FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
90
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění občanského soudního řádu ze dne 4. prosince 1963
č. 99 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem
ze dne 6. dubna 1967 č. 36 Sb., zákonem ze dne 18. prosince
1969 č. 158 Sb., zákonem ze dne 26. dubna 1973 č. 49 Sb.,
zákonem ze dne 26. března 1975 č. 20 Sb. a zákonem ze dne
10. listopadu 1982 č. 133 Sb.
Občanský soudní řád
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava první
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občan-
ském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv
a oprávněných zájmů občanů a organizací, jakož i výchova k zachovává-
ní zákonů a pravidel socialistického soužití, k čestnému plnění povin-
ností a k úctě k právům spoluobčanů.
§ 2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spo-
ry, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně, a
zaměřují svou činnost k tomu, aby právní vztahy odpovídaly zákonům,
aby nedocházelo k porušování zájmů společnosti ani práv občanů a aby
práv nebylo zneužíváno na úkor společnosti nebo jednotlivce.
- 2 -
§ 3
Občanské soudní řízení je jednou ze záruk socialistické zákon-
nosti a slouží jejímu upevňování a rozvíjení. Každý má právo dovolat
se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
§ 4
Občanské soudní řízení probíhá za účasti pracujících, která je
zajištěna zejména účastí národních výborů a společenských organiza-
cí na řízení, veřejností řízení a spoluprací soudů s ostatními orgá-
ny socialistického státu a se společenskými organizacemi.
§ 5
Soudy poskytují občanům i organizacím poučení o jejich právech
a povinnostech, pomáhají jim při uplatnění jejich práv a dbají vše-
stranně o to, aby nikdo pro nedostatek právních znalosti neutrpěl
újmu.
§ 6
V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi, kteří se účast-
ní řízení, tak, aby byl co nejúčelněji zjištěn skutečný stav věci
a aby ochrana práv byla rychlá a účinná.
Hlava druhá
SOUDY
Pravomoc
§ 7
(1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy
věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a
družstevních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozho-
dují o nich jiné orgány.
- 3 -
(2) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soud-
ním řízení, jen stanoví-li to zákon.
§ 8
Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgá-
nu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení
s konečnou platností vyřešena.
Příslušnost
§ 9
K řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.
§ 10
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okres-
ních soudů a proti rozhodnutím státních notářství.
§ 11
(1) Řízení se koná u toho soudu, který je místně příslušný.
Příslušnost se určuje podle okolností, které tu jsou v době zahá-
jení řízení, a trvá až do jeho skončení.
(2) Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení ko-
nat u kteréhokoli z nich.
(3) Jde-li o věc, která patří do pravomoci československých
soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjis-
tit, určí Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, kte-
rý soud věc projedná a rozhodne.
§ 12
(1) Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci
- 4 -
jsou vyloučení (§ 14 ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož
stupně.
(2) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z dů-
vodu vhodnosti.
(3) o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společ-
ně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Je-li jeden z těchto soudů na území české socialistické republiky
a druhý na území Slovenské socialistické republiky, rozhoduje o při-
kázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.
§ 13 - zrušen
Vyloučení soudců
§ 14
(1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k je-
jich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti.
(2) U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří roz-
hodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li
o rozhodování o stížnosti pro porušení zákona.
§ 15
(1) Jakmile se soudce dozví o skutečnostech, pro které je vy-
loučen, oznámí to neprodleně předsedovi soudu. V řízení může zatím
učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) Účastníci mají právo vyjádřit se o osobách soudců; skuteč-
nosti, pro které je soudce vyloučen, jsou povinni sdělit neprodleně.
§ 16
(1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud
- 5 -
v senátě. O vyloučení soudců nejvyšších soudů republik a Nejvyš-
šího soudu Československé socialistické republiky rozhodne jiný se-
nát téhož soudu.
(2) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, určí mís-
to něho předseda soudu jiného soudce,nebo přikáže věc jinému sená-
tu.
§ 17
O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný pracovník soudu,
jakož i znalec nebo tlumočník, platí tato ustanovení přiměřeně; roz-
hoduje o tom předseda senátu.
Hlava třetí
ÚČAST NA ŘÍZENÍ
Účastníci
§ 18
Účastnici mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Ma-
ji právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen za-
jistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv.
§ 19
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost
mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
§ 20
Každý může před soudem jako účastník samostatně jednat (proces-
ní způsobilost ) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úko-
ny nabývat práv a brát na sebe povinnosti.
- 6 -
§ 21
(1) Za československou organizaci jedné před souden její pra-
covník. Není-li statutárním zástupcem, musí prokázat, že je pověřen
za organizaci jednat.
(2) Za stát před soudem jedná pracovník toho státního orgánu,
jehož se věc týká, nebo pověřený pracovník jiného státního orgánu.
Zástupci účastníků
a) na základě zákona
§ 22
Občan, který nemůže před soudem jednat samostatně, musí být za-
stoupen svým zákonným zástupcem.
§ 23
Vyžadují-li to okolnosti případu, může soud rozhodnout, že ten,
kdo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v ří-
zení zastoupen svým zákonným zástupcem, i když jde o věc, v níž by
jinak mohl jednat samostatně.
b) na základě plné moci
§ 24
Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvo-
lí. V téže věci může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce.
§ 25
(1) Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Plnou moc
udělenou advokátu nelze omezit.
- 7 -
(2) Advokát je povinen účelně využívat všech zákonem připuště-
ných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci účastníku, jejž
zastupuje.
(3) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem jako
dalším zástupcem.
§ 26
(1) Odborová nebo družstevní organizace může v řízení zastupo-
vat účastníka, který je jejím členem.
(2 ) Převezme-li tato organizace zastoupení, pověří některého
ze svých členů nebo pracovníků, aby za zastoupeného jejím jménem
jednal.
§ 27
(1) Účastník se může dát zastoupit také kterýmkoliv občanem
způsobilým k právním úkonům. Tento zástupce může jednat jedině osob-
ně.
(2) Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští,
jestliže by odporovalo pravidlům socialistického soužití.
§ 27a
Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou probírány skuteč-
nosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát,
který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advoká-
tů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v před-
pisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich sezna-
my. Jinak může být zástupcem účastníka v takovém řízení jen osoba,
která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.
- 8 -
§ 28
(1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně
do protokolu plnou moc buč pro celé řízení nebo jen pro určité úkony.
(2) Plnou moc udělenou pro celé řízení nelze omezit. Zástupce,
jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které
může v řízení učinit účastník.
(3) Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem
jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem
oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly
oznámeny soudem.
c) na základě rozhodnutí
§ 29
(1) Není-li zastoupen ten, kdo nemůže před soudem samostatně
jednat, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí
z prodlení.
(2) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustano-
vit opatrovníka také účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se ne-
podařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stížen dušev-
ní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
§ 30
(1) Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobo-
zen od soudních poplatků, může být na jeho žádost ustanoven zástup-
ce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.
(2) Má-li předseda senátu za to, že je třeba v případech uvede-
ných v odstavci 1 ustanovit zástupcem advokáta, oznámí to vedoucímu
advokátní poradny, který zástupce ustanoví.
- 9 -
§ 31
(1) Ustanovený zástupce mé stejné postavení jako zástupce na
základe plné moci pro celé řízení, pokud nebyl ustanoven jen pro
určité úkony.
(2) Byl-li zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení
jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.
Účast národního výboru a společenské organizace
§ 32
Má-li národní výbor za to, že to vyžaduje zájem společnosti,
může podat návrh na zahájení řízení nebo může kdykoli do řízeni
vstoupit. Návrh na zahájení řízení však nemůže podat, jde-li o ry-
ze
osobní právo občana.
§ 33
(1) V zájmu společnosti může společenská organizace na zákla-
dě rozhodnuti toho svého orgánu, který je k tomu povolán, kdykoli
vstoupit do řízení zahájeného u soudu.
(2 ) Nejsou-li podmínky pro vstup společenské organizace do ří-
zení splněny, soud její účast na řízení nepřipustí.
§ 34
(1) Národní výbor nebo společenská organizace mají v řízeni
právo vyjádřit se k věci, uvádět skutečnosti potřebné ke správné-
mu zjištění skutkového stavu, navrhnout důkazy a podávat opravné
prostředky; jsou oprávněny i k jiným úkonům, které může vykonat
účastník řízení, pokud nejde o úkony, k nimž je oprávněn jen účast-
ník právního vztahu.
- 10 -
(2) Vstoupí-li národní výbor nebo společenská organizace do
řízení nebo podá-li národní výbor návrh na zahájení řízení, jedná
za ně před soudem jejich člen nebo pracovník, který tím byl pověřen.
Účast prokurátora
§ 35
(1) Má-li prokurátor za to, že to vyžaduje zájem společnosti
nebo ochrana práv občanů, může podat návrh na zahájení řízení nebo
může kdykoli do řízení vstoupit. Návrh na zahájení řízení může podat
i v případě, kde by jinak muselo předcházet rozhodčí nebo smírčí ří-
zení.
(2) Prokurátor je v řízení oprávněn ke všem úkonům, které může
vykonat účastník řízeni, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen
účastník právního vztahu. Nemůže však podat návrh na zahájení řízení,
jde-li o ryze osobni právo občana.
(3) Prokurátor vystupuje jako strážce socialistické zákonnosti
v občanském soudním řízeni, které bylo zahájeno k jeho návrhu nebo
do kterého vstoupil podle odstavce 1, nebo které bylo zahájeno k je-
ho návrhu podle jiného zákonného ustanovení, +) ač není účastníkem
právního vztahu, který je předmětem řízeni.
+) § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku.
§ 62 zákona o rodině.
§ 213 odst. 2 zákoníku práce.
§ 129 odst. 2 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech,
zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.
§ 87 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
- 11 -
Hlava čtvrtá
ÚKONY SOUDU A ÚČASTNÍKŮ
Úkony soudu
§ 36
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Všich-
ni soudci jsou si při rozhodování rovni.
(2) Senát jedné a rozhoduje
a) ve věcech pracovních,
b) ve věcech rodinných,
c) ve věcech ochrany osobnosti podle ustanovení § 11 a násl.občanské-
ho zákoníku a o návrzích na opravu nepravdivých údajů podle usta-
novení § 20 zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostat-
ních hromadných informačních prostředcích,
d) o návrzích prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu
připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zá-
koníku,
e) o návrzích na náhradu škody podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpověd-
nosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho ne-
správným postupem,
f) v jiných věcech, kde to stanoví zákon.
(3) Předseda senátu jedné a rozhoduje jako jediný soudce (sa-
mosoudce ) o ostatních věcech vyplývajících z občanskoprávních vzta-
hů a vztahů družstevních, a v dalších věcech, které projednávají sou-
dy. Stanoví-li to zákon, jedná a rozhoduje jako samosoudce i ve vě-
cech uvedených v odstavci 2.
(4) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat před-
seda senátu jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoud-
ce i jiný soudce z povolání. Předsedovi senátu (jinému soudci z po-
volání ) přísluší ve všech těchto případech práva, která jsou vyhra-
zena senátu.
(5) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání sám
provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje.
- 12 -
§ 37
(1) Senát rozhoduje po poradě za přítomnosti zapisovatele; ni-
kdo jiný nesmí být poradě přítomen.
(2) K rozhodnutí je třeba většiny hlasů, přičemž hlasovat jsou
povinni všichni členové senátu. Hlasování řídí předseda senát. Mlad-
ší soudci hlasují před staršími, předseda senátu hlasuje poslední.
§ 38
Aby se vytvořily předpoklady pro účinný výchovný vliv řízení,
může soud jednat i mimo budovu soudu na pracovištích nebo na jiných
vhodných místech.
§ 39
(1) Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi
nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu pro-
vést nelze, provede na dožádáni jiný okresní soud.
(2 ) Nemůže-li dožádaný soud provést úkon ve svém obvodu, postou-
pí dožádání soudu, v jehož obvodu je možno úkon provést, je-li mu
tento soud znám; jinak dožádání vrátí.
(3) Úkony dožádaného soudu provádí soudce z povolání; má přitom
práva a povinnosti předsedy senátu.
§ 40
(1) O úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí do-
kazování, se sepisuje protokol. V protokolu se zejména označí projedná-
vaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazováni a uvede se
obsah přednesů a výroky rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, mu-
sí mít též jeho náležitosti.
- 13 -
(2) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-
li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen
senátu. Byl-li uzavřen smír, podepisuji protokol také účastnici. Pro-
tokol o hlasování podepisuji všichni členové senátu a zapisovatel.
(3) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřej-
mé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplně-
ní protokolu a o námitkách proti jeho znění.
Úkony účastníků
§ 41
(1) Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud
zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu.
(2) Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon
nesprávně označen.
(3) Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči soudu je účinný
také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm
v řízení dozvěděli.
§ 42
(1) Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu nebo te-
legraficky. Telegraficky učiněné podání obsahující návrh ve věci sa-
mé je třeba písemně nebo ústně do protokolu doplnit nejpozději do tří
dnů.
(2) Každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu
a postoupit je bez průtahu příslušnému soudu. Takové podání má tytéž
účinky, jakoby se stalo přímo u příslušného soudu.
(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další ná-
ležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je
činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datová-
no. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s pří-
lohami, tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník
- 14 -
dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.
§ 43
(1 ) Předseda senátu se během řízení staro o to, aby nesprávné
nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno. Poučuje účastníky
také, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo do-
plněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud říze-
ní zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen.
§ 44
(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudní-
ho spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpi-
sy a opisy.
(2) Někomu jinému než účastníku může předseda senátu povolit
nahlížet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy, jsou-li pro to
vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny.
Doručování
§ 45
Doručuje se zpravidla poštou. Soud může však podle okolností
doručit písemnost sám nebo prostřednictvím místního národního výbo-
ru anebo orgánu Veřejné bezpečnosti a v případech stanovených zvláštní-
mi předpisy i prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.
§ 46
(1 ) Adresátu lze doručit písemnost v bytě, na pracovišti nebo
kdekoli bude zastižen.
- 15 -
(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení
zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo
v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna
obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, ulo-
ží se písemnost na poště nebo u místního národního výboru a adresát
se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Písemnost se
považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o ulo-
žení nedozvěděl.
(3) je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, kte-
rý má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.
§ 47
(1) Do vlastních rukou je třeba doručit písemnosti, u nichž tak
stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.
(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlast-
ních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí
jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit zno-
vu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o do-
ručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u míst-
ního národního výboru a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Ne-
vyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se po-
slední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl.
§ 48
(1) Písemnosti, které jsou určeny orgánům nebo organizacím, do-
ručují se pracovníkům oprávněným za orgány nebo organizace přijímat
písemnosti. Není-li jich, doručuje se písemnost, která je určena do
vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za orgán nebo organizaci jed-
nat, ostatní písemnosti kterémukoli jejich pracovníku, který písem-
nosti přijme.
- 16 -
(2) Písemnosti určené advokátům se doručují advokátní porad-
ně, i když jde o doručení do vlastních rukou.
§ 49
(1) Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, do-
ručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osob-
ně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale
i
jemu.
(2) Kdyby doručování účastníku bylo spojeno s obtížemi nebo
s průtahy, může mu předseda senátu uložit, aby si zvolil pro přijí-
mání písemností zástupce, jemuž lze bez obtíží a průtahů doručovat.
Nezvolí-li si ho, budou pro něho písemnosti ukládány u soudu s účin-
ky doručení; o tom je třeba účastníka poučit.
(3) Usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku neznámého poby-
tu se doručí jedině ustanovenému opatrovníku.
§ 50
Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je písemnost
doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; o tom musí být adre-
sát poučen doručovatelem.
Předvolání a předvádění
§ 51
Předvolání k soudu se děje zpravidla písemně a v naléhavých
případech i telegraficky nebo telefonicky. Předvolat lze i ústně
při jednání, u něhož je předvolaný přítomen.
§ 52
(1) V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu
- 17 -
nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže
o možnosti předvedení předvolaného poučil.
(2) O předvedení požádá soud příslušný orgán Veřejná bezpeč-
nosti; jde-li o nezletilého, požádá soud tento orgán o předvedení
jen tehdy, nelze-li předvedení zajistit jinak. O předvedení vojá-
ků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů požádá soud je-
jich náčelníka.
(3) Náklady předvedení hradí ten, kdo je předváděn.
Pořádkové opatření
§ 53
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se
nedostaví k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší
pořádek nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může předseda sená-
tu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 500 Kčs, a jde-li
o nesplnění povinností uvedených v § 294 a 295, do výše 1000 Kčs.
(2) Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně,
a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozděj-
ší chování toho, jemuž byla uložena.
(3) Pořádkové pokuty připadají státu.
§ 54
Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může předseda senátu vykázat
z místa, kde se jedná. Je-li vykázán účastník, může být jednáno
dále v jeho nepřítomnosti.
Lhůty
§ 55
Nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, urči ji,
- 18 -
jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může
předseda senátu též prodloužit.
§ 56
(1) Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem
řízení nebo způsobilost jednat před soudem.
(2) Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník,
zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová
lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili.
§ 57
(1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnos-
ti určující počátek lhůty.
(2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynu-
tím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke
skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posled-
ním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svá-
tek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
(3) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon
u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
§ 58
(1) Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho
zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úko-
nu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpad-
nutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
(2) Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek ná-
vrhu, aby bylo prominuto zmeškáni lhůty.
- 19 -
ČÁST DRUHÁ
ČINNOST SOUDU
PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Hlava první
PŘEDCHÁZENÍ SPORU
Společná ustanovení
§ 59
(1) Kterýkoliv okresní soud bez zřetele k tomu, zda by byl ve
věci příslušným, působí k tomu, aby nedošlo ke sporu. Využívá k to-
mu vhodných prostředku.
(2) Tuto činnost provádí předseda senátu; senát svolá jen teh-
dy, považuje-li to vzhledem k okolnostem případu za vhodné.
§ 60
Při předcházení sporu postupuje soud co nejúčelněji a bez všech
formalit. Na účastníky působí především výchovně; jejich součinnost
nebo přítomnost nelze žádným způsobem vynucovat.
§ 61
Lze-li soudnímu sporu předejít účinněji jiným způsobem než čin-
ností soudu, zejména působením společenských organizací na účastníky,
učiní soud za tím účelem potřebná opatření.
Pohovory
§ 62
Předseda senátu pozve na návrh k pohovoru toho, kdo neplní do-
brovolně své povinnosti vyplývající ze vztahů, o nichž může být
- 20 -
rozhodováno v občanském soudním řízeni. Iluze tak učinit i bez ná-
vrhu.
§ 63
(1) Při pohovoru se proberou okolnosti případu za účasti toho,
kdo pohovor navrhne, popřípadě i za účasti zástupců kolektivu pra-
cujících.
(2) Ukáže-li se, že občan porušil své povinnosti, vysvětlí mu
předseda senátu, v čem jeho povinnosti záleží, poukáže na následky
jejich neplnění z hlediska zájmů společnosti a spoluobčanů a vyzve
jej, aby nadále své povinnosti plnil a napravil, co bylo zanedbáno.
§ 64
(1) Přislíbí-li občan před soudem, že nebude své povinnosti
nadále porušovat, soud se po uplynuti přiměřené doby zpravidla pře-
svědčí, jak občan svůj přislib plní.
(2) Zjistí-li soud, že občan svůj přislib neplní, požádá o sou-
činnost společenskou organizaci nebo učiní jiná vhodná opatření.
Upozorněni
§ 65
(1) Zjistí-li soud při plnění svých úkolů v činnosti některé
organizace nebo orgánu nedostatky, jež vedly nebo by mohly vést
k ohrožení nebo porušení práv někoho jiného a popřípadě i ke vzni-
ku sporu, upozorní na to organizaci (orgán ), u které nedostatek
zjistil.
(2) V upozornění uvede soud, o jaké nedostatky nebo závady jde
a z čeho Vyplývají. Poučí v něm organizaci (orgán ) také o jejích
povinnostech podle § 66.