S podílem občanů na rozhodování
souvisí i další změny v zákoně,
zejména pokud jde o posílení postavení
volených orgánů národních výborů
a občanských výborů. Zde je hlavním
hlediskem efektivnost jejich práce. Proto byl zúžen
výčet vyhrazené působnosti plenárního
zasedání na zásadní otázky
věcného i organizačního charakteru,
zpřesněna a doplněna byla působnost
rady tak, aby plněji vyjádřila její
postavení výkonného orgánu se všeobecnou
působností. Rozšířena byla kontrolní
pravomoc komisí a větší prostor je dán
i občanským výborům při plnění
úkolů národního výboru.
Posílení postavení národních
výborů předpokládá i změny
v úpravě vztahů národních výborů
k organizacím, které působí v jejich
územním obvodu, a které jsou založeny,
řízeny nebo spravovány jinými subjekty.
Zde mohla novela navázat na úpravu z roku 1982.
Chtěl bych zdůraznit, že v zásadě
nebyla zeslabena pravomoc, kterou národní výbory
dosud mají. Většina pravomocí má
spíše administrativní charakter, ale v současné
chvíli nejsou k. dispozici takové ekonomické
nástroje, které by je mohly nahradit. Proto byla
platná úprava zpřesněna, případně
v nezbytných otázkách doplněna. Nově
je svěřena národním výborům
důležitá pravomoc uložit organizacím
úkoly při odstraňování důsledků
živelných pohrom a jiných mimořádných
událostí, které ohrozí hospodářský
nebo veřejný život v obci nebo ve městě.
Nesplnění této povinnosti je pokryto sankcí.
Obdobně je dána možnost uložit sankce
těm organizacím, které neudržují
čistotu a pořádek na jimi užívaných
pozemcích a tím naruší vzhled obce nebo
města, nebo které znečistí veřejné
prostranství nebo odkládají věci mimo
vyhrazená místa.
Perspektivně je ovšem nezbytné, aby zejména
zvláštní zákony podle jednotlivých
odvětví zakotvily odpovídající
ekonomické nástroje ve vztahu k organizacím
působícím v územním obvodu.
Těžiště úprav bude nepochybně
v oblasti finančního hospodaření.
Novela zákona tyto úpravy předpokládá
a otevírá pro jejich využití prostor
ustanovením, podle kterého národní
výbory vymezí organizacím jejich podíl
na zabezpečování komplexního rozvoje
a na tvorbě a ochraně životního prostředí
způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštními
zákony.
Vzhledem k diskusi ve výborech ČNR se chci v této
souvislosti zmínit o modifikaci institutu sdružování
prostředků. Ze zákona se vypouští
oprávnění národních výborů
uložit socialistickým organizacím povinnost
uzavřít smlouvu o sdružení prostředků
a činností. Tato úprava byla hojně
komentována právě v souvislosti s absencí
ekonomických nástrojů vůči
socialistickým organizacím. Domníváme
se, že vypuštění tohoto ustanovení
je však plně zdůvodněno. Skutečnost,
že institut byl národními výbory málo
využíván, není z tohoto hlediska tak
podstatná. Podstatné ale je, že jeho realizace
by mohla znamenat vážné narušení
zásady samofinancování a chozrasčotu
u organizací. Je si třeba uvědomit, že
zvláště v nejbližším období
bude hospodaření nově založených
státních podniků velmi citlivé. východiskem
bude především úprava daní a
odvodů. Pro národní výbory by měla
přinést potřebnou jistotu stabilního
základu jejich rozpočtů a pro státní
podniky jistotu v dlouhodobém hospodaření.
Ještě jeden aspekt věci je třeba zdůraznit.
Zvýšení relativní samostatnosti organizací
bude znamenat i zvýšení významu jejich
úzké spolupráce s národním
výborem, včetně uzavírání
dohod o sdružování prostředků
a činností s národními výbory.
Sociální podmínky života pracovníků
organizací v určitém územním
obvodu budou určující i pro výsledky
činnosti organizací (možnost sehnat špičkové
odborníky, malá fluktuace, dostupnost a kvalita
služeb apod.). Sdružování prostředků
tak zůstane sice na zásadě dobrovolnost i,
nicméně bude i nadále významným
prostředkem pro řešení základních
úkolů ekonomického a sociálního
rozvoje. O tom konečně svědčí
i dnešní zkušenosti. Tam, kde je spolupráce
národních výborů a organizací
na dobré úrovni, kde obě strany chápou
její význam, jsou vykazovány velmi dobré
výsledky i bez použití donucování.
Návrh novely zákona vychází z požadavku
posílit národní výbory základního
stupně v ekonomické oblasti. Proto se oprávnění
založit státní podnik a realizovat funkce zakladatele
přiznává všem stupňům
a druhům národních výborů.
I toto ustanovení bylo koncipováno z hlediska dlouhodobých
perspektiv. Kromě toho se národním výborům
základního stupně, tedy místním
národním výborů, místním
národním výborům pro více obcí,
místním národním výborům
ve střediskových obcích a městským
národním výborům, svěřuje
oprávnění vyjadřovat se k zakládání
státních podniků jinými zakladateli,
k jejich rozvoji a zásadním změnám
předmětů jejich činnosti a k jejich
zániku, dále pak ke vzniku a zániku družstev
a družstevních podniků. Tento institut není
v žádném případě samoúčelnou
administrativní záležitostí. Do vyjádření
je třeba zahrnout nejenom základní podmínky
v daném územním obvodu, ale i požadavky
a limity na rozvoj uvedených organizací. Tam už
národní výbory mají účinné
právní nástroje, jako např. územní
plánování, stavební řízení,
ale i nástroje při ochraně životního
prostředí, péči o kulturní
památky a jiné. Příslušného
zakladatele a zřizovatele bude nutno dopředu proto
informovat, jaké má organizace perspektivy.
Pokud jde o vztahy národních výborů
a jimi založených státních podniků,
je úprava obsažena v zákoně o státním
podniku a v hospodářském zákoníku.
Novela zákona o národních výborech
řeší především funkce jednotlivých
orgánů národních výborů
v těchto vztazích. Zásadní otázky
jsou ve vyhrazené pravomoci plenárního zasedání,
těžiště řídících
funkcí je v radě národního výboru.
Nově je formulována kontrolní působnost
komisí vůči státním podnikům.
V hospodářství národních výborů
bude v nejbližším období relativně
složitá organizační struktura. Dočasně
budou působit i hospodářské organizace,
vedle nich nově zakládané státní
podniky, dále pak organizace spravované národními
výbory a konečně i zařízení
národních výborů. Specifické
rysy hospodářství národních
výborů budou zřejmě vyžadovat
řešit otázky optimální struktury
hospodářství podle jednotlivých stupňů
národních výborů tak, aby především
národní výbory základního stupně
měly odpovídající nástroje
pro plné zajištění základních
služeb.
Návrh novely v jednotlivých ustanoveních
sleduje i proces snižování administrativní
náročnosti v práci národních
výborů. Zákon zakotvuje, že národní
výbory vydávají potvrzení a vyhotovují
zprávy, pouze stanoví-li tak obecně závazný
právní předpis. Ministerstvo vnitra a životního
prostředí v současné době zkoumá
platné právní předpisy, upravující
činnost národních výborů, právě
z tohoto hlediska. Po provedení analýzy bude třeba
důsledně požadovat u resortů a zejména
u organizací, aby nevyžadovaly na občanech
a organizacích potvrzení a zprávy národních
výborů. To je hlavní podmínka úspěšného
uskutečňování citovaného ustanovení
do praxe.
Odstraňování administrativní náročnosti
v práci národních výborů je
v současné době jeden z hlavních úkolů.
Těžiště jeho řešení
je zřejmě v revizi obsahu obecně závazných
právních předpisů a interních
normativních instrukcí vydávaných
ústředními orgány státní
správy. Souběžně s tím samozřejmě
i v dokonalé znalosti a orientaci pracovníků
národních výborů v těchto předpisech
a v jejich kvalifikované aplikaci. Počet interních
předpisů byl snížen takřka osmkrát
na 123 dnes platných, přičemž 74 z nich
má omezenou platnost do 30. 6. popřípadě
do 31. 12. tohoto roku. A přesto se ukazuje, že to
je nepostačující. Současně
probíhá i prověrka obecně závazných
právních předpisů a její závěry
budou známy koncem tohoto roku.
I tato opatření mají úzkou vazbu na
novelu zákona o národních výborech.
Spolu se zrušením systemizace vytvářejí
předpoklady pro racionální uspořádání
struktury aparátu národních výborů,
pro zvýšení správnosti, rychlosti, včasnosti
a hospodárnosti při plnění jeho úkolů.
Proto novela zákona o národních výborech
vychází z toho, že národním výborům
vláda nadále nebude stanovovat nařízením,
které odbory mají zřizovat. Tento úkol
by měly plnit národní výbory s přihlédnutím
k rozsahu svých úkolů a dále zejména
ke stavu kádrového vybavení aparátu,
k možnostem dělby práce mezi komise a odbory
apod. Přitom musí být zajištěn
efektivní výkon státní správy.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi poslanci, navrhované změny a doplnění
zákona o národních výborech byly formulovány
s cílem vytvořit v právní úpravě
podmínky pro plnění úkolů národních
výborů v nejbližším období.
Některé úkoly mají dlouhodobý
charakter, některé je třeba splnit v co nejkratším
čase. Dohromady vytvářejí novou kvalitu.
Proto je důležité, jak jsem se zmínil
již v úvodu, aby se zákon uplatňoval
v praxi jako jeden nedílný celek. Současně
je nesporné, a to též odeznělo ve výborech
ČNR, že bude nutné připravit nový
zákon o národních výborech, který
by plně odrážel dosažený stupeň
rozvoje společenských vztahů. Již při
přípravě této novely bylo shromažďováno
velké množství námětů,
podnětů, požadavků a poznatků
z praxe i stanovisek ústředních orgánů.
Mnoho cenných myšlenek bylo vyjádřeno
při projednávání novely zákona
ve výborech ČNR. Vše bude využito při
legislativních pracích, které současně
musí vycházet z ucelené koncepce dalšího
vývoje postavení a působnosti národních
výborů. Zákon by měl být připraven
tak, aby mohl být předložen zákonodárnému
sboru v návaznosti na schválení nové
Ústavy ČSSR.
Závěrem mi dovolte, abych vám jménem
vlády ČSR poděkoval za aktivní a angažovaný
přístup při projednávání
návrhu novely. Jednání ve výborech
ČNR mělo pracovní charakter, a tím
byl zdůrazněn i význam této právní
úpravy, byť jde jen o dílčí novelu
zákona. Proto mi dovolte, abych vám doporučil,
abyste vládní návrh zákona České
národní rady, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech,
schválili. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu ministru Jirečkovi. Prosím společnou
zpravodajů výborů místopředsedkyni
ČNR Marii Jarošovou, aby přednesla zprávu
výborů ČNR.
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová:
Vážená Česká národní
rado, soudružky a soudruzi, dnešnímu jednání
České národní rady předkládá
vláda České socialistické republiky
ke schválení další závažný
legislativní dokument - návrh zákona České
národní rady, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech.
Tato novela je jedním ze zákonů, které
v minimálním časovém odstupu navazují
na soubor zákonů upravujících v souladu
se zásadními aspekty přestavby nejdůležitějších
oblasti našeho národního hospodářství,
schválených v minulých dnech Federálním
shromážděním ČSSR.
Schválením předloženého vládního
návrhu zákona mají být právně
zakotveny změny ve vymezení funkcí, působnosti,
vnitřních i vnějších vztahů
národních výborů tak, jak si je vyžadují
probíhající procesy přestavby hospodářského
mechanismu, politického života i správy naší
socialistické společnosti. Ve smyslu závěrů
7. a 9. zasedání ÚV KSČ zákon
posiluje postavení i úlohu národních
výborů při zabezpečování
komplexního ekonomického a sociálního
rozvoje jimi spravovaných územních obvodů
s důrazem na zvýšení působnosti
národních výborů základního
stupně. Dává jim nové pravomoci ve
vztazích ke státním a družstevním
podnikům a dalším organizacím, které
národní výbor nezaložil, neřídí
ani nespravuje. Promítá principy přestavby
hospodářského mechanismu do vlastního
hospodářství národních výborů.
Vytváří podmínky pro zvýšení
přímé účasti občanů
na práci národních výborů,
pro aktivizaci složek Národní fronty ve vztazích
k nim, uvolňuje další prostor rozvoje socialistické
demokracie a samosprávy.
Předložený vládní návrh
novely zákona o národních výborech
projednaly všechny výbory ČNR. Výsledky
rozpravy ve všech výborech ukázaly, že
se jedná o velmi živou a s plnou odpovědností
sledovanou problematiku. Poslanci při projednávání
návrhu zákona vycházeli z poznatků
ze svých volebních obvodů, pracovišť
a z jednotlivých stupňů národních
výborů. Byly zohledňovány též
názory, které se k otázkám působnosti,
postavení a činnosti národních výbor§
projevovaly při jednání výborů
ČNR po celé uplynulé období od poslední
novelizace zákona o národních výborech
v roce 1982.
Vládní návrh zákona ČNR, kterým
se mění a doplňuje zákon o národních
výborech, si získal plnou podporu poslanců,
zejména v těch ustanoveních, kde naplňuje
politické záměry prohlubování
socialistické demokracie a zvýšení přímé
účasti na řízení a správě
společnosti. Je to např. § 40, který
předpokládá, že všechna důležitá
rozhodnutí národních výborů
dotýkající se zájmu široké
veřejnosti (dlouhodobé koncepce rozvoje, volební
program Národní fronty, návrh rozpočtu,
závažné územní změny,
zásadní změny v obchodní síti
apod.) budou předkládána ještě
před jejich schválením k projednání
občanům i společenským organizacím
Národní fronty. Stejně tak úpravy
sledující posílení úlohy volených
orgánů, jejichž důsledná realizace
by nesporně měla vést k dalšímu
zvýšení kvality, účinnosti a
pružnosti práce národních výborů,
prosazení nových, demokratičtějších
metod a forem jejich činnosti. Všemi poslanci byla
rovněž přivítána nová
úprava postavení občanských výborů,
jíž se vytvářejí podmínky
pro zvýraznění vlivu občanů
na rozhodování národního výboru
a která dává občanským výborům
i možnost hospodařit s vytvořenými či
národním výborem svěřenými
finančními prostředky, po níž
se již dlouhá léta volalo.
Poslanci se v diskusi shodli na tom, že proces demokratizace
v národních výborech vyžaduje nejen
posílení úlohy volených orgánů
a rozšíření společenské
kontroly nad prací poslanců, ale také rozhodné
vystupování proti všem formám byrokracie
a necitlivého vztahu k občanům včetně
soustavného snižování administrativní
náročnosti práce národních
výborů. Z tohoto důvodu bylo přivítáno
také ustanovení § 24b, že národní
výbory vydávají potvrzení a vyhotovují
zprávy pro potřeby občanů, státních
orgánů a organizací jen tehdy, stanoví-li
tak obecně závazný předpis. Požádali
jsme při této příležitosti ministerstvo
vnitra a životního prostředí ČSR
o vyhotovení přehledu obecně závazných
předpisů, které tuto povinnost pro národní
výbory zakládají. Tím v mnohém
ulehčíme národním výborům
diskuse, zda a pro koho jednotlivá potvrzení vydávat
či nikoliv.
Hlavním důvodem urychleného zpracování
novely zákona o národních výborech
byla nezbytnost dát neprodleně do souladu postavení
a působnost národních výborů
s právními vztahy vyplývajícími
ze zákona o státním podniku, zemědělském,
výrobním, spotřebním a bytovém
družstevnictví a z dalších přijatých
právních norem. Současně bylo zapotřebí
promítnout přijaté principy do hospodaření
národních výborů.
Chápeme tyto důvody, které vedly ke zpracování
návrhu zákona ve velmi krátké době
a ke zkrácení celého legislativního
procesu. Diskuse ve výborech však ukázala,
že tato skutečnost byla poněkud na závadu
komplexnosti a důkladnosti projednávání
tak závažného právního kroku,
kterým novela zákona o národních výborech
bezesporu je. Připomínek byla celá řada
a většinou jsou zapracovány do společné
zprávy výborů. Zmíním se proto
jen o těch zásadních, či o těch,
které nemohly být akceptovány.
Právo národních výborů všech
stupňů a zejména základního
stupně zakládat státní podniky, vyjadřovat
se k zakládání státních podniků
jinými zakladateli na území národního
výboru i k zásadním změnám
předmětu jejich činnosti nebo jejich zániku
se stává významným atributem posílení
samostatnosti a odpovědnosti národních výborů
za rozvoj jejich územních obvodů a vytváří
současně předpoklady ke zvýraznění
jejich ekonomické samostatnosti.
Velmi významná je i zavazující úprava
vztahů národních výborů k organizacím,
které působí v jejich územním
obvodu. V § 7 zákona vychází z povinnosti
těchto organizací podílet se na komplexním
ekonomickém a sociálním rozvoji územních
obvodů a v odst. 4 tohoto paragrafu zakotvuje právo
národních výborů vymezit těmto
organizacím jejich podíl na tomto rozvoji. Pro praktické
využívání uvedeného ustanovení
však bude zapotřebí vyjasnit jak rozsah tohoto
podílu, tak míru závaznosti pro dotčené
organizace. Právě proto byl některými
našimi poslanci vysloven názor, že v období
postupného přechodu socialistických organizací
na státní podniky do roku 1990 mělo být
v zákoně ponecháno ustanovení odst.
3 a 4 § 6a, který umožňoval národním
výborům uložit socialistickým organizacím
povinnost uzavřít smlouvu o sdružení
prostředků a činností. I když
v praxi toto ustanovení téměř nebylo
využíváno, vytvářelo národním
výborům určitou oporu při - někdy
složitých - jednáních o sdružování.
Bude proto zapotřebí, aby pro zabezpečování
komplexního ekonomického a sociálního
rozvoje národní výbory využívaly
nového ustanovení § 7 odst. 4, o němž
jsem hovořila, a aby s přihlédnutím
k této skutečnosti byly upraveny odvody státních
podniků do rozpočtu národních výborů.
Stejně tak některé připomínky
poslanců k otázkám stanovení skladby
příjmů a výdajů národních
výborů budou ministerstvem financí, cen a
mezd ČSR zohledněny při vypracování
rozpočtových pravidel.
Výbory České národní rady vyslovily
plný souhlas s posílením pravomoci národních
výborů ve vztahu k organizacím působícím
na jejich území ve věcech péče
o životní prostředí a plnění
určených povinností při mimořádných
událostech, např. živelných pohromách.
Jednoznačný souhlas vyjádřily také
s návrhy sankčních opatření
na tomto úseku.
Poměrně široká diskuse se odehrávala
- společně s poslanci SNR - kolem ustanovení
§ 17 předloženého vládního
návrhu, tzn. otázky ponechání či
zrušení refundací náhrady ušlého
výdělku poslanců národními
výbory. V konečném stanovisku poslanci doporučují
realizovat návrh předložený vládou
ČSR, to znamená,. že refundace se ruší
a organizace bude svým poslancům pro výkon
funkce poskytovat potřebné pracovní volno
s náhradou mzdy. Předpokládá se tedy,
že organizace zvýší svůj zájem
o práci svého poslance, který svou činností
napomáhá vytvářet příznivé
podmínky pro její rozvoj a zlepšovat uspokojování
potřeb a zájmů pracovníků organizace,
v níž působí.
Další diskutovanou otázkou bylo ustanovení
§ 27, odst. 7, podle něhož se ponechávalo
okresnímu národnímu výboru udělení
souhlasu ke vzniku jednotného zemědělského
družstva a k provozování takové hospodářské
činnosti jednotným zemědělským
družstvem, k níž zákon vyžaduje souhlas
státního orgánu. Přes četné
připomínky zejména ze strany národních
výborů, aby zůstala zachována dikce
vládního návrhu zákona, poslanci nakonec
doporučili z důvodu souladu s federálním
zákonem o zemědělském družstevnictví,
aby orgánem, který bude udělovat tento souhlas,
byl orgán hospodářského řízení,
nikoliv orgán státní správy. Vyjádření
v tomto směru se svěřuje národním
výborům základního stupně.
Soudružky a soudruzi, z výboru ČNR pro národní
výbory a národnosti vzešel také návrh,
aby v souladu s politickým záměrem posílení
působnosti národních výborů
základního stupně bylo umožněno
v rámci experimentu přenést některé
další působnosti okresních národních
výborů na národní výbory základního
stupně, jestliže zde budou vytvořeny předpoklady
pro řádný výkon státní
správy. I když se jedná jistě o věcně
zdůvodněný návrh, nebylo možno
ho akceptovat. Pro krátkost času se nepodařilo
zkonkretizovat vhodné pravomoci tak, aby mohly být
uvedeny v příloze tohoto zákona obdobně,
jako tomu bylo při novelizaci zákona o národních
výborech v roce 1982. Z tohoto důvodu bude podrobnější
úprava případně zapracována
do předpokládané zásadní novelizace
zákona o národních výborech kolem
roku 1990. Ve zvláště naléhavých
případech by bylo možno řešit přenesení
působnosti na návrh vlády ČSR zákonným
opatřením předsednictva ČNR. Když
jsem se již zmínila o předpokládané
zásadní novelizaci zákona o národních
výborech, který by plně odpovídal
etapě rozvoje, do níž vstoupíme po roce
1991, chci připomenout, že jsme požádali
o včasné zahájení prací na
tomto zákoně a jeho předložení
do veřejné diskuse, neboť zákon o národních
výborech se dotýká všech občanů
i organizací.