Federální shromáždění ČSSR 1981 – 1986

33

85260 žáků (z toho 9945 na středních zdravot-
nických školách). Do I. ročníku bylo přijato ze
ZDŠ v ČSR 36 799 žáků, což činí 22, 9 % ze zdrojů
rozmisťovaného dorostu, v SSR 19 614 žáků, což činí
21, 9 %.

4. Na úseku přípravy a dalšího vzdělávání uči-
telů uložilo předsednictvo ÚV KSČ realizovat po-
stupné od Školního roku 1976/77 nové pojetí pří-
pravy a dalšího vzdělávání učitelů základních a
středních škol tak, aby učitelé zvládli náročné úko-
ly dalšího rozvoje čs. výchovné vzdělávací soustavy.

Jedním z hlavních úkolů přestavby Je dořešit
přípravu učitelů odborných předmětů ve středních
školách včetně gymnázií. Dosud učitelé odborných
předmětů a mistři odborné výchovy, kteří přichá-
zeli do škol přímo z praxe, získávali pedagogickou
kvalifikaci doplňkovým pedagogickým studiem na
vysokých školách technického, zemědělského a
uměleckého směru. Náročnost odborné přípravy ve
středních školách však vyžaduje, aby příprava

těchto učitelů byla založena na odbornosti získá-
vané na vysokých školách příslušného zaměření a
ve vyšších ročnících organicky doplněna pedago-
gickopsychologickou složkou přípravy. Od školního
roku 1981/82 se zřídilo studium učitelství v pří-
slušných studijních oborech. Na vysokých školách
ekonomických studium učitelů ekonomických před-
mětů začalo již v roce 1976.

5. Základní devítiletá škola zanikne ke dni
31. 8. 1984. Počínaje školním rokem 1977/78 byl
zajišťován plynulý přechod žáků z osmých ročníků
základních devítiletých škol na střední školy a za-
řízení pro přípravu mládeže na dělnická povoláni.
Přechod těchto žáků je patrný z níže uvedeného
přehledu, ve kterém Jsou vyjádřeny i předpoklady
plynulosti přechodu žáků z osmých ročníků zá-
kladních devítiletých škol na období do konce
školního roku 1983/84 a dále pak přechod žáků
základních škol do konce školního roku 1987/88.

Podrobnosti Jsou patrný z následujícího přehledu:

*) Od školního roku 1983/84 nejsou v populačním ročníku zahrnuti nevzdělatelní, kteří činí cca 1, 3 %
**) Podíl z celkového počtu 14-letýoh

34

III.

Obsahová přestavba rozvoje čs. výchovně vzdě-
lávací soustavy si vyžádala proti rozpočtu na léta
1976-1980, schváleného před přijetím dokumentu
o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy,
vyšší neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu
o 2, 4 mld. Kčs a z toho připadlo na ČSR 1, 6 mld.
Kčs a na SSR 0, 8 mld. Kčs.

Zvýšené výdaje období let 1975-1980 byly po-
třebné především na zabezpečení nových druhů
učebních pomůcek, učebnic a školních potřeb, je-
jichž potřeba vyplývá z nového obsahu vyučování
a výchovy ve všech druzích a typech škol a škol-
ských zařízení. Zvýšené výdaje si též vyžádala mo-
dernizace budov škol a školských zařízení a jejich
vnitřního vybavení.

V letech 1981 a 1982 bylo z celkových rozpo-
čtových prostředků kapitoly školství ČSSR na fi-
nancování nejdůležitějších výdajů obsahové a or-
ganizační přestavby základních a středních škol
použito 1570 mil. Kčs. Z toho připadalo na

V rozpočtech na rok 1983 je na tyto potřeby
zajištěno v rámci ČSSR 900 mil. Kčs. V letech
1984 a 1985 si vyžádají uvedené výdaje 1980 mil.
Kčs; jejich výše postupně roste z těchto důvodů:

- vlivem demografického vývoje vzroste počet
žáků základních škol v ČSSR o 158 tisíc,

- ceny učebnic, Školních potřeb a učebních po-
můcek rostou jednak vlivem růstu nákladů
potřebných k jejich výrobě, jednak z důvodů
přechodu obsahové přestavby z vyšších roční-
ků základních škol do středních škol, u nichž
Jsou tyto potřeby nákladnější,

- vzhledem k nižším objemům investic Je v rám-
ci modernizace nutno zachovat v provozu
veškeré domovní fondy škol a školských zaří-
zení k zajištění jejich zvýšených výkonů.

Z tohoto důvodu bude třeba uvedené potřeby
řešit ve spolupráci s ministerstvy financí a národ-
ními výbory v ročních rozpočtech na léta 1984 a
1985.

Nezávisle na dokumentu o dalším rozvoji čs.
výchovně vzdělávací soustavy bude třeba v 8. pěti-
letce zajistit většímu počtu žáků výchovu a vzdě-
lávání ve středních školách. Proti roku 1985 se
v nich zvýši počet žáků v roce 1990 o 160 tisíc,
z toho ve středních odborných učilištích o 85 tisíc,
v gymnáziích o 27 tisíc a ve středních odborných
školách o 48 tisíc. Kromě toho bude v nich probí-
hat obsahová přestavba. Na učebnice, učební po-
můcky, školní potřeby a na modernizaci objektů
a jejich vybavení bude třeba zajistit přednostně
v rámci objemů finančních prostředků na školství

cca 7100 mil. Kčs. Více než polovinu těchto pro-
středků bude nutno použít k řešení nedostatku
učeben v gymnáziích a na středních odborných
školách modernizací, přístavbami, nástavbami a na
vybavení uvolňovaných učeben základních škol,
v nichž v tomto období bude postupně klesat počet
žáků.

Tyto finanční potřeby budou uplatněny minis-
terstvy školství ČSR a SSR při přípravě direktiv
pro sestavení návrhů plánů hospodářského a so-
ciálního rozvoje ČSSR na 8. pětiletku.

Ústřední orgány a krajské národní výbory
k řešení problematiky středních odborných učilišť
a přípravy svých budoucích dělníků mají v plánech
7. pětiletky celkem na investice 4482, 4 mil. Kčs,
z toho v ČSR 2853, 8 a v SSR 1628, 6 mil. Kčs.
Při zabezpečování výchovy ve středních odbor-
ných učilištích bude Ještě na přechodné období
použito provizórii a obdobných cest, které se uží-
valy a užívají v ostatních druzích škol, a to v sou-
vislosti s demografickým vývojem, kapacitami a
kádry, které při výkyvech počtu žáků a studentů
zůstávají relativně konstantní. Nedostatek učeben
bude řešen využíváním kapacit ostatních středních
odborných učilišť i jiných škol v místě a v případě
nutnosti i zaváděním dvousměnného provozu. Také
nedostatek pracovních míst bude řešen zaváděním
druhých směn. Chybějící kapacity v domovech
mládeže budou získány ve spolupráci středních od-
borných učilišť z různých míst včetně přesunu
části žáků, využíváním ubytovacích kapacit ostat-
ních škol, zvyšováním počtu lůžek v domovech
mládeže i za cenu přechodného snížení dosavadní
úrovně z pohledu pedagogických a hygienických
požadavků a v případě nezbytnosti i dojížděním
žáků do středních odborných učilišť ze vzdáleněj-
ších míst. Všechny tyto prostředky k řešení situace
byly při výchově dělnické mládeže využívány po
celou dobu institucionální výchovy, tedy od roku
1945. Obdobně se postupuje v oblasti gymnázií,
středních odborných škol i škol vysokých.

Všechny ústřední orgány, v jejichž působnosti
je připravována mládež na dělnická povolání,
a krajské národní výbory v oboru své působnosti
zajistí k 1. záři 1984 povinnou desetiletou školní
docházku. Vzhledem k tomu, že v roce 1984 ne-
dojde ke zvýšení počtu žáků a budou dokončeny
započaté investiční akce, rekonstrukce, přístavby
apod., bude povinná desetiletá školní docházka za-
jištěna v kvalitativně i kvantitativně příznivějších
podmínkách ve srovnání se stavem k 31. 12. 1982.

Nároky na kapacity sítě středních odborných
učilišť a středisek praktického vyučováni ovlivní
v dalších letech demografické faktory (četnost pří-
slušných populačních ročníků) a určí je vývoj
zdrojů dělnického dorostu při projednávání plánu
kvalifikovaných pracovníků ve vládách republik.
V roce 1984 dochází k poklesu počtu přijímaných
žáků do středních odborných učilišť, od roku 1985
k nárůstu. Tyto faktory však nejsou důsledkem za-
vedení povinné školní docházky.

35

IV.

Výchovné vzdělávací soustava v Českosloven-
ské socialistické republice si za uplynulých třicet
osm let od osvobození Československa a od pře-
vzetí moci dělnickou třídou vyžádala několik legis-
lativně právních zásadních úprav. K nejzávažnějším
z nich došlo přijetím zákona č. 95/1948 Sb., o zá-
kladní úpravě jednotného školství (školský zá-
kon). K dalším změnám v soustavě došlo zákonem
č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzděláváni
učitelů. Tento zákon byl nahrazen právní úpravou,
která se uskutečnila zákonem č. 186/1960 Sb.,
o soustavě výchovy a vzděláváni (školský zákon).
Školský zákon byl nepřímo novelizován zákonem
č. 168/1968 Sb., o gymnáziích. Před účinnosti
školského zákona byl přijat zákon č. 89/1958 Sb.,
o výchově dorostu k povoláni v učebním poměru
(učňovský zákon).

Systém výchovy a vzděláváni dospělých je za-
hrnut do soustavy výchovy a vzděláváni a rámcově
je upraven zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě
výchovy a vzděláváni (školský zákon).

Vycházejíce z dokumentu zákonodárné orgány
Československé socialistické republiky, České so-
cialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky v roce 1978 projednaly a schválily Škol-
ské zákony, které představuji vstup do nové etapy
vývoje našeho školství.

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky dne 21. června 1978 přijalo a
schválilo ústavní zákon č. 62/1978 Sb., kterým se
mění článek 24 odst. 2 Ústavy československé so-
cialistické republiky, a zákon č. 63/1978 Sb.,
o opatřeních v soustavě základních a středních
škol. Školská soustava byla vybudována v souladu
s či. 24 odst. 2 Ústavy československé socialis-
tické republiky a podle zákona č. 186/1960 Sb..
o soustavě výchovv a vzděláváni. Ústavní zákon č.
62/1978 Sb. vytvořil ústavně právní předpoklady
pro realizaci dokumentu a pro vydáni základních
zákonných úprav, které vytvářejí všechny další po-
třebné právní podmínky pro současnou etapu rea-
lizace tohoto dokumentu.

česká národní rada dne 26. června 1978 v ná-
vaznosti na tyto zákony projednala a schválila zá-
kon č. 76/1978 Sb.. o školských zařízeních a zákon
č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství. Sloven-
ská národní rada dne 27. června 1978 projednala a
schválila zákon č. 78/1978 Sb., o školských zaříze-
ních a zákon č. 79/1978 Sb., o státní správě ve
školství. Školské zákony nabyly účinnosti dnem
1. září 1978.

Od 1. září 1978 není již ustanovení o délce
povinné školní docházky součásti Ústavy česko-
slovenské socialistické republiky, ale úprava této
otázky se ponechává zákonu Federálního shro-
mážděni, čímž byly vytvořeny předpoklady pro po-
stupné zavádění desetileté povinné školní docház-
ky.

Hlavním posláním zákona č. 63/1978 Sb.,
o opatřeních v soustavě základních a středních
škol bylo vytvořit všechny potřebné právní ná-
stroje pro to, aby se mohla plně realizovat základ-
ní škola s novým obsahem, která má osm ročníku,
aby se umožnil přechod žáků osmých ročníků do-
savadní základní devítileté školy do všech druhů
středních škol, aby se mohla postupně podle vy-
tvářených podmínek zřizovat střední odborná uči-
liště a aby se umožnilo mládeži, která se připra-
vuje pro dělnická povoláni, dosáhnout úplného
středního vzděláni.

Do Jednotné školské soustavy Československé
socialistické republiky, stanovené zákonem č. 188/
1960 Sb., o soustavě výchovy a vzděláváni, se zá-
konem č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě zá-
kladních a středních škol, zařadily nové druhy
škol, jimiž jsou základní škola a střední odborné
učiliště. Dále se stanovila délka povinného vzdělá-
vání a povinné školní docházky i způsob jejího
plnění a stupně vzdělání získávaného žáky.

Protože se nová struktura a nový obsah vý-
chovy a vzděláváni zavádí postupně a přechod
z devítiletého cyklu základní devítileté školy na
osmiletý cyklus základní školy bude trvat do kon-
ce školního roku 1983/84, bylo třeba na toto ob-
dobí vedle nově zřizovaných základních škol s osmi
ročníky zachovat ve školské soustavě dosavadní
základní devítileté školy zřízené zákonem č. 186/
1960 Sb., o soustavě výchovy a vzděláváni.

Na těchto školách se již od 1. záři 1978 ne-
otevřel první ročník a žáci zapsaní k tomuto datu
do prvního a druhého ročníku dosavadní základní
devítileté školy se stali žáky základní školy, takže
základní devítileté školy zaniknou dnem 31. srpna
1984.

Zákony Federálního shromáždění a národních
rad. přijaté v roce 1978, zakotvily legislativní
'úpravy, směřující k počáteční postupné realizaci
dokumentu. Nedotčena zůstala některá ustanovení
zákona č. 186/1960 Sb.. o soustavě výchovy a vzdě-
lávání (školský zákon), ustanovení zákona č. 89/
1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním
poměru (učňovský zákon) a ustanovení části třetí
zákoníku práce.

Ústavně právní předpoklady k postupné pře-
stavbě školství a zejména k postupnému přechodu
z dosavadního povinného základního devítiletého
vzdělávání na desetileté povinné střední všeobecné
póly technické vzdělávání veškeré mládeže vytvořil
ústavní zákon č. 62/1978 Sb., a to tím. že do ústav-
ního zákona bylo pojato ustanoveni, podle něhož
dobu, po kterou trvá povinná školní docházka,
stanoví zákon Federálního shromážděni. Tím byla
pro tuto úpravu, dosud vyjádřenou v ústavě, zalo-
žena zákonodárná působnost Federálního shromáž-
děni. Ústavní zákon dále vytvořil předpoklady
k postupnému sbližováni všech tři druhů středního
vzděláni tím, že nerozlisuje poskytované vzděláni
na úplné střední všeobecné a úplné střední odbor-
né vzděláni.

36

Zákon č. 63/1978 Sb. v návaznosti na ústavní
zákon pak zakotvil na přechodnou dobu dvojí dél-
ku povinné školní docházky. Umožnil realizaci de-
vítileté povinné školní docházky na dvou druzích
škol, a to na základní devítileté Škole nebo v osmi
ročnících základní devítileté Školy a v prvním
ročníku středních škol. Současně zákon na pře-
chodnou dobu zabezpečil existenci těch stupňů a
druhů škol, zřízených podle zákona č. 186/1960
Sb., které budou podle závěrů vytyčených doku-
mentem postupné zanikat (základní devítiletá Ško-
la, odborná Škola, odborné učiliště, učňovská Škola,
střední Škola pro pracující); zakotvil dále existenci
ci nových druhů škol (základní Škola, střední od-
borné učiliště). Zákon současné stanovil, že základ-
ní devítiletá Škola zanikne dnem 31. srpna 1984 a
současné již zakotvil desetiletou povinnou Školní
docházku pro žáky základní Školy, která má osm
ročníků, takže žáci dokonči povinnou Školní do-
cházku v prvním a druhém ročníku středních škol.
Tímto desetiletým cyklem byla vytvořena možnost,
aby veškerá mládež získala střední vzdělání.

Do jednotné soustavy Skol bylo zařazeno
střední odborné učiliště jako nový druh střední
Školy pro přípravu mládeže pro dělnická povoláni
a zároveň upraveny otázky zřizováni a zrušování
těchto škol, jejich řízení, finančního a materiální-
ho zabezpečení. Protože střední odborná učiliště
se buduji postupné v souladu s ekonomickými pod-
mínkami společnosti, bylo nutno zachovat existen-
ci dosavadního odborného učiliště a učňovské ško-
ly. Vzhledem k tomu zůstal nedotčen zákon. č. 89/
1958 Sb., který jako organizační norma zabezpe-
čuje organizaci výchovy učňů v odborných učiliš-
tích, řízení a financování jejich výchovy. Zůstala
též nedotčena část třetí zákoníku práce, upravující
učební poměr.

V.

Při navrhované právní úpravě se vychází z to-
ho, že koncem Školního roku 1983/84 vyjdou z de-
vátého ročníku základní devítileté Školy poslední
žáci, na které se vztahuje devítiletá povinná Školní
docházka a zároveň z osmého ročníku základní
školy žáci, na které se vztahuje již desetiletá po-
vinná Školní docházka a kteří budou tuto povinnou
Školní docházku dokončovat v prvním a druhém
ročníku středních Skol, Jež podle dokumentu svý-
mi výchovné vzdělávacími cíli a obsahem tvoři se
základní Školou Jednotný celek. Proto v zákonné
úpravě Je třeba zakotvit novou obsahovou náplň
středních škol, jejich postavení a funkci tak, aby.
poskytovaly mládeži střední vzdělání, jakož i úpl-
né střední vzdělání značné části mládeže. Zároveň
Je třeba zakotvit způsob, jakým bude zabezpečen
postup žáků osmých ročníků základních Skol do
prvních ročníků středních Skol v rámci plnění
povinné školní docházky, a nové upravit postavení
mládeže připravující se na povolání ve středních
odborných učilištích. Těmito okruhy otázek je dán
časový limit pro přípravu a projednání navrhované
zákonné úpravy.

Protože současná právní úprava Školské sou-
stavy je značné roztříštěna, je účelné, aby navr-
hovaná zákonná úprava kodifikovala všechny otáz-
ky soustavy základních a středních Skol a přitom
též rámcové vyjádřila návaznost Jednotlivých sou-
částí školské soustavy.

Řeší se přechod žáků ze základní školy do
středních škol a v porovnání s dosavadním stavem
se odstraňuje rozdíl mezi mládeži, která po ukon-
čení základní Školy pokračuje v dalším vzdělávání
v gymnáziích a středních odborných školách, a
mládeži ve středních odborných učilištích. Veškerá
mládež po celou dobu vzdělávání až do doby ukon-
čení střední školy se stává žáky. Právně zaniká
dosavadní zásadní rozdíl mezi žákem a učněm,
který spočívá v tom, že u žáků se řídí jejich práv
ní postavení především podle ustanovení občan-
ského zákoníku a školských předpisů, zatímco
u učňů jsou jejich pracovní vztahy k organizacím
upraveny především zákoníkem práce.

Podle právní úpravy z roku 1978 a předklá-
daného návrhu právní úpravy výchovy a vzdělávání
střední odborná učiliště zabezpečují povinnou škol-
ní docházku a poskytují střední vzdělání téměř pro
dvě třetiny mládeže a části mládeže též úplné
střední vzdělání. Výrobní resorty federace i repu-
blik dosud zabezpečují přípravu mládeže pro povo-
láni v učebním poměru především pro potřeby
svých výrobních organizací; tyto potřeby budou
nadále uspokojovány v přijímacím řízení podle zá-
kona o státní správě ve školství.

Návrh právní úpravy zahrnuje vymezení pojmu
odborné přípravy, která se stává součástí výchovy
a vzdělávání ve středních školách; žáci si v této
přípravě osvojují vědomosti a dovednosti umožňu-
jící kvalifikovaný výkon povolání a odborných čin-
ností. Zahrnuté dále vymezení pojmů středního
vzdělání a úplného středního vzdělání a upravuje
jejich vzájemný vztah a to tak, že střední vzdě-
láni je jedním z předpokladů pro získáni úplného
středního vzdělání. Nové stanoví návrh právní
úpravy obsah středních škol, sbližuje tři proudy
středoškolského studia, umožňuje vzájemnou pro-
stupnost všech druhů škol a dává možnost v průbě-
hu studia přestoupit z jednoho studijního oboru na
jiný.

Všechny druhy středních škol připravuji žáky
pro výkon různých činnosti a povoláni, včetně děl-
nických, i pro studium na vysoké Škole. Obsah pří-
pravy je dán učebními plány a učebními osnovami,
které budou v souladu s vývojem společnosti a je-
jími potřebami postupné upravovány. Proto není
účelné v tomto zákone rozlišovat různé kvality
přípravy pro dělnická povoláni a postačí obecné
vyjádření této přípravy ve středních školách.

Účelem navrhované právní úpravy Je tedy vy-
jádřit otázky soustavy základních a středních škol,
zvláště pak právně v konečné podobě upravit věci
týkající se přípravy mládeže na povoláni ve střeď
nich odborných učilištích, a promítnout do zákona

37

další změny vyplývající z dokumentu o dalším
rozvoji čs. výchovná vzdělávací soustavy.

Návrh právní úpravy předpokládá, Že se zruší
zákon č. 89/1958 Sb., o výchove dorostu k povo-
lání v učebním poměru (učňovský zákon), zákon
č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání
(školský zákon) a zákon č. 63/1978 Sb., o opatře-
ních v soustavě základních a středních Škol. Spolu
se skončením učebního poměru posledních ročníků
žáků středních odborných učilišť, Jehož žáci budou
Ještě moci uzavírat učební smlouvy (tj. do doby
účinnosti nového Školského zákona), pozbudou pro
žáky účinnosti ustanovení části třetí zákoníku prá-
ce o učebním poměru.

S přihlédnutím k tomu, že po určitou dobu se
již studium v Internátních středních Školách pro
pracující neorganizuje, navrhuje se též zrušit na-
řízení vlády č. 58/1973 Sb., o internátních střed-
ních Školách pro pracující a o hospodářském za-
bezpečení studujících na těchto školách.

Některé věci, která jsou dosud upraveny zá-
konem č. 188/1960 Sb. (vyučovací jazyk, sdružení
rodičů a přátel školy, soukromá vyučování), jakož
l věci, která se týkají výkonu státní správy ve
Školství (např. institut změny studijního oboru
nebo přestupu na jinou školu, přerušení studia),
budou upraveny zákony národních rad o státní
správě ve školství. Těmito zákony se též upravují
některé věci, která se týkají působnosti jednotli-
vých stupňů národních výborů v návaznosti na
úpravu soustavy základních a středních škol, jakož
l na úpravu působnosti místních národních výborů
ve střediskových obcích a městských národních
výborů.

Návrh zákona představuje zásadní zákonodár-
nou úpravu ve věcech soustavy základních a střed-
ních škol, v nichž jednota právního řádu vyžaduje,
aby byla uskutečněna Federálním shromážděním
podle či. 37 odst. 3 ústavního zákona o čs. fede-
raci.

Výkon státní správy ve školství je podle usta-
novení či. 9 ústavního zákona o čs. federaci v pů-
sobnosti republik. To se týká i výkonu státní
správy vůči středním odborným učilištím. Tomuto
ústavnímu principu je návrh právní úpravy pod-
řízen.

B. Zvláštní část

K§1:

Vzděláváni v základní Škole a střední Škole na
sebe bezprostředné navazuje; sama základní Škola
neposkytuje ucelený stupeň vzdělání, ale teprve
spojením osmi ročníků základní Školy a prvních
dvou ročníků střední Školy se získává první stupeň
vzdělání, vzděláni střední. Proto Je nezbytné pro-
pojování obsahu a výchovné vzdělávacích cílů zá-
kladní a střední školy.

K § 2:

Základní školy a střední školy tvoří soustavu;
v táto soustavě se střední školy člení na tři druhy
středních škol, tj. střední odborná učiliště, gymná-
zia a střední odborná Školy. Tyto jednotlivá druhy
se člení na typy (např. typy středních odborných
škol jsou školy průmyslově, ekonomická apod. )
podle ustanovení prováděcího předpisu. Nedílnou
součásti soustavy základních a středních škol jsou
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, tj. zá-
kladní školy a střední Školy pro mládež vyžadují-
cí zvláštní páčí, zvláštní školy, zvláštní odborná
učiliště a pomocná Školy.

K § 3:

Vyučovacím Jazykem v základních a středních
školách Je v Československá socialistická republi-
ce Jazyk český nebo slovenský. Občanům maďar-
ské, německé, polské a ukrajinská (rusínské) ná-
rodnosti se zabezpečuje právo na vzdělání v jejich
jazyce, a to v souladu s či. 3 ústavního zákona č.
144/1968 Sb., o postavení národnosti v ČSSR. Po-
drobnější úprava je zakotvena v zákonech národ-
ních rad o statní správě ve školství.

K g 4:

V souladu s či. 24 odst. 2 Ústavy Českosloven-
ská socialistické republiky ve znění ústavního zá-
kona č. 62/1978 Sb., kterým se mění článek 24
odst. 2 Ústavy Československá socialistická repub-
liky, Jsou výchova a vzdělávání bezplatná, včetně
materiálního zabezpečení táto výchovy a vzdělává-
ní (např. učebními pomůckami). Žákům se rovněž
bezplatná poskytuji učebnice, učební texty a zá-
kladní Školní potřeby v rozsahu stanoveném vládou
Československá socialistická republiky; předpo-
kládá se, že tento rozsah bude stanoven formou
usneseni.

K § 5:

Základní Škola je v souladu s dokumentem po-
jata jako výchovné vzdělávací zařízení s otevře-
ným způsobem vzdělávání žáků. Základní Škola po-
skytuje základy všeobecného polytechnického
vzdělání a další složky výchovy.

K § 6:

Základní škola se člení na dva stupně; vnitřní
členění základní školy na dva čtyřletá stupně vy-
chází z dosažená úrovně dáti i z úrovně společen-
ské péče o děti předškolního věku.

Vzdělávání žáků základní školy se rozšiřuje
a prohlubuje zavedením povinné volitelných před-
mětů. Tím se dosáhne vetší variabilita učebního
plánu školy a umožní se rozvíjení specifických
vloh a zájmů žáků v rámci povinného vyučování.

Základní Škola se zřizuje táž Jako škola pro
mládež vyžadující zvláštní páčí.

K § 7:

Ustanovení obecné charakterizuje posláni