Poznatky poslanců výboru České národní
rady pro národní výbory a národnosti
z volebních obvodů dokonce naznačily, že
národní výbory předpokládají
častější střet komerčních
zájmů těchto organizací s názory
národních výborů, které musí
jednoznačně hájit a zajišťovat
potřeby občanů. Poukazovali jsme např.
i na to, že nové znění § 20 odst.
1 písmeno b) to je vypuštění možnosti
národních výborů pod sankcí
vyžadovat od obchodní organizace zabezpečení
sortimentu především základních
potravinářských výrobků po
celou dobu prodeje může způsobit nežádoucí
problémy. Nezbývá, než se spoléhat
na uvědomělost organizací, neboť ekonomické
stimuly nebudou v případě uvedených
výrobků zřejmě dostatečně
účinné.
Zákon České národní rady o
vnitřním obchodě přinesl již
v roce 1981 rozšíření pravomocí
národních výborů, zejména základního
stupně. Tehdy nově svěřené
pravomoci však v uplynulém období znamenaly
také značný nárůst administrativy.
Aplikace zákona o správním řízení
na množství rozhodování o stanovení,
případně změně pracovní
doby v provozovnách, udělení souhlasu k přechodnému
uzavírání prodejen nebo provozoven z jiných
důvodů než přejímky zboží,
k rozmístění prodejen a v dalších
případech je administrativně velmi náročné
a národními výbory soustavně kritizovaný
proces. Upozornili jsme na tuto skutečnost a očekáváme,
že bude zohledněna při předpokládané
následující komplexní novelizaci kolem
roku 1990, neboť racionalizace práce národních
výborů a snížení administrativy
je jedním z důležitých politických
úkolů.
Celkově se poslanci našeho výboru shodli na
tom, že novela zákona vytváří
v tomto přechodném období pro organizace
provozující obchodní činnost i pro
národní výbory prostor pro aktivnější
zabezpečování potřeb vnitřního
trhu. Bude ode všech zúčastněných
- stejně jako na všech ostatních úsecích
naší práce - vyžadovat operativní
a iniciativní přístupy k řešení
každodenních úkolů.
Jménem výboru České národní
rady pro národní výbory a národnosti
doporučuji schválit předložený
vládní návrh s úpravami uvedenými
ve společné zprávě výborů.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Chmelaříkové.
Soudružky a soudruzi poslanci, do diskuse se nepřihlásil
žádný další poslanec nebo poslankyně.
Přeje si ještě někdo vystoupit? (Nikdo.)
Přeje si vystoupit někdo z členů vlády?
(Nikdo.)
Končím tedy rozpravu. Přeje si vystoupit
společný zpravodaj? (Nepřál si.)
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Doporučuji opět hlasovat o celém návrhu
najednou. Jsou k tomuto způsobu hlasování
připomínky nebo námitky? (Nebyly.)
Na zasedání je přítomno 163 poslanců.
Jsme tedy usnášeníschopní.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
ČNR, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 127/81 Sb., o vnitřním
obchodě, podle sněmovního tisku 69, ve znění
společné zprávy výborů ČNR,
obsažené ve sněmovním tisku 70, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.
Tím jsme schválili pátý bod pořadu.
Šestým bodem je
Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vás
seznámil s tím, že soudruh Karel Kejzlar požádal
o zproštění z funkce předsedy Nejvyššího
soudu ČSR. Předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty tuto žádost
projednalo a navrhuje České národní
radě žádosti vyhovět, jak je uvedeno
ve sněmovním tisku 81. Soudcem Nejvyššího
soudu ČSR zůstane soudruh Kejzlar i nadále.
Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k předloženému
návrhu nějaké dotazy nebo připomínky?
Nejsou. Doporučuji, abychom hlasovali o následujícím
usnesení, aby byl soudruh Karel Kejzlar zproštěn
funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSR
s tím, že mu Česká národní
rada děkuje za vykonanou práci.
Kdo souhlasí, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti nebo zdržel se někdo hlasování?
Nikdo.
Tím byl soudruh Karel Kejzlar zproštěn funkce
předsedy Nejvyššího soudu ČSR.
Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych při
této příležitosti připomněl
významný podíl soudruha Kejzlara na rozvoji
naší justice, v níž pracuje od roku 1946.
Vždyť jenom v čele Nejvyššího
soudu ČSR stál téměř 16 let,
když předtím byl náměstkem ministra
spravedlnosti ČSR. Po mnoho let se politicky a veřejně
angažuje a mnoho ze svých bohatých soudcovských
zkušeností předává také
mladší odborné generaci, a tak účinně
přispívá k její výchově.
Právem mu proto prezident republiky propůjčil
vysoké státní vyznamenání -
Řád Vítězného února,
který jsme mu včera s předsedou vlády
soudruhem Adamcem předali.
Za jeho dosavadní práci i za příkladnou
spolupráci s naším zákonodárným
sborem chci jménem nás všech soudruhu Kejzlarovi
upřímně poděkovat a popřát
mu pevné zdraví a spokojenost v další
práci i v osobním životě. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, sedmým bodem je
Soudružky a soudruzi, na uvolněnou funkci předsedy
Nejvyššího soudu ČSR je navrhován
soudruh Josef Marek. Jeho kandidaturu projednal ústřední
výbor Národní fronty ČSR a návrh
na volbu soudruha Josefa Marka je obsažen ve sněmovním
tisku č. 82.
Soudruh Josef Marek se narodil v roce 1929, původním
povoláním je dělník. Od roku 1959,
kdy získal právnickou kvalifikaci, pracoval v různých
soudcovských funkcích. V roce 1974 byl zvolen do
funkce soudce Nejvyššího soudu ČSR a od
roku 1977 vykonával funkci předsedy senátu
v jeho trestním kolegiu. V roce 1984 byl opětovně
zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSR.
Soudruh Marek má dobré organizátorské
schopnosti, značné zkušenosti z rozhodovací
činnosti, umí jednat s lidmi. Je dlouholetým
členem KSČ, od roku 1981 pracuje ve funkci vedoucího
odboru právní politiky v oddělení
státní administrativy ÚV KSČ.
Celkově lze tedy konstatovat, že soudruh Marek splňuje
všechny politické, odborné i osobní
předpoklady pro výkon funkce předsedy Nejvyššího
soudu ČSR. Proto návrh ústředního
výboru Národní fronty ČSR doporučuji
schválit.
Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k návrhu
nějaké připomínky nebo dotazy? Nejsou.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí, aby podle návrhu, uvedeného
ve sněmovním tisku 82, byl soudruh Josef Marek zvolen
předsedou Nejvyššího soudu ČSR,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti, zdržel se hlasování?
Nikdo. Děkuji.
Tím byl soudruh Josef Marek zvolen předsedou Nejvyššího
soudu ČSR.
vážený soudruhu, Česká národní
rada tě právě zvolila předsedou Nejvyššího
soudu ČSR. Dovol, abych ti jménem celého
našeho zákonodárného sboru k tomuto
zvolení blahopřál, abych ti popřál
do další práce mnoho úspěchů
a k tomu hodně zdraví.
Soudružky a soudruzi, projednali jsme VII. bod a zvolili
nového předsedu Nejvyššího soudu
ČSR.
Nyní projednáme osmý bod našeho pořadu,
kterým je
Prosím zpravodajku ústavně právního
výboru poslankyni Vlastu Matějkovou, aby odůvodnila
návrh.
Poslankyně Vlasta Matějková: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, v období
od schůze ČNR v dubnu 1988 požádalo
podle zákona o organizaci a o volbách soudců
osm soudců z povolání o zproštění
soudcovské funkce. Z uvedeného množství
je pět soudců znovu navrhováno k jiným
soudům a tři soudci hodlají nastoupit jiné
zaměstnání.
Ústavně právní výbor České
národní rady projednal došlé žádosti
o zproštění soudcovské funkce na své
schůzi 4. června 1988 a jeho jménem doporučuji,
aby Česká národní rada zprostila funkce
soudce z povolání soudce, kteří o
toto zproštění požádali a jsou
jmenovitě uvedeni v tisku 75.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudružce poslankyni Matějkové za odůvodnění
návrhu.
Máte nějaké otázky nebo připomínky
k návrhu ústavně právního výboru?
Nejsou.
Navrhuji, abychom přistoupili k hlasování
tak, že budeme hlasovat o celém písemném
návrhu usnesení najednou. Jsou k tomuto způsobu
hlasování nějaké připomínky
nebo námitky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s návrhem ústavně
právního výboru, obsaženým v
tisku 75, aby Česká národní rada zprostila
soudce z povolání, uvedené v tomto návrhu,
soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti nebo se zdržel hlasování?
Nikdo. Děkuji.
Soudružky a soudruzi poslanci, dalším bodem je
Předsednictvo ústředního výboru
Národní fronty ČSR předložilo
České národní radě ke schválení
54 kandidátů na volbu soudců z povolání
ke krajským, okresním a obvodním soudům
v ČSR tak, jak je uvedeno v tisku 76.
Proti původnímu písemnému podkladu
navrhuje předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty ČSR jednu změnu.
Na straně 3 návrhu je uvedena JUDr. Petra Štěpanovská,
nar. 25. 4. 1964, která byla navrhována k okresnímu
soudu v Karlových Varech. Tato soudružka požádala
písemně o zrušení své kandidatury
z rodinných důvodů.
Předkládám vám tedy tyto návrhy:
pro krajský soud v Praze 1 kandidáta
pro krajský soud v Českých Budějovicích
1 kandidáta
pro krajský soud v Ústí nad Labem 2 kandidáty
pro krajský soud v Hradci Králové 1 kandidáta
pro krajský soud v Brně 2 kandidáty
pro krajský soud v Ostravě 2 kandidáty
pro obvodní soudy v Praze 9 kandidátů
pro okresní soudy v ČSR 35 kandidátů.
Návrh obsahuje politicko-odborné charakteristiky
19 soudců, kterým uplyne desetileté funkční
období. Uvedené návrhy jsou předloženy
po provedené kontrole plnění závěrů
komplexního hodnocení, které vyústilo
u všech kandidátů v závěr, že
splňují politické i odborné předpoklady
pro výkon soudcovské funkce i v dalším
funkčním období. Mezi navrhovanými
kandidáty je rovněž 29 soudců z řad
justičních čekatelů, kteří
složili předepsanou justiční zkoušku,
5 soudců, kteří jsou navrhováni ke
zvolení pro jiné soudy a 1 kandidát je z
náboru mimo resort justice.
V předloženém návrhu je 20 mužů
a 33 žen. Jejich věkové složení
je následující: 21 kandidátů
je ve věku do 25 let, 16 kandidátů do 35
let, 15 kandidátů do 50 let a 1 kandidát
je nad 60 let.
Soudružky a soudruzi poslanci, při výběru
kandidátů na soudce z povolání byla
sledována jejich politická a odborná připravenost,
zkušenosti z justiční praxe a angažovanost
při uplatňování právních
norem a předpisů socialistického soudnictví.
Všichni kandidáti se podle předložených
podkladů podílejí na politickém a
společenském životě na pracovištích
i mimo ně.
Na základě provedených hodnocení jednotlivých
kandidátů na soudce z povolání je
možno konstatovat, že všichni splňují
politické i odborné předpoklady stanovené
v § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1964 Sb., o
organizaci soudů a o volbách soudců z povolání
ve znění vyhlášeném pod č.
19/1970 Sb. Všichni kandidáti se svou kandidaturou
k uvedeným soudům souhlasí.
Soudružky a soudruzi poslanci, má někdo připomínky
k předloženému návrhu? (Nebyly.)
Doporučuji, abychom přistoupili k hlasování,
a to o celém předloženém návrhu
najednou. Jsou nějaké připomínky k
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení na volbu
soudců z povolání k soudům České
socialistické republiky, jak je obsažen v písemném
návrhu předsednictva ústředního
výboru Národní fronty ČSR podle tisku
76 včetně změny, kterou jsem v úvodu
uvedl, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.
Tím jsme zvolili navržené soudce do jejich
funkcí a můžeme přikročit k dalšímu
bodu našeho jednání.
Dovolte mi, abych srdečně přivítal
na našem zasedání předsedkyni výboru
pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu Federálního
shromáždění ČSSR soudružku
Janu Pekařovou (potlesk) a předsedkyni Českého
ústředního výboru SSM soudružku
Zdeňku Tesařovou (potlesk).
Dále mezi námi vítám další
představitele mládežnického a tělovýchovného
hnutí naší republiky, zástupce národních
výborů a všech institucí, v nichž
se konaly poslanecké průzkumy k přípravě
našeho dnešního jednání. Za všestrannou
pomoc, která byla poslancům poskytnuta, bych chtěl
upřímně poděkovat. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání
dalšího bodu našeho pořadu, kterým
je
Z pověření vlády ČSR přednese
zprávu ministr školství, mládeže
a tělovýchovy ČSR soudruh Karel Juliš,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr školství mládeže a tělovýchovy
ČSR, soudruh Karel Juliš: Vážený
soudruhu předsedo České národní
rady, soudružky a soudruzi poslanci, vláda České
socialistické republiky předstupuje před
nejvyšší zastupitelský sbor republiky
se zprávou, jejíž námět je mimořádně
závažný.
Naše společnost vkročila XVII. sjezdem, 7.
a 9. zasedáním ústředního výboru
Komunistické strany Československa do období
velkých, revolučních změn, které
směřují k obnově dynamiky národního
hospodářství a všech společenských
vztahů. Vyrovnat se se změnami světa, trvale
urychlit vývoj naší společnosti je dlouhodobý
úkol a nemůže být dosažen, jestliže
nebudeme schopni pro své záměry a cíle
využít schopností veškeré mládeže,
která bude i uživatelem výsledků a efektů
těchto cílů.