FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
101
Zásady zákona
o soustavě základních a středních škol (školský zákon)
Všestranný rozvoj socialistické společnosti, další upev-
nění její ekonomiky, prohlubující se Integrace v rámci spole-
čenství socialistických států a zvyšováni vlivu světové so-
cialistické soustavy na ostatní svět má rozhodující vliv na
prohlubováni socialistického a komunistického uvědomění mladé
generace a všech našich pracujících.
Plné uplatnění výsledků vědy a techniky, prosazení kva-
litativních změn v charakteru společenské práce a socialistic-
kého způsobu života je podmíněno dalším zvyšováním vzdělanost-
ní úrovně lidu a prohlubováním jeho ideově politické interna-
cionální výchovy na základech marxismu-leninismu.
Úkolem československé výchovně vzdělávací soustavy je
proto na stále vyšší kvalitativní úrovni vychovávat všestranně
a harmonicky rozvinuté osobnosti budovatelů socialistické
společnosti s komunistickým vztahem k práci, tělesně zdatné,
schopné aktivně se podílet na společenské a veřejné činnosti,
úspěšně pracovat v různých oblastech hospodářského a kulturní-
- 2 -
ho života společnosti, chránit a rozmnožovat její bohatství,
připravené obětavě hájit socialistickou vlast a společenství
socialistických států. Určuji dni znaky této soustavy jsou
její hluboká demokratičnost, jednotnost, vědeckost, polytech-
nizace vzdělání, otevřenost a návaznost jejich jednotlivých
stupňů, její sepětí s potřebami a zájmy dělnické třídy
a všeho pracujícího lidu.
Výchova a vzděláváni jsou věci celé společnosti. Socia-
listický stát, národní výbory, statní, družstevní a společen-
ské organizace a rodina při výchově a vzdělávání dětí a mlá-
deže těsně spolupracují a společně pro ně vytvářejí příznivé
podmínky. Významnou úlohu pro výchovu a vzdělávání dětí
a mládeže mají společenské organizace, zejména Socialistický
svaz mládeže. Pionýrská organizace Socialistického svazu
mládeže a Revoluční odborové hnutí. Ústřední orgány a národní
výbory v oboru své působnosti vytvářejí podmínky pro přípravu
mládeže pro výkon povolání a pro praktické vyučováni žáků
středních škol v rozsahu ůkolů stanovených plány rozvoje
národního hospodářství. Všechny školy a školská zařízeni
v těsné spolupráci s rodinou usiluji o jednotu výchovy a vzdě-
lávání při vyučování i ve výchově mimo vyučování a pečuji
o zdravý vývoj žáků aktivním pěstováním a posilováním jejich
zdraví. Rozhodujícím činitelem při výchově a vzděláváni jsou
učitelé a další pedagogičtí pracovnici.
- 3 -
Část první
Základní ustanoveni
1. Účel zákona
Účelem zákona je stanovit soustavu a úkoly základních
a středních škol, povinnou školní docházku a způsob jejího
plnění, výchovu a vzdělávání v základních a středních ško-
lách a jejich zabezpečení, podmínky pro získáni odborné
přípravy mládeže pro povoláni a stupně vzděláni v souladu
s potřebami budování rozvinuté socialistické společnosti.
Zákon též umožni, aby stále větší podíl mládeže měl vytvo-
řeny podmínky pro dosažení úplného středního vzděláni.
Zásada vyjadřuje účel připra-
vovaného zákona. Novým zákonem se
zabezpečí potřebný rozvoj česko-
slovenské výchovně vzdělávací
soustavy podle Dokumentu o dalším
rozvoji československé výchovně
vzdělávací soustavy /dále jen
"dokument"/ tak, aby vše, čeho
bylo dosaženo dosavadní právní
úpravou platnou od 1. září 1978,
bylo upevněno a dále rozvinuto.
- 4 -
2. Základní ustanovení o výchově a vzděláváni
v základních a středních školách
Základní školy a střední školy jsou součásti českosloven-
ské výchovně vzdělávací soustavy. Střední školy tvoři svými
výchovně vzdělávacími cíli a obsahem jednotný celek se základ-
ní školou.
Výchova a vzděláváni v Československé socialistické re-
publice jsou založeny na vědeckém světovém názoru, na těsném
spojení se životem lidu a opírají se o nejnovější poznatky
vědy a techniky spojené s přípravou pro povoláni; uskutečňují
se v jazyce českém nebo slovenském. Občanům maďarské, německé,
polské, ukrajinské /rusinské/ národnosti se v rozsahu přiměře-
ném zájmům jejich národního rozvoje zabezpečuje právo na vzdě-
láni v jejich jazyce.
Výchova a vzděláváni jsou bezplatné. Žákům se bezplatně
poskytijí knižní učební pomůcky a základní školní potřeby
v rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické re-
publiky.
Spojení základní školy se střed-
ními školami v jednotný obsahový
celek vyplývá z důsledného uplatně-
ní vertikální návazností mezi tě-
mito stupni i druhy škol, jimiž
bude mládež procházet.
Zásada zakotvuje základní prin-
cipy výchovy a vzdělávání v základ-
ních a středních školách.
- 5 -
Právo na vzdělání občanů národ-
ností uvedených v zásadě se upra-
vuje v souladu s čl. 3 ústavního
zákona č. 144/1968 Sb. / o postave-
ní národnosti v ČSSR.
3. Soustava základních a středních škol
Soustavu základních a středních škol tvoří základní ško-
ly, střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy,
zvláštní školy, zvláštní odborná učiliště a pomocné školy.
Zásada vyjadřuje celkové pojeti
základních a středních škol v Čes-
koslovenské socialistické republi-
ce.
Věci školských zařízení jsou
upraveny zákony národních rad
o školských zařízeních, věci vy-
sokých škol jsou upraveny zákonem
č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
- 6 -
Č á s t druhá
Výchova a vzdělávání v základních školách
a ve středních školách
Díl první
Základní škola
4. Základní škola
Základní škola poskytuje základy všeobecného polytech-
nického vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu, výchovu
k vědeckému světovému názoru, ideově politickou výchovu, vý-
chovu k socialistickému vlastenectví a proletářskému interna-
cionalismu, mravní, pracovní, estetickou, tělesnou výchovu
a brannou výchovu žáků a připravuje je pro studium ve všech
druzích středních škol.
Základní škola má osm ročníků; tvoři ji první stupeň
s prvním až čtvrtým ročníkem a druhý stupeň s pátým až osmým
ročníkem.
V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech oseti
ročníků základní školy, se může zřídit základní škola jen
s ročníky prvního stupně. Žáci, kteří ukončí poslední ročník
takové školy, pokračuji ve školní docházce v základní Škole
se všemi ročníky, do jejíhož obvodu patří základní škola
s ročníky prvního stupně.
Základní škola se zřizuje též jako Škola pro mládež vy-
žadující zvláštní péči.
- 7 -
Základní škola je v souladu
s dokumentem pojata jako výchovně
vzdělávací zařízení s otevřeným
způsobem vzdělávání žáků a posky-
tuje základy všeobecného polytech-
nického vzdělání a další složky
výchovy; na základní školu nava-
zuje v rámci povinné desetileté
školní docházky dvouleté povinné
vzdělávání ve střední škole. Toto
pojetí je zakotveno v § 2 a 3
a § 34 odst. 7 zákona č. 63/1978
Sb., o opatřeních v soustavě zá-
kladních a středních škol. Z toho-
to pojetí navrhovaná zásada vychází
7. Základní školu navštěvují žáci
nejdéle do doby splnění povinné
školní docházky.
Díl druhý
Střední školy
5. Střední školy
Střední školy poskytují střední vzdělání a úplné střední
vzdělání a připravuji pro výkon dělnických povoláni a jiných
povolání a činnosti v národním hospodářství, správě, kultuře
- 8 -
a v ostatních oblastech života socialistické společnosti; při-
pravuji žáky i pro studium na vysokých školách.
V důsledném uplatňováni jednoty vzděláváni a výchovy,
Spojení školy se životem, v ušili o všestranný harmonický roz-
voj osobnosti mladého člověka formuji střední školy jeho mar-
xisticko-leninské světonázorové přesvědčeni, socialistické
ideově politické uvědomeni, jeho intelektuální a mravní rozvoj,
vychovávají jej k třidni uvědomělosti a odborné zdatnosti, při-
pravuji jej na tvořivou práci a odbornou činnost v povoláni,
na obranu socialistické vlasti a na bohatý kulturní život;
poskytuji výchovu estetickou a tělesnou.
Střední školy se člení na střední odborná učiliště,
gymnázia a střední odborné školy.
Střední školy se zřizuji též jako školy pro mládež vy-
žadující zvláštní péči.
Členění středních škol na tři
druhy je dáno dokumentem, který
stanoví jako společný rys těchto
škol všeobecné polytechnické vzdě-
láni, ale zároveň i diferenciaci
v obsahu i rozsahu odborného vzdě-
lání. Ze vzájemného sbližování
všech druhů středních škol vyplý-
vá i nutnost horizontální prostup-
nosti mezi nimi.
- 9 -
6. Střední vzdělání a úplné střední vzděláni
/stupně vzdělání/ a odborná příprava
Střední vzděláni zahrnuje všeobecné polytechnické vzdě-
láni a základy odborné přípravy. Toto vzděláni se získává
úspěšným ukončením druhého ročníku střední školy.
Úplné střední vzdělání zahrnuje střední vzdělání,
další všeobecné polytechnické vzděláni a odbornou přípravu,
diferencovanou podle studijních oborů. Toto vzdělání se
získává úspěšným ukončením studia maturitní zkouškou.
Odborná příprava je součásti výchovy a vzděláváni ve
středních školách, v níž si žáci osvojuji vědomosti a doved-
nosti umožňující kvalifikovaný výkon povoláni a odborných
činnosti. Odborná příprava se ukončuje v učebních oborech
závěrečnou zkouškou.
Dokument nepočítá se základním
vzděláním, takže prvním stupněm
vzděláni se stává vzdělání střední.
Podle navrhované zásady získáva-
jí žáci všech druhů středních škol
střední vzděláni úspěšným ukončením
druhého ročníku střední školy.
- 10 -
V učebních oborech, které jsou
delší než dvouleté a krátil než
čtyřleté, pokračuje výchova a vzdě-
láváni žáků včetně dokončení odbor-
né přípravy po dobu, kterou u jed-
notlivých učebních oborů stanoví
ministerstva školství /zásada č. 30/.
Na závěr konají žáci závěrečnou
zkoušku, jejíž úspěšné složení je
opravňuje k výkonu stanovených po-
voláni a činnosti, pro které tím
získali příslušnou odbornou kvali-
fikaci. Ve studijních oborech se
studium ukončuje maturitní zkouškou,
která zahrnuje i obsah odborné pří-
pravy. To platí i pro studijní obo-
ry středních odborných učilišť, kde
dosud podle platné úpravy /§ 6
odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb. / se
studium ukončuje maturitní zkouškou,
jejíž součásti je závěrečná učňov-
ská zkouška.
- 11 -
Oddíl první
Střední odborné učiliště
7. Střední odborné učiliště
Střední odborné učiliště poskytuje v nejméně dvouletém
studiu odbornou přípravu pro výkon dělnických povoláni a od-
borných činnosti odpovídajících příslušnému učebnímu oboru.
Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.
Střední odborné učiliště poskytuje ve čtyřletém studiu
odbornou přípravu pro výkon náročných dělnických povoláni od-
povídajících příslušnému studijnímu oboru, jakož i pro někte-
rý technicko-hospodářské činnosti provozního charakteru; při-
pravuje též pro studium na vysoké škole. Toto studium se
ukončuje maturitní zkouškou.
Střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování,
praktické vyučováni a výchovu mimo vyučování.
Doba studia ve středním odborném učilišti se dělí
v souladu s učebními ptány a učebními osnováni na přípravné
období a období odborného rozvoje.
Zásada vyjadřuje nejkratší a nej-
delší dobu studia ve středním odbor-
ném učilišti. V učebních oborech
/které jsou ukončeny závěrečnou
zkouškou/ dovoluje stanovit délku
studia mezi těmito hranicemi/ a to
s ohledem na různou náročnost děl-
- 12 -
nických povoláni, pro které studium
připravuje. Délku tohoto studia,
jakož i nomenklaturu studijních
a učebních oborů stanoví minister-
stva školství podle zmocnění, na-
vrhovaného v zásadě č. 50.
Teoretickým vyučováním se rozumí
vyučování všeobecně vzdělávacím a
odborným předmětům, praktické vy-
učování, které je zahrnuto, v zásadě
č. 55, obsahuje zejména odborný
výcvik; výchovou mimo vyučování se
rozumí zájmová činnost, která zej-
ména rozviji volní schopnosti žáků
a zahrnuje činnost kulturní, sportov-
ní, Ideově politickou apod.
8. Zřizování a zrušováni středních odborných učilišť
Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje
a/ generální ředitel výrobní hospodářské jednotky nebo orgán,
který plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele;
v oborech /odvětvích/, kde nejsou výrobní hospodářské jed-
notky, určí příslušný ústřední orgán, který orgán pro tyto
účely plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele vý-
robní hospodářské jednotky,
- 13 -
b/ národní výbor pro organizace jím řízené nebo spravované,
c/ ve výjimečných případech se souhlasem ministerstva školství
České socialistické republiky a ministerstva, školství Slo-
venské socialistické republiky /dále jen "ministerstvo
školství"/ též ředitel hospodářské organizace určené pří-
slušným ústředním orgánem.
Střední odborná učiliště se zřizuji a zrušuji podle sta-
novené sítě škol. Ke zřízení /zrušení/ středního odborného
učiliště uvedeného pod písmenen a/ a c/ je třeba souhlasu
národního výboru a příslušného ústředního orgánu.
Organizační začlenění středního odborného učiliště urči
statut, stanovy nebo jiný obdobný organizační předpis vydaný
příslušným orgánem podle zvláštních předpisů.
Vnitřní organizační uspořádání středního odborného uči-
liště upravuje organizační řád vydaný orgánem, který střední
odborné učiliště zřídil.
Vzorové organizační řády středních odborných učilišť vyda-
jí vláda Československé socialistické republiky, vláda české
socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické repub-
liky.
Národní výbor může po projednání s orgánem, který střední
odborné, učiliště zřídil, stanovit, že ve středním odborném
učilišti bude připravována mládež i pro potřebu jiných orga-
nizaci.
- 14 -
Pokud jde o oprávnění zřizovat
střední odborná učiliště, navrhu-
je se zachovat dosavadní právní
stav. Střední odborné učiliště
se zřizuje podle sítě středních
škol, kterou stanoví ministerstva
školství na návrh příslušného
ústředního orgánu. Ústředními orgá-
ny se rozumí ústřední orgány statni
správy a ústřední orgány družstev-
ních organizaci.
Statut výrobní hospodářské jed-
notky vydaný podle § 46 hospodář-
ského zákoníku a v souladu s naří-
zením vlády ČSSR č. 91/1974 Sb.,
o organizaci výrobních hospodářských
jednotek a jejich statutech, nebo
jiný organizační předpis určí posta-
vení středního odborného učiliště
v rámci výrobní hospodářské jednot-
ky. Střední odborné učiliště může
mít též postavení organizační jed-
notky podle § 17 odst. Z hospo-
dářského zákoníku.
Zavedení vzorových organizačních
řádů představuje kombinaci součas-
ného právního stavu a zkušenosti
získaných jeho aplikaci po vydáni
- 15 -
zákona č. 63/1978 Sb. Vydáváním
vzorových organizačních řádů střed-
ních odborných učilišť se vytváře-
jí předpoklady pro plnění významné
odpovědnosti organizaci za přípravu
mládeže pro dělnická povolání. Vzo-
rové organizační řády zabezpečí
potřebnou jednotnost při zřizování
a dalším rozvoji středních odborných
učilišť s výrobní základnou při ná-
ležitém respektování zájmu kvalifi-
kované přípravy mládeže na dělnická
povolání a potřeb organizací, pro
které se mládež připravuje.
Souhlas národního výboru ke zří-
zení a zrušení středního odborného
učiliště vyplývá z postavení národ-
ních výborů jako orgánů statni
správy ve školství.
Zásada formuluje možnost přípravy
žáků i pro potřebu jiných organi-
zací.
- 16 -
9. Řízení středních odborných učilišť
Ministerstva školství a národní výbory vykonávají státní
Správu vůči středním odborným učilištím podle zvláštních před-
pisů.
Ústřední orgány v oboru své působnosti vytvářejí podmínky
pro přípravu mládeže pro povolání ve středních odborných uči-
lištích; přípravu plánují a kontroluji, postupují přitom v sou-
ladu se státním plánen rozvoje národního hospodářství a dbají
požadavků účelnosti a hospodárnosti. Při vytváření podmínek pro
přípravu mládeže pro povolání a při jejim plánovaní a kontrole
postupuji ústřední orgány podle stanovených obecně závaz-
ným právním předpisem vydaným ministerstvy školství po projed-
náni se zúčastněnými ústředními orgány. Tyto úkoly plní též
národní výbory, pokud jde o střední odborná učiliště jimi zři-
zovaná.
Zřizovatelé středních odborných učilišť organizuji přípravu
mládeže pro povolání a odpovídají za ni řídi střední odborná
učiliště na úseku přípravy mládeže pro povolání; střední odborná
učiliště kádrově a ekonomicky zabezpečuji.
Státní správu vůči středním od-
borným učilištím vykonávají krajské
národní výbory a ministerstva škol-
ství. Rozsah výkonu státní správy
vymezuji zákony národních rad
o státní správě ve školství.
- 17 -
Ústřední orgány mají významné
postavení jak při vytváření pod-
mínek pro přípravu mládeže pro
povolání, tak i při jejím plánová-
ní a kontrole. V zájmu koordinace
podmínek pro přípravu mládeže
v celém národním hospodářství sta-
noví ministerstva školství obecně
závazným právním prědpisem přísluš-
né zásady.
Kontrola přípravy mládeže pro
dělnická povoláni je vykonávána
též prostřednictvím resortního
dozoru.
10. Finanční a materiální zabezpečení
středního odborného učiliště
Finanční a materiální prostředky na provoz a rozvoj střed-
ních odborných učilišť zabezpečuji a hradí orgány a organizace,
které střední odborné učiliště zřídily; jde-li o střední odbor-
né učiliště zřízené podle zásady č. 8 písm. b/, zabezpečuje
národní výbor tyto prostředky od organizací, pro něž je střední
odborné učiliště zřízeno.
Národní výbory mohou hradit ze svých prostředků náklady
na provoz a rozvoj středních odborných učilišť pro mládež
vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.
- 18 -
Jsou-li ve středním odborném učilišti připravováni žáci
i pro potřebu jiné organizace, je tato organizace povinna
nahradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.
Národní výbory hradí osobní náklady na učitele teoretic-
kého vyučování a náklady na knižní učebná pomůcky a základní
školní potřeby poskytované žákům bezplatně.
Zásada vyjadřuje odpovědnost za
hospodářské zabezpečení středních
odborných učilišť.
Nově se řeší hospodářské za-
bezpečení středních odborných uči-
lišť v působnosti národních výborů.
Současně se předpokládá využití formy
sdružováni prostředků socialistických
organizací podle vyhlášky č. 151/1978
Sb., o sdružování prostředků soda-
listických organizací.
Úhrada nákladů vynaložených na
přípravu žáků pro potřebu jiných
organizaci se zabezpečuje hospodář-
skou smlouvou mezi zúčastněnými
organizacemi.
Zachovává se dosavadní úprava,
podle niž jsou učitelé teoretického
vyučováni pracovníky krajského ná-
rodního výboru, který odborně vede
příslušné střední odborné učiliště.
- 19 -
11. Povinnosti orgánů a organizaci k žákům středních odborných
učilišť
Orgány a organizace zabezpečuji žákům středních odborných
učilišť přepravu pro budoucí povoláni v rozsahu stanoveném tímto
zákonem a obecně závaznými právními předpisy. Organizace, pro
které se připravuji žáci středních odborných učilišť, se podí-
lejí na vytváření podmínek pro úspěšné provádění výchovy a vzdě-
lávání žáků; jsou přitom povinny zejména vytvářet při znivé pod-
minky pro uplatnění a rozvíjení schopnosti a iniciativy žáků,
vést je ke svědomitému plnění povinnosti stanovených školním
řádem, k osvojování nové techniky a pokrokových metod, k bez-
pečné a zdravotně nezávadné práci a k soudružské spolupráci.
V rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy posky-
tuji tyto organizace žákům též finanční a hmotné zabezpečeni.
Organizaci, pro kterou se žák připravuje pro povolání,
se rozumí organizace, která v přijímacím řízení podle zvlášt-
ních předpisů dala souhlasné vyjádřeni, aby byl žák pro ni
připravován.
Vzhledem k tomu, že se nově
upravuje právní postavení žáků
připravujících se pro dělnická
povoláni ve středních odborných
učilištích, upravují se odpoví-
dajícím způsobem obecné povinnosti
orgánů a organizaci k tento žákům.
Organizacím se zejména ukládá
povinnost vytvářet pro přípravu
žáků pro povolání příznivé pod-
mínky.
- 20 -
Stanoví se též obecná povinnost
poskytovat žákům finanční a hmotné
ubezpečení, jehož rozsah a pod-
mínky jsou blíže rozvedeny v zása-
dě č. 35.
Oddíl druhý
Gymnázium
12. Gymnázium
Gymnázium je všeobecně vzdělávací polytechnickou školou
poskytující i odbornou přípravu. Připravuje pro studium na
vysokých školách a pro výkon některých odborných činnosti
a povoláni v národním hospodářství, správě, kultuře a dalších
oblastech.
Studium na gymnáziu trvá čtyři roky a ukončuje se matu-
ritní zkouškou.
Určujícím znakem nového pojetí
gymnázia všeobecně zavedeného od
školního roku 1984/85 je jeho vše-
obecně vzdělávací polytechnický
charakter a spojení se životem
a práci socialistické společnosti.
Připravuje větši část žáků ke stu-
diu na vysoké škole ostatní pro
- 21 -
výkon odborných činností a povolá-
ni v národním hospodářství, správě,
kultuře a v dalších oblastech. Tato
funkce gymnázia je zabezpečena
v jeho koncepci a obsahu. Pro roz-
voj zájmů a schopností žáků se
zřizují třídy se speciálním zamě-
řením nebo intenzivní výukou ve
vybraných předmětech /zásada č. 237.
Oddíl třetí
Střední odborná škola
13. Střední odborná škola
Střední odborná škola poskytuje odbornou přípravu pro
výkon odborných činnosti, zejména technicko-hospodářských,
zdravotnických, sociálně právních, ekonomických, pedagogických,
uměleckých, a pro výkon náročných dělnických povoláni; připra-
vuje i pro studium na vysoké škole.
Studium ve střední odborné škole trvá čtyři roky a ukonču-
je se maturitní zkouškou.
Obsah, formy a organizace výcho-
vy a vzdělávání ve středních odbor-
ných školách jsou určovány rozvojem
socialistické společnosti a jejími
- 22 -
potřebami. Nová koncepce přípravy
bude zahájena postupně počínaje
školním rokem 1984/85.
Střední odborně školy se člení
zpravidla na střední průmyslové
školy, střední ekonomické školy,
střední hotelové školy, střední
školy sociální právní, střední kni-
hovnické školy, střední zemědělské
technické, školy, střední lesnické
technické školy, střední pedago-
gické školy, střední zdravotnické
školy, střední umělecko-průmyslové
školy, konzervatoře o hudební a ta-
neční školy.
14. Konzervatoř
Konzervatoř jako specifický typ střední odborné školy
poskytuje úplné střední vzdělání; je školou, která připravuje
pro výkon činnosti hudebních, dramatických a tanečních. Při-
pravuje i pro studium na vysoké škole. Studium na konzervato-
ři trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou. Na toto
studium navazuje pomaturitní studium na konzervatoři organi-
zované zpravidla denní formou. V něm se žáci zdokonaluji pro
kvalifikovaný výkon svého uměleckého povolání. Tato příprava
se ukončuje absolutoriem.
- 23 -
Konzervatoř jako specifický
a v naši výchovně vzdělávací sou-
stavě tradiční typ střední školy
se v souladu s dokumentem organicky
začleňuje do struktury středních
odborných škol.
Specifický charakter studia
na konzervatoři, obtížnost stu-
dijních oboru a náročnost umělecké
přípravy vyžadují u těch žáků,
kteří po maturitě nepokračuji ve
studiu na vysoko škole, aby se
pro kvalifikovaný výkon uměleckého
povolání zdokonalili v pomaturit-
ním studiu, organizovaném zpra-
vidla denní formou, které bez-
prostředně navazuje na studium
ukončené maturitní zkouškou. Poma-
turitní studium na konzervatoři se
zakončuje zvláštním úkonem, tj.
absolutoriem. Jinak o tomto poma-
turitním studiu platí zásada č. 32.
- 24 -
Díl třetí
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči
15. Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují po-
moci zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků
a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo
tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vada-
mi, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným,
umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravuji tyto žáky
k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.
Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou základ-
ní školy a střední školy; vzdělání získané v těchto školách
je rovnocenné vzdělání získanému v ostatních základních
o středních školách. Školami pro mládež vyžadující zvláštní
péči jsou také zvláštní školy, zvláštní odborná učiliště
a pomocné školy.
Ministerstvo školství po projednáni s ministerstvem zdra-
votnictví České socialistické republiky a s ministerstvem prá-
ce a sociálních věcí České socialistické republiky v České so-
cialistické republice, s ministerstvem zdravotnictví Slovenské
socialistické republiky a s ministerstvem práce a sociálních
věcí Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialis-
tické republice stanoví obecně závazným právním předpisem
druhy, typy a názvy základních a středních škol pro mládež
- 25 -
vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a zvláštních odbor-
ných učilišť, podmínky pro zařazení žáků do základních škol
pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol a do
pomocných škol.
Školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči představuji výchovně
vzdělávací systém, jehož pomocí si
postižení žáci osvojují vědomosti,
dovednosti a návyky nutné pro začle-
něni do společnosti a pro pracovní
uplatnění. Z toho vyplývá, že obsah
výchovy a vzděláváni se nemůže nijak
podstatně lišit od obsahu výchovy
a vzděláváni odpovídajícího určité-
mu stupni školy pro ostatní žáky.
Jako školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči se zřizuji základní
a střední školy, které poskytují
vzděláni rovnocenné vzděláni na
ostatních školách; zvláštní škola
a pomocná škola poskytují vzdělání
odpovídající schopnostem žáků a zři-
zují se pro mentálně postiženou
mládež.
O zařazování dětí do základních
škol pro mládež vyžadující zvláštní
péči, do zvláštních škol a do po-
mocných škol rozhoduje národní
výbor.
- 26 -
16. Základní školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči
Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči posky-
tuji žákům výchovu a vzdělávání /podle zásady č. 4/ způsobem
přiměřeným jejich postiženi; zřizuji se jako školy pro žáky
sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky
s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více
vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné
a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.
Základní škola pro mládež vyžadující zvláštní péči má
osm ročníků, ministerstva školství stanoví obecně závazným
právním, předpisem školy, které mají devět ročníků.
V základní škole pro mládež vy-
žadující zvláštni péči si postiže-
né děti osvojují vědomosti, doved-
nosti a návyky nutné pro začlenění
do společnosti a pracovní uplatně-
ní něžnými didaktickými metodami
užívanými v základní škole by se
tohoto cíle nedosáhlo. Tato okol-
nost vyžaduje co nejrozmanitější me-
tody a formy práce, přičemž zásada,
že vzdělání má být přiměřené schop-
nostem a výkonnosti postižené mlá-
deže, je vedoucí myšlenkou, školy
pro mládež vyžadující zvláštní péči
se liší od základních škol pro ostat-
ní žáky