43
ukončeni. Podrobnosti o organizaci školního roku
zákon ponechává na úpravě ministerstvům škol-
ství.
K § 39:
Navrhované ustanovení zabezpečuje jednotu
obsahu výchovy a vzdělávání ve všech druzích škol
U středních škol, především středních odborných
učilišť a středních odborných škol, budou učební
plány vydávány po projednáni s ústředními orgá-
ny, příslušnými podle oboru studia.
Branná výchova ve školách bude nadále usku-
tečňována podle zákona č. 73/1973 Sb., o branné
výchově, jehož ustanovení zůstávají nedotčena.
K § 40:
Učebnice a učební texty používané při výcho-
vě a vzdělávání schvaluji ministerstva školství
v zájmu zajištění jednoty výchovy a vzděláváni
Netýká se to však učebnic a učebních textů odbor-
ných předmětů středních zdravotnických škol, kte-
ré schvalují ministerstva zdravotnictví.
K § 41 až 43:
Naše socialistická společnost pečuje o rozvíje-
ní schopnosti a nadáni jedinců a vytváří pro to
podmínky. Podmínky pro rozvíjení mimořádného
nadáni a talentů žáků stanoví ministerstva školství
obecně závazným právním předpisem; při rozvíje-
ní mimořádného nadání a talentů žáků je třeba
respektovat také potřeby zdravého vývoje těchto
žáků a proto je tento předpis vydáván v dohodě
s ministerstvy zdravotnictví.
Péče socialistického státu o rozvíjení schop-
ností a nadání jedinců se projevuje též zřizováním
tříd a škol pro rozvíjení mimořádného nadáni a
a talentů žáků. Jsou zřízeny, případně budou zři-
zovány třídy a školy s rozšířenou výukou jazyků
matematiky, tělesné výchovy a sportu, hudby, tan-
ce apod.
Specifice jednotlivých oborů se přizpůsobuje
i organizace výuky ve školách. Školy pro mimo-
řádně nadané a talentované žáky se zpravidla zři-
zují jako školy s celodenní výchovou nebo jako
školy internátní.
Aby se vytvořila potřebná návaznost výchovně
vzdělávacího procesu, mohou být tyto školy orga-
nizačně uspořádány tak, aby poskytovaly vzděláni
které se jinak získává v základní škole a ve střed-
ní škole, společně.
Základní Školu může mimořádně nadaný žák
absolvovat též dříve než za osm let; studium ve
střední škole může tento žák absolvovat dříve nebo
i později než ostatní žáci středních škol. Mimořád-
né nadání a způsobilost absolvovat školu ve zkrá-
ceném čase musí žák prokázat při všestranném
posouzení jeho předpokladů zkušební komisí, usta-
novenou k tomu účelu ředitelem školy z nejzkuše-
nějších pedagogů.
Uplatňuje se též institut studia podle indivi-
duálního studijního plánu, které povoluje ředitel
střední školy.
K § 44:
Školy s celodenní výchovou jsou výchovná a
vzdělávací zařízení, která kromě vzděláni posky-
tuji žákům
i celodenní výchovu a hmotné zabezpe-
čení.
Vzhledem ke specifice výchovy postižených
dětí jsou jako školy internátní zřizovány přede-
vším školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.
Školy s celodenní výchovou a internátní školy je
potřebné zřizovat také pro mimořádně nadané a
talentované žáky.
Internáty pro žáky základních škol a inter-
nátní školy organizuji výchovně vzdělávací činnost
podle stejných principů jako školy s celodenní vý-
chovou. Žáci jsou v nich ubytováni, koncem týdne
zpravidla odjíždějí k rodičům. Domovy mládeže
umožní pravidelnou školní docházku i dětem z od-
lehlejších oblasti. Školy s celodenní výchovou, In-
ternátní školy, Internáty a domovy mládeže nepo-
skytuji dětem nebo mládeži plné přímé zaopatřeni.
Závažným důvodem pro poskytnuti ubytováni
je nemožnost denního dojíždění z místa bydliště
do místa školy, sociální důvody a zdravotní dů-
vody.
K § 45:
Součásti škol uvedené v prvním odstavci lze
podle zákonů národních rad o školských zaříze-
ních zřídit též jako mimoškolní výchovná zařízení.
- Kromě součástí škol uvedených v prvním od-
stavci lze zřizovat další součásti jako jsou školní
dílna, cvičná kuchyně, školní pozemek apod. Tyto
součásti určují ministerstva školství.
K § 46:
Vzhledem k celospolečenské důležitosti vý-
chovného poradenství, zejména při usměrňováni
profesní orientace žáků a při volbě povoláni vý-
znam výchovného poradenství stále vzrůstá.
Výchovné poradenství nemůže plnit své úkoly
(řešit pedagogické a psychologické otázky profes-
ní orientace, podílet se na komplexní péči o zdra-
vý psychický a sociální vývoj dětí a mládeže, vě-
novat zvláštní pozornost poruchám dětí a mládeže)
bez úzké spolupráce s ostatními institucemi pora-
denské péče. Spolupracuje s orgány poradenské
péče v působnosti ministerstev zdravotnictví, mi-
nisterstev práce a sociálních věcí a jiných ústřed-
ních orgánů.
Úkoly a členění zařízení výchovného poraden-
ství je zakotveno v zákonech národních rad o škol-
ských zařízeních.
K § 47:
Socialistická škola a jednotná organizace dětí
a mládeže (SSM a jeho PO SSM) mají při výchově
mladé generace společný cíl, jimž je výchova vše-
44
stranné a harmonicky rozvinutého Člověka. Při
realizaci tohoto cíle oba partneři těsně spolupra-
cují a poskytují si vzájemnou pomoc. Školy pomá-
hají při objasňování postavení a cílů SSM a jeho
PO mezi žáky, učiteli a rodiči, vytvářejí pro čin-
nost organizací příznivé podmínky, projednávají
s nimi otázky tykající se výchovy, zajišťují koordi-
naci plánu výchovné činnosti Školy a plánu čin-
nosti SSM a jeho PO, bezplatně propůjčují pro čin-
nost těchto organizací prostory apod.
Výrazem těsné spolupráce školy s jednotnou
organizací dětí a mládeže jsou pionýrské skupiny,
které působí v základních školách, základních ško-
lách pro mládež vyžadující zvláštní péči a ve
zvláštních školách a organizace SSM, které působí
ve středních školách, ve středních školách pro
mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odbor-
ných učilištích.
K § 48:
K vytváření podmínek pro plnění politické
funkce Školy, jejího pracovního a polytechnického
charakteru a kádrových a materiálně technických
podmínek pro činnost škol je nutná spolupráce a
pomoc širokého okruhu orgánů a organizací, neboť
školy vychovávají budoucí odborníky pro všechna
odvětví národního hospodářství, správy a kultury.
K § 49
Tímto ustanovením se nezakládá nový právní
režim v otázce odpovědnosti za bezpečnost a
ochranu zdraví, protože v této oblasti platí zvláštní
obecně závazné právní předpisy; úprava se však
zahrnuje do školského zákona z důvodu zvýšené
péče o žáky, jakož i z důvodu komplexnosti práv-
ní úpravy.
K § 50:
Ustanovení vymezuje pojem pedagogického
pracovníka tak, že jsou to nejen učitelé, ale i další
pracovníci podílející se na výchově a vzděláváni
dětí a mládeže nebo dospělých nebo připravující
mládež pro povolání (např. mistři odborné výcho-
vy a vychovatelé), v jejichž pracovní náplni pře-
važuje výchovně vzdělávací činnost.
Učitelé působí nejen v základních a středních
školách, ale i v některých školských zařízeních
podle zákonů národních rad o školských zaříze-
ních. Jedná se o učitelky mateřských škol, učitele
lidových škol umění, učitele jazykových škol apod.
Zákon tuto skutečnost zohledňuje odkazem na
zvláštní předpisy, kterými se upravuje činnost těch
pedagogických pracovníků, kteří mají postavení
učitele v těchto Školských zařízeních.
K § 51:
Velká společenská odpovědnost a závažnost
práce učitele a dalších pedagogických pracovníků
vyžaduje, aby vychovávali mládež v souladu s ná-
ročnými úkoly budování rozvinuté socialistické
společnosti. Stále náročnější výchova mladé gene-
race klade na pedagogické pracovníky vyšší po-
žadavky ideově politické vyspělosti i odborné při-
pravenosti. Rozvoj socialistické společnosti nezbyt-
ně vyžaduje, aby se pedagogičtí pracovníci neustá-
le zdokonalovali ve své připravenosti v rámci jed-
notného systému celoživotního vzdělávání,
Podmínky odborné a pedagogické způsobilosti
(kvalifikační předpoklady) pedagogických pra-
covníků stanoví prováděcí předpis diferencovaně
pro Jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků
a zejména též pro ředitele středních odborných
učilišť a zvláštních odborných učilišť.
K § 52:
Pokud jde o postavení učitelů i ostatních pra-
covníků středních odborných učilišť, zachovává se
dosavadní právní stav s tím, že k ustanovení ře-
ditelů středních odborných učilišť a zvláštních od-
borných učilišť Je třeba souhlasu národního výboru.
Souhlas národního výboru k ustanovení ředite-
le středního odborného učiliště a zvláštního, odbor-
ného učiliště do funkce a k uvolnění z táta funkce
se považuje za splnění předpokladů stanovených
právními předpisy pro výkon dohodnuté práce
[§ 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce]. Pro udí-
lení souhlasu se nepředepisuje forma.
K § 53:
Vojenské střední školy Jsou nedílnou součástí
československé výchovně vzdělávací soustavy a
současně též organickou součástí ozbrojených sil
ČSSR. Z tohoto jejich postavení vyplývají některé
odlišnosti, které se týkají především řízení vojen-
ských středních škol, zvláštních úprav hmotného
zabezpečení a nemocenské péče žáků vojenských
Skol, kteří dosud nejsou vojáky v činné službě a
zvláštních úprav služebních poměrů žáků vojen-
ských škol, kteří vojáky v činné službě jsou.
Na střední odborná učiliště v působnosti fede-
rálního ministerstva národní obrany pro přípravu
mládeže na povolání (např. vojenské stavby, vo-
jenské lesy) se tento zákon vztahuje v plném roz-
sahu.
K § 54:
Střední školy Sboru národní bezpečnosti a
vojsk ministerstva vnitra (praporčické školy Sboru
národní bezpečnosti, praporčické školy Pohraniční
stráže a vojsk ministerstva vnitra) jsou součástí
československé výchovně vzdělávací soustavy, ne-
boť příslušníkům Sboru národní bezpečnosti a vo-
Jákům vojsk ministerstva vnitra poskytuji úplné
střední vzdělání podle tohoto zákona. Současné
však poskytují odborné bezpečnostní a bezpečnost-
ně vojenské vzdělání, předepsané pro funkční za-
řazení jejich absolventů.
Z tohoto jejich postavení vyplývají některé
odlišnosti, které se týkají především řízení škol,
dále obsahu, organizace, metodiky výuky, služeb-
ního poměru učitelů, funkcionářů škol a žáků i Je-
jich hmotného a finančního zabezpečení. Proto se
45
některá ustanovení tohoto zákona na střední školy
Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva
vnitra vztahují jen přiměřeně, nebo se na ně ne-
vztahují.
K § 55:
Stoupající nároky na všestrannou připravenost
příslušníků požární ochrany, podmíněné využívá-
ním moderní hasební techniky, rozvíjení požární
prevence a represe, stejně jako techniky a taktiky
zásahu, si vyžádaly vytvoření středních škol po-
žární ochrany. Tyto školy jsou součástí českoslo-
venské výchovně vzdělávací soustavy, a obdobně
Jako je tomu u vojenských škol a škol Sboru ná-
rodní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, vy-
plývají z hlediska Jejich postavení některé odliš-
nosti, které se týkají především řízení a organizace
těchto Skol. Proto se některá ustanovení tohoto
zákona na střední školy požární ochrany vztahují
jen přiměřeně, nebo se na ně nevztahuji.
K § 56:
Specifickými zvláštnostmi se vyznačují také
střední Školy sborů nápravné výchovy. Obdobně
Jako Je tomu u ostatních škol, řízených jinými
ústředními orgány, i u těchto škol vyplývají z hle-
diska jejich postavení některé odlišnosti, spočíva-
jící zejména v řízení a organizaci a obsahu výuky
v těchto Školách.
K§ 57:
Také občané ve výkonu trestu odnětí svobody
se musí připravovat pro povolání, která by mohli
zastávat, jakmile výkon tohoto trestu skončí.
Občanům, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí
svobody a nezískali vzdělání poskytované základní
Školou, se umožňuje toto vzdělání získat; přitom
se postupuje v dohodě s okresním národním výbo-
rem, v jehož územním obvodu je nápravně výchov-
ný ústav umístěn.
K§ 58:
Řízení pokusného ověřováni výchovy a vzdělá-
vání ve všech školách v oboru působnosti minis-
terstev Školství náleží ministerstvům školství.
Zmocnění ministerstev školství k vydávání
pracovních řádů obecně platných pro pracovníky
škol a pro pracovníky školských zařízení je odů-
vodněno praktickými požadavky. Pracovní řády
budou odpovídat potřebám podrobnějšího rozvedení
práv a povinností uvedených pracovníků různých
druhů škol a školských zařízeni.
Ministerstva Školství vydávají rovněž vzorové
pracovní řády pro pedagogické pracovníky střed-
ních odborných učilišť a zvláštních odborných uči-
lišť (§ 52 odst. 1).
K § 59:
Stupněm vzděláni, získaným podle dosavad-
ních předpisů, je zejména základní vzdělání, které
se získávalo v základních devítiletých Školách,
a střední vzdělání získávané v odborných Školách,
odborných učilištích a učňovských Školách.
K § 60:
Ustanovení umožňuje pracujícím, kteří nezís-
kali vzdělání poskytované základní školou, toto
vzdělání získat.
K § 61:
Praxe ukazuje potřebu zachovat i po roce 1984
střední odborná učiliště zajišťující pouze teoretické
vyučování.
Ponechává se proto možnost zřizování střed-
ních odborných učilišť zajištujících jen teoretické
vyučováni. Praktické vyučováni a výchova mimo
vyučováni se v těchto případech zajistí ve středis-
cích praktického vyučováni.
Středisko praktického vyučování se zřizuje jen
výjimečně v těch případech, kdy dosud nejsou pod-
mínky pro zřízení středního odborného učiliště,
např. pro malý počet žáků připravujících se pro
organizaci nebo pro větší počet studijních oborů.
K § 62:
Vzhledem k tomu, že se na přechodnou dobu
zachovává možnost zřizovat střední odborná učiliš-
tě, která zajišťuji pouze teoretické vyučováni, a
střediska praktického vyučováni, upravuje se usta-
novování a uvolňování, podřízenost a odpovědnost
vedoucího střediska praktického vyučování a fi-
nanční a materiální zabezpečení středisek praktic-
kého vyučování.
K § 63:
V otázce odborné praxe, která je nezbytná pro
náležitou přípravu žáků středních odborných uči-
lišť a zvláštních odborných učilišť, je zvoleno ře-
šení, podle něhož je stanoven horní limit této praxe
o hlavních Školních prázdninách.
Oprávnění ministerstev Školství dobu této pra-
xe o prázdninách zkrátit poskytuje možnost, aby
v určitých oborech byla doba této prázdninové
praxe zkrácena, popřípadě v budoucnosti od ni
bylo postupně upuštěno.
K § 64:
Zákon obsahuje nutná další přechodná ustano-
vení, týkající se žáků devátébo ročníku základní
devítileté školy, žáků druhého nebo vyššího roč-
níku středních škol, středních škol pro pracující a
stanovených škol pro mládež vyžadující zvláštní
péči.
K § 65:
Praktické vyučování žáků středních Skol a
zvláštních odborných učilišť (§ 22) se řídí přísluš-
nými učebními plány a učebními osnovami a vzta-
hují se na ně ustanoveními zákoníku práce upravu-
jící pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a
ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pra-
covní podmínky žen a mladistvých. Z toho vyplý-
vá, že žáci smějí při praktickém vyučování vyko-
návat jen ty činnosti, které jsou přiměřené jejich
fyzickému a rozumovému vývoji, a že při praktic-
kém vyučování jim musí být poskytována zvýšená
46
péče, především z hlediska zajištění jejich bezpeč-
nosti a ochrany zdraví. Při praktickém vyučování
nebude postupováno podle ustanovení § 5 zákoníku
práce o provozní praxi. Proto jsou v návrhu zákona
pozitivna vymezena ustanovení zákoníku práce za-
bezpečující právní ochranu žáků.
Při praktickém vyučováni se uskutečňuje spo-
jení výchovy a vzdělávání s praxí směřující k dů-
slednému osvojení příslušných dovedností a k zís-
káni schopností využívat vědomosti v praxi. Proto
se zdůrazňuje odpovědnost škol, školských zařízení
a organizací, v nichž se praktické vyučování koná,
za vytváření podmínek pro praktické vyučování
K § 66:
Vzhledem k tomu, že se žákům středních od-
borných učilišť a zvláštních odborných učilišť za-
chovává stejná právní ochrana, jaké dosud požívali
Učni, má ve vztahu k nim organizace rovněž povin-
nost uzavřít s nimi pracovní smlouvu po ukončení
studia. Školský zákon neřeší specifické otázky
podmínek, za kterých může organizace odmítnout
uzavření pracovní smlouvy s absolventem střední-
ho odborného učiliště nebo zvláštního odborného
učiliště.
Organizace mohou též uzavírat s těmito žáky
dohody o setrvání v organizaci v pracovním pomě-
ru po určitou dobu po úspěšném ukončení studia,
nejvýše však na dobu tří let.
K § 67:
Školský zákon přebírá v podstatě beze změny
dosavadní právní úpravu finančního a hmotného
zabezpečení mládeže připravující se pro dělnická
povolání. V zájmu zajištění sociálních jistot žáků
středních odborných učilišť a zvláštních odborných
učilišť ustanovení zabezpečuje aplikaci dosavad-
ních předpisů upravujících finanční a hmotné za-
bezpečení žáků a učňů učebních a studijních oborů
na finanční a hmotné zabezpečení žáků středních
odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť.
Aby byla zajištěna kontinuita ve financování
zařízení pro přípravu mládeže pro dělnická povo-
lání, zákon umožňuje aplikaci předpisů o financo-
váni učňovských zařízení na financování středních
odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť.
K § 68
Nově se upravuje a sjednocuje režim odpověd-
nosti žáků středních škol a zvláštních odborných
učilišť za škodu jimi způsobenou při vyučování,
při výchově mimo vyučování a v přímé souvislosti
i tím tak, že se v těchto případech postupuje po-
dle příslušných ustanovení zákoníku práce. Vzhle-
dem k tomu je nutno vyjádřit, co se u těchto žáků
rozumí průměrným měsíčním výdělkem.
Pokud přichází v úvahu náhrada škody způso-
bené žákem základní školy, zachovává se dosavad-
ní právní stav, tj. odpovědnost podle občanského
zákoníku.
K § 69:
Nově se řeší a sjednocuje úprava odpovědnosti
za škodu, způsobenou žákům základních škol,
zvláštních škol, pomocných škol, středních škol a
zvláštních odborných učilišť při vyučování, při vý-
chově mimo vyučováni, při výchově žáků ve škol-
ských zařízeních a v přímé souvislosti s tím, a to
podle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Oprava se týká Jak obecné odpovědnosti, tak
zvláštních druhů odpovědnosti za škodu. Současně
se stanoví způsob a výše náhrady škody a způsob
výpočtu průměrného měsíčního výdělku pro tyto
účely.
K g 70:
Zrušují se dosavadní platné právní předpisy
upravující výchovu a vzdělávání v základních a
středních školách, včetně těch platných ustanove-
ní učňovského zákona a školského zákona, které
nebyly dosud dotčeny. Protože se z dosavadní
právní úpravy nepřejímá možnost prodloužit po-
vinnou školní docházku do některých Skol pro
mládež vyžadující zvláštní péči, zrušuji se příslušná
nařízení vlád republik.
K g 71:
Účinnost zákona se shoduje s počátkem Škol-
ního roku 1984/85; už předtím však je nutno ve
školách a v organizacích učinit příslušná opatření,
aby se přijímání žáků do středních škol řídilo zá-
sadami, které stanoví zákon v § 18 až 20 a bylo
tak umožněno plynulé přijímáni žáků do středních
škol.
V Praze dne 5. ledna 1984
Předseda vlády ČSSR
Dr. Štrougal v. r.