FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
164
Zpráva
Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky
a generálního prokurátora Československé socialistické
republiky o stavu socialistické zákonnosti
Předkládají; Josef Ondřej
předseda Nejvyššího soudu ČSSR
Ján F e j e š
generální prokurátor ČSSR
Praha 10. dubna 1985
Obsah
|
Úvod |
||
|
I. |
Stav socialistické zákonnosti v oblastech zvláště |
4 |
|
5 |
||
|
2. Ochrana hospodářské kázně ............................ |
6 |
|
|
10 |
||
|
4. Boj proti požárům, výbuchům a haváriím ............... |
11 |
|
|
14 |
||
|
17 |
||
|
19 |
||
|
19 |
||
|
9. Ochrana životního prostředí .......................... |
20 |
|
|
21 |
||
|
II. |
Stav zákonnosti v oblasti občanskoprávních, rodinných |
|
|
řízení ................................................... |
23 |
|
|
1. Rodinně právní vztahy ............... . .................. |
24 |
|
|
27 |
||
|
3. Pracovněprávní vztahy .......... . ...... . ......... . ..... |
28 |
|
|
III. |
Boj proti kriminalitě .................................... |
33 |
|
1. Vývoj kriminality a její současný stav ................ |
33 |
|
|
2. Příčiny kriminality a její vývojové tendence .......... |
40 |
|
|
42 |
||
|
46 |
||
|
5. Koordinovanost a komplexnost boje proti kriminalitě... |
56 |
|
|
IV. |
Působení prokuratury a soudů při prohlubování socia- |
58 |
|
v. |
Závěry ................................................... |
60 |
|
P ř |
í 1 o h y: statistické tabulky č. 1 až 7 |
Budování rozvinutého socialismu a jeho další zkvalit-
ňování klade vysoké nároky jak na rozvoj ekonomiky, tak
zejména i na výchovu občanů. V tomto společenském procesu
plní nezastupitelnou funkci socialistická zákonnost, jejíž
dosažená úroveň je důležitým pramenem poznání stavu společ-
nosti jako celku.
Předchozí zprávu generálního prokurátora ČSSR a Nej-
vyššího soudu ČSSR o stavu socialistické zákonnosti, která
zahrnovala období let 1977 až 1982, projednalo Federální
shromáždění ČSSR na 9. společné schůzi Sněmovny lidu a Sně-
movny národů dne 14. června 1983. V usnesení mimo jiné do-
poručilo generálnímu prokurátorovi ČSSR, předsedovi Nejvyš-
šího soudu ČSSR a ministru vnitra ČSSR účinněji rozvíjet
součinnost orgánů trestního řízení s národními výbory, spo-
lečenskými a zájmovými organizacemi Národní fronty, zejména
ROH a SSM, za účelem předcházení trestné činnosti a negativ-
ním jevům ve společnosti. Dále doporučilo zaměřit úsilí na
zabezpečení včasného potrestání všech, kteří se svým jedná-
ním dostanou do rozporu se zákonem, jakož i zajišťovat dodr-
žování právních předpisů, vysokou kvalitu řízení a rozhodo-
vání orgánů činných v trestním řízení, soudů ve věcech ob-
čanskoprávních, státních notářství, národních výborů a dal-
ších orgánů státní správy.
Prokuratura a soudy pokračovaly v plnění závěrů XVI.
sjezdu Komunistické strany Československa, zejména usilova-
ly o zvýšení úrovně rozhodovací, preventivní a výchovné
činnosti, zvyšovaly autoritu právního řádu a tím upevňovaly
socialistické právní vědomí občanů. Současně učinily potřeb-
ná opatření k realizaci usnesení Federálního shromáždění.
Prokuratura i soudy dbaly na to, aby byla poskytována
účinná ochrana socialistickému společenskému a státnímu
zřízení a aby se současně dostalo též rychlejší a důsled-
- 2 -
nější ochrany právům a zákonným zájmům občanů. V činnosti
těchto orgánů šlo o prosazení požadavku, aby jejích každo-
denní praxe sloužila též upevňování právních a sociálních
jistot občanů, aby státní aparát celou vahou svého působe-
ní chránil životy, zdraví i osobní majetek občanů před
trestnými a ostatními protispolečenskými činy, a všechna
jejich práva v občanském, trestním a správním řízení bez
ohledu na to, jaké postavení v těchto řízeních zaujímají.
Socialistická společnost zaměřuje své úsilí k zabez-
pečování vysoké hmotné i kulturní úrovně občanů. Současně
však její potřeby kladou zvýšené nároky na každého jednot-
livce, na jeho vztah ke společnosti a státu. V plnění po-
vinností občanů vůči společnosti, v procesu společenské
práce, v rodině i v občanské uvědomělosti se zcela konkrét-
ně promítají postoje občanů. Společnost oceňuje dobrovolné
a uvědomělé dodržování právního řádu, současně však v pří-
padě nutnosti i státním donucením chrání jednotu společen-
ských a individuálních zájmů. Tím, že státní orgány, zejmé-
na prokuratura a soudy zabezpečují dodržování socialistické
zákonnosti, účinně chrání práva a zákonné zájmy občanů, or-
ganizací i státu.
Od podání poslední zprávy o stavu socialistické zákon-
nosti nedošlo k podstatnějším změnám problematiky, na kte-
rou byla zaměřena pozornost. Přesto však nastaly některé no-
vé skutečnosti a jevy, z nichž bylo třeba vyvodit závěry.
O nově získaných poznatcích, učiněných opatřeních i dalších
úkolech byly výborům obou sněmoven Federálního shromáždění
ČSSR průběžně podávány dílčí zprávy Nejvyšším soudem ČSSR i
generálním prokurátorem ČSSR. Činnost prokuratury a soudů
byla orientována i na realizaci závěrů přijatých po projed-
nání těchto zpráv.
- 3 -
Velká pozornost byla též věnována prosazování požadav-
ků obsažených v dopisu předsednictva ÚV KSČ k prohloubení
účinnosti boje proti porušování zásad socialistické zákon-
nosti, disciplíny a morálky a plnění úkolů, které pro pro-
kuraturu a soudy vyplynuly ze souborů opatření vlády ČSSR,
vlády ČSR a vlády SSR. Konkrétně šlo o důslednější využívá-
ní všech možností, které právní řád poskytuje prokuratuře
a soudům v boji s kriminalitou a protispolečenskou činnos-
tí, a to jak při rozhodování, tak v rámci široké prevence
a právní výchovy zaměřené především na ochranu majetku v so-
cialistickém vlastnictví a na překonávání nedostatků, které
umožňují trvání protispolečenských jevů ve výrobě, rozdělo-
vání a spotřebě.
Jak byly tyto úkoly plněny, uvádí předkládaná zpráva,
která se opírá o poznatky a zkušenosti ze všech úseků prá-
ce prokuratury a soudů. Poznatky o stavu kriminality hodno-
tí zpráva v kontextu dosažené úrovně socialistických práv-
ních vztahů ve společnosti. Z těchto širších souvislostí
vyvozuje závěry jak pro bezprostřední boj proti kriminali-
tě a jiným protispolečenským jevům, tak i pro zaměření vý-
chovy občanů a tvorby i upevňování socialistického právní-
ho vědomí.
Zpráva vychází ze zásady, že prosazování a upevňová-
ní socialistické zákonnosti není jenom úkolem bezpečnost-
ních orgánů, prokuratury a soudů, ale povinností všech
státních, hospodářských a společenských orgánů a organiza-
cí i občanů.
- 4 -
I.
Stav socialistické zákonnosti
v oblastech zvláště důležitých
pro rozvoj společnosti
Ochrana socialistické ekonomiky a prosazování socia-
listické zákonnosti v ekonomické oblasti je hlavní frontou
boje nejen proti kriminalitě, ale za socialistickou zákon-
nost vůbec. Orgány trestního řízení věnují pozornost zkou-
mání všech negativních jevů a rozboru jejich příčin. O svých
poznatcích a závěrech informují stranické a státní orgány
s návrhy na potřebná opatření. Zejména z podnětu prokuratury
přijala vláda ČSSR usnesení ke koordinaci boje proti příči-
nám kriminality, na něž navazovala opatření vlád republik,
Národní fronty a jiných orgánů.
V ekonomické oblasti se zvlášť zřetelně projevuje zá-
vislost úspěšného boje proti kriminalitě na dodržování so-
cialistické zákonnosti v nejširším smyslu. Jakékoliv poru-
šení zákonnosti v této oblasti může být ne-li příčinou
trestného činu, tedy alespoň podmínkou usnadňující jeho
spáchání. Omezení kriminality poškozující ekonomiku a zabrá-
nění vzniku vážných hospodářských škod je možné jen za před-
pokladu, že budou důsledně aplikovány a dodržovány všechny
právní normy týkající se zejména řídící a kontrolní činnos-
ti, ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, technolo-
gické kázně, bezpečnosti práce a protipožární ochrany, a že
bude také důsledně plněna oznamovací povinnost uložená záko-
nem.
Hospodářská kriminalita a vůbec všechna porušení zákon-
nosti v ekonomické oblasti se vyznačují specifickým rysem,
který zvyšuje jejich nebezpečnost pro společnost. Mohou to-
- 5 -
tiž nepříznivě ovlivnit i výskyt jiné trestné činnosti.
Deformují morálku lidí a vytvářejí podmínky pro trestnou
činnost, která má zdánlivě jiný charakter, ale stejné ko-
řeny.
Porušování zákonnosti vytváří zejména podmínky pro
úplatkářství, jež se vyskytuje převážně v oblasti služeb
a dodavatelsko-odběratelských vztahů, dále pro příživnict-
ví a devizové trestná činy, a lze v něm spatřovat i základ-
ní příčinu mimořádných událostí, jakými jsou požáry, havá-
rie, výbuchy a pracovní úrazy. Má za následek i vážné poli-
tické škody. Nejen samotné porušování zákonnosti, ale pře-
devším nedůsledný boj proti němu nebo dokonce jeho tolero-
vání mohou negativně ovlivnit vztah občanů ke společnosti,
zejména narušit jejich důvěru k socialistickému zřízení.
Nedostatečná společenská resp. státní reakce na porušová-
ní zákonnosti je také jednou z příčin oslabení právního
vědomí občanů.
1. Ochrana majetku v socialistickém vlastnictví
Nejčastějším trestným činem je rozkrádání majetku v so-
cialistickém vlastnictví.
Jeho podíl na celkové kriminalitě kolísá v posledních
letech okolo 18 % /v roce 1984 - 17, 4 %/.
Počet stíhaných pachatelů rozkrádání se od roku 1979
zvyšoval. V poslední době se vzestup sice zastavil a došlo
k mírnému poklesu, nikoli však pod výchozí hranici. Vývoj
je patrný z tohoto přehledu:
- 6 -
|
Rok: |
stíháno celkem |
z toho obžalováno |
|
1980 |
21 711 |
10 571 |
|
1981 |
22 847 |
10 843 |
|
1982 |
26 301 |
12 407 |
|
1983 |
24 827 |
11 913 |
|
1984 |
24 273 |
11 999 |
Nízké počty obžalovaných jsou důsledkem skutečnosti,
že značná část pachatelů zůstává nevypátrána. Podíl nez-
námých pachatelů činil u rozkrádání v posledních pěti le-
tech průměrně 45 %.
Formy rozkrádání se již delší dobu příliš nemění;
převládá odcizování věcí - buď prosté, nebo vloupáním. Mé-
ně časté jsou zpronevěry nebo podvody páchané ke škodě ma-
jetku v socialistickém vlastnictví, jsou však nebezpečněj-
ší, protože často mají za následek značnou škodu a obtížně-
ji se odhalují. Nejméně početné, avšak vždy velmi závažné
je rozkrádání formou loupeže / přepadení poštovních úřadů,
spořitelen, obchodních provozoven, osob odvádějících tržbu,
peněžních transportů /. Je téměř vždy spojeno se značnou
škodou a jeho nebezpečnost je zvýšena použitím násilí vůči
fyzickým osobám.
K podstatnějším změnám nedošlo v posledních letech ani
ve složení pachatelů. Více než polovinu obžalovaných tvo-
ří vlastní zaměstnanci poškozených socialistických organiza-
cí.
2. Ochrana hospodářské kázně
Ochrana hospodářské kázně se stává v jistém smyslu zá-
važnějším problémem než ochrana majetku v socialistickém
- 7 -
vlastnictví. Z poznatků prokuratury plyne, že primárním fak-
torem, který umožnil rozkrádání mnohamilionových hodnot,
bylo úmyslné porušení hospodářské kázně. Ale i samotné trest-
né činy proti hospodářské kázni působí vedle morálně-politic-
kých škod finanční škody srovnatelné s rozkrádáním, ačkoliv
počet jejich pachatelů je nesrovnatelně menší.
Počet stíhaných pachatelů se u této skupiny trestných
činů od roku 1979 rovněž zvyšuje. Následující tabulka uvádí
jejich souhrnné počty /bez pachatelů trestného činu podle
§ 130 tr. zák., k němuž převážně dochází zaviněním dopravních
nehod služebních vozidel/ a kromě toho počty pachatelů nej-
častějšího trestného činu z této skupiny:
|
Rok: |
celkem |
z toho pro |
§ 127 tr. žák. |
|
|
1980 |
424 |
234 |
298 |
198 |
|
1981 |
495 |
321 |
407 |
286 |
|
1982 |
613 |
362 |
440 |
262 |
|
1983 |
645 |
432 |
431 |
272 |
|
1984 |
1087 |
541 |
555 |
358 |
Podíl obžalovaných je u těchto trestných činů poměrné
nízký; v průměru činí jen 63 %. Jelikož se v těchto přípa-
dech prakticky nevyskytují neznámí pachatelé, připadá rozdíl
mezi počtem stíhaných a obžalovaných osob na vrub zastavení
trestního stíhání a částečně též postoupení věci jinému orgá-
nu /např. ke kárnému postihu/. K zastavení řízení dochází
převážně pro nedostatek důkazů.
Vzestup počtu stíhaných pachatelů během posledních pě-
ti let neznamenal reálné zvýšení této trestné činnosti, ný-
brž zmenšení tzv. "tmavého pole". Byl výsledkem odhalení
většího počtu pachatelů důslednější prací kontrolních orgá-
- 8 -
nů a orgánů trestního řízení.
Jak je patrno z uvedené tabulky, nejčastějším trestným
činem proti hospodářské kázni je porušování povinnosti při
nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127
tr. zák. Okruh pachatelů tohoto trestného činu je omezen.
Může se ho dopustit pouze odpovědný hospodářský pracovník.
Trestná činnost je motivována snahou zajistit organizaci ne-
oprávněné výhody, popřípadě spočívá v poskytování neoprávně-
ných či nepřiměřených výhod pracovníkům za práce pro organi-
zaci.
Z nezákonně získaných finančních prostředků vytvářejí
pachatelé černé fondy, z nichž zejména financují nákupy,
jež by se nedaly uskutečnit normálními způsoby a prostředky,
platí černé mzdy pracovníkům úzkoprofilových profesí, posky-
tují úplatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích, hradí
náklady na přehnanou reprezentaci nebo poskytují prostředky
jiným organizacím, zejména sportovním.
Neoprávněné výhody za práce pro organizaci mívají for-
mu nadsazování odměn za vykonanou práci, proplácení nevyko-
nané nebo vadné práce, neoprávněné výplaty prémií a jednorá-
zových odměn, nebo proplacení prací vykonávaných neoprávně-
nými osobami /zpravidla prostřednictvím resp. zneužitím ji-
né socialistické organizace/.
Z hlediska motivace je tato trestná činnost produktem
určitého způsobu myšlení, který se u některých hospodářských
pracovníků vyvinul. Hospodářské výsledky "jejich" podniku
jsou pro ně rozhodující a nezáleží na metodách, jimiž jich
bylo dosaženo. Motiv přímého osobního prospěchu se zde pro-
jevuje méně výrazně než například u rozkrádání. Větší roli
hrají resortní, místní a skupinové zájmy, které jsou prosa-
zovány na úkor zájmů celospolečenských. Vytváří se situace,
že v podmínkách konkrétního prostředí /podniku, místa, or-
- 9 -
ganizace/ jsou skupinové zájmy vydávány za celospolečenské
a ti, kteří skutečné celospolečenské zájmy hájí, se ocita-
jí v izolaci.
Trestní stíhání porušování hospodářské kázně je zále-
žitostí nesmírně složitou. Tato složitost nespočívá jen
v odborné a časové náročnosti samotné trestní věci, ale ta-
ké v nezbytnosti souběžně překonávat vedlejší vlivy, které
se snaží zabránit vyvození trestní odpovědnosti nebo ales-
poň zmírnit její důsledky. Je totiž téměř pravidlem, že i
při existenci přesvědčivých důkazů o trestné činnosti se
místní nebo i nadřízené odvětvové orgány obviněných zastá-
vají. Obvykle poukazují na skutečnost, že jde o zasloužilé
pracovníky. Nepřihlíží se však k tomu, že údajné zásluhy by-
ly často získány právě trestnou činností nebo v souvislosti
s ní.
Není sice vyloučeno, aby méně závažná porušení hospo-
dářské kázně byla postižena jinak než podle trestního záko-
na, může k tomu však dojít jen za dodržení obecně platných
zásad trestního práva. Kdyby tomu mělo být jinak, znamenalo
by to porušení rovnosti občanů před zákonem, poněvadž by se
z odpovědných hospodářských pracovníků vytvořila privilego-
vaná skupina, která za porušení zákonnosti neodpovídá za
stejných podmínek jako jiní občané. I když jde o záležitost
na první pohled samozřejmou, v praxi musí orgány trestního
řízení, především prokuratura, vyvinout k prosazení tohoto
názoru značné úsilí, jež se nesetkává vždy s pochopením.
S výše zmíněným postojem k trestné činnosti souvisí,
resp. z něho vyplývá i neuspokojivé plnění oznamovací povin-
nosti. Ustanovení § 6 trestního řádu ukládá státním orgánům,
společenským organizacím, pokud se podílejí na plnění úkolů
státních orgánů, jakož i státním a jiným socialistickým hos-
podářským organizacím, aby pomáhaly orgánům trestního řízení
- 10 -
při plnění jejich úkolů. Zejména jsou povinny vyhovovat je-
jich dožádáním a trestné činy bez prodlení
oznamovat prokurátorovi nebo orgánům SNB.
Poznatky z praxe prokuratury ukazují, že tyto povinnos-
ti se u hospodářských trestných činů řádně neplní. Kontrol-
ní orgány často neprojednají včas s prokurátorem podezření
z trestného Činu nebo mu je dokonce ani neoznámí, ačkoliv
jim to výslovně ukládá § 40 odst. 1 vyhlášky č. 75/1959 0. 1.
Dosud převládá praxe oznamovat trestné činy až po skončení
revize nebo prověrky. Důsledkem jsou průtahy jak v zahájení
trestního stíhání, tak i v jeho průběhu, a nezřídka i ztí-
žení důsledného objasnění vyšetřované činnosti.
Stav zákonnosti na tomto úseku se může zlepšit, jestli-
že se především zvýší morálně - politická a ideologická úro-
veň vedoucích hospodářských pracovníků a odstraní "manažer-
ský" způsob myšlení a řízení. Za těchto podmínek lze očeká-
vat i větší efektivnost trestního postihu, včetně trestně-
právních následků nesplnění oznamovací povinnosti.
3. Boj proti nekvalitní výrobe
Tato problematika úzce souvisí s ochranou hospodářské
kázně. Trestní odpovědnost za nekvalitní výrobu je však u-
platňována jen zcela výjimečně. Přitom nekvalitní výroba
působí ekonomice značné ztráty.
Její příčinou je nejen nedodržení provozních, výrob-
ních a pracovních postupů, ale také - a to především - hru-
bé porušování základních pracovních povinností.
Prokuratura při výkonu všeobecného dozoru zjistila,
že z hlediska vyvození konkrétní odpovědnosti za nekvalit-
ní výrobu existují závažné nedostatky jak v odhalování je-
jích příčin, tak i v uplatňování náhrady škody.
- 11 -
Orgány vnitřní kontroly odhalují příčiny nedůsledně.
Technická kontrola v řadě podniků neovlivňuje jakost výrob-
ků. Pokud její orgány příčiny nekvalitní výroby odhalí, ne-
činí žádná opatření k jejich odstranění.
Ustanovení § 185 odst. 1 zákoníku práce ukládá organi-
zaci, aby vymáhala na pracovníkovi škodu, kterou jí způso-
bil. Toto ustanovení má v otázce odpovědnosti za nekvalitní
výrobu klíčový význam; využívá se však zcela nedostatečně.
Pokud k uplatnění náhrady způsobené škody vůbec dojde, vy-
máhá se v tak nepatrné výši, že to neodpovídá ustanovením
zákoníku práce. V mnoha podnicích je náhrada škody dokonce
zaměňována za postih podle prémiových řádů a jiných předpi-
sů o osobním hodnocení pracovníka.
Podle závěrů prokuratury je jednou z příčin nedostateč-
ného uplatňování odpovědnosti za nekvalitní výrobu oportunis-
mus odpovědných pracovníků a jejich snaha vyhnout se konflik-
tům. Takový postoj ovšem vede jen k dalšímu zhoršení nepříz-
nivého stavu.
V boji proti nekvalitní výrobě bude především třeba
prostředky všeobecného dozoru prokuratury dosáhnout toho,
aby organizace využívaly v plném rozsahu a se vší důslednos-
tí všechny zákonné prostředky, které mají podle současného
právního stavu k dispozici.
4. Boj proti požárům, výbuchům a haváriím
Mimořádné události tohoto druhu jsou často spojeny s
poškozením lidského zdraví nebo dokonce se smrtí většího
počtu osob. Kromě toho působí značné škody nejen přímé,
ale i následné, spočívající v narušení plynulosti výroby a
- 12 -
v nutnosti obnovit nebo opravit zničené provozy a opatřit
náhradní dodávky. Odstraňování následků mimořádných událos-
tí trvá často velmi dlouho.
Vzhledem ke své povaze a následkům jsou tyto mimořádné
události kvalifikovány jako trestný čin obecného ohrožení.
Ve srovnání s jejich celkovým počtem je vsak trestní stíhá-
ní vedeno velmi zřídka /asi u 15 % případů/. Příčina tkví
v obtížnosti prokázat zavinění odpovědných osob ve smyslu
trestního zákona.
Zvláště obtížné je prokázat zavinění úmyslné. Motivy
úmyslného jednání jsou velmi různorodé. Mimořádně závažný a
nebezpečný je projev nepřátelství k socialistickému spole-
čenskému a stánímu zřízení /záškodnictví - založení požáru
v podniku ČKD - Naftové motory v Praze 5 v roce 198l/. Jinak
se mezi pohnutkami - zejména u požárů - vyskytovala msta za
domnělé příkoří, sexuální deviace, snaha vyznamenat se při
hašení, ale též zakrýt jiný trestný čin /schodek ve skladu,
vloupání/.
Při zavinění z nedbalosti je typickou bezprostřední pří-
činou porušení technologické kázně spojené s podceňováním
bezpečnostních a protipožárních předpisů. U požárů je velmi
častou příčinou porušování bezpečnostních předpisů při sva-
řování.
Bezpečnostní a protipožární předpisy jsou v mnoha pod-
nicích považovány za zdržování v práci a za překážku při vy-
užívání výrobních kapacit. To vede k tolerování nekázně a za-
nedbávání kontroly, resp. ke kontrole formální a povrchní.
K jakým následkům to může vést, dokazují například výbuchy
v Třinci-Lyžbicích, na Dole Pluto a v n. p. VChZ Syntezia
Pardubice. Všechny měly za následek značný počet obětí na ži-
votech. V třineckém případě byla již podána obžaloba, v dal-
ších dvou vzpomenutých není vyšetřování dosud skončeno.
- 13 -
Nedostatek kontroly a nedodržování bezpečnostních před-
pisů je často příčinou požárů v zemědělství. Dochází k nim
zejména samovznícením uskladněných plodin nebo v důsledku
provozu strojů nevybavených potřebným bezpečnostním zaříze-
ním /nekryté výfuky motorů/.
V roce 1981 bylo pro obecné ohrožení stíháno celkem
1300 osob, z toho téměř 80 % pro zavinění požárů. Způsobe-
ná škoda činila 1 614 569 000 Kčs /byla podstatně ovlivněna
požárem v ČKD/. V roce 1982 se počet stíhaných snížil na 773
a škoda klesla na 88 615 000 Kčs. V roce 1983 byly stíhány
943 osoby a škoda činila 705 063 000 Kčs. V roce 1984 klesl
počet stíhaných na 878 a výše škody na 108 431 000 Kčs.
Výše škody v jednotlivých letech značně kolísá, což je ovliv-
něno nejen počtem mimořádných událostí, ale také - a to
v mnohem větší míře - charakterem postiženého objektu. Ze
stíhaných bylo v posledních 5 letech obžalováno průměrně
40 %.
Zlepšení situace lze dosáhnout především preventivním
odstraňováním příčin a podmínek mimořádných událostí. Výz-
nam trestního postihu je sice značný, ale přece jen druhot-
ný. Proto prokuratura zaměřuje dozor na plnění povinností
ze strany organizací, do jejichž působnosti prevence mimo-
řádných událostí náleží, a na kontrolu preventivních opatře-
ní státními kontrolními orgány.
Současná právní úprava poskytuje příslušným orgánům
dostatek možností, aby se stav zlepšil. Podle poznatků pro-
kuratury však chybí větší důslednost při kontrolách a uklá-
dání opatření k odstranění nebo nápravě závad. Musí se skon-
covat s tolerováním porušování bezpečnostních předpisů a s
oportunismem ve vztahu k pracovníkům, kteří v bezpečnostních
předpisech vidí zbytečnou zátěž. Je to nutné proto, že poru-
- 14 -
šování bezpečnostních předpisů má za následek nejen citel-
né hmotné škody, ale často i nenapravitelné poškození lid-
ského zdraví nebo dokonce ztráty na lidských životech.
5. Bezpečnost dopravy
Porušování zákonnosti v dopravě má podobné následky
jako mimořádné události, o kterých bylo hovořeno v předcho-
zí části.
V železniční dopravě se stav bezpečnosti a plynulosti
provozu vyvíjí relativně příznivě. Nehodovost soustavně
klesá. Zatím se pokles výrazněji projevoval v kategorii mé-
ně závažných nehod a ohrožovacích událostí s menšími násled-
ky. V roce 1934 však bylo poprvé zaznamenáno i mírné sníže-
ní v kategorii velkých nehod. Právě tyto velké nehody jsou
doprovázeny značnými hmotnými škodami.
Nehodovost v železniční dopravě je podstatně nižší
než v dopravě silniční, ve srovnání s ní má však vážnější
následky. Vedle přímých škod na životech, zdraví a majetku
jsou tu i následky nepřímé, zejména zdržení dopravního pro-
vozu. To negativně ovlivňuje plnění přepravních úkolů želez-
nice, a tím i plnění úkolů národního hospodářství.
Zlepšila se též situace, pokud jde o poškozování želez-
ničních nákladních vozů při ložných manipulacích a posunu.
Stav byl velmi nepříznivý; v letech 1977 až 1982 se počet
evidovaných poškození zvýšil téměř o 100 % / ze 77 000 na
137 000/. Všechna poškození však ani evidována nebyla. Ve-
dle toho se důsledně nezjišťovaly příčiny a nevyvozovaly dů-
sledky proti odpovědným osobám.
- 15 -
Vážnou otázkou je ochrana dopravovaného zboží před
rozkrádáním. Trestní stíhání je spojeno s obtížemi, zejmé-
na při zjišťování pachatelů, neboť trestný čin je zpravid-
la odhalen na jiném místě, než kde k němu došlo. U železnič-
ních zásilek ze zahraničí nelze s jistotou ani určit, zda
k činu došlo na území ČSSR nebo některého sousedního státu.
Podobné obtíže vznikají i při stíhání pachatelů krádeží ke
škodě cestujících v lůžkových a lehátkových vozech.
V letecké dopravě se stav bezpečnosti provozu vyvíjí
trvale příznivě. To platí především o hromadné letecké do-
pravě provozované čs. aeroliniemi. Již po několik let ne-
došlo k žádné těžké nehodě. Nízkou nehodovost vykazuje i ze-
mědělské letectví /Slov-Air/. Početnější jsou jen nehody ve
sportovním letectví Svazarmu, zejména při bezmotorovém létá-
ní. Následky evidovaných leteckých nehod na životech, zdraví
a majetku ve všech druzích letecké činnosti jsou poměrně ma-
lé.
Podobná situace je i ve vnitrozemské vodní plavbě. Po-
čet nehod je poměrně malý a větší plavební nehody jsou výji-
mečné. Převážně jde o nehody menšího rozsahu bez následků na
životech a zdraví a bez větších hmotných škod. Není jimi
ani ohrožena nebo narušena plynulost plavebního provozu.
Ve všech dosud zmíněných druzích dopravy je hlavní me-
todou prosazování socialistické zákonnosti všeobecný dozor
prokuratury. V silniční dopravě však převažuje trestní a
správní postih. Je tomu tak proto, ze na silniční dopravě
se značnou měrou podílejí vedle socialistických organizací
i jednotlivci. Právě oni stav zákonnosti v silniční dopravě
podstatně ovlivňují; z celkového počtu držitelů řidičských
průkazů v ČSSR je více než 90 % řidičů-amatérů.
V silniční dopravě jsou stíhány především trestné činy
ublížení na zdraví /včetně smrtelných následků/ páchané z
- 16 -
nedbalosti a ohrožovací trestné činy, spočívající v řízení
motorových vozidel pod vlivem alkoholu. Pachatelé dopravních
nehod, při nichž došlo k poškození majetku v socialistickém
vlastnictví, jsou převážně stíháni pro porušování povinnosti
v provozu socialistické organizace. Výjimečně dochází i ke
stíhání pro obecné ohrožení, a to zejména při vážných neho-
dách vozidel hromadné osobní dopravy nebo při střetech na
železničních přejezdech.
Z hlediska celkového stavu kriminality jsou trestné či-
ny v silniční dopravě významné především svou početností.
Během posledních tří let byla pro ně souzena téměř čtvrtina
/24 %/ všech obžalovaných. Z toho více než polovina byla
stíhána pro trestný čin opilství, u kterého existuje nepo-
chybně rozsáhlé "tmavé pole". Svědčí o tom i výsledky krimi-
nologického průzkumu. Jde totiž o čin, jenž se dá zjistit
jen při namátkových kontrolách prováděných příslušníky SNB,
nebo v souvislosti s další trestnou činností.
Nebezpečnost trestné činnosti v silničním provozu spo-
čívá hlavně v jejích závažných následcích na životech a
zdraví lidí, méně v hmotných škodách. V posledních deseti
letech bylo při dopravních nehodách usmrceno téměř 17 tisíc
osob a na následky zranění zemřely do jednoho měsíce po ne-
hodě další tři tisíce. Za stejné období bylo zraněno více
než 350 tisíc osob. Úhrnné společenské ztráty činí každoroč-
ně několik miliard korun. Sociální důsledky dopravních nehod
jsou stále závažným a citlivým celospolečenským problémem.
Je však nutno kladně hodnotit, že komplexní systém pé-
če o bezpečnost silničního provozu je na dobré úrovní a při-
náší pozitivní výsledky. Je tomu tak díky širokému zapojení
veřejnosti a využívání všech prostředků preventivního působe-
ní. Projevuje se trvalý pokles vážných nehod s následky na