- 66 -
tých jednotek a celých technologických komplexů.
V rámci programu vývoje robotů bylo již dosaže-
no konkrétních výsledků zejména ve spolupráci ČSSR a
SSSR, kde byla v roce 1982 ukončena první etapa spolu-
práce postavením a odzkoušením tří typů robotů:
MTL 10 - automatického manipulátoru s programovým ří-
zením pro vybírání odlitků ze strojů pro li-
tí pod tlakem;
UM 160 - automatického manipulátoru s programovým ří-
zením pro obsluhu obráběcích strojů;
AM 5 - průmyslového robota /manipulátoru pro obslu-
hu tvářecích strojů/.
Vývoj průmyslového robota MTL 10 se uskutečnil ve
spolupráci VUKOV Prešov a NIISL Oděsa podle kontraktu
č. 60274 uzavřeného prostřednictvím PZO Polytechna a
V/O Vneštechnika. Cílem vývoje bylo zabezpečení vhodné-
ho prostředku operační manipulace pro pracoviště tlako-
vého lití se zavírací silou do 4 MN. V roce 1982 byly
provedeny experimentálně -průmyslové zkoušky v závodě
METALIS Nejdek za účasti sovětských odborníků. Výsled-
ky zkoušek ukázaly, že bylo dosaženo všech plánovaných
technicko-ekonomických parametrů. Na základě výsledků
zkoušek byl prototyp průmyslového robota s typovým ozna-
čením MTL 10 schválen a doporučen pro sériovou výrobu.
Bude dodáván zejména pro zabezpečení potřeb čs. podniků
a na vývoj do SSSR.
Vývoj průmyslového robotu UM 160 byl realizován
ve spolupráci VUKOV Prešov a ENIMS Moskva na základě
kontraktu č. 60270 uzavřeného prostřednictvím PZO Poly-
techna a
V/O Vneštechnika v rámci řešení státních výz-
kumných úkolů P 15- 124-062 s názvem "Typová řada průmys-
lových robotů a manipulátorů" /do r. 1980/ a A 07-124-
102 "Adaptivní roboty a unifikované manipulátory" /od
r. 1981/. Cílem společného vývoje bylo zabezpečení vhod-
- 67-
ného prostředku operační manipulace pro obrábění hří-
delových součástek vyšší hmotnosti, který by vyhovoval
pro různé typy výroby od
maloseriové až po hromadnou.
Uvedený záměr se v plné míře podařilo splnit. V
rámci pracovního plánu VTS a ENIMS Moskva byly v roce
1982 realizované poloprovozní zkoušky prototypu průmyslo-
vého robota typu UM 160 v komplexu " robot-zařízení " v
závodě ZTS Bardejov za učasti sovětských odborníků. Na
základě vykonaných zkoušek byl v souladu se závěry ko-
mise pro schvalovací řízení prototyp průmyslového robo-
ta typu UM 160 schválen a doporučen pro sériovou výrobu
s cílem plnění závěrů z koordinace národohospodářských
plánů a dohod o mnohostranný a dvoustranné specializaci
výroby a z nich vyplývajících dodávek průmyslových robo-
tů a manipulátorů do SSSR.
Vývoj průmyslového robota AM 5 byl prováděn ve spo-
lupráci VUKOV Prešov a ENIKMAŠ Voroněž na bázi kontrak-
tu č.60277 uzavřeného prostřednictvím PZO Polytechna a
V/O Vneštechnika. Cílem společného vývoje automatického
manipulátoru Ml 5 bylo zabezpečení vhodného manipulační-
ho prostředku na obsluhu výstředníkových lisů s jmenovi-
tou tvářecí silou 1600 kN.
V rámci pracovního plánu se uskutečnily v r. 1982 po-
loprovozní zkoušky prototypu průmyslového robota a ozna-
čením AM 5 v komplexu "robot lisovací zařízení "v závo-
dě SANDRIK Hodruša-Hamry. Zkoušky prokázaly, že průmys-
lový robot typu AM 5 se svými technickými parametry řadí
mezi porovnatelné výrobky světové úrovně a že respektuje
požadavek použití tohoto prostředků k lisům produkce ČSSR
a SSSR. Na základě úspěšně vykonaných zkoušek prototypu
bylo komisí pro schvalovací řízení doporučeno, aby tento
PR byl zařazen do sériové výroby s cílém zabezpečení po-
třeb ČSSR a plnění závazků z koordinace národohospdář-
ských plánů a dohod o mnohostranné a dvoustranné specia-
- 68 -
lizácii výroby a z nich vyplývajících dodávek PRaM
do SSSR.
V rámci mnohostranné spolupráce při řešení té-
matu "Vývoj průmyslového robota pro svářečskou výro-
bu" se VUKOV Prešov aktivně zapojil do plnění úkolu
"Vývoj robotizovaného pracoviště na bázi manipulátoru
svářecího nástroje s antropomorfní kinematikou". Při
realizaci tohoto úkolu byl ukončen vývoj průmyslové-
ho robota PR 32 E ve funkci nosiče hořáku a řídícího
systému RS 3 v universálním nasazení ve VUKOVu také
úspěšně proběhla jejich základní prověrka v robotizo-
vaném komplexu pro obloukové sváření.
Čs.-sovětská spolupráce ve vývoji robotů bude po-
kračovat ve společné projektové, konstrukční a techno-
logické kanceláři "ROBOT", která se zřizuje ve Výzkum-
ném ústavu kovoprůmyslu v Prešově a stane se jedním z
center pro realizaci mnohostranného programu členských
států RVHP v oblasti vývoje a výroky průmyslových ro-
botů. V roce 1982 VUKOV jako koordinační pracoviště
RVHP již zabezpečil zpracování 3 technických předpi-
sů, jmenovitě
- nomenklatury a technických parametrů hydraulic-
kých a pneumatických pohonů pro kompletaci průmyslo-
vých robotů;
- nomenklatury a doplňkových technických požadav-
ků na elektropohony průmyslových robotů;
- návrhu nomenklatury základního technologické-
ho zařízení pro kompletaci technologických modulů
"stroj-robot".
Všechny tyto návrhy byly schváleny na zasedání
zmocněnců pro robototechniku spolupracujících států
koncem října 1962 v Moskvě. V Radě hlavních konstruk-
térů průmyslové robotechniky RVHP se VUKOV Prešov ak-
tivně zúčastnil zpracování koncepce rozvoje robotech-
- 69 -
niky, sestavení souhrnné nomenklatury průmyslových ro-
botů a jejich modulů, unifikovaných uzlů a součástí.
Pokud jde o formy a metody vědeckotechnické spo-
lupráce, stále výrazně převládá nezávazná a málo účin-
ná koordinace, zatímco s využitím progresivních forem
/společné řešení, smluvní kooperace, mezinárodní ko-
lektivy a laboratoře, mezinárodní vědeckotechnické or-
ganizace včetně vědecko-výrobních sdružení/ se podle
odhadu nerealizuje ani 20 % spolupráce. Při tom zku-
šenosti ukazují, že nové formy a metody spolupráce,
hlavně smluvní kooperace, jsou velmi spolehlivé a účin-
né, zabezpečují efektivní dělbu práce ve výzkumu a vý-
voji, včasné a kvalitní plnění převzatých závazků i
vzájemné předení dosažených výsledků.
Tak například v roce 1981 byl v Čs vagónkách ús-
pěšně zakončen společný vývoj ČSSR-NDR osobního želez-
ničního podvozku pro rychlosti do 200 km/hod., prová-
děný na základě kontraktu mezi PZO Polytechna a AHU
Maachinenexport. Byly schváleny výkresy pro sériovou
výrobu podvozku, který splňuje stanovené technické po-
žadavky, vyhovuje národním i mezinárodním předpisům
a vykazuje vysoká technicko-ekonomické provozní para-
metry. Doba vývoje byla spoluprací zkrácena o 2 roky,
na vývojových nákladech bylo uspořeno 60 %. Výroba pod-
vozku, se připravuje a bude zahájena v NDR v roce 1983
a v ČSSR po roce 1985.
V roce 1981 byla také zakončena první etapa spo-
lupráce Výzkumného ústavu vlnařského Brno a CNIIŠ Mosk-
va v oblasti Čištění odpadních vod podle kontrakte č.
70319 mezi PZO Polytechna a
V/O Vneštěchnika. Na zákla-
de provedeného výzkumu byla vyvinuta flotační techno-
logie čistění odpadních vod z vlnařských bareven,která
zajišťuje vynikající výsledky jak z hlediska odstraně-
ní znečištění, tak i zbytkového zabarvení odpadní vody,
kterou je možno použít po předúpravě v regeneračním
- 70 -
stupni znovu ve výrobě. Realizace této technologie
je připravována v n. p. Textilana, závoď Nové Měs-
to pod Smrkem při využití tuzemského zařízení SONO-
FLOT.
Podle smlouvy mezi PZO Polytechna a V/O Vneštěch-
nika byl v roce 1981 zakončen také úkol "Vývoj a za-
vedení metalokeramických sběračů elektrických stejno-
směrných hnacích kolejových vozidel". Výsledkem spolu-
práce je nové metalokeramické obložení, které se plně
vyrovná měděnému a navíc snižuje opotřebení trolejové-
ho drátu a dále pak doporučení pro použití metalokera-
mických lišt na osobních a vysokovýkonných elektric-
kých lokomotivách s napájecím napětím 3 kV ve smíše-
ném provozu s uhlíkovými lištěmi. Spoluprací bylo zkrá-
ceno období vývoje a v ČSD uspořeny náklady na vývoj ve
výši téměř 1 mil. Kčs.
V rámci mnohostranné spolupráce při řešení problé-
mu komplexního využití dřevní hmoty byl v roce 1982 u-
končen vývoj a ověřování prototypů zařízení pro obrá-
bění dřeva laserem. Tento komplex, který byl vyvinut
na základě kooperační smlouvy mezi Státním dřevařským
výskumným ústavem Bratislava a podnikem Carl Zeis Jena
se skládá z koordinátového stolu a plné automatizova-
né řídící jednotky, vyvinuté a vyrobené v ČSSR a lase-
rové jednotky o výkonu 220 W vyvinuté v NDR, Při pro-
totypových zkouškách se potvrdilo, že zařízení může s
velkou přesností a s vysokou výkonností řezat a obra-
bět dřevo, kartony, textilní materiály a v určité mí-
ře i kovy. Jako příklad efektivnosti využití této tech-
niky je možno uvést výrobu razníc na kartónové obaly
v n. p. Gráfobal Skalice, při které bylo dosaženo tři-
náctinásobného zvýšení produktivity práce a snížení
Výrobních nákladů o 65% při zvýšené kvalita a život-
nosti raznic. Podle průzkumu trhu si odhaduje roční
minimální odbyt těchto laserových zařízení, které se
- 71 -
mají vyrábět v kooperaci podniků z ČSSR a NDR počí-
naje rokem 1986 na 80 - 100 kompletů, což při ceně
cca 2,5 mil. Kčs představuje roční objem zahraniční-
ho obchodu ve výši 250 mil. Kčs. Pokud jde o efektiv-
nost vývozu, je možno uvést, že zatím byly prodány dva
prototypy koordinátového stolu americké firmě CRL,při-
čemž byla dosažena kilogramová cena přesahující 40 US
dolarů. Celé zařízení se bude vyrábět s využitím domá-
cí materiálové a součástkové základny ČSSR a NDR bez
nároků na dovoz.
Souběžně se spoluprací v oblasti výzkumu a vývo-
je probíhá vědeckotechnická spolupráce i v dalších ob-
lastech, jako je příprava a zvyšování kvalifikace vě-
deckých a technických kádrů, spolupráce při zásobová-
ní výzkumu a vývoje unikátními a těžko dostupnými de-
ficitními přístroji a materiály, spolupráce v technic-
ké normalizaci, v oblasti vynálezectví a zlepšovatel-
ského hnutí a ochrany průmyslových práv a v oblasti
vědeckotechnických informací. Jednotný systém vědec-
kých a technických informací členských států RVHP,je-
den z největších svého druhu na světě, dnes zahrnuje
sedm mezinárodních specializovaných informačních a
18 mezinárodních odvětvových podsystémů vědeckých a
technických informací prakticky pro všechna odvětví
a obory národního hospodářství. Celý systém pracuje
podle jednotné metodiky připravované v Mezinárodním
centru vědeckých a technických informací členských
států v Moskvě.
Vědecky, technicky a průmyslově nejvyspělejší
členské státy RVHP plní v rámci realizace Komplexní-
ho programu socialistické ekonomické integrace i své
internacionální povinnosti a pomáhají budovat a roz-
víjet výzkumné a vývojové základny Mongolská, Kuby a
Vietnamu.
V období do roku 1980 bylo v Mongolské lidové re-
- 72 -
publice s pomocí členských států RVHP vybudováno a
technicky i kádrově vybaveno celkem 12 vědeckotech-
nických objektů. Čs. strana se do této pomoci v sou-
ladu s uzavřenými mezistátními dohodami aktivně zapo-
jila vybavením;
- komplexní chemicko-technologické laboratoře;
- laboratoře pro kontrolní diagnostiku technického
stavu motorových vozidel;
- centra vědeckých a technických informací MoLR
/společně s SSSR a NDR/.
V ČSSR byly vyškoleny i potřebné vědecké a tech-
nické kádry pro uvedená pracoviště a pro další vědní
a technické obory a čs. specialisté trvale poskytují
technickou pomoc přímo ve výzkumních, vývojových a vý-
robních organizacích MoLR. Obdobná pomoc v přípravě
specialisti byla poskytována i Kubě a Vietnamu.
V současné pětiletce je čs. pomoc vědeckotechnic-
kému rozvoji v Mongolské lidové republice zaměřena pře-
devším na bezplatnou dodávku přístrojů, zařízení a ma-
teriálů čs. výroby pro nově budovanou Ústřední lékařskou
laboratoř MoLR, na bezplatné dodávky některých druhů
zařízení, přístrojů a materiálů, potřebných pro další
rozvoj tří vědeckotechnických pracovišť vybudovaných
s čs. pomocí v uplynulém období, na odbornou přípra-
vu mongolských kádrů pro všechna uvedená pracoviště,
na školení dalších mongolských kádrů v ČSSR a na vysí-
lání čs. odborníků k poskytování technické pomoci v
MoLR zejména v oblasti geologie, kožedělného a obuv-
nického průmyslu a výroby cementu.
Vědeckotechnická spolupráce a Kubánskou republi-
kou pokračuje v dosavadních prioritních oborech národ-
ního hospodářství a přihlíží i k čs. účasti na vybra-
ných programech mnohostranného Plánu urychleného roz-
voje vědy a techniky Kuby. Je orientována zejména na
- 73 -
geologický průzkum, důlní těžbu, metalurgii barev-
ných kovů, energetiku, stavebnictví a výrobu staveb-
ních hmot, cukrochemický komplex, zemědělství a na
vybrané obory strojírenství /zejména cukrovarnické
strojírenství/ a lehkého průmyslu /zejména výroba obu-
vi a textilu/.
Vědeckotechnická spolupráce s Vietnamskou socia-
listickou republikou je zaměřena na nosné obory dlou-
hodobé hospodářské spolupráce mezi oběma státy, tj-
zejména na využití nerostného bohatství VSR včetně po-
souzení možností společného využívání ložisek nerost-
ných surovin obsahujících vzácné zeminy, ve strojíren-
ství na výrobu obráběcích strojů a nářadí, v elektrotech-
nickém průmyslu na výrobu pasivních elektronických prv-
ků, v zemědělství na výrobu základních potravinářských a
technických kultur, ve farmaceutickém průmyslu na využi-
tí rostlinného substrátu VSR, v lehkém průmyslu na pro-
dukci exportu schopných výrobků obuvnických a textilních
atd.
Vědeckotechnické styky ČSSR s průmyslově vyspělými
kapitalistickými státy se uskutečňují v souladu s dlou-
hodobou koncepcí, která obsahuje jednak odborné, jednak
teritoriální zaměření těchto styků.
Vědeckotechnická spolupráce s vyspělými kapitalis-
tickými státy je usměrňována tak, aby v co největší mož-
né míře napomáhala zapojení čs. ekonomiky do mezinárod-
ní dělby práce, našemu vědeckotechnickému rozvoji, spe-
cializaci ve výrobě, vzniknu výrobních kooperací, spolu-
práci na třetích trzích, oslabování politicko-obchodních
omezení a posílení možností čs. vývozu. Je vyvíjena sna-
ha využívat všech forem spolupráce a zaměřit se na její
nejvyšší výslednost. Vědeckotechnické styky ČSSR s prů-
myslově vyspělými kapitalistickými státy jsou rozvíjeny
tak,aby podporovaly mírové soužití a byly rozvíjeny v
- 74 -
súladu s potřebami socialistické integrace.
Ne všechny záměry se daří plnit v celém rozsahu,
protože po nástupu Reaganovy administrativy došlo ke
všeobecnému zhoršení vztahových otázek Východ - Západ,
což se nepříznivé promítlo do celé oblasti vědeckotech-
nické spolupráce s vyspělými kapitalistickými státy.
Projevují se některé diskriminační přístupy, zejména
ze strany členských států NATO v čele s USA.
V těchto podmínkách se projevuje jako jedna z vý-
hodných forem překonávání diskriminačních opatření vyu-
žívání dvoustranných dohod o vědeckotechnické spoluprá-
ci mezi FMTIR a velkými podniky. V současné době je u-
zavřeno 12 dvoustranných smluv mezi FMTIR a špičkovými
podniky z průmyslově vyspělých kapitalistických států,
které mají ve svém oboru vedoucí postavení ve světě a
u nichž se nacházejí zdroje nejnovějších vědeckých a tech-
nických poznatků. Jejich komerčně motivovaného zájmu se
využívá nejen k získávání vědeckotechnických Informací,
nýbrž i k založení systematických styků usměrňovaných
podle našich potřeb. Při touto úsilí hraje důležitou ro-
li součinnost FMTIR s čs. hospodářskými resorty a přede-
vším organizacemi a podniky,které jsou do styků se za-
hraničními podniky v souladu s našimi záměry zapojovány.
Souběžně s problémy, které jsou ze strany KS vytvářeny,
vznikají však i nedostatky na čs. straně.
V radě případů je spolupráce čs. podniky ochotné
přislíbena, ale později, kdy vystupuje do popředí plněni
přijetých závazků, jsou tyto plněny částečně nebo se do-
konce od nich ustupuje. Na čs. straně nemají tyto nedo-
statky politický podtext, jsou většinou technického
cha-
rakteru, jde např. o neujasněnost vlastních záměrů, o změ-
ny v koncepcích rozvoje podniků a oborů a podobně.
Jednou z forem vědeckotechnické spolupráce s průmys-
lové vyspalými kapitalistickými státy je nákup a prodej
- 75 -
licenci. Nákup je zaměřen především na problémy, u kte-
rých by cestou vlastního výzkumu a vývoje docházelo k
časovému i technickému zaostávání za světovou úrovni,
kdy výsledky tuzemských prací jsou nejisté, nebo by pro
dosažení vlastních řešení bylo nutno vynaložit neúměr-
ně vysoké náklady. V současné době je v ČSSR registro-
váno cca.
950 nakoupených a asi 650 prodaných licencí.
Využívání nákupu licenci jako formy mezinárodní děl-
by práce prošlo v minulosti raznými etapami. Projevova-
ly se názory, že čs. výzkumná a vývojová základna je
schopna zabezpečovat veškeré potřeby rozvoje národního
hospodářství vlastními silami, popřípadě jen ve spolu-
práci se zeměmi socialistického tábora. Naopak jiná zjed-
nodušené názory nákup licencí z nesocialistických zemí
povalovaly za všelék pro vyrovnání zpoždění čs. technic-
kého rozvoje za ostatními průmyslově vyspělými státy.
Zkušenosti z předchozích let potvrzují účelnost spo-
lupráce se zeměmi odlišného společenského sřízení na za-
kladě vzájemné výhodnosti v oblasti výměny progresivních
vědeckotechnických poznatků s vyspělými nesocialistický-
mi státy, a to včetně nákupu a prodeje licenci. K posi-
lování pozic vůči kapitalistickým státům ji pak třeba v
současných podmínkách využívat účinnějších forem spolu-
práce socialistických států zejména při nákupu a využí-
vání získaných licencí.
Také v ČSSR vyžaduje širší využívání licencí vytvo-
ření příslušných podmínek. Předpisy FMTIR pro oponentní
řízení u nově navrhovaných státních úkolů RVT /a analo-
gicky u ostatních úkolů RVT/ proto ukládají povinnost
zhodnotit možnost zlákat místo vlastního řešeni hotové
vědeckotechnické poznatky ze socialistických zemí nebo
kapitalistických států. Jde tedy o provedení analýzy
přeď založením vlastního výzkumu a vývoje. Tento základ-
- 76 -
ní předpoklad umožňující ocenění našich možností ve
srovnání s technickou úrovní dosaženou ve světě není
zatím patřičně využíván, což se negativně projevuje ve
vazbě licenčních záměrů na vlastní výzkumné a vývojové
práce. Také zásada, že se licence má stát odrazovým můst-
kem pro další výzkumné a vývojové práce s cílem licenč-
ní výrobu překonat a eventuálně nové lepší výsledky vlast-
ního výzkumu a vývoje prodat zpět do ciziny, je zatím v
Čs. organizacích uplatňována jen
sporadicky.
V ČSSR je dnes pro licence vyčleněno asi 4 % z cel-
kových nákladů na výzkum a vývoj. Nezbytným předpokladem
pro realizaci licencí ve výrobě je však zajištění vyvo-
laných investic, dovozů, komponent apod., jejichž objem
se v našich podmínkách a podle dosavadní praxe odhaduje
asi na sedmi až desetinásobek prostředků vynaložených na
úhradu licenčních poplatků,což podstatně zvyšuje dobu ná-
vratnosti. Přitom se zakoupené licence realizují ve výro-
bě někdy velmi pomalu. Na základě zkušeností z minulých
let jsou proto určovány povinnosti spojené s realizací
vybraných licencí v prováděcím plánu průmyslové výroby
si odbytu a v koordinačním plánu rozvoje vědy a techniky.
Vybrané licence se počínaje r. 1981 plánují jako jmeno-
vitě závazné výrobní úkoly. Tak např. pro rok 1981 by-
ly takto zařazeny úkoly v hodnotě 850 mil. Kčs a pro r.
1982 v hodnotě cca 2,5 mld. Kčs.
Objem devizových prostředků, které jsou pro získá-
ní zahraničních technologií k dispozici v 7. pětiletce,
zásadně neumožňuje zvýšit počet nových licenčních smluv-
mimo jiné i proto, že pokračuje zvyšování světových cen
v důsledku inflačních tendencí a krizových výkyvů v ob-
lasti surovin a energie, V poslední době došlo i k vý-
raznému snížení prostředků na dovoz strojů a zařízení,
omezují se nebo se odkládají některá investiční záměry
a tím se podstatné mění i podmínky pro nákup licencí.
- 77 -
Uvedené skutečnosti byly promítnuty do koncepce zamě-
ření čs. licenční politiky v 7. pětiletce. Nákup li-
cencí musí v současné době,vytvořit předpoklady pro zlep-
šení struktury vzájemné výměny zboží s vyspělými kapi-
talistickými státy, související dovoz orientovat jen na
nezbytné suroviny, komponenty a stroje nejvyšší technic-
ké úrovně s rychlou devizovou návratností. Při vzniku
hospodářských vazeb a vztahů mezi poskytovatelem a na-
byvatelem licence, na kterých je zavedení licenční vý-
roby v převážnů většině případu závislé, se musí dbát
na to, aby neměly dlouhodobý charakter a nepodmiňovaly
licenční výrobu trvalými dovozy surovin a komponent.
Naopak je nutno uzavírat vzájemně vyvážené kooperační
dohody,případně připravit návrh programů, které v reál-
ném čase odstraní nutné dovozy z nesocialistických
ze-
mí s využitím potenciálu čs. výzkumné a vývojové zá-
kladny, přípádně v těsné součinnosti se zeměmi socia-
listického společenství.
Ve druhé polovině roku 1982 byly na základě usnese-
ni XXXVI. zasedání RVHP zahájeny práce na přípravě vě-
deckotechnické spolupráce členských států RVHP po roce
1985. V průběhu roku 1983 proběhnou mnohostranné i dvou-
stranné konzultace k základním otázkám vědeckotechnicko
politiky, budou stanoveny prioritní problémy a úkoly vě-
deckotechnické spolupráce pro příští pětiletku a upřeš-
něny hlavní směry vědeckotechnické spolupráce členských
států RVHP do r. 1990 a na další perspektivu. V roce
1984 budou zahájeny za účasti podniků a organizací výz-
kumné vývojové základný práce na koordinaci planá roz-
voje vědy a techniky členských států Rady na období
1986 - 1990 a na spolupráci bude dokončena prognóza
"Hlavní vědeckotechnické problémy příštích dvaceti
let", která se má stát jedním z výchozích materiálů
pro vypracování návrhu Komplexních programů vědeckotech-
nické spolupráce členských států RVHP do roku 2005. V ro--
- 78 -
ce 1985 budou vzájemné konzultace a koordinace národ-
ních plánů rozvoje vědy a techniky zakončeny sestave-
níma schválením programů a plánů vědeckotechnické spo-
lupráce členských států RVHP na příští pětiletku.
- 79 -
VI. Řízení vědeckotechnického rozvoje
Rozhodující význam pro řízení vědeckotechnické-
ho rozvoje v ČSSR v sedmdesátých letech mělo plenární
zasedání ÚV KSČ v květnu 1974 k vědeckotechnickému roz-
voji. Na základě závěrů a
rezoluce plenárního zasedání
ÚV KSČ byl přijat společný dokument předsednictva ÚV
KSČ a vlády ČSSR zahrnující opatření k zajištění závě-
rů ÚV KSČ k posílení věděckotechnického rozvoje při
zvyšování efektívnosti čs. národního hospodářství.
|
Přijatá opatření zahrnovala jak oblast plánování,
tak oblast financování, hmotné zainteresovanosti a ce-
nové tvorby. Podstatná část těchto opatření se uplat-
ňuje v řídící praxi dodnes. Vzniká proto otázka, proč
na XVI. sjezdu KSČ muselo být v souvislosti s celko-
vým hodnocením hospodářské situace konstatováno, že
vědeckotechnický pokrok, který má rozhodující váhu v
přechodu od dosud převážně extenzivního růstu k inten-
zivnímu ekonomickému rozvoji, se zatím nestal zdrojem
výrazného růstu efektivnosti a produktivity práce.
Podrobná analýzy prováděné v souvislosti s opako-
váným hodnocením plnění závěrů květnového pléna ÚV
KSČ z r.1974 a v rámci přípravy Souboru opatření ke
zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hos-
podářství po r. 1980 jednoznačně prokázaly, že základ-
ním problémem účinnosti přijatých opatření byla sku-
tečnost, že se týkala především řízení samotného roz-
voje vědy a techniky a nenašla odpovídající odraz v
ostatních částech soustavy plánovitého řízení národ-
ního hospodářství. Celková soustava řízení čs. ekono-
miky v období 6. pětiletky nevytvářela dostatečné pod-
mínky pro podporu vědeckotechnického rozvoje a tím v
podstatné míře zeslabovala účinnost opatření přijatých
- 80 -
ne základě plenárního zasedání ÚV KSČ v r. 1974 a v
některých případech Je praktický negovala.
Svou úlohu sehrála i nízká úroveň přímého řízení,
které právě v oblasti vědeckotechnického rozvoje má mi-
mořádný význam.
Např. postupně zaváděný systém koordi-
načního plánování celého inovačního cyklu si nutně vyžado-
val určité změny v organizační struktuře odvětvových
ústředních orgánů a výrobních hospodářských jednotek v
zájmu úzké součinnosti všech odborných útvarů odpovída-
jících za jednotlivé části inovačního procesu. K těmto
změnám však docházelo jen velmi pomalu, ve strojíren-
ských resortech až v průběhu 6. pětiletky na základě
zprávy FMTIR a VLK ČSSR o opatřeních k zabezpečení ohro-
žených úkolů státního plánu technického rozvoje v 6. pě-
tiletce, a ani dnešní stav nelze označit za plně uspoko-
jivý. Stále přetrvává tendence přenášet odpovědnost za
uplatnění technického pokroku jen ha útvary technické-
ho rozvoje. Přitom v opatření k zajištění závěrů květ-
nového pléna ÚV KSČ se přímo ukládalo rozhodujícím od-
větvovým ústředním orgánům vytvořit pro způsob koordi-
načního plánování potřebné organizační a kádrové před-
poklady.
Stejně tak diferencovaný přístup k přijatým opatře-
ním tak, aby odpovídala podmínkám příslušných stupňů ří-
zení se v řadě případů stále ještě nedostatečně uplat-
ňuje,
což je kritizováno v podnicích, závodech a ústa-
vech zejména v souvislosti s administrativní náročnos-
tí řízení.
Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovité-
ho řízení národního hospodářství po roce 1980 přinesl
oproti předchozímu stavu nesporně změnu, neboť směřuje
již jako celek k podpoře efektivnosti a kvalitativních
stránek reprodukčního procesu, což Je do značné míry jen
jiným vyjádřením vědeckotechnického pokroku. Ten totiž
-81 -
nelze, jak se v praxi velmi často stává, redukovat jen
na řadu výzkumných a vývojových úkolů a jejich reali-
začních výstupů, neboť jde v podstatě o syntetický vý-
raz pro všechny intenzivní faktory rozvoje.
Považujeme-li ve shodě,se závěry 4. plenárního za-
sedání ÚV KSČ soustavu pilovitého řízení národního
hospodářství uplatňovanou v této pětiletce za krok vpřed
oproti pětiletce předchozí, neznamená to, že bychom mě-
li setrvávat jenom na opatřeních, která již byla přija-
ta. Konečné samotná důvodová zpráva k Souboru opatření
zdůrazňuje, že není možné ve vztahu k uplatnění vědec-
kotechnického pokroku považovat problematiku řízení eko-
nomiky za dořešenou.
V zájmu prohloubení účinnosti soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství tam, kde se prokazatelně
nedaří odstranit bariery působení vědeckotechnického po-
kroku a v rámci konkrétních podmínek 7. pětiletého plánu
byla vládou ČSSR přijata usnesením č. 1/1983 pravidla exe-
perimentálního ověřování opatření k urychlení vědeckotech-
nického pokroku, která budou v experimentujících resor-
tech postupně zaváděna.
V době, kdy je na jedné straně potřeba zvládnout
rozsáhlé komplexní přeměny ve výrobě a ve struktuře eko-
nomiky a na druhé straně zabezpečit vytvoření širokého
a soustavného toku drobnějších, avšak ve svém souhrnu
společensky stejně nezbytných inovací, má experiment přis-
pět k tomu, aby se vytvořily podmínky k naplnění oné dra-
hé stránky soudobého vědeckotechnického pokroku. Jde te-
dy především o další zdokonalováni hospodářského řídící-
ho mechanizmu jako organické součásti celkového systému
plánovitého řízení socialističtí ekonomiky.
V experimentu se podtrhuje skutečnost, že vývoj kva-
litativních stránek i ukazatelů rozvoje národního hospo-