- 17 -
životech a zdraví. Počet usmrcených se značně snížil /v r.
1973 - 2073, v r. 1984 - 1235/ a klesá i počet raněných.
Neklesá však celkový počet nehod, protože počty vozidel i
řidičů se trvale zvyšují a roste intenzita silničního pro-
vozu.
Příznivý vývoj v silniční dopravě lze do značné míry
přičítat pozitivnímu postoji občanů. Na rozdíl od jiných
oblastí většina účastníků silničního provozu bezprostředně
pociťuje, že dodržování předpisů je v jejich osobním zájmu.
Zároveň si je vědoma, že ihned po jejich porušení může ná-
sledovat postih. Proto se v silniční dopravě vyskytuje mé-
ně lhostejnosti.
Stav bezpečnosti a plynulosti provozu ve všech druzích
dopravy, jež se podílejí na plnění úkolů národního hospodář-
ství, je ovlivňován zejména negativními subjektivními vlast-
nostmi pracovníků dopravních organizací. Podíl jiných fakto-
rů, zvláště technických, se rozvojem vědy a techniky stále
snižuje. Další zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravního
provozu - v prvé řadě ve velmi náročné železniční dopravě -
je nejvíce podmíněno zvýšením pracovní a technologické káz-
ně provozních pracovníků a zkvalitňováním řídící a kontrol-
ní činnosti pracovníků nadřízených organizačních složek.
6. Bezpečnost práce /pracovní úrazy/
Nepříznivým jevem v ekonomice je rovněž vysoký počet
pracovních úrazů s poměrně značným podílem úrazů smrtelných.
Podle evidence inspektorů bezpečnosti práce a báňských úřa-
dů činí počet pracovních úrazů v posledních pěti letech /bez
dopravy/ průměrně dvě stě tisíc ročně, z toho šest set smr-
telných.
- 18 -
(Údaje o úrazech v jednotlivých letech sice kolísají/
ale rozdíly mezi nimi jsou poměrně nepatrné. Nedá se pro-
to hovořit o trvale klesající tendenci. Zejména počet smr-
telných úrazů byl ve zmíněném období každý rok téměř stej-
ný.
V úvahu je nutno brát nejen samotné počty pracovních
úrazů, ale i jejich důsledky. V tom směru se situace zhor-
šuje. Prodlužuje se průměrná doba pracovní neschopnosti
připadající na jeden úraz a zvyšuje se počet částečných i
plných invalidních důchodů za pracovní úrazy a nemoci z
povolání.
Nejvíce pracovních úrazů je v zemědělství, v podnicích
všeobecného strojírenství, paliv a energetiky, dále v lesním
a vodním hospodářství, v hutnictví a těžkém strojírenství,
ve stavebnictví a dopravě. Hlavní příčinou je porušování
bezpečnostních předpisů, nedodržování pracovních a techno-
logických postupů a podceňování pracovního rizika. K tomu
přistupuje nedostatečná a nesprávná organizace práce.
Trestní postih pro zavinění pracovních úrazů je mini-
mální. Nedosahuje ani poloviny procenta celkového jejich
počtu. Podle dokumentace je převážná většina zaviněna poš-
kozeným. Lze se však důvodně domnívat, že u řady pracovních
úrazů jsou příčiny zkreslovány. Tento názor se opírá o sku-
tečnost, že úrazy často vyšetřují přímí nadřízení poškozené-
ho, kteří současně odpovídají za bezpečnost práce. Mají pro-
to zájem, aby z výsledků šetření nevyplynula i jejich odpo-
vědnost za úraz.
Všeobecný dozor prokuratury se zaměřuje zejména na kon-
trolu plnění povinností socialistických organizací při vyše-
třování úrazů. Sleduje, zda jsou dodržovány předpisy o je-
jich evidenci a registraci, zda je plněna ohlašovací povin-
- 19 -
nost /především u hromadných a smrtelných úrazů/ a zda jsou
činěna a kontrolována opatření k odstranění příčin úrazů.
7. Investiční výstavba a stavebnictví
V této oblasti zaměřila prokuratura dozor na zákonnost
rozhodování správních orgánů při přípravě a realizaci sta-
veb, plnění kontrolních a dozorčích povinností v investič-
ní výstavbě a vyvozování odpovědnosti za porušení předpisů.
Zjistila přitom řadu nedostatků, jejichž příčinou je poru-
šování finanční, technologické a pracovní kázně, nečinnost
nebo nedostatečná činnost kontrolních orgánů a neuplatňová-
ní osobní odpovědnosti.
Zejména je třeba konstatovat, že dodávky stavebních
prací jsou často vykazovány v rozporu se skutečností. Poru-
šování technologické kázně pak vede k nedostatkům v kva-
litě staveb. Na jedné straně se stavby předávají do užívá-
ní opožděně, na druhé straně se přejímají nekvalitní stav-
by.
Úroveň rozhodovací činnosti správních orgánů v územ-
ním, stavebním a kolaudačním řízení se sice zlepšila, ale
stále není uspokojivá. Svědčí o tom mimo jiné skutečnost,
že jen v roce 1983 prokuratura na úseku stavebnictví poda-
la 236 upozornění a 135 protestů za účelem odstranění kon-
krétně zjištěních porušení zákonnosti.
8. Ochrana zemědělského půdního fondu
Stav zákonnosti je na tomto úseku relativně příznivý,
protože objem zemědělského půdního, fondu byl stabilizován.
- 20 -
Úbytky zemědělské půdy se snižují a plní se plány náhrad-
ních rekultivací. Nedosáhlo se však plného využití půdního
fondu v zemědělské výrobě. Příčinou je velký rozsah dočas-
ně neobdělávané půdy.
Výměra dočasně neobdělávané půdy se zvýšila zejména
v letech 1976 až 1980, kdy se zemědělské organizace zbavo-
valy méně kvalitní půdy jejím převodem například do lesní-
ho fondu. Snížení jejího rozsahu je možné, jelikož jde o pů-
du schopnou obdělávání. Je to však především otázka technic-
ká a finanční /odvodnění, resp. soustavné udržování vodních
toků/.
9. Ochrana životního prostředí
I zde je dozor prokuratury zaměřen na to, jak orgány
a organizace plní povinnosti, jež pro ně vyplývají z před-
pisů o ochraně životního prostředí. Dosavadní situace je
nepříznivá.
Podle poznatků prokuratury vodohospodářské orgány ná-
rodních výborů nevyvozují důsledně odpovědnost vůči organi-
zacím za porušení ustanovení zákona o vodách. Neodhalují
také s dostatečnou odpovědností příčiny a původ havarijní-
ho znečisťování vod. Ochrana vod je rovněž zanedbávána in-
vestory a plánovacími orgány při přípravě a realizaci byto-
vých i průmyslových staveb. Ustanovení zákona, týkající se
ochrany povrchových a podzemních vod před znečišťováním od-
padními a zvláštními vodami, nejsou plněna ani v provozu
průmyslových podniků.
Poměrně často se vyskytuje havarijní znečišťování vod.
Jeho nejčastější příčinou je únik ropných látek nebo jiných
škodlivin v důsledku nedbalé manipulace nebo nedostatečné
údržby skladovacích a dopravních zařízení.
- 21 -
Nejčastějším znečišťovatelem vod vůbec jsou kanalizace
a průmyslové organizace, nejvíce havarijních znečištění se
vyskytuje u zemědělských organizací.
Řešení nepříznivé situace v ochraně ovzduší závisí
na technických a ekonomických činitelích, zejména vyžaduje
investice. Z hlediska zákonnosti přichází v úvahu jen vyvo-
zování odpovědnosti vůči pracovníkům pověřeným údržbou za-
řízení k ochraně ovzduší nebo kontrolou jejich účinnosti.
O ochraně zemědělského půdního fondu bylo již ve zprá-
vě hovořeno, avšak z odlišného hlediska.
Z hlediska ochrany životního prostředí je třeba mít na
zřeteli úzkou souvislost ochrany zemědělské a lesní půdy s
čistotou ovzduší a vod. Zlepšení situace v ochraně ovzduší
se projeví příznivě i v této oblasti /odstranění chemických
imisí škodících lesům a zemědělské produkci/. Naopak důsled-
ná ochrana půdy - zejména rozumné omezení chemických pro-
středků v zemědělské výrobě - odstraní jeden z hlavních
zdrojů znečišťování vod.
Prokuratura připravuje v roce 1985 vyhodnocení poznat-
ků o stavu zákonnosti právě v péči o životní prostředí.
10. Vybrané úseky státní správy
Dozor nad zákonností ve státní správě byl zaměřen pře-
devším na rozhodovací činnost národních výborů všech stupňů.
Konstatováno bylo určité zlepšení v dodržování předpisů o
správním řízení. Trvají však nedostatky v aktivním a důsled-
ném využívání předpisů o boji proti alkoholismu, v regres-
ním řízení a přestupkovém řízení. Národní výbory nevymáhají
důsledně pokuty, které byly za přestupky uloženy; nevymožené
pokuty dosahují někdy značné výše. Podobná situace je i v re-
gresním řízení.
- 22 -
Na úseku hospodaření s byty jsou nedostatky v evidenci
bytů, v dodržování pořadníků a v řešení případů nadměrných
a protiprávně obsazených bytů"-.
Podniky bytového hospodářství neuplatňují pohledávky
vůči uživatelům bytů řádným postupem a dostatečně důrazně.
I v těchto případech jsou dlužné částky značně vysoké.
Národní výbory postupují někdy váhavě či liknavě při
rušení užívacích práv a vydávání příkazů k vyklizení bytů.
Nedůrazný postup bývá vysvětlován ohledem na sociální po-
měry osob, jichž se rozhodnutí týká. Přitom jsou sociální
poměry někdy zjišťovány jen povrchně. Tento nedostatek se
vyskytuje zejména v řízení o vyklizení nezákonně obsazených
bytů.
Dozor nad zákonností rozhodování orgánů státní správy
vykonávají také krajské soudy přezkoumáváním rozhodnutí ve
věcech sociálního zabezpečení. O odvoláních proti jejich
rozhodnutím v těchto věcech rozhodují nejvyšší soudy repub-
lik. Tím usměrňují rozhodování správních orgánů v oblasti
sociálních záruk, jež má pro občany značný význam.
- 23 -
II.
Stav zákonnosti v oblasti ob-
čanskoprávních, rodinných a
pracovněprávních vztahů pod-
le poznatků ze soudního řízení
K uspokojování materiálních, kulturních, rodinných
a osobních potřeb občanů dochází zpravidla prostřednict-
vím občanskoprávních, pracovněprávních a rodinněprávních
vztahů bud mezi občany navzájem, nebo občany a socialis-
tickými organizacemi anebo mezi občany a státem. Úkolem
soudů je rozhodnout o těchto právních vztazích, jestliže
došlo k jejich narušení nebo ohrožení. Soudy však mohou
jenom v případech upravených zákonem zasáhnout i bez ná-
vrhu oprávněného; zpravidla rozhodují jen na návrh obča-
na, socialistické organizace nebo státu.
V roce 1984 došlo soudům ČSSR přes 261 tisíc návrhů
na zahájení řízení v občanskoprávních věcech; proti sta-
vu v roce 1982 to představuje zvýšení o více než 10 %.
Také ve věcech péče o nezletilé děti došlo k nárůstu o
více než 4 %. Příčiny soustavného zvyšování počtu soudy
projednávaných věcí se v podstatě nemění. Objektivně zde
má vliv stále větší objem občanskoprávních vztahů, proto-
že i v stále širší míře se uspokojují osobní a rodinné
potřeby občanů. Příčinou některých sporů byla v minulosti
i neochota účastníků věc vyřešit smírně. Bylo tomu tak
zejména v případech, kdy předmětem řízení bylo vypořádá-
ní majetkových vztahů k nemovitostem, jejichž cena podle
předpisů platných do konce roku 1984 neodpovídala skuteč-
ným hodnotám, takže každý z účastníků usiloval o získání
nemovitosti, a nikoli o její peněžitou protihodnotu.
- 24 -
Z dalších vlivů se výrazně projevuje nekázeň ve vzta-
hu k plnění právních povinností a někdy také nedostatek zna-
lostí o jejich obsahu. Rovněž snaha některých vedoucích hos-
podářských pracovníků socialistických organizací vyhnout se
rozhodnutí a přenést odpovědnost za ně na soud vede k tomu,
že soudy musí projednávat i věci, které při využití všech
mimosoudních prostředků řešení sporu se k nim dostat ani ne-
musely.
Pozitivně však lze hodnotit zvýšenou aktivitu prokura-
tury při podávání návrhů na vydání neoprávněného majetkové-
ho prospěchu.
V počtu věcí projednávaných státními notářstvími se
promítly novela občanského zákoníku, zavádějící možnost
smluvního zřízení věcných břemen a vydědění, i očekávané
změny v cenách nemovitostí.
Výrazem naplňování závěrů XVI. sjezdu KSČ bylo úsilí
o zvýšení kvality rozhodovací činnosti a o zvýšení účinnos-
ti preventivně výchovné činnosti soudů a státních notář-
ství, vycházející z poznaných příčin sporů, jejich signa-
lizace a z aktivnější součinnosti se společenskými orga-
nizacemi, včetně rozhodčích komisí ROH.
Předmětem zvýšené pozornosti byly především právní
vztahy, v nichž se nejvýrazněji realizuje aktivní úloha
práva při působení na ekonomickou základnu společnosti a
na výchovu občanů zejména ve věku, kdy se kladou základy
občanského a politického uvědomění osobnosti.
1. Rodinněprávní vztahy
Závažnou oblastí jsou rodinněprávní vztahy, v nichž
se rozhoduje o budoucím výchovném prostředí těch dětí, je-
- 25 -
jichž rodiče nebo jeden z nich neplní své rodičovské povin-
nosti, nebo nežijí-li spolu. Odpovědnost soudů spočívá ve
výběru optimálního výchovného prostředí v rámci možností
daných výchovnými předpoklady rodičů, resp. jiných osob či
zařízení. Určení prostředí, do něhož je dítě svěřeno, závi-
sí i na tom, v jaké míře orgány národních výborů, které dí-
tě zastupují a hájí jeho zájmy, znají situaci ve výchovném
prostředí dítěte a jak kvalitně provádějí šetření, která
slouží za podklad soudního rozhodnutí. Soudy nemohou účin-
ně čelit situacím, v nichž se dítě stává nástrojem v rukách
znepřátelených rodičů, takže častěji než v ostatních přípa-
dech hledají východisko ve znaleckém pedagogicko-psycholo-
gickém posouzení vhodnosti výchovného prostředí. V takových
případech je příznivý vliv členů pracovního kolektivu, spo-
lečenské organizace nebo vedoucích pracovníků na bezohledné
rodiče nezastupitelný. Ve většině případů je však postrádán.
Nutnost určit výchovné prostředí dětí je zčásti dána
stále relativně velkým počtem rozvodů manželství, z nichž
téměř tři čtvrtiny jsou manželstvími s nezletilými dětmi.
Počet rozvodů se dále zvyšuje. Soudy se sice snaží o odstra-
nění neshod mezi manžely a o usmíření mezi nimi, avšak
přes veškerou péči, věnovanou této činností, jsou jejich
reálné možnosti omezeny již vyhrocenými vztahy mezi manže-
ly. Řešení tohoto problému je v důsledném zaměření úsilí ce-
lé společnosti na předcházení rozvratům v manželství, kro-
mě jiného i tím, že se více než dosud bude prosazovat veřej-
ný zájem o tak významné otázky, jako je dodržování pravidel
socialistického soužití, řádná výchova dětí a další.
Pokud jde o rozhodování o výchově dětí mimo rodičov-
skou péči, jsou děti svěřovány do pěstounské péče, dále do
ústavní výchovy a osvojitelům. Zájem občanů o osvojení je
vyšší než možnost uspokojení s nutným respektováním zájmů
budoucích osvojitelů o konkrétní osvojované dítě. Ve sna-
- 26 -
ze, aby poměry dětí byly upraveny co nejdříve, zkrátila
novela zákona o rodině dosavadní lhůtu, umožňující po je-
jím uplynutí osvojení bez souhlasu rodičů, pokud rodiče
o dítě neprojevili opravdový zájem. Toto ustanovení bylo
v praxi již vícekráte použito.
Známým a několik let trvajícím problémem je realiza-
ce nařízené Ustavní výchovy. Průběžně zůstává stále více
než tisíc případů, kde pro nedostatek míst v dětských vý-
chovných zařízeních nelze dítě v přiměřeném čase umís-
tit.
Přetrvávají i problémy spojené s výkonem soudních
rozhodnutí o svěření do výchovy a určení styku druhého
rodiče s dítětem. Spočívají v nerespektování soudních roz-
hodnutí rodiči a kladení různých překážek k výkonu rozhod-
nutí. Vynucení splnění soudem uložené povinnosti závisí
na ukládání pokut, které není dost účinné a krajní pro-
středek - nucené odebrání dětí - není ve všech případech
vhodné a proveditelné.
Soudní rozhodnutí o placení výživného se exekučně
vykonává ročně asi v 18 tisících nových případech. Výkon
rozhodnutí je v některých případech mařen dlužníky častou
změnou zaměstnání a někdy také zaměstnavatelskými organi-
zacemi, které při výkonu rozhodnutí neplní své povinnos-
ti.
Do procesu výchovy dětí vstupují soudy v občanském
soudním řízení i ukládáním výchovného opatření dětem, ro-
dičům a jiným osobám. Žádné soudu známé porušení zákonů
či pravidel socialistického soužití nezletilým nezůstává
bez vhodného opatření. Oprávněně se však kritizuje, že
soudy při ukládání a zejména realizaci výchovných opatření
- 27 -
nevyužívají v dostatečné míře všech možností součinnosti
se společenskými organizacemi a školou.
2. Občanskoprávní vztahy
Uspokojování materiálních potřeb občanů probíhá ces-
tou občanskoprávních vztahů. Jejich úroveň je i určitým
stimulátorem postojů občanů při plnění pracovních a občan-
ských povinností. Pozornost byla proto věnována zejména
sporům ze služeb, přestože se v soudním řízení odrážejí jen
v malé míře. Pro náplň rozhodovací činnosti soudů na tomto
úseku je v současné době charakteristické, že co do četnos-
ti oprávněně vyvolávají pozornost velké počty sporů ze zce-
la ohraničených druhů služeb. Jde o spory z osobní přepra-
vy, spory o úhradu za užívání bytu a za služby s tím spoje-
né, spory z půjčování věcí a spory z půjček poskytovaných
peněžními ústavy. Tyto spory v posledních letech představu-
jí v ČSR více než 90 % a v SSR více než 80 % všech sporů
ze služeb. Převážným důvodem konfliktů, které k uvedeným
sporům vedou, je nezaplacení ceny služby /popřípadě úhra-
dy za užívání bytu/ občanem. Příčiny tohoto stavu jsou
však natolik společensky závažné, že vyžadují důsledné ře-
šení, a to nikoli jen činností soudů. Některá opatření,
pokud závisela na činnosti soudů, byla již učiněna; tak
například jednotlivé soudy podle zjištěné situace ve svém
územním obvodu projednaly se socialistickými organizacemi
otázku plnějšího využívání možností předcházet sporům,
popřípadě lepšího využití prostředků na jejich mimosoudní
řešení.
V souvislosti s realizací požadavků obsažených v dopi-
su předsednictva ÚV KSČ k prohloubení účinnosti boje proti
- 28 -
porušování zásad socialistické zákonnosti, morálky a discip-
líny a s prováděním opatření, která v tomto směru přijaly
vláda ČSSR, vláda ČSR a vláda SSR, soudy zvýšenou péči věno-
valy rozhodování o vydání neoprávněného majetkového prospě-
chu. Pokud jde o případy vydání neoprávněného majetkového
prospěchu státu, když nelze zjistit toho, na jehož úkor byl
tento prospěch získán /např. když byl počínáním pracovníka
organizace při poskytování služeb poškozen blíže neurčený
okruh zákazníků/ dochází k žalobám jen výjimečně /ročně do
200/.
Poměrně velkou skupinu sporů tvoří vlastnické spory,
zejména spory o určení vlastnického práva k nemovitosti, spo-
ry o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a vy-
pořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a dále spo-
ry o vydání nebo vrácení věci a zdržení se zásahů do vlast-
nických práv. Společenská závažnost projednávání a rozhodo-
vání těchto věcí soudy je dána zejména tím, že ve značné
části těchto případů slouží soudní rozhodnutí k odstranění
právní nejistoty občanů právě ve vztazích, které bezprostřed-
ně souvisejí s uspokojováním oprávněných osobních a rodinných
potřeb občanů, jak je tomu například při zajišťování bydlení,
rekreace, zájmové činnosti apod. Proto soudy těmto sporům
věnují potřebnou péči a probíhající řízení využívají k vý-
chovnému působení na účastníky i širší okruh občanů.
3. Pracovněprávní vztahy
Nejtěsnější vazbu na ekonomiku má rozhodování soudů
v pracovněprávních vztazích. Bezprostředně se sice dotýká
jen necelého půl procenta celkového počtu pracovníků, ale
působí na postoje celého pracovního kolektivu k právům a
- 29 -
povinnostem plynoucím z pracovněprávních vztahů, i na praxi
socialistických organizací.
Z celkového počtu návrhů na zahájení soudního řízení
v pracovněprávních věcech podávají dvě třetiny socialis-
tické organizace a jednu třetinu pracovníci. Socialistické
organizace se převážně domáhají náhrady škody způsobené
pracovníky porušením pracovních povinností nebo se brání
proti výpovědi pracovního poměru dané pracovníkem. Pracov-
níci nejčastěji podávají návrhy na přezkoumání kárného
opatření a na odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povo-
lání.
Zarážejícím je zjištění, že socialistické organizace,
u nichž se právem předpokládá kvalifikovaný přístup k ře-
šení problémů, nejsou v soudních sporech, zahájených k je-
jich návrhu, úspěšnější než žalující pracovníci.
Nejčastějším důvodem neúspěchu socialistických organi-
zací v řízení o náhradu škody je skutečnost, že buď není
prokázáno zaviněné porušení pracovních povinností pracovní-
kem, nebo nejsou prokázány ani další předpoklady odpověd-
nosti za škodu, popřípadě jiné skutkové okolnosti, často
pro nepořádek v evidenci organizace. Při přezkoumávání káraného opatření přetrvává stav, že korná opatření uložená
organizacemi musí být ve více než 40 % zrušována pro porušení
zákona. Soudy v těchto případech zjišťují, že bud došlo k
uložení kárného opatření za činnost, která nemůže být kva-
lifikována jako porušení pracovněprávních povinností, nebo
porušení pracovní kázně nebylo dostatečně prokázáno, anebo
k uložení kárného opatření došlo po lhůtě. Stává se i to,
že kárné opatření bylo uloženo pracovníkem, který k tomu ne-
byl oprávněn, popřípadě že došlo k uložení takového kárného
opatření, které zákoník práce nezná.
- 30 -
Cestou k nápravě není však praxe některých organizací,
která je v poslední době signalizována soudy. Protože se
vedoucí pracovníci obávají, že v případě zrušení kárného
opatření soudem utrpí jejich autorita, udělují namísto kár-
ného opatření pracovníkům písemné výtky nepodléhající soud-
nímu přezkumu.
K odstranění zjištěných chyb v činnosti organizací by
přispěla hlubší znalost právní úpravy ze strany vedoucích
pracovníků a také jejich větší zájem o výsledky soudního
řízení ve věcech, v nichž byla organizace zainteresována,
a větší informovanost o práci právních útvarů.
Přes pozitivní vývoj v kvalitě soudního rozhodování
na občanskoprávním úseku a růst autority soudů přetrvávají
ještě nedostatky, vyplývající v některých případech z po-
vrchního přístupu k přípravě soudního jednání a rozhodnutí
v konkrétní věci. Vyskytují se však také pochybení z ne-
dostatku odborných znalostí a zkušeností, kterým se sna-
ží orgány státní správy soudů čelit systematickou průpravou
kádrů.
Pozitivní výsledky byly dosaženy v rychlosti řízení,
zejména snižování počtu věcí starších 6 měsíců, zřetelný
posun k lepšímu je zaznamenán v písemné úrovni soudních
rozhodnutí. Pozornost občanskému soudnímu řízení se proje-
vuje i v počtu případů, kdy prokurátor vstoupil do říze-
ní; tento počet v posledních dvou letech převyšuje 20 tisíc
vstupů ročně.
Přes kritické hodnocení kvality soudního řízení a roz-
hodování počet podaných odvolání kolísá mezi 10 až 17 %
těch věcí, které rozhodly okresní soudy. Z celkového počtu
odvolání je necelých 20 % rozhodnutí zrušeno, přes 20 %
změněno, okolo 40 % potvrzeno a zbytek je vyřízen jinak.
- 31 -
Kladné poznatky jsou z aplikace novelizovaných usta-
novení občanského zákona, zákona o rodině, občanského soud-
ního řádu a notářského řádu z hlediska potřeb a zájmů obča-
nů. Novelizovaná ustanovení přispěla k posílení právních
jistot občanů a pomohla tím v konkrétních případech i odstra-
nit napětí ve vztazích mezi nimi.
Problematice občanskoprávního úseku soudnictví byly
přizpůsobeny další formy prevence, jimiž soudci a státní
notáři kromě přednášek, besed, seminářů a dalších jedno-
rázových akcí předcházejí vzniku podmínek vedoucích k po-
rušování socialistické zákonnosti. Z těchto forem se jako
účinné osvědčilo písemné upozornění na konkrétní porušení
práva, používané nejčastěji v pracovněprávní oblasti.
Nedostatečná je však zatím iniciativa soudců k pro-
hloubení součinnosti se společenskými organizacemi, na je-
jichž výchovném působení jsou založeny optimistické
prognózy omezování negativních jevů v občanskoprávních
vztazích a tím i omezování počtu sporů u soudů.
Rovněž projednávání věcí za účasti organizované ve-
řejnosti a výjezdních zasedání se na občanskoprávním
úseku zatím dostatečně a rovnoměrněji ve všech okresech ne-
využívá. Příčinou je větší náročnost na organizační přípra-
vu, které však zatím pro stále rostoucí počet projednáva-
ných věcí nebylo možné věnovat potřebný čas. Přes napjatou
pracovní situaci je však velká pomoc a pozornost věnována
práci rozhodčích komisí, projednávajících pracovní spory na
závodech. Projevuje se členstvím soudců a soudů z lidu
v komisích, formou patronátu nad komisemi, vypracováváním
vzorových protokolů o jednání, vzorových rozhodnutí, pro-
jednáváním pracovněprávních sporů u soudů za Účasti čle-
nů rozhodčích komisí, pravidelnými konzultačními dny
- 32 -
a dalšími formami. Konkrétním dosaženým výsledkem této po-
moci je zvyšování počtu věcí, které úspěšně rozhodčí komise
řeší.
Hodnotí - li se současný stav zákonnosti v oblasti ob-
čanskoprávních, rodinných a pracovněprávních vztahů, lze kon-
statovat, že z dále pokračujícího růstu počtu soudních sporů
nelze vyvozovat pokles úrovně právního a společenského vědo-
mí občanů. Jen v části sporů byla příčinou konfliktu samotná
nekázeň při plnění právních povinností, jak je tomu u tzv.
jízd na černo, bezdůvodného neplacení úhrady za užívání bytu
a za služby s tím spojené, neplacení splátek půjček, neplace-
ní ceny služby z půjčování věcí apod. Ve většině projednáva-
ných věcí jde mezi účastníky řízení o spornou otázku v práv-
ním vztahu, kterou sami nejsou schopni vyřešit a musí zde pro-
to nastoupit soudní rozhodnutí; i v těchto případech soudy
při poskytování právního poučení účastníkům usilují o vyřeše-
ní věci soudním smírem.
- 33 -
III.
Boj proti kriminalitě
Kriminalita je nejnebezpečnější formou porušování zá-
konnosti. Z toho důvodu má také reakce společnosti na kri-
minalitu specifickou povahu, zejména je ve svých formách a
důsledcích značně ostřejší než reakce na jiná porušení
práva.
Kriminalita jako společenský jev vyplývá z řady objek-
tivních příčin a je ovlivňována nejrůznějšími podmínkami.
Vždy je nutno ji posuzovat a zkoumat v úzké součinnosti
s daným stavem společensko-historického vývoje. Z těchto
zásad se vychází při stanovení základní linie trestní poli-
tiky.
Socialistický stát koncipuje svou trestní politiku
jako dialektickou jednotu represe a prevence. Obě stránky
musí být vyváženy a vzájemně se doplňovat. Předpokladem
účinné prevence kriminality je podrobné poznání jejích
příčin, podmínek a dynamiky a jejich komplexní posuzování
v konkrétních podmínkách určitého historického období.
Stejný předpoklad platí i pro účinnou represi kriminality,
která je v socialistickém státě krajním prostředkem, uplat-
ňovaným v případech, kdy jiné prostředky společenského pů-
sobení nedostačují.
1. Vývoj kriminality a její současný stav
Statistické údaje o kriminalitě nevyjadřují její sku-
tečný stav, neboť zachycují jen kriminalitu oznámenou či
odhalenou /dále jen evidovaná kriminalita/. Určité proceň-
- 34 -
to kriminality nevyjde z různých příčin najevo. U jednot-
livých druhů trestné činnosti může být situace rozdílná.
Závisí to do značné míry na povaze a okolnostech
trestného činu, na tom, kdo byl poškozen, na následcích
trestného činu, zejména zda se tyto následky nějak proje-
vily apod. Toto tzv. "tmavé pole" je například menší u
trestných činů proti osobnímu vlastnictví, kde poškození
zpravidla každý případ oznamují. Větší je u hospodářských
trestných činů včetně rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví, spekulace, nedovoleného podnikání, zneužívá-
ní socialistického podnikání a porušování hospodářské káz-
ně. Pravděpodobně existuje v menší míře i u ublížení na
zdraví a znásilnění, a to zpravidla v závislosti na osob-
ním vztahu mezi pachatelem a poškozeným. Velmi rozsáhlé je
u trestného činu opilství, pokud byl spáchán v silniční do-
pravě, protože tuto trestnou činnost lze odhalit jen v sou-
vislosti s dopravní nehodou nebo při náhodné kontrole.
Zvýšení počtu osob stíhaných pro určitý trestný čin
nemusí tedy vždy znamenat skutečné zvýšení kriminality. Mů-
že jít jen o zmenšení "tmavého pole" v důsledku lepší prá-
ce orgánů trestního řízení a větší aktivity občanů. Obdob-
ně pokles počtu stíhaných osob může být způsoben vzrůstem
latentní kriminality.
Evidovaná kriminalita klesala od poloviny roku 1971 do
roku 1979. Od roku 1980 bylo zaznamenáváno její trvalé zvy-
šování, zprvu dosti značné, později se však jeho dynamika
zmírnila a v současné době lze konstatovat tendenci ke sta-
bilizaci. Roční přírůstek, který u trestných činů činil v
roce 1980 ve srovnání s předchozím rokem 9, 5 %, se postupně
snížil na 1, 7 % v roce 1983. V roce 1984 byl dokonce statis-
ticky zjištěn pokles počtu pachatelů trestných činů o 1, 7 %
oproti roku 1983. Vzestupnou tendenci si zachovávají přečiny