Záměry 8. pětiletky v oblasti rozvoje vědy
a techniky zakotvené ve státním plánu
rozvoje vědy a techniky ČSR jsou charakterizovány
dosti impozantními čísly plánovaných
ekonomických přínosů realizačních
výstupů. Plnění státního
plánu však tyto předpoklady nepotvrzuje. Realizace
vědeckotechnických poznatků a jejich zavádění
do praxe je stále provázeno známými
nedostatky.
Není zabezpečena potřebná provázanost
plánu RVT na ostatní části plánu,
především pak nezbytné meziodvětvové
a meziresortní vazby. Výrazná je absence
provázanosti na federální orgány,
zejména strojírenské resorty. Nedostatečným
zabezpečením dodavatelsko-odběratelských
vztahů dochází ke zužování
řady řešení a nedostatečně
se prosazují celospolečenské zájmy
proti resortním přístupům. Ne všechny
plánované záměry jsou finančně
plně zajištěny, zejména v oblasti realizace.
Potřebné plošné využití
výsledků není u některých resortů
zakotveno v koncepcích jejich rozvoje případně
v koncepcích rozvoje celého národního
hospodářství a podobně. Zde stále
v plné míře platí aktuálnost
závěrů 5. zasedání ÚV
KSČ i 5. schůze naší České
národní rady.
Zase jsme se setkali se stavem, kdy konkrétní podnik
má na tuto pětiletku náročné
úkoly ve snižování nákladů,
především materiálových, stěžuje
si na nedostatek plánovaných vstupů a podobně,
ale když jsme se zeptali, co pro ně řeší
resortní výzkumné ústavy, odpověď
zněla - nic, nebo nevíme, co dělají.
Tady si ovšem platnost shora zmiňovaných závěrů
musí uvědomit plně i podnikoví hospodářští
pracovníci.
Hovoříme-li o východiscích ze současné
situace, je v prvé řadě třeba plně
zmobilizovat ty rezervy, které stále na podnicích
a závodech existují.
V současné době je naléhavě
třeba pomoci obnovit především plnou
autoritu státního plánu. Popravdě
řečeno, současná situace kolem přípravy
státního plánu na příští
rok tomu nenapomáhá.
Je třeba nastolit kázeň a pořádek,
dodržování a plné využívání
pracovní doby, protože bez toho nedocílíme
lepšího plnění úkolů.
Půjde ovšem o to, abychom v rámci celé
naší společnosti vytvořili klima, které
by odpovídalo zvýšené náročnosti.
Reálné využití těchto rezerv
je však spojeno nejen s úspěšným
řešením zásadních otázek
řízení a plánování reprodukčního
procesu, ale i s řešením otázek bezprostředně
ovlivňujících spokojenost lidí.
Zatím jsme, soudružky a soudruzi, v průběhu
8. pětiletky nedokázali plnit vytyčené
záměry v tvorbě zdrojů. Záměry
v rozvoji životní úrovně však byly
v podstatné míře zabezpečovány.
To ovšem nelze dlouhodobě dělat a dopad trvale
neuspokojivých výsledků v plnění
plánu by se nakonec musel projevit i zde. A to je třeba,
abychom všichni měli neustále na paměti.
Dokladem je již návrh státního rozpočtu,
trpícího nedostatkem zdrojů a dopadem na
oblast společenské spotřeby obyvatelstva.
Brzdí možnosti řešit rychleji ekologické
problémy i otázky životního prostředí
a odráží se i v zabezpečení akce
"Z" pro příští rok.
Závažné kritické připomínky
zazněly v jednání výborů ČNR
k situaci v zásobování vnitřního
trhu. I když se přeplňuje maloobchodní
obrat, začal se projevovat nedostatek některých
základních hygienických prostředků,
dámského prádla, trvá nedostatek obuvi
a dalších předmětů základní
potřeby. Rozšiřují se případy,
kdy je v jednom obchodě prodáváno nekompletní
zboží a potřebné dokompletující
prvky, které podmiňují jeho užití,
nejsou buď vůbec a nebo je musí zákazník
shánět v jiných obchodech.
Z pohledu na čísla klesají zásoby
v obchodě a rostou zásoby v průmyslu. Tuto
tendenci, které neodpovídá plánem
stanoveným záměrům se nepodařilo
zatím zvrátit a výrazem toho jsou i kritizované
nedostatky. Zde musí jak obchod, tak ale i výroba
především, najít urychleně účinná
opatření k nápravě. I dnešní
jednání by k tomu mělo dát impuls.
Obyvatelé a naši voliči nás, soudružky
a soudruzi, nebudou posuzovat a také neposuzují
podle toho, jak dovedeme mluvit a zdůvodňovat současnou
situaci. Stále jednoznačněji nás,
a s námi i celou politiku strany, posuzují podle
konkrétních výsledků naší
společné práce. Musíme se všichni
snažit, každý na svém místě,
aby tyto výsledky byly opravdu lepší než
dosud.
Chtěl bych na tomto místě znovu připomenout
slova soudruha Gorbačova, která jsem citoval již
ve své zpravodajské zprávě ke státnímu
závěrečnému účtu za
rok 1986. Soudruh Gorbačov řekl: "Když
mluvíme o prvořadých úkolech, o neodkladných
záležitostech, vycházíme z toho, že
především budou odstraněny zjevné
a rozšířené nedostatky v těch
článcích ekonomiky, které jsou bezprostředně
spjaty s každodenním životem lidí. Tyto
stránky musí býti samozřejmě
středem zájmu na vládní úrovni."
Konec citátu.
Všichni si však musíme plně uvědomit,
že možnosti tohoto řešení jsou v
prvé řadě v tvorbě potřebných
zdrojů. Vláda může rozdělovat
jenom z toho, co se vytvoří.
Soudružky a soudruzi, přes všechny kritické
připomínky, které jsem uvedl, doporučuji
jako společný zpravodaj, aby Česká
národní rada schválila vládní
návrh zákona o státním rozpočtu
ČSR na rok 1988 (tisk 46) tak, jak je to vyjádřeno
ve společné zprávě výborů
(tisk 52). V rámci daných podmínek vytváří
základní předpoklady pro postupné
naplňování linie XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
společnému zpravodaji poslanci Mrázkovi za
přednesení zpravodajské zprávy.
Soudružky a soudruzi, po přestávce budeme pokračovat
v našem jednání rozpravou.
Do rozpravy se přihlásili doposud následující
poslanci: Jaromír Plíva, Jaroslav Schuster, Jiří
Fleyberk, Václav Anděl, Ladislav Liška, Hana
Stará, Norbert Požár, Vratislav Štěpánek,
Jaroslava Šenková, Jaromír Mašek a Josef
Rota. Jako první vystoupí poslanec Jaromír
Plíva.
Přerušuji nyní naše jednání.
(Následovala přestávka.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky
a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě. Jako první
vystoupí poslanec Jaromír Plíva, připraví
se poslanec Jaroslav Schuster.
Poslanec Jaromír Plíva: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, nejen jako poslanci, ale z titulu svého zaměstnání
je každý z nás v denním styku s našimi
voliči a tak mimo ekonomických otázek nás
musí zajímat i nálady pracujících
a vše, co se kolem nás děje.
Skutečností je, že jsme národem kritiků
a posuzujeme všechno co se odehrává kolem nás
a tomu se nevyhnou ani naši stavaři. Kritika by však
měla být konstruktivní, především
pomáhat hledat východiska, či řešení
problémů. Proto i v našem výboru pro
průmysl a stavebnictví hodnotíme práci
stavebních organizací z tohoto pohledu. Oceňujeme
množství vynikajících staveb - např.
metro, most A. Zápotockého, JE Dukovany, vodní
dílo Želivku, nová sídliště
apod. - ale kritizujeme takové stavby, které mají
vážné chyby a nedostatky a činnost těch,
kdo se na nedostatcích podílí. Mne však
také z hlediska objektivity zajímá názor
kritizovaného.
V nedávné době jsem se stal svědkem,
jak reagoval na situaci ve svém podniku ředitel
velké stavební organizace. Hovořil velice
otevřeně o tom, jaké má pro svoji
práci podmínky. Cituji: "Současné
napětí v dodávkách stavebních
materiálů - cement, vápno, cihly, tvárnice
- ale i elektro, sanita a kuchyňské sporáky
nepřispívá k uklidnění na stavbách.
Naopak - na jedné straně projednáváme
zvýšení výkonů, na druhé
pak neumíme garantovat dodávku materiálů
ani v množství ani v čase." Konec citátu.
Nutně si pak položíte otázku, co může
ředitel ovlivnit a kde není v jeho silách
zjednat nápravu.
Situaci v dodávkách cementu a dalších
stavebních materiálů jsme při kontrole
plnění plánu za I. pololetí a III.
čtvrtletí t. r. podrobili nejen tvrdé kritice,
ale žádali konkrétní opatření.
Situace je bohužel taková, jakou ji všichni známe
ke škodě celé společnosti.
V této souvislosti upozorňuji na stejné nebezpečí
pro příští rok. Například
s objemem výroby cementu 6,2 mil. t se souhlasí,
ale energeticky není vybilancován, ze stejného
důvodu je signalizovaný vysoký propad výroby
kameniva. Požaduji z tohoto místa dořešení
stavebních materiálů v celém komplexu,
abychom neopakovali letošní rok, což by nám
již nikdo neodpustil.
Ve výboru již dlouho kritizujeme systém plánování
komplexní bytové výstavby. Poukazovali jsme,
že velké sídlištní celky například
Jižní a Jihozápadní město v Praze,
Brno, ostravskou aglomeraci a další, nelze plánovat
v pětiletých cyklech, ale s perspektivou 10-15 let.
Totéž se týká rozvržení
výstavby bytů v jednotlivých letech pětiletky.
Posuďte sami, je rozumné plánovat v prvním
roce pětiletky 20 - 25 tisíc bytů a v posledním
roce 46 tisíc? Jak má tuto nerovnoměrnost
zabezpečit resort průmyslu ČSR a další
resorty dodávkami oken, dveří, kuchyní,
podlahovin, sanity, sporáků, elektrospotřebičů
atd.
A co sami stavaři, jak mají využít kapacity
paneláren, mechanismů, pracovních čet
atd. Tyto disproporce se v druhé polovině pětiletky
promítnou do kvality staveb, hospodaření
s materiály všeho druhu, ztráty iniciativy
lidí. Pak si nutně položíme otázku,
zda při využívání nákladné
výpočetní techniky to neumíme jinak
naplánovat?
Dalším kardinálním problémem,
který je naší specialitou, je komplexní
dokončování sídlišť. I když
výjimka např. Jižní město 2 v
Praze 4 spíše potvrzuje pravidlo, jsou v této
oblasti dlouho přetrvávající problémy
investorů i dodavatelských organizací.
Připočítáme-li k tomu ještě
chybějících několik mld. Kčs
na komplexnost zajištění bytů v 8. pětiletce,
pak mohu jen s politováním konstatovat, že
závěry XVII. sjezdu nejsou plněny. To mohu
dokladovat na svém volebním obvodě, ale podobně
by mohli vystoupit další poslanci. Proč o tom
hovořím? Dáme občanům nákladný
moderní byt, ale znehodnotíme ho tím, že
chybí a někdy velmi dlouho obchody, školy,
služby, kulturní zařízení apod.
Za tento stav jsme na schůzích poslanci všech
stupňů kritizováni. A věřte
mi, že je to velmi nepříjemné, ale často
bezvýchodné. Chci se proto zeptat vlády -
budeme tuto situaci důsledně řešit a
vyvarujeme se již do budoucnosti stejných chyb? Ptám
se proto, že 9. pětiletka je plánována
podobným způsobem jako současná -
osmá.
Při jednáních ve výboru se zabýváme
také modernizací a rekonstrukcí bytového
fondu. Skončila doba, kdy se města mohla rozrůstat
do šíře a zabírat zemědělskou
půdu. Modernizace však nepostupuje žádoucím
tempem a mimo problémů, které mají
národní výbory s její organizací
a přidělováním náhradních
bytů pro vystěhované občany, si další
potíže způsobujeme sami předpisy, které
modernizaci brzdí, místo aby ji urychlily.
Z poznatků, které jsem získal, jde o tyto
problémy:
- vyřazením modernizace bytového fondu z
KBV do investiční činnosti ztratila MBF původní
prioritu a není stále promítána do
ekonomických podmínek dodavatelských organizací,
- pro zvýšení počtu bytů v 8.
a 9. pětiletce není výrazně posílena
materiálně technická základna, zejména
ústředně řízeného stavebnictví,
- v legislativní oblasti není dosud vydán
obecně závazný předpis, který
by stanovil rozsah plánování a financování
staveb modernizace bytového fondu.
Současný stav je neúnosný vzhledem
k tomu, že MBF je financována z několika zdrojů,
což znamená zvýšení administrativní
náročnosti v přípravě a zkomplikování
dodavatelsko-odběratelských vztahů. V současné
době ČKVTIR zásadně odmítá
uznávat podmiňující investice pro
modernizaci bytového fondu. Řadí je do účelových
investic a vyžaduje sdružování prostředků
správců sítí a občanské
vybavenosti. Tím ztrácejí tyto stavby prioritní
charakter a vznikají problémy s vyššími
dodavateli staveb.
Ptám se tedy, nešlo by to méně úřadovat
a více vytvářet podmínky pro to, aby
se nám práce dařila? Je to tak těžké,
aby se centrální orgány mezi sebou dohodly,
jak věci řešit?
Hospodářské výsledky podniků
a potom celého resortu ovlivňuje kvalita práce,
snižování pracnosti, využívání
strojního vybavení, pracovního času,
VTR a v neposlední řadě úspora materiálů
všeho druhu. A právě hospodaření
s materiálem je slabou stránkou v řadě
podniků, i když objektivně řečeno
hodně k tomu přispívají dosud platné
předpisy. I zde máme každý dostatek
poznatků.
Kolik stavebního materiálu by se však uspořilo
dobrými projekty, dobrou technologií, možná,
že by stačilo bez dlouhého vymýšlení
řadu věcí okopírovat - ale abych někoho
neurazil - přenést zahraniční zkušenosti
do našich podmínek. Máme ve stavebnictví
řadu resortních výzkumných ústavů,
ale jak se ty podílejí na úsporách
materiálů, pracnosti atd.? Asi nejsou dost zainteresováni.
Vede mne k tomu poznání, že amatéři
se snaží najít způsob, jak zamezit zatékání
u plochých střech a výzkum - kde jsou jeho
výsledky? A nakonec i sliby zodpovědných
pracovníků, že tento a další často
kritizované problémy odstraní.
Na druhé straně, dojde-li k meziodvětvovému
provázání výzkumu s chozrasčotními
jednotkami při řešení úkolu,
např. u výroby a využití našeho
superplastifikátoru při výrobě betonu,
jsou vytvořeny podmínky pro zefektivnění
procesů ve stavební výrobě, výrobě
prefabrikátů, konstrukcí, zlepšení
pracovního prostředí a značné
úspory cementu.
Využití technického rozvoje, zvýšení
kvality práce, dořešení dodavatelsko-odběratelských
vztahů, spolu se zlepšením řídící
a organizátorské práce na všech stupních
jsou cesty k tomu, aby resort odstranil nedostatky letošního
roku a úkoly plánu v příštím
roce plnil.
Zajistit vyvážený státní rozpočet
ČSR na rok 1988 nebude jednoduché. Tím více
bude třeba hospodařit ve všech oblastech a
přijímat taková opatření, abychom
zamezili všem zbytečným ztrátám
a výdajům, o kterých dnes víme, ale
důsledně je neřešíme.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Jaromíru Plívovi. Slovo má poslanec
Jaroslav Schuster, připraví se poslanec Jiří
Fleyberk.
Poslanec Jaroslav Schuster: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, myslím, že při projednávání
státního rozpočtu na příští
rok musíme důsledně vycházet a úzce
navazovat na všechny pozitivní výsledky, ale
také na negativní věci, které se nám
promítly při plnění plánu letošního
roku.
Stručně by se dalo říci, že zemědělství
mírně překročí plán
rostlinné a živočišné výroby,
a že potravinářský průmysl zásobuje
náš trh tak, že prodej jeho zboží
proti loňskému roku vzrostl asi o 2,5 % a též
je mírně nad úrovní plánu letošního
roku.
Tyto souhrnné údaje však nás nemohou
uspokojit, i když víme, že je za nimi skryto
velké úsilí, které je třeba
ocenit.
Spolu s dobrými výsledky, zejména v živočišné
výrobě a v některých oborech potravinářského
průmyslu musíme vidět i to, co se nepodařilo.
Kde jsme v letošním roce neuspěli, tam především
orientovat svoji pozornost tak, aby dopady nižší
sklizně některých plodin byly co nejmenší.
Byl překročen plán výroby řepky
a pícnin a předpokládá se splnění
objemu obilovin. Nebudou však splněny brambory, cukrovka,
ovoce a zelenina.
Přestože živočišná výroba
bude překročena asi o 3, 3 %, chybí u jatečných
prasat dosud necelé 1 % a u mléka 0,2 %.
Potravinářský průmysl přes
obtížné podmínky v surovinách,
obalech i některé změny ve spotřebitelské
poptávce držel do konce 3. čtvrtletí
tempo výroby s plánem. Časový předstih
ve výši 600 mil. Kčs dává předpoklady
splnění celoročního plánu.
V zahraničním obchodě v důsledku snížení
cen u cukru, chmele, sladu a mlékárenských
výrobků bude tento dopad nutné řešit
zvýšeným objemem vývozu.
V tom všem se promítala náročnost závěru
letošního roku i příprava na příští
rok.
Zde bych chtěl připomenout, že v současné
době jsou plány pro příští
rok projednány v podnicích a závodech. Při
jeho zajišťování a rozvíjení
iniciativy však nedobře působí nedostatečné
zajištění řady materiálně
technických potřeb.
Po projednání těchto věcí ve
výboru s ministrem zemědělství a výživy
předpokládáme, že tyto budou postupně
dořešeny.
Složitější je však situace v plnění
ekonomických ukazatelů, i když vztah ke státnímu
rozpočtu za resort bude v letošním roce zabezpečen.
Dělá se též vše pro to, aby tomu
tak bylo i v příštím roce.
Jeden z důsledků je ten, že organizace potravinářského
průmyslu v řadě případů
nemají dostatek finančních prostředků
k zabezpečování potřebné investiční
výstavby, která by měla zabezpečit
určitý posun v jejich modernizaci.