Česká národní rada 1986 – 1990

Společně s národními výbory řešíme problémy finančního zabezpečení akce "Z". Ministerstvo financí, cen a mezd požaduje, aby národní výbory vytvářely v průběhu letošního roku odpovídající zdroje pro zabezpečení těchto úkolů v roce 1989 a nepoužívaly proto doplňkové zdroje nad rámec schváleného rozpočtu. Jen tak bude možno bez problémů realizovat akce v péči o životní prostředí, především ve výstavbě čistíren odpadních vod i na ostatních úsecích zabezpečovaných touto svépomocnou a ekonomicky výhodnou formou.

Řešení problémů rozvoje jednotlivých oblastí vyžaduje soustředit na tyto účely značné finanční prostředky. prosazujeme, aby se na zabezpečení úkolů výrazněji než doposud podílely hospodářské organizace provozující v dané oblasti svou činnost. Jednou z cest je sdružování finančních prostředků a činností organizací s národními výbory. V nedávné době jsme k tomu úpravou příslušných právních předpisů vytvořili potřebné podmínky. přestože tato forma spolupráce má vzestupnou tendenci, nemůžeme být ještě zcela spokojeni. Rozvoj měst a obcí a zlepšování životních podmínek je jedním z důležitých faktorů zvyšování životní úrovně obyvatelstva a tím i stabilizace pracovních sil. Tuto skutečnost by si měli odpovědní vedoucí pracovníci v plném rozsahu uvědomit.

Rovněž v oblasti národních výborů chceme postupně realizovat prvky přestavby, zaměřené na zvýšení jejich samostatnosti a odpovědnosti. Připravujeme již pro příští rok změny v příjmové základně národních výborů. Jejich podstata spočívá v posílení vlastních rozpočtových příjmů, zvýšení jejich stability a snížení závislosti na globální dotaci ze státního rozpočtu. To by mělo podstatně zvýšit zainteresovanost na dosažených příjmech i na hospodárném vynakládání rozpočtových prostředků.

V letošním roce budeme v souvislosti s uplatňováním prvků přestavby důrazněji prosazovat v hospodaření národních výborů finanční a rozpočtovou kázeň. Budeme požadovat, aby národní výbory zvyšovaly objemy schválených rozpočtů jen při docílení nadplánovaných vlastních příjmů.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jednotlivé kapitoly návrhu státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1987 byly podrobně projednány v příslušných výborech České národní rady. Podnětné návrhy a připomínky z těchto jednání plně využijeme v naší další práci.

Jménem vlády České socialistické republiky vám děkuji za aktivní a všestrannou pomoc a podporu, kterou jí poskytujete v úsilí o důslednou realizaci závěrů XVII. sjezdu KSČ, ve snaze výrazněji pokročit v řešení problémů ekonomického a sociálního rozvoje a přestavby hospodářského mechanismu.

Navrhuji, aby Česká národní rada předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1987 schválila. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu ministru Nikodýmovi. Prosím, aby nyní přednesl zprávu zpravodaj poslanec Miroslav Mrázek.

Zpravodaj poslanec Miroslav Mrázek: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, předkládaný vládní návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky na výsledcích finančního hospodaření ukazuje, že rok 1987 ještě neznamenal přechod na intenzívní typ rozvoje ekonomiky.

Zákonem České národní rady o pětiletém plánu předpokládané průměrné roční tempo růstu národního důchodu v ČSR stanoví 3,2 %. Upravený roční prováděcí plán na loňský rok uvažoval s 2,5 % a skutečná dosažená úroveň byla 2 % proti předchozímu roku. Plánem jsme založili strategii dalšího postupu na snižování podílu výrobní spotřeby v celkovém společenském produktu. Přesto i v loňském roce pokračoval trend z předchozích let, kdy dynamika. výrobní spotřeby je vyšší než dynamika společenského produktu a samozřejmě i vytvořeného národního důchodu. Podíl výrobní spotřeby ve společenském produktu dále vzrostl.

Ve srovnání s plánovaným průběhem reprodukčního procesu došlo následkem toho v loňském roce k některým negativním odchylkám, které se odrazily ve výsledcích finančního hospodaření státního rozpočtu. Státní rozpočet po celý uplynulý rok doslova zápasil s nedostatkem finančních prostředků na zabezpečení plánovaných potřeb. Především v důsledku výpadku ve tvorbě zdrojů u ministerstva průmyslu bylo třeba na zabezpečení vyrovnanosti státního rozpočtu ČSR poskytnout i mimořádné dotace z rozpočtu československé federace. Tento neplánovaný přesun prostředků představoval v úhrnu za celý rok částku 1,6 mld Kčs. Mimoto bylo nezbytné použít dalších 300 mil. Kčs ze zdrojů minulých let.

Již při schvalování zákona o státním rozpočtu na rok 1987 jsme kriticky poukazovali na nereálnost tzv. mobilizační položky, zapracované do návrhu státního rozpočtu k zabezpečení jeho vyrovnanosti. Jak ukázala skutečnost, jednalo se o fiktivní vyrovnanost, která značně snížila aktivní působení státního rozpočtu jako nástroje finanční politiky státu.

Je to možné dokladovat například na řešení otázky údržby bytového fondu, velkých oprav a údržby komunikací apod. Národním výborům se nedaří plánovitě a dlouhodobě zainteresovat potřebné dodavatelské kapacity v rozsahu zajišťujícím alespoň prostou reprodukci mj. proto, že plán nevytváří nutný prostor a finanční prostředky jsou řešeny mimořádnými opatřeními prakticky až během roku. Poslanci ocenili postup vlády ČSR, která i za složité situace ve státním rozpočtu rozhodla o přidělení prostředků na tyto účely. Problém ovšem ani letos dořešen definitivně není.

Aktivní finanční politika se totiž velmi obtížně provádí v situaci, kdy především státní hospodářské organizace nedosahují takových výsledků, aby byly schopny plnit stanovené odvodové povinnosti vůči státnímu rozpočtu. Zde je základní slabinou pomalé tempo snižování zdrojové náročnosti ekonomiky v žádoucích směrech, které se mj. projevuje i v naprosto nedostatečném snižování celkové nákladovosti výkonů.

Plánem bylo založeno, že růst zisku státních hospodářských organizací z vlastní činnosti bude z 90 % zabezpečen snižováním nákladů. Ve skutečnosti se tento vliv promítl pouze z necelých 37 %. Je to horší výsledek, než byl dosažen v roce 1986. Svědčí mj. o tom, že vědeckotechnický pokrok není stále rozhodující hybnou složkou rozvoje ekonomiky.

Významným vlivem, který působí na strojovou náročnost reprodukčního procesu, je realizace strukturálních záměrů rozvoje ekonomiky, především pak průmyslové výroby. Zde v loňském roce pokračovala tendence rychlejšího růstu materiálně a energeticky náročných odvětví. Nižší tempo růstu výroby v lehkém průmyslu bylo kompenzováno překročením objemu zdrojově náročné výroby v chemickém průmyslu, což samo o sobě přineslo značně negativní dopad do finančně ekonomické efektivnosti dosažených výsledků.

Neplánované nároky na dodatečné vstupy do výrobního procesu, vyplývající z nízké úrovně intenzifikace a ze změn v plánovaném sortimentu, odchylky ve výrobě vyplývající z nedostatku materiálů a subdodávek spolu s dalšími vlivy negativně působily na celou oblast finálního užití. Projevilo se to v nezabezpečení řady plánovaných potřeb a v nežádoucím vývoji i zásob.

Situace a vývoj v této oblasti byla předmětem samostatného jednání předsednictva České národní rady v květnu t.r. Nebudu zde opakovat všechny poznatky, které tehdy odezněly. Chci však zdůraznit, že zásoby jsou nezbytným jevem reprodukčního procesu. Nelze je vidět pouze jako globál, který je žádoucí zredukovat. Stále ukládáme úkoly ke snížení zásob, aniž bychom současně řešili příčiny jejich opakujícího se vzniku.

Zásoby je nutno posuzovat především z hlediska znalostí příčin jejich vzniku na úrovni, kde se tvoří. Není to tedy ukazatel finančního plánu, jehož úroveň je možné řešit pouze ve finanční sféře. Řešení však není jednoduché a je nutno jej hledat především ve výrobě samé a v efektivně fungující sféře oběhu, zaručující přijatelnou úroveň pohotovosti a úplnosti dodávky. Stanovisko k tomuto problému odeznělo i na zmíněném jednání předsednictva ČNR.

Je však naléhavě třeba přejít od pouhého pochopení problému k jeho řešení, a to na všech příslušných úrovních řízení. Zatím se na přístupech nic podstatného nemění. Přijímat další opatření, dalo by se říci administrativního charakteru shora, je v současné době asi nutné, ale není to postačující k řešení složité situace. Je prostě třeba jít důsledně na příčiny a vytvářet komplexní předpoklady pro jejich odstranění.

Uplatňování přijatých zákonů tvořících základ přestavby hospodářského mechanismu k tomu otevírá prostor i pokud jde o řešení otázky zásob. Je však nezbytné tohoto prostoru aktivně využít, což vyžaduje nové přístupy zdola i shora.

Výsledky finančního hospodaření státního rozpočtu byly v uplynulém roce nepříznivě ovlivňovány i přetrvávajícími nedostatky v investiční výstavbě, které jsme již několikrát kritizovali. Ve vládou ČSR řízené výstavbě byly například plánem stanovené zůstatky rozpočtových nákladů rozestavěných staveb překročeny o více než 7 mld Kčs. V nedokončené výstavbě bylo umrtveno o 15 mld Kčs více, než se plánovalo. Pokračovaly problémy s uváděním řady kapacit do provozu, stále velký počet vládou sledovaných staveb neplní kvalitativní parametry. Důvody jsou ponejvíce v nedostatku pracovních sil nebo v jejich nevhodné kvalifikační struktuře, v odbytových potížích, v nedostatku vstupních surovin nebo v jejich nevyhovující kvalitě a ve změnách sortimentu výroby. Jde vesměs o důvody, které pramení z nízké úrovně řízení konkrétních fází investičního procesu nebo z nekompetentních rozhodnutí předcházejících tomuto procesu. Jedná se tedy výrazně o subjektivní nedostatky, na jejichž odstranění nepotřebujeme devizy ani jiné hmotné zdroje, ale jen rozum a odpovědnost na pravém místě a v pravý čas.

Myslím, že velmi markantně se nedostatky projevují v komplexní bytové výstavbě. Přesně před rokem jsme na našem jednání například kritizovali nedostatečnou komplexnost bytové výstavby, zakládanou již samotným plánem a promítanou i do rozpočtů národních výborů. Na této situaci se bohužel nic nezměnilo. Vyplývá to jak z dosažených výsledků státního závěrečného účtu za loňský rok, tak z poznatků o plnění letošních úkolů.

V uplynulém období některé výbory této otázce věnovaly mimořádnou pozornost. Chtěl bych proto zdůraznit jeden požadavek, který považujeme za zcela základní. Je třeba dosáhnout toho, aby proces komplexní bytové výstavby se zrovnoměrnil, neboť to je výchozí předpoklad pro plánovité a efektivní řešení řady problémů, které s sebou komplexní bytová výstavba přináší.

Jsme toho názoru, že základní předpoklady zde musí vytvářet především státní plán a že resort stavebnictví má rozhodující úlohu při jeho realizaci. v přístupech resortu je však třeba leccos změnit.

Z prověrek dodavatelského zajištění centralizovaných staveb komplexní bytové výstavby zahajovaných v roce 1989 například vyplývá, že je převzato za ČSR pouze 4,5 % objemu prací a dodávek z rozpočtových nákladů příslušných staveb. Pro rok 1990 je potom převzato 15,5 %. To je naprosto nedostatečné a povede to k dalšímu opakování problémů.

Z hlediska pohledu na státní závěrečný účet za loňský rok bych chtěl rovněž věnovat pozornost otázce vnitřního trhu.

Plán maloobchodního obratu byl splněn a překročen. Nebyl však zabezpečen výnos daně z obratu v takové výši, jak předpokládal státní rozpočet, jak o tom hovořil soudruh ministr.

Negativně se totiž do plnění výnosu daně z obratu promítla zejména odchýlená struktura v realizaci maloobchodního obratu. Stále se opakuje skutečnost, že předpokládáme dynamičtější obrat v průmyslovém zboží a nižší dynamiku v potravinách, skutečnost je však zcela opačná. Právě vyšší než plánovaný podíl v potravinách, kde jde o komodity s vesměs zápornou daní z obratu, snižuje výrazně její plánovaný výnos. I tady se ukazuje naléhavá potřeba požadavku vytyčeného na XVII. sjezdu zabezpečit vnitřní trh dostatečnou nabídkou kvalitního a atraktivního průmyslového spotřebního zboží. Stále po tom voláme a prakticky na každém našem jednání tento požadavek zdůrazňujeme, ale jeho realizace se zatím vůbec nedaří.

Dnes se výpadky zboží na vnitřním trhu kryjí značným dovozem. Tato situace by byla akceptovatelná za předpokladu, že máme dostatečnou nabídku vývozních komodit, které můžeme výhodně umisťovat na náročných trzích. Taková situace však není. Proto je nezbytné hledat urychleně cesty k řešení tohoto naléhavého problému ve výrobě především, v daleko užší spolupráci výroby s obchodem a ve všestranném zkvalitňování činnosti obchodu směrem k výrobě i ke spotřebiteli.

Dnes se opakuje situace, kdy na trhu bohužel chybí opakovaně řada položek každodenní potřeby obyvatel. Nechci to blíže rozebírat, všichni to dobře znáte. Chci jen zdůraznit, že je to situace zcela nepřijatelná. Domnívám se, že tady není možné přijímat žádné omluvy a zdůvodnění. Není zde místo pro žádnou analýzu, je třeba vyvodit nejpřísnější opatření vůči těm pracovníkům, kteří svou zcela nezodpovědnou řídící činností tento stav zapříčinili. Chtěli bychom proto, aby nám vláda sdělila, kdo byl například zodpovědný za vznik nedostatku základních hygienických potřeb na našem trhu, ale i za neplnění řady dalších úkolů včetně celých vládních usnesení, jak o tom ještě budu dále hovořit. Domnívám se, že adresnost zde pomůže zjednat trvalou nápravu. Adresnost je také. zárukou toho, že se nebude v očích obyvatel naší republiky směšovat pohled na politiku strany jako celku s pohledem na konkrétní nedostatky, které mají výrazně subjektivní příčiny. Této skutečnosti bychom si všichni měli být velmi vážně vědomi.

Soudružky a soudruzi, dosavadní vývoj v plnění úkolů státního plánu za letošní rok ukazuje, že se reprodukují problémy, které se objevily již v loňském roce nebo předloňském roce.

Tím základním problém bylo a zůstává řešení otázky neefektivní výroby.

Podniky se stále zaměřují v prvé řadě na plnění a překračování objemových ukazatelů výroby při zhruba stejné úrovni nákladovosti jako v minulých letech. Hospodárnost, jako základní požadavek současného období, se stále chápe spíše v oblasti takových činností, které nemohou podstatnou měrou ovlivnit konečné hospodářské výsledky. Z tohoto hlediska se díváme i na dosavadní program hospodárnosti, který se zaměřuje sice správně na úspory řady neproduktivních nákladů, ale stále nepostihuje to podstatné, co ve vlastní výrobě spolurozhoduje o její výsledné efektivnosti. Stále se nám prostě nedaří uchopit zřejmě hlavní článek.

Od začátku této pětiletky vytyčujeme například požadavky na odstranění ztrátových výrob a na pozvednutí úrovně špatně hospodařících podniků a organizací. Vláda ve svém usnesení stanovila povinnost přijmout v takových případech konsolidační program k urychlenému řešení nevyhovující situace.

V uplynulém roce se však konsolidační programy výrazněji neprojevily a blok ztrátových podniků nedoznal podstatnějších změn. Naopak 40 % organizací ministerstva průmyslu a 36 % organizací ministerstva stavebnictví a výstavby ČSR zaznamenalo zvlášť výrazné zhoršení úrovně hospodaření.

Že stále nedostatečně důsledně řešíme to podstatné, ukazuje i následující příklad. Podle statistik máme jednu z největších spotřeb cementu na obyvatele. Jde přitom o energeticky velmi náročnou výrobu, která velmi zatěžuje mj. i životní prostředí. Širokým použitím tzv. superplastifikátoru, jehož výroba není náročná a zvládli jsme ji, lze snížit spotřebu cementu za jinak stejných podmínek až o 20 %.

Spotřebitel, tj. stavebnictví především a výrobce, v tomto konkrétním případě Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, mají ovšem různý názor na cenu tohoto výrobku. Jaksi stranou při celém posuzování zůstává výrazný celospolečenský efekt v podobě značného přínosu pro snížení zdrojové náročnosti reprodukčního procesu. Superplastifikátor zatím využíván není. Prostě dva vedou diskusi bez ohledu na celospolečenské dopady. Domnívám se, že v takovém případě je třeba, aby v zájmu celé společnosti mezi tyto dva partnery vstoupil orgán, který jednoznačným rozhodnutím zjedná nápravu.

Nedůslednost v prosazování požadavků na hospodaření v přísně úsporném režimu lze dokladovat i v hospodaření s energií.

Máme státní cílový program 02, který hospodářské organizace řízené vládou ČSR plní podle daných ukazatelů velice dobře. přesto však tempo snižování energetické náročnosti tvorby národního důchodu je stále pod plánem. Příčiny jsou myslím vesměs známy. Výbor lidové kontroly například zjišťuje, že v resortech ministerstva výstavby a stavebnictví a ministerstva zemědělství a výživy ČSR je jen 10 %, respektive 4 % kotelen vybaveno měřící a regulační technikou. V těchto resortech ani nemohou spolehlivě měřit svou vlastní spotřebu tepla.

Nejsme stále schopni účinněji řešit takové otázky, jako je například racionalizace spotřeby tepla v nevýrobní sféře. Přes řadu usnesení vlády, respektive předsednictva vlády ČSSR i ČSR, z nichž některá jsou stará již 8 let, jsme ve výboru pro plán a rozpočet, když jsme se konkrétně zajímali o měření spotřeby tepla v bytech občanů, museli nakonec konstatovat, že nejsou vytvořeny reálné předpoklady pro zavádění individuálních měřidel tepla u spotřebitelů a pro úplaty za skutečně odebrané teplo jednotlivými spotřebiteli. Dopisy a stanoviska, kterém mám založeny v korespondenci, poskytují dostatečný obraz o tom, jak se tento problém jako horký brambor přehazuje z jednoho orgánu či resortu na druhý. A to bohužel, do dnešního dne bez konkrétních výsledků.

Za této situace stále ne!budeme schopni regulovat spotřebu tepla v dané oblasti a využívat k tomu efektivně cenové nástroje, jak je to potřebné. Přitom především ve spotřebě, respektive v její racionalizaci musíme dnes hledat cesty ke snižování energetické náročnosti reprodukčního procesu. Stále totiž platí, že vložit prostředky na získání úspor ve spotřebě stoj společnost daleko méně, než zabezpečovat nové prvotní zdroje energie.