Česká národní rada 1986 – 1990

Také sjezdové jednání KSČ věnovalo otázkám ochrany a tvorby životního prostředí značnou pozornost. při projednávání programového prohlášení vlády ČSR v červenci byl položen důraz na péči o životní prostředí jako významné složce socialistického způsobu života. Přitom bylo vyjádřeno přesvědčení, že vytváření a ochrana životního prostředí nalezne podporu široké veřejnosti.

Dnes projednáváme vládní návrh zákona o ochraně přírody a je třeba říci, že naprostá většina občanů naší socialistické společnosti si uvědomuje svůj díl odpovědnosti za udržení a rozšíření zeleně, za ochranu živočichů i za zachování dalších ojedinělých přírodních krás, na které je naše země tak bohatá.

Určitá část občanů a žel také některé organizace však při uplatňování svých zájmů ve vztahu k chráněným objektům přírody postupují velice sobecky. Snad každý z nás poslanců by mohl ze svého volebního obvodu uvést příklady, kdy došlo ke zbytečnému a zpravidla nepovolenému kácení stromů, k zasypání místa, kde rostou chráněné rostliny či žijí vzácná zvířata, hromadami suti či odpadu. Bohužel, ani v naší socialistické epoše ještě nevymizelo pytláctví a s rozšířením turistiky, zvláště motorizované, roste počet těch, kteří si chtějí z výletu přinést zajímavou květinu. Rekreační chaty se rozrostly právě v těch nejkrásnějších krajinných oblastech a jejich majitelé se mnohdy snaží dokázat sobě i svému okolí, kdo je pánem přírody.

Proti takovým sobeckým zájmům musí naše společnost přírodu chránit. Velkou odpovědnost za vytváření a ochranu zdravého životního prostředí mají zejména národní výbory, které jako orgány státní moci a správy všestranně zabezpečují komplexní sociální a ekonomický rozvoj svých územních celků. Při plnění úkolů na úseku životního prostředí musí národní výbory plně využívat všech možností daných naším právním řádem. Jedním z nich je i zákon č. 40 o státní ochraně přírody, který byl přijat již před 30 lety. Byl sice v roce 1977 částečně novelizován, ale jak ukázaly již v minulém volebním období poznatky prokuratury i zjištění výborů České národní rady, ani v novelizované formě nevytváří předpoklady pro účinnou ochranu chráněných přírodních objektů.

Proto jsme i v ústavně právním výboru přivítali novelu tohoto zákona, která umožní národním výborům v zájmu účinnější ochrany přírody ukládat za přestupky vyšší pokuty než dosud, a to diferencovaně podle míry zavinění, závažnosti jednání a následků. Nově bude umožněno, aby národní výbory ukládaly sankce i organizacím. Ve výboru jsme v souvislosti s projednáváním novely předloženého vládního návrhu zákona přivítali i to, že ministerstvo kultury předložilo současně i návrh vyhlášky, kterou se upravuje způsob společenského ohodnocení vybraných částí přírody. Na tento, dá se říci, ceník jednotlivých druhů chráněných živočichů a rostlin" odborná veřejnost již dlouho čekala. Uvedená vyhláška by však neměla sloužit národním výborům a orgánům činným v trestném řízení jen k uplatňování postihu, ale, jak to zdůraznili poslanci ústavně právního výboru, měla by se stát především nástrojem prevence, pomocníkem při osvětové a vzdělávací činnosti.

Soudružky a soudruzi, sankce zakotvené v právních normách při porušování péče o životní prostředí mají dosud značný význam a budou ho mít do té doby, dokud organizace i jednotliví občané nepřestanou jednat proti zájmům přírody. Chtěl bych však při této příležitosti zdůraznit, že právní předpisy upravující vztahy při vytváření a ochraně životního prostředí, jsou v právním řádu značně rozptýleny a platné právní úpravě zatím chybí komplexnost. Říká se, že máme dnes 300 - 400 různých právních předpisů pro nejrůznější složky životního prostředí, přičemž však některé oblasti dosud právně upraveny nejsou. V příštích letech nás proto na tomto úseku čeká nepochybně mnoho práce.

Přesto však jsem přesvědčen, že kdyby byly všechny dosud platné předpisy dodržovány, byla by úroveň našeho životního prostředí v naší socialistické republice na podstatně lepší úrovni.

V ústavně právním výboru ČNR jsme dospěli k názoru, že navržená novela přispěje ke zlepšení úrovně životního prostředí a doporučuji proto, aby Česká národní rada předložený vládní návrh schválila s úpravami, které jednotlivé výbory doporučily.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Janu Škodovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, hlásí se ještě někdo k tomuto bodu do rozpravy? Ne.

Přeje si závěrečné slovo společný zpravodaj? Nikoliv.

Budeme tedy hlasovat, a to zase o celém vládním návrhu najednou.

Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky či dotazy? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se doplňuje zákon č. 40/ 1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství podle tisku 11, ve znění společné zprávy výborů ČNR podle tisku 22, nechť zvedne ruku? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Schválením tohoto zákona jsme projednali třetí bod pořadu schůze.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušíme naše jednání na dvacet minut.

/Přestávka./

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednávání 4. bodu našeho pořadu, kterým je

Vláda České socialistické republiky pověřila odůvodněním tohoto návrhu zákona ve schůzi České národní rady ministra zdravotnictví soudruha Jaroslava Prokopce, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci!

Vláda České socialistické republiky předkládá návrh zákona České národní rady o umělém přerušení těhotenství. Dovolte, abych z pověření vlády České socialistické republiky řekl několik slov k odůvodnění návrhu.

Zákon, který plénu České národní rady vláda České socialistické republiky předkládá, má nahradit téměř 30 let starý zákon o umělém přerušení těhotenství číslo 68 z roku 1957.

Vláda při přípravě novely zákona důkladně analýzovala stupeň rozvoje naší socialistické společnosti, úkoly a cíle zdravotnické, sociální, hospodářské a kulturní politiky Komunistické strany Československa, československého státu, stejně jako možnosti poskytované současnou lékařskou vědou a naší zdravotnickou praxí a soustavou. Na analýzách spolupracoval široký okruh odborníků, čelných představitelů společenských organizací a ústředních orgánů i zkušení členové dosavadních interrupčních komisí.

Vláda zvažovala také principy, jako je plánované a odpovědné rodičovství nebo právo dítěte narodit se jako dítě chtěné, principy, které se stávají nedílnou součástí morálního a právního cítění a jednání naší dnešní společnosti, výrazem našeho postoje k životu a k lidské společnosti vůbec.

Vláda vyjádřila přesvědčení, že dosažený stupeň vývoje naší společnosti poskytuje dostatek předpokladů a záruk pro to, aby ženy mohly svobodně a samostatně projevit svou vůli a rozhodovat, zda chtějí své těhotenství zachovat či nikoliv. Konstatovala, že úroveň zdravotnictví je určitě taková, aby zdravotnická zařízení, lékaři a zdravotničtí pracovníci mohli odpovědně plnit nároky, které na ně předkládaný návrh zákona do budoucna klade.

Posláním zákona číslo 58 z roku 1957 o umělém přerušení těhotenství bylo především zabránit poškození zdraví žen a odstranit značný počet úmrtí jako důsledek potratů prováděných neodborně a velmi často nelegálně. Tuto nelegální škodlivou praxi stále znovu a znovu vyvolávala k životu předchozí úprava trestního zákona, který tehdy připouštěl umělé přerušení těhotenství jen z důvodů vitálních a z velmi úzce vymezených důvodů zdravotních.

Můžeme říci, že v tomto smyslu právní úprava z roku 1957 plně své cíle splnila.

Dnes předkládanou novelou zákona o umělém přerušení těhotenství sledujeme prvořadě nejen podstatné zesílení ochrany zdraví žen a jejich další plodnosti, ale také upevnění rodinného života a prohloubení socialistického způsobu života. Navrhovaný zákon vytváří zároveň potřebné možnosti, aby se v široké gynekologické odborné praxi mohla uplatnit moderní metoda provádění interrupcí, tzv. miniinterrupcí, které vyžadují, aby lékařský výkon byl proveden v co možná nejrannějším stádiu těhotenství.

Tato moderní metoda výrazně zvyšuje stupeň ochrany zdraví žen. Naše i světové poznatky ukazují, že komplikace při umělém přerušení těhotenství dosud převažující metodou se pohybují mezi 20 - 30% případů. Moderní metody a zákrok provedený v ranném stádiu těhotenství, snižují výskyt možných komplikací zhruba na 3 - 4 %. Spolu s tím se snižuje pracovní neschopnost žen a prakticky odpadá nutnost ženu po zákroku hospitalizovat. Proto byla již tato metoda a svobodná volba ženy právem zakotvena v celé řadě států, v nichž žije prakticky 30% obyvatel dnešního světa. Patří sem například skandinávské země, oba německé státy, Sovětský svaz, Francie, ale i takové země, jako je Itálie, řada asijských a amerických států.

Pokládám, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, za užitečné dále připomenout, že neexistuje žádná přímá vazba mezi povolením interrupcí a poklesem porodnosti. Připomínám tuto okolnost proto, že se s obdobnými názory stále ještě setkáváme, a to přesto, že populační růst společnosti ovlivňuje fertilita, to je plodnost jednotlivých ročníků populace, která je v časové řadě většinou už silně kolísavá. Dovolte, abych svá tvrzení doložil.

V letech 1956 - 1957, tedy v době před uplatněním našeho prvního interrupčního zákona, jsme měli v Československé socialistické republice silný fertilní ročník. Počet porodů tehdy činil 19,8 %. Srovnatelně silný ročník jsme pak měli až v roce 1976, tedy v době plného uplatnění interrupčního zákona, a přesto počet porodů dosáhl 19,2 %. Před předložením nové zákonné úpravy jsme také zkoumali možné zvýšení potratovosti v prvních letech po zavedení navrhovaných zásad.

Podrobné studie, provedené zejména statistickými orgány, dokládají, že po možné, tzv. konjunkturální vlně, se potratovost rychle vrátí do dnešních hodnot a že si i nadále uchováme stupeň porodnosti, v níž zejména ve srovnání se západoevropskými státy zaujímáme v Evropě dobré postavení.

Je určitě mou povinností, abych z této tribuny pozitivně hodnotil činnost dosavadních interrupčních komisí a poděkoval za rozsáhlou, časově neobyčejně náročnou a odpovědnou práci všem jejím členům. Věříme, že své bohaté poznatky a zkušenosti plně využijí při své další veřejné a politické práci. Byly a jsou to právě zkušenosti a poznatky těchto komisí, na jejichž základě se v návrhu zákona zdůrazňuje nutnost moderní výchovy v předcházení nechtěných těhotenství, k plánovanému rodičovství.

Vycházeli jsme dále z toho, že plánované rodičovství zařadila celosvětová konference Světové zdravotnické organizace, pořádaná v roce 1978 v Almě Atě, mezi primární, základní typy zdravotní a sociální péče poskytované v rámci komplexní péče o ženu a dítě. Vedle výchovy mladých generací k odpovědnému a plánovanému rodičovství a k zajišťování práva dítěte narodit se jako chtěné zdůrazňuje předložený návrh také potřebu rozšiřovat a využívat moderní antikoncepci. Proto se navrhuje poskytovat antikoncepční prostředky, vydávané na lékařský předpis, včetně lékařského vyšetření a ošetření, které s tím souvisí, zdarma.

Ve všech těchto návrzích se promítají bohaté znalosti, které jsme právě u nás v problematice umělého přerušení těhotenství a plánovaného rodičovství nashromáždili. Neprovádíme totiž pouze úzce vymezený odborně medicínský výzkum interrupcí, ochrany plodnosti nebo vývoje zdravého plodu. Zkoumáme na vysoké úrovni také nejrůznější sociální, sociologické, psychologické, sociálně psychologické i jiné souvislosti a důsledky, které přinášejí početí a narození dítěte.

Například v Praze se již v polovině 70. let začaly studovat důsledky související s narozením nechtěného dítěte. Podrobné průzkumy prokázaly, že děti, které nejsou do života vítány, jsou psychicky, citově i jinak labilní, vykazují příznaky deprivace apod. To vše se promítá nepříznivě do jejich celkového žití. Právě mezi nechtěnými dětmi se vyskytuje v pozdějších letech vyšší procento alkoholismu, zločinnosti a nezdařených manželství než u dětí, které se narodily jako chtěné.

Metodiku tohoto výzkumu přejala Světová zdravotnická organizace a obdobné výzkumy se dnes provádějí - podle našeho vzoru - v celé řadě států.

Předložený návrh zákona řeší dále i ty právní otázky, které souvisejí s rozhodováním o umělém přerušení těhotenství mladistvých, cizinek atd.

Vláda ČSR předkládá nový zákon s přesvědčením, že jej ženy budou užívat s vědomím plné odpovědnosti. Proto se při svobodném rozhodování ženy o případném ukončení nežádoucího těhotenství nevyžaduje uvádění nějakých důvodů. Vycházíme ze zásady, že takové rozhodnutí je právem každé ženy. A toto právo je zajišťováno možností, aby se žena mohla domáhat odborného přezkoumání v tom případě, když je např. doporučeno interrupci ze zdravotních důvodů neprovést.

Soudružky a soudruzi, přirozeně ode mne očekáváte, že se k návrhu vyjádřím také osobně jako lékař a dlouholetý učitel Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. S vědomím své odpovědnosti prohlašuji, že nový zákon vytváří další široké podmínky pro to, aby se maximálně chránilo zdraví našich žen, ochraňovala se jejich budoucí plodnost a rostla zároveň duševní, fyzická i sociální kvalita nových generací našich národů.

Zdůrazňuji, že z hlediska lékařské vědy a medicínské praxe nelze jinak, než přijetí zákona plně doporučit.

Jsem si samozřejmě vědom i toho, že předložený zákon nezvyšuje pouze odpovědnost žen, ale také nároky a odpovědnost zdravotnických zařízení, zejména lékařů.

Uplatnění nových zákonných úprav předpokládá přitom nejen zvýšení funkce lékaře jako povolaného odborníka, ale také jako poradce, společenského a právního partnera ženy. Jsem zároveň přesvědčen, že úroveň našich lékařů, zdravotnických pracovníků, naší medicíny a zdravotnické praxe je taková, aby splnění uvedených nároků zaručila.

Nepochybuji dále o tom, že nový zákon je významný také z hlediska politického, ideového a morálního. přispěje jistě k prohloubení socialistické zákonnosti v souladu s politikou XVII. sjezdu Komunistické strany Československa. Rozšiřuje práva svobodné volby našich občanů, ale kromě toho zvyšuje i jejich právní, občanskou a morální odpovědnost. Důrazem na výchovu k plánovanému rodičovství podporuje upevňování rodin a rozvoj socialistického způsobu života. A zabezpečuje nakonec i budoucnost dětí, neboť jim spoluvytváří šanci narodit se zdravě těm rodičům, kteří si je přejí a jsou odhodláni a připraveni se o ně řádně a všestranně starat.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, v průběhu prací nad novelou zákona byla zvážena také ústavně právní problematika. Došli jsme k závěru, že otázky spojené s umělým přerušením těhotenství náležejí do působnosti orgánů našich národních republik, že tedy nejde o základní zákonoprávnou úpravu ve věcech péče o zdraví, kterou podle zákona o čs. federaci uskutečňuje

Federální shromáždění. Jednotu právního řádu zajišťuje přitom shodná úprava zákona ČNR a zákona SNR.

Dovolte, abych využil této příležitosti a poděkoval vám všem, poslankyním a poslancům ČNR, za práci a za odpovědný přístup k projednávání návrhu zákona ve výborech.

Oceňujeme také iniciativní podporu a pomoc zdravotního a sociálního výboru, stejně jako ústavně právního výboru při konečné úpravě předkládané novely.

Jsem přesvědčen, že tato všestranná činnost zvýšila kvalitu nového zákona a vytvořila příznivé okolnosti i pro jeho praktické uplatnění v životě naší společnosti.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministru zdravotnictví ČSR soudruhu Prokopcovi za odůvodnění návrhu.

Prosím nyní společnou zpravodajku výborů ČNR poslankyni Evu Hálkovou, aby přednesla zprávu o projednání tohoto návrhu zákona ve výborech ČNR.