9. Při přípravě příští
pětiletky v oblasti obchodu a služeb bude náročně
posouzena specifická nabídka zboží pro
děti a mládež, zejména v oblasti výživy,
oblékání a obuvi, potřeb pro volný
čas a vzdělávání.
10. Vláda povede národní výbory k
cílově programovému přístupu
k jednotlivým skupinám mládeže, jejich
zájmům a potřebám. Budou vytvářeny
předpoklady ke zvyšování podílu
mladých lidí na správě veřejných
záležitostí ve všech úsecích
života územních obvodů.
11. V součinnosti se zastupitelskými sbory, orgány
Národní fronty a společenských organizací
v ní sdružených vláda posoudí
stav legislativního vyjádření práv
a povinností mládeže a postavení její
organizace. Bude pokračovat v pravidelném společném
posuzování otázek péče o děti
a mládež s představiteli mladé generace,
v širším zapojení mladých lidí
do tvorby a projednávání zejména dlouhodobějších
plánů a programů rozvoje ČSR.
Soudružky a soudruzi, uvedené základní
programové cíle a úkoly v zabezpečení
všestranné péče o mladou generací
ČSR a její aktivizaci považují vláda
i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
za východisko společné další
programotvorné činnosti, která se bude realizovat
v těsné spolupráci se všemi ústředními
orgány státní správy i společenských
organizací. Jde o určitý stručně
vyjádřený Program otevřeného
charakteru, který na základě dnešního
jednání, dalších diskusí a v
intencích politických záměrů
v nejbližší době budeme dál rozpracovávat,
koordinovat jednotlivá opatření s federální
vládou a vládou SSR. Znovu zdůrazňuji,
že nezbytným předpokladem k naplnění
všech uvedených úkolů je těsná
spolupráce s ústředním výborem
Národní fronty ČSR, s Českým
ústředním výborem SSM a dalšími
společenskými organizacemi. Náročné
bude ekonomické prověření možností
zabezpečení uvažovaných úkolů.
více a intenzivněji budeme muset využívat
existujících zařízení. Proto
vláda přistoupí ke zpracování
harmonogramu konkrétních úkolů, a
to v takové podobě, která by umožňovala
reálná etapová řešení
a společenskou kontrolu prokazatelně dosažených
výsledků.
Chtěl bych v závěru vyjádřit
znovu přesvědčení vlády i své
přesvědčení osobní, že
mládež České socialistické republiky
stojí za to, abychom do ní, do jejího všestranného
rozvoje a aktivizace vkládali nejen naděje, ale
i práci, prostředky a osobní úsilí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu Julišovi za přednesení zprávy.
Nyní prosím společnou zpravodajku poslankyni
Marcelu Černou, aby přednesla zprávu výboru
ČNR.
Zpravodajka poslankyně Marcela Černá:
Vážený soudruhu předsedo České
národní rady, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté! V současné
etapě přestavby a realizace strategie urychlení
sociálně ekonomického rozvoje našeho
státu a ve smyslu usnesení 7. a 9. zasedání
ÚV KSČ si s plnou odpovědností klademe
otázku, jakých výsledků jsme dosáhli
při plnění závěrů předsednictva
ÚV KSČ z října 1986 O úkolech
ve výchově mladé generace po XVII. sjezdu
KSČ.
Základní stanoviska, včetně východisek
pro odstranění zjištěných nedostatků
a rezerv, zazněla již ve zprávě vlády
České socialistické republiky, kterou přednesl
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČSR akademik Karel Juliš. Zdůrazňuji
tuto okolnost zejména proto, že dnešní
jednání je výsledkem roční
kolektivní přípravy, s rozsáhlou poznávací
a programotvornou činností.
Po celé přípravné období garanční
výbor ČNR pro kulturu a výchovu úzce
spolupracoval se zpravodaji všech ostatních výborů,
kteří se také zúčastnili dvou
politickodborných seminářů a čtyř
mezivýborových poslaneckých průzkumů
ve Středočeském, Jihomoravském, Západočeském
a Severočeském kraji.
V této souvislosti mi dovolte ocenit soudružskou pomoc,
kterou nám poskytla vedení všech 4 KNV a komise
pro mládež a tělesnou výchovu i optimální
podmínky pro poslanecké průzkumy vytvořené
na územích okresů Děčín,
Příbram, Blansko a Sokolov.
Významnou pomoc představovaly konzultace s oddělením
společenských organizací a národních
výborů ÚV KSČ. Cenné poznatky,
náměty a zkušenosti jsme získali od
krajských a okresních výborů Komunistické
strany Československa.
Také důsledně a od počátku
cílevědomě vedená koordinace s ČÚV
SSM, ČÚV ČSTV, Aktivem mladých poslanců
při ČÚV SSM, přinesla řadu
dalších cenných zkušeností, zejména
z hlavního města Prahy, Východočeského
a Severomoravského kraje.
Úzká a dělná byla rovněž
spolupráce s Úřadem vlády ČSR
a od dubna tohoto roku také s nově vytvořeným
ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Při zpracování výsledků bylo
využito teoreticko-analytických a prognostických
studií Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV,
a dále stálé pracovní skupiny předsednictva
ČNR pro mládež, tělesnou výchovu
a sport, jejíž činnost byla ukončena
v závěru IV. volebního období. Užitečnou
pomoc představovala spolupráce s odborem souhrnných
informací Kanceláře ČNR.
Výsledky této naší činnosti,
včetně závěrů formulovaných
při projednávání ve všech výborech
České národní rady byly předány
zpracovatelům zprávy, předložené
našemu dnešnímu jednání.
Soudružky a soudruzi, po vyslechnutí zprávy
vlády o komplexním rozvoji péče o
mladou generaci mi dovolte shrnout zásadní poznatky,
které zazněly při projednávání
tezí zprávy vlády v jednotlivých výborech
ČNR i při setkání poslanců
s voliči.
Především platí, že řada
opatření přijatá v posledním
období na úrovni stranických, státních
a zákonodárných orgánů federace,
České i Slovenské socialistické republiky
bude řešit právě ty nejpalčivější
problémy, o nichž se na zasedání našich
výborů tolik diskutovalo.
Mám zde na mysli všechny zákonné normy
zaměřené k přestavbě hospodářského
mechanismu ČSSR, Programové prohlášení
vlády ČSSR z května tohoto roku, přípravu
koncepce státní rodinné politiky s federálním
ministerstvem práce a sociálních věcí,
analýzu československé výchovně
vzdělávací soustavy, připravenou ministerstvy
školství, mládeže a tělovýchovy
obou národních republik, dokument ÚV NF ČSR
"Společný postup orgánů Národní
fronty a organizací v ní sdružených
při přípravě mladé generace
na život a práci po XVII. sjezdu KSČ"
i podklady pro připravované zasedání
ÚV KSČ k otázkám ideologické
práce.
Připomínám zejména sféru rodiny
a vzdělávání, oblast vědeckotechnické
aktivity dětí a mládeže, rozvoj péče
o mladé talenty pro rozhodující progresívní
obory společenské práce, přípravu
dělnické mládeže. Dále jsou to
problémy mladých lidí v pracovním
procesu, jejich sociální, bytové a zdravotní
podmínky, otázky kolem účelného
využití volného času, ochrana mladé
generace jako celku před negativními jevy včetně
toxikománií. Připomínky zazněly
- jak již bylo zmíněno i ve zprávě
vlády - také k podílu mladých na řízení
společnosti a formování státní
politiky vůči dětem a mládeži.
Péče socialistického státu o mladou
generaci má u nás dobrý základ a přinesla
řadu konkrétních pozitivních výsledků
v oblasti zdravotnictví, školství, práva,
ekonomiky a dalších.
Socialistický stát vybudoval základy socialistického
školského systému a otevřel všem
schopným a talentovaným mladým lidem, zejména
z dělnických a rolnických vrstev, přístup
k bezplatnému vzdělání. Byl vybudován
systém péče o matku a dítě,
bezplatná zdravotní péče vytvořila
dobrý základ pro zdravý vývoj dětí
a mládeže.
Je zabezpečena právní ochrana dětí
a mladistvých, nebývale se zlepšilo postavení
dělnické mládeže, podstatně vzrostla
životní úroveň mladých lidí,
výrazně se zvýšila jejich kulturní
a vzdělanostní úroveň, byly odstraněny
základní existenční problémy
mladých pracujících a existují široké
možnosti pro využívání volného
času. Úspěchy uplynulých 40 let jsou
nezbytným východiskem pro formování
komplexního programu kvalitativně vyššího
a dokonalejšího řešení otázek
působení socialistického státu na
mládež jako celek.
Objektivní pohled na současný stav dialektického
vztahu mezi socialistickým státem a mladou generací
i vývoj především v posledních
10 letech však ukazuje, že v této sféře
existuje i řada vážných problémů
a nedostatků. Závažná jsou zejména
úzká místa v jednotném působení
na mládež.
Nemůžeme se smiřovat zejména se zformalizováním
a defenzívností komunistické výchovy
mládeže, které se mnohde projevují.
Účinnější bariéry je třeba
stavět proti působení antikomunistické
propagandy, idealizaci spotřebního stylu života,
projevům netřídního pacifismu a kosmopolitismu,
proti buržoazně liberalistickým iluzím
o možných přístupech k řešení
společenských problémů.
Nedostatečné řešení závažných
problémů a potřeb mladé generace,
protektorský vztah k mládeži - to vše
vedlo k tomu, že určitá část
mládeže ztratila smysl pro politickou a společenskou
angažovanost, nenašla socialistickou perspektivu svého
života, deformovala svůj způsob života.
Nemůžeme a nesmíme přehlížet
vzrůstající antikomunistickou propagandu
a ideologickou diverzi, zaměřenou v mnoha směrech
právě na mladou generaci. Cílem tohoto rozvratného
působení je zpochybnit hodnoty socialismu, znevážit
politiku strany, těžit z toho, že mladí
lidé nemají takové životní zkušenosti
jako starší generace.
Stále platí, že uvolňování
mezinárodního napětí neznamená
odzbrojení a defenzivní přístupy v
ideologické oblasti. Naopak, širší vzájemné
setkávání lidí žijících
v různých společenských systémech
otevírá nové možnosti a příležitosti
pro třídního protivníka, který
se jich bude snažit využít ke svým nepřátelských
záměrům.
Vyvstává proto naléhavá potřeba
postavit před mladé lidi a celou společnost
politický program vymezující postavení
a úlohu mládeže v náročném
procesu strategie urychlení a přestavby, zároveň
získat mládež pro tyto cíle. Je nezbytné
dát mládeži jasnou perspektivu jejího
dalšího vývoje v socialistické společnosti,
jejího postavení a role při řešení
základních úkolů ve sféře
politického, společenského a materiálního
života. Plně ji zapojit do současných
celospolečenských změn, které směřují
k obnově vysoké dynamiky socialismu, k růstu
jeho ekonomické a morální síly, k
vzestupu jeho autority ve světě.
V mladých lidech, v jejich elánu, vědomostech
a schopnostech má naše společnost velký
potenciál k nezbytnému posílení tvorby
hodnot materiálních i duchovních. Bez aktivní
účasti mládeže na tvorbě zdrojů
ve výrobě, ve vědě, v kultuře
a v celém veřejném životě se
nepodaří naplnit i oprávněné
požadavky mladých lidí samotných.
Považujeme za potřebné jednoznačně
ukázat, že společnost a její orgány
znají a plně si uvědomují závažné
potřeby a problémy mladé generace, že
je v souladu s možnostmi politického a ekonomického
vývoje společnosti účinně a
postupně je řešit. Zásadně prokázat,
že vedení společnosti s mládeží
počítá, potřebuje ji, váží
si ji, spojuje s ní budoucnost našeho státu,
že bude ve sféře politiky, ekonomiky i kultury
připravovat pro mladé lidí souhrn konkrétních
opatření a podmínek pro její zdravý
rozvoj.
Ve světle všech těchto záměrů
se ukazuje naléhavá potřeba daleko promyšlenější
koncepce a koordinace mezi jednotlivými resorty, organizacemi
a institucemi, které se otázkami mladé generace
zabývají. v tomto smyslu, v souladu se závěry
7. a 9. zasedání ÚV KSČ a zmíněného
dokumentu ústředního výboru Národní
fronty ČSR, připadá nezastupitelná
úloha v práci s mládeží orgánům
a organizacím sdruženým v Národní
frontě, které mohou výrazně svými
specifickými prostředky přispět k
formování morálního profilu mladé
generace a všestrannému rozvoji jejich zájmových
aktivit.
Nejde v žádném případě
o přehlížení nebo podceňování
dosažených významných úspěchů
a práce ve sféře péče o mladou
generaci, která se ve velké míře sama
a z vlastní iniciativy zasloužila o vznik řady
vědeckotechnických aktivit, zasáhla významným
způsobem do tvorby a zavádění inovací.
Vždyť za třetinu vynálezů vděčíme
právě mladým lidem do 35 let, naše mládež
dosáhla významných úspěchů
v mezinárodních vědeckotechnických,
matematických, uměleckých a sportovních
soutěžích.
Proto nám musí jít o důsledné
soustředění všech materiálových
a lidských sil ve vertikální i horizontální
úrovni, k dosažení rychlejších
a účinnějších pozitivních
výsledků tak, jak to vyžadují potřeby
strategie urychlení, přestavby a demokratizace.
Souhrnné posouzení této problematiky v dlouhodobém
časovém kontextu, včetně vytipování
nejdůležitějších a aktuálních
problémů řešitelných v souladu
s existujícími materiálními, kádrovými
a společenskými možnostmi v blízké
době, je základem pro vyšší stupeň
komplexního řešení problémů
mladé generace v ČSSR. Toto posouzení plně
navazuje na činnost dosavadních státních
orgánů a společenských organizací,
respektuje a využívá osvědčené
cesty přípravy a výchovy dětí
a mládeže i zkušenosti z institucionální
dělby práce na tomto úseku. V neposlední
řadě k aktuálním problémům
patří i zdravý fyzický vývoj
mladé generace, celkový pohybový režim,
stav fyzické zdatnosti dětí a mládeže
a s tím související podmínky pro provozování
tělesné výchovy, sportu a turistiky ve volném
čase. Prostředkem k dalšímu pozitivnímu
posunu v této oblasti se bezpochyby stane i Československá
spartakiáda 1990.
Usnesení 9. zasedání ÚV KSČ
a na něj navazující změny v uspořádání
centrálních orgánů státní
správy federace a republik, vytváří
odpovídající podmínky k dalšímu
postupu kupředu. Vznik ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ČSR na
úrovni republikových vlád je závažných
krokem k postupnému řešení výše
uvedených nedostatků v jednotném působení
společnosti na mladou generaci. V této souvislosti
znovu připomínám to, co zaznělo ve
zprávě vlády, že považovat nově
vytvořené ministerstvo za jediný státní
orgán odpovědný za péči o mladou
generaci by bylo chybné a politicky nesprávné.
Za komplexní rozvoj mladé generace nese odpovědnost
celá společnost, každý její člen.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem i k tomu, co bylo
uvedeno ve zprávě vlády a v usneseních
výborů k předloženým tezím,
doporučuji, aby Česká národní
rada po rozpravě v konstatační části
usnesení zdůraznila, že splnit koncepční
záměry vytyčené XVII. sjezdem KSČ
předpokládá získat pro cíle
přestavby mladou generaci, všestranně ji připravit
na budoucí náročné úkoly a
plynule mladé lidi začleňovat do všech
společenských procesů.
V současné situaci však nestačí
pouze programové cíle a úkoly proklamovat,
je nezbytné připravit dlouhodobý program
konkrétních, termínovaných a kontrolovatelných
úloh jednotlivých státních orgánů
a organizací v tomto procesu. K realizaci takto formulovaných
cílů musí být koncentrovány
všechny společenské síly a prostředky,
mobilizovány finanční, hmotné i duchovní
zdroje a do přípravy, realizace a kontroly těchto
opatření zapojena široká veřejnost
prostřednictvím národních výborů
i organizací sdružených v Národní
frontě.
Vládě ČSR by mělo být v usnesení
doporučeno zpracovat do konce 1. pololetí 1989 konkrétní
program státní péče o mládež
v podmínkách ČSR a při jeho tvorbě
přihlédnout k připomínkám obsaženým
ve zprávě společné zpravodajky a v
rozpravě. V souladu s přednesenou zprávou
vlády je za profilující problémové
okruhy při jeho tvorbě třeba považovat:
1. Zlepšení stability a plnění základních
funkcí mladých rodin. Připravit účinná
opatření k výchově k manželství
a rodičovství, dořešit otázky
materiální základny mladých manželství
a přijmout urychlené a zásadní opatření
v bytové politice. K otázce bytů pro mladé
lidi je nutno říci, že jsme se s ní
setkávali na průzkumech jako s jedním z nejvážnějších
problémů. Tyto zkušenosti potvrzují
znalosti každého z nás ve volebních
obvodech i frekvence této otázky ve sdělovacích
prostředcích a v diskusích mezi širokou
veřejností. Vycházíme z toho, že
jde o federální problematiku, o níž
se již hodně mluvilo a napsalo. Dnes však již
musí přijít čin a my jako poslanci
nejvyššího zákonodárného
sboru ČSR budeme podporovat všechny pozitivní
návrhy, které pomohou dořešit mnohdy
velmi složitou situaci mladé generace v této
oblasti.
2. Stav péče o zdraví mládeže
dorostového věku a vysokoškolských studentů,
včetně úrovně hygieny školního
prostředí, režimu dne a výživy.
V této souvislosti přijmout i účinná
opatření k potlačování zdraví
škodlivých návyků určité
části mládeže, jako toxikománie,
alkoholismu a jiných.
3. V oblasti školství posoudit na základě
připravené analýzy a široké diskuse
- účinnost dosavadních forem a metod práce
všech stupňů a druhů škol, včetně
jejich řízení. Za prioritní považovat
odpovědnou a efektivní přípravu mládeže
na dělnická povolání. Poznatky z volebních
obvodů jasně ukázaly, že ne všude
se můžeme pochlubit s úrovní učňovského
školství. Poslanci shodně připomněli,
že nelze nadále připouštět, že
dnešní učňovský dorost se mnohdy
učí na strojích z první poloviny tohoto
století. Jak máme takto získat mládež
pro vědeckotechnický rozvoj a jak můžeme
takto vytvářet hrdost na dělnickou profesi,
vytvářet dělnickou třídu pro
příští tisíciletí?
- vztahy rodiny a školy, školy a veřejnosti,
školy, veřejnosti a pracovních kolektivů,
již ve školním roce 1988/1989 realizovat úpravy
v rozsahu učiva na základních školách
a v dalších letech pak na středních
školách,
- hledat možnosti rozvoje materiální základny
školství,
- posoudit otázky práce vysokého školství
v souvislosti s přípravou nového vysokoškolského
zákona,