- 51 -
poznatků jak z vybraných VHJ tak i ze zahraničí. Při
analýze současného stavu se ukazuje, že neexistuje obec-
ná charakteristika " konstruktérů" v klasickém pojetí,
protože se mnohé za posledních 15 let změnilo. Katego-
rii tvůrčích techniků tvoří zčásti pracovníci výzkumu
a vývoje podnikových pracovišť a dále vývojoví konstruk-
téři, vývojoví projektanti a v některých případech vý-
robní konstruktéři resp. technologové. Všeobecně je zná-
mo, že situace ve stavu technického tvůrčího potenciálu
došlo k úbytku konstruktérů jmenovitě ve věkové katego-
rii od 40 do 50ti let, V souvislosti s tím vznikají po-
chybnosti, že po odchodu Špičkových erudovaných kádrů v
dnešní kategorii od 50 do 60ti let nebudou mladí pracov-
níci plně a se všemi důsledky připraveni vyplnit mezeru
prakticky jedné
generace. Dále je nezbytné uvažovat s
tím, aby se odstranily existující bariery mezi útvary
předvýrobních etap a vlastním výzkumem a vývojem tak, |
aby se docházelo k rychlejšímu a účelnému ovládání no-
vých podnětů z výzkumu a vývoje do výroby a tím dochá-
zelo ke zkracování cyklu, který by se měl především o-
rientovat na urychlování celého programu inovace výrob-
ků, což je plně v pravomoci hospodářské aféry a Jejích
jednotlivých řídících Článků.
3. Poučení z prověrky VVZ a TPV ve vybraných VHJ
Jestliže 84 % z celkového počtu 109 tis. pracovní-
ků VVZ průmyslových rezortů tvoří výzkumnou a vývojovou
základnu v plné řídící pravomoci výrobních hospodářských
jednotek a jejich podniků, je zřejmé. Že hlavní příčiny
problémů brzdících efektivnost výzkumu a vývoje je nut-
né hledat v této části VVZ. Usnesením vlády ČSSR č.54/
1982 a na ne navazujícími usneseními vlád ČSR a SSR by-
lo proto uloženo ministrům řídicím odvětví hutnictví a
- 52 -
těžkého a všeobecného strojírenství, elektrotechnické-
ho průmyslu, jakož i ministrům průmyslu ČSR a
SSR pro-
vést prověrku stavu výzkumné a vývojové základny ve sfér-
re VHJ včetně útvarů technické přípravy výroby. Týž úkol
byl uložen zároveň i ministrů paliva a energetiky a mini-
trům řídícím odvětví zemědělství a výživy.
Konečným cílem prověrky, v níž měla být ze všech roz-
hodujících hledisek především posouzena adekvátnost výz-
kumné a vývojové základny a technické přípravy výroby
vybraných výrobních oborů, bylo, aby vyústila v opatře-
ní vedoucí ke zprogresivnění parametrů a zkrácení lhůt
řešených úkolů včetně následného zavádění výsledků výz-
kumu a vývoje do výrobní nebo jiné praxe".
Jak bylo možné očekávat vzhledem ke známé složité
situaci ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu,
nejzávažnější poznatky přinesla tato prověrka právě ve
VVZ těchto odvětví.
Nesporným kladem způsobu, Jímž byla prověrka prove-
dena, bylo, že bylo dána příležitost samotným pracovní-
kům organizací a pracovišť VVZ, aby ukázali na konkrét-
ní problémy, obtíže a nedostatky, se kterými se ve své
práci setkávají. Nelze upřít kritičnost, s níž posoudi-
li stav prověřovaných úseků i ředitelé podniků a
VHJ.
Nejčastějí kritizovanými problémy a nedostatky byly
zejména:
- neracionální využívání kapacit výzkumu a vývoje, způ-
sobované řešením nadměrného množství drobných úkolu
a stále se ještě vyskytujícími případy využívání ka-
páčit VVZ k plnění běžných výrobních úkolů bez vztahu
k inovačnímu procesu;
- kapacitní disproporce a neprovázanost mezi útvary VVZ
a technické přípravy výroby včetně neprovázanosti plá-
nu rozvoje vědy a techniky s ostatními částmi hospo-
dářského plánu;
- nedostatečná vybavenost výzkumu a vývoje přístrojovou
- 53 -
technikou pro vlastní výzkumné práce a experimen-
tální základnou pro zhotovováni prototypu, funkč-
ní zkoušky, ověřování provozní spolehlivosti a dal-
ší potřebné účely;
- přes trvalé zlepšování profesně kvalifikační struk-
tury z hlediska obecných kriterií, stupně dosažené-
ho vzdělání, nedostatek specializovaných a zkušených
odborníků v důležitých profesích od nástrojařů až
po konstruktéry a technology.
Mají-li tyto problémy a nedostatky a další jim po-
dobné uváděné v prověrkových zprávách VHJ nějakého spo-
lečného jmenovatele, je to fakt, že jejich řešení spadá
zcela nebo v rozhodující
míře do pravomoci a odpovědnos-
ti vedení podniků a generálních ředitelství. Na jaké ji-
né vyšší úrovni by mělo být rozhodnuto o správných pro-
porcích a součinnosti mezi útvary výzkumu a vývoje a
technické přípravy výroby, než na úrovni vedení podni-
ku? Přesto se však v prověrkových zprávách vyskytl poža-
davek, aby tyto otázky byly řešeny centrálně jednotnou
závaznou normou. Prověrkové zprávy ovšem také oprávněně
připomenuly některé problémy, které na úrovni VHJ nelze
zcela vyřešit. K nim patří zejména nedostatek dlouhodo-
bějšího
výhledu rozvoje výrobních oborů, stále značná ší-
ře vyráběného sortimentu, která nutné vede k rozptylová-
ní kapacit výzkumu a vývoje, nezajištěnost výroby řady
kompletačních prvků, poruchy v dodavatelsko odběratel-
ských vztazích, pomalu se rozvíjející účinné formy VTS
v rámci RVHP a j. Ve srovnání s uvedenými nedostatky by-
ly v prověrkových zprávách i příklady úspěšného řešení
obdobných problémů a progresivních řídících opatření v
rámci VHJ v mizivé menšině. Náměty na normativní úpravy
příslušející do pravomoci nadresortních ústředních orgá-
nů potvrdily potřebnost a účelnost těch opatření, která
jsou již připravena k vyhlášení a realizaci.
V uvedené stručná informaci o výsledcích prověrky
VVZ ve VHJ jsou záměrně zdůrazněny poznatky spíše nega-
- 54 -
tivní, vyvolávající kritiku a vyžadující zvýšení odpo-
vědnosti a celkové úrovně řízení uvnitř této oblasti
VVZ. Ve zmíněných i
dalších prověřovaných odvětvích
průmyslu a zemědělství a výživy, přinesla prověrka i
poznatky pozitivní, věcné náměty pro zásadní rozhodo-
vání o dalším vývoji VVZ doklady o koncepčním přístu-
pu k formování struktury VVZ vzhledem k úkolům příš-
tích let. Ke splnění takovéhoto účelu prověrky je však
nutné se na příslušných řídících
úrovních orientovat
právě na řešení těch problémů a nedostatků, jejichž kri-
tika nebyla v prověrkových zprávách dovedena do jediné
účinných důsledků, tj. do programu konkrétních adresně
uložených a terminovaných opatření k nápravě. Z tohoto
hlediska přistoupil k výsledkům prověrky při jejich pro-
jednávání i Vládní výbor pro vědu a techniku vlády ČSSR,
jemuž FMTIR předložilo souhrnné zhodnocení prověrky,vy-
pracované ve spolupráci s prověřovanými rezorty.
Vládní výbor uložil zejména ministru hutnictví a
těžkého strojírenství a ministru elektrotechnického prů-
myslu dopracovat soubor úkolů, vyplývajících z poznatků
prověrky pro generální ředitelství prověřovaných VHJ a
stanovil termín do 50. června 1983 k podání zpráv o po-
stupu realizace přijatých opatření.
4. Úloha lidského činitele ve védě a výzkumu.
Stejně jako v ostatních oblastech lidské činnosti
Je i při řešení náročných úloh ve vědě a technice nez-
bytné dodržování discipliny a aktivní a angažovaný přís-
tup.
Důležité úloha přitom připadá společenským organi-
zacím a ostatním složkám Národní fronty.Vedle nejmaso-
- 55 -
vějších organizací tj. ROH, SSM má zvláštní postavení
ČSVTS-pomocník strany v úsilí za spojení vymožeností
socialismu s přednostmi vědeckotechnické revoluce.Je-
jím konkrétním projevem je každodenní agitační, propa-
gandistické, výchovné vzdělávací a organizátorské prá-
ce zaměřené k tomu, aby bylo podpořeno úsilí o vysokou
technickou a ekonomickou úroveň výroby a výrobku, do-
sahováno trvale vysoké kvality, technicko-ekonomické
úrovně srovnatelné se světovou špičkou, využívány zís-
kané zkušenosti a zaváděny do praxe vědeckotechnické
poznatky.
V úsilí za technický pokrok přísluší významné mís-
to vynálezeckému a zlepšovatelskému hnutí. Zejména po
přijetí zákona č. 84/1972 Sb. o objevech, vynálezech a
zlepšovacích návrzích byly dosaženy výsledky zasluhují-
cí ocenění. Celkovým počtem 7.706 přihlášek vynálezů v
r. 1980 zaujímáme 7. místo světového pořadí a v počtu
přihlášek 49,6 na 100 tis. obyvatel jsme se dostali v
průběhu 6. pětiletky na 4. místo za Japonsko, Sovětský
svaz a Švýcarsku. V obou ukazatelích má lepší umístění
pouze Sovětský svaz a za námi je řada průmyslově vyspa-
lých zemí jako Švédsko, V. Británie, USA, Francie aj.
Cílově orientovaný program rozvoje tvorby a realizace
vynálezu a zlepšovacích námětů schválila vláda ČSSR svým
usnesením č. 348/80 i na období 7. pětiletky.
Celkové úspory v ČSSR z využití vynálezů a zlepšo-
vacích návrhů představovaly za období 6. pětiletky 36,7
mld Kčs. Přitom je nutno konstatovat, že vynálezectví je
v převážné míře spojeno s činností výzkumných a vývojo-
vých organizací,
Poněkud odlišný charakter má zlepšovatelské hnutí,
které vzniká na daleko širší základně a především ve vy-
robě. Rozdíl existuje také ve výši získaného ekonomické-
ho přínosu a v míře využití vynálezů a zlepšovacích na-
- 56 -
vrhů. V průběhu 6. 5LP dosáhl průměrný ekonomický pří-
nos z využití jednoho vynálezu více než 630 tis. Kčs,
zatímco přínos z využití jednoho zlepšovacího návrhu je
mnohem menší - 45 tis. Kčs. Za období 1975-1980 bylo v
ČSSR zaregistrováno 27 939 patentů /autorských osvědče-
ní/, ale ve výrobě jich bylo využito jen 11 361, t.j.
40,7
%. Z 820 505 zaregistrovaných zlepšovacích návrhů
bylo využito ve výrobě 716 508, tj. 87,3 %.
Oceněním mimořádné iniciativy, úspěšného řešení,pl-
nění a překračování uložených úkolů v oblasti technické-
ho rozvoje jsou kromě udělováni Ceny Klementa Gottwalde
každoročně propůjčovány nejlepším organizacím výzkumné
a vývojové základny dva putovní Rudé prapory vlády ČSSR
a ÚRO, po jednom praporu ministra ČSSR pro technický a in-
vestiční rozvoj a ÚRO, ministra výstavby a techniky ČSR a
ČOR, ministra výstavby a techniky SSR a SOR a 6 čestných
uznání vlády ČSSR a ÚRO. Dále je každoročně udělováno jed-
notlivcům a řešitelským kolektivům za vynikající řešení
výzkumných a vývojových prací šest Cen ministra ČSSR pro
technický a investiční rozvoj a každoročně vyhlazováno
patnáct Vynikajících výrobků roku spojených s udělením Cen
za vynikající průmyslový design jednotlivcům a kolektivům.
Jako výraz celospolečenského ocenění technické tvůrčí
práce a iniciativy autorů vynálezů a zlepšovacích námětů,
kteří dosáhli v oblasti vědeckotechnického pokroku vynika-
jících výsledků byly zavedeny usnesením vlády ČSSR č. 114/
76 Sb. čestné tituly "zasloužilý vynálezce" a "zaslouži-
lý zlepšovatel", udělované každoročně zpravidla k význam-
ným dnům ČSSR.
- 57 -
V. Vědeckotechnická spolupráce
Mezinárodní vědeckotechnická spolupráce členských
státi Rady vzájemné hospodářské pomoci je praktickým pro-
jevem socialistického internacionalismu v oblasti rozvo-
je vědy a techniky. Přispívá k racionálnímu využívání ob-
rovských možností vědy a úspěchů vědeckotechnické revolu-
ce ve prospěch výstavby socialismu a komunismu, napomáhá
všem členským státům RVHP, tedy i ČSSR, dosahovat nejvyš-
ší vědeckotechnické úrovně ve všech odvětvích národního
hospodářství a umožňuje
- využívat optimálním způsobem vědeckotechnický po-
tenciál všech států socialistického společenství;
- soustřeďovat síly a prostředky zainteresovaných stá-
tů na řešení vědeckotechnických problémů, které mají roz-
hodující význam pro další rozvoj jejich ekonomik;
- zkracovat spojováním sil a dělbou práce dobu řeše-
ní výzkumných a vývojových úkolů při současném vyloučeni
neúčelných duplicitních prací a dosahovat tak stanovených
cílů v nejkratší době a s minimálními náklady;
- vytvářet prostřednictvím mezinárodní dělby práce
ve výzkumu a vývoji předpoklady pro účelnou dělbu práce
i v dalších fázích reprodukčního procesu, hlavně pro koo-
peraci a specializaci výroby.
Kromě toho pro menší členské státy RVHP, jako je na-
příklad ČSSR, umožňuje vědeckotechnická spolupráce zapo-
jit se aktivně i do řešení a realizace mimořádně rozsáh-
lých a vědecky, technicky ale i finančně vysoce náročných
projektů, které předurčuji směry a postupně formují vývoj
světového hospodářství, jako je například výzkum kosmu,mí-
rové využití atomové energie, robotizace výrobních proce-
- 58 -
sů atd., do jejichž rozpracování by se bez mezinárod-
ní spolupráce nikdy nemohly pustit.
Stále větší a intenzivnější zapojení do mezinárod-
ní vědeckotechnické spolupráce se proto postupně stalo
jedním z prvořadých činitelů zvyšování tempa rozvoje a
efektivnosti československého národního hospodářství.
Mimořádnou úlohu v rozvoji vědeckotechnické spolupráce
Členských států socialistického společenství plní v pos-
ledním období především Komplexní program dalšího prohlu-
bování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistic-
ké ekonomické integrace členských států RVHP, který vstou-
pil rokem 1981 do druhé fáze realizace.
Plnění Komplexního programu socialistické ekonomic-
ké integrace přineslo rychlý rozvoj průmyslové a zeměděl-
ské výroby i dalších odvětví národního hospodářství všech
členských států RVHP. V souvislosti s tím trvale vzrůstal
i podíl členských států RVHP jak na světové produkci,kte-
rý dnes představuje cca 35 %, tak i na světovém obchodu.
Při tom vznikla řada nových průmyslových oborů a v důsled-
ku Jejich rychlého rozvoje se výrazně změnila i struktura
národního hospodářství všech členských států RVHP. Vědec-
kotechnický potenciál RVHP, který má dnes zhruba 10 000
výzkumných a vývojových organizací s více než 1 600 000
vědeckých pracovníků, rozhodným způsobem ovlivňuje vývoj
a tempo světové vědeckotechnické revoluce.
K dosažení těchto výsledků významným způsobem napomá-
há i vědeckotechnická spolupráce členských států RVHP. Při
plnění plánů vědeckotechnické spolupráce zakončeno přes
15 000 výzkumných a vývojových prací v nejrůznějších ob-
lastech Vědy a techniky. 3ylo vyvinuto přes 1 700 strojů,
mechanismů, zařízení, přístrojů, automatických linek atd.;
bylo vyvinuto nebo zdokonaleno více než 1 300 technologických
procesů a metod a téměř 1 500 nových druhů materiálů, che-
mických preparátů, farmaceutických výrobků atd. V průběhu
- 59 -
realizace Komplexního programu socialistické ekonomické
integrace vzniklo také přes 800 společných vynálezů, Je-
jichž autory jsou občané dvou nebo několika členských
států RVHP a několik tisíc zlepšovacích návrhů. Výsledky
spolupráce byly plně využity ve sféře materiální výroby
a zpravidla se staly i základnou pro mezinárodní specia-
lizaci a kooperaci výroby.
Československo má poměrně rozvinutou a kvalitní výz-
kumnou a vývojovou základnu. Boční neinvestiční náklady
na vědeckotechnický rozvoj představují v ČSSR průměrně
ročně více než 15 miliard Kčs a v poměrných výdajích na
rozvoj vědy a techniky se ČSSR řadí do první desítky ze-
mí ve světě. Přes tyto skutečnosti nemá čs. výzkumná a
vývojová základna takovou kapacitu, aby mohla úspěšné a
hlavně v potřebném tempu plnit všechny úkoly, nutné pro
další rychlý a efektivní rozvoj fis. ekonomiky.
ČSSR se proto zapojuje do mezinárodní vědeckotech-
nické spolupráce velmi intenzivně.Účastní se spolupráce
při řešení více než 90 % problémů a
témat, zahrnovaných
do plánů mnohostranné vědeckotechnické spolupráce v rám-
ci RVHP, podílí se na plnění naprosté většiny z téměř 200
mezistátních dohod o spolupráci při řešení vybraných vě-
deckotechnických problémů, vyplývajících z Komplexního
programu socialistické ekonomické integrace, Je členem prak-
ticky všech mezinárodních vědeckotechnických a vědeckový-
robních organizací členských států RVHP a má rozsáhlou
dvoustrannou vědeckotechnickou spolupráci s jednotlivými
členskými státy RVHP, zejména se Sovětským svazem.
O intenzitě zapojení ČSSR do vědeckotechnické spolu-
práce s členskými státy RVHP, ale 1 o tempu jejího rozvo-
je a o dosahovaných výsledcích svědci tyto základní sta-
tistické údaje o vědeckotechnicko spolupráci ČSSR s č1en-
akými státy RVHP:
- 60 -
|
1972 |
1978 |
1982 |
|
|
Počet čs. odborníků |
10 176 |
14 571 |
10 443 |
|
Počet odborníků z člen- |
8 152 |
16 812 |
9 699 |
|
Počet kompletů vědecko- |
1 211 |
4 436 |
3 263 |
|
Počet kompletů vědecko- |
1 440 |
3 758 |
3 817 |
|
Počet mezinárodních |
4 |
9 |
9 |
|
Počet mezinárodních |
2 |
6 |
6 |
|
Počet mezinárodních |
3 |
5 |
5 |
|
Počet mezinárodních vě- |
2 |
7 |
12 |
|
Smlouvy Čs. organizací o - počet smluv |
smlouvy ne- |
38 |
36 |
- 61 -
|
1972 |
1978 |
1982 |
|
|
- hodnota mil. Kčs /smlouvy uzavřené |
|
101,1
|
107,7
|
|
Licence prodané čs. or- |
3 |
20 |
12 |
|
- hodnota mil. Kčs |
1,5 |
21 |
17,0 |
|
Licence zakoupené čs. |
|||
|
- počet |
2 |
26 |
20 |
|
- hodnota mil. Kčs |
9,0 |
50,9 |
25,0 |
V ČSSR byla zřízena a úspěšně pracují tato mezinárod-
ní koordinační střediska pro řešení vybraných vědeckotech-
nických problému, vyplývající z Komplexního programu so-
cialistické ekonomické integrace:
1. ve Státním dřevařském výzkumném ústavu v Bratisla-
vě pro řešení problému "Komplexní využití dřevní hmoty";
2. v Ústavu biologie krajiny SAV pro téma " Ochrana
ekosystémů" v rámci programu ochrany a rozvoje životního
prostředí;
3. ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Praze pro
problém "Mechanizace, elektrifikace a automatizace výrob-
ních procesů v rostlinné a živočišné výrobě";
4. Ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výži-
vy v Praze pro problém Výzkum, vývoj a zavedení matema-
tických metod a výpočetní techniky v zemědělství" :
5. ve Výpočetní laboratoři federálního ministerstva
dopravy v Praze pro řešení problému " Využití výpočetní
techniky a matematických metod v dopravě".
- 62 -
V ČSSR pracuje také velmi úspěšně Mezinárodní
testovací stanice členských států RVHP pro zkoušky
chovné drůbeže ve Výzkumném ústavu hydinárském v
Ivance při Dunaji. V rámci spolupráce v oblasti zdra-
votnictví funguje čs. Ústav klinické a experimentál-
ní medicíny v Praze jako ústředí mezinárodní organi-
zace Intertransplant pro transplantace tělesných or-
gánů.
Vědeckotechnické spolupráce ČSSR s členskými stá-
ty RVHP přináší ročně našemu národnímu hospodářství
vedle urychlení vědeckotechnického rozvoje a vedle pří-
mých úspor nákladů na vědu a techniku velké ekonomické
přínosy zejména v oblasti snižování výrobních nákladů,
úspor v oblasti investiční výstavby a v tempu produk-
ce v důsledku specializace a kooperace výroby, založe-
né na výsledcích vědeckotechnické spolupráce.
Pro čs. průmysl mají mimořádný význam například
výsledky dvoustranné čs.-sovětské spolupráce a mnoho-
stranné spolupráce v oblasti jaderné energetiky. Tato
spolupráce, zejména spolupráce s SSSR, přinesla čs.vě-
dě a průmyslu neocenitelné poznatky, umožnila ČSSR rych-
le připravit početné kádry specialistů, schopnost ře-
šit náročné úkoly energetického strojírenství a zařa-
dit se v rámci specializace a kooperace výroby mezi
ma-
lou skupinu průmyslově nejvyspělejších států, které vy-
rábějí a dodávají technologická zařízení pro atomové
elektrárny.
V souladu s programem výstavby jaderných elektrá-
ren v členských státech RVHP se plánuje v ČSSR výstav-
ba zhruba 10 000 MW jaderných elektráren s reaktory
VVER - 440 a VVER - 1000, přičemž většinu technologic-
kých zařízení vyrobí čs. průmysl. Krone toho ČSSR pod-
le uvedeného programu vyveze do členských států RVHP
technologická nařízení pro jaderné elektrárny v rozsa-
- 65 -
hu přibližně 20 reaktorových kompletů VVER - 440 a
VVER - 1000. Pokud jde
o další zařízení, čs. průmysl
dodává pomocní okruhy a nerezové aparáty pro primár-
ní okruh reaktorů, turbosoustrojí, celou řadu typů čer-
padel, potrubí a armatury pro sekundární okruh, měřicí
a regulační techniku atd. Výroba zařízení pro jadernou
energetiku představuje dnes v ČSSR miliardové hodnoty
a stala se jedním z nejvýznamnějších nosných a rozvo-
jových programů čs. průmyslu.
V souvislosti s touto orientací čs. energetické-
ho strojírenství je v ČSSR realizován i rozsáhlý čs.-
sovětský program výzkumných, vývojových a experimen-
tálních prací v oblasti lehko vodních reaktorů, pali-
vového cyklu a materiálů pro jaderné elektrárny. Z čs.
strany je do tohoto programu zapojena celá řada organi-
zací, zejména Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy,
Škoda Plzeň, VŽKG Ostrava a další. čs. vědci se také
velmi aktivně podílejí na činnosti mezinárodního vědec-
kého kolektivu, který pracuje v Budapešti na kritickém
souboru ZR-6. V tomto kolektivu bylo v uplynulých 10 le-
tech zakončeno mnoho teoretických prací, výzkumných úko-
lů a experimentů, z nichž řada byla využita pří spouš-
tění a uvedení do provozu první čs. jaderné elektrárny
V - 1 /například sovětský provozně-fyzikální výpočtový
program BIPR/.
Souběžně s výzkumem, vývojem a výrobou lehkovod-
ních reaktorů se provádí výzkum a vývoj komponent ja-
derných elektráren s rychlými množivými reaktory,chla-
zenými sodíkem, které umožní nejméně 50 násobně lepší
Využití jaderného paliva než reaktory typu VVER. Podle
programu sovětsko-československé spolupráce v této
ob-
lasti již byla některá technologická zařízení pro rych-
lé reaktory v ČSSR vyvinuta.Tak například prototyp
čs. parogenerátoru sodík-voda úspěšní absolvoval dl-
hodobé zkoušky v SSSR na experimentálním rychlém reak-
- 64 -
toru BOR - 60; průmyslová výroba těchto parogenerá-
torů byle zahájena výrobou jednotky pro jadernou elek-
trárnu Ševčenko /SSSR/ s rychlým reaktorem BN - 350
o výkonu 350 MW.
K významným úspěchům spolupráce patří nesporně
výzkum, vývoj a zavedení výroby jednotného systému
elektronických počítačů /JSEP/ třetí generace a sys-
tému malých elektronických počítačů /SMEP/. Do výzku-
mu, vývoje a výroby všech prvků těchto systémů je v
členských státech RVHP zapojeno zhruba 20 000 vědec-
kých pracovníků, inženýrů a techniků a přibližně
300 000 dělníků.
Za uplynulých 10 let bylo vyvinuto a mezinárodní-
mi zkouškami úspěšné prošlo 15 základních jednotek /po-
čítačů/ JSEP s výkonem od 3 tisíc do 1 milionu operací
za vteřinu, 9 modelů SMEP, dva modely mikropočítačů a
přes 300 vnějších /přídavných/ zařízení JSEP a SMEP.
ČSSR vyvinula v rámci spolupráce počítačové systémy
EG - 1021 /JSEP I/ a EG - 1025 /JSEP II/, minipočíta-
čové systémy SM 3-20 a SM 4-20 /SMSP I/ a téměř pade-
sát přídavných zařízení, mezi něž patří například mag-
netické páskové paměti s řídící jednotkou /Tesla Par-
dubice/, bezkontaktní klávesnice /Zbrojovka Brno/,řád-
kové tiskárny /ZPA Jinonice/, diskové paměti s pružným
diskem a mechanické dálnopisy T 100, Mezinárodními
zkouškami úspěšně prošel také čs. operační systém
DOS - 3, který je dále rozvíjen pro systémy čtvrté
generace.
V období 1970 - 1980 se objem výroby výpočetní
techniky v zúčastněných státech zvětšil více než šes-
tinásobně a vzájemná obchodní výměna těchto výrobků
se zvýšila více než 18
krát a představuje v současné
době ročně hodnotu cca 2 miliardy převoditelných rub-
la. Podle specializace výroby výpočetní techniky, do-
-65 -
hodnuté v roce 1980, zasahuje čs. specializace do 6
funkčních skupin a 20 podskupin a umožňuje nám sou-
středit se zejména na výrobu počítače EC-1025, zaří-
zení vstupu a výstupu informací a zařízení pro pří-
pravu dat. Vývoz výpočetní techniky v ČSSR bude v ob-
dobí 7. pětiletky představovat hodnotu několika mi-
liard korun, přičemž všechny vyvážené výrobky mají
pozitivní rozdílové ukazatele efektivnosti vývozu.
K velkým vědeckotechnickým projektům spoluprá-
ce členských států RVHP, jehož realizace byla zaháje-
na v současné pětiletce, patří program spolupráce při
vývoji a kooperované a specializované výrobě průmys-
lových robotů /automatických manipulátorů/ a program
spolupráce při rozvoji a širokém využívání mikropro-
cesorové techniky.
Zavádění robotů do národního hospodářství člen-
ských států RVHP přinese výrazné zvýšení produktivi-
ty práce, značné zvýšení časového využití technologic-
kého zařízení, zlepšení rytmičnosti výroby a zabezpe-
čování vysoké kvality výrobků, omezení a někde i vy-
loučení ruční nízkokvalifikované a monotónní práce,
fyzicky namáhavé práce a práce ve zdraví škodlivém
prostředí.
Schválena koncepce rozvoje robotizace v členských
státech RVHP je založené na principu modulové konstruk-
ce robotů, který umožňuje cestou aplikace sériově vy-
ráběných unifikovaných modulů výrazným způsobem zkrá-
tit dobu vývoje a snížit výrobní náklady průmyslových
robotů a manipulátorů, zvýšit jejich provozní spolehli-
vost a zlepšit podmínky pro jejich údržbu a
opravy.Spo-
ločný vývoj unifikovaných modulů průmyslových robotů
je také optimální základnou pro mezinárodní speciali-
zaci a kooperaci jejich výroby a pro stavebnicové vy-
tváření ucelených plně automatizovaných technologie-