- 21 -
§ 66
(1) Organizace (orgán ) je povinna upozornění projednat a
výsledek projednání sdělit soudu do dvou měsíců ode dne, kdy jí
bylo doručeno upozornění, pokud soud neurčil jinou lhůtu. Ve sdě-
lení uvede organizace (orgán ), jaká opatření učinila k odstraně-
ní zjištěného nedostatku.
(2) Jestliže organizace (orgán ) nesdělí soudu, jak upozorně-
ní projednala a jaká opatření učinila, nebo jestliže bylo upozorně-
ní projednáno nedostatečně, vyrozumí soud o tom její nadřízenou or-
ganizaci nebo nadřízený orgán, anebo učiní jiná vhodná opatření.
Hlava druhé
PŘEDBĚŽNÁ ŘÍZENÍ
Smírčí řízení
§ 67
Připouští-li to povaha věci, lze u kteréhokoliv okresního sou-
du navrhnout, aby soud provedl pokus o smír (smírčí řízení ).
§ 68
(1 ) Smírčí řízení provádí předseda senátu, nepovažuje-li vzhle-
dem k okolnostem případu za vhodné, aby je provedl senát.
(2) Při smírčím řízení použije soud vhodných prostředků vý-
chovného působení. Jestliže je to účelné, vyzve k součinnosti spo-
lečenské organizace nebo projedná případ s kolektivem pracujících
na pracovišti nebo v místě.
(3) Součinnost nebo přítomnost účastníků nelze žádným způso-
bem vynucovat.
- 22 -
§ 69
Účelem smírčího řízení je uzavření smíru. Ustanovení § 99 pla-
tí i pro tento smír.
§ 70 až 72 - zrušeny
Řízení o určení otcovství souhlasným
prohlášením rodičů
§ 73
(1) Narodí-li se dítě, u něhož otcovství není určeno zákonnou
domněnkou svědčící manželu matky ani souhlasným prohlášením rodičů
před orgánem, který vede matriku, vyslechne předseda senátu toho,
koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem. Příslušným je
soud podle § 88 písm. c).
(2) Dojde-li k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství, uve-
de se to v protokolu a oznámí národnímu výboru, který vede matriku
narození, v níž je dítě zapsáno.
(3) Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v přimě-
řené době nepodá návrh na určení otcovství, vyzve předseda senátu
k podání takového návrhu národní výbor.
Hlava třetí
PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A ZAJIŠTĚNÍ DŮKAZU
Předběžná opatření
§ 74
(1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběž-
né opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastní-
ků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnuti byl ohrožen.
- 23 -
(2) Příslušný k nařízení předběžného opatření je soud, který
je příslušný k řičení o věci. Účastníky řízení jsou ti, kteří by ji-
mi byli, kdyby šlo o věc samu.
§ 75
(1) Předběžné opatření nařídí soud na návrh. Návrhu není tře-
ba, jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může soud zahájit
i bez návrhu.
(2) Účastníci nemusí být vyslechnuti.
§ 76
(1) Předběžným opatřením může soud uložit účastníku zejména, aby
a) platil výživné v nezbytné míře;
b) odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho
označí soud;
c) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovní-
ho poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;
d) složil peněžitou částku nebo věc do notářské úschovy;
e) nenakládal s určitými věcmi nebo právy;
f) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
(2) Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než
účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.
(3) Soud může při nařízení předběžného opatření uložit navrhova-
teli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal návrh na zahájení řízení.
Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou
dobu.
- 24 -
§ 77
(1) Předběžné opatření zanikne, jestliže
a) navrhovatel nepodal ve lhůtě soudem určené návrh na zahájeni
řízení;
b) nebylo návrhu ve věci samé vyhověno;
c) bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dni od vy-
konatelnosti rozhodnutí o věci;
d) uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.
(2) Předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou
důvody, pro které bylo nařízeno.
(3) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno předběžné opatření z jiné-
ho důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo pro-
to, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen na-
hradit újmy tomu, komu předběžným opatřením vznikly. Rozhodne o tom
na návrh soud, který nařídil předběžné opatření.
Zajištění důkazu
§ 78
(1) Před zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit
důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo
jen s velkými obtížemi.
(2) K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl přísluš-
ný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní
prostředek.
(3) Zajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsa-
ným pro důkaz, o který jde.
- 25 -
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Hlava první
PRŮBĚH ŘÍZENÍ
Zahájení řízení
§ 79
(1 ) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh má kromě obecných nále-
žitostí (§ 42 odst. 3 ) obsahovat jméno, zaměstnání a bydliště účast-
níků, popřípadě též jejich zástupců, pravdivé vylíčení rozhodujících
skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí
být z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(2) Návrh na zahájení řízení soud doručí ostatním účastníkům
do vlastních rukou.
§ 80
Návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto
zejména
a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení,
zda tu manželství je či není, o určení otcovství, o osvojení,
o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);
b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vzta-
hu nebo z porušení práva;
c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na
tom naléhavý právní zájem.
- 26 -
§ 81
(1) I bez návrhu může soud zahájit řízení ve věcech péče o ne-
zletilé, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení opatrovnic-
ké, řízení o prohlášení za mrtvého a další řízení, kde to připouští
zákon.
(2) O zahájení řízení bez návrhu vydá předseda senátu usnese-
ní, které doručí účastníkům do vlastních rukou.
§ 62
(1) Řížení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho za-
hájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahaju-
je bez návrhu.
(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u rozhodčí komise,
smírčí komise nebo smírčího orgánu, je řízení u soudu zahájeno ta-
ké dnem, kdy postoupená věc došla soudu.
(3) Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení
jsou zachovány i tehdy, byl-li návrh podán u hospodářské arbitráže
a ta jej postoupila soudu.
§ 83
Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu
jiné řízení.
Místní příslušnost
§ 84
K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž ná-
vrh směřuje (odpůrce ), není-li stanoveno jinak.
- 27 -
§ 85
(1) Obecným soudem občana je soud, v jehož obvodu má občan by-
dliště, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje.
(2) Obecným soudem organizace je soud, v jehož obvodu má orga-
nizace sídlo.
(3) Obecným soudem státu je soud, v jehož obvodu nastala skuteč-
nost, která zakládá uplatněné právo.
§ 86
(1) Jestliže odpůrce, který je československým občanem, nemá
obecný soud v Československé socialistické republice, je příslušný
soud, v jehož obvodu měl zde poslední bydliště.
(2) Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v Československé
socialistické republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu,
v jehož obvodu má majetek.
(3) Proti cizí organizaci lze podat návrh i u soudu, v jehož
obvodu je v Československé socialistické republice její zastupitel-
ství nebo orgán pověřený obstaráváním jejích hospodářských věcí.
§ 87
Vedle obecného soudu odpůrce je k řízení příslušný také soud,
v jehož obvodu
a) má odpůrce své stálé pracoviště;
b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody;
c) je sídlo nižší složky organizace, týká-li se spor této nižší
složky;
d) je sídlo československé socialistické organizace, která uplatňu-
je práva vzniklá při plnění jejích úkolů, pokud nejde o práva
z pracovního poměru;
- 28 -
e) je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky nebo šeku.
§ 88
Namísto obecného soudu odpůrce je k řízení příslušný soud,
a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v Česko-
slovenské socialistické republice, jde-li o rozvod, neplatnost
manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li
v obvodu tohoto soudu aspoň jeden z manželů; není-li takového
soudu, je příslušný obecný soud odpůrné, a není-li ani takové-
ho soudu, obecný soud navrhovatele;
b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po roz-
vodu stran jejich bezpodílového spoluvlastnictví nebo jiného ma-
jetku anebo o zrušení práva společného užívání bytu, popřípadě
pozemku;
c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhod-
nutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliš-
tě, jde-li o věc péče o nezletilé, o osvojení nebo o povolení
uzavřít manželství nezletilému;
d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobi-
lost k právním úkonům; je-li tento občan v psychiatrické léčeb-
ně, soud, v jehož obvodu je léčebna;
e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnic-
kou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však
o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými,
je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek;
f) který byl naposledy v Československé socialistické republice
obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého;
g) v jehož obvodu má sídlo rozhodčí komise, smírčí komise nebo smír-
čí orgán, mělo-li před řízením u soudu předcházet řízení u toho-
to orgánu;
h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, ne-
ní-li dána příslušnost podle písm. b);
- 29 -
ch) v jehož obvodu je státní notářství, u něhož probíhá řízení o dě-
dictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dě-
dictví;
i) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci
z výkonu rozhodnutí.
§ 89
Soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný
i k řízení o věcech s ní spojených a o vzájemných návrzích odpůrce,
s výjimkou věci uvedených v § 88.
Účastníci
§ 90
Účastníky řízení jsou navrhovatel (žalobce ) a odpůrce (žalo-
vaný ) nebo ti, které zákon za účastníky označuje.
§ 91
(1) Je-li navrhovatelů nebo odpůrců v jedné věci několik, jed-
ná v řízení každý z nich sám za sebe.
(2) Jestliže však jde o takové společná práva nebo povinnosti,
že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují
na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně
návrhu, k jeho vzetí zpět a k uzavření smíru je však třeba souhlasu
všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.
§ 92
(1) Na návrh účastníka může soud připustit, aby do řízení při-
stoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstou-
pit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně navrhovatele.
- 30 -
(2) Za souhlasu účastníků může soud připustit, aby navrhovatel
nebo odpůrce z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo
jiný. Má-li být takto zaměněn navrhovatel, je třeba, aby s tím sou-
hlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.
§ 93
(1) Jako vedlejší účastník může se vedle navrhovatele nebo od-
půrce zúčastnit řízení ten, kdo mé právní zájem na jeho výsledku, po-
kud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství, nebo určení, zda
tu manželství je či není.
(2) Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu ně-
kterého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti
vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.
(3) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti ja-
ko účastník. Jedné však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony od-
porují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud
po uvážení všech okolností.
§ 94
(1) V řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, jsou účast-
níky i ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jed-
náno. Jde-li však o řízení o neplatnost manželství, jsou účastníky
pouze manželé.
(2) Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech
má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, vydá
soud, jakmile se o něm dozví, usnesení, jímž jej přibere do řízení
jako účastníka.
Úkony účastníků ve věci samé
§ 95
(1) Navrhovatel může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh
- 31 -
na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům do-
ručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž
ke změně došlo.
(2) Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavad-
ního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu nebo
jestliže by změna návrhu byla v rozporu se zájmem společnosti. V ta-
kovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní mo-
ci usnesení.
§ 96
(1) Navrhovatel může se souhlasem soudu vzít za řízení zpět
návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh účinně
vzat zcela zpět, soud řízení zastaví; vzal-li však svůj návrh na za-
hájení řízení zpět prokurátor nebo národní výbor, pokračuje soud v ří-
zení, navrhne-li to některý z účastníků.
(2) Soud nepřipustí vzetí návrhu zpět, jestliže to je v rozpo-
ru se zájmem společnosti. V takovém případě soud po právní moci us-
nesení pokračuje v řízení.
(3) Souhlasu soudu není třeba, dojde-li ke vzetí návrhu zpět
dříve, než se začalo jednání, nebo jde-li o vzetí zpět návrhu na
rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je ne-
bo není.
§ 97
(1) Odpůrce může za řízení uplatnit své práva proti navrhova-
teli i vzájemným návrhem.
(2) Vzájemný návrh může soud vyloučit k samostatnému řízení,
jestliže by tu nebyly podmínky pro spojení věcí.
(3) Na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu
na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.
- 32 -
§ 98
Vzájemným návrhem je i projev odpůrce, jímž proti navrhovate-
li uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje,
aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil navrhovatel. Jinak soud
posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.
§ 99
(1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit říze-
ní soudním smírem. O smír se má soud vždy pokusit.
(2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-
li v rozporu s právními předpisy nebo zájmem společnosti. V takovém
případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem
však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle
hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tři let od právní moci
usnesení o schválení smíru.
Průběh řízení
§ 100
(1) Jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez
dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhod-
nuta. Přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně
a aby řízení působilo výchovně.
(2) V řízení o rozvod vede soud manžele k odstranění příčin
rozvratu a usiluje o jejich smíření.
§ 101
(1) Účastníci jsou povinni přispět k tomu, aby bylo dosaženo
účelu řízení zejména tím, že pravdivě a úplně vylíčí všechny potřebné
- 33 -
skutečnosti, označí důkazní prostředky, a že dbají pokynů soudu.
(2) Soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
Jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, je možno
úkon provést v jeho nepřítomnosti.
(3) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu,
který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že
nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že
nemá námitky.
§ 102
Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastní-
ků, může soud nařídit předběžné opatření nebo zajistit i bez návrhu
důkaz. Učiní tak senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li
tu nebezpečí z prodlení.
Zkoumání podmínek řízení
§ 103
Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny pod-
mínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení ).
§ 104
(1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze od-
stranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudu, má-
li předcházet jiné řízení nebo je-li věcně příslušný jiný soud, po-
stoupí soud věc po právní moci usnesení o zastavení řízení přísluš-
nému soudu nebo jinému orgánu; právní účinky spojené s podáním návr-
hu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.
(2) Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit,
učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat
- 34 -
v řízení, ale nesmí vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Ne-
zdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
§ 105
(1) Místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat
o věci samé. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplat-
něna při prvním úkonu, který účastníku přísluší.
(2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní
moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst.
3 předloží Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky.
(3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením ne-
souhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti neby-
la již rozhodnuta soudem odvoláním, svému nadřízenému soudu; rozhod-
nutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
§ 106
Jakmile se soud dozví, že podle smlouvy mé být věc projednána
v rozhodčím řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat, le-
daže by všichni účastníci prohlásili, že na této smlouvě netrvají.
Neučiní-li toto prohlášení, soud řízení zastaví.
Překážky postupu řízení
§ 107
(1) Jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem říze-
ní dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle
povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm
může pokračovat.
(2) Řížení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před
pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo
- 35 -
o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon o rodině ne-
dovoluje, aby se v řízení pokračovalo.
(3) Řízení soud přeruší zejména tehdy, jde-li o majetkovou věc
a navrhovatel nebo odpůrce zemřel; v řízení pokračuje s dědici účast-
níka, jakmile se skončí řízení o dědictví, pokud povaha věci nepři-
pouští, aby se s těmito dědici nepokračovalo dříve.
§ 108
Soud zastaví řízení o určení otcovství, jestliže došlo k urče-
ní otcovství souhlasným prohlášením rodičů nebo k nezrušitelnému
osvojení dítěte.
§ 109
(1) Soud řízení přeruší, jestliže
a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastou-
pen zástupcem s plnou mocí pro celé řízení;
b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení opráv-
něn řešit.
(2) Pokud soud neučiní jiná vhodné opatření, může řízení pře-
rušit, jestliže
a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší pova-
hy nebo proto, že je neznámého pobytu;
b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jed-
nat před soudem;
c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam
pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení
podnět.
§ 110
Jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedosta-
ví bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení přeruší, jestliže se
- 36 -
to nepříčí účelu řízení nebo zájmu společnosti. Jde-li o řízení
o rozvod, přeruší soud v těchto případech řízení vždy.
§ 111
(1) Jestliže řízení je přerušeno, nekonají se jednání a neběží
lhůty podle tohoto zákona. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají
lhůty běžet znovu.
(2) Jestliže je řízení přerušeno podle § 109, činí soud všech-
na potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily
přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka,
pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez ná-
vrhu.
(3) Jestliže řízení je přerušeno podle § 110, pokračuje v něm
soud na návrh po uplynutí tří měsíců; s výjimkou řízení o rozvod mů-
že soud na návrh pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty,
jsou-li pro to závažné důvody. Není-li návrh na pokračováni v říze-
ní podán do jednoho roku, soud řízení zastaví; usnesení o tom není
třeba doručovat.
Spojení věci
§ 112
(1) V zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společné-
mu řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvi-
sí nebo se týkají týchž účastníků.
(2) Jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se
ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci sou-
dem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.
§ 113
(1) S řízením o rozvod manželství je spojeno řízení o úpravu
- 37 -
poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po
rozvodu.
(2) S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o výchově
a výživě nezletilého dítěte.
Příprava jednání
§ 114
(1 ) Jednání připraví předseda senátu tak, aby bylo možno roz-
hodnout o věci zpravidla při jediném jednání.
(2) Za tím účelem předseda senátu
a) zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě před-
běžně o smírné vyřešení případu, přičemž může požádat o součin-
nost společenskou organizaci;
b) zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení, a dbá o odstranění ne-
dostatků a neúplností v návrzích účastníků;
c) zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy,
a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím do-
žádaného soudu;
d) činí jiné vhodná opatření.
Jednání
§ 115
(1) K projednání věci samé nařídí předseda senátu jednání, k ně-
muž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba.
(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli do-
statek času k přípravě, zpravidla nejméně pět dnů přede dnem, kdy se
jednání má konat.
- 38 -
§ 116
(1) Jednání je veřejné. Soud dbá o to, aby poskytl občanům co
nejširší příležitost k účasti na něm. Ve vhodných případech organi-
zuje účast na jednáni ve spolupráci se společenskými organizacemi.
(2) Veřejnost může být pro celé jednáni nebo pro jeho část vy-
loučena, jen kdyby veřejné projednáni věci ohrozilo státní, hospodář-
ské nebo služební tajemství, důležitý zájem účastníků řízení nebo
mravnost. Soud však může v takovém případě povolit jednotlivým obča-
nům, aby byli při jednáni přítomni, ale musí je poučit o trestních
následcích porušení tajemství.
(3) I když veřejnost nebyla vyloučena, může soud odepřít pří-
stup k jednání nezletilým a občanům, u nichž je obava, že by mohli
rušit důstojný průběh jednání.
§ 117
(1) Jednání řídí předseda senátu, a to tak, aby přispělo k spra-
vedlivému rozhodnutí, aby splnilo výchovný účel a aby probíhalo dů-
stojně a nerušeně. Činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu
jednání a zdárné provedení důkazů; dbá přitom také o to, aby svědci,
kteří dosud nebyli vyslechnuti, nebyli přítomni jednání.
(2) Kdo nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil
při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
§ 118
(1) Po zahájení jednání přednesou nebo doplní účastníci své ná-
vrhy a předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání.
(2) Další průběh jednání určuje předseda senátu podle okolnos-
tí případu. S jeho souhlasem může zástupce kolektivu pracujících vy-
jádřit mínění tohoto kolektivu o projednávané věci.
- 39 -
(3) Na závěr mohou účastníci shrnout své návrhy a vyjádřit
se k dokazování i k právní stránce věci.
§ 119
(1 ) Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které
musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí předseda senátu
zpravidla den, kdy se bude konat nové jednání.
(2) Na začátku nového jednání sdělí předseda senátu obsah před-
nesů a provedených důkazů.
Hlava druhá
DOKAZOVÁNÍ
Důkazní povinnost
§ 120
(1) Soud dbá o to, aby skutečný stav věci byl zjištěn co nej-
úplněji. Rozhoduje, které z navrhovaných důkazů je třeba provést,
a provede i jiné důkazy, než jsou navrhovány.
(2) Účastníci jsou povinni označit důkazy, jimiž lze objasnit
skutečný stav věci.
§ 121
Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé sou-
du z jeho činnosti, jakož i Československé právní předpisy uveřejně-
né nebo oznámené ve Sbírce zákonů Československé socialistické re-
publiky.
Provádění důkazů
§ 122
(1 ) Dokazování provádí soud při jednání.
- 40 -
(2) Je-li to účelné, může být o provedení důkazu dožádán ji-
ný soud nebo předseda senátu může důkaz z pověření senátu provést
mimo jednání. Účastníci mají právo být přítomni u takto prováděné-
ho dokazování. Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit.
(3) Senát může vždy rozhodnout, aby provedené důkazy byly do-
plněny nebo před ním opakovány.
§ 123
Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem
důkazům, které byly provedeny.
§ 124
Dokazování je třeba provádět tak, aby bylo šetřeno státní, hos-
podářské a služební tajemství a státem uznávaná povinnost mlčenlivos-
ti. V těchto případech je možno provést výslech jen tehdy, jestliže
vyslýchaného zprostil povinnosti zachovat tajemství nebo mlčenlivost
příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost. To plutí
přiměřeně i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem.
Důkazní prostředky
§ 125
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit
skutečný stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprá-
vy a vyjádření orgánů a organizací, listiny, ohledání a výslech účast-
níků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
§ 126
(1) Každý občan je povinen dostavit se na předvolání k soudu
a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat.