Předseda České národní rady
Josef Kempný, místopředsedové
České národní rady Marie Jarošová,
Oldřich Burský a Josef Kaňa.
Členové vlády České socialistické
republiky předseda vlády Ladislav Adamec,
místopředsedové vlády Jaroslav Tlapák,
Zdeněk Krč, Zdeněk Horčík,
František Šrámek, ministr financí
Jiří Nikodým, ministryně práce
a sociálních věcí Nasťa Baumruková,
ministr školství Milan Vondruška, ministr
kultury Milan Klusák, ministr zdravotnictví
Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti Antonín
Kašpar, ministr vnitra Josef Jung, ministr
průmyslu Petr Hojer, ministr stavebnictví
Karel Polák, ministr zemědělství
a výživy Ondřej Vaněk, ministr
lesního a vodního hospodářství
František Kalina, ministr obchodu Josef Ráb,
ministr - předseda Výboru lidové kontroly
Jan Motl, ministři Karel Löbl a Vladimír
Šimek.
185 poslanců České národní
rady podle prezenční listiny.
Předseda ČNR Josef Kempný: Vážené
soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych zahájil pátou
schůzi České národní rady,
abych vás všechny srdečně přivítal.
Soudružky a soudruzi, než přistoupíme
k vlastnímu jednání, dovolte mi, abych připomenul,
že před několika dny po těžké
nemoci opustil naše řady místopředseda
České národní rady, dlouholetý
její poslanec, předseda Klubu komunistických
poslanců, soudruh Oldřich Voleník. Myslím,
že není třeba připomínat, jak
jsme ho znali, jak jsme s ním pracovali, jak jsme si ho
vážili. Prosím, abychom uctili jeho památku
povstáním. (Účastníci 5. schůze
uctili památku soudruha Voleníka povstáním.)
Děkuji vám.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych uvítal mezi
námi především vládu České
socialistické republiky, kde - jak víte - v minulých
dnech došlo k některým změnám
v jejím složení. Předsednictvo České
národní rady ve své schůzi 20. března
přijalo demisi předsedy vlády České
socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka
a po doporučení ústředního
výboru strany jmenovalo na návrh ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky do funkce předsedy vlády
České socialistické republiky soudruha Ladislava
Adamce. Přijalo jeho demisi na funkci I. místopředsedy
vlády ČSR. Předsednictvo České
národní rady dále jmenovalo do funkce místopředsedy
vlády ČSR našeho poslance soudruha Zdeňka
Horčíka.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych při této
příležitosti znovu jménem nás
všech upřímně poděkoval soudruhu
Josefu Korčákovi za dlouholetou soudružskou,
plodnou spolupráci s naším zákonodárným
sborem po celou dobu, kdy stál v čele nejvyššího
výkonného orgánu České socialistické
republiky. (Potlesk.)
Dovolte mi, abych mu popřál za nás za všechny
do dalších let pevné zdraví, hodně
příjemných chvil, pohody, spokojenosti v
osobním životě, abych se s ním neloučil,
protože zůstává naším poslancem
a my věříme, že využijeme v budoucnosti
jeho bohatých životních zkušeností
při naší vlastní práci, při
zkvalitňování práce České
národní rady.
Dovolte mi, abych v naší schůzi České
národní rady uvítal soudruha Ladislava Adamce,
poprvé v jeho nové funkci předsedy vlády
České socialistické republiky. (Potlesk.)
Zase by bylo zbytečné hovořit o zkušenostech
soudruha Adamce, o jeho pracovitosti, o jeho vlastnostech a oddanosti
straně i našemu socialistickému státu,
naší České socialistické republice,
protože ho po léta známe z jeho funkce ve vládě
i jeho dlouholeté funkce jako našeho poslance.
Dovolte mi, abych soudruhu Adamcovi jménem nás všech
i znovu za sebe popřál mnoho úspěchů
v jeho nových odpovědných stranických
a státních funkcích, abych vyslovil přesvědčení,
že se i nadále bude úspěšně
podílet tak jako vždy v minulosti na dobré,
soudružské spolupráci mezi Českou národní
radou a vládou České socialistické
republiky ku prospěchu celé naší vlasti,
abych mu popřál a s ním i celé vládě
mnoho úspěchů pro naši socialistickou
republiku. (Potlesk.)
Soudruha Zdeňka Horčíka bych vám chtěl
představit jako nového místopředsedu
vlády České socialistické republiky.
Také ho všichni dobře známe z práce
v našem zákonodárném sboru. Věříme,
že i on přispěje k dobré práci
vlády, dobré spolupráci mezi českou
vládou a Českou národní radou a přejeme
mu k tomu pevné zdraví a mnoho úspěchů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
můžeme přikročit nyní k vlastnímu
jednání, na kterém bych chtěl uvítat
představitele ostatních ústředních
orgánů a všechny naše hosty, především
našeho hosta ze Slovenské národní rady,
místopředsedu jejího výboru pro školství,
vědu a kulturu prof. ing. Juraje Bušu. (Potlesk.)
Jsem rád, že mohu mezi námi přivítat
předsedy národních výborů a
vedoucí představitele těch organizací,
kteří s námi spolupracovali na poslaneckých
průzkumech k přípravě dnešního
jednání. Chtěl bych jim poděkovat
za cenné podněty, připomínky, poznatky
i za čas, který poslancům věnovali.
Myslím si, že všechny průzkumy, všechna
tato jednání pomohla k tomu, abychom připravili
naše dnešní zasedání tak, aby odpovídalo
záměrům 5. zasedání ústředního
výboru naší Komunistické strany Československa,
které se v minulých dnech sešlo a projednalo
problematiku vědeckotechnického rozvoje, problematiku,
kterou se i my dnes budeme zabývat.
Přistoupíme ke schválení pořadu
dnešní schůze. Na schůzi je přítomno
179 poslanců, tzn., že jsme schopni se usnášet.
Předsednictvo České národní
rady svým usnesením z 24. února 1987 stanovilo
termín a návrh pořadu dnešní
schůze, jak je uveden na pozvánce.
I. bodem je zpráva vlády České socialistické
republiky o realizaci vědeckotechnického rozvoje
při plnění úkolů 8. pětiletky
a Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku zemí RVHP do roku 2000 v odvětvích
řízených vládou ČSR. Tak je
zpráva nadepsána už z doby, kdy my jsme ji
začali připravovat, tzn. ještě před
5. plénem ÚV KSČ.
II. bodem je vládní návrh zákona České
národní rady o státní památkové
péči podle tisku 8 vládního návrhu
zákona a tisku 29 společné zprávy
výborů.
III. bodem je návrh ústavně právního
výboru České národní rady na
zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce podle tisku
27.
IV. bodem je návrh předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky na volbu některých
soudců z povolání k soudům České
socialistické republiky podle tisku 28.
V. bodem je zpráva předsedy České
národní rady o činnosti předsednictva
České národní rady za dobu od 11.
prosince 1986 do 30. března 1987 podle tisku 30.
Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k předloženému
návrhu programu připomínky nebo doplňky?
Není tomu tak.
Protože, jak jsem řekl, jsme schopni se usnášet,
můžeme tedy přistoupit k hlasování
o pořadu schůze.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem
pořadu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Je někdo proti nebo zdržel se hlasování?
Ne.
Tím je pořad 5. schůze České
národní rady schválen a můžeme
přistoupit k projednání prvního bodu,
kterým je
Z pověření vlády České
socialistické republiky přednese zprávu místopředseda
vlády a předseda České komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
soudruh František Šrámek, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády František Šrámek:
Vážený soudruhu předsedo České
národní rady, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, zpráva vlády České
socialistické republiky o realizaci vědeckotechnického
rozvoje při plnění úkolů 8.
pětiletky a Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku zemí RVHP do roku 2000 v odvětvích
řízených českou vládou vychází
ve svém obsahovém zaměření
ze závěrů 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
z roku 1983, XVII. sjezdu a z 5. zasedání ústředního
výboru komunistické strany k vědeckotechnickému
rozvoji.
Výsledky minulé pětiletky i výsledky
uplynulého roku ukazují, že se plně
nedaří zabezpečovat rozvoj naší
ekonomiky cestou intenzifikace. Ze zhodnocení vývoje
v minulém roce, stavu rozpracování 8. pětiletky
a zejména zabezpečení plánu na rok
1987 vyplývá, že rozsah problémů
v řadě oblastí československé
ekonomiky, včetně odvětví řízených
českou vládou, narůstá. Růst
efektivnosti a kvality neopovídá úkolům
stanovených XVII. sjezdem strany. Trvá - a počátkem
tohoto roku se prohloubila - destabilita v materiálně
technickém zásobování i značný
sortimentní, objemový a časový nesoulad
vzájemných dodávek, nerytmičnost výroby,
růst zásob.
Prohlubují se nepříznivé tendence
v investiční výstavbě a ve využití
stávajících výrobních kapacit.
Znepokojivý je i vývoj obchodní a platební
bilance s nesocialistickými a rozvojovými státy.
Neplní se plánované objemy ve vývozu,
roste podíl vývozu na dlouhodobé úvěry.
Současně se zvyšují tlaky a požadavky
na dodatečně dovozy, a to ani ne tak na progresivní
techniku, jako na výrobní a osobní spotřebu.
Zastavit tyto tendence je v současné době
jedním z nejnaléhavějších úkolů,
protože pokračovat v těchto tendencích
a přístupech znamená ohrozit realizaci hospodářské
linie XVII. sjezdu. Proto je třeba ve všech odvětvích
vypracovat program urychlení inovací a tento program
iniciativně rozpracovat do konkrétních opatření
- věcných, organizačních i kádrových
a celý program rychleji a důrazněji uvádět
do života.
I pro odvětví řízená českou
vládou se stává naléhavým a
prvořadým úkolem, aby všechny stupně
řízení, zejména VHJ a podniky, vytvořily
reálné předpoklady jak pro splnění
úkolů plánu letošního roku, tak
i celé pětiletky, a zamezily, aby tendence ve snižování
upravených vlastních výkonů, zisku,
exportu a zvyšování investic se přenášely
i do přípravy třetího roku 8. pětiletky.
K udržení československé ekonomiky na
úrovni průmyslově vyspělých
zemí je třeba zabezpečit dynamický
růst, a to i s výrazným využitím
a účastí na Komplexním programu vědeckotechnického
pokroku členských zemí RVHP do roku 2000,
který je i pro odvětví řízená
českou vládou - akčním programem urychlování
vědeckotechnického pokroku. Prostě všechny
orgány se musí ve větší míře
podílet na strategii urychlení sociálně
ekonomického rozvoje.
Česká vláda věnovala a věnuje
vědeckotechnickému rozvoji soustavnou pozornost.
Zabývá se jeho účinností a
využíváním jeho výsledků,
zejména v souvislosti s projednáváním
plánů technického rozvoje a koncepčních
materiálů o rozvoji odvětví. Je si
vědoma, že od tohoto přístupu závisí
zvyšování technickoekonomické úrovně
výrobních technologií, výrobní
produkce a také úrovně nevýrobních
oblastí i dokonalejší ochrana životního
prostředí. S dosaženou úrovní
nemůžeme být však spokojeni.
Soudružky a soudruzi, při rozpracování
závěrů 8. zasedání ÚV
KSČ k vědeckotechnickému rozvoji v působnosti
české vlády bylo položeno těžiště
do zabezpečení 10 základních směrů,
stanovených tímto zasedáním, zejména
do péče o přípravu jaderné
energetiky, uplatnění průmyslových
robotů a manipulátorů, zajištění
biotechnologií a dalších progresivních
směrů. Byly rozpracovány do jmenovitých
úkolů.
Při jejich schvalování si byla vláda
vědoma, že představují jen počáteční
etapu. Proto postupně přijala další
opatření, směřující
k účinnějšímu řízení
vědeckotechnického rozvoje, zejména na úseku
technické politiky resortů, plánování
rozvoje vědy a techniky, expertizní činnosti,
typizace, norem a předpisů v investiční
výstavbě a ke zcela novému přístupu
ve vztahu mezi územním a oblastním plánováním
i ve vztazích na úseku životního prostředí.
Základním rysem přístupu vlády
bylo posílení realizační fáze
úkolů státního plánu technického
rozvoje. Přijatá opatření přispěla
ke splnění realizačních výstupů
úkolů státního plánu, a to
na 166 %. Toto vysoké překročení realizačních
výstupů ukázalo, že u VHJ a podniků
existují značné rezervy, a proto byl při
sestavování plánu na 8. pětiletku
uplatněn zvýšený tlak na objem výroby
zboží z těchto výstupů.
Úsilí vlády se soustředilo i na úspory
paliv, energie a materiálů, na účast
při programu výstavby jaderné energetiky
a na účast při realizaci státních
cílových programů. Významně
byla ovlivněna např. realizace státního
cílového programu "Racionalizace spotřeby
a využití paliv a energie". Úkol uložený
českým ústředním orgánům
byl splněn na 115 %, čímž byla dosažena
úspora 4,77 mil. tmp. průměrné roční
úspory v českých ústředních
orgánech představovaly 3,5 % z jejich celkové
spotřeby paliv a energie. Zároveň byla splněna
i výzva X. všeodborového sjezdu k překročení
úspor o dalších 0,5 %. Přes tyto příznivé
výsledky není v úsporách měrné
spotřeby energie dosahováno výsledků
průmyslově vyspělých států.
Zvlášť významná byla úloha,
kterou sehrály stavební organizace ministerstva
stavebnictví a organizace ministerstva lesního a
vodního hospodářství a příslušných
národních výborů při realizaci
nejdůležitější inovační
akce československé ekonomiky, kterou je výstavba
jaderných elektráren. Velký význam
má i účast stavebních organizací
na akcích v Krivem Rogu a Karačaganaku.
V prvním období po XVII. sjezdu se činnost
vlády soustředila na dokončení prací
na 8. pětiletém plánu rozvoje vědy
a techniky a na zajištění úkolů
z Komplexního programu. Zde byla pozornost zaměřena
na progresivnost, reálnost úkolů vědeckotechnického
rozvoje a provázanost jednotlivých etap řešení
a vazeb na realizaci. Došlo k významnému snížení
počtu úkolů řešených ve
státním plánu rozvoje vědy a techniky,
schvalovaných na 8. pětiletku českou vládou,
a tím ke koncentraci výzkumně vývojových
kapacit na nejdůležitější úkoly.
Objem výroby z realizačních výstupů
výzkumných úkolů jen u úkolů
schvalovaných českou vládou - má v
8. pětiletce dosáhnout 24 mld Kčs. V porovnání
s předchozí pětiletkou se plánovaný
objem výroby z realizačních výstupů
téměř zdvojnásobil. Přínosy
ze všech typů výzkumných úkolů
státního plánu rozvoje vědy a techniky
řešených v organizacích výzkumné
a vývojové základny ČSR za celou dobu
uplatnění realizačních výstupů
představují - ve výseku 8. pětiletky
- v plánovaném rozsahu výroby realizačních
výstupů téměř 180 mld Kčs,
v úsporách paliv a energie 1,1 mil. tmp, v přírůstku
zisku téměř 10 mld Kčs, v úsporách
vlastních nákladů 7 mld Kčs a další
významné úspory. Toto, co uvádím,
není nijaká fantazie. To bylo dohodnuto s jednotlivými
resorty.
Tyto přístupy byly posuzovány českou
vládou. Představují potenciální
možnosti, které lze dosáhnout. Je v odpovědnosti
ústředních orgánů, VHJ a podniků,
zda uvedených efektů bude dosaženo v plánovaném
rozsahu a čase.
V souvislosti s přínosy realizačních
výstupů státního plánu rozvoje
vědy a techniky je nutno posoudit vstupy a výstupy
z výzkumné a vývojové základny
řízené českou vládou. Tato
základna má podle plánu na rok 1987 celkem
47 800 pracovníků, z nichž 34 400, tj. 72 %,
pracuje v průmyslové a hospodářské
sféře. Na zabezpečení potřeb
rozvoje vědy a techniky v této základně
se vynakládá celkem 4,5 mld Kčs neinvestičních
prostředků ročně, z toho ze státního
rozpočtu 2 mld Kčs, tj. 44 %. K tomu přistupují
náklady na investice a devizy.
Při posuzování účinnosti výzkumné
a vývojové základny a jejích přínosů
dochází k určitým zkreslením.
Státní plán zachycuje jen ty přínosy,
které se týkají úkolů státního
plánu technického rozvoje. Je ke škodě
věci, že není dostatečný přehled
o skutečných přínosech výzkumné
a vývojové základny řízené
VHJ a podniky. Tento přehled je přitom významný
a naléhavý, jestliže se má posoudit
účinnost nebo dokonce oprávněnost
existence výzkumných ústavů a pracovišť
v jednotlivých odvětvích a oborech. Je to
dluh, se kterým se dosud nevypořádala ani
teoretická fronta, ani pracovníci České
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj, ani odborníci ústředních orgánů.
Výsledky výzkumné a vývojové
základny zkresluje, že v prostředcích
vynakládaných ze státního rozpočtu
na rozvoj vědy a techniky v ČSR jsou zahrnuty i
výdaje na činnosti nevýzkumné povahy.
Dále jsou do těchto výdajů zahrnovány
činnosti mající charakter speciálních
výkonů a funkcí, které však mají
reálné výsledky.
Tak například výzkumné ústavy
českého ministerstva zdravotnictví poskytují
speciální klinickou a léčebnou péči
obyvatelstvu s kapacitou představující více
než 1200 lůžek. Roční rozsah speciálních
výkonů představuje např. více
než 200 operací na srdci, 700 operací velkých
cév, 4000 vyšetření na koronárních
jednotkách, 000 dialýz, 1700 porodů, 700
velkých gynekologických operací, 1000 onkologických
operací apod. Na genetickém oddělením
fakulty dětského lékařství
University Karlovy je ročně vyšetřeno
více než 1000 geneticky rizikových rodin.