Česká národní rada 1986 – 1990

Neformální účast pracujících na řízení a zabezpečování úkolů plánu nelze oddělit ani od podmínek, ve kterých jsou zajišťovány, ani od toho, čemu slouží.

Zda obětavá a poctivá práce lidí, se kterou se setkáváme na každém pracovišti, v každém pracovním kolektivu, přispívá k urychlení tempa našeho rozvoje nebo se jí zahlazují nedostatky v řízení a organizaci práce.

Při zabezpečování úkolů, které před nás postavil XVII. sjezd, nám nemůže být lhostejné ani za jakých podmínek, za jakou cenu jich dosahujeme.

Nikdo nemůžeme mlčky přihlížet k případům porušování našich zákonů, principů a norem, kterými jsou vymezeny pracovní a sociální podmínky, za kterých by naši pracující měli úkoly našeho sociálního rozvoje zajišťovat.

Kontroly, které byly v letošním roce v našem kraji provedeny ukazují, že ke spokojenosti máme ještě hodně daleko.

Mnohé naše podniky a závody plní úkoly státního plánu pouze za cenu vysokého překračování zákonem stanovené pracovní doby, za cenu nařizování práce o sobotách a nedělích. Téměř 144 000 pracovníků kraje pracuje na pracovištích, která ohrožují jejich zdraví. Nejde jen o horníky, ale také o pracovníky kovoprůmyslu, textilu i místního hospodářství, kteří jsou ohroženi hlukem, prašností, vibrací i chemickými škodlivinami.

A nejzávažnější je zde skutečnost, že nejvíce případů porušování stanovených pracovních podmínek máme v kraji v podnicích a celých odvětvích, kde pracují ženy. V n. p. Tonak Nový Jičín se o tom přesvědčili někteří poslanci na nedávném poslaneckém průzkumu.

O pracovních podmínkách, ve kterých mají ženy pracovat, bylo již hodně řečeno. S principy jejich práce souhlasíme. Žel, ne všude jsou tyto podmínky důsledně dodržovány.

Porušování zákazu noční práce žen bylo za 11 měsíců letošního roku v kraji zjištěno ve 187 případech. Byla dokonce zjištěna noční práce těhotných žen. Neúměrně vysoká je i přesčasová práce žen a jsou známy případy i skrytého překračování zákonem stanovené pracovní doby. Bylo tomu tak zejména u starších žen, kdy tyto přicházely dříve do práce nebo odcházely později z práce jenom proto, aby plnily výkonové normy stanovené na směnu. Přitom jim byla vykazována normální pracovní doba.

Mnoho již bylo řečeno i o práci žen s nadlimitními břemeny. Stanovený váhový limit 15 kg je uplatňován v celé řadě vyspělých států. Nerespektování tohoto zákazu ze strany hospodářských pracovníků bylo za 11 měsíců letošního roku zjištěno v kraji v 58 případech.

Přímým důsledkem tohoto porušování stanovených pracovních podmínek je pak nemocnost, kterou překračujeme vysoce ostatní kraje republiky. Jestliže pominu hornictví, které má svá specifika, v kraji je tato nemocnost nejvyšší v odvětvích textilu, potravinářském průmyslu, chemii a v obchodních organizacích. Tedy znovu v odvětvích, kde pracuje naprostá většina žen. I když proti odpovědným vedoucím pracovníkům jsou za všechna tato porušení vyvozovány postihy a sankce, ukazují se tato opatření jako málo účinná. Považuji proto za nezbytné, aby i tyto otázky byly řešeny při tvorbě plánu.

Soudružky a soudruzi, za několik dnů vstoupíme do nového roku, třetího roku pětiletky. Má-li být v plnění sjezdových materiálů, jak nám ukládá i v minulých dnech skončené zasedání ÚV KSČ, dosaženo zásadního obratu je nezbytné v každém podniku, na každém pracovišti, v každém pracovním kolektivu získat pro jejich realizaci naše pracující a podnítit k tomu jejich tvůrčí aktivitu a iniciativu. Významným impulsem a příležitostí k jejímu rozvoji je i nadcházející 40. výročí Vítězného února. Tento mezník v dějinách našich národů nás k tomu i zavazuje.

Desítky v těchto dnech přijatých závazků pracovních kolektivů, závodů i podniků jsou důkazem toho, že pracující našeho kraje jsou odhodláni pro realizaci sociálního a ekonomického programu XVII. sjezdu KSČ udělat vše, aby tomuto odkazu nezůstali nic dlužni.

Právem však požadují, aby k tomu měli vytvořeny potřebné podmínky, aby ne malé řídící štáby na všech stupních řízení pracujícím zajistily dobře zorganizovanou práci.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Norbertu Požárovi, slovo má poslanec Vratislav Štěpánek, připraví se poslankyně Jaroslava Šenková.

Poslanec Vratislav Štěpánek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté!

Zdravotní a sociální výbor projednává vedle kapitol státního rozpočtu resortních ministerstev také rozpočty správy nemocenského pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění členů výrobních družstev a Českého úřadu bezpečnosti práce.

Dovolte mi nejprve několik poznámek k rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Prostředky pro plnění stanovených úkolů v odvětvích zdravotnictví jsou uvolňovány v souladu s celkovými možnostmi národního hospodářství. Zdravotnictví je věnována nejvyššími stranickými i státními orgány soustavná pozornost. Předseda federální vlády soudruh Štrougal prohlásil 9. listopadu na zahájení slavnostního vědeckého sjezdu čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně, že naše dnešní zdravotnictví v souladu s idejemi Purkyněho nejen nemoci léčí, ale má chránit zdraví a přivádět život k vrcholu dokonalosti a krásy. Boj s nemocemi se postupně snažíme přeměnit ze specializované profesionální činnosti lékařů v univerzální snahu a úsilí celé socialistické společnosti.

Naše zdravotnictví na jedné straně plně odpovídá současným trendům světové medicíny a zdravotnickému řešení naléhavých otázek, jakož i požadavkům na urychlení sociálně ekonomického rozvoje. Na druhé straně je však nutno konstatovat, že současná úroveň zdravotního stavu obyvatelstva pokulhává za těmito pozitivními fakty zdravotnictví. Naléhavého řešení vyžaduje skutečnost, že stagnuje střední délka života u mužů i žen, že roste nemocnost na nemoce zažívací, pohybové a nervové soustavy, že jedna třetina těhotenství jsou tzv. riziková těhotenství. To uvádím jen příklady. Z toho vyplývá naprostá nezbytnost vytvářet podmínky pro zamezení tohoto trendu v materiálně technické oblasti a zabezpečení potřebných zdrojů ve státním rozpočtu.

Problematika zdraví je podstatně širší než jen problematika zdravotní péče a vyžaduje, aby všechna ostatní odvětví plnila všechny své povinnosti ve vztahu ke zdravotnictví a k vytváření zdravých životních a pracovních podmínek. To je záležitost nejen příslušných ministerstev, ale také každého z nás. Nezastupitelnou úlohu zde koná mnohatisícová armáda dobrovolných zdravotníků, členů Českého červeného kříže.

Při svých průzkumech ve volebních obvodech a v krajích jsme se přesvědčili, že nejzávažnější problémy zdravotnictví se soustřeďují ve zdravotnických zařízeních spravovaných národními výbory, kde se prohlubuje nedostatek prostředků zejména na věcné výdaje. Jak bylo již nejednou připomenuto členy našeho výboru, přístrojová technika zastarává. Tak například komputorový tomograf v Jihomoravském kraji, počtem obyvatel jednom z největších a v některých specifických lékařských zařízeních se spádovou oblastí prakticky z celé republiky, pracuje na směny a rozhodně nepatří mezi nejmodernější. V řadě případů nelze zajistit pouhou reprodukci přístrojů, natož jejich inovaci.

Takřka katastrofální situace se jeví v parku sanitních vozů, jak ostatně o tom zde bylo již rovněž hovořeno. Jsou některé OÚNZ, kde víc jak 60 % parku je odepsáno.

Někdy však existují i disproporce mezi jednotlivými kraji i okresy, které by nemusely existovat. Nemám na mysli pochopitelně preferovaný Severočeský kraj a pohraniční okresy. Není však zcela pochopitelné, proč mzda zdravotnických pracovníků v Jihomoravském kraji je o 100 Kčs měsíčně v průměru nižší ve srovnání s jinými kraji.

Přes tyto kritické připomínky, které jsou jen malým dílem toho, co zaznělo při jednání výboru, máme za to, že se přece jen podaří příslušným orgánům zmírnit napjatost rozpočtu ministerstva zdravotnictví.

Několik poznámek bych rád také učinil k výrobnímu družstevnictví v souvislosti s námi projednávanou kapitolou nemocenského pojištění členů výrobních družstev.

Výrobní družstevnictví je počtem svých členů 130 tisíc v 285 družstvech nevelkou částí našeho národního hospodářství, ale svým dopadem na uspokojování vnitřního trhu, do jisté míry i našeho exportu a služeb politicky významnou částí naší společnosti. Svědčil o tom i nedávný V. sjezd ČSVD, kde předseda naší vlády soudruh Adamec ve svém projevu vysoce hodnotil - byť s některými kritickými připomínkami - jejich činnost. V období intenzivních příprav na realizaci urychlení sociálně ekonomického rozvoje naší vlasti bude výrobní družstevnictví od 1. 1. 1988 uplatňovat experiment nového hospodářského mechanismu, i když některými specifiky své činnosti, např. v podstatě chozrasčotním způsobem hospodaření, volbou vedoucích funkcionářů apod. do jisté míry předjímá některé prvky přestavby. Výstavní trhy spotřebního zboží, pořádané každý rok v Brně, jsou důkazem zájmu spotřebitelské veřejnosti o produkci družstev, jak jsem se o tom přesvědčil návštěvou několika družstev na místě samém. Výrobní družstevnictví nemůže vyrábět ve velkých sériích a na sklad, ale promyšlenou inovací odpovídá pružně na potřeby trhu, i když má nemalé problémy se zajišťováním surovin a s nevyhovujícími budovami i stroji.

Výrobní družstva věnují patřičnou pozornost i těm výrobním programům, které se týkají přístrojů, pomůcek a potřeb pro organizace ministerstva zdravotnictví. Z hlediska družstev se nejedná o nosné programy, ale přesto ročně představují hodnotu 50 mil. Kčs. Je ovšem důležité, aby zakázky byly dlouhodobé, s pravidelným přísunem materiálu a odbytem hotových výrobků. Tak např. pro diabetologický program jsou to elektronické dávkovače insulinu. Při vzrůstu diabetiků a malé pružnosti části naší zdravotnické výroby je to záležitost na výsost potřebná.

Humánní péče socialistického státu o občany zdravotně postižené je mimo jiné realizována v 33 družstev invalidů. Při průzkumu v Brněnské Drutěvě, jež si bude připomínat 35. výročí svého založení, jsem se přesvědčil o vysoce angažované sociální politice v péči o jejich členy. Družstvo vytváří celou řadu opatření v oblasti optimalizace pracovních podmínek - úprava pracovišť, nástrojů, výroba pomůcek, stavební úpravy pro bezbariérovost. Myslím si, že v budování bezbariérových přístupů pro naše invalidy vůbec máme ještě mnoho dluhů. Rehabilitační fond ČSVD dotuje např. negativní působení současných ekonomických limitů (např. při svozu invalidních pracujících na pracoviště, na úpravu interiérů apod.). Problémem zůstává provoz zdravotních středisek a léčebné rehabilitace. Kromě nedostatku lékařského personálu i rehabilitačních pracovníků brání provozu i vysoké normativy počtu pacientů stanovených pro tato místa. Přitom soustředěná lékařská péče a léčebná rehabilitace by měla být předpokladem pro činnost družstev, které umožňují zaměstnanost osob se ZPS. To bude nepochybně problémem i v budoucnu, jak dalece budou mít podniky zájem o takto postižené naše spoluobčany. Invalidní družstva mají řadu let potíže, a nejen ona, se zajištěním vhodných pracovních sedaček. Dovedeme-li vyrábět různé přepychové sedací soupravy, je zajisté náš nábytkářský průmysl s to vyhovět těmto požadavkům. Závěry posledního sjezdu ČSVD nás ubezpečují, že všechny složky výrobního družstevnictví splní tak jako dosud poslání, které mu v naší společnosti náleží.

Součástí státního rozpočtu jsou i výdaje, které se týkají církví tj. platů duchovních a státních příspěvků na opravu církevních budov.

Jako duchovní československé církve husitské a mezinárodní sekretář Křesťanské mírové konference, posla míru OSN, mi dovolte, abych se stručně zmínil o činnosti církví, které sdružují tu část naší národní pospolitosti, vyznávající křesťanskou či židovskou víru. Je známo, že v naší vlasti působí 19 církví a náboženských společností. Kořeny jejich existence sahají hluboko do naší historie, do období prvního slovanského státu Velkomoravské říše, do období husitské a bratrské reformace, do období národního obrození, ale také do doby nacistické okupace, kdy stovky kněží a tisíce věřících bojovali v našem odboji, trpěli v žalářích a nemalá část obětovala své životy. Čerpajíce z těchto zdrojů podílí se většina duchovních a věřících od počátku na budování socialistické společnosti, jejíž humanistické cíle se shodují se skutečnou nezkreslenou křesťanskou vírou. I když církve nejsou součástí Národní fronty, jejich členové, a je to nemalá část našeho obyvatelstva, se podílejí na aktivitách jejích složek. 4 duchovní byli zvoleni za poslance nejvyšších zákonodárných sborů, 2 z církve římskokatolické, jeden ze slovenské evangelické církve a jeden z církve československé husitské.

Nezanedbatelný podíl církví je na mírovém úsilí naší republiky a celého socialistického společenství. V každé církvi pracují mírové výbory. Na mezinárodním fóru jsou pak členy mezinárodních organizací, nositeli vyznamenání "Posel míru", sdružení katolických duchovních Pacem in terris v Berlínské konferenci katolíků a ostatní církve v Křesťanské mírové konferenci, která před 30 lety vznikla na našem území a dnes má své orgány ve všech pěti kontinentech. Regionální sdružení KMK v ČSSR obohacuje svou prací i naše mírové hnutí, především výsledky svých dvou komisí pro lidská práva a pro odzbrojení.

Nezastupitelnou úlohu v iniciativách společenské angažovanosti církví sehrává i Výbor církevních a náboženských činitelů, který zahrnuje všech 19 církví. Věřící občané naší vlasti jsou integrální součástí našeho lidu, jak to zdůrazňují i nejvyšší představitelé strany a státu. Proto také úkoly, které před našimi národy stojí v dnešní rozhodující době pro sociálně ekonomický rozvoj a přestavbu naší společnosti, jsou také úkoly členů církví.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, abych závěrem svého vystoupení doporučil jménem zdravotního a sociálního výboru ke schválení jednak kapitoly státního rozpočtu, patřící do jeho působnosti, ale také státní rozpočet ČSR na rok 1988 jako celek.

(Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Vratislavu Štěpánkovi. Slovo má poslankyně Jaroslava Šenková, připraví se poslanec Jaromír Mašek.

Poslankyně Jaroslava Šenková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, základní podmínkou pro splnění ekonomických výsledků a finančního vztahu ke státnímu rozpočtu je kvantitativní a kvalitativní plnění výrobních úkolů. Proto jsme ve výboru tyto otázky sledovali během celého roku a zvláštní pozornost jsme jim věnovali v přípravě na dnešní schůzi České národní rady.

Informace, které máme k dispozici nám ukazují, že v lesním a vodním hospodářství budou úkoly letošního roku splněny. Svědčí o tom zejména výsledky 11 měsíců tohoto roku.

To vytváří spolu s projednáváním a zabezpečováním plánu na příští rok předpoklady pro nástup i pro plnění úkolů v příštím roce.

Lze říci, že se rok od roku snižuje v duchu 8. pětiletky objem těžby v lesním hospodářství a zvyšuje hospodárnost ve spotřebě vody.

To vše odpovídá úkolům vytyčeným XVII. sjezdem KSČ.

Pozitivní je i to, že se rozvíjí pěstební činnost a zesiluje úsilí proti negativním dopadům exhalací a znečišťování vod.

Myslím si, že v tomto směru zaslouží ocenění tyto trendy daného úsilí.

Pro úkoly příštího roku je však nutné říci, že ne vše je také v pořádku. Není dosud zajištěna řada potřeb, zejména stavebních materiálů, ochranných pracovních pomůcek atd. Je to nezajištění potřeb, které odráží problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Ke stárnutí a opotřebení dochází u lesní techniky. Proto jsme ve výboru řekli, že je nutné podpořit získávání náhradních dílů na údržbu a opravy těchto strojů, zejména proto, že jde převážně o techniku z nesocialistických zemí. Bez toho by totiž byla ohrožována její provozuschopnost a výkonnost. A to myslím, že zejména v příštím roce a zbývajících letech pětiletky by nebylo dobré. Příslušné orgány by tyto věci měly vzít v úvahu a v potřebném rozsahu vytvořit podmínky pro jejich realizaci.

Ne zcela pochopitelné je také to, že nelze zajistit ochranné pracovní pomůcky, jako jsou např. rukavice a gumová obuv. Zde jsou rozdíly v požadavcích a úvahách o jejich zabezpečení na úrovni desítek tisíc. Je to možné, aby byly takové rozdíly ve výrobních kapacitách nebo v čem to vlastně je?

Víme, že naše vláda se tímto problémem vážně v současné době zabývá. Proto jsem chtěla připomenout i tuto vážnou skutečnost.

Ve vodním hospodářství je jednou z kritických oblastí vodovodní a kanalizační síť. Úroveň jejich oprav je stále nedostatečná. Důsledkem jsou velké ztráty vyrobené pitné vody již před tím, než se dostane ke spotřebiteli.

Přitom je známý fakt, že cena za vodu je nižší než náklady na její výrobu. Jak to však bude vypadat s její kalkulací, když k tomu ještě přičteme i tyto ztráty?

Přesto však se počítá jen s 0,9 % na finanční zabezpečení těchto oprav, ač podle vládního usnesení by to mělo být téměř o 50 % více, tj. 1,3 % z hodnoty základních fondů.