Obdobná situace je i ve výzkumných ústavech
jiných ústředních orgánů.
Chci tím říci, že rozsah výzkumné
a vývojové základny nevýrobní
sféry je v ČSR poměrně vysoký.
I když činnost této výzkumné
a vývojové základny umožnila v řadě
případů zdokonalit výrobní
technologie, zabezpečit zvýšení technickoekonomických
ukazatelů produkce, zajistit energetické a materiálové
úspory i růst produktivity práce, je třeba
konstatovat, že vědeckotechnický rozvoj VHJ
a podniků probíhal v uplynulém období
převážně jen v tradičních
oborech na úkor oborů nových a progresivních.
To způsobilo, že výrobní proces probíhal
většinou v nezměněných podmínkách
jak pokud jde o výrobky, tak technologie. Inovované
výrobky sloužily z větší části
k rozšíření sortimentu a pouze z menší
části k náhradě výrobků
nízké technické úrovně a kvality.
Počet původních řešení
v úrovni vyšších inovačních
řádů, které by měly vliv na
podstatné zvýšení technickoekonomické
úrovně výroby a výrobků, byl
malý.
S dosaženým stavem je česká vláda
nespokojena. Uložila proto ministrům a vedoucím
ústředních orgánů dosáhnout
v řízení výzkumné a vývojové
základny zásadního obratu. Na tuto kritiku
reagují jednotlivé resorty řadou inovací,
které by měly vést ke zlepšení
dosavadního stavu.
V rámci ministerstva průmyslu jsou významnými
inovacemi úkoly řešící rozšíření
meziproduktové základny pro kvalifikovanou chemii,
zvětšení sortimentu výrobků pro
mikroelektroniku, palety organických barviv, nové
konstrukční a modifikované plasty, nová
diagnostická a vybraná léčiva, modernizace
a automatizace textilu včetně rozšíření
textilních strojů, zvýšené využití
dřevní hmoty, lepší vybavení
zemědělství kapalnými hnojivy, bílkovinnými
koncentráty a ochrannými a konzervačními
prostředky, pokračující chemizace
kožedělné výroby, rozšíření
sklářské výroby modernizací
plochého skla, zavádění výroby
optických vláken, vývoj pneumatik pro osobní
automobily a zemědělské stroje. Významný
je i podíl na vývoji technologie i komponentů
pro výrobu technické pryže z tzv. tekutých
kaučuků, řešený v součinnosti
se Sovětským svazem. Společná Československo-sovětská
koloristická laboratoř významně přispívá
k úspoře devizových prostředků
i k těsnější spolupráci mezi
výrobci a spotřebiteli barev v Sovětském
svazu a u nás.
V ministerstvu stavebnictví jsou významnými
inovacemi zdokonalování sortimentu stavební
keramiky, suchých maltových a omítkových
směsí, vápna a cementu. K inovacím
dochází i v cihlářské výrobě,
v silikátové prefabrikaci a při výrobě
porobetonu. Ve výrobě stavebních izolací
jsou inovace zaměřeny na rozvoj a zavádění
výrobků z minerálních vláken
a deskových materiálů.
V ministerstvu zemědělství a výživy
jsou důležitými inovacemi výzkumné
úkoly na úseku biotechnologií. Přínosy
se očekávají od výzkumného
řešení a realizace nových pěstebních
technologií pšenice, ozimé řepky, nových
krmných směsí, nových vakcín
proti nemocím zvířat a od řízené
výživy rostlin. V potravinářství
patří mezi významné inovace řada
nových potravinářských výrobků.
V ministerstvu lesního a vodního hospodářství
jde o zvyšování produkce dřevní
hmoty, ochranu lesů, ochranu vodních zdrojů
a racionalizace hospodaření s vodou a dokonalejší
čištění odpadních vod.
V ministerstvu zdravotnictví je vědeckotechnický
rozvoj směrován na zdokonalování péče
o zdraví lidu, zahrnující metody účinné
terapie, využívající poznatky moderní
medicíny včetně molekulární
biologie a genetiky, imunologie a dalších nových
vědních oborů. Ve farmacii je hlavní
pozornost věnována výzkumu nových
léků a přípravků. Zvlášť
významné jsou klinické výsledky dosažené
na úseku transplantací, zejména transplantací
srdce a slinivky břišní. Vynikajících
výsledků bylo dosaženo i v hygienicko-epidemiologickém
výzkumu.
V ministerstvu školství jsou důležitými
inovacemi úkoly z programů a projektů základního
výzkumu obsažených ve státních
plánech rozvoje vědy a techniky. Mimořádné
je například řešení výzkumného
úkolu "procesy vzniku ochrany a využitelnosti
zdrojů pitné vody", včetně projektu
tvorby regulace a využívání podpovrchových
vod a jejich interakce s povrchovými vodami.
Aplikovaný výzkum je prováděn zejména
na vysokých školách technického, zemědělského
a chemického zaměření. Pokud jde o
realizaci výsledků výzkumu dosažených
na vědeckovýzkumných pracovištích
vysokých škol, musí být vyvíjeno
ještě větší úsilí
o jejich urychlený transfer do praxe.
V Českém geologickém úřadu
jsou důležitými inovacemi průzkum rudných
a nerudných surovin, podzemních vod, těžba
a zušlechťování vybraných druhů
paliv. Zvláštní pozornost je soustředěna
na možnost těžby a využití lithia,
tento kov a jeho sloučeniny vytvářejí
předpoklady pro velice významné inovace v
celé řadě odvětví naší
ekonomiky. Další významné inovace se
týkají zdokonalování vrtných
souprav, vývoje nových přístrojů
a uplatnění moderních nevrtných způsobů
geologické sondáže.
Rovněž průřezové ústřední
orgány mají za úkol vytvářet
podmínky pro účinnější,
větší uplatňování vědeckotechnického
rozvoje než dosud.
Česká komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj věnuje - mimo oblast
řízení vědeckotechnického rozvoje
a investiční výstavby - zvýšenou
pozornost koncepčním úkolům směřujícím
k vytváření podmínek pro rozvoj inovací
v příštích letech, usměrňování
licenční politiky, technickoekonomickému
hodnocení výrobků a hledání
cest ke zkracování řešených výzkumných
úkolů. Pozornost bude i nadále v součinnosti
s resorty věnována vynálezeckému a
zlepšovatelskému hnutí, u kterého byly
v minulé pětiletce docíleny významné
přínosy.
V 8. pětiletce počítá ještě
s většími celospolečenskými přínosy.
Česká vláda však sdílí
znepokojení spolu s Českou odborovou radou nad tím,
že v uplynulém roce byl podán nižší
počet přihlášek vynálezů
a zlepšovacích návrhů, než se předpokládalo.
Totéž platí o tématických úkolech.
Vláda od České komise nepožaduje, aby
všechno strhávala na sebe, řešila něco
za jiné. Musí být však jednoznačným
garantem za naplňování celospolečenských
hledisek a zájmů.
Vážené soudružky a soudruzi, ve druhém
pololetí minulého roku dohodla Česká
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj s vybranými ústředními orgány
české vlády vypracování programů
technické politiky resortů s určením:
- prioritních výrobních oborů, které
budou ovlivňovat strukturální přeměny
v jednotlivých odvětvích,
- přehodnocení struktury a zaměření
materiální a kádrové základny,
zvláště výzkumné a vývojové
základny,
- určení rozvojových a útlumových
výrobních programů,
- určení směrů modernizace výrobních
kapacit a nové investiční výstavby,
- vytvoření podmínek pro uplatnění
informatiky v rozhodovacím procesu o inovačních
směrech,
a to vše s propojením na "Komplexní program".
V programech vědeckotechnické politiky českých
ústředních orgánů musí
být promítnut jejich přínos k naplnění
strategie urychlení sociálně ekonomického
rozvoje.
V souladu s přijatým harmonogramem připravují
ministerstvo průmyslu, stavebnictví, lesního
a vodního hospodářství, zdravotnictví,
zemědělství a výživy, školství
a Český geologický úřad programy
vědeckotechnické politiky, které budou posuzovány
Českou komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj a speciálně ustavenými
pracovními skupinami externích odborníků.
Budou projednány samozřejmě také ve
vládě.
To vyžaduje od ústředních orgánů
české vlády zásadní změnu
stylu práce, změny řízení směrem
k národohospodářsky komplexnějším,
perspektivnějším a společensky angažovanějším
způsobům řešení problémů
vědeckotechnického rozvoje. Vyžaduje to prohloubení
spolupráce s Československou akademií věd,
Československou akademií zemědělských
věd a s Československou vědeckotechnickou
společností. Stále více vystupuje
do popředí nutnost organizování nejschopnějších
mozků, které mohou být nejkvalifikovanějšími
posuzovateli předpokládaných programů
a navrhovateli nejprogresivnějších řešení.
Změna myšlení se musí projevit mimo
jiné v tom, že na všech úrovních
bude dennodenně nastolována otázka vztahu
mezi vynaloženými prostředky a jejich přínosy.
Z pověření české vlády
vás chci ujistit, že vláda bude velice náročně
a přísně posuzovat předložené
návrhy a nepřipustí odchylky od závěrů
XVII. sjezdu strany a 5. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Rozvoj odvětví řízených českou
vládou není určován jen efektivností
práce jejích ústředních orgánů,
výrobních hospodářských jednotek,
podniků, výzkumných ústavů
a ostatních organizací. Jejich výsledek je
odvislý od dodávek strojů a zařízení,
které rozhodují o zvýšení technickoekonomické
úrovně výroby a přitom spadají
do působnosti federálních orgánů.
Přitom od plnění dodávek z těchto
odvětví závisí obnova výrobních
zařízení, modernizace výroby a nových
technologií pro investiční výstavbu.
Výkyvy, které se v tomto plnění projevují,
měly v posledním období negativní
dopad na technickoekonomickou úroveň výrobní
sféry řízené českou vládou.
Protože závislost české sféry
na federálních orgánech je závažná
i v dalších směrech, projednal předseda
vlády soudruh Adamec s místopředsedy tyto
otázky a uložil vypracování návrhu,
který by vnesl jasný řád do vztahů
mezi českými orgány a federálními
orgány.
Významným specifikem České socialistické
republiky je, že je v ní rozmístěna
rozsáhlá výrobně technická
a zvláště palivoenergetická základna
celé československé ekonomiky. To klade zvýšené
nároky na rozhodovací činnost o území,
řídící a správní činnost,
na racionální dopravu, na ochranu životního
prostředí.
Takové obrovské celky, jako je Severočeský
hnědouhelný revír, včetně elektráren,
Ostravský kamenouhelný revír s rozsáhlým
těžkým průmyslem, pražská,
brněnská, plzeňská a jiné aglomerace,
to jsou nové pilíře československé
ekonomiky, které je nutno řídit a rozvíjet
v celém komplexu technických, územních,
sociálních i ekologických souvislostí.
V tomto směru zabezpečuje česká vláda
náročné činnosti - samozřejmě
s cílem optimalizovat veškeré rozvojové
tendence na území České socialistické
republiky. Bez součinnosti s federálními
orgány to není proveditelné. Jestliže
hovoříme o specifických otázkách
sféry řízené českou vládou,
není to proto, abychom se na cokoliv vymlouvali, aby byla
oslabena jakákoli kriteria, ale aby bylo naše úsilí
správně orientováno a aby přijímaná
opatření odpovídala složitosti problému.
Soudružky a soudruzi, na ekonomické poradě
členských zemí RVHP byly určeny základní
směry prohloubení socialistické ekonomické
integrace. Byla stanovena konkrétní opatření
formou Komplexního programu, který se stává
vědeckotechnickou bází pro vypracování
dohodnuté integrační strategie ve výzkumu
a ve výrobě. Prioritními směry spolupráce
jsou: elektronizace, komplexní automatizace, jaderná
energetika, nové materiály a technologie jejich
výroby a užití, rozvoj biotechnologií.
Je proto důležité, aby již v této
etapě byly na jednotlivých stupních řízení
provedeny analýzy, zahrnující zhodnocení
možnosti účasti na této spolupráci,
a to nejen ve vědeckotechnickém rozvoji, ale i při
realizaci výsledků Komplexního programu ve
výrobě.
Pokud jde o hospodářský mechanismus, týká
se jeho přestavba také řízení
vědeckotechnického rozvoje a výzkumné
a vývojové základny. Dokonce už na 8.
zasedáním ústředního výboru
strany byla definována jako předpoklad dalšího
rozvoje vědy a techniky. Přestavba hospodářského
mechanismu řízení předpokládá
stanovení podmínek, které by stimulovaly
kvalitní, vysoce produktivní práci, iniciativu,
podnikavost, které by zajistily intenzifikaci výroby
realizací vědeckotechnických poznatků.
Počítá se i s rozsáhlejší
integrací výzkumu a výroby formou vědeckovýrobních
sdružení a vědeckovýrobních jednotek
a pokud jde o vědeckovýzkumná pracoviště
vysokých škol, jejich užší spojení
s výrobními hospodářskými jednotkami
a podniky. Počítáme s integrací některých
výzkumných ústavů v rámci ministerstva
zdravotnictví a ministerstva zemědělství
a výživy ještě ke konci tohoto roku.
Bude třeba zavést a experimentálně
ověřit uplatnění řady nových
metod v posuzování vědeckotechnického
rozvoje a výzkumně vývojových pracovišť
z hodnotových hledisek.
Vážené soudružky a soudruzi, zpráva
předsednictva na 5. zasedání ústředního
výboru strany obsáhle a kriticky hodnotila investiční
výstavbu, která je jedním z významných
zdrojů inovací.
V posledních letech byla na úseku investiční
výstavby přijata řada opatření.
Přesto zůstává tato oblast nejslabším
článkem v řízení národního
hospodářství. Míra investování
se převážně pohybuje na horní
hranici únosnosti. Vznikají stále nové
a nové požadavky na investice, přestože
se ve výrobě pracuje s nízkou směnností.
Zastaralé technologie se nevyřazují, poněvadž
je méně konfliktní požadovat nové
pracovní síly než prosazovat vyšší
směnnost na nové technice. Vkládané
investiční prostředky se úměrně
a včas nevracejí a léta jsou zaznamenávány
ztráty v mnoho miliardách korun produkce, která
nebyla vyrobena.
Reálné přínosy investiční
výstavby lze dokumentovat na výrobních stavbách,
stanovených pro odvětví řízené
českou vládou jako "závazné úkoly"
a na stavbách "centrálně posuzovaných",
které budou dokončeny a měly by být
uvedeny do provozu v průběhu 8. pětiletky.
Jde o 70 výrobních staveb z odvětví
průmyslu, stavebnictví, zemědělství
a výživy i zdravotnictví. Rozpočtové
náklady jsou u těchto staveb plánovány
ve výši 25 mld Kčs, přičemž
podle jednání státních expertiz se
může, má a musí počítat
s ročním přírůstkem výkonů
ve výši 18 mld Kčs, se ziskem 2,7 mld a vývozem
1,6 mld do socialistických a 3,4 mld do kapitalistických
zemí. Lze očekávat, že při postupném
dokončování uvedených staveb v této
pětiletce bude možný přírůstek
výroby zhruba o 45 mld korun.
Otázkou je, proč náš inovační
cyklus - od záměru k uvedení kapacity do
provozu - je většinou delší než v
průmyslově vyspělých státech.
Již po desetiletí jsme v situaci, že se centrum
brání tlaku na zahajování dalších
a dalších investic, pričemž krátce
po zahájení se u řady plánem schvalovaných
staveb zjišťuje jejich vážné neplnění.
Nedostatky v projekci, ve stavebních pracech, dodávkách
technologií, jejich montáži, jsou obvykle omlouvány
nedostatkem kapacit.
Přitom je zřejmé, že vědecké
řízení investičního procesu
předpokládá: - vyvážený
vztah mezi územním a oblastním plánováním
jako východisko pro optimální lokalizaci
investic, - optimalizaci způsobu stavění
a montáže, minimalizaci stavební a maximalizaci
technologické části investic, - aplikaci
technologického zařízení srovnatelného
se světovou úrovní a z toho vyplývající
úroveň výrobků, které bude
investice produkovat, - optimální řídící
metody v celém procesu přípravy a realizace
investic, jako např. proudová metoda stavění
a jiné progresivní metody, - vypořádat
se s cenovou politikou v investiční výstavbě,
to je jeden z velice naléhavých požadavků.
Přitom samozřejmě jde o to, aby do plánu
byly zařazovány takové investice, které
zaručují prosazení všech záměrů,
které před nás postavil XVII. sjezd strany.
Toto není zdůrazňováno pro obecné
poučení, ale je to kategorický příkaz,
za jehož naplnění odpovídají
konkrétní lidé u investorských, projektových
a dodavatelských organizací, ale i na ústředních
orgánech, útvary státní expertízy
nevyjímaje. Vláda nepřipustí, aby
se jejich nedostatky schovaly v anonymitě, ať se to
týká kterékoli úrovně řízení.
V závěrech 5. zasedání vyslovil ústřední
výbor požadavek, aby resorty vypracovaly návrhy
na zastavení málo efektivních rozestavěných
akcí a na odsun nově zahajovaných staveb
v letech 1987 - 1988 o 15 - 20 %. Ukládá, aby nové
stavby byly povolovány až po vícesměnném
využití stávajících kapacit.
Státní plánovací komise, Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj spolu s národními komisemi mají uloženo
provést prověrku technickoekonomické úrovně
a nezbytnosti staveb v této pětiletce a nepřipustit
zahajování těch, které neodpovídají
potřebám rozvoje národního hospodářství
a postupným strukturálním změnám.
Rozhodující úlohu při plnění
tohoto úkolu musí v odvětvích řízených
českou vládou - sehrát Česká
plánovací komise a Česká komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj.
V komplexní bytové výstavbě se úsilí
zaměřuje na to, aby investorská a projektová
příprava umožnily efektivní realizaci
výstavby, soulad nákladů s plánovanými
prostředky pro tento účel a zvýšení
architektonické a urbanistické úrovně
výstavby. Expertíza prováděná
Českou komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj od poloviny roku 1983 do prvního
pololetí 1986 prověřila 439 návrhů
na výstavbu obytných souborů a došlo
zde ke snížení celkových nákladů,
podle mého názoru ke zcela rozumnému snížení,
o 1,2 mld Kčs.
Přes uváděné výsledky je třeba
souhlasit s kritikou vyslovenou na 5. zasedání ústředního
výboru strany na adresu expertízy, a to nejen u
komplexní bytové výstavby, a k tomu účelu
přijmout potřebná opatření.
Vliv vědeckotechnické politiky na úroveň
hromadné výstavby se promítá především
typizační činností, kde uplatňováním
unifikačních směrů ve prospěch
efektivnějších stavebních soustav se
vytvářejí předpoklady pro další
racionalizaci komplexní bytové výstavby,
zejména
- pro snížení počtu panelových
soustav pro výstavbu bytů z dosavadních 17
na 3, což umožní, aby každá z těchto
soustav disponovala větším sortimentem dílců
a tím větší možností typologického
tvarování a architektonického ztvárnění
objektů při snižování pracnosti
na stavbách i spotřeby základních
materiálů,
- pro snížení pracnosti i spotřeby materiálu
při výstavbě občanské vybavenosti,