- 82 -
dářství je v rozhodující - i když diferencované - míře
určen právě vědeckotechnickým pokrokem.
Proto se při tvorbě státního prováděcího plánu,
státního rozpočtu a hospodářských plánů postupně za-
vede soustava souhrnných ukazatelů technicko-ekonomic-
ké úrovně výroby, kterou jednotlivé stupně řízení roz-
pracují a uplatní podle specifických podmínek odvětví,
obora,VHJ a podniků. V experimentu se pro jeho časově
omezenou povahu hovoří pouze o státním prováděcím plá-
nu; postupně je však třeba dospět k tomu, aby zmíněná
soustava souhrnných ukazatelů technicko-ekonomické ú-
rovně výroby byla stanovena dlouhodobě, minimálně na
období jedné pětiletky a aby bezprostředně navazovala
na věcné zaměření státní vědeckotechnické politiky a
jí pomáhala naplňovat tam, kde úkoly centra nebude mož-
né formulovat jmenovitě věcně.
Plnění ukazatelů technicko-ekonomické úrovně výro-
by současně vyjadřuje míru uplatnění vědeckotechnické-
ho pokroku v ekonomice. Důležitým prvkem v tomto sys-
tému je právě závazný a diferencovaný rozpis těchto u-
kazatelů, popř. doplněný o další specifické ukazatele
charakterizující různé formy úspory společenské práce,
dovedený až na úroveň VHJ a podniků a do osobní hmot-
né zainteresovanosti jejich vedoucích pracovníků a ce-
lých pracovních kolektívů.
Specifická postavení v rámci uvedených ukazatelů
má ukazatel zisku popř. přírůstku zisku. U něho je ově-
řována možnost analyzovat faktory, na jejichž základe
byl zisk plánován a skutečně vytvořen. Z hlediska vě-
deckotechnického pokroku, na jehož podporu by měl být
celý experiment zaměřen, je nesporné, že postup expe-
rimentu postihuje pouze jeden faktor, v němž se vědec-
ko-technický pokrok projevuje, tj. zisk u výrobců no-
vých výrobků nebo užívatelů nových technologií /reali-
- 83 -
zátorů/.V tomto ukazateli se však projevuje maximálně
30 % účinků vědeckotechnického pokroku, především pro-
to, 2e podstatná část účinků se projevuje v neadresné
poloze uživatelů, u nichž sledování těchto účinků je
podle shodného názoru teorie i praxe nereálné. Proto
experiment nepočítá s agregací získaných údajů na vyš-
ších stupních řízení a experimentální ověřovaní tohoto
prvku bude provedeno nikoliv ve všech experimentujících
VHJ a podnicích, ale pouze u těch, které vybere nadří-
zený ústřední orgán v dohodě s federálním ministerstvem
financí.
Vedle některých úprav v oblasti financování tech-
nického rozvoje, kde se zejména nově zavádí tvorba fon-
dů technického rozvoje na základě normativu, věnuje ex-
periment pozornost hlubšímu propracování chozrasčotu
uvnitř VHJ a podniku tak, aby pracoviště výzkumné a vý-
vojové základny byla odměňována též v souvislosti a pří-
nosy jejich práce. V tomto směru se provádějí potřebné
úpravy v tvorbě cen výzkumných a vývojových prací a to
tím, že již při stanovení velkoobchodní ceny výzkumných
a vývojových prací se přiblíží k předpokládaným ekono-
mickým účinkům řešení potvrzeným realizátorem.
Experiment také rozšiřuje parametrický způsob tvor-
by cen a cenových limitů a rozšiřuje systém stupňovitých
cen, které nebudou vázány jen na předchozí zhodnocení
technické úrovně nebo jakosti výrobku.Uplatňuje se ta-
ké komplexní aktualizace kalkulačních sazeb používaných
pro tvorbu cen. Experiment - a to i ve spojitosti s ex-
perimentálním ověřováním některých opatření ve vnějších
ekonomických vztazích - směřuje k zreálnění a objekti-
vizaci hodnotových procesů, což je důležitý předpoklad
pro účinné uplatnění chozrasčotu.
Experiment napomáhá dále účinnějšímu organizační-
mu sepětí výzkumu s výrobou a především správnému for-
- 84 -
mování úlohy a postavení předvýrobních etap v celé
organizační struktuře VHJ a podniků. Právě zde bude
záležet na úrovní přímé řídící a organizátorské pře-
ci odvětvových Ministerstev a vedoucích hospodářských
pracovníků, jak se podaří záměry experimentu uplatnit
v konkrétních podmínkách každé VHJ a podniků. Charak-
ter práce některé VHJ zřejmě vyžaduje větší centrali-
zaci výzkumné a vývojové činnosti, v jiných případech
bude účelné kombinovat uspořádání výzkumné a vývojové
základny tak, aby některé její části byly přímo říze-
ny generálním ředitelstvím, jiné spadaly pod řízení
vedení podniku anebo i závodu. Důležité je budovat vý-
robně-experimentální základny uvnitř VHJ a přitom pos-
tupovat od nejnutnějšího vybavení zkušebnami, vývojový-
mi a prototypovými dílnami a poloprovozy a začleňování
menších výrobních kapacit pro ověřování série případné
pro výrobu atypických zařízení nestandardní povahy až
po vytváření celých vývojových závodů; dle konkrétních
podmínek postupně vytvářet výzkumně-výrobní jednotky
na bázi samostatných ústavů výzkumně-vývojové základny
VHJ.
Experiment představuje v tomto směru jen první
krok. Dosavadní zkušenosti nejen naše, ale i ostatních
socialistických zemí ukazují, že je třeba postupně přis-
toupit ke strukturálním změnám celé výrobně-technické
základny a v rámci ní též výzkumné a vývojové nákladný.
V posledních letech se naše pozornost zaměřovala spíše
na uspořádání řídících vztahů po vertikální ose a ne-
byly vždy doceněny vztahy horizontální, ať již jde o
organizační propojení výzkumu a vývoje
s výrobou a uži-
tím /z hlediska organizačního tedy s komerční činností/
nebo kde vytváření velkých výrobních celků nešlo ruku
V ruce a charakterem výrobního programu a působilo sou-
časně negativně na zájem o výrobu nesériových a atypic-
kých strojů a zařízení, V tomto směru bude zřejmě vhod-
- 85 -
né využít i některých zkušeností s kombinátní for-
mou uspořádání výrobně-technické základny uplatňo-
vanou v NDR a obdobnými organizačními formami,které
se začínají uplatňovat v SSSR. Při takovéto formě
uspořádání výrobně-technické základny bude pak i mož-
né skutečně důsledně brát k odpovědnosti vedoucí hos-
podářské pracovníky za neplnění plánem stanovených
úkolů.
Jestliže experiment je zaměřen především na ta-
ková opatření, které by měla přispět ke zvýšení cel-
kové úrovně řízení reprodukčního procesu a tím napo-
máhat uplatnění vědeckotechnického pokroku v praxi,
neznamená to, že by nevěnoval pozornost i vlastnímu
plánování vědeckotechnického rozvoje. Kromě zdůrazně-
ní významu koordinačních plánů pro všechny řídící stup-
ně posiluje se na jedné straně úloha státních plánů
technického rozvoje a současné se celý způsob pláno-
vání těchto úkolů zjednodušuje. Důraz se klada na pě-
tiletý plán a ročními prováděcími plány by se měly v
zásadě realizovat pouze nezbytné změny pětiletky.Ta-
ké postupně uplatňovaný přechod na širší využití výpo-
četní techniky umožní snížit administrativní práce spo-
jené s tvorbou a kontrolou plánu a uvolnit tak pros-
tor pro rozvoj tvůrčí činnosti pracovníků ve výzkumu
a vývoji. První poznatky s uplatněním výpočetní tech-
niky dávají k tomuto závěru plnou opodstatněnost.
V rámci experimentálního ověřování se dále ruší
dosavadní resortní, oborové a podnikové plány a nahra-
zují se hospodářskými plány technického rozvoje. Sou-
časně se vymezuje náplň píjánu technického
rozvoje ře-
šení problémů, jejichž náklady jsou nižší než 100 tis.
Kčs a doba řešení nepřesáhne 6 měsíců, popř. ty úkoly,
u nichž příslušný ústřední orgán stanovili že se ne-
považují za úkoly technického rozvoje se zabezpečují
v rámci racionalizačních a technicko-organizačních opa-
tření, nikoliv z fondů technického rozvoje.
- 86 -
K výraznému zjednodušení dochází v plánovacím
procesu technického rozvoje tím, Že oponentní říze-
ní, na jehož podkladě se v současné době rozhoduje
o zařazení úkolu do plánu, hodnotí se průběh řeše-
ní i jeho výsledek, dostává fakultativní podobu. O
jeho konání rozhodne v případě potřeby oprávněný or-
gán, tj. orgán rozhodující o zařazení úkolu do plá-
nu popř. orgán jím zmocněný /u úkolů státního plá-
nu podle příslušnosti FMTIR či MYT ČSR nebo MVT SSR/.
Rovněž propočty ekonomické efektivnosti se budou na-
dále provádět závazně jen pro úkoly státního plánu
technického rozvoje, přičemž v etapě zahájení reali-
zace se budou účinky propočítávat pouze v ukazateli
přírůstku zisku u realizátorů. U hospodářských plá-
nů se tyto propočty nebudou provádět a úlohu ekono-
mického kriteria budou plnit předběžné cenové limi-
ty popř. nákladové limity.
Půjde nyní o to, aby možností, které dává expe-
riment, bylo v praxi důsledné využito k posílení ú-
lohy tvůrčího výzkumného a vývojového potenciálu v
souladu s potřebami dalšího rozvoje ekonomiky. Zno-
vu je však třeba zdůraznit, že experiment představu-
je jen další krok v řešení tak závažné otázky,jakou
je uplatnění vědeckotechnického pokroku v naší socia-
listické ekonomice a zejména v oblasti plánování
technicko-ekonomické úrovně výrobků a výrobních pro-
cesů bude třeba získaných zkušeností využít k hlub-
šímu propracování způsobu plánování kvalitativních
stránek produkce a její efektivnosti pro období 8.
pětiletky.
Řešení otázek zdokonalování soustavy plánovité-
ho řízení národního hospodářství nelze, jak dosavad-
ní zkušenosti nejen naše, ale i ostatních socialis-
tických zemí ukazují, odtrhovat od řešení věcných
problémů. Vedle potřeby zdokonalit aktivní působení
- 87 -
soustavy plánovitého řízení národního hospodářství
na široké uplatňování vědeckotechnického pokroku,
je stejně tak nutné vytvořit dlouhodobější koncep-
ci rozvoje čs. ekonomiky a v jejím rámci státní vě-
deckotechnické politiky. Vzhledem ke složitým pod-
mínkám, zejména v oblasti vnějších ekonomických a
politických vztahů, jde o úkol mimořádně náročný,
který lze zvládnout jen v rámci rozvoje socialistic-
ké ekonomické integrace, v úzké spolupráci s SSSR.
Právě zkušenosti SSSR a jeho metodologický přístup
k této otázce ukazují, že jde o cestu reálnou. Je
třeba si uvědomit, že jen v rámci dlouhodobější kon-
cepce a národohospodářského plánování přesahujícího
pětileté období, lze zabezpečit zásadnější komplexní
a strukturální změny ekonomiky vyžadující zpravidla
důsledné propojení výzkumně vývojové a investiční čin-
nosti, které je doposud slabým článkem jednoty inovač-
ních procesů na všech
stupních řízení.
Usnesení vlády ČSSR č. 10 ze dne 20. ledna 1983
o stavu a dalším postupu prací na dlouhodobém vyhledá
rozvoje národního hospodářství ČSSR a o přípravě 8.
pětiletého plánu zakládá postup, který by měl vést i
k postupnému odstranění nedostatku v dlouhodobější
orientaci naší ekonomiky. Z hlediska řízení půjde ny-
ní o to, propracovat celkový postup prací jak na sou-
hrnné prognóze vědeckotechnického, ekonomického a so-
ciálního rozvoje ČSSR na dvacetileté období, tak v da-
né etapě zejména na základních směrech hospodářského
a sociálního rozvoje ČSSR na desetileté období tako-
vým způsobem, aby v nich našel své místo cílově-pro-
gramový přístup k plánování a byly zajištěny účinné
vazby mezi základními směry a pětiletými plány.
Při uplatňování cílově-programového přístupu by
měla případnou důležitá úloha státním programům, je-
jichž prostřednictvím by se měla ve věcně vymezených
- 88 -
oblastech realizovat státní vědeckotechnické poli-
tika, orientovaná na stanovené sociálně-ekonomické
cíle. Státní programy zahrnující všechny fáze ino-
vačního cyklu by měly tvořit v rámci směrnice pro
příslušný pětiletý plén východisko pro tvorbu stát-
ního plánu rozvoje vědy a techniky a vytvářet pod-
mínky pro vstupy do ostatních části národohospodář-
ského plánu. Důležité bude, aby se státním progra-
mům dalo správné místo v celém procesu národohospo-
dářského plánování, aby nefungovaly od tohoto pro-
cesu odděleně a aby jejich úloha neskončila schvále-
ním příslušného pětiletého plánu. Jde o to, podchy-
tit v rámci státních programů důležité společenské
priority ve všech potřebných vazbách, bez ohledu na
organizační členění a zajistit promítnutí úkolů a li-
mitů z těchto programů do pětiletého plánu. Přitom ča-
sový horizont státních programů se nemůže vázat vždy
jen na pětileté období, i když pochopitelně míra pro-
pracovanosti jednotlivých výstupů a vstupů a přísluš-
ných vazeb bude úměrná časovému horizontu pro nějž bu-
de program zformulován.
I při uplatnění cílově-programového přístupu se
výrazně projevuje význam přímého řízení, které pod-
statnou měrou ovlivňuje úroveň realizace každé sou-
stavy plánovitého řízení národního hospodářství. Úlo-
ha lidského činitele je i v řídící práci nezastupitel-
ná.