Na výboru jsme však vyslovili názor, že
nejen podniky, tedy státní statky a JZD, ale že
i řídící orgány by si měly
udělat rozbor a posouzení působení
ekonomických podmínek a nástrojů.
Myslím, že obdobná potřeba je i pro
potravinářský průmysl.
Přes provedená opatření k splnění
plánovaných úkolů a zabezpečení
trhu vstoupilo zemědělství s nenaplněnou
krmivovou základnou. To se dnes i v návaznosti na
jarní přísušek projevuje v živočišné
výrobě.
Také mrazy koncem dubna negativně ovlivní
sklizeň ovoce. Mezerovité jařiny a cukrovka,
zejména v některých oblastech, a dopady mrazů
na ovoce budou vyžadovat dalšího zamyšlení
nad hledáním cest, jak tyto negativní skutečnosti
eliminovat. Lze se domnívat, že mobilizace rezerv
je stále náročnější a
složitější.
Jeden z problémů, o kterém bych se chtěl
v této souvislosti zmínit, je chemie pro zemědělství.
Ochranné chemické látky pomáhají
bojovat proti chorobám, plevelům a škůdcům.
Dusíkatá hnojiva pomáhají zvyšovat
výnosy i v méně příznivých
podmínkách. To má samozřejmě
vazbu na životní prostředí, ale i na
úroveň výnosů.
Tak například náš chemický průmysl
zrušil výrobu dvou pesticidů, a to celkem správně,
neboť se zjistilo, že jsou zde negativní důsledky
na životní prostředí. Ale tím
to skončilo - místo nich se nevyrábí
nic dalšího. Není za ně zabezpečována
vhodná náhrada.
Obdobně u dusíkatých hnojiv. Nebyl splněn
plán výroby a o to byl tento plán snížen.
To jsou dva z řady příkladů, o nichž
se v zemědělské veřejnosti velmi diskutuje.
Vyplývá to ovšem z toho, že náš
chemický průmysl je značně zastaralý
a je nějakým způsobem spočítána
jeho efektivnost tak, že se těžko prosazuje jeho
modernizace. Přitom v případě, že
by byla investována příslušná
částka, je to hodnota tří ročních
dovozů těchto produktů.
Neměli bychom se v tomto případě obrátit
na federální rozpočet a usilovat o úpravu
vztahů k němu příkladně i z
tohoto hlediska?
Nechci to klást jako otázku. Myslím si, že
je to věc složitější než,
že by ji šlo vyřešit jedním dotazem
a jedním vysvětlením. Chtěl jsem jen
dát podnět k zamyšlení, jak snad nejvhodněji
řešit modernizaci některých částí
naší ekonomiky. Vždyť někdy způsob
návratných úvěrů apod. vede
k protisměrným dovozům a vývozům,
což působí negativně na náš
vnitřní trh.
A nyní mi dovolte několik slov k otázkám
lesního a vodního hospodářství.
V těchto odvětvích byly plánované
úkoly a ekonomické ukazatele splněny a dodrženy.
Pozitivní zde je, že se rozvíjí úsilí
udělat pořádek v lesích, zvyšovat
pěstební činnost a likvidovat kalamity.
Problémy jsou ve výrobě a využití
lesní štěpky. Myslím, že to bude
úkol nového resortu, do něhož byl nyní
zařazen i dřevozpracující průmysl.
Z minulého roku zasluhuje také pozornost čistota
vod. Zde nutno říci, že věci se prosazují
velice pomalu. Těmito otázkami se v současné
době zabývají dva výbory a počítá
se s projednáním v předsednictvu ČNR.
Proto to nechci podrobně rozebírat.
Soudružky a soudruzi poslanci, součástí
závěrečného účtu je
vyúčtování státního
fondu pro zúrodnění půdy, státního
fondu vodního hospodářství i fondu
ochrany ovzduší. Výsledky hospodaření
s jejich prostředky jsme projednávali ve výboru
a řekli příslušným ministrům
svůj názor.
Na závěr doporučuji schválit předložený
státní závěrečný účet
za rok 1987. Ovšem s tím, že není důvod
k jásání, ale naopak k nástupu do
usilovné a promyšlené práce, abychom
letošní státní rozpočet splnili
lépe a také snadněji ho mohli uzavřít.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Jaroslavu Schusterovi. Slovo má poslanec Josef
Hrabaň, připraví se poslankyně Marie
Sobotová.
Poslanec Josef Hrabaň: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vážení hosté, projednávání
státního závěrečného
účtu ČSR kapitola ministerstva průmyslu
ČSR jsme ve výboru pro průmysl a stavebnictví
věnovali mimořádnou pozornost.
Byli jsme si vědom toho, že plnění plánu
resortu ministerstva průmyslu se výrazným
způsobem podílí na zabezpečení
příjmů státního rozpočtu
republiky. Bohužel, byli jsme nuceni konstatovat, že
výsledný vztah ministerstva průmyslu ke státnímu
rozpočtu nebyl v minulém roce dodržen o 5,5
mld Kčs. To je téměř třetina
plánovaného objemu.
Problematikou plnění plánovaných úkolů
ministerstva průmyslu se náš výbor podrobně
zabýval v průběhu roku několikrát
za účasti zástupců resortu. Nelze
dále opomenout, že ve druhém pololetí
minulého roku se formou poslaneckého průzkumu
se situací v podnicích ministerstva průmyslu
seznámila značná část poslanců
ČNR.
Konstatovali jsme, že plnění úkolů
státního plánu resortu ministerstva průmyslu
probíhalo ve složitých a náročných
podmínkách. Do roku 1987 vstoupil resort s nedořešenými
surovinovými a materiálovými vstupy. Potřebám
výroby neodpovídal především
limit ostatního neinvestičního dovozu z nesocialistických
zemí. Tento faktor negativně působil na plynulost
reprodukčního procesu, odrážel se v
jeho efektivnosti, negativně ovlivňoval i sortimentní
skladbu i jakost vyráběné produkce. Problémy
dále komplikoval vliv nepříznivých
klimatických podmínek v I. čtvrtletí.
Dalším závažným problémem
byl vysoký úbytek pracovních sil, zejména
v lehkém průmyslu. Proti roku 1986 činil
tento úbytek 4612 pracovníků, z čehož
téměř 3/4 byli pracovníci z textilního,
oděvního a kožedělného průmyslu
s koncentrací do kategorie dělníků
hlavní činnosti. Tento úbytek zvýraznilo
ještě snížení počtu zahraničních
pracovníků o 1,7 %, kterých tedy k 31. 12.
1987 zaměstnávaly organizace ministerstva průmyslu
10 161.
Vedle zmíněných objektivních faktorů
výbor konstatoval, že ve výsledcích
resortu se odrážely i některé subjektivní
vlivy. Patřily mezi ně zejména nedosahování
projektovaných parametrů výroby na nových
kapacitách, nedostatečné využívání
základních prostředků, nízký
podíl technického rozvoje při prosazování
kvalitativních změn ve výrobě, zpožďování
programů modernizace výrobně technické
základny, vyskytly se i případy nedůsledného
řešení některých dlouhodobě
známých problémů.
Ve výboru byla kladně hodnocena ta skutečnost,
že přes uvedené problémy resort ministerstva
průmyslu v uplynulém roce dokázal proti předchozím
letům splnit plánované úkoly ve výrobě,
ve vývozech do socialistických i nesocialistických
zemí i celkový objem dodávek pro tržní
fondy. V tržních fondech se však nedokázal
vyrovnat se sortimentní skladbou a plněním
ve 13 vybraných druzích výrobků, zejména
v dětské obuvi, dětském pleteném
prádle a svrchních oděvech.
Dosažené výsledky ministerstva průmyslu
jsem si porovnal s výsledky průmyslu federace a
zjistil jsem, že například proti roku 1986
vzrostl objem zisku za federaci o téměř 7
%, zatímco v resortu ministerstva průmyslu o 12,3
% a ve vývozu do nesocialistických zemí ve
FCO za federaci došlo k poklesu o 3,3 % a naopak u ministerstva
průmyslu ČSR ke zvýšení o 5,6
%.
Z tohoto pohledu patří převážné
většině pracovníků resortu a
především ženám v dělnických
profesích náš dík za obětavost,
se kterou zabezpečovaly plnění úkolů
plánu často za mimořádných
podmínek.
Sám pracuji v jednom ze závodů ministerstva
průmyslu, ve sklárnách Kavalier Sázava,
který kryje potřebu občanů republiky
ve varném skle pro domácnost a potřebu průmyslu
v technickém skle. Značná část
výroby je také vyvážena do socialistických
i nesocialistických zemí.
Ani našemu podniku se problémy ministerstva průmyslu
nevyhýbají. Máme strojní park odepsaný
ze 70 %, nedostatek pracovních sil je řešen
dovozem pracovníků z PLR, VSR a Kuby a máme
i další problémy v oblasti technického
rozvoje, investiční výstavby, zajištění
materiálu i v dodržování limitu zásob.
Přesto v porovnání s rokem 1986 dosáhl
podnik lepších výsledků. V ukazateli
UVV to je 102,8 %, v zisku 112,2 %, což odpovídá
průměrné výši zisku u ministerstva
průmyslu a u haléřů na 1 Kčs
výkonů dosáhl 98,9 %. To však nestačilo
na splnění stanoveného plánu v zisku.
Druhým nesplněným ukazatelem byla energetická
náročnost, u které jsme dosáhli jen
99,1 %. Jsem energetikem, a proto se u tohoto ukazatele na okamžik
zastavím.
V roce 1981, kdy se začal tento údaj sledovat, jsme
dosahovali jeho výše 4,834 TJ/mil. Kčs HV.
Opatřeními ve výrobě jsme pak dosahovali
jeho snížení až na loňských
3,862 TJ/mil. Kčs HV, tedy za 7 let jsme energetickou náročnost
snižovali každoročně v průměru
téměř o 3 %. Pro další její
snižování však potřebujeme provést
nutně nové modernizační zásahy
do výroby. K některým z nich jsme již
letos přikročili, i když nám to vyvolává
řadu problémů zrovna v období, kdy
se stáváme státním podnikem. Obdobné
problémy musí ovšem řešit většina
podniků ministerstva průmyslu.
Náš výbor při projednávání
státního závěrečného
účtu za rok 1987 na základě získaných
poznatků doporučil vedení ministerstva průmyslu
zaměřit se na následující problémy:
- upevnění kázně a odpovědnosti
při vytváření podmínek k plnění
výrobních úkolů v objemu, ale zejména
v kvalitě a sortimentní skladbě,
- na snižování dovozní náročnosti
výroby, na využívání nových
kapacit uváděných do provozu,
- na realizaci zásadních strukturálních
změn, zejména ve vybraných oborech lehkého
průmyslu a
- na snižování materiálové náročnosti
a zásob.
Požaduji proto z tohoto místa, aby v úzké
spolupráci resortu průmyslu a obchodu a zejména
plánovací komise byly vytvářeny potřebné
podmínky k tomu, abychom konečně jako spotřebitelé
mohli být spokojeni s nabídkou zboží
na vnitřním trhu.
Soudružky a soudruzi, jménem výboru pro průmysl
a stavebnictví závěrem doporučuji
předložený návrh státního
závěrečného účtu za
rok 1987 schválit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Josefu Hrabaňovi. Slovo má poslankyně
Marie Sobotová, připraví se poslankyně
Gertruda Hambalčíková.
Poslankyně Marie Sobotová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, z pověření
zdravotního a sociálního výboru ČNR
si dovolím obrátit vaši pozornost ke zdravotnictví,
tj. odvětví, v němž celosvětově
dochází k ohromné akceleraci potřeb.
Tento vývoj je, bohužel, zákonitým důsledkem
dlouhodobého vlivu závadného životního
prostředí a nezdravého způsobu života
a výživy na zdravotní stav a odolnost populace,
nikoliv důsledkem nadměrné náročnosti
zdravotnických resortů. Proto zdravotnictví
ve světě i u nás zcela objektivně
vyžaduje a dále ještě bude vyžadovat
stále vyšší objemy prostředků
a zdrojů, a to i v případě okamžité
realizace zcela zásadních a skutečně
účinných opatření k ozdravění
životního prostředí.
Do roku 1987 vstupovalo zdravotnictví ČSR s rozpočtovými
prostředky, které zcela nekryly jeho potřeby
a byly proto řešeny ještě v průběhu
roku. Dynamika nárůstu celkem přidělených
prostředků byla více jak dvakrát vyšší,
než růst národního důchodu. Přidělené
prostředky byly plně využity k zabezpečení
hlavních cílů a úkolů odvětví.
Pozitivně lze hodnotit, že se hospodářské
organizace ministerstva zdravotnictví vyrovnaly s hlavními
úkoly zreálněného plánu a v
důsledku mobilizujících opatření
přijatých v průběhu roku byl splněn
závazný úkol v tvorbě zisku. Byl překročen
vývoz do socialistických zemí a čs.
lázně překročily plán devizového
inkasa. Poslanci našeho výboru pak zvláště
ocenili, že zdravotnická výroba se zvýšila
oproti roku 1986 o 4,4 % a zejména, že plán
dodávek pro zabezpečení léčebně
preventivní péče byl sortimentně splněn
na 99,8 %, zejména díky české části
VHJ Spofa.
Nebyl však splněn plán vývozu do nesocialistických
zemí a opět nebyly využity všechny plánem
a rozpočtem dané možnosti velké údržby
a oprav lázeňských objektů, a to opakovaně
z důvodu nedostatku dodavatelských kapacit. S tímto
problémem se potýká většina zdravotnických
staveb i stavby pražského zdravotnického generelu.
Zde např. stavební kapacity nasazené ve FN
Praha 4 a Praha 10 nestačí k žádoucímu
postupu stave, které probíhají za plného
provozu dosavadních zařízení a v jejich
těsné blízkosti. Přitom kvalitní
a včasná realizace údržby, obnovy i
nové výstavby zdravotnických či lázeňských
zařízení je jedním ze základních
předpokladů k udržení úrovně
zdravotnické péče a služeb, k udržení
návštěvnosti našich lázní
a jejich využitelnosti jako zdroje devizových příjmů
republiky.
Rozpočtové organizace ministerstva zdravotnictví
čerpaly většinu výdajů ve skupině
Věda a technika, kde schválený státní
rozpočet zabezpečoval prostředky v návaznosti
na ukazatele státního plánu VTR, stanovené
rozpisem ČKVTIR a ČPK. Protože plán
nebyl zcela v souladu s věcnými úkoly, byly
provedeny některé jeho úpravy, které
pomáhalo řešit ministerstvo financí
ČSR z úspor v jiných skupinách rozpočtu.
Tato situace se opakuje již několik let. Pro letošní
rok a další léta bude třeba, aby plánovací
orgány i resort uvedly věcné úkoly
a jejich zabezpečení v plánu do souladu již
při sestavování a schvalování
plánu a rozpočtu.
Zdravotnická zařízení národních
výborů splnila plán příjmů
jen na 96 %, i když proti skutečnosti roku 1986 jejich
příjmy vzrostly o 1,2 %. Neinvestiční
výdaje těchto zařízení byly
překročeny na 102 % a dosáhly výše
téměř 20 mld Kčs. Nejvyšší
překročení rozpočtovaných částek
vykazuje skupina údržba a opravy, kde v posledních
letech narůstají výdaje na neinvestiční
přístavby, nástavby a větší
rekonstrukce a modernizace umožňované vyhláškou
o reprodukci základních fondů a Pravidly
ministerstva financí ČSR. Na krytí neinvestičních
výdajů zdravotnických zařízení
národních výborů se podílely
kromě rozpočtových prostředků
státního rozpočtu též účelové
zdroje národních výborů částkou
90 mil. Kčs a účelové prostředky
státního rozpočtu, kterými byly rozpočty
zdravotnictví národních výborů
posíleny celkem o částku 324 mil. Kčs.
Tímto způsobem byl pak v závěru roku
vyvážen dopad předepsané 1 % úspory
neinvestičních výdajů. V průběhu
roku se však ve zdravotnictví národních
výborů projevoval nedostatek prostředků
na celospolečenské zdravotnické programy,
na provoz nových kapacit i běžný chod
zařízení. V důsledku toho došlo
mnohde i k rušení smluv s již získanými
dodavateli stavebních prací a snížil
se i odběr léčiv a SZM od zdravotnické
distribuce, a to přesto, že z úsporných
opatření byly prostředky na léky a
SZM vyčleněny.
Hospodaření zdravotnických organizací
a zařízení však provázejí
další problémy, které zajímají
i nás poslance. Z jednání, kterých
se jako zpravodaj zúčastňuji, mohu potvrdit,
že jsou v centru pozornosti resortu podniků i zdravotnické
distribuce a jsou jimi průběžně řešeny.
Je to například neplnění plánovaných
výstupů státního plánu technického
rozvoje, příliš pomalá realizace opatření
k zajištění správné výrobní
praxe ve výrobě léčiv, problém
zásob apod.
Za závažné problémy, které resort,
ani vedení jeho organizací nemohou samy vyřešit,
je však třeba považovat nedostatečný
objem a nerovnoměrnost jak dovozů ze socialistických
zemí, tak dodávek tuzemských mimoresortních
dodavatelů, kteří objemy dodávek pro
zdravotnictví nadále krátí a k plnění
přistupují až po splnění svých
vývozních úkolů a dodávek pro
vnitřní trh. Jako příklad mohu uvést
k.p. Chirana, který u většiny pražských
zdravotnických staveb potvrzuje dodávky zdravotnické
technologie až po roce 1992.
Zásadním problémem je též nepostačující
objem devizových prostředků a jejich postupné,
oproti potřebě stále časově
opožděné uvolňování na
suroviny, léky a zdravotnickou techniku, které nelze
zajistit z tuzemských dodávek ani dovozem ze socialistických
zemí a musí být proto zajišťovány
dovozem z nesocialistických zemí. Proto zdravotnická
zařízení například pocítila
nedostatek některých léčivých
přípravků z dovozu pro alergiky právě
v začátku letošní vegetace, ačkoliv
plánovací orgány navýšily poměr
uvolňovaných deviz pro I. pololetí na 60
% celoročního limitu.
Dosavadní nesystémové a zejména při
nákupu zdravotnické techniky i neekonomické
uvolňování devizových prostředků
po částech během roku - a převážně
v závěru roku - narušuje žádoucí
plynulost dodávek pro zdravotnickou výrobu a zdravotnická
zařízení. S tím pak souvisí
též nárůst zásob u výroby,
zejména u zdravotnické distribuce v závěru
roku. Zde se koncem roku 1987 soustředila dočasně
odbytově nezajištěná produkce do zásob,
které vznikly zejména kumulací dodávek
zdravotnické výroby, dodávek mimoresortních
dodavatelů a nevyrovnaným, celkově nižším
odběrem lékárenské služby pro
zdravotnická zařízení národních
výborů. Překročení plánovaných
zásob činilo více jak 1/2 mld Kčs.
Úkol snížení stavu zásob v roce
1988, uložený usnesením vlády, zabezpečují
podniky, VHJ a resort spolu se SBČs a ministerstvem financí,
cen a mezd ČSR postupnou likvidací nadplánovaných
zásob. Jak jsme si ověřili na GŘ Zdravotnické
zásobování, nedošlo ke zvýšení
objemu skutečně likvidovaných léčiv.
Pozitivně lze naopak hodnotit vytváření
stálé rezervy zásob protichřipkových
léků ve výši 200 mil. Kčs, které
bylo dořešeno ve spolupráci SBČs a ministerstva
financí, cen a mezd ČSR. Aby se však loňská
situace v závěru roku neopakovala, je třeba
důsledně provázat letošní plán
výroby a odbytu.
Poznatky z jednání, kterých jsem se s dalšími
členy zdravotního a sociálního výboru
zúčastnila, ukazují, že bude třeba
věnovat nadále pozornost optimalizaci vazeb mezi
výrobou, dovozem, vývozem, zásobováním
a efektivní spotřebou léků, včasnému
zpracování a vyjasnění programové
náplně zdravotnické výroby a inovacím.
Například lze doporučit prohloubení
vazby mezi výrobou a odbytem přes Zdravotnické
zásobování až do terénu, tj.
do Lékárenské služby, a tak zvýšit
i její zodpovědnost za plánování
potřeby a následný odběr pro zdravotnická
zařízení.