Soudružky a soudruzi, v úvodu svého vystoupení
jsem uvedla důvody, které vedly ke zpracování
vládního návrhu zákona ČNR,
kterým se mění a doplňuje zákon
o národních výborech. Upozornila jsem dále
na způsob řešení některých
zásadních úprav, jejich předpokládaný
přínos i na některé náměty
do budoucna.
Ve všech výborech České národní
rady jsme se shodli na tom, že předložený
vládní návrh v zásadních rysech
vytváří základní předpoklady
pro rozvinutí činnosti národních výborů
v procesu současné přestavby naší
společnosti. Doporučuji proto, abychom vládní
návrh zákona ČNR, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech,
schválili ve znění společné
zprávy výborů České národní
rady. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudružce Jarošové.
Do diskuse se přihlásili poslanci Miroslav Šenkýř
a Josef Mečl. Prosím poslance Miroslava Šenkýře,
aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Šenkýř: Vážený
soudruhu předsedo, vážení poslanci,
projednáváme novelu zákona o národních
výborech. Dovolte mi k předloženému
návrhu říci několik poznámek.
Národní výbory od roku 1945 vždy představovaly
a představují i dnes v období výstavby
rozvinuté socialistické společnosti jeden
ze základních pilířů našeho
politického systému.
Také právní úprava jejich postavení
vyjadřovala vždy historicky konkrétní
formy demokracie, ověřené praktickou činností
a možnostmi zapojování co největšího
počtu občanů do správy a řízení
státu. Vytvářela také základní
podmínky pro uplatnění celospolečenských
úkolů a současně potřeb občanů
v územních obvodech národních výborů.
Právě odpovědnost národních
výborů za komplexní rozvoj území
a tím i za řešení potřeb občanů
a organizací a rozvíjení socialistické
demokracie, nabývají mimořádného
významu po 7. plénu ÚV KSČ z minulého
roku a v současném období přípravy
a zabezpečování přestavby hospodářského
mechanismu.
Proto je předkládaný návrh novely
zákona o národních výborech potřebný.
Tato právní úprava pomáhá vytvářet
předpoklady k tomu, aby se i národní výbory
staly aktivními subjekty přestavby a Posuzovaly
jako orgány státní moci úkoly přestavby
nejen ve svém hospodářství, ale v
rámci komplexního rozvoje svého území
vůbec. Víme, že v současných
podmínkách řada základních
předpisů, které obsahově budou do
značné míry ovlivňovat činnost
národních výborů především
v řízení jejich hospodářství,
je ještě ve stádiu legislativních příprav.
Musíme se smířit s tím, že na
ekonomické vazby se stále čeká. Může
být tedy zatím dílčí úpravou
jen zčásti naplňován požadavek
na vymezení funkcí, působnosti vnitřních
a vnějších vztahů národních
výborů ve vazbě na důsledné
uplatnění územního aspektu a komplexnosti
v řízení hospodářského
a sociálního rozvoje území v podmínkách
přestavby. Je dobré, že právě
v této době, kdy náš právní
řád doznává značných
změn, se v nových předpisech tyto principy
přece jenom postupně prosazují. Je tomu tak
například i v návrhu novely zákoníku
práce (povinnost podniků starat se o předškolní
zařízení a další opatření
ke zlepšení podmínek pro pracující
ženy apod.). Návrh novely zákona o národních
výborech je v souladu s realizací strategie ekonomicko-sociálního
rozvoje naší společnosti.
Navrhovaná úprava vnáší do činnosti
národních výborů výraznější
rysy socialistické samosprávy. Tyto prvky bude třeba
v praktické činnosti dále rozvíjet
a uplatňovat v každodenní práci volených
orgánů národních výborů
a za účinné pomoci orgánů a
organizací sdružených v Národní
frontě dosáhnout výrazného obratu
jak v informovanosti občanů o práci národních
výborů, tak i v jejich přímé
účasti na správě a řízení.
Bude třeba dosáhnout toho, aby nejen aktivy národních
výborů, ale také organizace sdružené
v Národní frontě iniciativně rozšiřovaly
svůj podíl na uplatňování nových
prvků socialistické demokracie, ať už
při veřejném projednávání
základních úkolů, nebo při
informování pracujících na závodech
o práci národního výboru. Tady budou
národní výbory a jejich poslanci počítat
s pomocí především organizací
ROH a SSM.
Plně je třeba podpořit a v praktické
činnosti národních výborů všech
stupňů důsledně naplňovat zásady
promítnuté do návrhu novely zákona
o národních výborech, které sledují
další posílení samostatnosti a odpovědnosti
národních výborů, zejména na
základním stupni. víme, a politickými
orgány bylo v poslední době několikrát
zdůrazněno, že musí být v náležitém
pořádku základní podmínky života
a práce lidí v obcích a městech, mají-li
národní výbory jako celek splnit náročné
úkoly, které vyplývají ze závěrů
XVII. sjezdu KSČ a přestavby naší společnosti.
Jinými slovy při dobudování místních
a městských národních výborů
jako základního článku v soustavě
národních výborů a přenášení
další pravomoci a odpovědnosti se musíme
oprostit od zbytečných obav a opatrnictví,
že místní a městské národní
výbory nezvládnou větší podíl
na výkonu státní správy. Naše
zkušenosti ukazují, že tam, kde byla pravomoc
přenesena z vyšších stupňů,
nedošlo ke zhoršení úrovně výkonu
státní správy.
Tomuto požadavku odpovídá i návrh úpravy
vztahů národních výborů k neřízeným
podnikům a organizacím v předloženém
návrhu. I když je tu podnikům a organizacím
ukládána povinnost podílet se na komplexním,
ekonomickém a sociálním rozvoji územních
obvodů národních výborů, na
tvorbě a ochraně životního prostředí
na straně jedné a národním výborům
je dávána pravomoc stanovit podíl těchto
organizací v rozsahu vymezeném zvláštními
předpisy na straně druhé, budou národní
výbory i nadále vycházet především
z osvědčených forem vzájemných
dohod a spolupráce a teprve tam, kde vzniknou v praxi potíže
(a zřejmě jich nebude málo), budou používat
k zabezpečení celospolečenských zájmů
opatření jako orgány státní
moci.
Vycházíme z přesvědčení,
že čím větší bude samostatnost
podniků, tím větší bude také
potřeba jejich sepětí s národním
výborem - vždyť přitom půjde o
řešení služeb zdravotnictví, předškolní
výchovy dětí, řešení bytových
otázek, rozvoj kultury, sportu a dalších otázek,
které nepochybně budou také vytvářet
podmínky pro dobrou práci státních
podniků a družstevních organizací.
Víme, že národními výbory neřízené
organizace se iniciativně, dobrovolně nepřikloní
ke svým povinnostem při zabezpečování
komplexního rozvoje území, ochrany životního
prostředí. Tady bude třeba, aby národní
výbory vedle využívání ekonomických
nástrojů navázaly na dobré zkušenosti
v práci s aktivy ředitelských rad a podobných
i dočasných aktivů a s jejich pomocí
připravovaly potřebná opatření.
V tomto směru budou potřebovat podporu ostatních
státních, ústředních orgánů
i pomoc nás poslanců zákonodárných
sborů.
V praktické činnost národních výborů
a ostatních státních orgánů,
podniků a organizací bude nutné prosazovat
zásadu, že tyto a ostatní navrhované
změny tvoří s platným textem zákona
nedílný celek. Jen v tomto komplexu může
navrhovaná úprava plnit stanovené cíle.
Příprava schválení návrhu zákona
je náročná a odpovědná práce,
jeho plnění a v tomto případě
také využívání všech pravomocí
je a bude i nadále nesmírně náročné.
Přiznejme, že se i dnes vždy nedaří
naplňovat všechny pravomoce národních
výborů podle platné úpravy, např.
uplatňování práv poslance národního
výboru, řešení připomínek,
rozšiřování socialistické demokracie
při přípravě jednání
volených orgánů, budování ekonomické
základny především MěNV. Jinými
slovy, je třeba, aby se národní výbory
naučily využívat své působnosti
a zákonem daných pravomocí, všech ustanovení
pro zlepšování vnitřních a vnějších
vztahů, pro jejich uplatnění volily vhodné
formy a metody práce. Současně s tím,
ale je třeba řešit příčiny
tam, kde využívání pravomocí
má rezervy. Tady by měly pomáhat především
národní výbory vyšších stupňů
základnímu článku a stejnou pomoc
očekávají národní výbory
i od ministerstev a ústředních orgánů
státní správy.
Předložený návrh novely zákona
o národních výborech nemůžeme
přeceňovat ani podcenit. Je to důležitý
krok k úpravě vztahů při uskutečňování
přestavby v podmínkách národních
výborů. Uvedení navržených změn
do života nelze odkládat. Bude třeba, stejně
jako u ostatních základních zákonných
předpisů, které již byly nebo budou
schváleny, dostat je do vědomí široké
veřejnosti. Novela zákona o národních
výborech se dotýká nejen národních
výborů, ale i společenských organizací
Národní fronty, podniků a závodů
v příslušném území. Tomu
musí odpovídat i podíl všech těch,
kterým je zákon určen, na jeho uvedení
do života. Myslím, že i sdělovací
prostředky by mohly v tomto sehrát významnou
úlohu. Doporučuji vládní návrh
zákona schválit. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Šenkýřovi a prosím poslance
Josefa Mečla, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Mečl: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi, dovolte mi několik
poznámek k projednávanému návrhu zákona.
Podle důvodové zprávy se návrh zákona
o národních výborech týká prohloubení
socialistické demokracie a demokratického centralismu
a právního zabezpečení přestavby
hospodářského mechanismu v činnosti
národních výborů. Problematika je
o to složitější, že novelizovaná
i nová ustanovení zákona vycházejí
z přestavbové koncepce, která je však
v mnohém odlišná od koncepce, na níž
je dosavadní zákon o národních výborech
vybudován.
Novela je přijímána v období, které
lze charakterizovat jako počátek hospodářské
přestavby. V souladu s návrhy zákona o státním
podniku a zákonů o družstvech a se schválenou
Směrnicí k zabezpečení komplexní
přestavby hospodářského mechanismu,
budou národní výbory, jak už o tom hovořil
soudruh ministr, novelou zbaveny určitých administrativních
nástrojů. Současně však ještě
nejsou vybavovány odpovídajícími ekonomickými
nástroji. Přitom se přijetím této
novely ani problematika všech administrativních metod
ve sféře působnosti národních
výborů beze zbytku neřeší. Novela
sice zruší administrativní pravomoc národních
výborů uložit organizacím povinnost
uzavřít smlouvu o sdružení prostředků
a činností, ale nemůže zrušit vyhlášku
ministerstev financí č. 151/1978 Sb., která
administrativně podvazuje možnosti sdružování
jak národních výborů, tak i organizací.
K odstranění administrativních metod řízení
totiž nestačí změnit zákonnou
úpravu, ale je také potřebné souběžně
a včas zrušit stávající prováděcí
úpravy, platné prováděcí předpisy.
Pro zabezpečování komplexního rozvoje
území bude mít značný význam
způsob realizace a využívání
pravomoci národních výborů vydávat
závazná stanoviska k lokalizaci investic. Protože
jen investiční akce vysokého řádu
budou financovány státem a obsaženy ve státním
plánu, jen v těchto případech budou
odpovídající nároky na územní
technickou a občanskou vybavenost i nadále zajišťovány
rovněž úkoly a limity státního
plánu a rozpočtu shora. Otázky uspokojení
nároků, vyvolávané investičními
záměry podniků, budou muset být řešeny
ve vztazích mezi samotnými národními
výbory a podniky. Národní výbory budou
muset v určitých případech vázat
svůj souhlas na podmínku, že se podnik bude
přiměřeně podílet na zajištění
odpovídající vybavenosti území
v terciární sféře. Využívání
této pravomoci je potřebné proto, aby se
při rozmisťování výrobních
sil využíval aglomerační efekt, určovaný
hlavně místními bilancemi pracovních
sil, kapacitou územní infrastruktury i některými
ekologickými podmínkami.
Jestliže národním výborům přísluší
pravomoc zaujímat stanoviska k investičním
záměrům v územních obvodech,
je třeba se podle mého názoru zamyslet nad
otázkou způsobu projednávání
investičních záměrů, které
budou financovány státem a budou podstatně
ovlivňovat rozvoj národního hospodářství
v pětiletých i delších cyklech. Domnívám
se, že v případě takových investic,
akcí, které kladou mimořádné
nároky na státní rozpočet, jsou umístěny
v ČSR a mají závažné ekologické
důsledky, by napříště podklady
měly být posuzovány také v nejvyšších
zastupitelských orgánech, tedy i v České
národní radě.
Návrh novely neřeší otázky ekonomické
a finanční samostatnosti národních
výborů. V důvodové zprávě
se počítá s další novelizací
zákona o národních výborech v souvislosti
s novými připravovanými zákony o národohospodářském
plánování, s přípravou rozpočtových
a jiných pravidel.
Ústavně právní výbor ČNR
nicméně doporučil rozšířit
návrh již této novely alespoň o ustanovení,
které lze realizovat již nyní a které
má omezit přerozdělovací procesy ve
finančním hospodaření národních
výborů. Jde o ustanovení, že přebytky
hospodaření národního výboru
se mu ponechávají k využití pro další
rozvoj územního obvodu.
Redistribuce přebytků hospodaření
oslabuje zájem národních výborů
o tvorbu zdrojů a jejich efektivní vynakládání
v delším časovém rozvrhu.
Navrhované ustanovení bude zatím jen krokem
k řešení, který předpokládá
Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu. Tímto ustanovením
se jen zčásti řeší otázka
odstranění existujícího přerozdělování.
Teprve realizace zásady obsažené ve Směrnici
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu, podle které
mají být národním výborům
globální dotace určeny v pětiletém
výhledu, umožní odstranit i tuto, do určité
míry skrytou formu přerozdělování.
Z dalších změn provedených v návrhu
novely je třeba upozornit na zmocnění pro
vládu ČSR, aby mohla nařízením
upravit zřizování a postavení drobných
provozoven národních výborů jako právnických
osob.
V souladu s principy přestavby hospodářského
mechanismu je totiž žádoucí, aby národní
výbory jako místní orgány neměly
bezprostředně též funkce a úkoly
podnikového charakteru. Novou úpravou bude možno
přiznat drobným provozovnám právní
subjektivitu, takže pak budou v právních vztazích
vystupovat svým jménem a samy ponesou majetkovou
a jinou právní odpovědnost. Bude přitom
možné zajistit jejich potřebnou hospodářskou
a finanční samostatnost, bez které je obtížené
v nich důsledně uplatňovat chozrasčot.
Drobné provozovny národních výborů
zůstanou organizačními jednotkami příslušných
národních výborů. To umožní
uplatnit v jejich činnosti zvláštnosti, které
budou spočívat v krajně jednoduché
úpravě způsobu hospodaření,
včetně finančních vztahů i
organizační struktury.
Jak říkal ministr vnitra a životního
prostředí, přestavba v oblasti národních
výborů nekončí, nevyčerpává
se dnes přijímanou novelou. Musí být
výsledkem promyšleného, politicky založeného
koncepčního řešení, nově
formulujícího postavení a úlohy národních
výborů. Komplexní reforma nemůže
být již dost dobře uskutečněna
cestou dílčích novelizací. Bude nutné,
jak o tom hovořila místopředsedkyně
soudružka Jarošová, připravit a přijmout
nový zákon o národních výborech.
Ke klíčovým otázkám přípravy
komplexně nové právní úpravy
národních výborů bude patřit
problematika socialistické místní samosprávy.
Jestliže zákon o státním podniku zavádí
samosprávu v podniku, tím spíše ji musí
upravit a zajistit zákon o národních výborech
ve městech a obcích. Problematiku místní
socialistické samosprávy je zapotřebí
všestranně rozpracovat. Samospráva se musí
opírat o podstatné rozšíření
ekonomické a finanční samostatnosti národních
výborů ve městech a obcích. V souvislosti
s rozvinutím samosprávného charakteru národních
výborů, s jeho ekonomickým i právním
zajištěním, je třeba posoudit i možnost
a potřebu zavedení komunálního vlastnictví
ve městech a obcích.
Pro zajištění socialistické místní
samosprávy bude potřeba nově koncipovat samostatnou
působnost národních výborů,
kterou zná již dnes platný zákon.
Rozvinutí forem místní socialistické
samosprávy bude úzce souviset s rozvojem socialistické
demokracie a prohlubováním demokratického
centralismu. Je nemyslitelné bez souběžného
rozvíjení forem politické a právní
odpovědnosti. Zdaleka nejde jen o odpovědnost nižších
orgánů vůči orgánům
vyšším. V současné etapě
našeho vývoje jde zejména o odpovědnost
aparátu národních výborů vůči
voleným orgánům, radám národních
výborů, vůči plenárním
zasedáním atd.
Je nutné dořešit i otázky právní
odpovědnosti, jako je odpovědnost za nezákonné
a nesprávné rozhodnutí, za nedodržení
správního příslibu, za porušení
subjektivních práv a zákonem chráněných
zájmů občanů i organizací.
Národní výbory, hospodářské
a společenské organizace i občané
musí mít jasno v otázkách svých
práv a povinností. Nelze připustit, aby rychle
se střídající resortní instrukce
podstatně měnily zákonem stanovené
postavení, úlohu a funkci místních
orgánů státní moci a správy.
Je nutné základní vztahy stabilizovat a odpovídajícím
legislativním způsobem je zajistit.
Uvedené otázky jistě nevyčerpávají
problematiku spojenou s pracemi na novém zákoně
o národních výborech. I v této oblasti
vývoj naší společnosti nastoluje nové
problémy, které vyžadují nové
přístupy a nová řešení.
Ta už nelze vměstnat do stávající
koncepce výstavby národních výborů
s příslušným rozdělením
kompetencí, převážně upravených
ve značném množství zákonů
a prováděcích předpisů. Napříště
by těžiště veškeré právní
úpravy postavení národních výborů
mělo být v zákoně o národních
výborech. Ten by se měl stát kodexem upravujícím
opravdu všechny důležité otázky
činnosti a působnosti národních výborů.
Děkuji za pozornost. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Josefu Mečlovi.
Soudružky a soudruzi poslanci, přeje si ještě
někdo hovořit k této problematice? Není
tomu tak.
Přeje si vystoupit někdo z členů vlády?
Ne.
Končím tedy rozpravu. Přeje si ještě
vystoupit společná zpravodajka výborů
České národní rady? Ne.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Doporučuji opět hlasovat o celém návrhu
najednou. Jsou k tomuto způsobu hlasování
nějaké připomínky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
zákona České národní rady,
kterým se mění a doplňuje zákon
o národních výborech podle sněmovnímu
tisku 71 ve znění společné zprávy
výborů České národní
rady obsažené ve sněmovním tisku 72,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Schválením tohoto zákona jsme projednali
čtvrtý bod našeho pořadu.
Soudružky a soudruzi, předsednictvo doporučuje
nyní, abychom přerušili naše jednání.
Protože máme časový skluz a nechtěli
bychom zítra být pod časovou tísní,
doporučujeme, abychom zítra zahájili jednání
v 8.30 hodin. Jsou námitky? Nejsou.
Končím tedy dnešní jednání
a zítra budeme pokračovat od 8.30 hodin pátým
bodem našeho pořadu.