v pracovních skupinách nebo jednotlivě provedli řadu průzkumů, jejichž cílem bylo se co nejpodrobněji seznámit s problematikou mladé generace v různých místech ČSR.

Velkou aktivitu při přípravě plánu vyvinul rovněž Aktiv mladých poslanců při ČÚV SSM. Získané poznatky z průzkumů spolu s tezemi vlády ČSR, které jsou dle mého názoru zpracovány velmi objektivně a komplexně, pak sloužily k samotné přípravě dnešního jednání. Mám za to, že každý z nás poslanců si uvedené materiály prostudoval a získal tak i přes značný rozsah problematiky v podstatě ucelený obraz o skutečné situaci, ale hlavně o problémech, se kterými se potýkáme a z nichž mnohé nazrály k řešení. Velkým kladem podkladových materiálů je rovněž to, že v mnoha oblastech ukazují řešení a východisko.

Otázkou mladé generace jsme se zabývali na jednání výboru pro průmysl a stavebnictví, kde jsme spolu se zástupci resortu ministerstva průmyslu a ministerstva výstavby a stavebnictví velmi důkladně provedli analýzu současného stavu dané problematiky v uvedených resortech. Po provedených průzkumech a po projednání předložených materiálů jsme konstatovali, že otázkám komplexního rozvoje mladé generace je v obou resortech věnována trvalá pozornost.

Zástupci resortů nás současně upozornili na to, že dle jejich názoru - a výsledky průzkumů to v mnohém potvrdily by bylo vhodné provést některé změny v učebních osnovách na SOU. Jednalo se zde hlavně o posílení praktické části výuky. Jistě jsme všichni zajedno v tom, že chceme mít dělnickou mládež všestranně vzdělanou, ale řekněme si upřímně - u dělníka bude vždy rozhodující manuální zručnost, šikovnost a řemeslný fortel. Na druhé straně se však podívejme na to, zda je vždy a beze zbytku využíván čas určený pro praktickou výchovu učňů. Možná by stálo za to zjistit, kolik procent určené doby k praktické výuce je skutečně efektivně využito. V této souvislosti mi dovolte, abych zde uvedl jeden poznatek z průzkumu, který se rovněž objevil v souhrnné zprávě a který lze zobecnit v podstatě na všechny resorty.

Podniky mnohdy žehrají na nedostatečnou kvalitu nových vyučenců, hlavně tedy praktickou, ale podívejme se taky na to, jak mnohdy využívají závěru učební doby k tomu, aby se učni seznámili s prací, kterou budou vykonávat po vyučení. Nejsou řídké případy, kdy podniky v této době na nedoučených žácích požadují provádění nekvalifikovaných prací. Tím se toto období odborného rozvoje přímo na závodech míjí účinkem.

Při samotném vstupu vyučenců do pracovního procesu pak sehrává důležitou roli hnutí patronů dělnické mládeže. Měli jsme se možnost přesvědčit, že tam, kde se tomuto hnutí věnují skutečně neformálně, dosahují dobrých výsledků.

Jedním z velmi diskutovaných problémů i při jednání našeho výboru bylo zapojení mladých techniků, a to jak vysokoškoláků, tak středoškoláků do zodpovědných hospodářských funkcí. Zazněly hlasy v tom smyslu, že dnešní mladá inteligence nemá zájem o tato místa. Raději prý méně peněz, ale malá nebo téměř žádná zodpovědnost. Ano, vždy se najdou takoví, kteří skutečně nebudou mít zájem. Ale jako zobecnění je nutno tyto názory rozhodně odmítnout. Převážná většina těchto mladých lidí má zájem a snahu, což je jí vlastní, něčeho dosáhnout, v něčem vyniknout. Já osobně vidím problém v jiné oblasti. Je to hlavně kvalitní kádrová práce, o které se v poslední době tolik hovoří, a pak citlivý přístup a hlavně zájem vedoucího, vychovat si kvalitní technicko-hospodářský kádr, popřípadě svého nástupce. Není vůbec žádný problém dokázat začínajícímu pracovníkovi, že na danou funkci nemá ještě dostatečné schopnosti, že na ni prostě nestačí.

Opačný postup je sice mnohem náročnější, ale rozhodně účinnější. v mnoha usneseních se sice hovoří o tom, že pro schopné mladé lidi máme vytvářet podmínky a dosazovat je do zodpovědných funkcí. Jak to ale udělat, když pro některého sedmdesátiletého ředitele je jeho padesátiletý zástupce ještě mladý a nezkušený! Přitom, když se těchto lidí zeptáte, jak začínali oni, tak vám řeknou: "Jo kamaráde, já už ve 30 letech dělal náměstka! To byla jiná doba." Je to opravdu jenom tou dobou? Ale že to jde, nám dokumentují příklady z mnoha podniků, kde nemají strach dát zodpovědnost mladým, ale na druhé straně se jim také komplexně věnují.

Pracuji na šachtě v OKR a konkrétně v našem revíru byste našli mnoho příkladů, kdy zodpovědné funkce na podnikových nebo závodních úrovní zastávají lidé kolem 30 let, mnohdy ještě mladší. Ale je to i řada jiných podniků, například n.p. Silnice Plzeň, kde se tímto problémem zabývá osobně podnikový ředitel. Zřejmě ví, proč to dělá.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nyní mi dovolte několik slov o problému, se kterým se v současné době potýká PO SSM, jejíž podíl na výchově zejména té nejmladší generace je nesporný a řekl bych nezastupitelný.

Hromovým potleskem ocenili vloni delegáti sjezdu SSM v ČSR slib Lubomíra Štrougala, že vláda ČSSR do konce roku dořeší uvolňování pionýrských pracovníků na letní pionýrské tábory, že letitý problém už nás nebude pálit. Slib byl splněn - vládní usnesení má číslo 17 a platí od 21. ledna tohoto roku. Jenže ... Resorty rozpracovaly usnesení se značným zpožděním, např. GŘ OKD k 5. červnu. V březnu a dubnu signalizovala hlášení okresních rad PO SSM i svazáků kádrovou nepřipravenost letní táborové činnosti PO SSM. I když už dnes můžeme říci, že konání žádného z táborů pořádaných pionýrskými skupinami není ohroženo, je to v první řadě zásluhou velkého úsilí kolektivu pionýrských pracovníků, bezpočtu jednání s příslušnými řídícími pracovníky, hledání náhradních variant řešení.

Vládní usnesení č. 17 ukládá organizacím povinnost uvolnit k výchovné práci zaměstnance, kteří nejméně jeden rok pracují bezplatně a soustavně ve funkci pionýrského pracovníka. Současně doporučuje organizacím uhradit jim ušlou mzdu. Překážky vyrostly na termínech celoročně a bezplatně. Zaměstnavatelé se brání uvolnit provozní pracovníky pionýrských táborů, například kuchařky, v druhém případě se dostávají do autu externí pracovníci domů pionýrů a mládeže, kteří si měsíčně přijdou třeba na 60 Kčs odměn. Těžko pak vysvětlovat, že právě na letních pionýrských táborech vrcholí celoroční práce zájmových útvarů.

Není sice v našem kraji takový podnik, jenž by neuvolnil ani jednoho pionýrského pracovníka na letní pionýrský tábor, zato je početný zástup těch, které - striktně trvají na usnesení č. 17 - uvolnily méně zaměstnanců než vloni, předloni. A tak proč to nepřiznat, výsledek jednání často závisí na vzájemných vztazích a postoji jednotlivců k naší organizaci dětí.

Soudružky a soudruzi, jak jsem se již zmínil v úvodu, projednávaná problematika je tak rozsáhlá, že ji není možné v krátkém časovém úseku celou obsáhnout. Jistě, dalo by se zde hovořit o zařazování mladých dělníků - vyučenců do pracovního procesu, o jejich odměňování, o výchovných problémech mladých lidí a mnoha dalších, které jsou ale podrobně rozpracovány v podkladových materiálech.

Závěrem mi dovolte vyslovit jednu myšlenku, na které jsme se shodli při jednání odborného semináře k tezím vlády ČSR. Konstatovali jsme, že závěrem našeho dnešního pléna by mělo být zcela jasné a konkrétní usnesení. Měli bychom mít dost odvahy říci otevřeně, které z problémů jsme schopni řešit a vyřešit hned, které do určitého termínu a které nejsme v současné době schopni řešit vůbec, ať jsou příčiny jakékoliv.

Mám za to, že tato otevřenost bude přijata lépe než sliby typu "že se opět budeme snažit". V sázce je důvěra mladé generace a to není zrovna málo. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Donovi. Slovo má předsedkyně ČÚV SSM Zdeňka Tesařová, připraví se poslanec Jaroslav Šlézar.

Předsedkyně ČÚV SSM Zdeňka Tesařová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci v úvodu ocenit skutečnost, že Česká národní rada se právě v tomto období zabývá otázkou současného stavu a dalšího zaměření politiky vlády ČSR k zajištění zdravého rozvoje mládeže ČSR. Děkuji za možnost vystoupit v rozpravě 11. schůze ČNR.

Od roku 1982, kdy vláda ČSR přešla na kvalitativně nový, komplexnější přístup k řešení otázek mladé generace, došlo k výraznému posunu v této oblasti. A to včetně prohloubení součinnosti se SSM. Právě v úzké spolupráci s vládou ČSR a za podpory ČNR a jednotlivých jejích poslanců došlo ke změnám při vytváření podmínek SSM a jeho pionýrské organizaci.

V přednesené zprávě byla mimo jiné na několika místech zdůrazněna skutečnost, že mládež je specifickou sociální skupinou naší společnosti. Žije svůj vlastní život a tak se musí sama účastnit při řešení svých problémů a za podpory celé naší společnosti je odstraňovat. Pouze tak se totiž podaří vést mladé lidi k samostatnosti a společenské odpovědnosti.

Jak zdůraznil generální tajemník ÚV KSČ, soudruh Miloš Jakeš při setkání mládeže s představiteli strany, Národní fronty a státu na Pražském hradě: "mladí lidé jsou naším největším bohatstvím a někdy také velkou starostí. Na tom není nic divného. Je třeba rozvíjet a využívat vše pozitivní, co je spojeno s jejich citem pro spravedlnost a kritickým postojem k nedostatkům, zdravou nespokojeností a ctižádostivostí, upřímností a nadšením."