38
středních škol a upravuje jejich členění. Členění
středních škol na tři druhy je dáno dokumentem,
který stanoví jako společný rys těchto škol vše-
obecné polytechnické vzdělání, ale zároveň i dife-
renciaci v obsahu
i rozsahu odborného vzdělání a
odborné přípravy. Ze vzájemného sbližování všech
druhů středních škol vyplývá
i nutnost horizon-
tální prostupnosti mezi nimi. Žák, přijatý do střed-
ního odborného učiliště bez ukončení osmého roč-
níku základní školy sice získá odbornou přípravu
podle zvlášť upravených učebních plánů, ale ne-
získá střední vzdělání.
Střední školy se zřizují též jako školy pro
mládež vyžadující zvláštní péči.
K § B:
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se prv-
ním stupněm vzdělání stává vzdělání střední. Žáci
všech druhů středních škol získávají střední vzdě-
lání úspěšným ukončením druhého ročníku střední
školy. Žáci, kteří ukončí studium ve střední škole
úspěšným vykonáním maturitní zkoušky, získávají
úplné střední vzdělání.
V učebních oborech, které jsou delší než dvou-
leté a kratší než čtyřleté, pokračuje výchova a
vzdělávání žáků včetně dokončení odborné pří-
pravy po dobu, kterou u jednotlivých učebních
oborů stanoví ministerstva školství. Na závěr ko-
nají žáci závěrečnou zkoušku, jejíž úspěšné složení
Je opravňuje k výkonu stanovených povolání a čin-
ností, pro které tím získali příslušnou odbornou
kvalifikaci. Ve studijních oborech se studium ukon-
čuje maturitní zkouškou, která zahrnuje i obsah
odborné přípravy. To platí i pro studijní obory
středních odborných učilišť, kde podle dosavadní
právní úpravy (§ 6 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb. )
se studium ukončovalo maturitní zkouškou, Jejíž
součástí byla závěrečná učňovská zkouška.
K § B:
Ustanovení odstavců 1 a 2 vyjadřují nejkratší
a nejdelší dobu studia ve středním odborném uči-
lišti. V učebních oborech (které jsou ukončeny zá-
věrečnou zkouškou) dovoluje stanovit délku studia
mezi těmito hranicemi, a to s ohledem na různou
náročnost dělnických povolání, pro které studium
připravuje. Délku tohoto studia, jakož i soustavu
studijních a učebních oborů stanoví ministerstva
školství podle § 20 odst. 3.
Ve studijních oborech (které jsou ukončeny
maturitní zkouškou) je délka studia shodná pro
všechny druhy středních škol.
Teoretickým vyučováním se rozumí vyučování
všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům;
praktické vyučování obsahuje zejména odborný vý-
cvik. Výchovou mimo vyučování se rozumí zájmo-
vá činnost, která zahrnuje činnost kulturní, spor-
tovní, Ideově politickou apod.
V přípravném období žáci získávají nové do-
vednosti a znalosti s tím související. V období
odborného rozvoje získané dovednosti aplikuji na
pracovní situace v pracovním prostředí, zdokona-
luji se a specializuji se. Toto členění je uvedeno
v soustavě učebních a studijních oborů a má vý-
znam i pro finanční a hmotné zabezpečení žáků.
K g 10:
Oprávnění zřizovat a zrušovat střední odborná
učiliště se svěřuje generálnímu řediteli výrobní
hospodářské jednotky jako jejímu statutárnímu
orgánu (§ 21 hospodářského zákoníku a § 12 na-
řízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci vý-
robních hospodářských jednotek a o jejich statu-
tech), národnímu výboru pro organizace řízené
nebo spravované národními výbory a ve výjimeč-
ných případech řediteli hospodářské organizace.
Střední odborné učiliště se zřizuje podle sítě
středních škol, kterou stanoví ministerstva školství
po projednání s příslušným ústředním orgánem.
Souhlas ke zřízení nebo zrušení středního odbor-
ného učiliště uděluje krajský národní výbor.
Souhlas národního výboru ke zřízení a zrušení
středního odborného učiliště vyplývá z postavení
národních výborů jako orgánů státní správy ve
školství.
Statut výrobní hospodářské jednotky vydaný
podle § 46 hospodářského zákoníku a v souladu
s nařízením vlády ČSSR č. 91/1974 Sb. nebo jiný
organizační předpis určí postavení středního od-
borného učiliště v rámci výrobní hospodářské jed-
notky. Střední odborné učiliště může mít též po-
stavení organizační jednotky podle § 17 odst. 2
hospodářského zákoníku.
Vydáváním organizačních řádů středních od-
borných učilišť se vytvářejí předpoklady pro plněni
významné odpovědnosti organizací za přípravu
mládeže pro dělnická povolání.
K § 11:
Orgány, které střední odborná učiliště zřizují,
je také v rozsahu své působnosti řídí. Půjde zde ze-
jména o řízení v oblasti kádrového a materiálního
zajištění a v oblasti přípravy mládeže pro povolá-
ní; ustanovení odstavce 1 též odpovědnost za tuto
přípravu zdůrazňuje.
Řízení středních odborných učilišť orgány,
které je zřizují, neznamená samozřejmě řízení
pedagogického procesu; to je věci státní správy
ve školství. Působnost orgánů státní správy ve
školství je zakotvena v zákonech národních rad
o státní správě ve školství.
Působnost ústředních orgánů v oblasti řízení
přípravy mládeže pro povoláni ve středních odbor-
ných učilištích je dána postavením těchto orgánů
jako orgánů ústředního řízení a orgánů koncepč-
ních. jejich činnost v této oblasti spočívá zejména
v plánováni přípravy mládeže pro povolání ve
středních odborných učilištích a kontrole této pří-
39
pravý; tuto kontrolu vykonávají ústřední orgány
též prostřednictvím resortního dozoru. Ve vztahu
ke středním odborným učilištím řízeným národní-
mi výbory vykonávají tuto činnost krajské národ-
ní výbory.
Postup ústředních orgánů a národních výborů
při řízení a plánování přípravy mládeže pro povo-
lání ve středních odborných učilištích stanoví mi-
nisterstva Školství obecné závazným právním před-
pisem.
K g 12:
Ustanovení vyjadřuje odpovědnost za hospo-
dářské zabezpečení středních odborných učilišť.
Ohrada nákladů vynaložených na přípravu
žáků pro jiné organizace se zabezpečuje hospodář-
skou smlouvou mezi zúčastněnými organizacemi.
Zachovává se dosavadní úprava, podle níž jsou
učitelé teoretického vyučování pracovníky kraj-
ského národního výboru, který odborné vede pří-
slušné střední odborné učiliště.
Nové se řeší hospodářské zabezpečení střed-
ních odborných učilišť v působnosti národních vý-
borů. Současné se předpokládá využití formy sdru-
žování prostředků socialistických organizací.
K g 13:
Vzhledem k tomu, že se nové upravuje právní
postavení žáků připravujících se pro dělnická po-
volání ve středních odborných učilištích, upravují
se odpovídajícím způsobem obecné povinnosti or-
gánů a organizací k těmto žákům. Organizacím se
zejména ukládá povinnost vytvářet pro přípravu
žáků pro povolání příznivé podmínky, Jak to vy-
plývá z tohoto zákona i z celého právního řádu
v řádu oblastech, které upravují například plánová-
ní, financování, bezpečnost a ochranu zdraví apod.
Stanoví se též obecná povinnost poskytovat
žákům finanční a hmotné zabezpečení, Jehož roz-
sah a podmínky jsou blíže rozvedeny v § 24.
Ustanovení rovněž počítá s případy, kdy v dů-
sledku organizačních změn je třeba zajistit pře-
chod povinností organizace k žákům středních od-
borných učilišť.
Organizací, pro kterou se žák připravuje, se
rozumí organizace, pro kterou byl žák do střední-
ho odborného učiliště přijat nebo Jejíž střední od-
borné učiliště bylo k této přípravě v souladu s ná-
rodohospodářským plánem určeno.
K § 14:
Ve středních odborných učilištích se může
připravovat po projednání s organizací, která
střední odborné učiliště zřídila, mládež i pro po-
třebu Jiných organizací. Toto ustanovení umožňuje
zajistit přípravu mládeže pro povolání zejména pro
organizace, které nemají střední odborné učiliště
s příslušným učebním nebo studijním oborem.
K § 15:
Charakteristickým znakem gymnázia je jeho
všeobecné vzdělávací polytechnický charakter a
spojení se životem a prací socialistické společ-
nosti. Připravuje větší část žáků ke studiu na vy-
soké škole, ostatní pro výkon odborných činností a
povolání v národním hospodářství, správě, kultuře
a v dalších oblastech. Tato funkce gymnázia Je za-
bezpečena v jeho koncepci a obsahu.
K §16:
Obsah, formy a organizace výchovy a vzdělá-
vání ve středních odborných školách jsou určovány
rozvojem socialistické společnosti a jejími potře-
bami.
Střední odborné Školy se člení zpravidla na
střední průmyslové Školy, střední ekonomické Ško-
ly, střední hotelové Školy, střední školy sociálně
právní, střední knihovnické školy, střední země-
dělské technické Školy, střední lesnické technické
školy, střední pedagogické školy, střední zdravot-
nické školy, střední umělecko-průmyslové školy a
konzervatoře.
K g 17:
Konzervatoř jako specifický a v naší výchov-
ně vzdělávací soustavě tradiční typ střední Školy
se v souladu s dokumentem organicky začleňuje do
struktury středních odborných Skol. Specifický
charakter studia na konzervatoři, obtížnost studij-
ních oborů a náročnost umělecké přípravy vyža-
dují u těch žáků, kteří po maturitě nepokračují ve
studiu na vysoké Škole, aby se pro kvalifikovaný
výkon uměleckého povolání zdokonalili v pomatu-
ritním studiu, organizovaném zpravidla denní for-
mou, které bezprostředně navazuje na studium
ukončené maturitní zkouškou. Pomaturitní stu-
dium na konzervatoři se zakončuje absolventskou
zkouškou.
K g 18:
V ustanovení jsou uvedeny základní podmínky
pro přijímání žáků do středních škol.
Potřeby socialistické společnosti při přijímání
žáků do Jednotlivých druhů a typů středních Skol
i do Jednotlivých studijních a učebních oborů vy-
jadřují zejména národohospodářské plány.
Přitom se předpokládá, že ke studiu ve střed-
ních odborných učilištích budou získávat žáky
v úzké součinnosti s poradenskou službou výchov-
ného poradenství (§ 48 tohoto zákona a § 33 až 36
zákonů národních rad o Školských zařízeních) též
ty socialistické organizace, pro které mají být žáci
připravováni.
Speciální úprava pro občany se změněnou pra-
covní schopností (§ 87 zákona č. 121/1975 Sb.,
o sociálním zabezpečením zůstává nedotčena. Rov-
něž zůstává nedotčeno ustanovení § 120 odst. 1
písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vyná-
lezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzo-
rech.
40
K § 19:
Postup v přijímacím řízení upravuji zákony
národních rad o státní správě ve Školství. Žáci
základních škol podávají přihlášky ke studiu ve
střední Škole. O přijetí žáka rozhoduje ředitel
střední Školy, na kterou se žák hlásil, podle schop-
ností, vědomostí, zájmu a zdravotního stavu a
v souladu s potřebami socialistická společnosti
(§ 18 tohoto zákona). Při rozhodování ředitel
střední Školy vychází z rozhodujících podkladů,
které jsou uvedeny v § 24 zákonů národních rad
o státní správě ve Školství. Proti rozhodnutí ře-
ditele Školy lze podat odvolání, o kterém rozhoduje
krajský národní výbor, který příslušnou střední
školu odborně vede.
Již v základní škole usnadňuje volbu studijní-
ho nebo učebního oboru Institut výchovného pora-
denství, který pomáhá při profesní orientaci žáků.
Národní výbory v průběhu přijímacího řízení dá-
vají průběžně k dispozici přehled o volných místech
v jednotlivých středních školách a umožňuji tak
převod přihlášek uchazečů, kteří projeví zájem, do
těch středních škol, kde jsou dosud volná místa.
Nebyl-li žák ke studiu ve zvolené střední Škole
přijat a nevyužil ani nabídky v rámci volných míst
ve středních Školách, dochází s těmito žáky k při-
jímacímu řízení z podnětu správního orgánu.
Z podnětu správního orgánu se zahajuje též přijí-
mací řízení se žákem, který nemá ukončenou po-
vinnou Školní docházku a neprojeví o žádné stu-
dium zájem. I v těchto případech se postupuje po-
dle stejných zákonem stanovených kritérií a pro-
cesních zásad. Podle tohoto ustanovení budou ná-
rodní výbory především určovat ty školy, které
nebudou mít dostatečný počet uchazečů.
Žákům, kteří po osmi letech vzdělávání ne-
ukončili úspěšně základní Školu, se dává možnost
přípravy pro povolání ve středních odborných uči-
lištích v učebních oborech se zvlášť upravenými
učebními plány, pokud se tito žáci nerozhodli do-
končit povinnou desetiletou Školní docházku v zá-
kladní Škole.
Při přijímání pracujících ke studiu ve střed-
ních školách se sleduje návaznost tohoto studia na
dříve získaný stupeň školního vzdělání a zabezpe-
čení odborného růstu pracujících.
K § 20:
Hlavní formou studia ve středních školách je
denní studium. Touto formou se připravuje převáž-
ná část mládeže pro své budoucí povolání. Zákon
však umožňuje získávat střední a úplné střední
vzdělání a připravovat se pro povoláni též pracují-
cím v dalších formách - studiem při zaměstnání
nebo kombinovaným studiem. Studium ve střed-
ních Školách se organizuje podle příslušných stu-
dijních nebo učebních oborů. V průběhu studia se
žákům umožňuje změna studijního nebo učebního
oboru, přestup na jinou školu, opakování ročníku a
přerušení studia. Tyto instituty upravují zákony
národních rad o státní správě ve školství.
K g 21:
Studium při zaměstnání ve všech, druzích
středních škol umožňuje všem pracujícím doplnit
si vzděláni nebo vzdělání získat. Studium, při za-
městnání je svým obsahem rovnocenné s denním
studiem. Nově se zavádí možnost kombinovat stu-
dium při zaměstnání s denním studiem, obdobě
jako je tomu na vysokých Školách.
Vzhledem k tomu, že se střední Školy pro
pracující zrušují, přejímají společenskou funkci
těchto škol střední odborná učiliště. Ta budou orga-
nizovat zejména studium při zaměstnáni pro pra-
cující ve studijních oborech navazujících na učební
obory, v nichž vykonali závěrečnou zkoušku nebo
závěrečnou učňovskou zkoušku a mají zájem získat
úplné střední vzděláni.
Ve studiu jednotlivých vyučovacích předmětů
mohou střední Školy poskytovat pracujícím vědo-
mosti a dovednosti z Jednoho vyučovacího před-
mětu svého učebního plánu, a to v rozsahu učeb-
ních osnov tohoto předmětu v dané Škole.
K § 22:
V přípravě žáků středních škol na bezpro-
střední výkon kvalifikované práce má v procesu vý-
chovy a vzdělávání výrazný podíl praktické vyučo-
váni, v němž převažuje osvojování a upevňováni
dovednosti.
Těžiště praktického vyučování je v odborném
výcviku, v různých druzích cvičení (jako Je prak-
tické, laboratorní, technologické cvičeni, modelo-
vání, měření apod. ), v učební praxi (odborná pra-
xe, dílenská praxe, pedagogická praxe apod. ),
popřípadě v dalších činnostech, které žáci vykoná-
vají ve škole, v účelových Školských zařízeních
nebo ve vybraných organizacích, zpravidla výrob-
ních.
Rozsah a obsah praktického vyučováni v Jed-
notlivých studijních a učebních oborech středních
Skol upravují učební plány a učební osnovy.
Orgány a organizace jsou povinny pro prak-
tické vyučování vytvářet příznivé podmínky a ná-
klady spojené s tímto vyučováním hradit, včetně
učebních pomůcek.
Některé formy praktického vyučování se mo-
hou uskutečnit těž v zahraničí.
K § 23:
Součástí výchovy a vzdělávání žáků po splnění
povinné Školní docházky je jejich účast na spole-
čensky prospěné práci, tj. na práci prospěšné šir-
šímu kolektivu. Tato součást výchovy a vzdělávání
se mimo Jiné realizuje
i výpomocí žáků při špičko-
vých zemědělských pracích.
Obsah a provádění společensky prospěšné pra-
41
ce jsou ve shodě s příslušnými mezinárodními
konvencemi.
Pro pracovní vztahy žáků středních škol po
skončení povinné školní docházky při společensky
prospěšné práci platí při práci na základe rám-
cové pracovní smlouvy (§ 34 zákoníku práce) pří-
slušná ustanovení zákoníku práce o pracovním po-
měru.
K § 24:
V ustanovení o finančním a hmotném zabez-
pečení žáků středních škol a žáků zvláštních od-
borných učilišť se přejímá dosavadní právní stav.
Finanční a hmotné zabezpečení se diferencuje
u žáků středních odborných učilišť (zvláštních
odborných učilišť) a u žáků gymnázií a středních
odborných škol.
Žákům středních odborných učilišť a zvlášt-
ních odborných učilišť se poskytuje finanční a
hmotné zabezpečení z prostředků socialistické or-
ganizace, pro kterou se připravuji na budoucí po-
voláni.
Žákům gymnázii nebo středních odborných
škol může být poskytnuto finanční a hmotné za-
bezpečení bud ze státních rozpočtových prostřed-
ků nebo z prostředků socialistických organizaci.
K § 25:
Ustanovení řeší problematiku ukončováni stu-
dia proto, aby v praxi nenastávaly potíže se sta-
novením data, kdy žák přestává být žákem střední
školy.
Protože učební poměr a tím i závěrečná
učňovská zkouška zanikají, upravuje se nově ukon-
čení studia ve středním odborném učilišti. Matu-
ritní zkouška ve čtyřletém studijním oboru zahrnuje
i výsledky odborné přípravy; její úspěšné vykoná-
ni opravňuje k výkonu povoláni v příslušném obo-
ru. V učebních oborech středních odborných uči-
lišť se studium ukončuje závěrečnou zkouškou.
K g 26:
Pomaturitní studium je určeno pro absolventy
škol poskytujících úplné střední vzdělání. Tímto
studiem se umožňuje absolventům všech tří druhů
středních škol dále se vzdělávat, a to zpravidla stu-
diem při zaměstnáni.
Pomaturitní studium zahrnuje též dosavadní
studium absolventů gymnázií ve středních odbor-
ných školách a dosavadní další studium absolventů
konzervatoři, kterým se získávalo vyšší vzdělání;
zahrnuje též studium ve středních školách sociálně
právních.
K § 27:
Obsah studia cizinců v československých
středních školách je velmi různý, jak vzhledem
k Jazykovým a ostatním zvláštnostem zemi, z nichž
studující cizinci pocházejí, tak
i vzhledem k odliš-
ným, často ve srovnáni s výchovou a vzděláváním
československých žáků středních škol redukova-
ným požadavkům zastupitelských orgánů těchto
zemi.
K § 28:
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči
představují výchovně vzdělávací systém, jehož po-
moci si postiženi žáci osvojují vědomosti, doved-
nosti a návyky nutné pro začleněni do společnosti
a pro pracovní uplatněni. Z toho vyplývá, že obsah
výchovy a vzděláváni se nemůže nijak podstatně
lišit od obsahu výchovy a vzděláváni odpovídající-
ho určitému stupni školy pro ostatní žáky.
Jako školy pro mládež vyžadující zvláštní péči
se zřizují základní a střední školy, které poskytuji
vzděláni rovnocenné vzděláni v ostatních školách;
zvláštní škola, zvláštní odborné učiliště a pomoc-
ná škola poskytuji vzdělání odpovídající schopnos-
tem žáků a zřizuji se pro mentálně postiženou
mládež.
O zařazováni děti do základních škol pro mlá-
dež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol a
do pomocných, škol rozhoduje národní výbor podle
zákonů národních rad o státní správě ve školství.
K § 29:
V základní škole pro mládež vyžadující zvlášt-
ní péči si postižené děti osvojuji vědomosti, doved-
nosti a návyky nutné pro začleněni do společnosti
a pracovní uplatnění. Běžnými didaktickými meto-
dami užívanými v základní škole by se tohoto cíle
nedosáhlo. Tato okolnost vyžaduje co nejrozmani-
tější metody a formy práce, přičemž zásada, že
vzděláváni má být přiměřené schopnostem a vý-
konnosti postižené mládeže, je vedoucí myšlenkou.
Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní
péči se liší od základních škol pro ostatní žáky
úpravou pracovního prostředí (tříd), nižším po-
čtem žáků a důsledným individuálním přístupem,
volnějším tempem výuky, stálým prověřováním do-
sažené úrovně znalosti, náročnější didaktickou
technikou a úpravou učebních osnov.
Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní
péči se zřizuji pro veškerou mládež vyžadující
zvláštní péči, s výjimkou mládeže mentálně retar-
dované, pro kterou Je určena zvláštní škola a po-
mocná škola.
K § 30:
Výchova a vzděláváni ve středních školách pro
mládež vyžadující zvláštní péči je v zásadě totož-
ná s výchovou mládeže v ostatních středních ško-
lách. Je proto také shodně organizována, avšak
s ohledem na specifické požadavky podle druhu po-
stiženi.
Délka studia ve středních školách pro mládež
vyžadující zvláštní péči je zpravidla shodná s dél-
kou studia v ostatních středních školách.
Aby postiženi žáci zvládli učivo střední školy,
umožňuje se prodloužit délku studia (délku pří-
pravy na povoláni) až o dva roky.
42
Do středních Skol pro mládež vyžadující
zvláštní péči se žáci přijímají podle stejných kri-
térii Jako žáci ostatních středních Škol (§ 18 a
19).
K § 31:
Zvláštní Škola Je určena mentálně postiženým
žákům. Poskytuje vzděláni v rozsahu odpovídají-
cím rozumové úrovni žáků. Žáci zvláštní Školy se
vyučuji podle rozdílných učebních osnov s ohle-
dem na stupeň Jejich rozumové vyspělosti.
Mezi žáky zvláštních Skol a zvláštních Skol
pro žáky s více vadami se vyskytuje asi 20-25 %
žáků s tak závažnými psychomotorickými poru-
chami, že není možné připravovat Je pro povoláni.
Další příprava této mládeže má proto Jiný než pro-
fesní charakter. Vzhledem k charakteru a formám
této přípravy, postrádající konkrétné zaměřenou
odbornou část přípravy
(odborný výcvik), se budou
tito žáci dále připravovat ve zvláštních Školách
nebo ve zvláštních odborných učilištích pro další
společenské a pracovní uplatnění tak, aby mohli
vykonávat jednoduché pracovní činnosti, popřípadě
na chráněných pracovištích.
K § 32:
Zvláštní odborné učiliště Je určeno pro přípra-
vu pro výkon povoláni žáků zvláštních Skol; tito
žáci získávají ve zvláštním odborném učilišti vzdě-
láni v rozsahu odpovídajícím Jejich schopnostem.
Při zřizováni zvláštních odborných učilišť se
postupuje stejně Jako při zřizováni středních od-
borných učilišť, avšak národní výbory Je mohou zři-
zovat též pro přípravu na povoláni mládeže, která
nebude připravována pro potřebu určité organi-
zace.
K § 33:
Pomocné Školy Jsou určeny dětem s takovými
nedostatky rozumového vývoje, pro které nemohou
být vzdělávány ani ve zvláštní Škole a Jsou na po-
kraji vzdělavatelnosti. Pomocná Škola si klade
pouze elementární úkoly, je instituci s volnějším
vzdělávacím režimem.
K § 34:.
V souladu s ustanovením či. 24 odst. 2 Ústavy
ČSSR ve znění ústavního zákona č. 62/1978 Sb. je
třeba stanovit délku povinné Školní docházky záko-
nem Federálního shromážděni. Pro žáky základní
Školy a pro žáky Skol pro mládež vyžadující
zvláštní péči Je zavedena povinná desetiletá Školní
docházka.
Před zahájením povinné Školní docházky dítě-
te se zjišťuje tzv. "Školní zralost" dítěte. Zjistí-li se,
že dítě není tělesně nebo duševně přiměřeně vy-
sptU, nebylo by účelné, aby zahajovalo povinnou
Skelni docházku. Umožňuje se proto odložit těmto
dětem začátek povinné Školní docházky o rok.
O odložení povinné Školní docházky rozhoduje
národní výbor podle zákonů národních rad o stát-
ní správě ve Školství.
Povinnou Školní docházku Žák splní docház-
kou do základní Školy, která má osm ročníků,
a v některém druhu střední Školy, ve které v rám-
ci plnění povinné Školní docházky absolvuje dva
ročníky. Plní Ji tedy ve Školách dvou stupňů Škol-
ské soustavy; jen výjimečně ji může splnit v zá-
kladní Škole nebo v základní Škole pro mládež vy-
žadující zvláštní péči, popřípadě ve zvláštní Škole,
Pokud jsou nároky podle předpisů o nemo-
cenském pojištění, o důchodovém zabezpečení,
o zaopatřovacím příspěvku a o mateřském příspěv-
ku vázány na podmínku povinné Školní docházky,
rozumí se Jejím ukončením den 31. srpna poslední-
ho roku povinné Školní docházky.
Návrh stanoví počátek školní docházky na
Šestý rok věku dítěte. V tomto případě povinná
Školní docházka končí obecně uplynutím doby de-
seti let, tj. v Šestnáctém roce věku. Pokud byl za-
čátek povinné Školní docházky o jeden rok odlo-
žen, konči povinná Školní docházka v sedmnác-
tém roce věku. U žáků pomocných Skol končí po-
vinná Školní docházka uplynutím doby osm let, tj.
ve čtrnáctém roce věku.
K § 35:
V případě plnění povinné Školní docházky ve
středních Školách určených národními výbory bu-
dou tyto orgány při určování těchto Skol dbát, aby
žákům nebo jejich rodičům nevznikaly zvýšené ná-
klady spojené zejména s ubytováním nebo stravo-
váním.
K § 38:
Přihlašovací povinnost a péči o pravidelnou a
včasnou docházku dítěte do Školy ukládá zákon
zákonnému zástupci dítěte a s ohledem na zvláštní
zákonné úpravy též
i pěstounovi nebo občanovi,
popřípadě ústavu, jemuž bylo dítě svěřeno do vý-
chovy. Za porušení této povinnosti ukládá zvláštní
zákon sankce.
K § 37:
Žák, který ze zdravotních důvodů nemůže
denně docházet do Školy, se od této povinnosti
osvobodí (tj. povinnosti zúčastnit se vyučováni ve
Škole). Pro žáka osvobozeného od povinnosti do-
cházet do Školy (třeba
i dočasně) zabezpečí národ-
ní výbor Jiný způsob povinného vzděláváni (např.
tím, že žáka individuálně vyučuje učitel Školy, do
které by měl žák docházet).
Jestliže dítě pro svůj duševní stav není
schopno vzdělávat se vůbec (děti nevzdělavatelně),
bude osvobozeno od povinné Školní docházky.
K § 38:
Ustanovení přejímá dosavadní úpravu, která se
osvědčila. Vymezení pojmu "Školní rok" je důležité
pro stanovení začátku Školní docházky a Jejího