/Přerušenou schůzi České národní
rady zahájil předseda ČNR Josef Kempný
v 8.30 hodin/
Předseda České národní rady
Josef Kempný, místopředsedové
České národní rady Milan Vondruška,
Marie Jarošová, Zdeněk Krč,
Oldřich Burský a Josef Kaňa.
Členové vlády České socialistické
republiky, předseda vlády Ladislav Adamec,
místopředsedové vlády Bohumil Urban,
Jaroslav Tlapák, ministr financí, cen a mezd
Jiří Nikodým, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy Karel Juliš,
ministr kultury Milan Kymlička, ministr zdravotnictví
a sociální péče Jaroslav Prokopec,
ministr spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr
vnitra a životního prostředí Václav
Jireček, ministr průmyslu Petr Hojer,
ministr výstavby a stavebnictví Jaroslav Vávra,
ministr zemědělství a výživy
Ondřej Vaněk, ministr lesního a vodního
hospodářství a dřevozpracujícího
průmyslu František Kalina, ministr obchodu
a cestovního ruchu Josef Ráb, ministr - předseda
Výboru lidové kontroly Jan Motl, ministři
Karel Löbl a Vladimír Šimek.
177 poslanců České národní
rady podle prezenční listiny.
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky
a soudruzi, zahajuji přerušenou 11. schůzi
České národní rady a všechny
vás opět vítám.
Vítám členy vlády České
socialistické republiky v čele s jejím předsedou
soudruhem Ladislavem Adamcem (potlesk), vítám všechny
přizvané hosty.
Tím, že jsme včera rozhodli o tom, že
budeme dnes začínat v 8.30 hodin, nedostavili se
na naše jednání přizvaní hosté
k projednávání problematiky naší
mladé generace. Ti se dostaví až v 9.00 hodin.
Této doby využijeme k tomu, abychom pokračovali
pátým bodem našeho pořadu, kterým
je
Z pověření vlády České
socialistické republiky odůvodní tento návrh
ministr obchodu a cestovního ruchu České
socialistické republiky soudruh Josef Ráb, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Ministr obchodu a cestovního ruchu ČSR Josef
Ráb: Vážený soudruhu předsedo
České národní rady, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci! Předložený návrh novelizace
zákona o vnitřním obchodě byl zpracován
na podkladě závěrů XVII. sjezdu KSČ
a usnesení vlády ČSSR č. 176/1987
(resp. vlády ČSR č. 205/1987) o zkvalitnění
vnitřního trhu, činnosti obchodu a veřejného
stravování, včetně zdokonalení
soustavy řízení. Protože se jedná
o jeden ze základních předpisů zabezpečující
principy přestavby hospodářského mechanismu,
byl pro nabytí jeho účinnosti stanoven termín
1. července 1988. Z toho vyplývá, že
příprava novelizace byla zaměřena
tak, aby zákon o vnitřním obchodě
svým pojetím vycházel ze Směrnice
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu, zákona o
státním podniku, zákonů o zemědělském
a nezemědělském družstevnictví
a z novelizace hospodářského zákoníku.
Hlavním cílem, který sleduje předložený
vládní návrh novelizace zákona o vnitřním
obchodě, je tedy uvést do souladu tento zákon
s principy přestavby hospodářského
mechanismu a vytvořit tak potřebné legislativní
podmínky pro další rozvoj odvětví
vnitřního obchodu a cestovního ruchu a zlepšení
uspokojování potřeb občanů
na vnitřním trhu.
Dochází především k podstatnému
rozšíření možnosti provozovat obchodní
činnost tak, jak to má na mysli zákon o státním
podniku, který v § 39 stanoví, že podnik
si samostatně volí nejvhodnější
způsoby a organizaci prodeje zboží. Novelizace
zákona o vnitřním obchodě proto stanoví,
že obchodní činnost budou moci provozovat všechny
organizace, které ji budou mít stanovenu jako předmět
činnosti, a dále ty organizace, které ji
budou moci provozovat v rámci předmětu své
činnosti, tím se reaguje na novelizaci § 18a
hospodářského zákoníku, podle
něhož v rámci předmětu činnosti
je maloobchodní prodej výrobků, které
organizace vyrábí, úprava nebo jiná
zpracování prodávaných výrobků
a poskytování prací nebo výkonů
s prodejem souvisejících. Navrhované řešení
znamená v podstatě odstranění monopolizace
postavení obchodních organizací a umožňuje
širokému okruhu subjektů provozovat obchodní
činnost. Pouze u provozování služeb
cestovních kanceláří se předpokládá
povolování této činnosti ministerstvem
obchodu a cestovního ruchu ČSR, a to v zájmu
efektivního využívání materiálně
technické základny cestovního ruchu. Ve výjimečných
případech, kdy organizace nebude ze zákona
oprávněná obchodní činnost
provozovat (bude se jednat zpravidla o jednorázové
akce), stanoví se příslušnost místnímu
národnímu výboru k udělení
povolení k provozování takovéto obchodní
činnosti.
Novému postavení ústředních
orgánů státní správy odpovídá
nová úprava stanovení zásad jednotné
socialistické obchodní politiky. Návrh vychází
z toho, že tyto zásady napříště
nebude schvalovat vláda ČSR, ale určí
je přímo ministerstvo obchodu a cestovního
ruchu ČSR ve spolupráci s Českým svazem
spotřebních družstev, krajskými národními
výbory a ústředními orgány,
v jejichž působnosti budou organizovat provozující
obchodní činnost.
Novelizace zákona o vnitřním obchodě
nově vymezuje vztah organizací provozujících
obchodní činnost k národním výborům.
Podle dosud platného zákona o vnitřním
obchodě mají na tomto úseku národní
výbory rozsáhlé pravomoci, zejména
pokud jde o stanovení prodejní doby, vydávání
souhlasu s přechodným uzavíráním
prodejen, s rozmístěním prodejen, ukončením,
omezením nebo zrušením jejich činnosti.
S ohledem na závěry 7. a 9. zasedání
ÚV KSČ a programové prohlášení
vlády ČSSR o posilování postavení
národních výborů a zvýšení
jejich odpovědnosti za komplexní sociální
a ekonomický rozvoj jimi spravovaných územních
celků bylo rozhodnuto, že dosavadní pravomoce
národních výborů v oblasti vnitřního
obchodu zůstanou zachovány. Při stanovení
prodejní doby a při rozhodování o
rozmístění prodejen, omezení nebo
zrušení jejich činnosti budou zajisté
národní výbory vycházet též
ze základního principu vyjádřeného
v zákoně o státním podniku, aby organizace
provozující obchodní činnost uspokojovaly
potřeby občanů na vnitřním
trhu účelně a hospodárně.
V souvislosti s posilováním samostatnosti a odpovědnosti
státních podniků se mění příslušné
ustanovení zákona tak, že pravomoc k zařazení
odbytových středisek veřejného stravování
do kategorií a skupin a ubytovacích závodů
do kategorií a tříd se přenáší
na samotné organizace provozující veřejné
stravování a ubytovací služby. Doposud
zařazení prováděly okresní
národní výbory v souladu s odborovou normou.
Tento návrh se při projednávání
zákona ve výborech České národní
rady setkal s některými připomínkami
poslanců v tom směru, zda tato nově založená
pravomoc organizací nebude v zájmu plnění
zisku znamenat jejich snahu o převedení provozoven
do vyšších cenových skupin. K tomu uvádím,
že jednak dojde k úpravě oborové normy,
kterou se stanoví náročnější
klasifikační znaky pro zařazování
provozoven do skupin a jednak zařazení provozovny
do vyšší skupiny, aniž by tato provozovna
splňovala stanovené požadavky, by znamenalo
pro organizaci povinnost dodatkového odvodu ve výši
neoprávněně získaných prostředků
zvýšené o dalších 50 %.
V návaznosti na přestavbu vnitřního
obchodu a novelizaci hospodářského zákoníku
se příslušně upravují podmínky
provozování obchodní činnosti tak,
že organizace budou povinny dodržovat základní
rozsah obchodní činnosti a za tím účelem
požadovat od dodavatelských organizací dostatečné
množství zboží v potřebném
sortimentu a v různých cenových polohách.
Základním východiskem této změny
je skutečnost, že v souvislosti s již uváděným
usnesením vlády ČSR č. 205/1987 o
přestavbě mechanismu řízení
vnitřního obchodu byl zrušen výnos ministerstva
obchodu ČSR o sortimentně provozní typizaci
prodejen organizací státního obchodu a byla
zaručena i další administrativní opatření
jako územní rajonizace pro provozování
obchodní činnosti, organizace mají rovněž
možnost volného výběru dodavatelů.
Tato opatření, která jsou v souladu se Směrnicí
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu, sledují
vyvozovat větší soutěživost a podnikavost
mezi jednotlivými obchodními obory a umožní
zároveň nabídku ucelených souborů
zboží včetně doplňkového
sortimentu.
Na úseku výkonu státní správy
se právní úprava zjednodušuje tím,
že působnost společná všem stupňům
národních výborů se soustřeďuje
do jednoho ustanovení a specifikace místních
národních výborů jsou upravena samostatně.
S přihlédnutím k dosavadním zkušenostem
s aplikací zákona o vnitřním obchodě
se výše pokut ukládaných národními
výbory sjednocuje a stanoví tak, aby odpovídala
majetkovým sankcím ukládaným na základě
jiných právních předpisů, například
zákona o České obchodní inspekci,
na maximální výši 50 000 Kčs.
V novém hospodářském mechanismu se
předpokládá, že majetkové sankce
budou mít přímý dopad do mzdových
prostředků organizací. Je třeba vycházet
i z toho, že pokuty ukládané národními
výbory za porušení podmínek provozování
obchodní činnosti by měly přimět
vedoucí hospodářské pracovníky
k odstranění nedostatků a zlepšení
jejich činnosti a neměly by znamenat podstatné
zhoršení hmotné zainteresovanosti pracovníků
v obchodě, která stále ještě
neodpovídá společenskému ohodnocení
jejich práce.
Návrh reaguje i na změny v organizaci a působnosti
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy ČSR, jak to vyplývá
ze zákona České národní rady
č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a
působnosti ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České
socialistické republiky.
Dále se v souladu s novým postavením národohospodářského
centra navrhuje příslušná úprava
v působnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu
při realizaci odvětvového řízení
vnitřního obchodu a cestovního ruchu. Jde
o nově formulované úkoly, jejichž cílem
je posílení účinnosti řízení
a koordinační činnosti ministerstva obchodu
a cestovního ruchu. půjde zejména o zkvalitnění
centrálního řízení jeho orientací
na koncepční a programové úkoly, na
zlepšení jeho součinnosti při tvorbě
a realizaci státního plánu, ekonomických
normativů a pravidel při rozvíjení
hospodářského mechanismu ve vnitřním
obchodě, včetně vytváření
podmínek pro hospodářskou soutěživost.
Návrh vychází z přijaté zásady
dvoustupňového řízení a příslušně
upravuje ta ustanovení, v nichž byla stanovena působnost
středního článku řízení
nebo znamenala neodůvodněné zásahy
do samostatnosti organizací.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, celkový rozsah novelizace zákona o vnitřním
obchodě je dán současným stavem prací
na přestavbě hospodářského
mechanismu s tím, že v dané etapě vytváří
pro organizace a národní výbory podmínky
pro plnění úkolů při dalším
rozvoji vnitřního obchodu a státní
správě na tomto úseku. Předpokládá
se, že po novém organizačním uspořádání
podnikové sféry a přechodu celého
národního hospodářství na novou
soustavu řízení bude provedena komplexní
novelizace zákona o vnitřním obchodě.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že
samotná novelizace zákona nemůže bez
dalšího znamenat zlepšení činnosti
vnitřního obchodu. Půjde o to, jakým
způsobem se o jeho aplikaci a o celkové uspokojování
potřeb na vnitřním trhu v nových podmínkách
zasadí všechny subjekty, jichž se dotýká,
od příslušných ústředních
orgánů přes jednotlivé stupně
národních výborů, výrobní
organizace až po organizace provozující obchodní
činnost.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, z pověření vlády České
socialistické republiky doporučuji České
národní radě návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě,
schválit. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
ministru Rábovi za odůvodnění vládního
návrhu a prosím společného zpravodaje
výborů ČNR poslance Přemysla Bohdálka,
aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec Přemysl Bohdálek: Vážené
soudružky, vážení soudruzi! Přestavba
hospodářského mechanismu probíhá
nejen ve sféře výrobní, ale též
ve s oběhové. Předkládaný návrh
zákona má vytvořit předpoklady potřebné
pro realizaci této přestavby na úseku vnitřního
obchodu. Z důvodové zprávy vyplývá,
že jde o změny, jejichž provedení je nezbytné
v dané etapě přestavby a předpokládá
se, že po novém organizačním uspořádání
podnikové sféry a přechodu celého
národního hospodářství na novou
soustavu řízení bude provedena komplexní
novelizace zákona o vnitřním obchodě.
Za velmi pozitivní považuji novou úpravu povolovacího
řízení k provádění obchodní
činnosti organizací. Omezení tohoto povolovacího
řízení pouze na případy, kdy
organizace nemá již ze zákona právo
k provozování obchodní činnosti, znamená
podstatné snížení a omezení administrativy.
Napříště bude třeba takového
povolení zejména tam, kde půjde o jednorázové
provozování této činnosti společenskými,
popřípadě jinými organizacemi.
Návrh zákona ponechává v pravomoci
národních výborů stanovit a měnit
prodejní dobu, vyslovovat souhlas k přechodnému
uzavření prodejny, k umístění
prodejen, k zahájení, ukončení, omezení
a zrušení činnosti prodejen a provozoven. Je
však třeba si uvědomit, že nová
situace, kdy podniky provozující obchodní
činnost přecházejí na odlišnou
organizační strukturu a budou pracovat na principu
úplného chozrasčotu, ovlivní nepochybně
i chování podniků a jejich vztah k národním
výborům. Lze předpokládat, že
bude častěji než dosud docházet ke střetům
zájmů podniků sledujících především
komerční hlediska a stanoviskem národních
výborů, které musí hájit zájmy
občanů, zejména v otázkách
rozmístění obchodní sítě,
stanovení prodejní doby a tak dále.
Přes tyto okolnosti považuji řešení
obsažené ve vládním návrhu za
správné, neboť odpovídá závěrům
7. a 9. pléna ústředního výboru
Komunistické strany Československa a posílení
postavení a pravomoci národních výborů.
Národní výbor je povolán k tomu, aby
zajistil prosazování celospolečenských
zájmů při uspokojování potřeb
občanů a národní výbor také
odpovídá za komplexní ekonomický a
sociální rozvoj svého územního
celku. Tomuto jeho poslání odpovídají
také oprávnění uvedená v zákoně
o vnitřním obchodě. Současně
však bude třeba, aby národní výbory
při svém rozhodování zvažovaly
i oprávněné požadavky týkající
se zejména hospodárného a účelného
provozu prodejen a provozoven, což jim návrh zákona
nově ukládá.
Plnou podporu zasluhuje návrh zákona v té
části, kde v souladu s organizačními
strukturami ústředních orgánů
stanoví úkoly centrálního řízení.
Jde o to, aby orgány centrálních řízení
se zaměřily na koncepční, strategické
a programové úkoly a vytvářely podmínky
pro podnikatelskou činnost, ekonomickou samostatnost a
hospodářskou soutěživost podniků,
které jsou v jejich působnosti. výbory České
národní rady při projednávání
návrhu zákona navrhly některé změny
a doplňky, které jsou uvedeny ve společné
zprávě, kterou obdrželi všichni poslanci.
Smyslem navržených úprav je uvést návrh
zákona do přesného souladu s nově
přijatými zákony, které se týkají
přestavby hospodářského mechanismu,
zejména zákona o státním podniku a
zákona o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví.
Závěrem doporučuji České národní
radě, aby vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 127/1981
Sb., o vnitřním obchodě (tisk 69) schválila
se změnami a doplňky, které jsou uvedeny
ve společné zprávě výborů
České národní rady - tisk č.
70. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Bohdálkovi. Do rozpravy se přihlásila
poslankyně Jarmila Chmelaříková, které
uděluji slovo.
Poslankyně Jarmila Chmelaříková:
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, předložený vládní návrh
novelizace zákona č. 127/1981 Sb., o vnitřním
obchodě je jedním ze zákonů, které
v minimálním časovém rozmezí
navazují na soubor nedávno schválených
federálních zákonů, zakotvujících
do podnikové a družstevní sféry národního
hospodářství zásadní principy
přestavby hospodářského mechanismu.
V souladu s těmito zákony se rozšiřuje
okruh organizací provozujících obchodní
činnost, vytváří se prostor pro jejich
vyšší samostatnost, ekonomickou aktivitu a socialistickou
podnikavost. Naplňují se předpoklady pro
pružnější zásobování
trhu a pro inovaci sortimentu podle poptávky spotřebitelů.
Potud by tedy měly být národní výbory
spokojeny. Půjde-li všechno podle očekávání,
mělo by postupně docházet k lepšímu
uspokojování potřeb občanů,
což je jedním z hlavních zájmů
i úkolů národních výborů.
A že současné nedostatky v sortimentu žádaného
zboží i v zásobování některými
základními druhy výrobků a z toho
vyplývající nespokojenost občanů
negativně ovlivňují právě postavení
a činnost národních výborů,
není jistě třeba zvlášť
zdůrazňovat.
Proto je zcela správné, že národním
výborům byly ve vztahu k vnitřnímu
obchodu zachovány jejich pravomoci. Z pohledu závěrů
XVII. sjezdu KSČ i již citovaných závěrů
7. a 9. zasedání ÚV KSČ směřujících
k upevňování odpovědnosti národních
výborů za komplexní ekonomický a sociální
rozvoj územních obvodů a celkovému
posílení jejich postavení ve vztahu ke všem
organizacím provozujících svou činnost
v jimi spravovaných územích, nemohly obstát
úvahy o tom, že by jejich vliv mohl negativně
ovlivnit samostatné hospodaření organizací
provádějících obchodní činnost.