Česká národní rada 1986 – 1990

- pro postupné snižování spotřeby energie na vytápění standardního bytu při zlepšení hygienických podmínek v oblasti větrání a akustiky, a to na 7 MWh, což bude znamenat snížení spotřeby energie o dalších 10 % proti současné úrovni.

Z iniciativy české vlády byly organizovány prověrky československých státních norem v investiční výstavbě. Dosažené výsledky byly vládou hodnoceny pozitivně, ale současně byl vysloven požadavek, aby potenciální úspory v nákladech, dosahující obrovských částek, i další úspory byly promítnuty do projektů investic, jejich rozpočtů a také do nástrojů vnitropodnikového řízení u dodavatelů.

Na 8. zasedání ústředního výboru byla jako jedna z oblastí, kde má být uplatněn rozvoj vědy a techniky, označena ochrana a zlepšování životního prostředí. Přes značné úsilí zde nebylo dosaženo žádoucího pokroku. Jde o problém rozsáhlejšího uplatnění vědeckotechnických poznatků a o zavedení takových technologických procesů, které nebudou působit negativně na životní prostředí a umožní celkovou ekologizaci naší ekonomiky.

Kromě mimořádné vnitropolitické závažnosti má problematika životního prostředí i mezinárodně politický význam. Československá socialistická republika vstoupila do programu mezinárodní spolupráce v této oblasti a přijala řadu mezinárodních závazků, z nichž nejvýznamnější je závazek snížit emise oxidu síry na našem území do roku 1993 o 30 % proti roku 1980. Mimo to existuje řada dvoustranných dohod s našimi sousedními státy, týkajících se čistoty ovzduší a čistoty vod.

Pro 8. pětiletku byl přijat a schválen státní program ekologických investic ve výši 17,1 mld Kčs zahajovaných akcí. Při konkretizaci tohoto programu se však do něho v řadě případů dostaly i stavby, které nemají charakter ekologických akcí, ale akcí výrobního charakteru. Navíc nejsou některé ekologické investice dodavatelsky zajištěny v plánovaných termínech a jejich realizace je odsouvána často až na začátek 9. pětiletky.

Česká vláda považuje za nezbytné zajistit plnění prací a dodávek na stavbách státního programu ekologických investic v plném rozsahu, vyloučit z tohoto programu vše, co tam nepatří, a do státního programu zařadit další připravené stavby, řešící rozhodující zdroje znečišťování, jako závazné úkoly státního plánu. Ukazuje se, že k realizaci programového přístupu chybí ekonomická stimulace podnikové sféry, a to jak v pozitivním, tak sankčním směru. Tyto otázky vystupují v současné době do popředí, zejména proto, že se nacházíme ve stádiu zpracovávání přestavby hospodářského mechanismu a že tedy právě v této souvislosti musí být nástroje stimulace pro tvorbu a ochranu životního prostředí formulovány naprosto jednoznačně.

U problematiky investiční činnosti je na prvém místě požadavek na vyváženost územních a oblastních plánů. K tomu je třeba uvést: správci jednotlivých území, tedy národní výbory, mají pro svou koordinační a řídící práci k dispozici nástroje, kterými jsou územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace a základní koncepční materiály v oblasti urbanizace a dlouhodobého osídlení, na kterých úzce spolupracovaly. Tyto dokumenty podávají informace o vlastnostech území, o jeho možnostech a omezeních, představující názor na uspořádání jednotlivých sídel a aglomerací městského i venkovského prostoru včetně kulturního využití území a jeho harmonického uspořádání z hlediska péče o životní prostředí. Národní výbory jsou rozhodnuty využívat těchto materiálů při posuzování návrhů dlouhodobých komplexních programů a rozvojových koncepcí odvětví národního hospodářství.

Zvláštní pozornost si vyžaduje řešení problémů Severočeského kraje. Vláda si je vědoma, že Severočeský kraj je energetickou základnou federálního významu, a proto mu musí být věnována odpovídající pozornost. Schválila jako základní dokument "Oblastní plán rozvoje Severočeského kraje". Tento dokument umožňuje koncepčně řešit nejen hlavní články ekonomiky kraje, těžbu uhlí a radioaktivních surovin, výrobu elektrické energie a ostatních odvětví průmyslové výroby, ale umožňuje i výrazný nástup k řešení otázek životního prostředí a rozvoj všestranné péče o obyvatelstvo kraje. Pozitivně se rozvíjí i práce na výzkumných úkolech, které se zabývají tím, co tento kraj nejvíce tíží.

Stejnou pozornost bude vláda věnovat i oblastnímu plánu Prahy a Severomoravského kraje, tedy oblastním plánům, které schválila.

Ke strategii urychlení ekonomického a sociálního rozvoje patří i soustavná aktivizace člověka a plného využívání jeho schopností. Inovační procesy vyžadují věnovat soustavnou pozornost nejen lidem, kteří v inovačním procesu již působí, ale i mladým lidem, kteří se teprve na takovouto činnost připravují. V uplynulém období věnovala vláda pozornost prohlubování stávajícího systému přípravy vědeckých a vědeckotechnických pracovníků a pracovníků projekce. Nejde přitom jen o to, aby tito lidé byli vysoce specializovanými odborníky na svých úsecích, ale aby to byli pracovníci chápající inovační procesy ve všech souvislostech a aby je také prosazovali.

Inovace jsou v každé společnosti nerozlučně spojeny s rozvojem vzdělanosti jejích členů. Intenzita současných inovací vyvolává nejen potřebu výchovy odborníků, ale i potřebu všeobecného vzdělání všech občanů. Dokument o rozvoji výchovně vzdělávací soustavy a Dlouhodobý komplexní program elektronizace školství jsou na tomto poznání založeny.

Zvláštní pozornost je na vysokých a středních školách věnována výchově k práci ve vědě a výzkumu. V posledním období se zejména úspěšně rozvíjí i středoškolská odborná činnost a na vysokých školách studentská vědecká, umělecká a odborná činnost, prohlubují se metody výchovy vědeckých pracovníků, ve které mají vysoké školy vedle ČSAV dominantní postavení.

Rychlý nárůst poznatků vědy a techniky vyvolává potřebu systematického a plynulého doplňování znalostí absolventů vysokých škol. Dosavadní roztříštěné způsoby postgraduálního studia budou proto nahrazeny uceleným systémem postgraduální výchovy, pro jehož realizaci se již vytvářejí předpoklady.

V inovačních procesech a v celém hospodářském a sociálním rozvoji sehrává mimořádnou roli lidská tvořivost. Konkrétním důsledkem poznání této skutečnosti je požadavek zaměřovat pozornost na výběr a výchovu talentů pro tvůrčí vědeckotechnickou činnost na všech stupních škol. Jestliže v tomto směru se začíná rozvíjet činnost na vysokých školách, bude v budoucnu potřebné postupně rozšiřovat tuto aktivitu ve větší míře i na střední a další stupně škol a na dělnické profese.

Je třeba vycházet z toho, že největší zájem na omezování fyzické práce má především dělník. To je také zásadní zdroj jeho motivace při hledání progresivních metod ve způsobu a podmínkách výroby a tím využívání výsledků vědeckotechnického rozvoje. Je třeba využít této motivace, a to nejen zlepšovatelské aktivity, ale i jeho tvůrčí zapojení do spolupráce při prosazování vědeckotechnického rozvoje. Toho si musí být vědomi všichni, kdo řídí výrobu. Stejně tak je nutno poznatky vědeckotechnického rozvoje uplatňovat ve všem, co odstraňuje namáhavou, podporuje bezpečnou a zdraví nezávadnou práci, a k tomu hledat účinné motivace.

ČOR oprávněně připomíná, že mnohá technická řešení sledují pouze zvýšení ekonomických přínosů, působí však nepříznivě z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví. S tím samozřejmě nelze souhlasit.

Ze zprávy předsednictva a z diskusních příspěvků přednesených na 5. zasedání ústředního výboru je zřejmé, že Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a ostatní ústřední orgány řízené českou vládou mají na úseku vědeckotechnického rozvoje a investiční výstavby náročné úkoly. V diskusním příspěvku člena předsednictva ústředního výboru a předsedy české vlády bylo mimo jiné obsaženo i kritické hodnocení České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, spolu s náměty směřujícími k urychlení vědeckotechnického rozvoje, zlepšení práce na úseku investiční výstavby a výchovy kvalifikovaných odborníků. Z pověření české vlády vás chci ujistit, že jak závěry, tak náměty vyslovené v diskusních příspěvcích na 5. zasedání ústředního výboru, se stanou impulsem pro zintenzivnění úsilí všech stupňů řízení na uvedených úsecích.

I pro naši ekonomiku, vážené soudružky a soudruzi, platí slova generálního tajemníka ÚV KSSS soudruha Gorbačova, který řekl: "Musíme postupovat vpřed rychlejším tempem a zároveň plnit úkoly na kvalitativně vyšší úrovni v pohybu, za pochodu. To není jednoduché. Nemůžeme odložit naše plány a nemůžeme náš postup zastavit. Při přestavbě hospodářského mechanismu musíme zároveň plnit nynější úkoly. Je tedy před námi velice významný úkol: zabezpečit v ekonomice spojování a vyřešení perspektivních a aktuálních úkolů."

Vážené soudružky a soudruzi, při vypracování této zprávy byly k dispozici výsledky poslaneckého průzkumu a výsledky z projednávání podkladového materiálu, který k této problematice předložila česká vláda výborům ČNR. Poznatky, které jsme od vás získali a za které děkujeme, budou uplatněny při přestavbě hospodářského mechanismu, při opatřeních, která připravuje federální vláda, případně federální ústřední orgány, při opatřeních, která bude zabezpečovat česká vláda.

Některé z námětů však je nutno řešit přímo v kompetenci výrobních hospodářských jednotek, podniků, výzkumných i projekčních organizací.

Soudružky a soudruzi, česká vláda věnuje realizaci vědeckotechnického rozvoje a problematice Komplexního programu soustavnou péči a pozornost. Již bylo řečeno, že není spokojena s dosaženým stavem.

Chci vás jejím jménem ujistit, že bude i nadále usilovat o urychlení sociálně ekonomického rozvoje v československé ekonomice na základě její intenzifikace. Ve zprávě vlády jsme chtěli podat informace o jejich přístupech k závěrům 8. zasedání ústředního výboru strany a XVII. sjezdu a ukázat, co pro nás vyplývá ze závěrů a diskuse 5. zasedání ústředního výboru strany. Tyto závěry budou vládou a jejími podřízenými orgány a organizacemi v nejbližší době rozpracovány. Ve vládě, tak jak o tom hovořil s. Adamec na 5. zasedání, jsme měli možnost získat dost zkušeností, dobrých i méně dobrých. Za hlavní však považujeme volbu správných přístupů k přijatým závěrům. Vláda nedopustí, aby tvořité domýšlení 5. zasedání ústředního výboru do konkrétní podoby bylo nahrazováno stereotypním rozpracováním. Existuje dost rezerv a možností, aby česká vláda se s úkoly vyrovnala. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu Šrámkovi za přednesení zprávy vlády České socialistické republiky a prosím společného zpravodaje výborů České národní rady, poslance Bohumíra Rosického, aby se ujal slova.

Poslanec Bohumír Rosický: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, celé dnešní jednání je ovlivněno 5. zasedáním ústředního výboru Komunistické strany Československa, v našich myslím ještě znějí nové podnětné myšlení z hlavních referátů a diskusních vystoupení. Když XVII. sjezd Komunistické strany Československa zformuloval stěžejní úkol naší společnosti v 8. pětiletce do podoby strategické linie urychlení sociálně ekonomického rozvoje, a to zejména cestou intenzifikace národního hospodářství a důsledného zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do praxe, 5. zasedání zpřesnilo a zaktualizovalo celou složitou problematiku přeorientování našeho myšlení, národního hospodářství a socialistické demokracie.

V přípravě dnešní schůze jsme se orientovali původně na kontrolu plnění úkolů daných XVII. sjezdem a 8. zasedáním ústředního výboru KSČ na podmínky práce České národní rady. Avšak již při poslaneckých průzkumech a v jednotlivých výborech jsme pracovali s vědomím, že ústřední výbor naší strany se bude otázkami vědeckotechnického rozvoje zabývat. Chceme jako volení zástupci lidu pomoci prosazovat politické a ekonomické záměry XVI. sjezdu a následujících zasedání ÚV KSČ ve volebních obvodech a na našich pracovištích. Vědeckotechnický pokrok totiž není pouze záležitostí výzkumných ústavů či několika nadšenců, je záležitostí doslova všech občanů, celé společnosti a tak musíme také k němu přistupovat.

Urychlení vědeckotechnického rozvoje je v současné etapě významným politickým úkolem. Dosáhnout kvalitativního pokroku je dnes možné jen zaváděním takových technologických způsobů výroby, jejichž základem jsou materializované vědecké poznatky ve výrobním procesu.

5. zasedání ústředního výboru podrobně analyzovalo současný stav a předložilo východisko, jak tento proces v naší společnosti zrychlit. Konstatovalo zároveň, že právě na tomto rozhodujícím úseku záměry stanovené XVII. sjezdem neplníme tak, jak by bylo potřeba.

Neustálá péče stranických orgánů o tyto otázky vede k tomu, že vztah hospodářské sféry k vědě, bez níž nelze vědeckotechnický pokrok uskutečnit, se postupně mění. Přibývá těch iniciativnějších, prozíravějších a odpovědnějších, kteří ve vědeckovýzkumném pokroku nacházejí správnou perspektivu, aktivně přijímají jeho podněty a nedají se odradit překážkami. Za samozřejmé berou to, že pokrok nelze bez rizika zajistit.

Stále však platíme velkou daň za to, že se rizika a nejistoty četných pokrokových námětů snažíme omezovat až do neúnosného minima. Ztrácíme tím čas a výsledek je, že přínos i velmi nadějných inovací je nakonec poměrný malý nebo dokonce žádný. Proto strategie urychlování vychází z mnohem vyššího uznání významu faktoru času pro socialistickou výstavbu. V dnešních velice neúprosných podmínkách na světových trzích je právě čas vůbec nejvýznamnější kalkulační položkou. Nikdo ve světě nepočká, až my budeme mít tu pravou jistotu.

Vláda České socialistické republiky ve svém programovém prohlášení po volbách 86 zdůraznila, že bude koncentrovat síly na klíčové směry hospodářského rozvoje, především na urychlování ekonomického růstu na základě intenzifikace a zvyšování efektivnosti, uplatňování výsledků vědy a techniky v praxi.

V námi navštívených výrobních organizacích bylo konstatováno, že s naplňováním tohoto záměru nemůžeme být plně spokojeni. Přesto však získané poznatky dosvědčují, že schopnosti a tvůrčí iniciativa našich lidí ve všech oblastech společenského života jsou vysoké a že lze dosahovat špičkových výsledků na světové úrovni. Brání tomu však - zjednodušeno řečeno - vztahové a formální záležitosti. Je stále řada zábran, které jsou v působnosti nejen českých resortů, ale pramení z vyhlášek a předpisů federální sféry. V tomto smyslu musí české resorty a Česká komise aktivizovat svou činnost. Zaznělo to ostatně v diskusi na 5. zasedání.

Našemu jednání předcházela řada poslaneckých průzkumů, poslanci navštívili vědecké ústavy, vysoké školy, řídící instituce, výrobní podniky, organizace zapojené do Komplexního programu, aby se na místě přesvědčili, jak se přímo v praxi plní závěry XVII. sjezdu KSČ. Byl shromážděn bohatý poznatkový materiál, který bude možno využívat i v další činnosti orgánů České národní rady. Chtěl bych poděkovat všem předsedům okresních národních výborů a vedoucím hospodářským pracovníkům těch organizací, kde byly průzkumy uskutečněny za vytvoření velmi dobrých podmínek pro naši práci.

Od 8. zasedání ÚV KSČ byly některé nedostatky odstraněny, avšak nemálo z nich přetrvává. Praktické činy nastupují spíše váhavě. Nový duch je očekáván se zaváděním Zásad přebudování hospodářského mechanismu ČSSR, s využíváním zkušeností ze sovětské přestavby.

Má-li dosud platný systém řízení nějakou zásadní nevýhodu, pak nikoliv tu, že by vědeckotechnický rozvoj neumožňoval, ale že se v míře stále ještě neúnosné umožňuje Opak, to je jeho opomíjení. Jak jinak si vysvětlit, že stále ještě řada podniků může plnit plánované úkoly, aniž by nové přístupy a inovace byly nuceny zavádět ve výrobě. Je proto na místě se ptát, zda postavený plán odpovídá tomu, co se od vědeckotechnického rozvoje očekává. Vědeckotechnický rozvoj se osou plánu ještě nestal Nový hospodářský mechanismus založený na úplném chozrasčotu musí nutit výrobu k zavádění inovací a k výrobě kvalitního zboží. Konec konců je třeba přijmout světovou úroveň jako praktické kriterium pro hodnocení úspěchů nebo neúspěchů v našem počínání.

Rozhodující roli v tomto procesu sehrává člověk, jeho aktivní postoj k plnění úkolů, včetně Oproštění od extenzívních přístupů úzce souvisejících s tím, čemu říkáme setrvačnost v myšlení. Chybná je představa, že vědeckotechnický rozvoj dokáže řešit problémy tam, kde je malá kultura práce, nízký stupeň rozvoje organizace a řízení a kde jsou mezery v kvalifikaci pracovníků.

Soudružky a soudruzi, z průzkumů a z poznatků, na něž upozornily jednotlivé výbory ČNR při projednávání zprávy vlády, jednoznačně vyplynulo, že naši dělníci, pracovníci vědeckovýzkumné základny i řídící sféra o technický pokrok a zavádění progresivních řešení má opravdový zájem. I přes dosavadní rozsáhlou a často kritizovanou administrativní agendu vynálezecké a zlepšovatelské činnosti dosáhl např. ekonomický přínos vynálezů a zlepšovacích návrhů podaných v severomoravské celulózce Paskov 109 mil., ve Svitu Gottwaldov 86, Barum Rudý říjen, Otrokovice 34 mil. Kčs. Tyto údaje dokumentují tvořivý vztah našich lidí k práci, který se zvyšuje úměrně tomu, jak dokáže hospodářské vedení tuto iniciativu vyvolávat a organizovat rychlé posouzení a realizaci jejich nových myšlenek. Přesto však zde vzniká určitý paradoxní jev. Většina lidí se k vědě a technice slovně hlásí, oceňují ji především jako spotřebitelé, obklopují se moderními výrobky, zejména elektronikou, ale jako výrobci zaujímají mnohdy opačné postoje. Jak jinak si např. vysvětlit, že monopolní subdodavatel dodává finálnímu výrobci elektronické součástky v takové jakosti, kdy z pěti jsou čtyři vadné. Setkali jsme se s tím v ZPA Nový Bor - tam v rámci chvályhodné iniciativy "jedno procento zboží do tržních fondů" vyrábějí počítače IQ 150 pro zajištění programu elektronizace na našich školách. Výsledkem je nekvalitní výrobek, s nímž máme vychovávat naši mládež. Nejvyšší kvalita výrobků vyžaduje stroprocentní kontrolu. Závěrečná kontrola je účinná, ale v moderní technice je stěžejní preventivní kontrola, kterou koná každý pracovník v celém procesu výroby. Tento odpovědný přístup k sebekontrole vysoce kvalifikované vlastní práce je jedním z cílů, které si klade nová výchovně vzdělávací soustava v přípravě dělnických a technických kádrů. Jak je tento přístup důležitý, ukazuje příklad z Japonska, kde vytyčili zásadu - milion elektronických součástek bez jediné závadné.