- 27 -
a/ůpravou pracovního prostředí
/tříd/,
b/ nižším počtem žáků a důsledným
individuálním přístupem,
c/ volnějším tempem výuky, stálým
prověřováním dosažené úrovně
znalostí,
d/ náročnější didaktickou technikou,
e/ úpravou učebních osnov a speciál-
ní pedagogickou dokumentaci.
Základní školy pro mládež vyža-
dujíci zvláštní péči se zřizují pro
veškerou mládež vyžadující zvláštní
péči, s výjimkou mládeže mentálně
retardované, pro kterou je určena
zvláštní škola a pomocná škola.
17. Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči
Ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči
se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci ob-
tížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společné se
žáky ostatních středních škol.
Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se člení
no střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.
Střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči
- 28 -
se zřizuji podle zásady č. 8; národní výbory mohou tato střední
odborná učiliště zřizovat i pro přípravu mládeže na dělnická
povolání, která nebude připravována pro potřeba určité orga-
nizace.
Ministerstvo školství mohou po projednání s ministerstvy
zdravotnictví a práce a sociálních věcí republik obecně závaz-
ným právním předpisem prodloužit délku studia ve středních ško-
lách pro mládež vyžadující zvláštní péči až o dva roky.
Výchova a vzděláváni postiženě
mlédeíe ve středních školách je v zá-
sadě totožná s výchovou mládeže zdra-
vé. Je proto také shodně organizová-
na, avšak s ohledem na specifické
požadavky podle druhu postižení.
Délka studia ve středních školách
pro mládež vyžadující zvláštní péči
je zpravidla shodná s délkou studia
v ostatních středních školách.
Aby postiženi žáci zvládli učivo
střední školy, umožňuje se prodloužit
délku studia /délku přípravy na po-
voláni/ až o dva roky.
- 29 -
l8. Zvláštní škola
Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými
nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základ-
ní škole ani v základní škole pro mládež vyžadující zvláštní
péči.
Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové
vyspělosti vyučováni podle rozdílných učebních osnov. Podle
osnov pro rozumově vyspělejší se vyučuji žáci, u nichž lze před-
pokládat, že po ukončení zvláštní školy budou moci získat od-
bornou přípravu. Podle učebních osnov pro rozumově opožděnější
se vyučuji žáci, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale
jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými
osobami.
Zvláštní školu navštěvují žáci nejdéle do splnění povinné
školní docházky.
Zvláštní škola je specifickým
typem základní školy, která je urče-
na mentálně postiženým žákům. Posky-
tuje vzděláni v rozsahu odpovídají-
cím rozumovému postižení žáků. Žáci
zvláštní školy se vyučují podle roz-
dílných učebních osnov s ohledem na
stupeň rozumové vyspělosti.
Mezi žáky zvláštních škol a
zvláštních škol pro žáky s více vada-
mi se vyskytuje asi 20 - 25 % žáků
s tak závažnými psychomotorickými
- 30 -
poruchami, že není možné připravo-
vat je pro povolání ani v žádném
zvláštním učebním oboru. Další
příprava této mládeže má proto
jiný než profesní charakter. Vzhle-
dem k charakteru a formám této
přípravy, postrádající konkrétně
zaměřenou odbornou část přípravy
/odborný výcvik/, navrhuje se dále
připravovat tyto žáky ve zvláštních
školách nebo ve zvláštních odbor-
ných učilištích /zásada č. 19/ pro
další společenské a pracovní uplat-
nění tak, aby mohli vykonávat jed-
noduché pracovní činnosti, popř.
na chráněných pracovištích.
Pokusné ověřování pojetí další
přípravy těchto závažně postižených
děti potvrdilo, že podmínky a pro-
středí zvláštních škol nejlépe odpo-
vídají charakteru práce s nimi.
V ČSSR se jedná asi o 3 000 děti
ročně, které je třeba v rámci
povinné školní docházky takto
dále připravovat.
- 51 -
19. Zvláštní odborné učiliště
Zvláštní odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu
v učebních oborech s upravenými učebními plány mládeži, kto-
rá ukončila zvláštní školu.
Zvláštní odborné učiliště připravuje pro výkon povolání
odpovídajících příslušnému oboru. Příprava trvá dva až tři
roky; délku přípravy v jednotlivých učebních oborech stanoví
ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem po
projednání s příslušnými ústředními orgány.
Příprava ve zvláštním odborném učilišti se ukončuje zá-
věrečnou zkouškou.
Zvláštní odborná učiliště se zřizuji podle zásady č. 8;
národní výbory nohou zřizovat zvláštní odborná učiliště i pro
přípravu mládeže na dělnická povolání, která nebude připravo-
vána pro potřebu určité organizace.
Podle dosavadní právní úpravy,
zakotvené v § 25 odst. 4 zákona
č. 63/1978 Sb. se mládež, která
ukončila zvláštní školu, na výkon
dělnických povolání připravuje ve
zvláštním odborném učilišti ve
zvláštních učebních oborech; ve
zvláštním odborném učilišti získá-
vají žáci vzdělání v rozsahu odpo-
vídajícím jejich schopnostem. Tato
forma přípravy na budoucí povolání
se osvětčila.
- 32 -
Při zřizování zvláštních odbor-
ných učilišť se postupuje stejně
jako při zřizování středních odbor-
ných učilišť, avšak národní výbory
je mohou zřizovat též pro přípravu
mládeže na povolání, která nebude
připravována pro potřebu určité
organizace.
20. Pomocná škola
Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné
žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se
nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni
osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně
vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstováni návyků sebaob-
sluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků
a pracovních dovednosti s předměty denní potřeby.
Pomocné školy jsou určeny dětem
S takovými nedostatky rozumového
vývoje, pro které nemohou být vzdě-
lávány ani ve zvláštní škole a jsou
na pokraji vzdělavatelnosti. Pomocná
škola si klade pouze elementární
úkoly, je institucí s volnějším
vzdělávacím režimem.
- 33 -
U pomocných škol se zachovává
dosavadní právní úprava i s tím,
že povinná školní docházka žáků
pomocné školy trvá osm let
/zásada č. 24/.
Díl čtvrtý
Celodenní výchova žáků,
internátní péče o žáky, součásti škol
21. Školy s celodenní výchovou a internátní školy
V souladu s potřebami společnosti se nohou zřizovat zá-
kladní školy, střední školy a školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči jako školy s celodenní výchovou nebo jako
internátní školy. Tyto školy poskytuji žákům kromě vzdělává-
ní i celodenní výchovu a stravováni, internátní školy rovněž
ubytování.
Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat
v místě školy, lze v základní škole nebo, ve škole pro mládež
vyžadující zvláštní péči zřídit internát a ve střední škole
domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje
kromě výchovy i ubytování a stravování.
Školy s celodenní výchovou jsou
výchovná a vzdělávací zařízení, kte-
rá zajišťují potřebné podmínky pro
- 34 -
všestranný rozvoj žáků. Kromě vzdě-
lání poskytuji žákům i celodenní
výchovu a hmotné zabezpečení.
Vzhledem ke specifice výchovy
postižených děti jsou jako školy
internátní zřizovány především školy
pro mládež vyžadující zvláštní péči.
Tyto školy je potřebné zřizovat
také pro nadané a talentované žáky.
Internáty pro žáky základních
škol a internátní školy organizuji
výchovně vzdělávací činnosti podle
stejných principů jako školy s co-
lodenní výchovou. Žáci jsou v nich
ubytováni, koncem týdne zpravidla
odjíždějí k rodičům. Domovy mládeže
umožni pravidelnou školní docházku
i dětem z odlehlejších oblasti.
Závažným důvodem pro poskytnuti
ubytování je nemožnost denního do-
jíždění z místa bydliště do místa
školy, sociální důvody, zdravotní
důvody, popřípadě ohrožení výchovy
dítěte v rozvrácené rodině apod.
- 35 -
22. Součásti škol
Součásti škol jsou školní družina, školní klub, školní
knihovna, internát, domov mládeže, popřípadě jiné součásti,
které určí ministerstva školství.
Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovní vzdělávací
práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy
zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních před-
pisů.
Součásti škol uvedené v prv-
ním odstavci zásady lze podle
zákonů národních rad o školských
zařízeních zřídit též jako
mimoškolní výchovná zařízení.
Kromě součásti škol uvede-
ných v zásadě lze zřizovat
další součásti jako jsou
školní dílna, cvičná kuchyně,
školní pozemek apod. Tyto
součásti určují ministerstva
školství aktéra řízení.
- 36 -
Díl pátý
Rozvíjení nadání a talentů žáků
23. Výchova a vzděláváni nadaných a talentovaných žáků
V základních a středních školách se nohou zřizovat třídy
pro rozvíjení schopnosti, nadáni a talentů žáků; pro nadané
talentované žáky se mohou též zřizovat školy poskytující vý-
chovu a vzdělávání, které se jinak získává v základní škole
nebo ve střední škole, popřípadě v základní škole i ve střední
škole společně.
Mimořádně nadaný žák může absolvovat základní školu dríve
než za osm let, prokáže-li před zkušební komisi schopnost tuto
školu ve zkráceném čase absolvovat.
Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol může
ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle
individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu
a rozsahu stanoveného učebním plánem příslušného studijního obo-
ru Je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.
Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním
předpisem podrobnosti o výchově a vzděláváni nadaných a talento~
váných žáků.
Péče socialistického státu
o rozvíjení schopnosti a nadáni
jedinců se projevuje též zřizo-
váním, tříd a škol pro rozvíjení
- 37 -
nadáni a talentů žáků. Jsou zříze-
ny/ popřípadě budou zřizovány, třídy
a Skoty s rozšířenou výukou jazyků,
matematiky, tělesné výchovy a sportu,
hudby, tance apod.
Specifice jednotlivých oborů se
přizpůsobuje i organizace výuky na
Školách. Školy pro nadané a talento-
vané žáky se zpravidla zřizuji jako
školy s celodenní výchovou nebo jako
školy internátní.
Základní školu může mimořádně
nadaný žák absolvovat též drive než
za osm let; studium ve střední škole
může tento žák absolvovat dřivé nebo
i později než ostatní žáci středních
Skol.
Aby se vytvořila potřebná návaz-
nost výchovně vzdělávacího procesu,
mohou být tyto školy organizačně
uspořádány tak, aby poskytovaly
vzděláni, které se jinak získává
v základní škole a ve střední škole.
Oba druhy škol jsou v tomto případě
pod společnou správou.
- 38 -
Část třetí
Povinná školní docházka a společná ustanovení
Díl první
24. Povinné školní docházka
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku,
který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě,
které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku
do konce roku kalendářního, může být přijato do školy, je-li
tělesně i duševní; přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho
zákonný zástupce nebo pěstoun. Zjistí-li se, že dítě není
po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně
vyspělé, odloží se mu začátek povinné školní docházky o jeden
školní rok.
Povinná školní docházka trvá deset let. Ve školách pro
mládež vyžadující zvláštní péči, které stanoví vláda české
socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické repub-
liky narízením, trvá povinná školní docházka jedenáct let.
Povinná školní docházka do pomocné školy trvá osm let.
Povinnou školní docházku plní žáci v základní škole
a v prvním a druhém ročníku střední školy, pokud ji nesplní
jen v základní škole; žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní
péči plní povinnou školní docházku v těchto školách. Povinnou
školní docházku splní žáci ukončením vyučovacího období škol-
ního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.
- 39 -
Jestliže absolventi osmého ročníku základní školy nemají
ukončenou povinnou školní docházku a nebyli přijati ke studiu
ve střední škole, do které se přihlásili nebo přihlášku ke
studiu ve střední škole nepodali, ani si nevybrali žádnou i
školu, kterou jim národní výbor nabídl v ranci volných míst
ve středních školách, plní povinnou školní docházku ve
středních školách, určených národními výbory /zásada č. 29/.
Zákonný zástupce dítěte nebo pěstoun je povinen přihlásit
školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do
školy pravidelně a včas; přihlási-li dítě k docházce do školní
družiny nebo školního klubu, je povinen dbát, aby i tam dochá-
zelo pravidelně a včas.
Žáka, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do
školy, osvobodí národní výbor trvale nebo dočasně od této po-
vinnosti; současně rozhodne o jiném způsobu jeho vzděláváni.
Ditě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání,
osvobodí národní výbor od povinné školní docházky.
V souladu s ustanovením čl. 24 odst.
2 Ústavy ČSSR ve znění ústavního záko-
na č. 62/1978 Sb. je třeba stanovit
délku povinné školní docházky zákonem
Federálního shromáždění. Pro žáky
základních škol a škol pro mládež
vyžadující zvláštní péči je zavedena
povinná desetiletá školní docházka.
Na některých školách pro mládež vy-
- 40 -
žádající zvláštní péči může být
povinná školní docházka vládami
republik prodloužena na 11 let
tak, aby bylo umožněno žákům těchto
škol předepsané učivo zvládnout.
Před zahájením povinné školní
docházky dítetě se zjišťuje tzv.
"školní zralost" dítěte. Zjistí-li
se, že dítě není tělesně nebo du-
ševně priměřeně vyspělé, nebylo by
účelné, aby zahajovalo povinnou
školní docházku. Umožňuje se proto
odložit těmto dětem začátek povinné
školní docházky o rok.
Povinnou školní docházku žák splní
docházkou do základní školy, která
má osm ročníků, a v některém druhu
střední školy, ve které v ranci
plnění povinno školní docházky absol-
vuje dva ročníky. Plní ji tedy ve
školách dvou stupňů školské soustavy;
jen výjimečně ji splní v základní
škole nebo v základní škole pro mlá-
dež vyžadující zvláštní péči, popří-
padě ve zvláštní škole.
V případě plnění povinné školní
docházky ve středních školách určených
národními výbory, budou tyto orgány,
při určování těchto škol dbát, aby
- 41 -
žákům nebo jejich rodičům nevznikaly
zvýšené náklady spojené zejména
s ubytováním nebo stravováním.
Navrhované řešení přechodu žáka
ze základní školy do některé ze střed-
ních škol, ve které bude v prvních
dvou letech dokončovat povinnou
školní docházku, lze považovat z hle-
diska úmluv Mezinárodní organizace
práce /č. 29 o nucené nebo povinné
práci z roku 1930, č. 111 o diskrimi-
naci v zaměstnání a povolání z roku
1958, č. 122 o politice zaměstnanosti
z roku 1964, č. 142 o rozvoji lidských
zdrojů z roku 1975/, jimiž je ČSSR
vázána, za vyhovující. Návrh zásad
zákona umožňuje připadnou ratifikaci
úmluvy Mezinárodní organizace práce
č. 138 o nejnižším věku, kdy je
přípustné zaměstnáváni, z roku 1973.
Při přípravě paragrafovaného znění
návrhu zákona bude ještě znovu bedli-
vě přezkoumán soulad jednotlivých
ustanovení s úmluvami Mezinárodní
organizace práce.
Žáci základní školy, kteří ukon-
čili vzděláváni v nižším než osmém
ročníku této školy a nepokračuji
v povinné školní docházce v základní
škole, dokonči povinnou školní do-
cházku ve středním odborném učilišti
/zásada č. 29/.
- 42 -
Při přípravě paragrafovaného
znění bude na základě provedených
analýz i ve vztahu k pracovněpráv-
ním předpisům uvážena i možnost
stanovení věkové hranice pro ukon-
čení povinné školní docházky.
Díl druhý
Společná ustanovení
25. Výchovné poradenství
Školám, školským zařízením, orgánům a zařízením národních
výborů zabezpečujícím rozmístění mládeže a péči o děti a mládež,
organizacím a žákům a jejich zákonným zástupcům a pěstounům
se v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje
poradenská služba výchovného poradenství. Úkoly a organizaci
výchovného poradenství upravují zvláštní předpisy.
Vzhledem k celospolečenské důle-
žitosti výchovného poradenství, zej-
ména při usměrňování profesní orien-
tace žáků a při volbě povolání význam
výchovného poradenství stále vzrůstá.
Úkoly a členění zařízení výchovné-
ho poradenství je zakotveno v záko-
nech národních rad o školských zaří-
zeních.
- 43 -
Výchovné poradenství nemůže plnit
své úkoly /řešit pedagogické a psy-
chologické otázky profesní orientace,
podílet se na komplexní péči o zdravý
psychický a sociální vývoj děti
a mládeže, věnovat zvláštní pozor-
nost poruchám děti a mládeže/ bez
úzké spolupráce s ostatními institu-
cemi poradenské péče. Spolupracuje
s orgány poradenské péče v působnosti
ministerstev zdravotnictví, minister-
stev práce a sociálních věcí a jiných
ústředních orgánů.
26. Učební plány, učební osnovy a knižní učební pomůcky
Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov,
které vydávají ministerstva školství; pokud jde o střední školy,
po projednáni s příslušnými ústředními orgány. Učební plány
a učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů ve středních
zdravotnických školách vydávají ministerstva školství v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví české socialistické republiky
v České socialistické republice a ministerstvem zdravotnictví
Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické
republice /dále jen "ministerstva zdravotnictví"/; učební osnovy
odborných předmětů v těchto školách vydávají ministerstva zdra-
votnictví v dohodě s ministerstvy školství.
- 44 -
Při výchově a vzdělávání se používá knižních učebních po-
můcek, které schvalují ministerstva školství; u středních zdra-
votnických škol schvaluji knižní učební pomůcky v dohodě s mi-
nisterstvy zdravotnictví. Knižní učební pomůcky odborných před-
mětů v těchto školách schvaluji ministerstva zdravotnictví.
Navrhovaná zásada zabezpečuje
jednotu obsahu výchovy a vzdělává-
ní ve všech druzích škol. U střed-
nich škol, především středních od-
borných učilišť a středních odbor-
ných škol budou učební plány vydává-
ny po projednání s ústředními orgány,
příslušnými podle oboru studia.
27. Školní rok
Školní rok začíná 1. záři božného roku o končí 31. srpna
následujícího roku; člení se na období školního vyučování
& období školních prázdnin.
Ministerstva školství upravuji podrobnosti o organizaci
školního roku obecně závazným právním předpisem.
Ustanovení přejímá dosavadní úpra-
vu, která se osvědčila. Vymezení
pojmu "školní rok" je důležité pro
stanovení začátku školní docházky
a jejího ukončení.
- 45 -
28. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví žáků
Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu
a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při
jejich výchově a vzděláváni a při činnostech, které s tím přímo
souvisejí; soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochra-
nu zdraví žáků a kontrolují jejich dodržováni. Zvláštní předpi-
sy o bezpečnosti s ochraně zdraví zůstávají nedotčeny.
Touto zásadou se nezakládá nový
právní režim v otázce odpovědnosti
za bezpečnost a ochranu zdraví,
protože v této oblasti platí
zvláštní obecně závazné právní
předpisy; zahrnuje se však mezi
zásady školského zákona z důvodu
zvýšené péče o žáky, jakož i z dů-
vodu komplexnosti právní úpravy.
Díl třetí
Společná ustanovení o středních školách
Oddíl první
Přechod žáků základních škol do středních škol a přijímáni
pracujících do středních škol
29. Přijímání ke studiu ve středních školách
Ke studiu ve středních školách se přijímají žáci, popřípa-
dě pracující podle schopnosti, zájmů a zdravotního stavu a v
souladu s potřebami socialistické společnosti; socialistické
- 46 -
organizace, pro které mají být žáci středních odborných učilišť
připravováni, získávají žáky k tomuto studiu.
Do středních škol se přijímají žáci, kteří úspěšně ukon-
čili osmý ročník základní školy. Žáci, kteří ukončili vzdělá-
vání v základní škole v nižším než osmém ročníku nebo osmý
ročník neukončili a nepokračují v plnění povinné školní docház-
ky v základní škole, se přijímají do středních odborných uči-
lišť do učebních oborů se zvlášť upravenými učebními plány,
kde se jim zabezpeči odborná příprava pro výkon povoláni odpo-
vídající zvolenému učebnímu oboru a jejich schopnostem.
U žáků, kteří nebyli přijati ke studiu ve střední škole,
do které se přihlásili, nebo přihlášku ke studiu ve střední
škole nepodali, ani si školu nevybrali /zásada č. 24, zabezpe-
čí po projednání s jejich zákonnými zástupci dokončení povinné
školní docházky národní výbor ve středních školách jím určených
za podmínek uvedených v odstavci prvním a s přihlédnutím
k místu bydliště žáka.
Do středních škol se přijímají pracující, kteří získali
základy vzděláni v základní škole nebo základní vzdělání.
Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním před-
pisem po projednáni s příslušnými ústředními orgány
a/podrobnosti o přijímáni žáků ke studiu ve středních školách
včetně určení studijních nebo učebních oborů, u kterých se
nevyžaduje přijímací zkouška,
b/ učební obory ve středních odborných učilištích určené pro
žáky základních škol, kteří ukončili vzděláni v základní
škole v nižším než osmém ročníku nebo osmý ročník úspěšně
neukončili.
-47 -
Koncern školního roku 1983/84 vy -
jdou první absolventi osmého roční-
ku základní školy. Vzhledem k tomu
je třeba upravit přijímání žáků zá-
kladních škol do středních škol.
Zároveň se dává žákům, kteří
ukončili vzdělávání v základní ško-
le v nižším než osmém ročníky,
možnost přípravy ve středních od-
borných učilištích v učebních obo-
rech se zvlášť upravenými učebními
plány. Pokud se tito žáci nerozhod-
nou dokončit povinnou školní docház
ku v základní škole, umožní se jim
příprava pro jednoduchá povoláni
ve středních odborných učilištích.
Způsob přijímáni žáků do střed-
ních škol zakotvený dosavadní práv-
ní úpravou zůstává v podstatě za-
chován. Žáci podávají přihlášky
ke studiu ve střední škole. O při-
jetí žáka rozhoduje ředitel střed-
ní školy, na kterou se žák hlásil,
podle zákonem stanovených kritérií
Proti rozhodnuti ředitele školy
lze podat odvolání, o kterém roz-
hoduje krajský národní výbor, který
příslušnou střední školu odborně
vede. Postup v přijímacím řízeni
upravují zákony národních rad
o státní správě ve školství.
- 48 -
Správnou volbu střední školy,
studijního nebo učebního oboru
usnadňuje institut výchovného pora-
denství; národní výbory v průběhu
přijímacího řízení dávají průběžně
k dispozici přehled o volných
místech v jednotlivých středních
školách a umožňuji tak převod při-
hlášek uchazečů, kteří projeví zá-
jem, do těch středních škol, kde
jsou dosud volná místa.
Nebyl-li žák ke studiu ve zvolené
střední škole přijat a nevyužil ani
nabídky v rámci volných míst ve
středních školách, dochází s těmi-
to žáky k dalšímu přijímacímu řízení,
a to z podnětu správního orgánu.
Z podnětu správního organa se zaha-
juje též přijímací řízení se žákem,
který nemá ukončenu povinnou školní
docházku a neprojeví o žádné stu-
dium zájem. I v těchto případech
se postupuje podle stejných zákonem
stanovených kritérii a procesních
zásad.
Speciální úprava pro občany se
změněnou pracovní schopnosti /§ 87
zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním
zabezpečení/ zůstává nedotčena. Rov-
něž zůstává nedotčeno ustanovení
§ 120 odst. 1 písm. a/ zákona č. 84/
- 49 -
1972 Sb., o objevech, vynálezech,
zlepšovacích návrzích a průmyslo-
vých vzorech.
Při přijímání pracujících ke
studiu ve středních školách se
zásadou sleduje návaznost tohoto
studia na dříve získaný stupeň
školního vzděláni a zabezpečeni
odborného růstu pracujících.
Oddíl druhý
Studium ve středních školách
30. Formy a průběh studia ve středních školách
Studium ve středních školách se organizuje podle studij-
ních oborů a ve středních odborných učilištích i podle učeb-
ních oborů jako denní studium nebo studium při zaměstnání.
Při studiu ve střední škole se umožňuje změna studijního
nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, opakování roč-
níku a přerušení studia.
Ministerstva školství stanoví po projednáni se zúčastně-
nými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem
rozsah, podmínky, délku, průběh a ukončováni studia ve střed-
ních školách, typy a názvy středních škol a nomenklaturu
studijních a učebních oborů.
- 50 -
Zásada stanoví formy studia
ve středních školách a umožňuje
organizovat toto studium podle
studijních a učebních oborů.
Umožňuje též účelná opatření k za-
jištění průběhu studia. Podmínky
změny studijního nebo učebního
oboru, přestupu na jinou školu,
opakováni ročníku a přerušení studia
upravuji zákony národních rad
o státní správě ve školství.
31. Studium při zaměstnání a kombinované studium
Střední školy organizuji studium při zaměstnání.
Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní /směnné/,
dálkové nebo externí.
Studium při zaměstnání lze kombinovat s denním studiem.
Vzděláni dosažené studiem při zaměstnáni ve středních školách
je rovnocenné se vzděláním získaným při denním studiu.
Střední školy mohou organizovat pro prohloubení dosažené-
ho vzděláni i studium jednotlivých vyučovacích předmětů.
Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastně-
nými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku
a organizaci studia při zaměstnáni.
- 51 -
Studium při zaměstnání ve všech
druzích středních škol umožňuje všem
pracujícím doplnit si vzděláni nebo
vzděláni získat. Studium při zaměst-
nání je svým obsahem rovnocenné
s denním studiem.
Vzhledem k tomu, že se střední
školy pro pracující zruší /zásada
č. 41 písm. e///, přejímají spole-
čenskou funkci těchto škol střední
odborná učiliště, která budou orga-
nizovat zejména studium při zaměst-
nání pro pracující, kteří vykonali
závěrečnou učňovskou zkoušku nebo
závěrečnou zkoušku a mají zájem
získat úplné střední vzdělání ve
studijních oborech navazujících na
učební obory, v nichž vykonali závě-
rečnou zkoušku nebo závěrečnou
učňovskou zkoušku.
32. Pomaturitní studium
Střední školy organizuji pomaturitní studium, které je
určeno pro studující, kteří dosáhli úplného středního vzdělá-
ni. V pomaturitním studiu si studující doplňují a prohlubují
dosažené, vzdělání, získávají odbornou kvalifikaci, zdokonaluji
se pro kvalifikovaný výkon povoláni nebo se specializuji pro
konkrétní činnosti.