Federální shromáždění ČSSR 1981 – 1986

28

Důvodová zpráva

A. Obecná část

K realizaci socialistického programu rozvoje
výchovy a vzdělávání se postupné přistoupilo po
osvobození Československa Sovětskou armádou,
zejména pak po Únorovém vítězství pracujícího
lidu v roce 1948. Výchova a vzdělávání mládeže
a dospalých se staly v Československo socialistic-
ké republice součástí revolučních přeměn, jimiž
se upevňuje a rozvíjí moc dělnické třídy, so-
cialistický stát, socialistické ekonomické a spole-
čenské vztahy a utváří se nový socialistický člo-
věk.

V celém tomto procesu měla vedoucí úlohu
Komunistická strana Československa. Soustavně
usilovala o rozvoj jednotného a demokratického
školství, o prohlubování jeho významu v životě
socialistické společnosti a o růst vzdělanosti ná-
roda a národností žijících v naší republice.

V uplynulých třiceti osmi letech budování
socialistické školy byly uskutečněny základní
principy stanovené Košickým vládním progra-
mem a Školským zákonem z roku 1948. Máme
vybudovánu Jednotnou demokratickou výchovně
vzdělávací soustavu, která umožňuje naší mládeži
i dospělým po absolvováni základní Školy získá-
vat podle potřeb rozvoje jednotlivých odvětví
národního hospodářství a kultury příslušnou kva-
lifikaci, střední, úplné střední a vysokoškolské
vzdělání a dobře se tak připravit pro plnění
úkolů při výstavbě socialistické společnosti.

XIV. sjezd KSČ v roce 1971 a na ně) nava-
zující zasedání ústředního výboru Komunistické
strany Československa v červenci 1973 všestran-
ně posoudily stav našeho školství, výchovy a
vzdělávání. Závěry těchto jednání opírající se
i o poučení z krizového vývoje v letech 1968 a
1969 podtrhly význam zesílení vlivu socialistické
ideologie ve výchově a vzdělávání mládeže tak,
aby naše škola byla spolehlivou oporou socialis-
tického zřízení, aby její práce vycházela z jedno-
ty výchovy a výuky a těsného spojení se životem
a prací našeho lidu. Zdůraznily nutnost dále zvý-
šit úroveň vzdělávání dělnického dorostu, vy-
zdvihly úlohu učitelů, vysoké nároky na jejich
politické, odborné a morální kvality, které musí
být zárukou, že naše mladá generace bude dob-
ře připravena pro život a práci v rozvinuté socia-
listické společnosti a k její obraně.

Zasedání ústředního výboru Komunistické
strany Československa v červenci 1973 vedle
ocenění dosavadního přínosu naší školy při for-
mování nového socialistického člověka pouká-
zalo i na některé závažné problémy výchovně
vzdělávací soustavy, které v naší socialistické
škole postupně narůstaly a které bylo nezbytné
řešit. Orientovalo úsilí strany a celé společnosti

na zdokonalování výchovné vzdělávací práce s cí-
lem, aby každý stupeň a článek výchovné vzdě-
lávací soustavy důsledně uskutečňoval poslání
socialistické školy, organicky spojoval výchovnou
a vzdělávací funkci tak, aby škola v plném roz-
sahu vychovávala mladé příslušníky socialistické
společnosti jako harmonicky rozvinuté osobnosti.

XV. sjezd Komunistické strany Českoslo-
venska vyzvedl vědeckotechnický pokrok Jako
jeden z rozhodujících činitelů společenského vý-
voje. Zdůraznil, že jeho plné využití se stává
nejúčinnějším prostředkem dalšího rozvoje eko-
nomiky, a tím i předpokladem úspěchu v soutěži
s kapitalismem. Mezi nejvýraznější jevy tohoto
pokroku patří změny v povaze lidské práce, pro-
jevující se kvalitativně novými nároky na výcho-
vu a vzdělávání. Výchova a vzdělávání zpětně
stimulují vědeckotechnický rozvoj a tím se stá-
vají stále významnějším celospolečenským fak-
torem růstu.

Tyto dopady má na zřeteli komplexní ře-
šení výchovy a vzdělávání, které je obsaženo
v dokumentu dalšího rozvoje čs. výchovně vzdě-
lávací soustavy, schváleném předsednictvem ÚV
KSČ 4. 6. 1976 a usnesením vlády ČSSR č. 169/
1976, vlády ČSR č. 194/1976 a vlády SSR č. 230/
1976, který počítá

- s postupným přechodem z dosavadního po-
vinného základního devítiletého vzděláváni na
povinné desetileté střední všeobecné polytech-
nické vzdělávání. Toto desetileté povinné
střední všeobecné polytechnické vzdělávání
mládeže od šestého do šestnáctého roku věku
bude institucionálně zajišťovat základní ško-
la a obsahově na ni navazující první a druhý
ročník středních Skol;

- v souladu se sociálně ekonomickým rozvo-
jem socialistické společnosti a s potřebami vě-
deckotechnického rozvoje umožnit stále větší-
mu počtu mladých lidí získat úplné střední
vzděláni ve dvanáctiletém cyklu;

- s prohloubením demokratického charakteru
naší školské soustavy, jež se nejvýrazněji
projevuje v nejmasovějším proudu vzdělá-
vání, v přípravě dělnického dorostu; ten
bude mít možnost získat střední vzdělání a
odbornou přípravu a ve stále větším rozsahu
úplné střední vzdělání ve středních odbor-
ných učilištích;

- funkčně a obsahově sbližovat dosavadní tři
proudy středního vzdělávání tak, aby absol-
venti všech tří proudů měli možnost získat
úplné střední vzděláni, uplatnit je v praxi
i úspěšně studovat na vysokých školách;

- s postupnou přestavbou školství od nejniž-
ších ročníků, která je nezbytná z pedagogic-

30

kých, sociálně ekonomických a kádrových dů-
vodů.

XVI. sjezd KSČ potvrdil správnost této kon-
cepce přestavby základního a středního školství
a zdůraznil potřebu jeho dalšího zkvalitňování.

Je nezbytné vytvářet podmínky k tomu, aby
školy a výchovná zařízení připravovaly absolven-
ty se širším odborným profilem pro všechny ob-
lasti společenské činnosti. To vede k zvýraznění
funkce všeobecného a polytechnického vzdělání,
které umožňuje rychlejší adaptaci a specializaci
i usnadňuje přechod k novým povoláním.

Aby naše společnost mohla zabezpečovat
další vědeckotechnický rozvoj, musí lidé dosaho-
vat příslušného vzdělání s určitým předstihem.
Ten je zvlášť nutný pro zvyšování vzdělanostní
úrovní dělníků, prohlubováni účasti pracujících
na řízení a širší uplatnění v pracovním procesu
i ve veřejném živote. Významu postupné nabývají
i stimuly ke vzdělávání, jež nejsou určeny bez-
prostřední ekonomickou výhodností, ale plynou
ze společenské a individuální hodnoty vzdělání.
Rozvoj výchovy a vzděláváni založený na prin-
cipech marxismu-leninismu bude stále více ovliv-
ňován nejnovějšími výsledky vědy a techniky.
Ovládnutí základů věd neznamená prostou ku-
mulaci poznatků, nýbrž osvojení si marxisticko-
-leninské metodologie jakožto nástroje sloužící-
ho k prohlubováni, rozšiřování a využíváni vědy
a techniky pro další rozvoj socialistické společ-
nosti. Teprve vzděláni založené na vědeckém svě-
tovém názoru, umocněné politickou vyspělosti a
komunistickou morálkou je adekvátní společen-
ským nárokům příští etapy našeho vývoje.

Navrhovaný zákon o soustavě základních a
středních škol (školský zákon) je v zásadním
souladu s tendencemi ve vývoji výchovné vzdělá-
vacích soustav v Sovětském svazu a v ostatních
socialistických státech, především s tendenci
rozvíjet tyto soustavy s cílem perspektivního vy-
budování jednotné vnitřně diferencované školy vy-
chovávající mládež do 18. roku veku.

I.

I pro Československou výchovné vzdělávací
soustavu platí, že výchova a vzděláváni tvoři Jed-
notný celek s vlastni vnitřní dynamikou a logi-
kou, jenž vyžaduje účelnou návaznost, rovnová-
hu a optimální vyváženost mezi jednotlivými
články.

Nové nároky na výchovu a vzděláváni při-
nášejí nezbytnost racionalizovat její technickou
základnu používáním moderních metod a technic-
kých prostředků učení a rozvinutí individuální
práce s žáky. Současné s požadavkem moderních
metod výchovy a vzdělávání vyvstává potřeba
změn v pojetí učitelovy práce, v níž musí pře-
važovat tvořivý přístup k práci s žáky.

Zkrácení doby k získání úplného středního

vzděláni z dosavadních třinácti na dvanáct let
odpovídá výsledkům psychologického a pedago-
gického výzkumu mládeže. Převážná část popu-
lace osmnáctiletých je v tomto věku připravena
k plnění životních a pracovních funkci. Zejména
schopnosti studijního výkonu dosahují v této
době svého maxima. Toho je účelné využívat
v náročnějším vysokoškolském studiu i v jiných
formách dalšího vzdělávání.

Nejzávažnějším strukturálním zásahem bylo
zkrácení základní školy na osm let. Dosavadní
základní devítiletá škola představovala ve škol-
ské soustavě uzavřený stupeň vzdělání. Toto pojetí
vycházelo z toho, že střední školy na ní v plné
šiří obsahově nenavazovaly. Mimo to se počítalo
s tím, že asi pro 10% mládeže představuje její
program konečný stupeň institucionálního vzdělá-
vání. V nově pojaté výchovně vzdělávací sousta-
vě, v niž se všechna mládež povinně vzdělává
minimálně do 16 let věku a stále větši část mlá-
deže až na úroveň úplného středního vzdělání,
představuje základní škola otevřený systém, na
který svým obsahem i organizaci navazují vše-
chny druhy středních škol. Úkolem prvního stup-
ně základní školy je vybavit všechny děti ele-
mentárními vědomostní a vytvořit u nich pod-
mínky k další úspěšné výchově a vzdělávání a
rozvíjení všech stránek jejich osobnosti. Druhý
stupeň základní školy dává základy vzděláváni a
vytváří předpoklady pro další studium a pro
přípravu na práci v socialistické společnosti. Zá-
kladní škola spolu se všemi druhy středních škol
tvoři jednotný celek, který je logicky uspořádán,
vnitřně diferencován s přísnou vzájemnou návaz-
nosti, zejména v oblasti všeobecného vzdělávání.

Osmiletým cyklem základní školy se posu-
nuje přechod mládeže do středních škol na 14.
rok věku. Mládež se však nebude jako dosud roz-
hodovat pro úzká obsahové vyhraněná povoláni, ala
pro široce koncipované studijní obory, navíc
s možnostmi přestupu v průběhu studia. Tím se
zvýši i míra aktivní účasti samotného žáka na
volbě studijního oboru. K tomu bude napomáhat
výchovné poradenství, a to zejména při řešení
pedagogických a psychologických otázek profesní
orientace žáků.

Přechod čtrnáctiletých žáků na obsahově
pojaté střední školy významně napomůže jejich
sociálnímu zráni, a to především výrazným uplat-
něním polytechnické složky vzdělání v přízni-
vých kádrových a materiálních podmínkách
středních škol.

Na středních školách těžiště společenského
zájmu a péče o rozvoj mládeže je ve středních
odborných učilištích.

Základen koncepce výchovy a vzděláváni Je
důsledná polytechnizace a uplatnění jich odpoví-
dajících metod a forem práce, nový výběr a lo-
gická uspořádanost obsahu na všech stupních a
druzích škol. Řešení tohoto problému spočívá

30

v plnění požadavku syntetizovat všechny vý-
znamné, neustále se prohlubující a rozšiřující po-
znatky současné vědy do didaktického systému
vyučovacích předmětu.

Kritická analýza dosavadních učebních plá-
nů a osnov ukazuje, že v jednotlivých vyučova-
cích předmětech lze vymezením základního učiva
dosáhnout nejen časových úspor, ale i předpokla-
dů pro úspěšnější práci učitele a učební činnost
žáků.

Koncepce výchovně vzdělávací soustavy jako
kontinuálního systému vedoucího k rozvoji, so-
cialistické osobnosti Je založena i na odstraněni
dosavadních strohých předělů zejména mezi zá-
kladním a středním vzděláním. Perspektivní záměr
umožnit veškeré mládeži získáni úplného střed-
ního vzděláni si vyžaduje už dnes koncipovat
střední a úplné střední vzděláni, na rozdíl od
současného stavu, jako návazné otevřené systé-
my s vysokou propustnosti. Jde především o funkč-
ní a obsahové sblížení středních Skol ve vztahu
k možnosti dalšího vysokoškolského studia a
přípravy pro praktické uplatnění v životě. Nová
struktura obsahu středního vzděláváni spočívá
proto ve vyváženosti teoretické a praktické pří-
pravy, všeobecného polytechnického a odborné-
ho vzděláváni.

Výchova a vzděláváni v Československé so-
cialistické republice Je celospolečenskou záleži-
tosti. Rodina, stát, zejména národní výbory, or-
ganizace Národní fronty, hospodářské organiza-
ce a ostatní Instituce těsně spolupracuji při jejím
zabezpečováni.

Základem vzdělávací soustavy je jednotný sy-
stém škol a školských zařízení s výrazným pra-
covním a polytechnickým charakterem. Povinně Je
navštěvuji děti a mládež od 6 do 16 let. Školy
téhož stupně a druhu pracuji na celém území
Československé socialistické republiky podle
jednotných učebních plánů a jednotných osnov
a učebnic respektujících národní zvláštnosti; pro
jesle a mateřské školy je závazný jednotný pro-
gram výchovné práce.

Vyučovacím jazykem ve školách v Českoslo-
venské socialistické republice je čeština a sloven-
ština. V předškolních zařízeních, v základních a
středních školách zřízených pro děti a mládež
maďarské, ukrajinské (rusínské), polské a ně-
mecké národnosti se vyučuje v Jejich mateřšti-
ně; významné místo v jejich vzděláni má zvlád-
nuti spisovné češtiny nebo slovenštiny, umožňu-
jící Jim další studium a plnoprávné uplatnění ve
všech oblastech společenského života Českoslo-
venské socialistické republiky.

Jednota výchovy a vzděláváni se uskutečňu-
je ve všech školách a školských zařízeních ve vy-
učováni, v činnostech mimo, vyučováni a v těsné
spolupráci s rodinou. Významnou úlohu při vý-
chově a vzděláváni děti a mládeže mají Socialis-
tický svaz mládeže, jeho pionýrská organizace a

Revoluční odborové hnuti. Příznivé podmínky
pro plnění politické funkce Školy a její polytech-
nický charakter pomáhají vytvářet státní, druž-
stevní a společenské organizace.

Obsahové přeměny ve výchovně vzdělávacím
procesu, které se v letech výstavby socialistické
společnosti uskutečňovaly, směřovaly k výchově
a vyučování na základech marxismu-leninismu,
ke komunistické morálce, k rozumové, estetické,
pracovní, branné a tělesné výchově. Modernizace
obsahu, vyučovacích metod, forem a prostředků
výrazně přispěla k rozvoji rozumové výchovy, lo-
gického myšlení žáků, ke kauzálnímu chápáni
učiva ve vzájemných souvislostech s cílem vy-
chovávat žáky k samostatné a tvůrčí práci, ke
schopnosti aplikovat poznatky v praxi. Zdůraz-
ňuje se přitom rozvoj technického a ekonomické-
ho myšlení jako jednoho ze základních předpo-
kladů harmonicky rozvinuté osobnosti.

Změny byly doprovázeny tvorbou nových
učebnic, modernizaci učebních metod, vybavová-
ním škol laboratořemi, dílnami, pozemky, didak-
tickou technikou a učebními pomůckami.

Studium ve školách všech stupňů a druhů Je
bezplatné a přístupné všem občanům Českoslo-
venské socialistické republiky za stejných pod-
mínek. Podpora zájmu a úsilí občanů o získáni co
nejvyššího vzděláni Je významnou součástí politi-
ky socialistického státu.

Bezplatnost studia, levné ubytování v domo-
vech mládeže, levné stravování ve školních Jí-
delnách, sociální a prospěchová stipendia, bohaté
výpůjční fondy učebnic a studijních textů i mož-
nosti tělovýchovné a kulturní činnosti svědči
o tom, že péče socialistické společnosti a státu
o výchovu a vzdělávání mládeže Je na vysoké
úrovni.

II.

Pro postupující přestavbu na všech stupních
školské soustavy se s využitím všech úsporných
opatření podařilo vytvořit nejnutnější kádrové a
materiální podmínky. Postupné řešení problémů
je nutným předpokladem pro splnění úkolů ob-
sahové přestavby školské soustavy. Nároky na
organizační a materiálně technickou a kádro-
vou přípravu obsahové přestavby jednotlivých
článků školské soustavy Jsou značné, ale Jsou
nezbytné, má-li se vzdělanost lidu rozvíjet v sou-
ladu s potřebami vědeckotechnického rozvoje.

Pozitivní změny v obsahu československé
školské soustavy vzniklé v souvislosti s realiza-
ci dokumentu se v letech 1976-1980 v jednotli-
vých úsecích projevuji takto:

1. Na úseku mateřských škol se zkvalitněni
obsahu výchovné práce pozitivně projevilo
v připravenosti děti na vzděláváni v základ-
ní škole.

2. Na úseku základních Skol bylo usnesením
předsednictva ÚV KSČ uloženo počínaje

31

školním rokem 1976/77 postupně zavádět
nové pojetí obsahu čtyřletého prvního stupně
základní Školy a pokračovat v ověřování no-
vého pojetí obsahu čtyřletého druhého stup-
ně základní Školy tak, aby Jej bylo možno po-
stupně zavést na všech základních školách v ná-
vaznosti na přestavbu prvního stupně.

Ve Školním roce 1981/82 bylo v ČSR 4171
základních Skol s počtem 1258905 žáků, v SSR
2411 základních Skol s počtem 673729 žáků; 879
Skol pro mládež vyžadující zvláštní péči s 81328
žáky v ČSR a v SSR 341 Skol pro mládež vyža-
dující zvláštní péči s 21456 žáky.

3. Na úseku středních Skol pokračuje ve střed-
ních odborných učilištích příprava mládeže na
dělnická povolání zařazená v druhém až
čtvrtém kvalifikačním stupni kvalifikačních
katalogů dělnických povoláni podle učebních
plánů a osnov v nově zavedené soustavě obo-
rů a postupně se dokončuje tvorba sítě
středních odborných učilišť; pokračuje ově-
řováni nového obsahu výuky na gymnáziích
a středních odborných Školách.

Okol sbližovat tři druhy středních Skol se
řeší též účelnou integrací učebnic a učebních po-
můcek z hlediska pedagogické únosnosti s ma-
ximální hospodárností.

a) U středních odborných učilišť byla realiza-
ce úkolů stanovených dokumentem zaměřena
zejména na zkvalitnění výchovy a výuky a na
zlepšování kádrových a materiálních podmínek
pro výchovu budoucích kvalifikovaných dělníků.

Při řešení hlavních problémů a stanovení
dalšího postupu se pozornost soustředila zejmé-
na na:

1. zavádění nového obsahu přípravy mládeže
na dělnická povolání,

2. tvorbu sítě středních odborných učilišť a
vytváření kádrových a materiálních podmí-
nek pro Jejich úspěšnou činnost,

3. problémy v řízení středních odborných uči-
lišť a v koordinaci činnosti všech zaintereso-
vaných složek,

4. kvalifikovanost řídicích a pedagogických
pracovníků středních odborných učilišť.

V Československé socialistické republice obsah
přípravy budoucích dělníků 1 podíl odborného vý-
cviku, odborné teorie a všeobecné teorie vychází
z dlouholetých zkušeností našeho učňovského
školství, středních odborných škol i gymnázií, ze
zkušeností a současného řešení této problematiky
v ostatních socialistických státech, především
v SSSR. Dále Je ovlivňována dosavadními i před-
pokládanými změnami, k nimž dochází v obsahu a
pojetí dělnické činnosti v souvislosti s rostoucí
úrovni vybudování dělnické práce technikou, za-
váděním progresivních technologií a nové organi-
zace práce. Přitom se přihlíží, aby absolvent

středního odborného učiliště byl připraven praco-
vat jak v provozech s tradiční vybaveností, tak
i v provozech, kde se Již výrazněji promítly vlivy
vědeckotechnické revoluce. Dále je přihlíženo k to-
mu, že příprava ve středním odborném učilišti
musí zahrnovat vedle přípravy na současné i per-
spektivní uplatnění v povolání i přípravu budoucích
příslušníků naší dělnické třídy na plnění Jejich
úlohy v politickém, veřejném i kulturním životě naší
společnosti.

Obsahová přestavba přípravy mládeže ve
středních odborných učilištích byla uskutečněna
zavedením nové soustavy učebních a studijních
oborů. U oborů nové soustavy byl modernizován
jejich obsah, rozšířen odborný profil, části absol-
ventů Je poskytována příprava na úrovni úplného
středního vzdělání a příprava byla rozvířena z po-
volání zařazených do III. kvalifikačního stupně
i na povolání zařazená do II. a IV. kvalifikačního
stupně. Posílení všeobecného vzdělání však nedo-
sahuje úrovně zaváděné ve většině ostatních so-
cialistických států. Tak např. ve tříletých učebních
oborech v SSSR zaujímají všeobecně vzdělávací
předměty asi 45 % celkové doby přípravy, zatímco
v ČSSR kolem 30 %. Obavy, že zavedením nové
soustavy s výrazným zvýšením náročnosti těchto
předmětů se významně zmenší připravenost absol-
ventů oborů nové soustavy na výkon dělnických
povolání, vyvracejí výsledky závěrečných učňov-
ských zkoušek. V praktické zkouSce se celostátní
průměr prospěchu zhoršil pouze o 12 setin stupně,
v písemné zkoušce o 2 setiny klasifikačního stupně
a v ústní zkoušce se dokonce o 4 setiny zlepšil.
Přitom se výrazně zvýšila použitelnost absolventů
i na další dělnické činnosti, pro které obory dří-
vější soustavy nepřipravovaly.

Ke komplexnímu řešení materiálně technic-
kých, kádrových a organizačních otázek byla při-
jata opatření, která stanovila hlavní úkoly ústřed-
ních orgánů a krajských národních výborů v této
oblasti pro rok 1981 i pro celou 7. pětiletku.

Zákon č. 63/1978 Sb. vytvořil právní předpo-
klady pro realizaci obsahové a organizační pře-
stavby přípravy mládeže pro dělnická povolání,
která umožňuje připravovat budoucí dělníky na
uplatnění v podmínkách vědeckotechnické revolu-
ce rozvinuté socialistické společnosti.

V současné době po skončení povinné školní
docházky v základní devítileté Škole odchází do
pracovního poměru v ČSSR 1, 45 % populačního
ročníku, což je asi 3500 dětí. Předpokládá se, že
přibližně stejný počet dětí, na které se vztahuje
desetiletá povinná školní docházka, dokončí tuto
docházku ve středním odborném učilišti, pokud ji
některé z nich nedokončí v základní Škole.

Protože síť středních odborných učilišť bude
v roce 1984 obsahovat více než 800 středních od-
borných učilišť, bude tedy na jedno učiliště z důvo-
dů zavedení povinné desetileté školní docházky
přijímáno navíc průměrně 4-5 žáků.

32

Protože v každém středním odborném učilišti
je větší množství učebních a studijních oborů a
přijímáni žáků je regulováno s ohledem na vy-
tváření tříd pro teoretická vyučováni  skupin pro
odborný výcvik, nebude mít zavedení povinné de-
setileté školní docházky ve středních odborných
učilištích téměř žadný ekonomický dopad.

Organizační přestavba přípravy mládeže pro
dělnická povoláni zajišťuje podmínky ke splněni
obsahové přestavby v novém druhu střední Školy -
ve středním odborném učilišti (§ 8 zákona č. 63/
1978 Sb. ).

Sff středních odborných učilišť v ČSSR tvoři
884 střední odborná učiliště (v ČSR 811, v SSR
279), z toho komplexní přípravu zajišťuje 737 střed-
ních odborných učilišť (v ČSR 514, v SSR 223) a
pouze teoretickou přípravu 147 středních odbor-
ných učilišť (v ČSR 97 a v SSR 50). Tuto síť do-
plňuje 937 středisek praktického vyučováni (v ČSR
515 a v SSR 422).

Kromě toho se v ČSSR v současné době při-
pravuje pro dělnická povoláni 0, 1 % žáků a učňů
ve čtyřech odborných učilištích (v ČSR 2 a v SSR
2/. Předpokládá se, že od školního roku 1983/84
bude příprava mládeže pro dělnická povoláni pro-
bíhat pouze ve středních odborných učilištích.

K předpokládanému poklesu žáků v roce 1984
a 1965 dochází z toho důvodu, že nastupuji nižší
populační ročníky a také proto, že do středních
odborných učilišť budou přijímáni jen absolventi
8. ročníku základní školy - v předcházejících le-
tech byli přijímáni žáci 9. ročníku základní deví-
tileté školy a část žáku i z 8. ročníků základní
devítileté školy.

Postupně se daří zvyšovat podíl plně kvalifiko-
vaných pedagogických pracovníku, vedoucích pra-
covníků, učitelů a mistrů odborné výchovy. Byly
zřízeny doplňující formy studia pro učitele půso-
bící ve středních odborných učilištích a rozšířily se
možnosti doplňování kvalifikace pro mistry odbor-
né výchovy a vychovatele.

b) Na úseku gymnázii se v návaznosti na
ukončené ověřováni na základní škole začal od
Školního roku 1979/80 ověřovat nový obsah všech
vyučovacích předmětů gymnázia. K prohlubováni
polytechnického charakteru vyučováni již v sou-
časném období a k zajištění plynulého přechodu na
nový obsah od roku 1984 byla přijata opatření po-

silující matematicko-přírodovědný základ gymná-
zia. Ověřováni nového učebního plánu gymnasia ve
Školním roce 1980/81 ve vybraných třídách 2. roč-
ník vcelku prokázalo, že nové pojetí výchovy a
vzděláváni odpovídá požadavkům stanoveným doku-
mentem. Polytechnický charakter gymnasta, pozi-
tivně ovlivňuje zavedení předmětů odborné přípra-
vy, které v obsahu gymnaziálního vzděláni zahrnu-
ji složku vzděláni odborného. Zavedení odborné
přípravy do gymnázii postupuje podle schváleného
harmonogramu. Ve školním roce 1982/83 se již na
188 školách v ČSR a 119 Skalách v SSR vyučo-
valo počínaje 1. ročníkem základům odborné pří-
pravy. Její výuka přispívá k postupnému zvyšování
počtu absolventů hlásících se ke studiu na vysoké
školy technického, ekonomického a zemědělského
směru (v průměru 60-65% těchto absolventů).
U absolventů odcházejících přímo do praxe nebyly
problémy s jejich uplatněním.

Ve Školním roce 1981/82 bylo v ČSR 211 gym-
názii s 95657 žáky, v SSR 125 gymnázii s 53553
žáky. Do I. ročníku bylo přijato v ČSR ze základ-
ních devítiletých škol celkem 24 311 žáků, což činí
15, 1% ze zdrojů rozmisťovaného dorostu, v SSR
13144 žaků, tj. 14, 7 %.

c) Na úseku středních odborných Skol uložilo
předsednictvo ÚV KSČ soustavně zvyšovat úroveň
výchovy a vzděláváni ve všeobecně vzdělávací i od-
bormé složce, zdokonalovat obsah a metody prak-
tické přípravy, ověřovat nové pojetí přípravy střed-
ních odborných pracovníků, připravit podmínky
pro Jeho postupné zavádění od školního roku 1984/
85 a upravit učební program pro absolventy 8. roč-
níků základní devítileté Školy.

Ve školním roce 1980/81 byl ukončen první
sled ověřováni nového pojetí ve vybraných studij-
ních oborech včetně nového pojetí maturitních
zkoušek. Výsledky ukazuji celkové, zlepšení připra-
venosti žáků po stránce teoretické i praktické.

Byly dopracovány profily absolventů středních
odborných Skol podle nové koncepce a návrh nové
soustavy studijních oborů.

Ve Školním roce 1981/82 bylo v ČSR 373 střed-
ních odborných škol (z toho 54 středních zdravot-
nických škol) s počtem 158873 žáků (z toho
18782 na středních zdravotnických Školách).
V SSR bylo 181 středních odborných Skol (z toho
23 středních zdravotnických Skol) s počtem