Česká národní rada 1986 – 1990

Zákon o sociálním zabezpečení vytváří právní předpoklady, aby ve třetí etapě, tj. koncem této pětiletky, byl zaveden systém pravidelného zvyšování přiznaných důchodů. Tento systém by měl zabezpečit, aby reálná hodnota důchodu byla přiměřená úrovni reálné mzdy a jejímu vývoji. Pro tuto etapu se počítá s dalším výdajem ve výši 2,2 mld Kčs.

Dále je potřebné zdůraznit skutečnost, že nová úprava sociálního zabezpečení přebírá a zachovává všechny principy, které se v průběhu socialistické výstavby osvědčily, ale že současně další rozvoj je podmíněn tvorbou nových zdrojů. Nelze trvale rozdělovat více, než bylo vyrobeno, bez nepříznivých důsledků pro naši ekonomiku. Je třeba mít na zřeteli, že byly uvolněny potřebné finanční prostředky přesto, že se nám zatím nedaří plně realizovat záměry 8. pětiletého plánu v hospodářské sféře, především v tvorbě národního důchodu. Pro zvyšování tvorby národního důchodu, růst společenské produktivity práce a celkové výkonnosti má dnes rozhodující význam aktivizace lidí. Při projednávání návrhu zákona bylo vysloveno přesvědčení, že nová sociální opatření budou účinně motivovat a stimulovat pracující k lepším výsledkům i hospodaření na jejich pracovištích. Vždyť tato opatření dávají pracujícím reálnou perspektivu, že čím větší bude jejich přínos pro společnost, tím větší budou jejich sociální jistoty a tím více poroste jejich životní úroveň.

Současně nový zákon o sociálním zabezpečení vytváří významný podpůrný nástroj pro ekonomickou přestavbu. Dochází k výraznému promítnutí odměny za pracovní výsledky do důchodového zabezpečení a pracující, kteří dosahují vyšších výdělků, byli delší dobu zaměstnáni a vykonávali namáhavější a rizikovější práce, mají právem nárok na vyšší důchody. Sociální politika se tak stává aktivním nástrojem hospodářské přestavby, cílevědomého podněcování pracovní aktivity a uplatňování sociální spravedlnosti ve všech vrstvách společnosti.

V návaznosti na tento nový zákon o sociálním zabezpečení byl zpracován, projednán a je dnes předložen. ke schválení zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, jímž se zruší dosud platný zákon ČNR č. 129/1975 Sb., i jeho novely.

Návrh zákona nepředpokládá zásadnější změny působnosti oproti dosavadní právní úpravě, promítá však úpravy, které vyplývají z návrhu nového zákona o sociálním zabezpečení a z navrhovaných změn v nemocenském zabezpečení. Návrh zákona zohledňuje náměty na zlepšení činnosti orgánů sociálního zabezpečení, uplatněné na základě zkušeností získaných při provádění sociální politiky a sleduje přiblížení výkonu státní správy v této oblasti občanům. Činí tak zejména tím, že posiluje pravomoc prvostupňových národních výborů a snižuje administrativní náročnost v činnosti národních výborů dalším zjednodušením řízení při poskytování některých dávek a služeb sociálního zabezpečení. To je plně v souladu s usnesením vlády ČSR č. 335 z roku 1986 ke snižování administrativní pracnosti v činnosti národních výborů.

Návrh předloženého zákona plně vytváří prostor k tomu, aby se dále prohlubovalo těsné spojení národních výborů s občany, aby národní výbory se významně podílely na konkrétní realizaci sociální politiky našeho socialistického státu a současně garantovaly sociální jistoty občanů. V souvislosti s tím zdůrazňuji náročnost politiky a odborně fundované práce národních výborů v této oblasti, neboť zde se řeší vážné problémové životní situace našich občanů.

Závěrem chci zdůraznit, že navrhovaná právní úprava by měla přispět k dalšímu prohloubení péče poskytované občanům, zajištění jejich sociálních jistot a vytvořit organizační předpoklady pro účinné působení zákona o sociálním zabezpečení. Tím se stane i významným nástrojem realizace závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Jménem výborů České národní rady, které vládní návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení projednaly, doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona schválila se změnami, které jsou uvedeny ve společné zprávě výborů (tisk 74). Tolik zpravodajská zpráva. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Milanu Mrázovi.

Do rozpravy se přihlásil poslanec Walter Herrgesell. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Walter Herrgesell: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, Česká národní rada projednává podle svého schváleného programu dnešního zasedání vládní návrh zákona o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení, jehož působnost vstoupí v platnost dnem 1. října 1988, důležitý doprovodný zákon, který ve svém obsahu jasně a přehledně formuluje odpovědnost a účinnost jednotlivých orgánů při realizaci sociální politiky v současném období i pro budoucnost.

Je důležité, že dochází k dalšímu posílení pravomoci národních výborů základního stupně a že tím také dochází k dalšímu přiblížení státní správy k lidu na základě lepšího nebo přímého poznání potřeb i stupně naléhavosti. Na druhé straně to však znamená, že pracovníci národních výborů musí vedle své odbornosti posílit rozsah a účinnost politické práce mezi občany v této oblasti.

Přímým dokladem je činnost správních komisí národních výborů, za které chci jmenovat alespoň posudkovou komisi sociálního zabezpečení. Vedle projednávání nových případů musí citlivě reagovat na žádosti občanů v oblasti bezmocnosti a jejího přesnějšího definování, stejně tak u postižených dětí vyžadujících mimořádnou péči zvlášť náročnou, a to v souvislosti s novým zákonem o sociálním zabezpečení.

Nový zákon reaguje na všechny změny a úpravy realizovaného zákona o sociálním zabezpečení. Vedle oblasti důchodové problematiky, která tvoří v současné době největší zájem našich občanů, nesmíme zapomínat na to, že se jedná o komplexní řešení sociálních potřeb a jistot, tedy i oblasti péče o rodinu a dítě. Rychlejší řešení naléhavých případů při ochraně dítěte před škodlivými vlivy pro jeho zdraví a výchovu jsou to i nové dávky, o kterých se bude rozhodovat.

Zároveň nový zákon potvrzuje činnosti které již byly zabezpečovány v souladu s tím, jak si je život vynucoval.

Díl šestý vládního návrhu zákona pojednává o péči o staré občany. Zabezpečení pečovatelské služby vidíme jako první stupeň při zabezpečování potřeb občanů v určitém komplexu pro její zavedení nejčastěji v bytě pečovaného. Na tomto místě se opět přimlouvám za to, aby domy s pečovatelskou službou byly samozřejmou součástí vybavení našich měst a obcí, hlavně střediskových obcí.

Na úseku péče o společensky nepřizpůsobené občany vzniká při realizaci působnosti zákona nejedna otázka. Převažuje ta, jak dopadne pomoc při pracovním umístění se zřetelem na zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i kvalifikaci občanů v období přestavby, tj. působení státních podniků s plným samofinancováním. I s touto otázkou se budeme muset na národních výborech vypořádat.

Při projednávání vládního návrhu zákona jsem se ve svém volebním obvodu nesetkal s žádnými zásadními připomínkami, stejně tak při projednávání na odboru sociálních věcí a pracovních sil Severočeského KNV v Ústí nad Labem. Všude byla kladně hodnocena jeho komplexnost, konkrétnost a přímá vazba na zákon o sociálním zabezpečení. Hodnocena byla snaha o další snižování administrativní náročnosti a další zjednodušení řízení v této oblasti.

Se stejným poznáním a závěrem mi proto dovolte, ve shodě se společnou zprávou výborů ČNR, tento návrh zákona doporučit k jeho schválení. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Herrgesellovi za jeho vystoupení.

K této problematice nemám dalších přihlášek. Přeje si někdo z poslanců ještě vystoupit? Ne.

Přeje si promluvit někdo z členů vlády? Ne.

Přeje si vystoupit společný zpravodaj? Ne.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Doporučuji hlasovat o celém návrhu najednou. Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení podle sněmovního tisku 73 ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené ve sněmovním tisku 74, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím jsme projednali třetí bod našeho pořadu.

Můžeme tedy přistoupit k projednání čtvrtého bodu, kterým je

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní vládní návrh zákona ministr vnitra a životního prostředí České socialistické republiky soudruh Václav Jireček, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra a životního prostředí ČSR Václav Jireček: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, je tomu šest let, kdy Česká národní rada projednala a schválila dvě významné novely zákona o národních výborech. Uvedené úpravy obsahovaly relativně ucelený soubor institutů, které nepochybně napomohly ke zvýšení účinnosti práce národních výborů.

Uvádím-li dnes další vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech, musím zdůraznit, že navrhovaná úprava je dalším krokem k posílení postavení národních výborů a prohloubení socialistické demokracie v jejich činnosti. V tomto směru úzce navazuje na změny a doplnění zákona z roku 1982, tvoří s platnými ustanoveními zákona jeden nedílný celek. Tato skutečnost je důležitá při objasnění obsahu i rozsahu navrhované novely zákona.

Národní výbory jsou nejvýznamnější instituce rozšiřování a prohlubování socialistické demokracie a významným článkem při uskutečňování všech funkcí socialistického státu. Realizace závěrů XVII. sjezdu KSČ a následných zasedání ÚV KSČ přináší pro národní výbory úkoly nové kvality. Je třeba vytvořit všechny podmínky pro to, aby se národní výbory staly aktivními subjekty přestavby a prosazovaly plnění úkolů tak, jak to odpovídá jejich postavení orgánů státní moci a správy.

Odtud pramení požadavky na obsah novelizace. Přestavba hospodářského mechanismu a prohlubování socialistické demokracie jsou dva vzájemně podmíněné a prolínající se procesy. Aktuální úkoly, které v těchto procesech národní výbory mají, vyžadují změny a doplnění zákona o národních výborech v souladu s dalšími zákonnými úpravami v oblasti hospodářského mechanismu. Uvedu především zákon o státním podniku, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, novelu hospodářského zákoníku.

Cílů přestavby společně nelze dosáhnout bez dalšího kvalitativního rozvoje socialistické demokracie. Tento úkol je nedílnou součástí všestranného rozvoje osobnosti občana. Tyto úkoly byly šířeji rozebrány na 7. zasedání ÚV KSČ v prosinci 1987. Tam bylo konstatováno, že již přijatá opatření vnesla do činnosti národních výborů výrazné rysy socialistické samosprávy. Závěry zasedání ukládají tyto rysy dále rozvíjet, prosazovat formy přímé demokracie, zejména předkládat závažné otázky k posuzování široké veřejnosti, shromážděním občanů a pracovním kolektivům na závodech, dosáhnout výrazného obratu v informovanosti občanů o práci národních výborů. v těchto směrech bylo nutno doplnit příslušná ustanovení zákona o národních výborech.

Prohlubování socialistické demokracie znamená i další posílení postavení národních výborů. V podmínkách zavádění nového hospodářského mechanismu je třeba umožnit větší koncepčnost při zajišťování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje opřenou především o samostatné hospodaření národních výborů s rozšířenými zdroji, široké využívání ekonomických nástrojů ve vztazích k organizacím v územním obvodu.

Při přípravě novely bylo vhodné upravit i některé souvisící otázky, popřípadě dílčí problémy, které působily v praxi potíže a zejména umožnit další odstraňování administrativní náročnosti v práci národních výborů, jako jedné z bariér, které brání plnění dalších úkolů přestavby.

Při úvahách o rozsahu novelizace zákona se vycházelo ze dvou skutečností. Stávající text zákona je již novelizacemi velmi zatížen. To bylo konstatováno i při jednání výborů ČNR. Bylo zvažováno, neposkytuje-li dosavadní právní úprava v konkrétních případech dostatečný prostor pro plnění nových úkolů. Tento zákon, v návaznosti na ústavu, upravuje především obecné otázky postavení národních výborů a jejich působnosti, a to též podle jednotlivých stupňů a druhů, některé působnosti, které nejsou nebo nemohou být upraveny v jiných zákonech a strukturu orgánů a organizací národních výborů.

V této souvislosti chci reagovat na bohatou diskusi při jednáních ve výborech ČNR. Ne všechny uvedené otázky mohou být předmětem úpravy tohoto zákona. Změny ve vymezení funkcí, působnosti a vztahů národních výborů, tak jak je vyžadují současné úkoly, musí být promítnuty též do zvláštních zákonů upravujících příslušná odvětví státní správy, popřípadě do dalších zákonů, jejichž předmět úpravy se týká působnosti národních výborů. Jako příklad mohu uvést komplex finančního hospodaření národních výborů. Je potřeba uceleného, koncepčního řešení vztahů demokratického centralismu v této oblasti, posilování samostatnosti národních výborů při nakládání s prostředky, zvyšování příjmů do rozpočtů a celé řady dalších otázek. v tomto komplexu však novela zákona o národních výborech nemůže tyto otázky samozřejmě upravit. Obdobná situace je i v oblasti plánování.

Musíme si být vědomi toho, že v praxi mohou vznikat obtíže při realizaci působnosti národních výborů, neboť celá řada právních úprav je teprve připravována a některé otázky nejsou ještě dořešeny. Urychlené vydávání právních předpisů upravujících nově dané okruhy vztahů je limitováno mnoha reálnými faktory. Kromě toho, nová úprava vše nevyřeší - je třeba plně využít i platných pravidel a naplňovat je novým obsahem. Jde o nové podmínky, a to vyžaduje i nová řešení, operativní a pružné rozhodování.

Při této příležitosti mi dovolte, abych požádal i Českou národní radu, aby při projednávání a schvalování zákonných úprav týkajících se působnosti národních výborů důsledně vyžadovala, aby základní zásady jejich postavení a činnosti se plně do těchto úprav promítly. Úpravy předvídané v usnesení vlády ČSR k právnímu zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu, které budou přijaty v podstatě v průběhu dvou let, budou mít rozhodující význam i pro další vývoj působnosti národních výborů.

Dovolte mi, alespoň ve stručné formě, zmínit se o hlavních otázkách upravených novelou.

Mimořádná pozornost je věnována zdokonalení socialistické demokracie jako metody práce národního výboru. Úprava vytváří předpoklady pro posílení veřejnosti práce národních výborů a zvyšování přímé účasti občanů na jejich činnosti. Zavádí institut veřejného projednávání významných otázek života příslušného životního celku občany. V určitých věcech je národní výbor povinen předložit občanům k projednání příslušné návrhy na řešení před tím, než přijme rozhodnutí. Jde o dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu, volební program Národní fronty, územní plán obce nebo města, návrh rozpočtu národního výboru, závažné územní změny, vytvoření jednoho národního výboru pro několik obcí, návrhy obecně závazných nařízení, pokud významnou měrou upravují práva a povinnosti občanů a zásadní změny v obchodní síti a síti služeb. V ostatních významných otázkách může tak učinit, a to buď stejnou formou nebo tak, že návrhy předloží organizacím sdruženým v Národní frontě.

Zákon současně uvádí základní požadavky na postup při veřejném projednávání. Zde je dán široký prostor při konkrétní realizaci tohoto ustanovení, která bude záviset na praxi národního výboru, zvyklostech a zkušenostech v určité obci či městě. Tuto činnost je nutno chápat i jako součást masově politické práce, občany včas informovat a přesvědčit je o významu navrhovaného řešení, jeho cílech a argumentovat, proč bylo zvoleno.

Na uvedenou úpravu navazuje i vymezení zásady, že občanské výbory se vyjadřují k návrhům usnesení národního výboru, které se týkají řešení potřeb a zájmů občanů. Zákon má na mysli ta usnesení, která jsou závažná pro rozvoj územního obvodu a která nebudou předložena k veřejnému projednávání.

Domnívám se, že spolu s dalšími instituty, které obsahuje platná právní úprava, jako např. veřejnost plenárních zasedání, požadavky na práci poslanců apod., vytváří zákon ucelený soubor předpokladů pro výrazné zvýšení kvality účasti občanů na jeho činnosti, zvýšení jejich informovanosti a uplatňování veřejného mínění při rozhodování. Současně se prohlubuje i všestranná kontrola práce národního výboru ze strany občanů.

V novele se předpokládá, že poslanci budou informovat o výkonu své funkce organizaci Národní fronty, která je navrhla do voleb, a povinnost poslance zúčastňovat se jednání občanských výborů. Tato ustanovení mají za cíl dále prohloubit podíl uvedených subjektů na činnosti národního výboru.

Nové je též ustanovení, které zakotvuje povinnost organizace, k níž jsou v pracovním poměru tzv. krátkodobě uvolňovaní poslanci a další členové komisí, poskytnout jim potřebné pracovní volno s náhradou mzdy bez nároku na refundaci. vedle odstranění náročné administrativy se zde sleduje především zvýšení zájmů organizací a pracovních kolektivů na pravidelném hodnocení výsledků práce poslance.